Prevence dtských úraz a otrav
|
|
- Ludvík Navrátil
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Prevence dtských úraz a otrav Doc.MUDr.Veronika Benešová,CSc. Centrum úrazové prevence pi Ústavu veejného zdravotnictví a preventivního lékaství Univerzita Karlova v Praze,2.lékaská fakulta a FN v Motole Úrazy a otravy, uvedené v mezinárodní klasifikaci nemocí jako vnjší píiny nemocnosti a úmrtnosti, jsou v R na pedním míst v celkové úmrtnosti, nemocnosti i pracovní neschopnosti. U dtí a mladých dosplých do 42 let jsou hlavní píinou smrti. V celkové eské populaci zpsobují poranní a otravy 20% ze všech úmrtí u dtí do 14 let. Úmrtnost na úraz je v eské republice dvakrát vyšší, nežli napíklad ve Velké Británii, Švédsku a Nizozemí. Každý rok v dsledku úrazu je ošeteno lékaem 16% dtí školního vku. Z epidemiologických studií vyplývá, že na jedno úmrtí pro úraz je nutno poítat se 42 hospitalizacemi a s více než 1000 návštv ambulancí. Epidemický charakter úrazovosti z ní iní veejn-zdravotnický problém, jehož ovlivnní prostednictvím prevence mže výrazn zmnit oekávanou stední délku života, ekonomickou zátž zdravotnického systému i stav veejného zdraví. Prevence úraz je aktivita, která na základ studia píin a mechanism úraz predikuje jejich frekvenci a navrhuje praktickou intervenci ke snížení jejich potu a závažnosti, vetn zmírnní následk. K tomu slouží metody primární, sekundární a terciární prevence. Úraz je akutní píhoda, definován je jako náhlé poškození zdraví psobením vnjších faktor o síle pesahující adaptaní možnosti lidského organizmu, nebo nedostatek nkterých životn nezbytných faktor. Pro prevenci úraz je základem sbr validních dat o míst, asu, typu úrazu a píinách a souvislostech úrazového dje. Jejich rozborem mžeme stanovit zpsob preventivního zásahu tak, aby bylo dosaženo maximální úinnosti (snížení potu úraz) pi co nejnižších nákladech. Úelem úrazové prevence je aby k úrazu vbec nedošlo a pokud ano, pak aby byl dobe a vas ošeten. Jde tedy nejen o primární prevenci - zabránní vzniku úraz (oddlení chodc a dopravy, zákaz nebezpených výrobk), ale i prevenci sekundární - kvalitní záchranný systém,poskytnutí odpovídající první pomoci, snížení dopadu úrazu, zkrácení léby, snížení náklad, urychlení návratu k plnému zdraví a pedcházení invalidizace a trvalých následk (zádržné systémy v automobilu, ochrann pílby, požární hlásie). I terciární prevence, zaazení trvale poškozených do bžného života má
2 svoji preventivní roli. Základem prevence jsou objektivní podmínky pro uplatnní zdravého a bezpeného zpsobu života jednotlivce i populaních skupin a pro pípad selhání pak dostupná, kvalifikovaná pomoc dobe fungujícího zdravotnického zaízení. Úrazy vznikají spolupsobením tí faktor: prostedí, hostitele (lovka) a initele (rzné druhy a formy penosu energie). Prostedí - faktory prostedí dlíme do dvou kategorií- sociální a fyzikální. Sociální jsou nap. akceptace požití alkoholu, užívání drog, socioekonomické faktory. Fyzikální jsou místo úrazu, poasí, teplota, denní doba, roní období, rizikové prostedí, stroje, nástroje. Hostitel - vk, pohlaví, vzdlání, schopnosti, fyzická zdatnost, psychický stav, alkohol, drogy, rizikové chování. initel - penos abnormálního množství energie,mechanické, tepelné, chemické,elektrické, radianí. Prostedí zásadním zpsobem ovlivuje úrazovost, ale protože jeho zmna je obvykle asov i finann nároná, bývá asto bezpenost prostedí nahrazována jiným preventivním zásahem, obvykle výchovou k bezpenému chování a zvládání rizikových situací. U dtí zstává bezpené prostedí nejúinnjší ochranou ped úrazem. Prostedí komunikace je místem, kde se úrazové dje pravideln opakují podle stabilních schémat. Nepehledné místo pro pecházení, nedostatek chránných sportovních a rekreaních ploch, špatná signalizace. Dti jsou na komunikacích znevýhodnny svým malým vzrstem, špatným odhadem vzdálenosti jedoucího vozidla, nedostatenou koncentrací pozornosti. Domácí prostedí, které by mlo poskytovat bezpené útoišt rodin je asto djištm úrazu, pedevším dtí do 5ti let vku. Léka a zdravotní sestra má umt poradit rodim jak vytvoit pro dti bezpené domácí prostedí a upozornit na rizikové výrobky a hraky. Dti nad pt let se nejastji zraní na hišti, pi sportu a ve škole. Bezpené hišt, sportovní vybavení a dozor napomáhají úinné prevenci úraz. Hostitel, tedy dít, má adu vlastností, které jej predisponují k uritým druhm úraz. Stupe psychomotorického vývoje zásadním zpsobem ovlivuje riziko úrazu. V rzných vkových skupinách se setkáváme s typickými úrazy pro dané období. Chlapci jsou od stáí 9 msíc astji zranní, nežli dívky. Není to pouze tím, že více sportují a vybírají si rizikovjší druhy sportu. Vizuální a prostorová percepce je u dívek stejného vku lepší než u chlapc, stejn tak i motorická koordinace. Chlapci mají vyšší míru agresivity a odvahy. Míra díttem dosažených dovedností a tendence zapomínat pi he na okolí jsou spolupsobícími faktory. Sociální statut rodiny má vliv na poet i druh úraz. V sociáln slabších rodinách je více
3 popálenin a opaení, utonutí a úraz dtí chodc. Píinou je menší dohled rodi, nechránné nebo až nebezpené prostedí i nedostatená výchova k bezpenému chování. Více úraz je také v rodinách s vysokou mírou stresu, vliv zde má u menších dtí hlavn temperament matky, u vtších pak chování samotného dítte. initel, tedy energie úraz psobící ovlivuje epidemiologii úrazovosti. Pády jsou nejastjší píinou úrazu dtí obvykle pi výškách od 1 do 2 metr, ale i pád z výše 60 cm mže znamenat pro dít závažné poranní.. Schody jsou rizikové nejen pro batolata, ale i menší dti, pokud spadne osoba, která je nese. Patrové postele a dtská chodítka se nedoporuují. V chodítku se dít mže dostat do nebezpených situací, pi pevrácení chodítka po nárazu na pekážku je dít katapultováno.ezné a bodné rány vznikají pádem na sklo,nebo ostré hrany, proto použití bžného skla ve výplních dveí, nebo oken do výše 1m je nebezpené. Smrtelné úrazy u dtí do 6 ti let zpsobily sekaky na trávu, ezné rány pi nevhodném použití u starších dtí. Prevence otravy toxickými látkami a léky spoívá v bezpenostních uzávrech, které dít nedokáže otevít, ukládání nebezpených látek a lék mimo dosah dtí. Inhalaci drobných pedmt, vtšinou provázenou silným laryngospasmem, který bývá píinou smrti u dtí od pl roku do 3 let lze pedejít odstranním drobných pedmt a potravin, nebo plastových sák z dosahu dtí i zvládnutím manévr první pomoci. Zamezení pístupu dtí k horkým tekutinám a povrchm, kuáckým potebám a otevenému ohni je primární prevencí bolestivých, nákladných a asto trvalé následky zanechávajících úrazm tepelnou energií. Dít do 3 let nemá být ponecháno samo v blízkosti vody, i pouhých 10 cm staí k utonutí. Zdravotnický personál má být schopen rozeznat píznaky syndromu týraného a zneužívaného dítte od píznak úrazu neúmyslného. Zvlášt u rodin neúplných, nefunkních, u velmi mladých i málo vzdlaných rodi je nutno zvlášt pak pi opakujících se ošeteních úrazu na tuto možnost myslet. Intervence se mohou provádt na úrovni individuální, komunitní, i populaní: Individuální - psobení na dti, rodie a osoby zodpovdné za dti (pée odpovídající vku, bezpené prostedí, znalost rizik, výuka dtí ve zvládání rizikových situací a výuka bezpenostních zásad pimená vku). Komunitní - bezpené komunikace, pechody, cyklistické stezky, kvalita bydlení, design pístroj, nábytek a materiály používané doma, systém rychlé zdravotnické pomoci. SZO (Svtová zdravotnická organizace) podporuje projekty zamené na lokální prevenci úraz, využívající spolupráce mezi všemi sektory a zamené na všechny vkové kategorie pod názvem Safe Community Bezpená komunita.
4 pomoci. Populaní - zákonná opatení, výchova školní, rodinná a mediální o prevenci a první Léka a sestra má využívat svého vlivu na dti i rodie a využít píležitosti k prevenci. Instrukce rodi, spolupracovník a všech profesionál, kteí mají vliv na rodinu se mže dít v prostedí ambulantním i nemocniním, zvlášt pak pokud je dít pro úraz již ošetováno. Verbální informaci je dobré doplnit psaným textem, letákem. Musí být relativn struná a jednoduchá, pokud je doplnna ukázkou bezpenostních prvk a pomcek dosáhne se žádané zmny chování lépe. Schopnost naslouchat, podpoit rodie, jejichž dít prodlalo úraz a pomoc pi hledání zpsobu jak v budoucnu úrazu zabránit je jedna z povinností zdravotníka. Patí sem i pozornost k rizikm na vlastním pracovišti, ve svém vlastním dom a obci. Ke skutené kontrole úrazovosti je zapotebí spolupráce lékae-traumatologa, pediatra, epidemiologa a preventisty. V roce 2005 zemelo podle údaj Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku eské republiky (ÚZIS) 106 dtí na vnjší píiny- úrazy a otravy.úmrtnost se sice postupn meziron snižuje, ale poet celkem lékasky ošetených dtských úraz zstává stále stejný, kolem A poet dtí, které musely být pro úraz hospitalizovány spíše narstá.ošetuje se více sportovních úraz i úraz školních, narstá poet úraz ve volném ase a domácích.poet dopravních úraz dtí není tak vysoký, ale zato jsou tyto úrazy vážnjší, tém polovina smrtelných úraz dtí se stala v doprav. Tato varující ísla pedstavují obrovskou zátž nejen z hlediska utrpení obtí úraz, jejich rodin a blízkých, ale také zátž ekonomickou a neúmrn zatžují zdravotnický systém.takový stav je neudržitelný, když si uvdomíme, že vtšin nehod se dalo zabránit. Proto je poteba prevence úraz u nás naléhavá a musí používat efektivní metody s prokázanou úinností a postihnout všechny vkové skupiny, všechny situace a prostedí, kde k úrazm dochází nejastji.na prevenci se mohou podílet v podstat všechny státní orgány a instituce i spolenosti, které mohou úrazovost ovlivnit- tedy sektory dopravy, školství, sportu,vnitra., ale i práce a sociální vci. Samozejm zdravotnictví a jeho zdravotní ústavy, ale vlastn každý zdravotník by ml prevenci úraz provádt jako souást své práce, zvlášt pak ten, který se stará o dti. Znalost píin, souvislostí a mechanism dtských úraz pomáhá rozhodovat, kam vložit omezené prostedky na preventivní zásahy co nejúelnji.preventivní program snížení úrazovosti musí zahrnovat všechna základní prostedí, domov, školu, hišt a komunikace.
5 Dtství je z hlediska úrazovosti zvlášt rizikovým obdobím života, tetina všech úraz které si vyžádají lékaské ošetení se stane dtem do 14. let.samozejm je hlavní zodpovdnost na rodiích, ale zdravotnická veejnost mže psobit nejen výchovn na rodie i dti, ale i participovat na vytváení program a jejich iniciováním a poskytováním nezbytných zdravotnických informací zásadním zpsobem pispt ke snížení úrazovosti dtí. Ministerstvo zdravotnictví pedložilo vlád ke schválení Národní akní plán prevence dtských úraz, který vznikl mezioborovou spoluprácí skupiny odborník.návrh vychází z podrobné analýzy souasného stavu a stanovuje úkoly jednotlivých resort tak, aby se podailo úinn snížit dtskou úrazovost prostednictvím pasivních i aktivních prostedk prevence ve všech oblastech života dtí.nap byl vládou schválen v srpnu Prevence úraz je postavena na uceleném programu snížení úrazovosti. Musíme zmnit chování lidí tak aby vdom snižovali riziko, kterému jsou vystaveni. Dti uíme chránit své zdraví a vyhýbat se nebezpeí a to nejen pouováním, ale pedevším nácvikem praktických dovedností. Prostednictvím zákon a naízení mžeme upravit prostedí, nebo výrobky. Tím se pak vytváí pasivní ochrana, ale nutná je pak kontrola a postih nedodržování práva.vtšina úraz vzniká tak, že spolupsobí rizikové prostedí, chování a nedostatek znalostí a dovedností, jak se chránit. Dti mají podle mezinárodních úmluv právo na bezpeí a to pedevším proto, že jsou zranitelnjší z mnoha dvod. Nemají pístup k adekvátním informacím o výrobcích, které používají, o prostedí ve kterém žijí, hrají si a cestují. I v pípad, že tyto informace mají k dispozici, nechápou veškeré jejich dsledky.rodie asto ani nemohou ovlivnit výbr prostedí, ve kterém se dti musí orientovat (silnice, školy, dtská hišt a dokonce i domovy). Život do znané míry ovlivují socioekonomické podmínky.není možné, aby dti nebo jejich rodie adekvátn posoudili potencionální rizika používání moderních technologických výrobk, zejména rzných chemických pípravk.v eské republice jsme zamili pozornost pedevším na sekundární prevenci, tedy kvalitní ošetení úraz tak, aby došlo k úplnému zahojení a nezstaly trvalé následky. Centra dtské traumatologie - obecn traumacentra jsou místem, kde se poskytuje komplexní pée o zranné na nejvyšší možné úrovni. Nemocnice, která má traumacentrum musí být schopná zajistit všechny odborníky, kteí jsou k ošetení úrazu zapotebí. Závažné popáleniny ošetují kliniky popáleninové medicíny, nebo oddlení popálenin, pípadn pak plastická chirurgie.málo však je vnováno primární prevenci, tedy snahám úrazu zabránit.ve státech kde se tento druh prevence provádí již dv desítky let se jasn prokázala úinnost, jejich úrazovost tedy poty ošetených úraz na osob jsou i více než dvakrát nižší.a vycházeli z podobné situace, jaká je dnes u nás.
6 Žádná prevence nebude úinná, pokud bude zamena jen jednostrann.nkteré intervence jsou zameny na uritý druh úrazu, jiné zahrnují více druh a píin. Programy zamené na používání cyklistických pileb specificky snižují poranní hlavy, které je u dtí cyklist asté a vážné.prosazení dsledného používání dtských autosedaek a jiných zádržných systém v autech sníží poet i závažnost mnohoetných zranní-polytraumat. Dobe osvtlená komunikace, jasné a srozumitelné dopravní znaení i omezeni rychlosti ovlivní celou škálu úraz dítte chodce.stejn tak zizování pších a cyklistických stezek, pechod bezpenjších pro dti a dostatených chránných ploch pro bezpenou hru. Nejastji se komunitní programy zamují na výchovu dítte jako chodce a úastníka provozu na komunikacích, mén asto, protože více nákladné, jsou úpravy prostedí tak, aby bylo bezpené a pátelské k dtem.kvalita dtských hiš je dosud pevážn nízká, akoliv již platí evropské normy pro jejich vybavení i povrchy.mnohá jsou pro dti pímo nebezpená, a obce je tedy radji odstraní, aniž by je nahradily. Nejastjší úraz je pád z nevhodného, nebo poškozeného vybavení. Konstrukce výrobk bezpenjších pro dti a dsledné odstranní tch, které jsou rizikové by se mlo stát vizitkou zodpovdného výrobce. Prevence násilných in, omezení zneužívání a týrání dtí nejen sníží jejich úrazovost, ale v budoucnu i sníží riziko jejich vlastní násilné innosti.rozpoznání a vasná diagnóza násilí na dtech je úkolem pediatra, ale i dosplých kteí se s díttem dostanou do kontaktu.efektivní programy na snížení sebevražednosti dtí a mladistvých jsou zameny na trénink uitel, vychovatel, léka a policist k rozeznání píznak sebevražedných sklon. Prevence úraz dtí je i prioritou Svtové zdravotnické organizace (SZO), proto byla na léta byla uzavena mezi eskou kanceláí SZO a Ministerstvem zdravotnictví smlouva o spolupráci. Jedná se o bilaterální smlouvu, zamenou na prevenci pedevším úraz dopravních.jde o pokraování aktivit, které zaaly vloni Svtovým dnem zdraví WHO. Jde o to aby se do prevence dopravních úraz zapojila státní správa i neziskový sektor.aby existující projekty na regionální a místní úrovni, které se osvdili a zvýšily bezpeí dtí byly dále využívány. Napíklad projekt Bezpená cesta do školy,vidíš mne?,na kolo jen s pílbou,domluvme se,nebo Road Show-The Action. Každoron se organizují Národní dny bez úraz pod záštitou MZ a ve spolupráci s Národní sítí Zdravých mst. V roce 2007 byl OSN a SZO vyhlášen Globální týden bezpenosti v doprav na duben a k tomu se vázala ada akcí, napíklad výtvarná soutž dtí, nebo vytvoení metodiky pro prevenci úraz dtí na cest do školy a zárove zvýšení tlesného pohybu dtí.
7 Systémovým a koordinovaným pístupem k problematice dtských úraz se v eské republice dlouhodob zabývají napíklad nkteí lenové sít Zdravých mst, obce a regiony, a zvlášt první Bezpené komunity WHO. lenové Národní sít této akce se každoron zapojují do celostátní kampan Dny bez úraz a ada z nich realizuje projekty zamené na bezpenost dtí v doprav, pi sportu nebo ve škole. K tmto aktivitám pedevším také zvýšení informovanosti oban o možnostech prevence a o rizicích, které nás obklopují.takové msto, nebo region si vytváí vlastní plán, zamený na lokální problémy. Nkterá rizika jsou spolená, domácí úrazy, popáleniny a opaeniny, otravy nebo pády. Jiná jsou specifická, nkde je zapotebí zamit se více na cyklisty, jinde motoristy, nebo tonutí. Vzhledem k tomu, že se na úrazu podílí více faktor, je velice obtížné odhadnout budoucí vývoj úrazovosti dtí v eské republice. Zahraniní studie popisují existující vztah mezi nízkým píjmem rodiny a zvýšeným rizikem úrazu.vzhledem k pokraující sociální diverzifikaci naší spolenosti, lze pedvídat, že i v eské republice se bude zvtšovat riziková skupina dtí ze špatných ekonomických pomr. Také zmny v tradiní form rodiny, zvyšující se poet dtí vychovávaných jedním rodiem, asto i v horších podmínkách ovlivují dtskou úrazovost i možnosti prevence. Horší standard bydlení v nekvalitních a neudržovaných prostorách, hustá doprava, nedostatek finanních prostedk k nákupu bezpenostních prvk, napíklad cyklistických pileb nebo kvalitních dtských sedaek do auta, používání nebezpených ojetých vozidel, málo bezpeného prostoru na hraní, používání starých elektrických spotebi nebo starých systém vytápní, sportovních poteb, které neodpovídají velikosti a vku dítte.pipoítat mžeme i zanedbaná hišt,nedostatek vhodných ploch pro hru a sport, málo píležitostí sportovat pod dohledem instruktor, nedostatek cyklistických stezek a další. Studie Svtové zdravotnické organizace pedvídá i zmny v dopravních úrazech, pokles úmrtnosti v dsledku dopravních nehod v ekonomicky vysplých zemích o 30% do roku 2020, ale souasn upozoruje, že dojde k výraznému nárstu v zemích stedn vysplých, ke kterým patí i R a rozvojových. Z devátého místa v roce 1990 se zejm dopravní úrazy pesunou v roce 2020 na tetí místo v poadí celosvtových zdravotnických problém. Souasn budou celosvtov na šestém míst v píinách úmrtí. V rámci tzv.pasivní technologické intervence má velký význam oblast ochrany spotebitele. Zajištní bezpeného prostedí (nap. dtská hišt, bazény, školy,a sportovišt) a dozor nad bezpeností prodávaných výrobk (lékovky, elektrické spotebie, domácí chemie) musí být nedílnou souástí preventivních snah. Maastrichtská smlouva znan rozšíila pravomoci
8 Evropské komise s ohledem na ochranu zdraví a bezpeí evropských oban. V lenských státech má plnou moc iniciovat regulaní výkony tak, aby zaruily bezpenost výrobk a služeb. Normy a smrnice hrají v souasnosti klíovou roli pi regulaci bezpenosti v rámci Evropské unie, protože poskytují technické specifikace již uzákonných koncepcí. Normy mají také jedinený vzdlávat pomocí návod, varování, ilustrací a symbol. V eské republice je hlavní prioritou vytvoení celospoleenského povdomí o naléhavosti úrazové problematiky zejména mezi potencionálními partnery a zainteresovanými skupinami. K prevenci úraz by se ml používat systémový pístup využívající zkušeností získané používáním Haddonových stratégií, které bychom mohli shrnout do nkolika bod: 1. snížení vystavení riziku (nap. zákaz prodeje nebezpených výrobk, bezpenostní uzávry u lék nebo drogistického zboží, úprava domácího prostedí atd.) 2. prevence vzniku úrazového dje (zdravotn-výchovná nebo technologická intervence) 3. snížení závažnosti úrazu v prbhu úrazového dje (zkvalitnní designu výrobk automobil, zádržných systém, elektrických spotebi atd.) 4. snížení následk po úrazu (nap. zkvalitnním záchranného systému, ovládání laické i odborné první pomoci, odborná traumatologická pée.
RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí
RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání
VíceBezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora
Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní
VíceTematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle
Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 VOLNOASOVÉ AKTIVITY A PREVENCE
VíceZdraví 21 Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R. Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem
Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem Cílem programu je zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Jde o
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti týrané, zneužívané a
VíceDoplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu
Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:
Více37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství
Píloha. 2 Strategická ást akního rozvoje sociálních služeb na rok 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sít odborného sociálního poradenství ze Cíl D.1 Zajistit sí krizových poradenských
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Syndrom CAN Child Abuse and
VíceSlezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:
Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt
VíceSnížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby
Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních
VíceŠastné dít prostednictvím šastných rodi. H St Czech Republic
Šastné dít prostednictvím šastných rodi H St HoSt Home-Start Czech Republic 1 Co je to HoSt? HoSt je nestátní nezisková organizace zamená na podporu rodi a jejich péi o dít, které je mladší 6-ti let. Podpora
VíceDOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství
DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti
VíceMarta Jeklová. SUPERVIZE kontrola, nebo pomoc?
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Marta Jeklová Vyšší odborná
VícePrevence dětských úrazů v České republice. www.mzcr.cz, truellova@mzcr.cz
Prevence dětských úrazů v České republice www.mzcr.cz, truellova@mzcr.cz Prevence dětských úrazů v České republice OBSAH: Prevence dětských úrazů v dokumentech EU, WHO/EURO, ČR Národní akční plán prevence
VíceCENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín
Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost
Více! " " # ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - &./,,*% 0, " &
! " " # $!%& '& ( '&! )'& "#!$ %&!%%&! '() '& *!%+$, - $!%& &./,,*% 0, *+& 1"% " & Úvod... 3 Metodologie sbru dat k vyhodnocení tezí a ke zpracování analýzy... 5 Analýza dokumentu... 5 Dotazník... 6 ízené
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí
VíceSTRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY
STRATEGIE ROZVOJE OBCE POLERADY Vypracovalo zastupitelstvo obce Polerady Dne 23. 3. 2007 Obsah 1. Úvod 2. Hlavní zámry obce Polerady 3. Rozbor souasné situace Obyvatelstvo Školská zaízení Sportovišt Zázemí
VíceVyužití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem
Strategický cíl: 2.C1 Opatení: 2.C1.1 Využití hospodáského potenciálu msta Využití polohy, prmyslových tradic a dopravního napojení se Saskem Ze zpracovaného profilu msta je nutné vytvoit spolen s místními
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Pojmy a definice: Agrese:
VíceFinální verze žádosti (LZZ-GP)
8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin
VíceZDRAVOTNÍ PLÁN ZDRAVÉHO MSTA VSETÍN
ZDRAVOTNÍ PLÁN ZDRAVÉHO MSTA VSETÍN Priorita 1: ZDRAVÍ MLÁDEŽE (Zdraví 21 - cíl. 4) 1.1. Budou realizovány dlouhodobé programy pro podporu zdraví mládeže Skupina aktivit: 1.1.1. Systematicky podporovat
VíceZákladní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY
Obecná ustanovení Základní škola, Brno, Holzova 1, píspvková organizace ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: 2. ŠKOLNÍ ÁD Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším
VíceDoplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství
Strategický cíl: 3.C2 Opatení: 3.C2.5 Doplnní a zkvalitnní veejných služeb Zpracování a realizace plánu odpadového hospodáství Popis V souladu s platnými metodickými pokyny a v návaznosti na závazné ásti
VíceRoní plán pro 2.roník
Roní plán pro 2.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o
VíceSouasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová
Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Interdisciplinární pístup
VíceVnitní ád školní družiny
Školní družina pi Základní škole ve Fryovicích Fryovice 628, 73945 Vnitní ád školní družiny Vnitní ád je zpracován v souladu se zákonem. 561/2005 Sb.( školský zákon) a vyhláškou. 74/2005 Sb.( o zájmovém
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce
VíceBezpenost a hygiena práce
Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly
VíceZákladní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY
Obecná ustanovení Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: ŠKOLNÍ VÝLETY Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším odborném
VíceVYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. o ištní komín
VYHLÁŠKA. 111/1981 Sb. ministerstva vnitra eské socialistické republiky ze dne 24. íjna 1981 o ištní komín Ministerstvo vnitra eské socialistické republiky stanoví podle 30 odst. 3 zákona. 18/1958 Sb.,
VíceLegislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci
Legislativa pro obnovitelné zdroje energie pednáška pro mezinárodní konferenci Praktická využitelnost obnovitelných zdroj energie,konané v Dín 15.ervna 2005 Osnova pednášky : 1. Legislativní rámec a správní
VíceZa hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk
Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem
VíceStrategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010
Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje
VíceNIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM
Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. Praha 5 NIKOTINISMUS JAKO SPOLEENSKÝ PROBLÉM NELA VILHELMOVÁ Praha 2009 PEDMLUVA Nikotinismus je stále aktuálnjším tématem nabývajícím na dležitosti, zárove s rostoucím
VíceAktuální problémy v ošetovatelství. Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA
Aktuální problémy v ošetovatelství Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA Historie Zákon.96/2004 Sb., vzdlávání neléka Ukonení vzdlávání sester na 4-letých SZŠ Vzniká nový obor zdravotnický asistent Zahájení kvalifikaních
VíceMasarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana
Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního
VíceFinanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení
Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování
VíceRADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU
RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU RADY A TIPY K PEDCHÁZENÍ VZNIKU KONDENZÁTU... 1 1 Jak se vyvarovat kondenzaci vlhkosti na zasklení... 3 2 Co to je kondenzace?... 3 3 Pro nejastji dochází ke
Více1/9 PRACTICE DICTATION. 1) For section C (speech 154 syll/min)
1/9 PRACTICE DICTATION 1) For section C (speech 154 syll/min) Celkový rst evropské produktivity se výrazn zpomalil, a výkonnost jednotlivých lenských stát byla déle než de/kádu rozmanitá. Pehled klíových
VíceKoncept návrhové ásti RPSS
Koncept návrhové ásti RPSS Priorita 1 Zvyšování informovanosti v sociální oblasti Opatení 1.1 Zvyšování informovanosti o nabídce sociálních služeb na území SO ORP (s drazem na území mimo statutární msto.b.)
VíceDti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek
Dti do 15 let ohrožené dsledky užívání návykových látek Kvalitativní analýza této cílové skupiny prostednictvím terénního výzkumu protidrogových koordinátor a pediatr Mgr. Jana Majzlíková Katedra psychologie
VíceU ební plán: Tabulace u ebního plánu pro 1. stupe : Poznámka:
Uební plán: Tabulace uebního plánu pro 1. stupe: roník 1 2 3 4 5 celkem v RVP Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk 9 10 9 8 8 44 35 Anglický jazyk 0 0 3 3 3 9 9 Matematika a její aplikace Matematika
VíceEvropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál
Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb
VíceÚrazy a jejich prevence. MUDr. Jarmila Číhalová
Úrazy a jejich prevence MUDr. Jarmila Číhalová Základní údaje Úrazy zaujímají 3.místo mezi nejčastějšími příčinami smrti (za nemocemi srdce a cév a nádory) U dětí a mladistvých dokonce místo první. Odhaduje
VíceVÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím
VÝRONÍ ZPRÁVA ZA ROK 2006: CENY DROG KLESAJÍ, POET ZÁCHYT STOUPÁ Drogy v Evrop jsou nyní levnjší než kdy pedtím (23.11.2006, LISABON) Ceny nelegálních drog prodávaných na evropských ulicích v posledních
VíceI. Užíváni bytu. .Pravidla pro užívání bytu a spolených ástí a zaízení domu Blická 2829/20
Blická 2829/20, 141 00 Praha 4 Zábhlice Pronájem byt a nebytových prostor vetn poskytování základních služeb s tímto pronájmem spojených. IO: 62580078 DI: 004-62580078 Kontaktní tel.: 272 765 263 El.pošta:
VíceRADA EVROPY VÝBOR MINISTR VÝBORU MINITR LENSKÝM STÁTM OHLEDN ZÁSAD PRÁVNÍ OCHRANY NEZPSOBILÝCH DOSPLÝCH OSOB
RADA EVROPY VÝBOR MINISTR DOPORUENÍ. R (99) 4 1 VÝBORU MINITR LENSKÝM STÁTM OHLEDN ZÁSAD PRÁVNÍ OCHRANY NEZPSOBILÝCH DOSPLÝCH OSOB (Pijato Výborem ministr 23. února 1999 na 660. zasedání zástupc ministr)
VícePRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
NÁKUP VYBAVENÍ LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
VíceSOCIÁLNÍ VYLOUENÍ. Otloukánek / [Outsider] / Nora Martincová -- eština In: Moderní vyuování -- [CZ] -- Ro. 6,.9 (2000), s.12-13.
SOCIÁLNÍ VYLOUENÍ Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo
VíceŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM
ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální
VíceZákladní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34
Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky
VíceOšetovatelský proces. Ošetovatelský proces pispívá u sestry:
Ošetovatelský proces Historie Ošetovatelský proces je považován za prostedek rozvoje ošetovatelství a zkvalitnní pée o nemocné. První písemné dokumenty o ošetovatelském procesu se objevily v USA a historie
Více7 Školní družina. Cíle školní družiny:
7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má
VíceSdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.
Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy
VíceDlouhodobý záměr 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Publikováno z 2. léka?ská fakulta Univerzity Karlovy (https://www.lf2.cuni.cz) LF2 > Dlouhodobý zám?r 2. léka?ské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Dlouhodobý záměr 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
VíceDomácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice. MUDr. Libor Svt, MBA 7.4.2008
Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice MUDr. Libor Svt, MBA 7.4.2008 Domácí pée právní rámec dle ustanovení 22 zákona.48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní v platném znní : Hrazenou
VíceZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94
ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94 Termín vlastního hodnocení : íjen 2007 1. VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY: V prbhu školního roku 2006/7 došlo k pepracování VP s pvodním
VíceAktuální otázky pracovnprávních vztah ve zdravotnictví, pracovnprávní odpovdnost zdravotnických pracovník
Aktuální otázky pracovnprávních vztah ve zdravotnictví, pracovnprávní odpovdnost zdravotnických pracovník Specializaní kurz Veejné zdravotnictví, IPVZ Praha, 11. 3. 2008 JUDr. Dominik Brha, advokát Nová
VíceProjekt finanního vzdlávání bankovních klient
ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?
VíceÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ
Zpracování této analýzy podpoila nadace Trust for Civil Society in Central & Eastern Europe Výhradní odpovdnost za obsah analýzy nese Ekologický právní servis. ÚAST VEEJNOSTI V INTEGROVANÉM POVOLOVÁNÍ
VíceStanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost
VUT Brno Fakulta stavební Studentská vdecká a odborná innost Akademický rok 2005/2006 Stanovení požadavk protismykových vlastností vozovek s ohledem na nehodovost Jméno a píjmení studenta : Roník, obor
VíceDOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání
DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do
Vícelovk tráví v budovách 90% asu..
!!ž " " """ 1 lovk tráví v budovách 90% asu.. Základní uživatelský parametr každé stavby urené pro dlouhodobý pobyt lidí, a se jedná prostedí pracovní nebo obytné, je kvalita vnitního mikroklimatu, definovaná
VíceDROGY V EVROP FAKTA A ÍSLA Výroní zpráva za rok 2006 o stavu drogové problematiky v Evrop a Statistický vstník 2006 Embargo: SE
DROGY V EVROP FAKTA A ÍSLA Výroní zpráva za rok 2006 o stavu drogové problematiky v Evrop a Statistický vstník 2006 Embargo: 11.00 SE - 23. 11. 2006 Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Plánované rodiovství MUDr.
VíceŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání
ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdlávání ZÁKLADNÍ ŠKOLA, LIBEREC, ESKÁ 354, PÍSPVKOVÁ ORGANIZACE 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE Motivaní název školního vzdlávacího programu pro základní vzdlávání: UÍME SE,
VíceCELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM
Píloha.1 k usnesení Rady HMP. 1500 ze dne 5.12.2000 CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Celomstsky závazná
VícePracovní dokument útvar Komise. Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky. Neúední pekla
CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu, 16. duben 2010 SEK(2010) 428 final Pracovní dokument útvar Komise Shrnutí konzultace o reform spolené rybáské politiky Neúední pekla CS CS OBSAH Pracovní dokument útvar
VícePRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
REKONSTRUKCE LABORATOE CHEMIE V RÁMCI PROJEKTU ZKVALITNNÍ A MODERNIZACE VÝUKY CHEMIE, FYZIKY A BIOLOGIE V BUDOV MATINÍHO GYMNÁZIA, OSTRAVA PÍLOHA 1- SPECIFIKACE PEDMTU ZAKÁZKY PRVODNÍ A SOUHRNNÁ ZPRÁVA
VíceDomácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice. MUDr. Libor Svt, MBA 15.11.2007
Domácí zdravotní pée aktuální situace v eské republice MUDr. Libor Svt, MBA 15.11.2007 Domácí pée právní rámec dle ustanovení 22 zákona.48/1997 Sb., o veejném zdravotním pojištní v platném znní : Hrazenou
Vícelánek 1. Cíle a psobnost standardu VKIS 1) Cílem standardu VKIS je zlepšení dostupnosti a kvality VKIS jejich uživatelm.
Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veejných knihovnických a informaních služeb poskytovaných knihovnami zizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území eské republiky Ministerstvo
VíceVýbr z nových knih 6/2010 pedagogika
Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální
Více( $%& $' -./ + 0 !" #$!#%& '" #!% # %'"%! & #! $ 6& ! 7# 8#& 9$ #:;& 9& #! 9! 60:;! 99 # :;9 = " =
# )*+",+! -./ + 0,0 "#$%& $' ( $%& $'.1. 2 +3*4+55!" #$!#%& '" #!% # %'"%! & #! () $ 6& & &! 7# 8#& 9 :;& 9$ #:;& 9& #! 9&
VíceKoncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v pirozené komunit uživatele a podporující
Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb, poskytovaných v pirozené komunit uživatele a podporující sociální zalenní uživatele do spolenosti 1 Koncepce podpory
VíceStav cyklistické dopravy v Hradci Králové podkladový materiál pro jednání s vedením mčsta
Stav cyklistické dopravy v Hradci Králové podkladový materiál pro jednání s vedením mčsta leden 2011 Úvod Hradec Králové je historicky cyklistické mčsto. Cyklistické stezky vybudované v 80. letech okolo
Víceb/ odborné semináe poádané pro lektory, uitele, metodické a ídící pracovníky, pracovníky veejné správy hl.m. Prahy a vzdlávací instituce.
4. Nápl projektu 4.1. odborné semináe a/ odborné školení lektorované pracovníky National Society for the Prevention of Cruelty to Children (Národní spolenost prevence násilí na dtech) z Velké Británie
VíceZákladní škola Praha 10 Hostiva, Hornomcholupská 873, ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY PROVOZNÍ ÁD
Základní škola Praha 10 Hostiva, Hornomcholupská 873, 102 00 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY PROVOZNÍ ÁD Poadové íslo - íslo jednací: 18 - POR/09/2007 Pedagogická rada projednala dne 19.11.2007 Zpracoval: Schválil:
VícePEDPISY PRO PRAVIDELNÉ PERIODICKÉ KONTROLY (REVIZE) SPOJEK
Stránka 1 z 5 PEDPISY PRO PRAVIDELNÉ PERIODICKÉ KONTROLY (REVIZE) SPOJEK EN 362 Osobní ochranné prostedky proti pádm z výšky spojky Pro zjednodušení terminologie budeme v tomto textu používat pouze termín
VíceVytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí
Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem
VíceStandardy bankovních aktivit
ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást
VíceVnitní ád školní družiny
ZÁKLADNÍ ŠKOLA a MATESKÁ ŠKOLA STRUPICE, okres Chomutov Vnitní ád školní družiny Ve Strupicích dne: 24. 8. 2017 Vypracoval: Mgr. Jana Mišková Schválil: pedagogická rada 1. 9. 2017 Smrnice nabývá úinnosti
VíceŠkolní vzdlávací program Domu dtí a mládeže Pelíšek, Vrchlabí, Husova 212
Školní vzdlávací program Domu dtí a mládeže Pelíšek, Vrchlabí, Husova 212 Zpracovala: Mgr.Ivona ivrná Statutární zástupce DDM Pelíšek, Vrchlabí Školní vzdlávací program Domu dtí a mládeže Pelíšek, Vrchlabí
VíceEpidemiologie a prevence dětských úrazů
Epidemiologie a prevence dětských úrazů Univerzita Karlova Praha 3. Lékařská fakulta Doc. MUDr. Alexander M. Čelko,CSc. Definice úrazu Jakékoliv neúmyslné či úmyslné poškození organizmu, ke kterému došlo
VíceSBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY
Roník 2005 SBÍRKA PEDPIS ESKÉ REPUBLIKY PROFIL AKTUALIZOVANÉHO ZNNÍ: Titul pvodního pedpisu: Vyhláška o základním umleckém vzdlávání Citace pv. pedpisu: 71/2005 Sb. ástka: 20/2005 Sb. Datum pijetí: 9.
VíceEfektivní uení. Žádná zpráva dobrá zpráva. (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold
Efektivní uení (Structured training) Schopnost pracovat nezávisí od IQ. Marc Gold Žádná zpráva dobrá zpráva 1 ásti efektivního uení Stanovení cíle (+ kritéria) Analýza úkolu Použití pimené podpory Volba
VíceTEXTOVÁ ÁST ÚDAJE O ÚZEMÍ
TEXTOVÁ ÁST ÚDAJE O ÚZEMÍ Vybrané lánky ze Zákona. 458/2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvtvích a o zmn nkterých zákon (Energetický zákon) Odkazy na Energetický zákon
VíceEVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )
PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými
VíceTermín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje
VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního
VíceRoní plán pro 1.roník
Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o
Vícedélky (mm): 200, 240, 250, 266, 300, 333, 400, 500, 600, 800, 1 000, 1 200, 1 400, 1 600, 1 800, 2 000, 2 200 a 2 400.
Základní pohled na manipulaní jednotky Jednotlivé produkty (výrobky, materiály, polotovary apod.) jsou dodávány formou manipulaních jednotek. V prbhu balení a expedice je nutno mj. i z pohledu bezpenosti
VíceNemocnice Znojmo, píspvková organizace MUDr. Jana Janského 11, Znojmo
Nemocnice Znojmo, píspvková organizace MUDr. Jana Janského 11, 669 02 Znojmo Znojmo 18.12.2018 Vážení a milí spolupracovníci, zamstnanci Nemocnice Znojmo, dámy a pánové, dovolte mi, abych Vám v závru roku
VíceZpráva o úrazovosti v Jihomoravském kraji
1 Zpráva o úrazovosti v Jihomoravském kraji Úrazy jsou celosvětově považovány za závažný společenský, sociální a ekonomický problém. Úrazem se rozumí jakékoliv úmyslné či neúmyslné tělesné poškození náhlým
VíceNávrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní
Návrh realizace propojení systém úrazového pojištní zamstnanc v návaznosti na veejné zdravotní pojištní Píloha. 2: Analýza projektového zámru Prevence úraz na pracovišti a nemocí z povolání bezpenost a
Více40/1964 Sb. Obanský zákoník ze dne 26. února 1964 (v platném znní)
40/1964 Sb. Obanský zákoník ze dne 26. února 1964 (v platném znní) ODDÍL TVRTÝ Zvláštní ustanovení o nájmu bytu 685 (1) Nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel penechává nájemci za nájemné
Více