Slovinské železnice - změny struktury a strategie

Slovinské železnice - změny struktury a strategie Josip Orbanic Slovinské železnice (SŽ) jsou na křižovatce celoevropských koridorů V a X. Jejich posláním je přeprava nákladů a osob, udržování železniční infrastruktury a řízení provozu. SŽ provozují 1 229 km tratí (z toho 54 km elektrifikovaných), jejich park vozidel zahrnuje 159 lokomotiv, 114 motorových souprav, 4 415 nákladních a 165 osobních vozů. Za rok se přepraví asi 18 miionů tun zboží a 15 milionů cestujících. Na rozdíl od nákladní dopravy, která je převážně orientovaná mezinárodně, omezuje se osobní doprava na domácí trh. Asi jedna třetina zboží se přepravuje přes přístav Koper. Nejdůležitějšími trhy pro nákladní dopravu jsou vedle Slovinska Rakousko, Itálie, Maďarsko, Německo, Česká republika, Slovensko a Chorvatsko, pro osobní dopravu Chorvatsko, Itálie, Rakousko, Německo a Maďarsko. Slovinské železnice uveřejnily v roce 23 strategický plán "New Way" 23-21 a již o rok později dosáhly pozitivního hospodářského výsledku. Do budoucna by chtěly převzít vedoucí roli při přepravě a při provozování železniční infrastruktury ve Slovinsku a okolních regionech. V současné době probíhá pořizování 2 elektrických vícesystémových lokomotiv a 1 nákladních vagónů. V přípravě je výstavba druhé koleje Divaca - Koper a modernizace dalších tratí. 1. Úvod Slovinské železnice (SŽ) jsou od roku 1991, tedy od roku, kdy byly po osamostatnění Slovinska vyčleněny ze společenství jugoslávských železnic, samostatnou společností a mezinárodně operujícím podnikem. Slovinské železnice jsou členem většího počtu mezinárodních železničních organizací a zájmových uskupení. Nejdůležitější z nich je Mezinárodní železniční unie (členem UIC od roku 1992) a Společenství evropských železnic (členem SEŽ od roku 1999). Strategická poloha Slovinska na křižovatce celoevropských koridorů V a X a spojení s přístavem Koper, s rychle rostoucím a pro střední a východní Evropu důležitým přístavem, dává SŽ šanci na příznivou pozici na trhu. V uplynulém čtrnáctiletém období změnily SŽ strukturu a vyvinuly se v moderního operátora na přepravním trhu. SŽ jsou pověřeným provozovatelem železniční infrastruktury. Od roku 24 jsou organizovány do podoby holdingu s třemi kmenovými společnostmi - pro nákladní dopravu, osobní dopravu a infrastrukturu - a šesti dceřinými společnostmi. Další rozvoj do roku 21 je stanoven ve strategickém plánu New Way. Ten je určován vizí, že Slovinské železnice se stanou technologicky rozvinutým a výkonným železničním operátorem v nákladní dopravě, poskytovatelem ucelených a pro zákazníky vhodných služeb v osobní dopravě a provozovatelem moderní a provozně bezpečné infrastruktury ve Slovinsku a v okolních regionech. 2. Provozně-ekonomická situace podniku Po osamostatnění Slovinska a vyčlenění ze společenství jugoslávských železnic (SJŽ) působí slovinské železnice od roku 1991 jako samostatný podnik v národní a mezinárodní dopravě. Jejich zájmy na mezinárodním poli nebo vzhledem k mezinárodním institucím jsou zastoupeny v rámci různých mezinárodních organizací a 1

zájmových uskupení. Nejdůležitější jsou Mezinárodní unie železnic (UIC) a Společenství evropských železnic (SEŽ). Slovinsko je od 1. května 24 členskou zemí EU. Během asi sedmiletého přistupování k EU se ve Slovinsku vydaly, na základě zákonodárství EU, všechny potřebné právní a prováděcí předpisy. Byla založena agentura pro železniční dopravu jako provozovatel veřejné železniční infrastruktury. Po roce 1991, když byla vzhledem k válce na Balkáně přerušena doprava na tzv. celoevropském koridoru X (Salcburk - Lublaň - Záhřeb - Bělehrad - Soluň/Istanbul), se snížil objem přepravy téměř o jednu polovinu. V následujících letech se postupně opět železniční doprava zvyšovala, především ovšem ve směru celoevropského koridoru V (Benátky - Terst - Lublaň - Budapešť) a přes přístav Koper. Před deseti lety začala restrukturalizace slovinských železnic přizpůsobováním jejich podnikatelské činnosti obvyklým tržním zásadám. První výsledky jsou již zřejmé, především zvyšující se objem provozu v osobní i nákladní dopravě, jakož i pozitivní výsledek běžné obchodní činnosti v letech 23 a 24 a dokonce zisk na úseku nákladní dopravy. Progresivním způsobem myšlení, změnou postavení společnosti, modernizací vozového materiálu a racionalizací pracovních procesů se Slovinské železnice připravují na obchodní činnost na otevřeném evropském trhu (tab. l). Základní údaje Počet Celkový příjem v tis. eur 29 78 - nákladní doprava 13 595 - osobní doprava 72 194 - infrastruktura 83 392 - ostatní 4 527 Zisk v tisících eur 1 68 - nákladní doprava 4 56 - osobní doprava -4 523 - infrastruktura -385 - holding 1 415 Stav zaměstnanců k 31. 12. 24 8 73 Délka tratí v km 1 229 - elektrifikované 54 - dvoukolejné 331 - počet nákladních nádraží 11 - počet osobních nádraží 1 - počet osobních i nákladních nádraží 16 Přepravované zboží v tis. t 17 884 Přepravované zboží v mil. nettotkm 3 463 Přepravovaných osob v tis. 14 835 Přepravovaných osob v mil. oskm 764 Počet osobních vlaků za den 496 Počet nákladních vlaků za den 221 Tab. 1: Fakta a čísla SŽ za rok 24 2

Slovinské železnice jsou od 1. července 24 organizovány jako holding se třemi společnostmi (nákladní doprava, osobní doprava, infrastruktura - viz obr. l). V holdingu existuje ještě šest dceřiných společností (Ústřední dílny, Stavební podnik, Podnik postižených na železnici, Železniční tiskárna, Dopravní ústav a Železniční zdravotnické centrum). Holding zabezpečuje strategické řízení a podpůrné funkce pro oblasti strategie a vývoj, mezinárodní vztahy, organizace, personální otázky, informatiku, management kvality a ochrany životního prostředí, nákup, investice, kontrolu, interní revizi a kontroly a nemovitosti. Holding Slovinské železnice Vedení podniku Oblasti Nákladní doprava Osobní doprava Infrastruktura Dceřiné společnosti Obr. 1: Organizační schéma holdingu Železniční provoz ve Slovinsku je regulován zákony a prováděcími předpisy. Na tomto základě a na základě mezinárodně platných norem jsou vydávány interní předpisy a pokyny uvnitř železniční správy, čímž jsou prosazovány směrnice a normy EU. Všechny smlouvy jsou založeny na zákonodárství EU a UIC, EN a slovinských normách SIST. Interní předpisy a pokyny se schvalují holdingem pro všechny obory činností. Slovinské železnice jsou na křižovatce celoevropských koridorů V a X a jsou v přepravně-logistickém smyslu důležité pro široké prostředí střední Evropy (obr. 2). V nákladní dopravě se přepravuje 9 % zboží v mezinárodní přepravě, z toho okolo jedné třetiny přes přístav Koper. Největšími mezinárodními trhy jsou Rakousko, Itálie, Německo, Maďarsko, Česká republika a Slovensko. V a X Obr. 2: Prostor Slovinských železnic na křižovatce celoevropských koridorů 3. Technické vybavení Technickou základnou pro osobní a nákladní dopravu jsou lokomotivy a motorové vlakové soupravy, terminály nákladní dopravy, nákladní, osobní a seřaďovací nádraží. Hlavními pracovními procesy jsou trakce, údržba a čištění pozemků a vozidlového parku, 3

zkoušky železničních vozů a činnosti v terminálech a na nádražích. Park vozidel se stavem ke konci roku 23 ukazuje tab. 2. Vozidla Počet Elektrické lokomotivy 76 Elektrické motorové soupravy 42 Dieselové lokomotivy 83 Dieselové motorové soupravy 72 Muzejní parní lokomotivy 4 Nákladní vagóny 4415 Osobní vozy 165 Tab. 2: Vozidlový park SŽ, stav ke konci roku 23 Lokomotivy jsou starší konstrukce a byly dodány z Itálie, Německa, Francie a Španělska. V současné době probíhá dodávka 2 elektrických vícesystémových lokomotiv. Dieselové motorové soupravy jsou rovněž starší konstrukce a pocházejí z Itálie a Německa. Elektrické vlakové soupravy nejsou starší než pět let a byly vyrobeny v Německu a Itálii, některé starší v Polsku. Většina vlaků (85 %) má elektrický pohon. Tratě ve Slovinsku mají charakter horských tratí s obtížnými trakčními podmínkami se stoupáním do 25 promile. Údržbu vozidlového parku provádí Společnost ústředních dílen a Společnost postižených na železnici se stará o hlavní čištění a úklid vozidel. Technické zkoušky železničních vozů a menší údržbářské práce provádí technická vozová služba. Nákladní doprava probíhá v kontejnerovém terminálu v přístavu Koper a v Lublani a v 11 nákladních nádražích a 16 nádražích pro nákladní a osobní dopravu, z toho nejčastěji v uzlech Koper, Lublaň, Maribor a Celje. Hlavním seřaďovacím nádražím je Lublaň Zalog. Nákladní nádraží jsou vybavena sklady, rampami, mechanizovanými překládacími zařízeními a informační technologií. Osobní doprava probíhá v 1 osobních nádražích/osobních terminálech a ve jmenovaných 16 nádražích pro nákladní a osobní dopravu. Hlavními nádražími/terminály osobní dopravy jsou Lublaň, Celje, Maribor a Litija. Na nádražích jsou k dispozici prodejny na nástupištích, informační technologie a jiná zařízení pro cestující. Hlavní čištění a servis pro osobní vlaky se provádí v Lublani a Mariboru. 4. Infrastruktura (obr. 3) Provoz infrastruktury je výkonem veřejného hospodářství, jehož náklady pokrývá stát prostřednictvím agentury pro železniční dopravu. Zahrnuje tři základní oblasti: řízení provozu a údržba infrastruktury, které tvoří samostatné společnosti a management nemovitostí v rámci holdingu. 4

Obr. 3: Síť Slovinských železnic Řízení provozu je klíčovou činností, v jejímž rámci se plánuje, organizuje a kontroluje provoz vlaků. Zde jsou soustředěny též všechny činnosti, které jsou nutné pro sestavení a realizaci jízdních řádů, např. objednání tras a jejich sestavení. Základními kriterii kvality pro řízení provozu je procento dodržení jízdního řádu, doby zpoždění vlaků a rychlost odstraňování provozních poruch. Řízení provozu se provádí prostřednictvím provozních ústředen v Lublani, Mariboru a Postojné a prostřednictvím nádraží na trati. Vlaky jsou řízeny dálkově na tratích Lublaň - Jesenice a Divača - Koper pomocí telekomanda a na trati Celje - Šentilj pomocí staničních hradel. Automatický traťový blok existuje na tratích Lublaň - Dobova, Zidani Most - Celje a částečně na trati Lublaň - Sežana, která se v současnosti modernizuje. Na ostatních tratích je provoz klasický. Denně jezdí v průměru 7 vlaků. Údržba infrastruktury zabezpečuje pohotovost tratí pro jízdy podle jízdního řádu. Zahrnuje údržbu, dohled a rekonstrukci. Udržují se vrchní a spodní stavba tratí, signálnětechnická zabezpečovací zařízení, telekomunikační zařízení, energetická zařízení, budovy a stroje pro traťové práce. Údržba je organizována v rámci stavební činnosti a činnosti na elektrotechnických zařízeních ve 14 sekcích/regionálních centrech a 75 organizačních jednotkách služby v terénu. Rekonstrukční práce na tratích, větší modernizace a novou výstavbu provádí samostatná společnost Železniční stavební podnik. Různé další údržbové práce provádějí externí dodavatelé služeb na základě veřejných zakázek. Základním kriteriem kvality pro údržbu infrastruktury jsou např. doba dostupnosti infrastruktury, procento míst s pomalou jízdou a doby zpoždění z důvodu poruch na zařízení. Management nemovitostí provádí zvláštní služba v rámci holdingu. Jeho činností je správa datového souboru nemovitostí, vedení pozemkových knih, plánování a organizace údržby nemovitostí, pronájmy a prodej. 5

5. Nákladní a osobní doprava 5.1 Nákladní doprava Přibližně 9 % nákladní dopravy je dopravou mezinárodní. Množství a struktura jsou představeny v tabulkách 3 a 4. Přepravní vzdálenosti jsou relativně malé, protože průměrná vzdálenost pro mezinárodní dopravu činí 19 km a pro vnitrostátní dopravu 14 km. Podíl na trhu nákladní dopravy je relativně vysoký a činí přibližně 4 %, což je možno přičíst vysokému podílu mezinárodní dopravy. Základní kriteria kvality pro nákladní dopravu jsou např. dodání zásilek uvnitř smluvně sjednané doby, bezpečnost zásilek a výše spokojenosti zákazníků. Měření spokojenosti zákazníků v posledních letech ukazují, že 9 % zákazníků je se službami spokojeno. Vývoj služeb jde směrem k blokovým vlakům s cennými konkurenčními výrobky na důležitých relacích. Cílem je, aby se Lublaň stala důležitým středoevropským logistickým centrem, točnou dopravních proudů a výchozím bodem do východní Evropy a Asie. Výsledkem obchodní spolupráce se sousedními a dalšími drahami jsou nové vlakové spoje, jako např. Lublaňská linie: Lublaň - Mnichov, East West Rail Shuttle (EWRS): Lublaň - Bologna, Sava Express: Lublaň - Istanbul Halkali. Se sousedními státy byly realizovány projekty interoperability. Mezi Lublaní a Cervignano jezdí podle této dohody vlaky s lokomotivami SŽ a Italských státních drah (FS). 5.2 Osobní doprava Na rozdíl od nákladní dopravy je osobní doprava orientována především na domácí trh, kde je přepravováno 94 % ze všech cestujících. Údaje o přepravě cestujících ukazuje tab. 5. Silná konkurence osobních automobilů a krátké vzdálenosti nedovolují železnici zvýšit podstatněji její podíl na trhu. Základními kriterii kvality pro osobní dopravu jsou rychlost přepravy, komfort, přesnost a spokojenost zákazníků. Průzkumy SŽ prokazují, že v poslední době je asi 8 % cestujících se službami spokojeno. Druh dopravy Tis. tun Podíl v % Dovoz 5 562 32 Vývoz 2 37 12 Kontinentální tranzit 3 471 2 Tranzit přes přístav 4 658 26 Mezinárodní doprava 15 528 9 Vnitrostátní doprava 1 71 1 celkem 17 238 1 Tab. 3: Údaje o nákladní dopravě SŽ, obchodní rok 23 6

Přeprava Podíl v % Kontejnery v kombinované dopravě 15 Prázdné osobní vozy 8 Ruda, ocel, uhlí 32 Zvláštní výrobky a kusové zásilky 3 Dřevo, papír, zemědělství, další 2 Chemie, nafta, stavební materiál 22 Ostatní 1 Tab. 4: Struktura nákladní dopravy SŽ, obchodní rok 23 Druh dopravy Počet cestujících v tis. Podíl v % Vnitrostátní doprava 14 142 94 - jednotlivé a skupinové jízdy 8 97 54 - pracující 1 125 8 - žáci 4 93 32 Mezinárodní doprava 914 6 Celkem 15 66 1 Tab. 5: Údaje o osobní dopravě SŽ, obchodní rok 23 Se sousedními drážními správami mají SŽ spojení prostřednictvím vlaků EuroCity a InterCity. Nejznámějším vlakem je EC Casanova na relaci Maribor - Lublaň - Benátky, který představuje vhodné možnosti spojení s většími městy v Itálii a Francii. 6. Management Holding Slovinské železnice je ze 1 % majetkem státu; z toho důvodu je jeho celý systém působnosti spravován zástupci vlády a odpovídajícími institucemi. Vedení holdingu, případně strategický management, je v oblasti odpovědnosti představenstva holdingu Slovinské železnice, které je zvoleno vládou Slovinské republiky po proběhnutí konkurzu. Celý holding s jeho třemi závislými společnostmi a všemi šesti dceřinými společnostmi je reprezentován, zastupován a řízen strategickým managementem. Vedení holdingu Slovinské železnice má svůj pracovní program určen ve strategickém plánu New Way na roky 23-21. Po taktické stránce jsou jednotlivé podniky a společnosti řízeny středním managementem - exekutivními řediteli, vedoucími oddělení a vedoucími výrobních jednotek. Jejich hlavním úkolem je organizace, koordinace a sladění všech činností tak, aby přinášely hodnotné a ziskové služby. Nadto je celý management, na základě pověření vlády, povinen zabezpečit moderní a provozně bezpečnou železniční infrastrukturu. 7. Perspektivy Hlavní kroky ve vývoji systému řízení Slovinských železnic od roku 1997 ukazuje obr. 4. Koncepce průzkumu trhu a managementu pro zlepšení podnikatelských 7

úspěchů a zvýšení hodnoty podniku Slovinské železnice jsou ukázány na obr. 5 v podobě vyváženého záznamu výsledků (BSC) - Vyvážený systém hodnocení výkonnosti. BSC je využíván od konce 9. let na vývoj orientovanými podniky pro plánování cílů a vedení zaměstnanců a slouží vyváženému strategickému řízení organizace na základě výkonových ukazatelů, a to obvykle ve čtyřech cílových oblastech. Rok 24..Vyvážený systém hodnocení výkonnosti (BSC) Rok 23..Strategický plán působnosti New Way Rok 22..ISO 141 (Systém pro životní prostředí) Rok 1999.Změna podnikatelských procesů Rok 1997..ISO 91 (Systém kvality) Obr. 4: Vývoj systému řízení od roku 1997 Perspektivy zaměstnanců - účelná kontinuita zaměstnání - profesní vývoj zaměstnanců Tržní orientace - celoevropsky srovnatelné druhy služeb a jejich kvalita pro spokojenost zákazníků - zvýšení podílu SŽ v rostoucích segmentech trhu, - dlouhodobá konkurenční schopnost proti silnici a dalším operátorům na železnici ve volném přístupu na infrastrukturu v širším regionu, - výraznější celková prezentace na trhu Vize Finanční hlediska - kapitálová a platební schopnost, - zvýšení podílu tržních příjmů, - zvýšení vlastních zdrojů při financování rozvoje, - snížení podílu státního rozpočtu v příjmech SŽ, - snížení podílu nákladů na pracovní síly Vnitřní procesy/organizace - hospodárnost, - jednoduché organizační struktury a účinné procesy - technologická a podnikatelská harmonizace systému, - řízení projektem SŽ Obr. 5: Vyvážený systém hodnocení výkonnosti strategických hlavních cílů Další vývoj slovinských železnic je pevně spjat se strategickým plánem New Way 23/21 a s národním programem pro železniční infrastrukturu. Vize a strategické nasměrování zní: Slovinské železnice se musí stát tržně orientovaným, technologicky vyvinutým a nákladově účelným železničním klíčovým operátorem v nákladní dopravě na celoevropských koridorech V a X, dodavatelem ucelených, pro zákazníky vhodných služeb v osobní dopravě ve Slovinsku a v okolních regionech a provozovatelem moderní a provozně bezpečné železniční infrastruktury. Podnikatelské cíle jsou v hlavních rysech 8

.uvedeny v diagramech na obr. 6. Hlavní opatření pro další rozvoj infrastruktury do roku 215 jsou: - modernizace tratí, případně traťových úseků, pro rychlosti do 16 km/h, - výstavba druhé koleje Divaca - Koper, - stavba vysokorychlostní trati Benátky - Terst - Lublaň pro rychlost 25 km/hod., - výstavba druhé koleje na tratích Maribor - Sentilj a Jesenice - Lublaň. Tržní příjmy (mld. SIT) 3 25 2 15 1 5 Zboží (mil. t) 27 14,9 21 21 6 5 4 3 2 1 52,6 32,1 21 21 5 4 3 2 1 Podíl stát. rozpočtu v příjmech (%) 42,4 33,6 2 15 1 5 Počet cestujících (v mil.) 18 14,5 21 21 21 21 1 8 6 Celkové příjmy (mld. SIT) 78,9 58 8 6 Podíl nákladů na prac. síly v příjmech (%) 63,1 46,2 4 4 2 2 21 21 21 21 Obr. 6: Hlavní cíle působnosti SŽ Název originálu: Slowenische Eisenbahnen - Umstrukturierung und Strategie Zdroj: ZEVrail Glasers Annalen 129 (25), 6-7, s. 257-262 Překlad: Jiří Mencl Korektura: ODIS 9