Univerzita J.E. Purkyně FAKULTA SOCIÁLNĚ EKONOMICKÁ Moskevská 54, 400 96 Ústí nad Labem Národní daňové systémy Daňová soustava Indie Obsah 1. Daně v Indii...2 1.1 Administrativní členění Indie...2 2. Přímé daně...2 2.1 Daně korporací...2 2.2 Daně z příjmů fyzických osob...4 2.3 Zdanění kapitálových příjmů...5 2.4 Ostatní přímé daně...5 2.4.1 Daň z čistého bohatství...5 3. Nepřímé daně...5 3.1 Obratová daň...5 3.2 Spotřební daň...5 3.3 Cla a celní poplatky...6 3.4 Daň ze služeb...6 4. Daňové pobídky...6 Vypracoval: Aleš Najmann
1. Daně v Indii 1.1 Administrativní členění Indie Indie je administrativně rozdělena na 28 svazových států, 6 svazových teritorií a teritorium hlavního města a dobře vyvinutou strukturu daní s třístupňovou federální strukturou zahrnující Unijní (Centrální) vládu, Státní vlády a Místní municipality. Právo vybírat daně a poplatky se dělí mezi tyto úrovně vlády v souladu s ustanovením Indické ústavy. Hlavní daní, kterou disponuje centrální vláda jsou daně z příjmů (s výjimkou příjmů plynoucích ze zemědělské činnosti, kterou uplatňují státní vlády), cla, centrální spotřební daně a obratová daň a servisní daň. Ústřední daně spravované na státních úrovních jsou obratové daně (daň za vnitrostátní prodej zboží), kolkovné (daně z převodu majetku), státní spotřební daně (výroba alkoholu), pozemková daň (na pozemky využívané buď k zemědělským nebo nezemědělským činnostem), daně z pohostinství (entertainment) a živností (professions & callings). Místní správní úřady mají právo vybírat daně z majetku (budov apod.), Octroi (daň na vstupu do užití/spotřeby zboží v dané lokalitě), daně z pořádání trhů a komunální poplatky (vodné, stočné, ). Povaha daně Přímé daně Daně z příjmů (korporační, osobní) Nepřímé daně Centrální spotřební daně Central Sales Tax State Sales Tax Správce Central Board of Direct Taxes (CBDT) Central Board of Excise and Customs (CBEC) Central Government Respective State Governments Od roku 1991 daňový systém v Indii doznal radikálních změn, v souladu s liberální ekonomickou politikou a závazků plynoucích z členství ve Světové obchodní organizaci (WTO). Mezi nejvýraznější patří: redukce cel a celních poplatků, snížení daní korporacím, rozšíření daňového základu a zmírnění administrativní zátěže spojené s daňovou evidencí. Země prochází ekonomickou reformou, která je ale často nedůsledná. Proto vláda chystá změny, které se promítnou v následujícím rozpočtovém roce především ve zjednodušení daňového systému jak v oblasti přímých, tak nepřímých daní a snížení počtu výjímek. Chystá se zavedení jednotné DPH. Měl by pokračovat i proces privatizace, především prodejem státních podílů v naftařských společnostech Hindustan Petroleum a Bharat Petroleum a byly vypracovány plány na privatizaci dalších podniků. Stále platí, že k dalšímu rozvoji je nutné důsledné zavádění principů tržní ekonomiky a otevírání indického trhu světové konkurenci. 2. Přímé daně 2.1 Daně korporací Pro domácí firmy je sazba daně na úrovni 35 % plus 5% daňová přirážka, pro zahraniční subjekty je daňová sazba na úrovni 40 % plus 5% daňovou přirážkou. V Indii registrované dceřinné společnosti zahraničních společností jsou v tomto případě považovány také za domácí firmy. 2
Snížení daňového základu a slevy na dani Majetek Sleva (v %) Budovy 5-100 Továrny, stroje 25-100 Nábytek, zařízení 15 Automobily (s využitím jiným než pro podnikání) 20 Zařízení pro snižování znečištění 80 Zařízení s úsporou energií 80 Lodě 25 Nehmotný majetek 25 Korporací se rozumí společenství osob, které tvoří novou právní jednotku, která vystupuje pod samostatným jménem a nese práva a povinnosti vyplývající z jejího působení. Příjem společnosti je brán jako příjem z činností jimiž se společnost zaobírá, zatímco vyplácené dividendy podílníkům přecházejí do jejich individuálních příjmů. Daňový rezident je osoba, která v minulém roce a) byla indickou společností, b) pokud nebyla indickou společností, ale má své ústřední orgány na území Indie. Nerezidenty jsou osoby, které nejsou indické původem ani nemají své důležité orgány na území Indie. Zdanitelný příjem Zdanitelnost příjmu závisí na původu domicilu. Indické společnosti podléhají zdanění v Indii ze všech příjmů i z příjmů ze zahraničí. Cizí společnosti podléhají daňovému břemenu pouze z činností, které prováděli na území Indie. Obecná sazba pro korporační daně je 15 %, pokud příjem překročí 75 000 rupií. Sazby jsou však strukturovány podle toho o jakou společnost se jedná, tj. podle odvětví nebo příslušnosti. V následující tabulce jsou údaje z roku 1997-1998: Typ společnosti Sazba daně z příjmu Sazba včetně přirážky Úzce vlastněné domácí společnosti Široce vlastněné domácí společnosti Cizí společnosti 35 35 35 35 a) Dividendy 20 20 b) Autorské honoráře, tantiémy; povolené centrální vládou nebo pokud to je v souladu s průmyslovou politikou b) Autorské honoráře, tantiémy; nepatřící do předchozího 20 20 20 20 3
Typ společnosti Sazba daně z příjmu Sazba včetně přirážky c) platby za technické služby schválené centrální vládou nebo v souladu s průmyslnou politikou c) platby za technické služby neodpovídajícím průmyslové politice 30 30 65 65 d) úroky z půjček 25 25 e) příjmy jiné než dividendy, autorské honoráře, tantiémy, odměny a úroky z půjček 48 48 Příjmem společnosti nemusí být jenom zisky z hlavní činnosti podnikání, ale i jiné zdroje. Společnost může získat příjmy z prodeje nemovitostí, kapitálové zisky apod. V takovém případě je daňový základ vyčíslen pro každou z činností, ve které byl získán a poté agregován pro výpočet celkového zdanitelného příjmu. Zjišťování zdanitelného příjmu všechny výdaje související přímo s podnikáním jsou náklady daňově odpočítatelné, to zahrnuje také například úroky z úvěrů a odpisů investičního majetku. Některé výdaje jsou však vyňaty z možnosti odpočitatelnosti pro daňové účely a to tyto: výdaje na zábavu, úroky nebo jiné platby placené subjektům, které nejsou rezidenty, odvody na této dani, nepřímé obecné náklady na administrativu a ústřední orgány mimo Indii. 2.2 Daně z příjmů fyzických osob Pro daňové účely rozlišujeme také daňové rezident a nerezidenty. Daňový rezident je osoba, která se nachází na území Indie a to a) nejméně 182 dní daného fiskálního období nebo b) 60 dní fiskálního období v případě, že během předešlých 4 let byla v součtu na Indickém území po dobu 365 dní. Pokud osoba nesplňuje výše uvedené podmínky jedná se o daňového nerezidenta. Za zdanitelné příjmy se považují příjmy z těchto aktivit či majetku: příjmy plynoucí z vlastnictví domu, příjmy ze zaměstnání nebo podnikatelské činnosti, příjmy z kapitálových příjmů, příjmy z ostatních aktivit Konstrukce daně z příjmu fyzických osob má povahu klouzavé progrese, údaje jsou byly platné mezi roky 2000 2001. Zdanitelný základ (Rs) Sazba daně 0 50 000 0 % 50 001 60 000 10 % 60 001 150 000 20 % 150 001 a více 30 % 4
Oproti letem předcházejícím došlo ke zrušení, respektive sloučení dvou nejvyšších daňových pásem a celkově se daňové sazby snížili ve všech pásmech o 10 %, což je přímé opatření plynoucí z mezinárodních úmluv ke kterým se Indie připojila. 2.3 Zdanění kapitálových příjmů Daně z transferů kapitálových statků a příjmy z podílů v Indických společnostech jsou zdanitelné částky. Kapitálové příjmy z majetku drženého po dobu delší než tři roky (jeden rok v případě podílů u jiných podnikatelských subjektů) a některé vybrané cenné papíry jsou daněny jako dlouhodobá kapitálová aktiva a podléhají následujícím daním: Typ poplatníka Daňová sazba (%) Fyzické osoby rezidenti 20 Domácí společnosti 20 Cizí společnosti a nerezidenti 10 / 20 Cizí institucionální investoři 10 Krátkodobé příjmy kapitálového charakteru se daní sazbami běžnými pro daň z příjmů a institucionální investoři jsou daněni 30 %. Zdanění příjmů z dlouhodobých aktiv zohledňuje cenu získání takových aktiv a míru inflace jako činitele znehodnocení všech aktiv. 2.4 Ostatní přímé daně 2.4.1 Daň z čistého bohatství Daň z bohatství se uvaluje pouze na taxativně vymezená neprodukční aktiva jako jsou domy rezidentů, pozemky ve městech, klenoty, drahé kovy, motorová vozidla, letadla, lodě a jachty. Cizí státní příslušníci jsou vyjmuti z daně majetkem, který vlastní v zahraničí. Čisté bohatství překračující hodnotu 1 500 000 rupií se zdaňuje jednotnou sazbou 1 %. 3. Nepřímé daně 3.1 Obratová daň Obratovou daň ukládá Centrální vláda na mezistátní prodeje nebo Státní vlády na vnitrostátní prodeje. Mezistátní sazby se pohybují od 4 do 15 %. Obratová daň je jednorázová daň. Další prodej bez nějaké dalšího zpracování se již nedaní. Obratová daň se ve většině států také uvaluje na pracovní kontrakty. Zde však jsou velké rozdíly mezi jednotlivými státy. Tento typ daně se neaplikuje v žádném případě na zboží, které bylo dovezeno nebo vyvezeno. 3.2 Spotřební daň Je daní, která se uvaluje na výrobu zboží v zemi. Spotřební daň je spravována Central Excise Act,1994 a Central Excise Tariff Act, 1985. Zákony o spotřebních daních znají tzv. Modifikovanou daň z přidané hodnoty (MODVAT), která omezuje kaskádový efekt daňové působnosti v závislosti na množství zdanitelného zboží, které je použito na vstupu za jiné zboží. Pod tímto schématem se MODVAT kredit vztahuje na nákup surovin, zpracované dovozy a kapitálové zboží za které byla zaplacena spotřební daň. Tento režim umožňuje odpočítávání následné výroby zboží. Všichni výrobci zdanitelného zboží jsou povinni se registrovat podle Central Excise Rules 1944. Registrace je platná tak dlouho, dokud trvá výroba a nejsou zavedeny jiné změny. Sazby spotřební daně byly postupně racionalizovány a pohybují se souhrnně na úrovni blízko 18 %. 5
3.3 Cla a celní poplatky Maximální sazba cla se v průběhu předchozích let velmi snížila z 220 na současných 40 procent. Dovozní cla zahrnují: daň, srovnatelnou se spotřební daní za stejné zboží v tuzemsku, speciální další celní poplatek na specifikované předměty ve výši 4 procenta. 3.4 Daň ze služeb Uvaluje se na zdanitelné služby, které zahrnují mimo jiné telekomunikace, pojištění (s výjimkou životních pojištění), brokerské služby, služby realitních kanceláří, marketingové agentury, clearingové a marketingové agentury. 4. Daňové pobídky Vláda nabízí celou řadu různých daňově orientovaných pobídek pro Investory ze zahraničí, aby podpořila rozvoj a růst průmyslu. Mezi nejdůležitější podpory patří především: Daňové odpočty pro příjmy z exportní činnosti, Desetileté daňové prázdniny pro 100% exportně orientované jednotky a jednotky umístěné v zónách s ryze exportní produkcí, Pětileté daňové prázdniny pro nově vznikající průmyslové jednotky v zaostalých a určených státech, až 30% snížení (pro společnosti) po dobu pěti let. Desetileté daňové prázdniny pro tzv. Software Technology Parks, Electronic Hardware Parks a zóny volného obchodu, Osvobození pro příjmy odvozené z exportu počítačového software, Smluvní daně pro cizí finanční instituce a daňové prázdniny pro společnosti, které jsou nositeli vědeckého a průmyslového výzkumu. 5. Srovnání s ČR Oproti daňovému systému v ČR má Indie několik základních rysů, které se odlišují od tradiční podoby. Významný je fakt, že Indie nemá jedinou sazbu korporační daně, ale podle předmětu podnikání rozlišuje několik sazeb. Daňová administrativa v Indii je složitější především z důvodů územních, neboť rozdělení na svazové státy s různými správci daně znamená administrativní překážku především malého podnikání. Tamní daňový systém neobsahuje složku ekologických daní, nicméně tímto se Indie od ostatních třebas i pokročilých zemí neodlišuje. Velký význam má velká diferenciace mezi ekonomickou úrovní některých částí Indie, proto je v daních zahrnut silný aspekt podpory slabých regionů (viz daňové pobídky). Oproti ČR existují navíc některé typy daní. Z přímých je to daň z čistého bohatství, z nepřímých potom zdaňování terciární části produkce daněmi ze služeb. Zavedený je i koncept minimální daně (tzv. Minimal Alternative Tax), který však příliš nekoresponduje s politikou nízkých daní, neboť daňová sazba pro činnosti s nízkým výnosem je 30 %. Rozporuplnost zaváděných reforem však podtrhává fakt, že indický daňový systém rozeznává jak daň z obratu tak DPH (přitom informace o tom jsou bohužel tak kusé, že toto nebylo ani zmíněno), z čehož se dá usoudit na problémy s dvojím zdaněním a navíc možné ekonomické problémy související s motivem vybírání daní a růstem ekonomiky. Průmysl má v Indii dlouholetou tradici, nicméně kvalita produkce je významně průměrná až podprůměrná a tak zmíněné daňové pobídky jsou směřovány ke stabilizaci průmyslu a nabízí značné možnosti pro zahraniční investory, které jsou stejně nebo dokonce více zajímavé než podobné pobídky z oblasti Číny. 6
Zdroje 1. Secretariat for Industrial Assistance, http://siadipp.nic.in/publicat/invpub/taxation.htm 2. United Nations Industrial Development Organisation, http://www.unido.org/en/doc/4823 3. TIDCO Indian Policies, http://www.tidco.com/india_policies/taxation/taxation.asp 4. India Finance and Investment Guide, http://finance.indiamart.com/taxation/ 5. KPMG, http://www.in.kpmg.com/archives.html 7