ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

Podobné dokumenty
Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Infrastruktura jako konkurenční výhoda ČR. Ministerstvo dopravy Mgr. Pavel Dobeš ministr dopravy

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR

Příprava kohezní politiky pro období Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR

Příprava Operačního programu Doprava

Operační program Doprava dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava

Příloha 4 Synergie a komplementarity s ostatními operačními programy

Programové období EU

Operační program Doprava a udržitelná městská mobilita. Mgr. Michal Ulrich Ministerstvo dopravy ČR

Operační program Doprava

Transevropská dopravní síť z pohledu dopravní koncepce Moravskoslezského kraje Ing. Ivo Muras vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství

Financování dopravy z Operačního programu Doprava

Čerpání finančních prostředků z rozpočtu SFDI 2015 a rozpočet SFDI na rok Ing. Zbyněk Hořelica ředitel SFDI

Dopravní sektorové strategie. Ing. Zbyněk Stanjura. Ministr dopravy Praha Fórum českého stavebnictví 2013

OPERAČNÍ PROGRAM IROP VE VZTAHU K DOPRAVĚ A UDRŽITELNÉ MOBILITĚ. Inteligentní mobilita ve městech a regionech

VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Operační program Doprava širší kontext a podpora inteligentních řešení dopravních problémů

Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy

Nařízení Evropského parlamentu a Rady a jejich vliv na rozvoj železniční sítě v ČR

OPERAČNÍ PROGRAM IROP VE VZTAHU K DOPRAVĚ A UDRŽITELNÉ MOBILITĚ

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni

Koncepce železniční dopravy v ČR. Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy

Nově přijatá a připravovaná TSI

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Páteřní infrastruktura

Robert Spáčil Ministerstvo dopravy

AKTUÁLNÍ STAV PŘÍPRAVY A REALIZACE VÝSTAVBY KOMUNIKACE I/11-I/57

Nástroje financování nádraží a železniční infrastruktury. Ing. Zbyněk Hořelica, ředitel SFDI

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Informace o přípravě a realizaci obchvatů města Opavy k datu

9. České dopravní fórum

Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU

Propojená Evropa: Nová hlavní dopravní síť EU

Operační program Doprava

AKTUÁLNÍ STAV PŘÍPRAVY A REALIZACE VÝSTAVBY KOMUNIKACE I/11-I/57

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

PODPORA CYKLISTICKÉ DOPRAVY V IROP. Praha Žďár nad Sázavou Konference Česko jede

Inteligentní řešení v dopravě v období Podpora dopravy v IROP

Úřední věstník Evropské unie

AKTUÁLNÍ STAV PŘÍPRAVY A REALIZACE VÝSTAVBY KOMUNIKACE I/11-I/57

FINANCOVÁNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU. EUFC CZ s.r.o. Popelova Brno

OP Doprava Veřejná doprava ON LINE Praha

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily

Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D.

(2008) Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

STRUKTURÁLNÍ POLITIKA V ZEMĚDĚLSTVÍ A MOŽNOSTI PODPORY Z FONDŮ EU.

Podpora veřejné dopravy z ROP Moravskoslezsko ( )

TRANSEVROPSKÉ DOPRAVNÍ SÍTĚ: DOKONČENÍ

Regionální rozvoj a dopravní logistika

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 1-19

Příští víceletý finanční rámec EU

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO

AKTUÁLNÍ STAV PŘÍPRAVY A REALIZACE VÝSTAVBY KOMUNIKACE I/11-I/57

Regionální operační program NUTS II Severovýchod

Aktuální úkoly v oblasti kohezní politiky se zaměřením na současnost a budoucnost

PRÁVNÍ ZÁKLAD CÍLE VÝSLEDKY

VÝZVU. k předkládání žádostí o podporu. (SC 1.4 Ostravská aglomerace) Změna k datu Identifikace výzvy

Evropská politika soudržnosti

a) Seznam nelegislativních aktů 14738/18

Řešení tranzitní dopravy v pražské aglomeraci. Praha Ďáblice

Úvodní konference k tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje Liberec

Příprava Rychlých železničních spojení

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období

OP Doprava Inteligentní mobilita ve městech a regionech Pardubice

VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ OPD

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Koncepce rychlédopravy v ČR

AKTUÁLNÍ STAV PŘÍPRAVY A REALIZACE VÝSTAVBY KOMUNIKACE I/11-I/57

Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace fondů EU Informace o schválení programů pro programové období

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný

Řešení tranzitní dopravy kolem Prahy

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

NOVÉ FINANČNÍ OBDOBÍ

Vztah jednotlivých druhů dopravy a dopravní infrastruktury

Strategie programu rozvoje Karlovarského kraje

Základy dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách, které zavádějí společná pravidla mezinárodní dopravy, volný přístup k poskytování

Jak fungují evropské dotace

RPS/CSF Příprava NSRR v ČR z hlediska Rady vlády pro záležitosti romské komunity Česká republika 2004>2006 Rámec podpory Společenství

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Jak fungují evropské dotace

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

(Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 348, , s. 129)

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM A PODPORA TELEMATIKY PRO VEŘEJNOU DOPRAVU

Interoperabilita v podmínkách ČR

SPOLEČNÝ DOKUMENT ÚZEMNÍHO ROZVOJE STÁTŮ V4+2 POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008

Budování Rychlých železničních spojení v České republice

Evropská politika. soudržnosti. Návrhy Evropské komise. Politika. soudržnosti

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Dopravní politika ČR Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie

PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU

Transkript:

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

Historický vývoj politiky TEN-T 1996 Rozhodnutí č. 1692/1996/ES Cílem vytvoření evropské multimodální dopravní sítě Důraz na přeshraniční spojení 14 prioritních projektů na jednovrstvé síti 2004 Rozhodnutí č. 884/2004/ES Revize politiky TEN-T z důsledku výrazného rozšíření EU Nově celkem 30 prioritních projektů stále na jednovrstvé síti (z toho 3 na území ČR) Harmonogram prací předpokládal dokončení do roku 2020 2008 Revize plnění politiky s negativními výsledky Důkladná revize celé politiky TEN-T 2

Revize politiky TEN-T aktuální stav Zelená kniha počátek revize politiky TEN-T (2/2009) Pro budoucí plánování a implementaci TENT bylo zřízeno 6 expertních skupin V květnu 2010 vydán pracovní dokument Konzultace o budoucí politice týkající se transevropské dopravní sítě V lednu 2011 vydána metodika pro stanovení základní sítě TEN-T V říjnu 2011 zveřejněn návrh nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj TEN-T Nově zvolena forma nařízení (povinnosti nejen pro členské státy, ale i jiné subjekty - regionální a místní orgány, provozovatelé infrastruktury, logistických center apod.) V březnu 2012 přijat k návrhu obecný přístup Rady (tj. MD má nyní omezený prostor měnit rozsah projektů v mapě TEN-T) Probíhá diskuze v Evropském parlamentu očekávaný termín konečného přijetí návrhu (ukončení vyjednávání mezi Radou a Evropským parlamentem) jaro 2013 3

Dvouvrstvá transevropská dopravní síť (hlavní a globální) Globální síť (comprehensive network) Multimodální propojení všech evropských regionů úrovně NUTS 2 Základem současná síť TEN-T Ve státech EU-15 mírná redukce sítě, ve státech EU-12 mírné zvyšování rozsahu sítě Stanovena na základě návrhu jednotlivých členských států Nutná dohoda států u přeshraničních tahů Dokončení do roku 2050 Hlavní síť (core network) Podmnožina globální sítě Nejdůležitější transevropské tahy spojující nejvýznamnější evropské aglomerace a průmyslové oblasti Stanovena Evropskou komisí dle jednotné evropské metodiky Dokončení do roku 2030 4

Metodika pro stanovení hlavní sítě TEN-T Metodika obsahuje následující kroky: 1) Stanovení tzv. primárních uzlů Hlavní města členských států Aglomerace nad 1 mil. obyvatel (v případě ČR Ostrava) Velké námořní přístavy Důležité hraniční přechody do sousedních států EU (z hlediska ČR relevantní hraniční přechod SK/UA) 2) Propojení vždy sousedních primárních uzlů pokud možno všemi druhy dopravní infrastruktury 3) Vpřípadě souběhu (vedou-li dva tahy do geograficky blízkých uzlů) by měly být souběžné tahy spojeny 4) V případě železnic samostatná síť pro osobní a nákladní dopravu (z tohoto důvodu souběhy povoleny) 5) V případě letišť v hlavní síti TEN-T nad 1,7 mil. přeprav. osob požadavek na jejich napojení na dálkovou železniční dopravu do roku 2050 (v ČR se týká pouze letiště Praha- Ruzyně) 5

Koridory hlavní sítě Nástroj k usnadnění koordinace při realizaci hlavní sítě Procházejí nejméně třemi členskými státy a zahrnují pokud možno tři druhy dopravy Seznam koridorů uveden v návrhu nařízení CEF Praha součástí koridoru č. 1 Hamburg/Rostock Burgas Piraeus Lefkosia Řízení koridoru Platforma koridoru (dotčené členské státy, provozovatelé železniční infrastruktury, příp. další veřejné nebo soukromé subjekty) Koordinátor (jmenovaný EK) Plán rozvoje koridoru (prováděcí plán+plán investic) Obavy ČR (a dalších států V-4) Jde o 3.vrstvu TEN-T (zvýhodňování některých projektů hlavní sítě) Zásah do rozhodovacích pravomocí ČS (nesoulad s principem subsidiarity) Obava z nárůstu administrativní zátěže V průběhu jednání v Radě se podařilo tuto část návrhu oslabit!!

Úspěchy/neúspěchy ČR během dosavadního projednávání návrhu map TEN-T Úspěchy Zařazení žel. spojení Praha-Horní Lideč-Žilina-Košice a sil. spojení Zlín - Žilina (R49/R6) do hlavní sítě TEN-T Úprava žel. spojení mezi Prahou a Norinberkem v hlavní síti TEN-T (jen pro osobní žel. dopravu) Neúspěchy Nezařazení žel. a silničního spojení (D3) Praha - České Budějovice - Linec (nesoulad s metodikou TEN-T, nesouhlas Rakouska) Nezařazení VRT Drážďany - Ústí nad Labem do globální sítě TEN-T (nesouhlas Německa) Změna trasování silničního spojení z Prahy do Brna (severní varianta po D11/R35/R43 versus jižní varianta po D1)

Finanční nástroje pro realizaci politiky TEN-T Fond CEF (Connecting Europe Facility) Fond navazuje na současný Fond TEN-T, je ale rozšířen o oblast energetiky a ICT. Pro dopravu je vyčleněno celkem 21,7 mld. Určeno pro: Všechny státy EU bez rozdílu Výběr nejkvalitnějších projektů v rámci celé EU Podporované projekty: Pouze hlavní síť TEN-T U železniční a vodní infrastruktura podíl EU (spolufinancování EU max. 20 50%) Silniční infrastruktura pouze ITS, pro služby nákladní dopravy a bezpečné parkování (spolufinancování EU max. 20%) Formy podpory: Granty Finanční nástroje (půjčky/záruky např. projektové dluhopisy) 8

Finanční nástroje pro realizaci politiky TEN-T Kohezní CEF (převod části prostředků z Fondu soudržnosti) Celkem převedeno 10 mld Určeno pro: Státy s menším HDP/obyvatele než 90 % evropského průměru Půjde o soutěž mezi kohezními státy Prostředky nebudou pro každý stát předem stanoveny Podporované projekty: Pouze hlavní sít TEN-T Míra spolufinancování EU až do výše 85 % Železniční a vodní infrastruktura Silniční infrastruktura pouze u přeshraničních projektů a silniční napojení přístavů, letišť a terminálů multimodální dopravy ITS 80-85 % rozpočtu CEF určeno na tzv. prioritní projekty v příloze CEF (v případě hl. m. Prahy jde o modernizaci železničního uzlu, napojení letiště na železnici a obchvat Prahy pro nákladní železniční dopravu) 9

Finanční nástroje pro realizaci politiky TEN-T Fond soudržnosti Celkem 24 mld pro dopravu pro kohezní země pro každý stát bude předem stanovena výše prostředků Určeno pro: státy s menším HDP/obyvatele než 90 % evropského průměru Podporované projekty: pro projekty sítě TEN-T (hlavní i globální síť) míra spolufinancování EU až do výše 85 % podpora rozvoje nízkouhlíkových dopravních systémů (šetrnější k ŽP) podpora udržitelné městské mobility (tj. možnost mj. pro projekty na území hl. m. Prahy) podpora rozvoje komplexních, vysoce kvalitních a interoperabilních železničních systémů (i mimo TEN-T) 10

Finanční nástroje pro realizaci politiky TEN-T ERDF strukturální fond Odhad 0,5 mld pro ČR Určeno pro: Jakékoliv projekty dopravní infrastruktury v regionech NUTS 2 HDP menší než 75% evropského průměru Podporované projekty: Napojení na síť TEN-T terciárních a sekundárních uzlů Zvyšování regionální mobility, městské systémy 11

Mapy sítě TEN-T Silnice, přístavy, multimodální terminály a letiště 12

Mapy sítě TEN-T Železnice (v core pouze pro nákladní dopravu), přístavy, multimodální terminály 13

Mapy sítě TEN-T Železnice (v core pouze pro osobní dopravu) a letiště 14

Mapy sítě TEN-T Vnitrozemské vodní cesty a přístavy 15

Děkuji za pozornost Ministerstvo dopravy