Daně v podnikání Aktuální informace pro ekonomy, jednatele, vedoucí finanční účtárny a vedoucí controllingu

č. 2 únor 2006 Daně v podnikání Aktuální informace pro ekonomy, jednatele, vedoucí finanční účtárny a vedoucí controllingu aktuálně Milé čtenářky, milí čtenáři, v měsíci únoru jsme pro Vás připravili rozšířené vydání časopisu Daně v podnikání aktuálně. I přes kruté mrazy a nepříjemné inverzní počasí věřím, že Vás únorové vydání potěší a přinese zajímavé informace Po stručném přehledu novel zákona o DPH provedených během roku 2005 se Ing. Dagmar Fitříková v prvním příspěvku dostává k aktuálnímu znění tohoto zákona upravenému zákonem č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. V tomto vydání je dále zařazen článek postihující novelu zákona o daních z příjmů od 1. ledna 2006. Autorem článku je tentokrát Ing. Ivan Vojtek. Podrobně se zabývá změnami, které ovlivňují daň z příjmů právnických osob. Nechybí opět ani téma z oblasti správy daní Ing. Zdeněk Burda přispívá článkem Zahájení daňové kontroly, který je první částí z 3dílného seriálu postihujícího právě zahájení, průběh a ukončení kontroly finančního úřadu u daňového subjektu. Ing. Ivan Vojtek dále podrobně informuje o pokynu Ministerstva financí ČR týkajícím se odpočtu nákladů na projekty výzkumu a vývoje. Stejný autor v neposlední řadě v dalším článku píše o účetní závěrce za rok 2005, jejích částech a specifických činnostech. Dvěma příspěvky se na obsahu časopisu podílí Ing. Karel Šildberger: Oba články vypichují problematické okruhy uplatňování DPH. První z nich se zabývá převodem pozemků z hlediska DPH (a podrobněji stavebními pozemky), ve druhém si přečtete o pohledu zákona o DPH na veřejnoprávní subjekty. Závěrečný článek od Ing. Ivana Macháčka pojednává o možnosti využití tichého společníka pro financování podnikání. Ing. Šárka Kratochvílová odborná redaktorka Novela zákona o DPH platná od 1. 1. 2006 Vyšlo ve Sb. pod č. 635/2004 Sb. a 669/2004 Sb. Název zákona Novela zákona o daních z příjmů a novela zákona o správě daní a poplatků V tomto vydání naleznete: Zákon o DPH č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH ), který platí s účinností od 1. 5. 2004, byl v roce 2005 několikrát novelizován (viz níže uvedený přehled provedených změn). Všechny změny týkající se DPH byly provedeny v rámci tzv. nepřímých novel, a to v období od 1. 1. do 31. 12. 2005. V pořadí poslední nepřímá novela byla provedena zákonem č. 545/2005 Sb., ze dne 8. prosince 2005, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Nepřímá novela ZDPH provedená tímto zákonem obsahuje celkem 24 změn, které se týkají některých stávajících ustanovení zákona o DPH. Všechny změny platí s účinností od 1. 1. 2006. Přehled jednotlivých novel, v rámci kterých došlo v období od 1. 1. do 31. 12. 2005 ke změně zákona č. 235/ /2004 Sb., o dani z přidané hodnoty: Účinnost Provedené změny změn 1. 1. 2005 Celkem 221 provedených změn 124/2005 Sb. Změna zákona o státní sociální 30. 3. 2005 Změna 57 podpoře 215/2005 Sb. Zákon o registračních pokladnách 3. 6. 2005 Změna 71 217/2005 Sb. Novela zákona o spotřebních daních 3. 6. 2005 Změna 58 377/2005 Sb. Zákon o finančních konglomerátech 1. 10. 2005 Celkem 54 provedených změn 441/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 10. 11. 2005 Doplnění položky s číselným kódem 060221010 Stromy, zákrsky, keře a keříky, též roubované, které rodí ovoce a ořechy do přílohy č. 1 ZDPH, která obsahuje seznam zboží podléhajícího snížené sazbě DPH. 545/2005 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony 1. 1. 2006 V rámci tohoto zákona došlo ke 24 změnám vybraných ustanovení stávajícího zákona o DPH. Novela zákona o DPH platná od 1. 1. 2006... str....1 5 Zahájení daňové kontroly... str....2 6 Pokyn MF k odpočtu 100 % nákladů na výzkum a vývoj... str....5 11 Účetní závěrka 2005 a související povinnosti... str....6 10 Novela zákona o daních z příjmů pro rok 2006... str....11 14 Převod pozemků z hlediska DPH... str....11 12 Veřejnoprávní subjekty z hlediska DPH... str....12 13 Možnost využití institutu tichého společenství... str....15 16 Daně v podnikání aktuálně únor 2006 1

Tento příspěvek obsahuje přehled jednotlivých změn provedených v rámci v pořadí poslední nepřímé novely zákona o DPH. Citace jednotlivých změn je doplněna o stručný výklad. Změny ve vymezení základních pojmů Doplnění stávajících definic daně na vstupu a daně na výstupu souvisí s doplněním nového ustanovení, které upravuje zvláštní režim pro dodání zlata. 1. V 4 odst. 1 písm. c), který definuje daň na vstupu, se za slovem státě slovo nebo nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova nebo daň přiznaná podle 92a. 2. V 4 odst. 1 písm. h), kde je definována daň na výstupu, se za slovo státě slovo nebo nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova nebo daň přiznaná podle 92a. Tiché víno jako reklamní a propagační předmět V ustanovení 13 odst. 10 písm. c) jsou vymezeny pro účely DPH reklamní a propagační předměty, jejichž bezúplatné poskytnutí není spojeno s povinností přiznat DPH na výstupu. S účinností od 1. 1. 2006 patří do této kategorie i tzv. tiché víno, které podléhá spotřební dani, ale u kterého se uplatňuje nulová spotřební daň. Změna ve vymezení reklamních a propagačních předmětů je s účinností od 1. 1. 2006 provedena takto: 3. V 13 odst. 10 písm. c) se za slovo není vkládají slova s výjimkou tichého vína. Poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu, který splňuje podmínky stanovené v 13 odst. 10 písm. c), se nepovažuje za dodání zboží. V návaznosti na úpravu obsaženou v 72 odst. 2 písm. e) a s přihlédnutím ke skutečnosti, že pořízení těchto předmětů se nepovažuje ve smyslu 25 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, za výdaj na reprezentaci, je možné při pořízení reklamních nebo propagačních předmětů uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu a při jejich poskytnutí nevzniká plátci povinnost přiznat daň na výstupu. V souvislosti 2 únor 2006 se změnou provedenou v 13 odst. 10 písm. c) je nutné upozornit plátce na skutečnost, že obdobná změna ve vymezení reklamních a propagačních předmětů byla provedena i v zákoně o daních z příjmů, a to již s účinností od 10. 11. 2005 (v rámci zákona č. 441/2005 Sb.). S ohledem na tento časový nesoulad je nutné si uvědomit, že pokud se plátce rozhodne jako reklamní nebo propagační předmět poskytnout svým obchodním partnerům tzv. tiché víno, pak v souvislosti s jeho pořízením může od 10. 11. 2005 uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu, protože z hlediska úpravy obsažené v zákoně o daních z příjmů se již nejedná o výdaj na reprezentaci. Z uvedeného tedy vyplývá, že na tato přijatá zdanitelná plnění, tzn. na nákup tichého vína od plátce daně v hodnotě do 500 Kč bez DPH za 1 ks označeného předepsaným způsobem a určeného k bezúplatnému poskytnutí jako reklamní předmět, se již nevztahuje zákaz odpočtu upravený v 75 odst. 3 ZDPH. Samotné bezúplatné poskytnutí takto pořízeného tichého vína se nepovažuje z pohledu DPH za dodání zboží až s účinností od 1. 1. 2006. Tichá vína jsou definována v 93 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění. Z uvedeného vymezení vyplývá, že do kategorie tichých vín nepatří vína šumivá a tzv. dezertní vína. Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby Do výčtu jednotlivých typů daňových dokladů uvedených v 28 odst. 1 je doplněn specifický typ daňového dokladu týkající se dodání zlata podle podmínek nově vymezených v 92a. 4. V 28 odst. 1 se za slovem vrubopis slovo nebo nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova nebo doklad vystavený podle 92a. Výpočet daně Na základě změny provedené novelou v 37 odst. 3 se upřesňuje postup při výpočtu daně pro případy, kdy plátci vznikla povinnost přiznat daň z platby přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění a současně byla provedena oprava základu daně Zahájení daňové kontroly Pokud na dveře poplatníka zaklepe kontrola, není to jistě situace, ze které by měl daňový poplatník radost. Následující text se věnuje některým problémům, které by z hlediska jejího zahájení neměly být daňovým subjektem přehlédnuty. Správné určení okamžiku zahájení kontroly může mít pro daňový subjekt velký význam. Příklad č. 1 Pan Horáček si byl vědom, že některé položky v jeho účetnictví byly poněkud sporné. Probíhající kontrola jeho pochybnosti potvrdila a začalo být značně pravděpodobné, že mu bude doměřena daň. Pan Horáček si byl vědom skutečnosti, že v případě, že bude daň doměřena na základě nálezu kontroly, bude penále činit 0,2 % denně za každý den prodlení ode dne, kdy měla být daň původně zaplacena do dne, kdy doměrek zaplatí. Pokud by však byla daň doměřena na základě dodatečného daňového přiznání, činilo by penále čtyřikrát méně, tedy 0,05 % denně. Pan Horáček proto uvažuje, zda výsledky kontroly nepředběhnout a zkusit podat dodatečné daňové přiznání. To však bohužel zákon č. 337/ /1992 Sb., o správě daní a poplatků, neumožňuje. Stanoví totiž, že v průběhu daňové kontroly není možno platně podat dodatečné daňové přiznání. Pokud daňový subjekt neplatně podá dodatečné daňové přiznání ještě před stanovením daně nebo daňové ztráty, neznamená to ale, že by dodatečné přiznání finanční úředníci vyhodili do koše. Údaje z něj budou využity při vyměření daně, nedosáhne se však kýženého nižšího penále, ale jeho sazba zůstává 0,2 % denně, stejně jako v případech, kdy by na nové skutečnosti přišli kontrolní pracovníci sami. Z výše popsaných okolností je zřejmé, že je velice důležité vědět, Daně v podnikání aktuálně

zda kontrola již začala či nikoli. Pokud ještě nezačala, je dodatečné daňové přiznání možno podat. Kdy tedy daňová kontrola začíná? Okamžik zahájení daňové kontroly není v zákoně o správě daní a poplatků přesně specifikován. V praxi proto někdy vznikají spory o to, zda kontrola již byla zahájena či nikoli, a to nejen z popsaného důvodu možnosti platného podání dodatečného daňového přiznání, ale i ze snahy o zjištění, zda zahájení kontroly neproběhlo až po uplynutí prekluzivní lhůty na danou daň a dané zdaňovací období, kdy již nelze daň doměřit. (Základní prekluzivní lhůta činí tři roky a počíná běžet od prvního dne následujícího zdaňovacího období po období, ve kterém bylo podáno daňové přiznání.) Příklad č. 2 Firma NNN, s. r. o., podala daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2001 v březnu 2002. Od 1. ledna 2003 začala běžet tříletá prekluzivní lhůta na doměření daně, která končí 31. 12. 2005. Pokud v tomto období neučiní správce daně žádný úkon k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, od 1. 1. 2006 by již daň za rok 2001 nebylo možno doměřit. Je tedy zřejmé, že pokud stihl správce daně zahájit kontrolu do 31. prosince 2005, bude moci daň doměřit. Příklad č. 3 Pracovníci finančního úřadu zavolali jednateli firmy NNN, s. r. o., z předchozího příkladu 15. prosince 2005, že přijdou 10. ledna 2006 na kontrolu, což skutečně učinili. Byla kontrola platně zahájena? Nikoli. Pouhé telefonické oznámení, že dojde ke kontrole, není ještě jejím platným zahájením. V našem příkladě by tedy nebylo možno daň již doměřit. Zároveň to pochopitelně znamená, že v období mezi telefo- a výše daně v souvislosti s použitím takto přijaté platby na úhradu jiného zdanitelného plnění. Úprava provedená v 37 odst. 3 navazuje na změny provedené v 42 odst. 1 písm. d) a 77 odst. 2. 5. V 37 odst. 3 se na konci doplňují slova zvýšený případně o opravu podle 42 odst. 1 písm. d).. Oprava základu daně a výše daně Do 42 odst. 1, který upravuje podmínky, jejichž splnění je předpokladem pro provedení opravy základu daně a výše daně, se doplňuje další situace, která plátci umožní provedení opravy. Možnost opravy základu daně je tímto obecně přiznána všem plátcům, kteří použijí přijatou platbu, z níž původně vznikla povinnost přiznat a odvést DPH, na úhradu plnění se sníženou sazbou DPH, plnění osvobozeného od DPH nebo plnění, které není předmětem DPH vůbec. Je však zřejmé, že nejvíce aktuální je její použití pro mobilní operátory při nesrovnalostech výběru DPH u tzv. dárcovských SMS zpráv, kdy byly daní z přidané hodnoty nesprávně zatěžovány i finanční dary realizované formou zmíněných dárcovských SMS zpráv. Úprava provedená v 42 odst. 1 písm. d) souvisí i s nově doplněným 42 odst. 7. 6. V 42 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: d) při použití platby, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně.. V důsledku změny provedené doplněním písm. d) v 42 odst. 1 dochází k úpravě v 42 odst. 4 s tím, že oprava základu daně a výše daně se jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněné ve zdaňovacím období, ve kterém byl doručen daňový dobropis, pokud se jedná o opravu základu daně a výše daně ve smyslu 42 odst. 1 písm. a) až c), a v ostatních případech ve zdaňovacích obdobích, kdy byla oprava provedena. 7. V 42 odstavec 4 písmeno a) se za slova odstavce 1 vkládají slova písmeno a), b) a c). S námi Vás daňová lavina nesmete! 8. V 42 odstavec 4 písmeno b) se za slova odstavce vkládají slova 1 písmeno d). Zvláštní úprava provedená doplněním nového odst. 7 se týká plátců, kteří poskytují telekomunikační služby. 9. V 42 odstavec 7 zní: (7) V případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb provede opravu podle odstavce 1 písmeno d) plátce vystavením dokladu o opravě základu a výše daně s náležitostmi podle odstavce 6 písm. a), b), c), d), f) a h), který dále musí obsahovat předmět plnění, na které byla platba původně přijata, celkovou výši plateb použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a tomu odpovídající výši daně. Tyto údaje se uvádějí na doklad za všechny opravy v průběhu zdaňovacího období jednou částkou. Tento doklad se nedoručuje. Plátce je povinen jako součást evidence pro daňové účely evidovat soupisy dokladů vystavených podle tohoto odstavce. Pokud se v okamžiku opravy jiné zdanitelné plnění neuskutečnilo, považuje se částka odpovídající provedené opravě podle odstavce 1 písmeno d) za platbu přijatou na toto jiné zdanitelné plnění před jeho uskutečněním.. 10. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9. Výchovné a vzdělávací činnosti V oblasti výchovy a vzdělávání, resp. vymezení podmínek pro osvobození od daně u těchto činností, byly v roce 2005 provedeny v rámci nepřímých novel významné změny. S účinností od 1. 1. 2006 jsou v této oblasti provedeny tyto změny: 11. V 57 odst. 1 písm. a) se za slovy základních uměleckých školách zrušuje čárka a doplňují se slova a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, které jsou zapsány ve školském rejstříku 42),. 12. V 57 odst. 1 písm. a) se odkaz na poznámku pod čarou č. 42 nahrazuje odkazem na poznámkou pod čarou č. 43. Daně v podnikání aktuálně únor 2006 3

13. V 57 odst. 1 písm. b) se odkaz na poznámku pod čarou č. 43 za slovem rejstříku nahrazuje odkazem na poznámkou pod čarou č. 42. 14. V 57 odst. 1 písm. g) slova, kterým jsou na tyto činnosti poskytovány prostředky ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona nebo ze zdrojů Evropské unie se vypouštějí. Činnosti prováděné subjekty, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání V rámci novely dochází k doplnění stávajícího ustanovení 61 písm. b) takto: 15. V 61 písm. b) za slova souvisejícího s ochranou se vkládají slova a výchovou. Oprava odpočtu daně Změna se týká postupu plátce, který je v postavení příjemce zdanitelného plnění, a to v případech, kdy tento plátce uplatnil nárok na odpočet daně z platby přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění a následně dojde k situaci, kdy je tato platba použita k úhradě jiného plnění. 16. V 77 odstavec 2 zní: (2) Plátce, který uplatnil odpočet daně z platby, kdy platba nebo její část byla následovně použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem, je povinen provést opravu odpočtu. Opravu odpočtu daně provede plátce v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla platba nebo její část použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a to z částky, která byla použita na úhradu jiných plnění.. 17. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5. Doplnění nového ustanovení Za 92 se vkládá nový 92a, který upravuje specifický režim pro dodání zlata. Jde o paragraf s názvem: 18. 92a Zvláštní režim pro dodávání zlata Jak už bylo na začátku konstatováno, tato novela zavádí zcela nový režim pro dodávání zlata. Tento režim se podle odstavce 1 vztahuje na dodávání zlata o ryzosti 333 tisícin a vyšší ve všech případech a na dodávání investičního zlata podle 92, ale jen v případech dodání podle 92 odst. 5. 92 definuje zvláštní režim pro tzv. investiční zlato. Podle odstavce 2 je zásadní novinkou, že v těchto případech je osobou povinnou přiznat daň příjemce zlata, pokud je místo plnění v tuzemsku a jedná se o plátce, osobu registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobu povinnou k dani. Výjimkou je vývoz a dodání zlata do jiného členského státu, kde zůstává zachován obvyklý režim s osvobozením. Stejně tak z tohoto ustanovení vyplývá, že při dodání zlata neplátci se povinnost přiznat daň na příjemce nepřenáší. Nové ustanovení odstavce 3 také dává za povinnost plátci, který dodal poprvé zlato novému odběrateli, nejpozději do dne prvního dodání zlata provést oznámení správci daně. Na dodání zlata je potřeba nejpozději do 15 dnů vystavit daňový doklad, který musí obsahovat obvyklé údaje mimo výši daně. Specifické jsou ovšem např. tyto údaje sazba daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně a podle kterého ustanovení zákona sdělení, že výši daně je povinna doplnit a přiznat osoba, které je zlato dodáno. Další ustanovení nového 92a uvádějí, že příjemci zlata jsou povinni doplnit na obdrženém daňovém dokladu výši daně a že za správnost vypočtené daně také odpovídají. Současně jsou tyto osoby povinny přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Tento zvláštní režim se nepoužije při dodání zlata České národní bance. Správa daně v tuzemsku V části zákona, která upravuje správu DPH v tuzemsku, jsou provedeny změny, které představují doplnění celkem tři různých ustanovení, ale věcně se týkají pouze specifického okruhu plátců, a to plátců, kterým je dodáno zlato podle podmínek vymezených rovněž s účinností od 1. 1. 2006. nickým oznámením kontroly a jejím faktickým zahájením je možno platně podávat dodatečná daňová přiznání, což potěší zejména subjekty, které si některé sporné položky nechávaly takzvaně v šuplíku s tím, že riskovaly, zda proběhne prekluzivní lhůta, aniž se dostaví kontrola či nikoli. Stejně tak nebudou považována za zahájení kontroly např. různá sdělení finančního úřadu, kterými oznamuje svůj záměr kontrolu provést. I když to zákon o správě daní a poplatků výslovně nenařizuje, bývá při zahájení kontroly sepisován protokol o zahájení kontroly. Právě sepsání protokolu o zahájení kontroly bývá v drtivé většině chápáno jako okamžik zahájení daňové kontroly. Nemusí tomu však tak být vždy. Příklad č. 4 Prekluzivní lhůta pro vyměření daně měla uplynout dne 31. 12. 2005. Této skutečnosti si byli pracovníci správce daně vědomi, ale z důvodu nedostatečných kapacit kontrolního oddělení věděli, že kontrolu nestihnou včas provést. Proto pozvali na 20. 12. 2005 kontrolovaný daňový subjekt na finanční úřad. Daňový subjekt se dostavil, kontrola fakticky neproběhla, pouze byl sepsán protokol o zahájení kontroly s tím, že v něm bylo konstatováno, že příslušné kontrolní práce započnou 15. ledna 2006. Tímto formálním způsobem se finanční úřad pokusil dosáhnout protržení prekluzivní lhůty a vytvoření si prostoru pro provedení kontroly. Obdobné případy se již několikrát dostaly na pořad jednání soudů. I když judikatura není zcela jednoznačná, dá se vysledovat příklon k názoru, že pouhé formální zahájení kontroly sepsáním protokolu, aniž budou kontrolní práce fakticky započaty, není možno chápat jako platné zahájení kontroly s výše popsanými účinky. Pokud by přesto finanční úřad trval na provádění kontroly, je možno daňovému subjektu doporučit nejprve podání námitky proti postupu pracovníků správce daně 4 únor 2006 Daně v podnikání aktuálně

při daňové kontrole a v případě jejího zamítnutí zvážit možnost podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením státního orgánu, popřípadě (díky dlouhým soudním lhůtám) zvolit kombinací se žádostí o předběžné opatření, ve kterém by bylo navrhováno nařízení finančnímu orgánu, aby nepokračoval v kontrole až do doby, než bude o žalobě rozhodnuto. Daňovým subjektům nelze než doporučit, aby si před podpisem protokolu o zahájení kontroly tento řádně přečetli a zkontrolovali zejména: 1) k jakému datu je uvedeno zahájení kontroly (pokud podepíšou nesprávné dřívější datum, mohou si tím způsobit výše uvedené důsledky zneplatnění dodatečného daňového přiznání, či umožnění doměření již prekludovaného období). 2) u jakých daní a za jaké zdaňovací období byla kontrola zahájena. (Zahájení kontroly totiž neznamená nemožnost podání všech dodatečných daňových přiznání a přerušení běhu prekluzivní lhůty, po jejímž uplynutí nelze daň doměřit u všech daní, ale pouze u těch, které jsou kontrolovány.) Příklad č. 5 U firmy ZZZ, a. s., byla zahájena daňová kontrola na daň z příjmů právnických osob za rok 2003. Tato skutečnost nebrání v průběhu této kontroly platně podat dodatečné daňové přiznání za rok 2003 např. na silniční daň. Pokud by v protokolu žádná konkrétní daň a zdaňovací období uvedeny nebyly, má se za to, že jsou kontrolovány všechny daně za všechna zdaňovací období. Existují finanční úřady, které se snaží formálně zahajovat kontrolu právě s cílem přerušit běh prekluzivní lhůty či znemožnit poplatníkovi podat dodatečné daňové přiznání. Existují však i opačné případy, kdy se pracovníci správce daně před zahájením kontroly zeptají poplatníka, zda neexistují nějaké důvody k podání dodateč- 18. V 94 se doplňuje odstavec 12, který zní: (12) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, které nejsou registrovány jako plátci a je jim dodáno zlato podle 92a s místem plnění v tuzemsku, se stávají plátcem dnem uskutečnění dodání tohoto zlata.. 19. V 95 se doplňuje odstavec 13, který zní: (13) Osoba povinná k dani, která se stane plátcem podle 94 odstavec 12, je povinna podat přihlášku k registraci Finančnímu úřadu pro Prahu 1 nejpozději k datu dodání zlata podle 92a.. 20. V 108 odstavec 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova s výjimkou dodání zlata podle 92a.. 21. V 108 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: o) plátce, osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, kterým je dodáno zlato podle 92a.. Změny v oblasti sazeb daně Příloha č. 2 ZDPH, která obsahuje seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně, je s účinností od 1. 1. 2006 doplněna o novou položku: 22. - Ostatní rekreační činnost zařazená v SKP 92.72, 92.72.1, 92.72.11 a 92.72.12. vkládá věta Služby posiloven a kondičního cvičení, provoz saun, tureckých a parních lázní zařazené v SKP 93.04.. Přechodná ustanovení Většina změn provedených v rámci určitého právního předpisu je spojena i se změnami tzv. přechodných ustanovení. V rámci novely zákona o DPH, která je účinná od 1. 1. 2006, je navrhováno toto přechodné ustanovení: 23. Opravu základu daně ve výši daně podle ustanovení 42 odst. 1 písm. d) nelze provést za ta plnění, za něž již byla daň jakýmkoli způsobem ze státního rozpočtu vrácena.. Pokyn MF k odpočtu 100 % nákladů na výzkum a vývoj Odčitatelná položka v podobě odpočtu nákladů na projekty výzkumu a vývoje a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje (dále jen odpočet ) byla do ZDP zařazena s účinností od 1. 1. 2005. Díky tomu si mohou firmy odečíst od základu daně 100 % nákladů, které byly v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, firmou vynaloženy: 1. při realizaci projektů výzkumu a vývoje, 2. na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Zákonné podmínky odpočtu pro období roku 2005 jsou vymezeny v 34 odst. 4 a 5 ZDP. Pojmy výzkum a vývoj jsou definovány v 2 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). S cílem zajistit jednotnou aplikaci odpočtu v praxi vydalo Ministerstvo financí ČR pokyn k uplatňování ustanovení 34 odst. 4 a 5 ZDP, který lze použít již za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, započaté od 1. 1. 2005. Pokyn může posloužit jako dobrý návod pro uplatnění odpočtu, nepatří ale mezi obecně závazné právní předpisy, kterými by se museli poplatníci řídit. O zákonných podmínkách odpočtu pro období roku 2005 jsme Vás informovali na stránkách DPA 3/2005. Nyní Vás seznámíme s nejdůležitějšími částmi pokynu MF. Projekt výzkumu a vývoje Projekt výzkumu a vývoje ( projekt ) je souhrnný dokument, ve kterém poplatník vymezí pro účely Daně v podnikání aktuálně únor 2006 5

uplatnění odpočtu před zahájením řešení projektu svou činnost ve výzkumu a vývoji. Z důvodu zajištění dostatku důkazního materiálu na straně daňového subjektu musí být projekt zpracován v písemné podobě. Projekt obsahuje zejména : základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou obchodní firma nebo název poplatníka, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení poplatníka, je-li poplatník fyzickou osobou, místo jeho trvalého pobytu a místo podnikání, cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení, dobu řešení projektu (datum zahájení a datum ukončení řešení projektu), předpokládané celkové výdaje (náklady) na řešení projektu a předpokládané výdaje (náklady) v jednotlivých letech řešení projektu, jména a příjmení osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu k poplatníkovi, způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků, datum, místo, jméno a příjmení oprávněné osoby, která projekt schválila před zahájením jeho řešení; oprávněnou osobou se rozumí poplatník, je-li fyzickou osobou, nebo osoba, která je statutárním orgánem poplatníka nebo jeho členem. Vymezení výzkumu a vývoje pro účely odpočtu 6 únor 2006 Základní vymezení výzkumu a vývoje vychází z 2 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění p. p. ( zákon o podpoře výzkumu a vývoje ). Výzkumem a vývojem se obecně rozumí systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití; podrobněji se dále rozlišuje: výzkum systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků, prováděná jako základní výzkum experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků; aplikovaný výzkum experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi; průmyslový výzkum část aplikovaného výzkumu, jehož výsledky se prostřednictvím vývoje využívají v nových výrobcích, technologiích a službách, které jsou určeny k podnikání podle zvláštního právního předpisu; vývoj systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení anebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení. Základním kritériem pro odlišení výzkumu a vývoje od ostatních (příbuzných) činností je přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty. Je třeba poznamenat, že splnění tohoto kritéria bude zřejmě rozhodujícím momentem pro uplatnění a obhájení odpočtu. Činnosti výzkumu a vývoje Činnosti prováděné poplatníkem při realizaci projektů, které lze zahrnout mezi činnosti výzkumu a vývoje pro účely odpočtu: experimentální či teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků, nebo s cílem získání nových poznatků zaměřených na využití v nových výrobcích, technologiích nebo službách, systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k navržení nebo zavedení nových či zlepšených technologií, systémů nebo k produkci nových či zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení, ného daňového přiznání. Pokud poplatník prohlásí, že ano, nechají ho dodatečné přiznání platně podat. Popsaný mírný přístup má svou logiku šetří se tím náklady na daňovou správu, protože stát sice v daném případě dostane menší penále, daň samotnou však ano a kapacita kontrolních pracovníků se může využít jinde, což může v konečném důsledku být pro stát levnější než případný výnos z vyššího penále. Účetní závěrka 2005 a související povinnosti Účetní závěrka je nedílný celek, který je tvořen rozvahou (bilancí), výkazem zisku a ztráty a přílohou. Dále může účetní závěrka zahrnovat také přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Sestavuje se v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky jsou vykazovány v celých tisících Kč. V účetních předpisech je právní úprava účetní závěrky obsažena především v 18 až 23a zákona o účetnictví (ZÚ), v části druhé prováděcí vyhlášky k ZÚ č. 500/ /2002 Sb. pro podnikatele (PVZÚ) a dále v ČÚS č. 002, 020 a 023. Rozvaha (bilance) podává přehled o položkách majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označení položek rozvahy je dáno přílohou č. 1 k PVZÚ, obsahové vymezení některých položek je uvedeno v 5 až 19 PVZÚ. Výkaz zisku a ztráty informuje o položkách nákladů a výnosů a o výsledku hospodaření. Uspořádání a označení jednotlivých položek je dáno v přílohách č. 2 a č. 3 k PVZÚ, obsahové vymezení některých položek přinášejí 20 až 38a PVZÚ. Příloha vysvětluje a doplňuje údaje obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Obsahuje zejména informace o použitých účetních metodách a o odchylkách od těchto metod, včetně jejich zdůvodnění a uvedení jejich vlivu na majetek a závazky, finanční situ- Daně v podnikání aktuálně

aci a výsledek hospodaření účetní jednotky ( 7 odst. 3 až 5 ZÚ). V příloze budou uvedeny také informace požadované 19 odst. 5 ZÚ a dále informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů. Uspořádání a obsahové vymezení údajů v příloze uvádí 39 PVZÚ. Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost v průběhu účetního období. Uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích je dáno v 40 až 43 PVZÚ, základní postupy jeho sestavování obsahuje ČÚS č. 023. Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky A. Vlastní kapitál z rozvahy a podává informaci o uspořádání položek vlastního kapitálu, které vyjadřují jeho celkovou změnu za účetní období. Uspořádání a obsahové vymezení tohoto přehledu určuje 44 PVZÚ. Účetní závěrka je sestavována v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu. Akciové společnosti sestavují účetní závěrku vždy v plném rozsahu. Účetní jednotky, které nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku, mohou sestavit účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu podle 4 odst. 8, 9 a 10 PVZÚ. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni. Informace v účetní závěrce se uvádějí podle stavu ke konci rozvahového dne. Rozvahovým dnem je podle 19 ZÚ den, kdy jsou uzavírány účetní knihy. Situace, ve kterých jsou účetní knihy uzavírány, vymezuje 17 odst. 2 ZÚ. Řádná účetní závěrka je sestavována pouze k poslednímu dni účetního období. Rozvahovým dnem je poslední den účetního období, kterým je poslední výrobu funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části, kde prototypem se rozumí původní model zahrnující veškeré technické a výkonové charakteristiky nového výrobku nebo jeho skupin, nebo první vyrobené kusy nového výrobku, pokud je prvořadým cílem ověření navrženého řešení nebo jeho další vylepšení; hranicí je ukončení nezbytné modifikace prototypu a úspěšné dokončení zkoušek, ověření prototypu, poloprovozních nebo předváděcích zařízení, projekční či konstrukční práce, výpočty nebo návrhy technologií sloužící k vývoji nebo inovaci výrobků nebo výrobních procesů, zkoušky nových nebo inovovaných výrobků nebo jejich skupin, které jsou výsledkem výzkumu a vývoje, sloužící k ověření jejich funkcí a provozních vlastností a získání potřebných certifikací opravňujících tyto výrobky k provozu; certifikací se rozumí odborné ověření nebo posouzení či zkoušky výsledků projektu prováděné k tomu oprávněnými institucemi či úřady nebo zajištění jejich právní ochrany podle zvláštních právních předpisů, zkušební provozy a zkušební výrobu, pokud jsou prováděny za účelem vyhodnocení hypotéz, sestavení vzorce a specifikací nového výrobku, projektování zařízení pro nové procesy a postupy, technické specifikace a provozní charakteristiky nezbytné pro koncepci, vývoj a výrobu nových výrobků a procesů, koncepční nebo metodické práce, kterými se rozumí rozvoj nových nebo podstatně modifikovaných průzkumů a statistických systémů, vývoj nových metodik šetření, vyvíjení nových nebo podstatně zdokonalených metod zkoušení, studie proveditelnosti projektu, příprava původní zprávy o výsledcích projektu, vývoj softwaru založený na tvůrčím využití poznatků výzkumu, pokud je cílem projektu systematické vyjasnění vědecké nebo technické nejistoty, zejména vývoj operačních systémů, programovacích jazyků, řízení dat, komunikačního softwaru, vývoj internetové technologie, výzkum metod projektování, S námi Vás daňová lavina nesmete! vývoje, používání nebo údržby softwaru, vývoj nových softwarových technologií, vývoj nových pouček a algoritmů v oblasti teoretické počítačové vědy, zdravotnický a farmaceutický výzkum a vývoj včetně klinických zkoušek léků, vakcín nebo léčebných metod, avšak pouze do udělení povolení k výrobě, činnosti v oblasti šlechtitelství prováděné do fáze uznání (registrace) odrůdy, včetně vyhodnocování užitných vlastností prováděné při registračním řízení, výzkum a vývoj v oblasti služeb, kterým je například výzkum a vývoj rizikových modelů, výzkum a vývoj vedoucí k novým nebo podstatně zdokonaleným službám, vývoj nových metod a nástrojů průzkumu, patentové a licenční práce, sběr údajů, jejich zpracování a interpretace, studie záměrů politiky národní, regionální nebo místní a podnikatelské záměry podniků; tyto činnosti lze zahrnout pouze, jde-li o úpravu stávajících nebo vytváření nových metodik s ocenitelným prvkem novosti. Činnosti, které nelze zahrnout mezi činnosti výzkumu a vývoje pro účely odpočtu: vzdělávání a výcvik pracovníků na univerzitách a institucích pro vyšší a pomaturitní vzdělávání, příbuzné vědeckotechnické činnosti, kterými jsou zejména informační služby jako shromažďování, kódování, klasifikace, zaznamenávání, rozšiřování, překládání, analyzování, vyhodnocování prováděné vědeckotechnickými pracovníky, bibliografickou, informační, poradenskou či patentovou službou, nebo vědeckou konferencí, sběr údajů či pozorování rutinního charakteru, jakož i zpracování těchto údajů, například geologický, meteorologický průzkum, astronomická pozorování, sčítání lidu, průzkum trhu, udržování národních standardů, kalibrace a analýza materiálů, výrobků, procesů, půd, ovzduší; výjimkou jsou činnosti prováděné výlučně pro účely projektu, studie proveditelnosti, specializovanou zdravotní péči, rutinní zkoumání a používání lékařských znalostí; výjimkou jsou činnosti Daně v podnikání aktuálně únor 2006 7

prováděné výlučně pro účely projektu, administrativní a právní úkony spojené s patentovou a licenční činností; studie záměrů politiky či podnikatelské činnosti, udržování národních standardů, kalibrace druhotných standardů; výjimkou jsou činnosti prováděné výlučně pro účely projektu, standardní vývoj softwaru a počítačová údržba, kterými jsou zejména implementace (ladění a úpravy) existujícího systému v podmínkách zákazníka, přidání uživatelské funkčnosti k aplikačním programům, řešení technických problémů, údržba softwaru, podpora nebo úprava existujících systémů, předvádění nebo překlady počítačových jazyků, příprava uživatelské dokumentace, administrativa a ostatní podpůrné činnosti, zejména činnost centrálních oddělení poplatníka, např. činnost oddělení finančních a personálních, manažerské činnosti, přeprava, skladování, úklid, opravy, údržba a bezpečnost, běžné použití lékařských znalostí, veškerá lékařská péče, není-li spojena přímo s projektem, udržovací šlechtění, stálé analýzy, činnosti inovačního charakteru, které nezahrnují ocenitelný prvek novosti, zejména výzkum trhu, nastartování výroby využitelné pro všechny průmyslové situace, vybavení nástroji, úprava návrhu pro výrobní proces, získání technologie (hmotné i nehmotné), provozní inženýrství, marketing nových nebo zdokonalených výrobků, výroba ukázkových modelů, provádění zkoušek pro uživatele, průmyslová výroba, předvýrobní příprava, distribuce zboží a služeb a příbuzné technické služby v rámci činností inovačního charakteru. Výdaje vynaložené při realizaci projektů Poplatník je povinen vést o výdajích (nákladech), u kterých aplikuje ustanovení 34 odst. 4 a 5 ZDP, oddělenou evidenci v členění na jednotlivé projekty a jednotlivé účetní případy. Tato evidence musí splňovat požadavek přehlednosti a prokazatelnosti oprávněnosti použití ustanovení 8 únor 2006 34 odst. 4 a 5 ZDP s tím, že důkazní břemeno je na poplatníkovi. Za výdaje (náklady) vynaložené na realizaci projektů lze pro účely 34 odst. 4 ZDP považovat: osobní výdaje (náklady) na výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, techniky a pomocný personál poplatníka, včetně zaměstnanců administrativních nebo dělnických profesí podílejících se na řešení projektu, a jim odpovídající výdaje (náklady) na povinné zákonné odvody; do osobních výdajů (nákladů) lze započítat: mzdy nebo platy zaměstnanců přijatých podle pracovní smlouvy výhradně na řešení projektu, příslušnou část mezd nebo platů zaměstnanců, odpovídající jejich úvazku na řešení projektu, zvýšení pohyblivé částky mzdy nebo platu zaměstnanců, kteří se na řešení projektu podílejí, odměny poskytované na základě dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce nebo obdobné dohody podle zahraničních právních předpisů, uzavřených v přímé souvislosti s řešením projektu; odpisy (nebo jejich část) hmotného movitého majetku a nehmotného majetku (s výjimkou nehmotných výsledků výzkumu a vývoje pořízených od jiných osob), používaného v přímé souvislosti s řešením projektu podle 26 až 32a ZDP včetně účetních odpisů podle 24 odst. 2 písm. v) ZDP, další provozní výdaje (náklady), vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, například výdaje (náklady) na materiál, zásoby a drobný hmotný a nehmotný majetek, výdaje na knihy a časopisy, na elektrickou energii, teplo, plyn, telekomunikační poplatky a vodné a stočné, vedené v oddělené evidenci v souladu se ZDP, výdaje (náklady) na certifikaci výsledků, cestovní náhrady poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům v oblasti vývoje a výzkumu v souladu se zvláštním právním předpisem, pouze pokud vzniknou v přímé souvislosti s řešením projektu. den kalendářního roku nebo poslední den hospodářského roku. V ostatních případech, uvedených v 17 odst. 2 ZÚ, sestavují účetní jednotky mimořádnou účetní závěrku. V případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, např. ObchZ, sestavují účetní jednotky mezitímní účetní závěrku. Ta je sestavována v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne, provádí se při ní inventarizace, ale účetní knihy se neuzavírají. Uvedené tři druhy účetních závěrek jsou vymezeny v 19 ZÚ. Účetní závěrka musí obsahovat: název a sídlo účetní jednotky, IČ a právní formu účetní jednotky, předmět podnikání nebo jiné činnosti, příp. účel, pro který byla zřízena, rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje ( 19 odst. 1 a 3 ZÚ), okamžik sestavení účetní závěrky. Podle 18 odst. 2 ZÚ musí být k účetní závěrce dále připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky. Připojením podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou k uvedenému okamžiku sestavení účetní závěrky. Ověřování účetní závěrky auditorem upravuje 20 ZÚ. Povinnost mít řádnou a mimořádnou účetní závěrku ověřenu auditorem se vztahuje na: akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednoho ze tří uvedených kritérií: 1. aktiva celkem více než 40 000 000 Kč; aktivy celkem se rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o rezervy, opravné položky a odpisy majetku, 2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého ob- Daně v podnikání aktuálně

ratu se rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období dosáhl více než 50. ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií uvedených u akciových společností. Výjimky z povinného ověřování účetní závěrky auditorem jsou uvedeny v 20 odst. 2 a 3 ZÚ. Výroční zpráva musí být povinně vyhotovena účetními jednotkami, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem. Účetní jednotka, která nemá povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem, není ani povinna vyhotovovat výroční zprávu. Na účetní jednotku, která se rozhodla pro ověření účetní závěrky auditorem dobrovolně, se povinnost vyhotovit výroční zprávu nevztahuje. Cílem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky. Výroční zpráva je upravena v 21 ZÚ. Pro ověřování výroční zprávy auditorem se použijí ustanovení 20 ZÚ o ověřování účetní závěrky auditorem. Zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy upravuje 21a ZÚ. Povinnost zveřejnit účetní závěrku a případně i výroční zprávu mají účetní jednotky zapisované do obchodního rejstříku. Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Dokumenty ukládané do sbírky listin obchodního rejstříku vyjmenovává 27a ObchZ. Účetní jednot- Za náklad vynaložený na realizaci projektů nelze pro účely 34 odst. 4 ZDP považovat zůstatkovou cenu vyřazeného majetku. Období uplatnění výdajů (nákladů) na výzkum a vývoj S námi Vás daňová lavina nesmete! Za výdaje (náklady) vynaložené v daném zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, jsou pro účely odpočtu od základu daně považovány výdaje (náklady) u poplatníků, kteří vedou účetnictví, zaúčtované podle účetních předpisů, při respektování časové a věcné souvislosti, a jsou současně daňově uznatelné v daném zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, snižující výsledek hospodaření a současně daňově uznatelné. Tzn., že při pořízení hmotného movitého majetku a nehmotného majetku je možné uplatnit pro stanovení výše odpočtu pouze daňový odpis, a to i z majetku pořízeného před 1. 1. 2005 (i darem), dále je možné uplatnit pouze výdaj (náklad) časově rozlišený a výdaj (náklad), jehož daňová uznatelnost je podmíněna zaplacením, až po jeho zaplacení. Příklady výdajů (nákladů), které jsou považovány za vynaložené (zahrnuté) v daném zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání: ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, vznikne závazek uhradit jednorázový výdaj (náklad), tento výdaj (náklad), pokud je výdajem (nákladem) daňovým, je možné zohlednit při stanovení odpočtu na výzkum a vývoj, při pořízení hmotného movitého majetku a nehmotného majetku je výdajem (nákladem) pro účely odpočtu daňový odpis, a to i u majetku pořízeného do 31. 12. 2004, ve zdaňovacím období vznikne závazek uhradit časově rozlišený výdaj, nákladem pro účely odpočtu je časově rozlišený náklad, a to i při uhrazení časově rozlišovaného výdaje do 31. 12. 2004, ve zdaňovacím období vznikne závazek uhradit náklad, který se za daňově uznatelný považuje až po zaplacení (např. částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění). Pro účely odpočtu je možné tento náklad zohlednit až ve zdaňovacím období, ve kterém je zaplacen (viz 23 ZDP). Odpočet nelze uplatnit na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Odpočet od základu daně nelze podle 34 odst. 4 ZDP uplatnit k výdajům (nákladům) na služby obecně, lze ho však uplatnit na výdaje (náklady) na spotřebované nákupy vynaložené v přímé souvislosti s řešením projektu (např. na elektrickou energii, teplo, plyn, telekomunikační poplatky a vodné a stočné). Odpočet nelze uplatnit na výdaje na činnosti prováděné poplatníkem při realizaci projektů, které lze zahrnout mezi činnosti výzkumu a vývoje pro účely odpočtu, pokud poplatník tyto činnosti sám neprovádí při realizaci projektu výzkumu a vývoje, ale pořizuje je od jiné osoby jako službu (např. testování léků, výrobu či ověřování prototypu). Odpočet také nelze uplatnit na prvotní náklady vynaložené za externí služby tj. výkony od jiných jednotek, zejména náklady na nájemné, reprezentaci, konzultace, poradenství a informační servis, externí vzdělávání, účast na konferencích včetně cestového apod. Dále nelze odpočet uplatnit na výdaje na administrativní a ostatní podpůrné činnosti, např. činnosti finanční, personální, IT, manažerské, na výdaje na opravy, přepravné, ostrahu objektu, a to ať pořizované od jiných osob nebo prováděné vlastními pracovníky, protože se nejedná o výdaje vynaložené poplatníkem na výzkum a vývoj, jehož základní kritériem je přítomnost ocenitelného prvku novosti. Odpočet nelze uplatnit na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob, které se posuzují jako nehmotný majetek ve smyslu 32a ZDP a ve smyslu příslušných přechodných ustanovení k novelám ZDP (zej ména zákon č. 438/2003 Sb. a 492/2000 Sb.). Výjimku tvoří pouze výdaje (náklady) vynaložené za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje. Daně v podnikání aktuálně únor 2006 9

Výdaje (náklady), na které byla byť jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů Odpočet nelze uplatnit na ty výdaje (náklady) výzkumu a vývoje, na které byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. V případě, že projekty podporované z veřejných zdrojů, např. podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje, jsou v souladu s tímto zákonem financovány podílově, tj. každý jednotlivý náklad související s daným projektem je z určené části financován z veřejných prostředků, je zřejmé, že veškeré takto podpořené náklady projektu je nutné při stanovení odpočtu od daně vyloučit. Dále je nutné při stanovení odpočtu vyloučit ty jednotlivé výdaje (náklady), které jsou sice zahrnuty v nepodpořených projektech výzkumu a vývoje, ale jsou podpořeny samostatně z veřejných zdrojů, a to ve výši odpovídající tomuto jednotlivému výdaji. Za veřejné zdroje jsou pro účely ZDP považovány prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů, z grantů Evropských společenství a z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu. Na náklady, na které již byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů, nelze uplatnit odpočet podle 34 odst. 4 ZDP. Pokud však byla poskytnuta podpora k nákladům, které se nevztahují k projektu výzkumu a vývoje (včetně mzdových prostředků nevztahujících se k projektu výzkumu a vývoje), nemá tato veřejná podpora (např. dotace od úřadu práce na úhradu mzdových nákladů, uplatněná sleva na dani podle 35a a 35b ZDP) vliv na uplatnění odčitatelné položky podle 34 odst. 4 a 5 ZDP. Souběh odčitatelných položek podle 34 odst. 3 a 4 ZDP 10 únor 2006 V ZDP není určeno pořadí položek odčitatelných od základu daně. Proto je na rozhodnutí poplatníka, zda uplatní jako první odpočet podle 34 odst. 1 ZDP (odpočet ztráty), nebo podle 34 odst. 3 ZDP (odpočet na učně) nebo bývalý reinvestiční odpočet (pokud jej nebylo možné uplatnit do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2004), anebo odpočet na výzkum a vývoj (s respektováním lhůty stanovené pro možnost odpočtu v 34 odst. 5 ZDP, od 1. 1. 2006 v 34 odst. 6 ZDP). Období, ve kterém lze odpočet na výzkum a vývoj uplatnit Pro účely uplatňování odpočtu v následujících třech zdaňovacích obdobích ( 34 odst. 5 ZDP, od 1. 1. 2006 34 odst. 6 ZDP) se pro účely lhůty nepočítají období, za která se podává daňové přiznání, ale která nejsou obdobími zdaňovacími. Dodatečné daňové přiznání V případě, kdy poplatník uplatní odpočet a z důvodu následně podaného dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost je uplatněn odpočet nižší, je možné neuplatněnou část odpočtu převést do dalšího období, pokud neuplynula lhůta třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém nárok na odpočet vznikl. V případě podání dodatečného daňového přiznání na vyšší daňovou povinnost se uplatní ustanovení 38p ZDP. Přenos neuplatněného odpočtu na právního nástupce Neuplatněný odpočet může být uplatněn právním nástupcem pouze v případech podle 23a a 23c ZDP, a to nejdéle do lhůty stanovené v 34 odst. 5 ZDP (od 1. 1. 2006 v 34 odst. 6 ZDP). V ostatních případech není přenos neuplatněného odpočtu povolen. Výdaje na výzkum a vývoj u zanikající společnosti po rozhodném dni přeměny Nástupnická společnost s výjimkou případů stanovených v 23a a 23c ZDP nemůže neuplatněný odpočet zanikající společnosti vzniklý před rozhodným dnem přeměny uplatnit. Nástupnická společnost však může ky, které předávají výroční zprávu Komisi pro cenné papíry, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím Komise pro cenné papíry. Povinnost zveřejnění se vztahuje na všechny informace účetní závěrky i výroční zprávy s výjimkou těch, na které se vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení příslušným orgánem (valnou hromadou), a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek. K jejich zveřejnění musí dojít nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly účetní závěrka i výroční zpráva uvedeným způsobem schváleny. Účetní jednotky mají povinnost zveřejnit i zprávu o auditu a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly schváleny valnou hromadou. Účetní jednotky, které mají povinnost ověřování účetní závěrky auditorem, nesmějí zveřejnit informace, které předtím nebyly auditorem ověřeny, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly. Předáním účetní závěrky a výroční zprávy rejstříkovému soudu, případně Komisi pro cenné papíry, splní účetní jednotka svou povinnost zveřejnění účetních záznamů podle 21a ZÚ. Sankce za nesestavení nebo neúplné sestavení účetní závěrky, nevyhotovení výroční zprávy, neověření obou dokumentů auditorem nebo jejich nezveřejnění jsou zakotveny v 37 ZÚ. Výše pokuty může dosáhnout až 6 % hodnoty aktiv celkem. Účetní závěrka je přílohou daňového přiznání k dani z příjmů. Součástí daňového přiznání nebo hlášení jsou, podle 40 ZSDP, i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise. Mezi přílohami uvedenými v tiskopise daňového přiznání k dani z příjmů je i účetní závěrka. Daně v podnikání aktuálně