PŘEHLED ZPRÁV Neziskové organizace mají výhrady ke stavbě dálnice D1 na Přerovsku... 2 Nejsou peníze. Stavba dálnic se zastaví... 2 Budování dálnic zpožďuje špatná příprava... 3 Bohumil Pečinka: Dan Ťok hraje o život... 4 Eurotunel čelí náporu migrantů. Dopravci počítají ztráty... 5 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV Neziskové organizace mají výhrady ke stavbě dálnice D1 na Přerovsku 06. 08. 2015 Rubrika: Hlavní zprávy Autor: Jana GULDA Jana GULDA, moderátorka: Neziskové organizace mají výhrady ke stavbě dálnice D1 na Přerovsku. Tvrdí, že přípravy byly nedostatečné. Kritizují osmileté zpoždění, způsob zadání veřejné zakázky nebo délku záruční doby. Stavba dálnice začala před měsícem, dokončena bude do čtyř let. Marek ZELENKA, občanské sdružení Oživení: Problém jsou nevykoupené všechny pozemky a to, že zadavatel nemá všechny stavební povolení v době, kdy zadává veřejnou zakázku. Jana ZEMKOVÁ, redaktorka: Shrnuje výhrady Marek Zelenka z občanského sdružení Oživení. Marek ZELENKA, občanské sdružení Oživení: Máme tam několik podezření na nehospodárné nakládání s veřejnými prostředky a budeme monitorovat, jestli se potvrdí, nebo ne. Jana ZEMKOVÁ, redaktorka: Za Ředitelství silnic a dálnic se k námitkám vyjádřil mluvčí Jan Rýdl. Jan RÝDL, Ředitelství silnic a dálnic: Pokud všechny organizace a státní instituce udělily svoje svolení, tak jsme si jisti, že jde o správné řešení. Tato stavba má všechna povolení, všechny průzkumy, všechny projekty. Jana ZEMKOVÁ, redaktorka: Z Přerovska Jana Zemková, Radiožurnál. Nejsou peníze. Stavba dálnic se zastaví denik.cz 06. 08. 2015 Rubrika: Ekonomika Na začátku byly sliby o nových dálnicích. Vláda je zahrnula do programového prohlášení a dala budování strategických komunikací jasnou prioritu. Ani ne v poločase vládnutí Sobotkova kabinetu ale přichází kruté vystřízlivění. Peníze na nové dálnice podle všeho nejsou a Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v návrhu rozpočtu pro rok 2016 oficiálně označil stavby, jejichž budování se odloží. Jde přitom o klíčové úseky: pokračování dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Smiřicemi, R35 mezi Opatovicemi a Ostrovem nebo modernizace pětice nových úseků D1. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2
"Nabízených necelých 50 miliard korun (49,2 mld. Kč) z národních zdrojů stačí jen na opravy a údržbu, přípravu akcí a dokončování stavebních čistě národních projektů i staveb spolufinancovaných z peněz Evropské unie," uvádí se v návrhu rozpočtu SFDI na příští rok. "Jediné dvě akce, které zahajujeme, je I/68 Třanovice Nebory a I/11 Opava obchvat," potvrdil ředitel SFDI Zbyněk Hořelica. Žádné další nové silniční stavby by se při současné výši rozpočtu podle něho stavět nemohly, protože na ně nebudou peníze. O navýšení peněz jednají ministerstva dopravy a financí. Jak včera regionálnímu Deníku potvrdil mluvčí resortu Zdeněk Neusar, žádný definitivní výsledek zatím není znám. Jednat se bude dál v polovině srpna. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) už koncem minulého měsíce po schůzce s šéfem státní pokladny Andrejem Babišem (ANO) oznámil vyjednání tří miliard korun s tím, že rozpočet fondu dopravy by eventuálně mohl vzrůst ještě o další tři miliardy. Ťok nicméně po jednání řekl, že je spokojen "tak napůl". Původně totiž šel za Babišem s požadavkem na deset miliard korun pro příští rok. Času na handrkování o peníze je však poměrně málo, v září musí být rozpočet hotov. Současných necelých 50 miliard z národních zdrojů znamená ve srovnání s letošním rokem pokles o 6,7 miliardy korun. Ještě o necelou miliardu korun více by ale SFDI potřeboval, pokud by chtěl prostavět všechny připravené projekty včetně nově zahajovaných. Spolu s penězi z EU určenými pro výstavbu evropsky významných komunikací má napřesrok fond hospodařit s 61 miliardami korun. V letošním roce hospodaří s částkou o tři desítky miliard korun vyšší." Budování dálnic zpožďuje špatná příprava Právo 06. 08. 2015 Rubrika: Trhy & ekonomika Autor: Jiří Novotný Z plánované dálniční sítě je zatím v ČR dokončeno jen něco málo přes polovinu. Důvodem jsou vážné chyby, jichž se stát v přípravě staveb dopouští. Vyplývá to ze studie, kterou v rámci projektu Monitoring a prosazování dobré správy v investičních aktivitách ministerstva dopravy vypracovalo pro Dopravní federaci NNO občanské sdružení Oživení. Speciálně se studie zabývá nedostatky v přípravě úseku dálnice D 1 Přerov Lipník nad Bečvou, jehož výstavba byla s osmiletým zpožděním oficiálně zahájena teprve letos 14. července. "Tato stavba ilustruje opakující se neduhy přípravy stavby dálnic v Česku. Podmínkou pro investování desítek miliard korun, které u nás do dálniční výstavby ročně plynou, by mělo být pečlivé a transparentní posuzování potřebnosti každé stavby, její řádná odborná příprava a kontrola při realizaci. Ani jedno však nebylo a zřejmě ani nebude v případě úseku Přerov Lipník nad Bečvou dodrženo," prohlásila na včerejším setkání s novináři Alena Vondroušová z Dopravní federace. Problematická je už samotná čtrnáctikilometrová trasa tohoto úseku, kterou projektant naplánoval přes dvě skládky teplárenských popílků a jezero, které se u jedné z nich vytvořilo. "Neudělal se pořádný průzkum skládek, což zakládá důvody pro budoucí vícepráce, což nakonec zaplatí stát," řekla novinářům bývalá šéfka odboru kvality Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Miroslava Pošvářová, která nyní s Dopravní federací spolupracuje jako odborná konzultantka. Součástí stavby navíc budou tři mimoúrovňové křižovatky, z nichž dvě jsou podle studie zbytečné. "Kdyby tedy nebyly postaveny, ušetřilo by se půl miliardy korun," tvrdí autoři studie. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3
Výběrové řízení na zhotovitele tohoto úseku se značně protáhlo, protože ŘSD uchazečům předložilo neúplnou a nepřehlednou zadávací dokumentaci. Nakonec vyšlo vstříc stovkám jejich dotazů a připomínek, termín pro odevzdání nabídek musel být ovšem pětkrát posunut. Vítězem výběrového řízení se stala stavební firma Skanska, když nabídla nejnižší cenu 2,717 miliardy korun, o dvě miliardy nižší než ŘSD původně předpokládalo. A Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) v roce 2013 dokonce ve svém rozpočtu počítal s náklady na celou stavbu ve výši 8,084 miliardy Kč. "Zdá se tedy, že odhady cen, s nimiž pracují ministerstvo dopravy, SFDI i ŘSD, jsou špatně nastaveny. Všechno se odvíjí z expertních cen, a není tedy divu, že se v ČR stále hovoří o předražených stavbách," konstatovala Pošvářová. Na dotaz Práva, jestli je tedy cena nabídnuta Skanskou reálná, Pošvářová odpověděla: "Jsem přesvědčena, že ano. Vychází to na 350 miliónů Kč za kilometr." Přesto jsou podle Pošvářové některé podmínky smlouvy ŘSD se zadavatelem problematické. Například záruční doba, kterou museli podle podmínek výběrového řízení uchazeči nabídnout jen na pět až deset let. Cementová vozovka má přitom vydržet 30 let. "Největší potíž je ale v tom, že ani při stavbě tohoto úseku nebude technický dozor nezávislý a bude naopak ve střetu zájmů. Soutěž na technický dozor za 109 miliónů Kč totiž vyhrála společnost HBH Projekt. Bude tak mít za úkol upozorňovat na případné chyby v zadávací dokumentaci, kterou přitom sama spoluvytvářela," upozorňuje studie. Úsek Lipník nad Bečvou Přerov má být hotov v červenci 2018. Úplně propojí dálnici D 1 od Přerova a Ostravy s rychlostní komunikací R 35 od Olomouce a se silnicí I/47. "Díky tomu vznikne u Lipníku nad Bečvou dopravní uzel, který spojí mezinárodní tranzitní síť s místní infrastrukturou," zdůrazňuje ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). K tomu, aby byla plynule průjezdná celá silniční magistrála D1 z Prahy přes Ostravu až k polským hranicím, je ovšem ještě třeba postavit úsek Říkovice Přerov, s čímž lze kvůli obtížím s výkupem pozemků počítat nejdříve než za sedm let. Bohumil Pečinka: Dan Ťok hraje o život e15.cz 06. 08. 2015 Rubrika: Komentáře Když na podzim jmenoval premiér Sobotka na přání ANO ministrem dopravy Dana Ťoka, dal mu za hlavní úkol vypsat výběrové řízení na mýtný systém. Minulý týden tentýž premiér Ťokův materiál o mýtu z jednání vlády přesunul na konec srpna. O co šlo? Na úvod je třeba říci, že zdánlivě expertní česká debata, jestli je lepší mýtný systém mikrovlnný, nebo satelitní, je zpozdilá. Žádná z obou technologií není z podstaty ani zastaralá, ani moderní. Kdyby o mýtu v Česku rozhodovali nezávislí dopravní a IT experti, zřejmě by volili mix obou postupů, v němž jedna technologie násobí přednosti druhé. Bohužel mýtný systém je dnes už jen čistá politika. A za ní stojí ekonomické zájmy, které se maskují zájmem veřejným. S tímto vědomím je dobré číst prohlášení různých stran sporu. Když expertní skupina ČSSD v čele s Janem Birkem tvrdí, že výběrové řízení musí být "technologicky neutrální", znamená to, že už měsíce v zákulisí lobbuje za satelitní systém v provedení slovenské firmy SkyToll. Naopak ministr Ťok prosazuje myšlenku, že je nutné rozložit výběrová řízení do několika kroků a v první řadě prodloužit provoz mikrovlnné technologie o dalších pět či sedm let. Tím Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4
fakticky říká, že chce prodloužit držbu mýtného v rukou rakouské firmy Kapsch a po pár letech ať se příští politická reprezentace rozhodne, co chce. Politicky se spor vyhrotil během zasedání vlády v minulém týdnu. Ministr Ťok přinesl svůj koncept jen pro informaci. To ovšem nemohl myslet vážně už proto, že vláda před časem vytvořila k mýtu svůj vlastní expertní poradní orgán (řídící výbor), čímž dala najevo, jak ostře je tento projekt sledovaný. Řídící výbor se sešel den před vládou a k Ťokovu materiálu nedal žádné stanovisko. Přesně to vytkl premiér Sobotka ministru dopravy, když předtím přesunul jeho koncepci mýta mezi vládní materiály určené k rozpravě. Vzhledem k tomu, že šlo o bod, který přišel na stůl až po patnácti hodinách jednání, byl politický střet uvnitř vlády odložen. Politickou situaci kolem mýta rozehřívají dvě věci. Na straně satelitního řešení dnes stojí premiér. Naopak ministr dopravy Ťok se v kuloárech zmínil, že pokud neprojde jeho řešení, zřejmě odstoupí. Takže se jako už mnohokrát v minulosti čeká, co Babiš. Ten sice slovně Ťoka podpořil, že jde o nejlevnější řešení, ale jak známe jeho postupy z byznysu, ve skutečnosti čeká na nejlepší nabídku. Nejspíš v podobě rošády s ministerstvy mezi ČSSD a ANO. Pokud Sobotka vyjde Babišovým zájmům dostatečně vstříc, Ťok padne a na dálnicích se prosadí satelitní řešení vybírání mýtného. Dnes už je to čistě na dohodě těch dvou, přesněji na síle byznysových skupin napojených na jedno a druhé řešení. Právě tihle lidé mají v rukou další Ťokův politický život. Eurotunel čelí náporu migrantů. Dopravci počítají ztráty ihned.cz 06. 08. 2015 Autor: Václav Lavička Skotský podnikatel James Cook byl vždy hrdý na to, že jeho firma D. R. Collin & Son Ltd. vždy spolehlivě dodávala čerstvé mořské produkty zákazníkům na evropské pevnině. Kamiony díky tunelu pod Lamanšským průlivem zvládaly cestu ze Skotska do Francie za 12 hodin. Ale od té doby, co vlakový terminál ve francouzském Calais obléhají zoufalí uprchlíci, snažící se dostat podmořskou cestou do Británie, má těžkou hlavu. "Minulý týden nám cesta trvala 24 nebo také šestatřicet hodin," stěžuje si Cook. Provoz v tunelu se musí přerušit pokaždé, když imigranti přes veškerá bezpečnostní opatření proniknou do vlakového terminálu. Snaží se jakkoliv dostat do kamionů nakládaných na železniční vagony. James Cook v listu The Wall Street Journal tvrdí, že jeho firma, zaměstnávající 90 lidí, kvůli přerušovanému provozu v Eurotunelu během uplynulých pěti týdnů na tržbách přišla o 100 tisíc liber, v přepočtu zhruba o 3,9 milionu korun. Jsou-li mořské produkty déle na cestě, mají pro spotřebitele kratší trvanlivost, a dodavatel proto musí prodejcům poskytnout slevy. Ekonomických ztrát se obávají mnohé další firmy na obou březích Lamanšského průlivu. Přerušovaný provoz a následné časové ztráty, které mohou znamenat také znehodnocení některého zboží, stojí britské dopravce v průměru 750 tisíc liber denně, uvádí ostrovní Asociace pro nákladní dopravu. Majitelé dopravních firem si stěžují také na škody, které jim uprchlíci způsobují, když se snaží násilím dostat do kamionů. Vylamují dveře, rozřezávají plachty Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5
"To je důvod, proč se nyní snažím terminálu v Calais vyhnout," uvádí Eric Fiolet, jehož dopravní firma zaměstnává 150 lidí. Své kamiony nyní do Británie vypravuje přes Belgii a Nizozemsko, ale to znamená, že musí řidičům platit více hodin a stouply i náklady na palivo. "Jestli to bude pokračovat ještě dva měsíce, tak se moje firma položí," tvrdí Fiolet. Dopravci ve Francii a Británii tlačí na vlády, aby se situací v Calais vážně zabývaly. Ale zástupci charitativních organizací míní, že diskuse o jejím řešení by se neměla soustředit jenom na ekonomické dopady. "Chápu problémy, jimž čelí dopravci. Ale utrpení uprchlíků je s jejich ztrátami neporovnatelné," říká Christian Salobé, šéf organizace L'Auberge des Migrants, která se zaměřuje na pomoc uprchlíkům v Calais. Společnost Eurotunnel provozující podmořský tunel během letošního prvního pololetí zvýšila meziročně zisk o devět procent na 252 milionů eur. Na britské a francouzské vládě požaduje 9,7 milionu eur jako kompenzaci za investice, které letos vložila do účinnějších bezpečnostních opatření. Jak poznamenává agentura Reuters, uprchlíci považují Británii, kde neexistují průkazy totožnosti, za "zemi zaslíbenou". Její trh práce je mnohem pružnější než například ve Francii. Včetně toho, že tam lze snáze nalézt práci načerno. Určitou roli hraje skutečnost, že pokud imigranti mluví některým cizím jazykem, pak je to lámaná angličtina. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 6