VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY



Podobné dokumenty
ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST

POTŘEBA ROZVOJE ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Na co Češi nejčastěji umírají

Veřejné zdravotnictví

Základní fakta o českém zdravotnictví v mezinárodním srovnání

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

Státní zdravotní ústav Praha

ZDRAVOTNÍ POLITIKA ZDRAVOTNÍ POLITIKA POJEM A ZAMĚŘENÍ NÁSTROJE ZDRAVOTNÍ POLITIKY ZDRAVOTNÍ POLITIKA. (health policy)

součást systému tabulek života, které charakterizují řád reprodukce populace

Podpora zdraví na pracovišti a zdraví populace

Podpora zdraví v evropském kontextu a v České republice

Možnosti hodnocení demografických ukazatelů zdraví obyvatel České republiky v evropském kontextu

Ukazatele zdravotního stavu. Martin Horváth Kateřina Ivanová

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Determinanty zdraví. A. Malina, ŠVZ I. modul

Socio-ekonomické determinanty zdraví. MUDr. Kristýna Žejglicová, SZÚ Praha

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Otazníky zdraví možnos1 zvyšování zdravotní gramotnos1 dě6 a mládeže

Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Sociálně ekonomické determinanty zdraví mezisektorová spolupráce k snižování zdravotních nerovností

PŘÍPRAVA NOVÉ EVROPSKÉ ZDRAVOTNÍ POLITIKY A ZDRAVOTNÍCH SYSTÉMŮ ZDRAVÍ 2020

Pramen: European health for all databáze, WHO

ROLE ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI V PÉČI O ZDRAVÍ

Vliv konzumace alkoholu na riziko vzniku rakoviny v české populaci

Obecná a specializovaná paliativní péče

Prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. MUDr. Tomáš Büchler, PhD.

Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR. Programy prevence úrazů

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí. Hodnocení zdravotního stavu

ZDRAVÍ DĚTÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ EVROPSKÁ STRATEGIE

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

ÚZIS Vyuţití dostupných dat o zdraví lidí (Informační základna) Mgr. Jiří Holub, ÚZIS ČR Konference ČZF

Strategie Zdraví 2020 v mezinárodním kontextu Změna přístupu k vlastnímu zdraví

Zprava o zdraví. obyvatel České republiky

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

HEM Closing the gap, grant EU DG SANCO

Sociálně ekonomické determinanty zdraví spolupráce k snižování zdravotních

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Ovzduší na českopolském pohraničí Trajektorie PM10 ve Slezsku

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Hospitalizace v odborných léčebných ústavech v roce 2002

JE PRO KOMUNÁLNÍHO POLITIKA VYUŽITELNÉ TÉMA ZDRAVÍ?

Přirozený přírustek na 1000 obyv

Hospitalizace v odborných léčebných ústavech v roce 2001

Regionální zpravodajství NZIS Populační projekce kraj Vysočina Regionální zpravodajství NZIS

Zdravotní stav seniorů

SOCIÁLNÍ LÉKAŘSTVÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

Staré a nové výzvy v ochraně veřejného zdraví v MSK

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY

Celkové výdaje na zdravotnictví a osobu v paritě kupní síly (údaje v ) v roce 2002.

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

SPORT ZDRAVOTNÍCH RIZIK. Tisková konference Praha 21. srpen 2012

Determinanty vzniku nemocí oběhové soustavy v české populaci

DISKUSE K JEDNÁNÍ 1. PRACOVNÍHO TÝMU ODBORNÉ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU 21. září 2016 ZEMŘELÍ V ČR PODLE VZDĚLÁNÍ

Podpora zdraví v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav 2009

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

VI. ÚMRTNOST. Tab. VI.2 Naděje dožití ve vybraném věku,

Zdraví obyvatel co lze a nelze ovlivnit zdravotní politikou obce. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, z.s.

Naděje dožití (e x ) Konstrukce a dekompozice ukazatele. trendy v intenzitě úmrtnosti omyly při hodnocení naděje dožití dekompozice rozdílu ukazatele

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

zdravotnická statistika zdravotnická statistika Zem elí 2017 health statistics health statistics

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK,

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS

Kampaň a soutěž pro děti základních škol

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

snímek 1 snímek 2 snímek 3 Manažment vo verejnom zdravotníctve v Českej republike populace zdraví nemoc jedinec populace zdraví

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

Strategické dokumenty Ministerstva zdravotnictví a Portál podpory zdraví

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Zpráva o úrazovosti v Jihomoravském kraji

Podpora veřejného zdraví v České republice. MUDr. Lidmila Hamplová ved. odd. podpory veřejného zdraví MZ ČR

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

Demografický vývoj a stárnutí obyvatelstva. J. Drbal, O. Ryšavý, V. Hofírková Zdraví bez hranic Laa an der Thaya

Stručný pohled na zdraví: ukazatele OECD vydání Shrnutí

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

5. ÚMRTNOST. Co znázorňují mapy?

Ekonomické výhody řešení nerovností ve zdraví. Marie Nejedlá Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ ZNĚNÍ 2004/2189(INI)

Bezpečná škola-mezinárodní program ISS

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

ELEKTRONIZACE Z POHLEDU ŘEŠENÍ NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ VE ZDRAVOTNICTVÍ. MUDr. Marek Zeman, MBA ředitel FN Královské Vinohrady

Kolik paliativní péče je v JMK zapotřebí?

Transkript:

PŘEDNÁŠKA 12. ŘÍJNA 2011, KONFERENCE ČZF, Hotel Palace, Jindřišská PRAHA 1 VÝZNAM ZDRAVÍ A JEHO DETERMINANTY Prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. Ústav sociálního lékařství a veřejného zdravotnictví, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita

První zasedání Evropského fóra zdravotní politiky 9. 11. března 2011 vandoře DISKUZNÍ DOKUMENT

61. zasedání Regionálního výboru SZO pro Evropu, Baku, Azerbajdžán 12. 15. září 2011

TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ A zdravé období délka nemoci klinická diagnóza B zdravé období délka nemoci medicínské prodloužení života časná diagnóza C zdravé období pomoc v dětství a dospívání prodloužení života ve zdraví pomoc v dospělosti délka nemoci posilování soběstačnosti medicínské prodloužení života

SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ ZDRAVOTNICTVÍ

věk 80 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 75 ČESKÁ REPUBLIKA 70 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

věk 80 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 75 ČESKÁ REPUBLIKA 70 65 STÁTY BÝVALÉHO SOVĚTSKÉHO SVAZU 60 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

věk 85 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 80 75 ČESKÁ REPUBLIKA 70 ČLENSKÉ ZEMĚ EU (P0 1. KVĚTNU 2004) 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

věk 85 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY) 80 ČLENSKÉ ZEMĚ EU (PŘED 1. KVĚTNEM 2004) 75 70 ČESKÁ REPUBLIKA 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

Střední délka života při narození MUŽI 2002-2004

Střední délka života při narození ŽENY 2002-2004

věk 85 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) 80 ŠVÉDSKO 75 70 ČESKÁ REPUBLIKA 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

věk 85 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) 80 ŠVÉDSKO 4 roky 75 70 ČESKÁ REPUBLIKA 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

roky (věk) 85 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) 80 ŠVÉDSKO 20 roků 75 22 roků 70 ČESKÁ REPUBLIKA 65 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) DÉLKA ŽIVOTA VE ZDRAVÍ A zdravé období délka nemoci úmrtí diagnóza chronické nemoci LIFE EXPECTANCY STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA, NADĚJE DOŽITÍ

HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) 72 70 68 DÉLKA ŽIVOTA VE ZDRAVÍ ŠVÉDSKO 66 64 62 60 9 roků 58 56 54 2004 2005 2006 2007 2008 2009 kalendářní roky Pramen: HEIDI DATA TOOL http://ec.europa.eu/health/indicators/echi/list/echi_40.html#main?keepthis =true&tb_iframe=true&height=450&width=920

zdravé období délka nemoci naděje dožití zdravé období délka nemoci naděje dožití

zdravé období délka nemoci naděje dožití zdravé období délka nemoci naděje dožití

Nestačí usilovat o ekonomickou reformu zdravotnických zařízení pečujících o nemocné. zdravé období délka nemoci naděje dožití

Je nebytné využít všech mechanizmů, které má společnost k dispozici s cílem prodloužit délku zdravého období života a zlepšit navazující péči. Je to úkol pro všechny rezorty, pro všechny organizace, rodiny i jednotlivce. zdravé období délka nemoci naděje dožití

Spotřeba alkoholu na osobu starší 15 let v litrech čistého lihu pramen: databáze Světové zdravotnické organizace litry čistého lihu 20 15 ČESKÁ REPUBLIKA 10 ŠVÉDSKO 5 0 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

SPOTŘEBA ALKOHOLU (V LITRECH ČISTÉHO LIHU NA OSOBU) V ROCE 2000 (PRAMEN: HFA DB, WHO/EUROPE) EVROPA prvních šest zemí LUCEMBURSKO ČESKÁ REPUBLIKA IRSKO NĚMECKO FRANCIE PORTUGALSKO 8,89 15,31 13,68 11,12 10,95 10,93 10,82 <= 16 <= 12 <= 8 <= 4 neudáno

SPOTŘEBA ALKOHOLU (V LITRECH ČISTÉHO LIHU NA OSOBU) V LETECH 1970 2001 VE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH (PRAMEN: HFA DB, WHO/EUROPE) litry čistého lihu na osobu 20 FR IT 15 LU Lucembursko LU EU ČR ČR FR Česká republika Francie 10 EU IT Evropská unie Itálie 5 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok v České republice a ve Švédsku, pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ počet cigaret 3000 2500 ČESKÁ REPUBLIKA 2000 1500 1000 500 ŠVÉDSKO 0 1970 1980 1990 2000 kalendářní roky

www.deathsfromsmoking.net ROČNÍ ZTRÁTY (ÚMRTÍ) V DŮSLEDKU KOUŘENÍ V České republice kouření zabíjí okolo 18 000 lidí. Zhruba 10 000 z nich zemře v důsledku kouření ve středním věku Mnozí z těch, kteří v důsledku kouření zemřeli ve středním věku, by mohli ještě prožít 10, 20, 30 i více let dobrého života. Ti, kteří v důsledku kouření zemřeli ve středním věku, si kouřením zkrátili život v průměru o 21 let.

www.deathsfromsmoking.net KOUŘENÍ ZPŮSOBUJE ZHRUBA TŘIKRÁT TOLIK ÚMRTÍ NEŽ VŠECHNY NEMEDICÍNSKÉ PŘÍČINY DOHROMADY. 18 000 kouření 7 070* nemedicínské příčiny Vraždy/znásilnění Sebevraždy Dopravní nehody Letecká neštěstí Vlaková neštěstí Nehody v práci Nehody doma Pády Utonutí Otravy Požáry Povodně/bouře Jiné katastrofy Ostatní nehody *v roce 2000

www.deathsfromsmoking.net KOUŘENÍ ZABÍJÍ 18 000 LIDÍ ROČNĚ. UMÍRAJÍ NA MNOHO RŮZNÝCH NEMOCÍ. 8 000 novotvary * 7 000 nemoci oběhové soustavy 2 000 nemoci dýchací soustavy 1 000 jiné *zahrnuje 5 000 (87%) z 5 726 úmtí na bronchogenní karcinom

500 459 400 366 300 200 100 100 227 nekuřáci 1-14 15-24 25 a více kuřáci podle počtu denně vykouřených cigaret Poměrná úmrtnost na srdeční koronární nemoc podle intenzity kouření cigaret u mužů ve věku 35-54 let (úmrtnost kuřáků = 100%)

Průměrné množství ovoce a zeleniny na osobu a rok (kg)ve Švédsku a České republice pramen: databáze Světové zdravotnické organizace kilogramy zeleniny 210 200 190 ŠVÉDSKO 180 170 160 150 140 ČESKÁ REPUBLIKA 130 120 1970 1980 1990 2000 2010 kalendářní roky

PROCENTO OBÉZNÍCH MUŽŮ A ŽEN NAD 25 LET v České republice a ve Švédsku v letech 1996-1998 30 25 20 24,7 26,2 ČR 15 10 5 10 11,9 Švédsko 0 MUŽI ŽENY

INDIVIDUÁLNĚ ORIENTOVANÁ ZDRAVOTNÍ VÝCHOVA A DALŠÍ FORMY MOTIVACE Riziko onemocnění POPULAČNĚ ORIENTOVANÁ OPATŘENÍ nezdravé pracovní a životní prostředí špatná výživa (zdravotně nebezpečné potraviny) nebezpečné sociální chování, např. růst násilí a kriminality nevyhovující bydlení, nevhodné využívání volného času, stres apod. široká škála dalších sociálních a ekologických faktorů ohrožujících zdraví

Riziko onemocnění

Zdraví, jeho měření a determinanty (kapitoly 1-5) Historie péče o zdraví a základní metody zdravotní péče (kapitoly 6-12) Zdravotní gramotnost (kapitoly 13-16) Veřejná zdravotní politika (kapitoly 17-19) Pozvání na společnou cestu ke zdraví (kapitoly 20-22) Přílohy (materiály SZO a stručný slovníček) 293 stran