Supramolekulární chemie v biologických systémech

Podobné dokumenty
12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Fyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014

1- Úvod do fotosyntézy

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Fotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Sacharidy a polysacharidy (struktura a metabolismus)

METABOLISMUS SLOUČENINY S MAKROERGNÍMI VAZBAMI

5. Lipidy a biomembrány

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza

FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.

FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1

4 Přenos energie ve FS

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Mendělejevova tabulka prvků

FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Struktura a funkce biomakromolekul

FOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi

Energetický metabolismus rostlin. respirace

6 Přenos elektronů a protonů

Energetický metabolismus rostlin

Tělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty.

Struktura a funkce biomakromolekul

Opakování

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Dynamické procesy & Pokročilé aplikace NMR. chemická výměna, translační difuze, gradientní pulsy, potlačení rozpouštědla, NMR proteinů

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

Fluorescenční rezonanční přenos energie

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace

pátek, 24. července 15 BUŇKA

OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE

Fotosyntéza. Dýchání a fotosyntéza, struktura a funkce antén a reakčních center, energetika transportu elektronů a protonů.

14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace

Energetický metabolismus rostlin

Bc. Miroslava Wilczková

3) Membránový transport

Membránové potenciály

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

Katabolismus - jak budeme postupovat

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

FOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI

Oxidace proteinů, tuků a cukrů jako zdroj energie v živých organismech

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

9. Dýchací řetězec a oxidativní fosforylace. mitochondriální syntéza ATP a fotosyntéza

ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin

>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

Gymnázium, Milevsko, Masarykova 183 Školní vzdělávací program (ŠVP) pro vyšší stupeň osmiletého studia a čtyřleté studium 4.

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Fotosyntéza a Calvinův cyklus. Eva Benešová

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY

Biosyntéza sacharidů 1

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)

FOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.

Cukry (Sacharidy) Sacharidy a jejich metabolismus. Co to je?

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014

03a-Chemické reakce v živých organizmech FRVŠ 1647/2012

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemická kinetika. Chemické změny probíhající na úrovni atomárně molekulové nazýváme reakční mechanismus.

2. Fotosensitizované reakce a jejich mechanismus. 5. Samoorganizované porfyrinové nanostruktury a jednoduché aplikace

Energetický metabolizmus buňky

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Metabolismus. - soubor všech chemických reakcí a příslušných fyzikálních procesů, které souvisejí s aktivními projevy života daného organismu

B4, 2007/2008, I. Literák

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

Struktura a funkce biomakromolekul

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. ENZYMY I úvod, názvosloví, rozdělení do tříd

Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec

ENZYMY. Charakteristika enzymaticky katalyzovaných reakcí:

Supramolecular chemistry... Intermolecular interactions. Supramolecular chemistry is about design. Therefore people are important!

Chemická reaktivita NK.

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké

KABELOVÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH VODIČŮ. Helena Uhrová

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Metabolismus. Source:

Konsultační hodina. základy biochemie pro 1. ročník. Přírodní látky Úvod do metabolismu Glykolysa Krebsův cyklus Dýchací řetězec Fotosynthesa

ANABOLISMUS SACHARIDŮ

Lékařská chemie přednáška č. 3

Transkript:

Supramolekulární chemie v biologických systémech vysoce specifická, selektivní a kooperativní Umožňuje živým systémům: udržet se v jejich prostředí živit se dýchat reprodukovat se odpovídat na externí podněty 1

Host = Receptorová místa enzymů, genů, protilátek imunitního systému, ionoforů Guest = substráty, inhibitory, kofaktory, antigeny Modelování biologických procesů v laboratoři: katalýza org.chemických reakcí enzymy selektivní transport kovových kationtů transport molekulových substrátů (O 2 ) X Abiotická analoga výrazně zaostávají za přírodou 2

Komponenty vykazují supramolekulární vlastnosti: molecular recognition self-assembly self-organization kinetická a termodynamická komplementarita Typy interakcí: koordinační (ion-dipól) vazby H- vazby π π stacking Biologické systémy jsou supramolekulární systémy par excellence 3

Kationty alkalických kovů v biochemii Membránové potenciály: ATP, schopnost dlouhodob.ukládání energie vzniklé metabol. potravy. V ATP náboj 4 -, vyrovnán kationty alk. kovů a kovů alk.zemin 4

ATP využíván při endergonických reakcích. Působením enzymů ATPáz ADP +H 2 PO 4- + energie (35 kj/mol) 5

Na + /K + -ATPáza, důležitý transmembrán. enzym ve fosfolipidové membráně buněk Během přeměny ATP transportovány kationty Na +, K + z jedné strany membrány na druhou Na + ven, proti koncentračnímu gradientu, K + do buněk intracelulárně vys. konc. K +, extracelulárně vys. konc. Na + Velmi důležitý proces pro vznik transmembrán. potenciálu (množství rozděl. náboje malé) uplatnění např. pro přenos informace v nerv.buňkách 6

Přenos nervového vzruchu 1) Konc. gradient pomocí Na + /K + -ATPázy 2) Otevření iontových kanálků, vyrovnání Na +, K + a změna membrán.potenciálu slabý el.impulz 3) Na konci axonu uvolnění acetylcholinu (neurotransmiter) 4) Acetylcholin otevře iontový kanálek v dalším axonu atd. 7

Model zásobovací pumpy Pump storage model Ionty aktivně pumpovány Na + /K +- ATPázou proti gradientu dynam. nerovnov. stav stimulace brány (gate) rychlý návrat do rovnováhy 8

Membránový transport Struktura dvojvrstvy: obdoba u buněčné membrány a liposomu 9

Možný transport polárních Na +, K + přes lipofilní membrány: 1)ionoforem=lipofilním nosičem ( carrier ligand ) 1) hydrofilními kanálky a)volné -pasivní transport b)řízené ( gated channel ) -aktivní transport 10

Valinomycin i nonactin selektivní pro K + přibližně oktaedrické rozmístění tvrdých,nepolariz. kys.atomů. Dutina nejlépe preorganizovaná pro K +. Pro strukturu valinomycinu důležitá H-vazba NH O=C - i jako antibiotika, narušují transmebrán. rovnováhu v bakteriích Přírodní ionofory carrier ligands : 11

Desolvatace-komplexace-transportdekomplexace mechanismus pro ionoforem zprostředkovaný přenos pomalý např. pro nerv.signaly X Transport iontů přes iontové kanálky velmi rychlý (blíží se difuz. limitu, cca 10 8 ion/s pro 1 kanálek) 12

RTG struktura K + kanálku V Streptomyces lividans. Podstata vysoké rychlosti a selektivity (10 5 x větší pro K + proti Na + ) ve struktuře kanálku. Příklad pasivního transportu iontů. 13

Oba konce kanálu obklopeny záporně nabitými zbytky AK zvýš. koncentrace kationtů Pór se skládá z dlouhého kanálku (18 A) s centrál. rozšířením dutinou (10 A) uprostřed K + cestuje dutinou bez ztráty hydrat. obalu Selektivní filtr pro K + tvořený karbonyl. skupinami, vazeb. místa tvoří rigidní kruh, držený arylovými tryptofanovými a tyrosinovými skupinami 14

Na + /K + -ATPáza plasmatických membrán ( Sodíková pumpa ) příklad aktivního transportu iontů pumpuje Na + ven a K + do buňky za souběžné hydrolýzy intracelulár. ATP Realizuje tzv. elektrogenní antiport: 3 kladně nabit. náboje opuštějí buňku a 2 do ní vstupují 3Na + (in) + 2K + (ex) + ATP 3Na + (ex) + 2K + (in) + ADP + P Důležité pro osmot. regulaci H 2 O v buňkách, excitabilitu nerv. buněk atd. 15

Na + /K + -ATPáza je fosforylována ATP v přítomnosti Na +, naopak její aspartylfosfátový zbytek je hydrolyzován v přítomnosti K + 2 konformační stavy enzymu (E 1 a E 2 ). Liší se terc.strukturou, katal.aktivitou a ligand.specificitou. E 1 má vysokou afinitu k Na + na cytosolové straně. Je-li navázán Na +, reaguje s ATP za vzniku aktiv.e 1 -P. X E 2 -P má na extracel.straně vazeb. místo pro K +, je-li navázán, hydrolyzuje za vzniku P + E 2. 16

Reakční schéma: 1) E 1 3Na +, který přijal Na + uvnitř buňky, váže ATP za vzniku ternár.komplexu E 1 ATP 3Na +. 2) Komplex reaguje vzniku makroergického aspartylfosfátového intermediátu E 1 -P 3Na +. 3) Intermed. relax. na konformaci E 2 -P 3Na + o nižší en. a přenese Na + ven z buňky. 4) E 2 -P váže K + z okolí buňky za vzniku komplexu E 2 -P 2K +. 5) Hydrolýzou se odštěpuje P, vznik E 2 2K +. 17

6) E 2 2K + mění konformaci, přenáší 2 K + přes membránu a nahrazuje je 3 Na +. Kinetické schéma aktivního transportu Na + a K + Na + /K + -ATPázou. 18

Na + /K + -ATPáza- 2 podjednotky α a β v dimerním uspořádání Pravděpodobný transport iontů: pomocí 6 helik. peptid. řetězců 19

Porfyriny a tetrapyrolové makrocykly Důležité makrocyklické ligandy, vážou kov. ionty díky chelat. a makrocyklickému efektu. -uplatnění i jako ionofory -velikost. selektivní vázba s přech. i nepřech. kovy -rozsáhlá redox chemie Hl.skupiny: 1) Chlorofyly, obsahují Mg 2+, akumulace světelné energie při fotosyntéze) 20

2) Hemové komplexy, Fe v centru subst. porfyrinu, např. hem (Fe-protoporfyrin IX) v hemoglobinu -v řadě enzymů (cytochromů),které mají jako substrát O 2 3) Koenzym F450 porfyrinoidní komplex Ni 2+, v mikroorganismech produkujících CH 4 (nezáv. na proteinov. složkách) 4) Kobalaminy (aktiv. forma vitaminu B 12 ), oproti porfyrinům obsahují jen částečně konjug. systém - corrin ( parc. hydrogenace porf. kruhu) 21

a)corrin b) hem (Fe-protoporfyrin IX) c) koenzym F450 22

Speciální vlastnosti: 1) velice stabilní, téměř planární kruhový systém 2) tetradentátní chelat. ligandy - protonizace i deprotonizace do 1. a 2. stupně - schopnost vázat kovové ionty, (chelátový, makrocyklický efekt) - komplex disociuje, přeruší-li se všechny vazby kov-ligand současně - selektivní vůči iontovému poloměru vázaného kovového iontu (rigidní, konjugované kruhy - nejselektivnější) 23

3) většinou arom. konjug. systém, 18 π el., 16 členný kruh - barevnost látek fotoaktivita - termická stabilita - stabilita redox produktů (delokalizace náboje) 4) 4-koord. at. v planárním uspořádání ponechána volná axiální místa pro vazbu substrátů a regulujícího ligandu 24

-možnost deformace za tvorby klenbového (místo planárního) koordinač. uspořádání pro velké kov.ionty (vysokospin. Fe 2+, činnost hemoglobinu) 25

Fotosyntéza rostlin - u zelených rostlin, některých bakterií a řas fotosyntetický výtěžek: cca 1 g glukózy/hod/1 m 2 plochy povrchu listu, < 1% účinnost Celkově cca 200 miliard tun ekvivalentů (CH 2 O) n a z CO 2 ročně 26

Pigmenty (receptory,chromofory) transformace světla dopadajícího na zemský povrch (Vis: 380-750 nm, NIR: -1000 nm) chlorofyl a, bakteriochlorofyl a,+ další pigmenty odvozené od tetrapyrol. makrocyklů, s kovem i bez něj) 27

Chlorofyly obsahují konjugovaný π-systém (18 π-el). Vys. extink. koeficient (cca 10 5 M - 1 cm -1 ) na obou koncích VIS spektra (λ max 455 a 630 nm) zelená barva Bakteriochlorofyly, 2 částeč. hydrogen. pyrolové kruhy abs. pásy posunuty bathochromně Karotenoidy a otevřené řetezce tetrapyrolových molekul (phycobilins, phycoerythrin, phycocyanin) doplňují chlorofylové pigmenty pokryto široké abs.spektrum 28

Konec růst. periody degradace chlorofylu, viditelná jsou nezelená barviva, např. phycoerythrin (λ max = 455 nm, m ž, 510 nm, mz č, 555 nm, z f) 29

Pigmenty umístěné ve skládané fotosyntetické membráně s velkým povrchem (vysokým průřezem pro záchyt fotonů) 30

Přes 98% pigmentů využito pro absorpci světla ( light harvesting ) a anténní přenos energie do reak. center.prostorově orientovaný přenos definovanou sítí pigmentů - kaskáda přenosu energie (překryv emisních pásů donoru s abs. pásy akceptoru en.) 31

Kaskáda přenosu energie u pigmentů v řase Porhyridium cruetum: 32

Pigmenty zakotveny ve fotosyntetické membráně pomocí dlouhého fytylového řetězce. Role Mg 2+ : přispívá k fixování a uspořádání pigmentů v prostoru. 2 axiální místa oktaedru vazba na postranní polypeptidové ligandy 3 bodové ukotvení 33

Přednosti Mg 2+ : 1) hojný výskyt v přírodě (nekatalytická funkce) 2) nemá redox aktivitu (vadila by v mezipigmentovém přenosu el.) 3) silná tendence k hexakoordinaci 4) vhodný iont. poloměr 5) malá spin-orbit interak. konstanta (vedoucí k dlouhožijícím exc.triplet. stavům k světlo nebo teplo produkujícím procesům) 34

En. kolektována antenním pigment. systémem do reakč. centra. Excitace elektronu, ET a rychlá separace náboje. Reakční centrum (polyproteinový komplex ve fotosynt. membráně) bakterie Rhodopseudomonas viridis: 1) Excitace bakteriochlorofyl, dimeru (BC) 2 (BC) 2 * (primární separace náboje) 2) ET na monomerní BC (akceptor el.) 3) ET na sek. akceptor, bakteriofeofytin (BP) (sekundární separace náboje) 4) ET na para-chinon (Q a ) 35

5) ET na další chinon (např. ubichinon) Vznik el. gradientu vznik H + gradientu fotosyn. fosforylace (ATP syntéza) Ve vyšších organismech dark reakce, redukce CO 2 (Calvinův cyklus): 4e - + 4H + + CO 2 1/n (CH 2 O) n + H 2 O 36

Klíčový rys fotosyntézy: schopnost oddělit od sebe v prostoru náboje z reakčního centra v excit. stavu dříve, než proběhne velice účinná ale biochemicky neužitečná rekombinace - odděl. nábojů 10 8 x rychlejší než rekombinace (nemožné v normální chem. reakci) Dosaženo prostorovým ukotvením komponent ve vzájemně vhodné orientaci v nepolární oblasti proteinů zakotvených v membráně -znemožňuje difúzi, umožňuje chemickou reakci 37

Manganem katalyzovaná oxidace vody na kyslík Ve vyšších rostlinách 2 separované fotosystémy: PSI a PSII. PSI založen hlavně na pigmentu P 700, který se excituje přes PSII a redukuje CO 2 PSII podobný jako u bakteriálního reak.centra, navíc pigment P 680. Separací náboje vznik oxidujícího kationtu a kaskády oxid. reakcí: a) tyrosin tyrosin radikál.kation b) plastohydrochinon(pqh 2 ) plastochinon (PQ) 38

PQ oxiduje H 2 O v 4-el. redox pochodu, který je katalyzován OEC (Oxygen-Evolving-Complex) Enzym OEC tvořen Mn 4 clustrem, který přechází přes 5 oxid.stavů (malá akt. energie, velké změny v ox. stavech. 39

Polymanganový (OEC) systém funguje: i) jako el. resorvoár, akumulující náboj ii) katalyzátor, který neváže 3 O 2 40

1) MnO 2-x nh 2 O dobrý heterogenní katalyzátor rozkladu H 2 O 2 na O 2 a vodu 2) Snadno dostupný z mořské vody v době vývoje fotosyntézy (před 3x10 9 lety, nyní hojně na mořském dně) 3)Velké množství stabilních a metastabilních oxidačních stavů (II, III, IV, VI, VII) 4) Labilní vazba s ligandy 5) Upřednostňuje vysokospin. stavy, malé štěpení d orbitalů 41