Univerzita obrany K-204. Laboratorní cvičení z předmětu AERODYNAMIKA. Měření rozložení součinitele tlaku c p na povrchu profilu Gö 398

Podobné dokumenty
Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek

Univerzita obrany. Měření součinitele tření potrubí K-216. Laboratorní cvičení z předmětu HYDROMECHANIKA. Protokol obsahuje 14 listů

Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce KET/MNV

PROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4

Jaký profil na "400" Teorie. Revize 1, přidány AG25, MH30, MH32. K napsání tohoto článku mne vyprovokovaly 3 věci:

6. Mechanika kapalin a plynů

A:Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce B:Cejchování deformačního manometru závažovou pumpou C:Diferenciální manometry KET/MNV (5.

CVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Hydromechanické procesy Obtékání těles

Ilustrační animace slon a pírko

ULL 1 AERODYNAMIKA A MECHANIKA LETU. Leoš Liška

Základy letadlové techniky Ivan Jeřábek

2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5

Studentská tvůrčí činnost 2009

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

1. Měřením na rotačním viskozimetru zjistěte, zda jsou kapaliny připravené pro měření newtonovské.

Identifikátor materiálu: ICT 1 7

Elektronické praktikum EPR1

1. Okalibrujte pomocí bodu tání ledu, bodu varu vody a bodu tuhnutí cínu:

PŘÍKLADY Z HYDRODYNAMIKY Poznámka: Za gravitační zrychlení je ve všech příkladech dosazována přibližná hodnota 10 m.s -2.

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.

ELIPTICKÉ KŘÍDLO NA ULTRALEHKÉM LETOUNU "ELLIPSE SPIRIT"

A:Cejchování termočlánku na bod tání čistého kovu B:Měření teploty termočlánkem C:Cejchování termoelektrického snímače KET/MNV (9.

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 8

Měření tíhového zrychlení matematickým a reverzním kyvadlem

Síla, vzájemné silové působení těles

d p o r o v t e p l o m ě r, t e r m o č l á n k

Výsledný tvar obecné B rce je ve žlutém rámečku

Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno

Studentská tvůrčí činnost D modelování vírových struktur v rozváděcí turbínové lopatkové mříži. David Jícha

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.III. Název: Mřížkový spektrometr

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

Zařízení typu C H - IV - stručný popis a N Á V O D N A P O U Ž Í V Á N Í

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření. Měření magnetických veličin, část 3-9-3

Kontrola parametrů ventilátoru

Věra Keselicová. duben 2013

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN

Model Position Influence on Surrounding Pressure Field in Wind- Tunnel Test Section

8. TLAKOMĚRY. Úkol měření. Popis přípravků a přístrojů

U218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT v Praze. ! t 2 :! Stacionární děj, bez vnitřního zdroje, se zanedbatelnou viskózní disipací

Zadání semestrální práce z předmětu Mechanika 2

Protokol č. 1. Tloušťková struktura. Zadání:

5. Pro jednu pružinu změřte závislost stupně vazby na vzdálenosti zavěšení pružiny od uložení

Mechanika kapalin a plynů

Přijímací odborná zkouška pro NMgr studium 2015 Letecká a raketová technika Modul Letecká technika

Stanovení hloubky karbonatace v čase t

CVIČENÍ č. 11 ZTRÁTY PŘI PROUDĚNÍ POTRUBÍM

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 9

Základní pojmy a jednotky

Hydraulické posouzení vzduchospalinové cesty. ustálený a neustálený stav

Fyzikální praktikum I

Stanovení účinku vodního paprsku

102FYZB-Termomechanika

1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu

Fyzikální praktikum 1

1 Vlastnosti kapalin a plynů

STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA STROJNICKÁ A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA PROFESORA ŠVEJCARA, PLZEŇ, KLATOVSKÁ 109. Josef Gruber MECHANIKA V

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů

Převodní charakteristiku sensoru popisuje následující vzorec: C(RH)=C 76 * [1 + HK * (RH 76) + K] (1.1)

HYDROSTATICKÝ TLAK. 1. K počítači připojíme pomocí kabelu modul USB.

a se nazývá aritmetická právě tehdy, když existuje takové číslo d R

Výpočet stlačitelného proudění metodou konečných objemů

Střední průmyslová škola elektrotechnická a informačních technologií Brno

Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika

Hydraulika a hydrologie

Kapitola Hlavička. 3.2 Teoretický základ měření

Vlhký vzduch a jeho stav

Stanovení korozní rychlosti elektrochemickými polarizačními metodami

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I. 4. Měření tlaků

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1

ZKUŠEBNÍ PROUD VZDUCHU V AERODYNAMICKÉM TUNELU 3M REVIZE 2011 ING. MIROSLAV GOLDA ING. MARTIN SOLICH ING. KATEŘINA JANDOVÁ

Primární řízení lehkého sportovního letounu

1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 345 K metodou bublin.

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Tvorba grafické vizualizace principu měření tlaku (podtlak, přetlak)

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí. Protokol

V i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n

Úloha 5 Řízení teplovzdušného modelu TVM pomocí PC a mikropočítačové jednotky CTRL

PROTOKOL O LABORATORNÍM CVIČENÍ - AUTOMATIZACE

Měření logaritmického dekrementu kmitů v U-trubici

Sondy VS-1000 a VS Kontinuální měření objemového průtoku v potrubí

PRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.

PROUDĚNÍ KAPALIN A PLYNŮ, BERNOULLIHO ROVNICE, REÁLNÁ TEKUTINA

ZKUŠEBNÍ ZAŘÍZENÍ PRO HODNOCENÍ SKRÁPĚNÝCH TRUBKOVÝCH SVAZKŮ

Základy hydrauliky vodních toků

PŘECHODOVÝ DĚJ VE STEJNOSMĚRNÉM EL. OBVODU zapnutí a vypnutí sériového RC členu ke zdroji stejnosměrného napětí

Vznik vztlaku a Aerodynamika rotoru větrné elektrárny

Hydrodynamika. Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles

Experimentální realizace Buquoyovy úlohy

Příklady z hydrostatiky

PLYNY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 10. Měření hluku

Rozvoj tepla v betonových konstrukcích

Měření momentu setrvačnosti prstence dynamickou metodou

Transkript:

Univerzita obrany K-204 Laboratorní cvičení z předmětu AERODYNAMIKA Měření rozložení součinitele tlaku c p na povrchu profilu Gö 39 Protokol obsahuje 12 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 22-3LRT-C Datum zpracování: 22. 11. 2011 Brno 2011

1 Cíl měření Měřením rozložení součinitele tlaku na profilu stanovte pro různé úhly náběhu jeho součinitel vztlaku a součinitel klopivého momentu. 2 Schéma měřícího zařízení - barometrický tlak - výška vodního sloupce pro určení rychlosti proudu vzduchu v měřícím prostoru AT - rychlost nabíhajícího proudu vzduchu - horní strana profilu - dolní strana profilu - výška vodního sloupce od referenční polohy (horní strana, dolní strana) 2

3 Základní parametry měřeného objektu Základní parametry profilu Gö 39 Hloubka profilu b A [mm] 147 Tloušťka profilu c [%] 13,5 Poloha max. tloušťky profilu x c [%] 30 Prohnutí profilu f [%] 4,5 Poloha max. prohnutí profilu x f [%] 42 Y [%] 15 10 5 Obrysová křivka Gö 39 Odběr tlaku horní strana Odběr tlaku dolní strana Obrysová křivka 0-5 0 10 20 30 40 50 60 70 0 90 100 X [%] 4 Průběh měření Před samotným měřením jsme odečetli barometrické podmínky v laboratoři, tzn. barometrický tlak (na rtuťovém tlakoměru), teplotu a relativní vlhkost. Dále jsme se seznámili s konstrukcí měřeného objektů. Měřený objekt je výsek křídla konstantního profilu. Tento výsek je opatřen bočnicemi, které eliminují přetékání proudu z oblasti vyšších tlaků do oblasti tlaků nižších eliminuje přirozené vyrovnávání tlaků koncový efekt. Měřený profil má na svém povrchu 22 tlakových odběrů (11 horní strana, 11 dolní strana). Tyto odběry jsou vyvedeny jednak na soustavu mnohonásobných vodních manometru, kde se rozdíl tlaku projevuje výchylkou vodní hladiny od referenční struny, ale také na soustavu polovodičových tlakových snímačů, přičemž výstupní signál z nich je zpracován měřícím počítačem. Po seznámení s měřeným objektem došlo k nastavení prvního měřeného úhlu náběhu a zapnutí aerodynamického tunelu. Po ustálení proudu v oblasti měřeného objektu jsme odečetli na rtuťovém tlakoměru hodnotu tlaku, která se snímá před výstupní dýzou a slouží k určení rychlosti proudu vzduchu v měřícím prostoru. 3

Následně jsme odečítali jednotlivé výchylky hladin a od referenční struny na mnohonásobných vodních manometrech. Odečítání výchylek hladin bylo dále opakováno pro jiné úhly náběru (-5, 5, 15 ). Po měření na vodních manometrech jsme se seznámili se způsobem vyhodnocování rozložení tlaků měřícím počítačem. 5 Příklad výpočtu Příklad výpočtu uveden pro úhel, odběr č. 1 HS i DS 93 993 1.) Hustota vzduchu v laboratoři Vyjdeme ze stavové rovnice po dosazení získáme 993 93 2.) Kinetický tlak v měřícím prostoru Vyjdeme z Bernoulliho rovnice a rovnice spojitosti přičemž po úpravách dostáváme 4

pro výpočet kinetického tlaku tedy použijeme vzorec po dosazení 9 3.) Rychlost proudu v měřícím prostoru Vyjdeme ze vzorce pro kinetický tlak po vyjádření a dosazení 4.) Dynamická viskozita vzduchu Určena vztahem 9 33 9 33 5.) Reynoldsovo číslo na profilu 9 39 6.) Lokální hodnota součinitele tlaku c p odběrové místo č. 1, Vyjdeme ze vzorce Horní strana po dosazení 5

Dolní strana po dosazení 7.) Lokální hodnota součinitele vztlaku c y odběrové místo č. 1, Matematicky chápeme výsledný součinitel vztlaku jako obsah plochy, která je vymezena křivkami součinitele tlaku podél celé hloubky profilu. Při použití obdélníkové metody vycházíme ze vzorce: aritm pr m r dvou Schématický náčrt: Lokální hodnota součinitele vztlaku na horní straně je 3 Lokální hodnota součinitele vztlaku na dolní straně je 3 6

7.) Lokální hodnota součinitele klopivého momentu m z odběrové místo č. 1, Při výpočtu momentů přidáváme k jednotlivým obdélníkovým plochám rameno reprezentuje vzdálenost středu náhradního obdélníku od náběžné hrany., které polo a tředu ná radní o o délníku Schématický náčrt: Lokální hodnota součinitele klopivého momentu na horní straně je 3 3 Lokální hodnota součinitele klopivého momentu na dolní straně je 3 7

6 Tabulky zaznamenaných a vypočítaných hodnot POZNÁMKA: + - referenční hladina - + referenční hladina znaménka výšek hladin h i při zápisu do tabulky znaménka výšek hladin h i při výpočtech Hodnoty naměřených výšek na mnohonásobném manometru jsou znaménkově zapisovány do tabulky opačně, než je jejich tlakový význam. Pro výpočet c pi DS a c pi HS již byly použity výšky opačného znaménka - tedy znaménka správně zachycující přetlak (+) a podtlak (-). 1.) Tabulka konstant dne a vypočítaných hodnot Datum měření 2. 11. 2011 Konstanta tunelu 0,65 [1] Barometrický tlak 745,2 [mmhg] Gravitační konstanta 9,1 [m.s -2 ] Barometrická teplota 20 [ C] Hustota vody 1000 [kg.m -3 ] Relativní vlhkost vzduchu 65 [%] Kinetický tlak 510,12 [Pa] Hustota vzduchu 1,10 [kg.m -3 ] Dyn. vazkost vzduchu 1,1.10-5 [N.s.m -2 ] Hloubka profilu 0,147 [m] Rychlost proudu vzduchu 29,39 [m.s -1 ] Tlak v dýze 0,0 [m] Reynoldsovo č. na profilu 21950 [1]

2.) Tabulka hodnot a graf rozložení cp pro úhel náběhu Vzdálenost odběrů tlaků od náběžné hrany Výšky hladin vodního sloupce od referenční polohy [%] [%] [mm] [mm] [mm] [mm] [1] [1] [1] [1] [1] [1] 0 0 0 0 0 0 0 0 0,0016 0,0012 0 0 1 2,4 0, 3,5 1,2-7,0-15,0 0,1346 0,25 0,0007-0,0040 0,000019 0,000005 2 6,1 5,4 9,0 7,9 5,0 24,0-0,0962-0,4615-0,003-0,0177 0,000030-0,000123 3 11,2 10,5 16,5 15,4 12,0 12,0-0,230-0,230-0,0143-0,0100-0,000721-0,001403 4 16,7 16,0 24,5 23,5 15,0 7,0-0,25-0,1346-0,0205-0,000-0,001992-0,001331 5 23, 22,4 35,0 32,9 15,0 6,0-0,25-0,1154-0,0235-0,0076-0,004147-0,001536 6 32,7 30,3 4,1 44,5 12,5 4,0-0,2404-0,0769-0,0242-0,0061-0,00664-0,002002 7 42,2 3, 62,0 57,0 14,0 3,5-0,2692-0,0673-0,0236-0,0059-0,009065-0,00211 52,0 4,3 76,4 71,0 11,0 3,0-0,2115-0,0577-0,0190-0,0052-0,011096-0,00256 9 63,3 59,2 93,1 7,0 6,5 2,0-0,1250-0,035-0,0130-0,0043-0,010962-0,00217 10 76,2 70,4 112,0 103,5 4,0 2,0-0,0769-0,035-0,0061-0,0023-0,00904-0,002791 11, 2,3 130,5 121,0 1,0 0-0,0192 0,0000-0,0011 0,0000-0,00499-0,001747 12 100,0 100,0 147,0 147,0 0 0 0 0 0 0-0,001017 0,000000-0,1512-0,0700-0,05960-0,01450 0,012-0,0412 -C p [1] -0,5-0,4-0,3 Rozložení c p na profilu Gö 39 pro α = -5 Horní strana Dolní strana -0,2-0,1 0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0 10 20 30 40 50 60 70 0 90 100 X [%] 9

3.) Tabulka hodnot a graf rozložení cp pro úhel náběhu Vzdálenost odběrů tlaků od náběžné hrany Výšky hladin vodního sloupce od referenční polohy [%] [%] [mm] [mm] [mm] [mm] [1] [1] [1] [1] [1] [1] 0 0 0 0 0 0 0 0-0,0060 0,0015 0 0 1 2,4 0, 3,5 1,2 26,0-20,0-0,5000 0,346-0,019 0,0093-0,000072 0,000006 2 6,1 5,4 9,0 7,9 27,0-1,0-0,5192 0,0192-0,0275 0,0015-0,00001 0,0002 3 11,2 10,5 16,5 15,4 29,0-2,0-0,5577 0,035-0,0296 0,0026-0,002375 0,000117 4 16,7 16 24,5 23,5 27,0-3,0-0,5192 0,0577-0,0355 0,0031-0,004131 0,000350 5 23, 22,4 35,0 32,9 25,0-2,0-0,40 0,035-0,035 0,003-0,00719 0,000591 6 32,7 30,3 4,1 44,5 20,0-3,0-0,346 0,0577-0,0347 0,0041-0,01079 0,001001 7 42,2 3, 62,0 57,0 1,0-2,0-0,3462 0,035-0,0273 0,0037-0,012999 0,001412 52 4,3 76,4 71,0 11,0-2,0-0,2115 0,035-0,0196 0,0031-0,01271 0,001591 9 63,3 59,2 93,1 7,0 7,0-1,0-0,1346 0,0192-0,0143 0,0016-0,011275 0,001690 10 76,2 70,4 112,0 103,5 4,5-0,5-0,065 0,0096-0,0067 0,0011-0,009949 0,001047 11, 2,3 130,5 121,0 1,0-0,5-0,0192 0,0096-0,0011 0,0009-0,005497 0,00074 12 100 100 147,0 147,0 0 0 0 0 0 0-0,001017 0,000776-0,2595 0,0363-0,079057 0,009742 0,2959-0,07 Pozn.: Zvýrazněný řádek použit v příkladu výpočtu -C p [1] -0,6-0,5-0,4-0,3 Rozložení c p na profilu Gö 39 pro α = 5 Horní strana Dolní strana -0,2-0,1 0,0 0,1 0,2 0,3 0,4 0,5 X [%] 0 10 20 30 40 50 60 70 0 90 100 10

4.) Tabulka hodnot a graf rozložení cp pro úhel náběhu Vzdálenost odběrů tlaků od náběžné hrany Výšky hladin vodního sloupce od referenční polohy [%] [%] [mm] [mm] [mm] [mm] [1] [1] [1] [1] [1] [1] 0 0 0 0 0 0 0 0-0,0150 0,0040 0 0 1 2,4 0, 3,5 1,2 65,0 14,0-1,2500 1,0000-0,0420 0,0305-0,00010 0,000016 2 6,1 5,4 9,0 7,9 53,0-17,0-1,0192 0,3269-0,041 0,0157-0,00174 0,000946 3 11,2 10,5 16,5 15,4 45,0-15,0-0,654 0,25-0,0434 0,0143-0,004157 0,00124 4 16,7 16 24,5 23,5 37,0-12,0-0,7115 0,230-0,0457 0,0135-0,006049 0,00192 5 23, 22,4 35,0 32,9 30,0-10,0-0,5769 0,1923-0,042 0,0144-0,009262 0,002599 6 32,7 30,3 4,1 44,5 20,0-9,0-0,346 0,1731-0,0329 0,0123-0,0120 0,00303 7 42,2 3, 62,0 57,0 16,0-6,0-0,3077 0,1154-0,0254 0,0100-0,012315 0,004236 52 4,3 76,4 71,0 11,0-5,0-0,2115 0,0962-0,0196 0,004-0,01193 0,004376 9 63,3 59,2 93,1 7,0 7,0-3,0-0,1346 0,0577-0,0174 0,004-0,011275 0,004507 10 76,2 70,4 112,0 103,5 7,0-1,5-0,1346 0,02-0,012 0,0017-0,012112 0,003140 11, 2,3 130,5 121,0,0 0-0,153 0,0000-0,006 0,0000-0,014993 0,001310 12 100 100 147,0 147,0 0 0 0 0 0 0-0,00133 0,000000-0,3590 0,1297-0,104333 0,02073 0,47-0,1324 -Cp [1] Rozložení c p na profilu Gö 39 pro α = 15-1,5-1,0 Horní strana Dolní strana -0,5 0,0 0,5 1,0 1,5 0 10 20 30 40 50 60 70 0 90 100 X [%] 11

5.) Tabulka hodnot cy pro všechny měřené úhly obou lab. skupin, vztlaková křivka [ ] [1] -5 0,012 0 0,2264 5 0,2959 10 0,440 15 0,47 20 0,4771 C y [1] 0,6 0,5 0,4 c ymax Vztlaková křivka Gö 39 0,3 0,2 0,1 α 0 0,0-10 -5 0 5 10 15 20 25 α KR α [ ] 7 Závěr Po provedení měření a následných výpočtech jsme si prakticky ověřili teoretické znalosti obtékání profilu. Rozložení tlaku podél profilu jsme znázornili pomocí součinitele tlaku, přičemž tlakové rozložení je ovlivněno vlastním tvarem profilu a úhlem náběhu. Pro úhly náběhu, lze obecně říci, že se na horní straně profilu tvoří podtlak a na dolní straně přetlak, přičemž dominantní pro tvorbu vztlaku byla v našem případě horní strana. Následnou integrací křivek (v našem případě zjednodušeně obdélníkovou metodou) jsme získali součinitel vztlaku. Po výpočtu pro všechny úhly náběhu ( pro úhly 0, 10, 20 byly získány od druhé lab. skupiny) jsme sestrojili vztlakovou křivku pro daný profil a Re. Na vztlakové křivce je viditelná jak lineární část, tak také oblast okolo kritického úhlu náběhu. Maximální vztlak je reprezentován hodnotou, a je dosažen při úhlu (přibližně 16,5 ). Použitá literatura ROZEHNAL, Dalibor. Aerodynamika a mechanika letu: Návody do laboratorních cvičení. Skripta UO, Brno 2005. 53 s. ONDERLIČKA, Pavel. Aerodynamika. Skripta UO, Brno 2004. 142 s. Použité programy MS Word 2007 - text MS Excel 2007 grafy, výpočtové tabulky 12