PŘEHLED ZPRÁV V Českých Budějovicích se jednalo o znovuotevření kontejnerového terminálu... 2 Prodloužení silnice R4 postaví Skanska za 417 milionů korun... 3 Podnikatelé: Rozvoji brání špatné silnice... 3 NĚMECKO MÁ BEZPEČNOSTNÍ STRATEGII PRO LOGISTIKU... 5 Zpoplatněné německé dálnice: kontrola bude elektronická... 5 Relative PR & Consultancy, s.r.o. 1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV V Českých Budějovicích se jednalo o znovuotevření kontejnerového terminálu Logistika.iHned.cz 26. 02. 2015 Zástupci univerzit, SŽDC, ČD Cargo, Metransu a ČESMAD Bohemia jednali v Českých Budějovicích o znovuzprovoznění kontejnerového terminálu v Nemanicích. To by přišlo přibližně na 100 milionů korun. Společnost Metrans se jednání zúčastnila jako garant zbožových toků. Vedle toho má zájem o znovuotevření terminálů kombinované dopravy v Jihlavě, Chebu, České Lípě a Hradci Králové, informoval Václav Cempírek z Dopravní fakulta Jana Pernera Pardubice a zároveň nový prezident České logistické asociace, který se jednání účastnil. Metrans je iniciátorem postupného otevírání terminálů, tzv. renesance bývalého kontejnerového dopravního systému z 80. let minulého století. Na začátku roku už firma otevřela nový terminál v Ústí nad Labem. Ten provozuje několik spojů denně s hamburským přístavem a další spoje jezdí každý den do terminálu firmy v České Třebové. Nový ústecký terminál je trimodální - leží v přístavu s funkčním napojením na říční dopravu. Překladiště je rozdělené na dvě části. Jedna má plochu 7000 metrů čtverečních a tři 120metrové koleje u ní obsluhuje portálový jeřáb. Druhá část má 6000 metrů čtverečních a 400metrovou vlečku, kterou obsluhují dva mobilní překladače. Kromě toho má Metrans zájem i na otevření dalších terminálů v oblastech, kde zatím žádné nejsou a které společnost nechce provozovat kvůli slabým objemům zbožových proudů. Společně s jinými subjekty, např. ČESMAD Bohemia, je ale možné vytvořit synergické efekty tak, aby obnovené terminály nebyly ztrátové. Terminál v Nemanicích naposledy využívala společnost Bohemiakombi pro systém RoLa do Villachu. V provozu byl v letech 1993 až 1999. Z jednání také vyplynulo, že znovuotevření terminálu na kraji Českých Budějovic by si vyžádalo investici kolem 100 milionů korun. Podle odhadů by se na něm překládalo přibližně 50 kontejnerů denně, z toho významnou část by mohly zajistit společnosti Metrans a ČESMAD Bohemia. Objemy však nelze garantovat, proto se státní Správa železniční dopravní cesty nebude na projektu podílet. V úvahu ale přichází společný podnik, tzv. joint venture právě mezi Metransem a sdružením ČESMAD. Revitalizace kontejnerového terminálu v Nemanicích je významná i s ohledem na probíhající výstavbu 4. železničního koridoru, uvedl také Václav Cempírek. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 2
Prodloužení silnice R4 postaví Skanska za 417 milionů korun denik.cz 26. 02. 2015 Rubrika: Ekonomika Prodloužení rychlostní silnice R4 od Skalky s křižovatkou se silnicí II/118 postaví stavební společnost Skanska. V tendru zvítězila s cenou 417 milionů korun. V tiskové zprávě to dnes oznámilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Proti rozhodnutí výběrové komise se nikdo z uchazečů neodvolal, stavba tak může začít se začátkem stavební sezóny. Stavba je řešena jako obchvat Dubence. "Díky této stavbě bude odkloněna doprava mimo obec Dubenec, čímž dojde ke zvýšení bezpečnou a zlepšení životního prostředí v obci," uvedl generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. Nyní je Dubencem vedena veškerá doprava z Prahy na Strakonice a do Písku a dál až na hraniční přechod ve Strážném. Zakázku na dostavbu úseku takzvané strakonické silnice vypsalo ředitelství silnic loni v květnu. Hodnotu stavby tehdy ŘSD odhadovalo na zhruba dvojnásobek ceny nabídnuté Skanskou." Podnikatelé: Rozvoji brání špatné silnice e15.cz 26. 02. 2015 Rubrika: Profit Nekvalitní a nedokončená dopravní síť výrazně komplikuje rozvoj podnikání v České republice. Kvůli špatné dostupnosti se řada firem stěhuje z okrajových částí republiky do Prahy. Jedním z hlavních úkolů nové vlády by mělo být dokončení základní dopravní infrastruktury. Shodují se na tom představitelé významných českých firem, vítězové minulých ročníků soutěže Podnikatel roku, kteří společným vystoupením otevřeli téma efektivnějšího nakládání s veřejnými prostředky. "V České republice chybí vize dlouhodobých investic. Od vzdělání po infrastrukturu," říká Jannis Samaras, generální ředitel společnosti Kofola. Ta sídlí v Moravskoslezském kraji, pro který je chybějící kvalitní spojení se zbytkem republiky obzvlášť citelné. "Firmy se stěhují z Ostravy do Prahy, protože po dvaceti letech je nejrychlejší spojení pendolinem za dvě hodiny a 59 minut. To je ostuda," dodává Jannis Samaras. Podle podnikatelů je právě špatný stav infrastruktury jednou z hlavních komplikací pro rozvoj tuzemské ekonomiky. "Ve Středočeském kraji nám chybí obchvat Prahy, takže když chceme jet z Kladna do Kutné Hory, trvá nám to stejně dlouho jako tím vlakem z Prahy do Ostravy. A je to přitom v rámci jednoho kraje," zdůrazňuje Zbyněk Frolík, zakladatel a výkonný ředitel společnosti Linet. Příčinou neutěšeného stavu přitom podle podnikatelů není nedostatek peněz. "Jestliže tady za posledních sedm let protekly stovky miliard korun z evropských fondů, řekněte mi, kde jsou ty peníze vidět. Kdyby to bylo alespoň jako ve Španělsku, kde je nově vybudovaná infrastruktura, dálnice, železnice, města. U nás se utopily u různých poradců a konzultantů," hněvá se Zbyněk Frolík. Špatné využití evropských peněz není podle byznysmenů jedinou příčinou, proč je tuzemská dopravní infrastruktura stále v žalostném stavu. Řada státních výdajů za předchozích vlád podle nich sloužila jen jako krytí neprůhledného vyvádění státních peněz. "V minulých letech bylo v rozpočtu vždy 34 miliard na IT služby a právní služby. Když jsem to viděl poprvé, řekl jsem si: To není možné, že by mohli takhle krást," popisuje Pavel Juříček, generální ředitel společnosti Brano Group. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 3
Podle úspěšných byznysmenů je proto nyní důležité, aby se zpřetrhaly penězovody, které v tuzemsku zrodila privatizace a opoziční smlouva. A aby současná vláda co nejdříve realizovala změny, které by měly přinést větší transparentnost. Pomoci by podle nich mělo především co nejrychlejší zavedení registračních pokladen a řešení daňových úniků finančními úřady. Vláda, zdá se, požadavky podnikatelů vnímá. Chystá kroky na zprůhledňování finančních toků. Ke zvyšování daňových výnosů by měl přispět speciální policejní tým Kobra, který se loni začal zabývat velkými daňovými úniky. Letos by se mělo rozjet napojení pokladen na centrální evidenci tržeb a začne platit zákon o prokazování majetku. Změna? Letos ne V letošním roce má na výstavbu a údržbu dopravní infrastruktury jít 94,4 miliardy korun, z toho na silnice a dálnice 46,6 miliardy korun. Přestože letos jde na investice do dopravní infrastruktury velký objem peněz, Ředitelství silnic a dálnic neuvede do provozu jediný nový dálniční úsek. Otevřít se chystá pouze 26 kilometrů silnic první třídy a rychlostních silnic. Pro zemi, kde stále chybí zhruba 800 kilometrů dálnic a rychlostních silnic, je to špatná zpráva. Tristní situace s otevíráním nových dálničních úseků odráží situaci z předchozích let. Například v roce 2011 šlo na investice do dopravní infrastruktury 44,4 miliardy, v roce 2012 to bylo 33,4 miliardy korun. Kromě peněz se na pomalém tempu dostavby dálniční sítě podepsaly opakované personální změny na ŘSD a následná špatná příprava nových staveb. Resort dopravy plánuje letos otevřít pouze čtyřkilometrový úsek rychlostní silnice R6 mezi Lubencem a Bošovem na tahu mezi Prahou a Karlovými Vary. Jen minimální změny pak nastanou na dalších rychlostních silnicích. Budou dokončeny úpravy dvou mimoúrovňových křižovatek na R46 a na Pražském okruhu. Dokončena má být také opatovická křižovatka na R35, spojující Hradec Králové s Olomoucí. Hotová stavba však bude nadále prázdná. Zatím totiž nestojí navazující úseky, po kterých by bylo možné z křižovatky odjet. Skromný výčet staveb letošního roku uzavírá skončení rekonstrukce dvou úseků dálnice D1, na nichž opravy začaly již v roce 2013. Omezení by měla skončit na úseku mezi Větrným Jeníkovem a Jihlavou a mezi Lhotkou a Velkou Bíteší. Ministr dopravy Dan Ťok slibuje, že modernizace dalších úseků D1 bude postupovat rychleji. "Chci, aby se stavělo intenzivněji," tvrdí ministr. Počítá s tím, že se na exponované stavbě bude pracovat sedm dní v týdnu a čtyřiadvacet hodin denně. Původní termín dokončení oprav D1 v roce 2020 by se tak mohl výrazně zkrátit, byť se intenzivnější tempo prací může promítnout do růstu nákladů o deset až 15 procent. Resort dopravy chce letos zahájit stavbu pěti dálničních úseků. "Máme připraveno větší množství projektů, neboť ze zkušeností víme, že ne všechny se nám kvůli průtahům ve výběrových řízeních podaří zahájit. Budeme samozřejmě usilovat o to, aby byl počet zahájených staveb v roce 2015 co nejvyšší," konstatuje generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. Začít by tak měla stavba předposledního chybějícího úseku dálnice D1 mezi Přerovem a Lipníkem a čtyř úseků dálnice D3 mezi Veselím nad Lužnicí a Úsilným. Pomalé tempo výstavby dálnic a rychlých železnic není jediný problém, který podnikatele i veřejnost v dopravní oblasti zatěžuje. Loni bývalý ministr dopravy Antonín Prachař šokoval řidiče, když oznámil, že již nepočítá s výstavbou chybějícího úseku dálničního spojení k rakouským hranicím na Mikulov a dál na Vídeň. Byznysmeni i lidé, kteří každoročně jezdí touto trasou na dovolenou do Alp či k Jadranu, Relative PR & Consultancy, s.r.o. 4
nyní doufají, že nový ministr Dan Ťok rozhodnutí svého předchůdce přehodnotí a jeden z nejočekávanějších dálničních úseků v České republice se začne stavět co nejdříve. Řidiči se také již nemohou dočkat, až dojde k léta slibovanému převedení zhruba 300 kilometrů rychlostních silnic na dálnice. Tyto stavby mají parametry dálnic, ale kvůli jinému způsobu financování ještě v éře socialismu jsou až dosud nesmyslně vedeny jako rychlostní silnice. Česko se tak v mezinárodních srovnáních zbytečně připravuje o stovky kilometrů existujících dálnic, což odrazuje investory a mate běžné řidiče, především zahraniční. K převodu vybraných úseků rychlostních silnic na dálnice by mělo dojít od roku 2016. NĚMECKO MÁ BEZPEČNOSTNÍ STRATEGII PRO LOGISTIKU Dopravní noviny 26. 02. 2015 Německé spolkové ministerstvo dopravy představilo spolu s oborovými zájmovými svazy společně vyvinutou Bezpečnostní strategii pro nákladní dopravu a logistiku. Cílem je dosáhnout lepšího krizového managementu pro případ přírodních katastrof, nehod značného rozsahu či teroristických útoků. "Naše nová strategie chce posílit bezpečnost, stabilitu a odolnost klíčových infrastrukturních prvků v rámci dopravního a zásobovacího systému. Současně povede ke zlepšení krizového a rizikového managementu," uvedla státní tajemnice Dorothee Bärová. Primárním úkolem je zachovat funkčnost zásobování, a tím minimalizovat negativní dopady na národní hospodářství. Dvacetičtyřstránkový dokument je v prvé řadě adresován úřadům a agenturám v působnosti spolkového ministerstva dopravy, následně je však určen také firmám. Podle představitelů německého ministerstva jde o první dokument svého druhu v Evropské unii, který se problematikou zabývá komplexně, tedy nejen z pohledu státních orgánů, ale i sektoru dopravy a logistiky. Dorothee Bärová zdůraznila, že dokument není v žádném případě definitivní: bude východiskem pro rozpracování nouzových a krizových plánů ve spolupráci s profesními a zájmovými svazy. Na podzim bude do celospolkového cvičení Lükex-Übung (nácvik krizového řízení nad úroveň jednotlivých spolkových zemí) poprvé zahrnut i dopravní sektor. Tématem letošní přípravy na mimořádné situace jsou "bleskové povodně". Spolkové ministerstvo dopravy představilo software Informační systém pro krizový management, který vyvinul Spolkový výzkumný institut BBSR. Jednotlivé dopravní toky jsou přehledně rozděleny podle zbožových skupin a druhů dopravy. Vznikne společná plarforma pro zavádění nouzových opatření Software umožňuje identifikovat možné dopady na zásobovací systém jako východiska pro zavádění nouzových opatření. Ministerstvo připravuje rovněž zřízení společné platformy pro krizovou komunikaci v dopravě včetně podrobných informací o počasí. Dorothee Bärová také uvedla, že požadavky ze strany ministerstva směrem k soukromému sektoru nebudou nijak přehnané, protože je na odpovědnosti každého subjektu, aby přijal adekvátní opatření. Měřítkem musí být pouze "nezbytnost" infrastruktury či služby v rámci celého systému ekonomiky, tedy to, zda není ohrožena samotná funkčnost hospodářství, státu a společnosti. Zpoplatněné německé dálnice: kontrola bude elektronická tyden.cz 26. 02. 2015 Rubrika: Aktuality Německý Spolkový sněm v prvním čtení projednal vládní návrh na zpoplatnění dálnic pro osobní auta. Řidiči by podle něj od roku 2016 měli ročně platit za užívání německých dálnic v závislosti na typu vozu až 130 eur (3500 Kč) ročně. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 5
Německý Spolkový sněm v prvním čtení projednal vládní návrh na zpoplatnění dálnic pro osobní auta. Řidiči by podle něj od roku 2016 měli ročně platit za užívání německých dálnic v závislosti na typu vozu až 130 eur (3500 Kč) ročně. Vládní návrh předpokládá, že kromě ročních poplatků bude možné platit i za kratší užívání dálnic. Poplatek za deset dnů by měl činit deset eur (275 Kč), dvouměsíční poplatek by dosáhl 22 eur (600 Kč). Na rozdíl od českého systému by si řidiči nelepili na sklo dálniční známky, zaplacení by elektronicky kontrolovaly mýtné brány. Ministerstvo dopravy očekává, že by mýtné mělo vynést zhruba 500 milionů eur (13,7 miliardy Kč) ročně. "Začínáme novou kapitolu financování infrastruktury. Od financování prostřednictvím daní se posouváme k financování podle toho, kdo jak infrastrukturu zatěžuje. Navíc vybrané peníze budou účelové vázány na investice do infrastruktury," řekl poslancům ministr dopravy Alexander Dobrindt. Opatření je podle něj spravedlivé i vůči zahraničním řidičům. "My už se dlouho podílíme na financování zahraniční dopravní infrastruktury. Nyní se zahraniční řidiči budou podílet na financování té naší," řekl. Herbert Behrens z Levice označil návrh za "Pegida-mýtné", s poukazem na hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida). "Stejně jako Pegida na svých demonstracích, i toto mýtné vyvolává nálady proti cizincům," řekl. Podle něj hrozí, že Evropská komise (EK) zákon zamítne jako diskriminaci na základě státní příslušnosti. Stejný názor vyjádřil poslanec za Zelené Oliver Kirscher. "Mýtné nepřinese žádné relevantní příjmy, diskriminuje zahraniční řidiče a vytváří byrokratické monstrum," řekl. Zpochybnil také Dobrindtův názor, že mýtné bude založeno na tom, jak kdo dálnice užívá. "Naše silnice nejvíc ničí nákladní auta. My nepotřebujeme mýtné pro osobní vozy, ale rozšíření mýtného pro nákladní vozy na všechny silnice," řekl. I přes protesty opozice je podle politologů pravděpodobné, že Spolkový sněm zákon schválí. Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové ho podporuje a zástupci vládní sociální demokracie (SPD) dávají najevo, že v rámci zachování smíru v koalici návrh také podpoří. Zatím ale není jasné, jak rychle projednávání zákona potrvá. CDU/CSU stojí o hlasování o zákonu do konce března, SPD ale žádá více času na projednání jednotlivých ustanovení normy, aby se zabránilo pozdějšímu sporu s Evropskou komisí o platnost zákona. Relative PR & Consultancy, s.r.o. 6