FINANCE 5. část ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB. Eva Kociánová

FINANCE 5. část ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB Eva Kociánová Ostrava 2006

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 2 OBSAH 1 POJETÍ KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ PODNIKOVÝCH POTŘEB...5 1.1 Podstata krátkodobého financování podnikových potřeb...6 1.2 Financování oběžného majetku podle průběhu reprodukčního procesu...7 1.3 Důvody trvalé výše oběžného majetku...8 2 ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB...10 2.1 Nebankovní formy financování podnikových potřeb...11 2.1.1 Obchodní úvěr...11 2.1.2 Záloha...16 2.2 Krátkodobé bankovní úvěry...16 2.2.1 Formy krátkodobých bankovních úvěrů...17 2.3 Směnka a směnečné úvěry...23 2.3.1 Podstata směnky...23 2.3.2 Směnečné úvěry...25 2.4 Ostatní zdroje krátkodobého financování...27 2.4.1 Ostatní krátkodobé (nebankovní) závazky...27 2.4.2 Financování krátkodobých potřeb podniku přeměnami majetku...28 2.4.3 Faktoring...28 2.5 Otázky, testy a příklady...29 SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK, SYMBOLŮ A ZKRATEK...36 Informativní, navigační, orientační...36 Ke splnění, kontrolní, pracovní...36 Výkladové...36 Náměty k zamyšlení, myšlenkové, pro další studium...36

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 3 STRUČNÉ SEZNÁMENÍ S 5. ČÁSTÍ PŘEDMĚTU FINANCE: ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB 5. část předmětu FINANCE je zpracována v úzké návaznosti na 4. část s názvem Oběžný majetek a jeho řízení. Nestačí si v rámci podnikatelské činnosti podle konkrétního zaměření stanovit, propočítat potřebu materiálu, surovin, objem nedokončené výroby, výrobků, objem pohledávek z obchodních vztahů. Všechen tento majetek (stejně jako oblast fixního majetku) musí mít odpovídající finanční krytí. První kapitola Pojetí krátkodobého financování podnikových potřeb je vstupem k pochopení podstaty jednotlivých zdrojů a forem financování krátkodobých potřeb podniku. Zahrnuje následující části: Podstata krátkodobého financování podnikových potřeb - kde jsou zdůrazněna různá hlediska přístupu ke krátkodobému financování (hledisko zdrojů a objektu financování); - je provedena klasifikace zdrojů z různých hledisek. Financování oběžného majetku podle průběhu reprodukčního procesu - zde je třeba si uvědomit, že se rozlišuje způsob, resp. zdroje financování podle toho, zda jde o prvotní vybavení podniku oběžným majetkem, o rozšíření (přírůstek) oběžného majetku nebo financování jeho obnovy. Důvody trvalé vázanosti části oběžného majetku - tato část kapitoly uvádí a zdůvodňuje příčiny, které vedou k tomu, že část oběžného majetku je v podniku vázána trvale, tj. dlouhodobě. V důsledku toho je z hlediska finančního řízení a rozhodování žádoucí, aby tato část byla financována dlouhodobými zdroji. Následující kapitola s názvem Zdroje a formy krátkodobého financování podnikových potřeb vyčleňuje skupiny zdrojů podle toho, zda se jedná o nebankovní formu financování, bankovní (toto členění má své opodstatnění, ne vždy podnik potřebuje vejít do úvěrového styku s bankou, často stačí mít obchodní kontakty), o propojení dvou předešlých a poslední oblastí jsou ostatní zdroje krátkodobého financování.

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 4 CÍL 5. ČÁSTI PŘEDMĚTU FINANCE: ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB Po úspěšném a aktivním absolvování této ČÁSTI Budete umět: vysvětlit podstatu a přístupy ke krátkodobému financování, vysvětlit základní rozdíly mezi formami financování, propočítat si velikost slevy z ceny obchodního úvěru orientovat se ve formách bankovních úvěrů, popsat podstatu směnečných úvěrů, objasnit financování oběžného majetku na základě přeměn majetku podniku, popsat podstatu faktoringu. Budete umět Získáte: znalosti o příčinách trvalé vázanosti části oběžného majetku v podniku znalosti o možnostech a výhodách či nevýhodách využití různých forem finančních zdrojů pro podnikatelskou činnost, znalosti o alternativní formě financování faktoringu. Získáte Budete schopni: rozhodnout se, zda je v konkrétním případě pro podnik výhodné využít či nevyužít nabídku skonta, určit po podrobném posouzení a propočtu nákladů, zda je pro podnik pro krytí pohledávek výhodnější některá z forem bankovního úvěru nebo využití služeb faktoringové společnosti. určit, která část oběžných aktiv by měla být financována krátkodobými finančními zdroji a kdy je vhodné použít na jejich financování dlouhodobé finanční zdroje Budete schopni ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ Pátá část předmětu FINANCE je časově i obsahově náročná, k jejímu prostudování s vhodným časovým rozložením, budete potřebovat přibližně 20 hodin.

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 5 1 POJETÍ KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ PODNIKOVÝCH POTŘEB CÍLE KAPITOLY POJETÍ KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ PODNIKOVÝCH POTŘEB Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: vysvětlit podstatu krátkodobého financování, vymezit a vysvětlit hlediska přístupu ke krátkodobému financování. Budete umět Získáte: znalosti o příčinách trvalé vázanosti části oběžného majetku v podniku. Získáte Budete schopni: určit, která část oběžných aktiv by měla být financována krátkodobými finančními zdroji a kdy je vhodné použít na jejich financování dlouhodobé finanční zdroje. Budete schopni ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je 2-3 hodiny. KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY POJETÍ KRÁTKODBÉHO FINANCOVÁNÍ PODNIKOVÝCH POTŘEB Zlaté bilanční pravidlo, vlastní kapitál, cizí kapitál, krátkodobé a dlouhodobé finanční zdroje, interní a externí zdroje financování, trvalá vázanosti oběžného majetku v reprodukčním procesu podniku.

1.1 Podstata krátkodobého financování podnikových potřeb Oběžný majetek je majetkem krátkodobým s dobou použitelnosti do jednoho roku (s několika výjimkami uvedenými ve 4. části - Oběžný majetek a jeho řízení), proto podle tzv. zlatého bilančního pravidla má být financován krátkodobými finančními zdroji. Ke krátkodobému financování se přistupuje ze dvou hledisek: hledisko zdrojů majetek je financován z krátkodobých finančních zdrojů splatných nebo použitelných do jednoho roku., tj. krátkodobými cizími zdroji (kapitálem), hledisko objektu financování jde o financování krátkodobého majetku, tedy z velké části majetku oběžného. Struktura a formy finančních zdrojů k určitému datu jsou uvedeny v pasivech rozvahy (bilance) podniku. Zdroje nejsou členěny podle věcných objektů financování (nejsou tedy účelově vymezeny), ale podle doby jejich používání. Prioritním hlediskem při používání podnikových finančních zdrojů je soulad mezi časovou vázaností majetku a dobou použití kapitálu. Toto hledisko je nutné respektovat z důvodů finančního zdraví podniku. Zajištění rozvoje podniku vyžaduje zabezpečení potřebného kapitálu, tj. finančních zdrojů. Finanční zdroje lze klasifikovat podle tří hledisek. 1. hledisko vlastnictví, na základě kterého se finanční zdroje člení do dvou skupin: - vlastní kapitál (vlastní zdroje), - cizí kapitál (cizí zdroje). 2. hledisko původu kapitálu, jinými slovy - odkud se finanční zdroje získávají: - interní (vnitřní) zdroje, resp. interní kapitál, v případě, že jsou vytvořeny vlastní činností podniku (zisk, odpisy), - externí zdroje financování, resp. externí kapitál v případě, že tyto zdroje získává podnik zvnějšku (akciový kapitál, bankovní úvěry aj.). 3. časové hledisko, tedy doba, na kterou podnik kapitál získává, resp. do které jej musí uhradit. Podle tohoto hlediska členíme kapitál na: - dlouhodobý se splatností delší než jeden rok (např. dluhopisy, dlouhodobé a střednědobé bankovní úvěry). Dlouhodobý kapitál je tvořen vlastním a dlouhodobým cizím kapitálem. - krátkodobý s povinností uhradit jej do jednoho roku (např. krátkodobé bankovní výpomoci). Krátkodobým kapitálem jsou Hlediska přístupu ke krátkodobému financování Klasifikace finančních zdrojů

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 7 všechny krátkodobé závazky podniku. 1.2 Financování oběžného majetku podle průběhu reprodukčního procesu Zdroje krátkodobého financování můžeme posuzovat z několika hledisek: 1. statické hledisko, tj. stav krátkodobých zdrojů k určitému datu (rozvaha), 2. dynamické hledisko, tj. přírůstek (úbytek) krátkodobých zdrojů v průběhu daného období, 3. z hlediska průběhu reprodukčního procesu. Při posuzování financování oběžného majetku podle průběhu reprodukčního procesu jde o: financování prvotního vybavení oběžným majetkem při vzniku podniku, financování rozšiřování (přírůstku) oběžného majetku, financování obnovy oběžného majetku. Podle průběhu reprodukčního procesu Financování obnovy oběžného majetku. Tato oblast je určitým způsobem specifická. Je třeba si uvědomit, že oběžný majetek, který je ve vlastnictví podniku, byl zakoupen, má tedy své zdroje krytí. Obnova oběžných aktiv se uskutečňuje v rámci stávajících zdrojů krytí, a to přeměnami věcných forem majetku. Znamená to, že zdrojem obnovy jsou např.: Obnova OM tržby podniku (nákup spotřebovaných surovin, materiálu aj.), tržby z prodeje nepeněžních složek oběžného majetku (tím se mění struktura oběžného majetku), tržby z prodeje částí fixních aktiv (mění se struktura aktiv ve prospěch oběžného majetku peněžních prostředků to má za následek i změnu v likviditě, čistém pracovním kapitálu apod.).

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 8 1.3 Důvody trvalé výše oběžného majetku Základním a prioritním hlediskem financování podnikových potřeb by měl být soulad mezi časovou vázaností majetku na jedné a dobou použití kapitálu na druhé straně (zlaté bilanční pravidlo). Oběžný majetek je charakterizován jako majetek krátkodobý, rychle se obracející a logicky k jeho financování přísluší krátkodobé zdroje. Ve skutečnosti je však jeho určitá část v podniku přítomna trvale tzv. trvalý, stálý, permanentní oběžný majetek. Část oběžných aktiv přesahující tuto výši je přechodným oběžným majetkem. Prioritní hledisko financování podnikových potřeb K ZAPAMATOVÁNÍ 1 Trvalá potřeba oběžného majetku se liší od dlouhodobé potřeby fixních aktiv. Trvalá potřeba existuje při neustálém fyzickém obratu, změnách do jiných forem, pohybu jednotlivých částí OM. Důvody trvalé výše oběžného majetku: hmotné části OM se spotřebovávají a vracejí se podniku v tržbách. Má-li činnost podniku pokračovat, je třeba zásoby opět dokoupit. Nepřetržitost činnosti podniku vyžaduje udržovat zásoby v určité výši stále; jednotlivé fáze koloběhu majetku probíhají postupně za sebou (nákup, skladování zásob, výroba, skladování hotových výrobků, odbyt pohledávky, peníze a opět nákup ), probíhají ale i vedle sebe. To znamená, že současně je část oběžného majetku vázána ve výrobních zásobách, část v nedokončené výrobě, další část ve výrobcích, pohledávkách; část je uvolněna v peněžní formě; podniky drží část oběžných aktiv ve hmotné formě nebo v penězích jako rezervu pro krytí rizik nebo výkyvů v hospodaření; část oběžného majetku má dlouhodobější charakter (v důsledku delšího výrobního cyklu, dlouhodobé pohledávky); Je třeba vzít v úvahu i negativní subjektivní vnitřní příčiny (nevhodné postupy řízení OM) a vnější příčiny (platební neschopnost odběratelů). I to vede k dlouhodobější vázanosti kapitálu ve věcných složkách oběžných aktiv. Příčiny trvalé vázanosti části OM

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 9 PRŮVODCE TEXTEM V důsledku trvalé vázanosti části oběžného majetku (tedy dlouhodobé vázanosti) je ekonomicky účelné používat k jeho krytí dlouhodobé finanční zdroje, tj. vlastní kapitál a dlouhodobý cizí kapitál. KONTROLNÍ OTÁZKY 1 1. Uveďte hlediska významná při posuzování podstaty krátkodobého financování. 2. Uveďte prioritní hledisko financování podnikových potřeb. 3. Klasifikujte finanční zdroje z různých hledisek. 4. Které oblasti financování znáte, posuzujete-li je podle průběhu reprodukčního procesu? 5. Objasněte příčiny trvalé vázanosti části oběžného majetku v podniku. SHRNUTÍ KAPITOLY POJETÍ FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH POTŘEB Cílem kapitoly Pojetí financování krátkodobých potřeb bylo seznámení se základními přístupy ke krátkodobému financování, klasifikací finančních zdrojů z hlediska: vlastnictví, původu kapitálu, časového. Další důležitou částí kapitoly bylo objasnění financování oběžného majetku podle průběhu reprodukčního procesu, kde bylo zjištěno, že porušení umírněného přístupu k financování není proti pravidlům zachování finanční stability podniku. To bylo rovněž doloženo uvedením příčin, které vedou k trvalé vázanosti části oběžného majetku v podniku.

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 10 2 ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB CÍLE KAPITOLY ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: vysvětlit základní rozdíly mezi jednotlivými formami financování krátkodobých potřeb podniku, propočítat velikost slevy z ceny obchodního úvěru a na základě výsledku přijmout rozhodnutí o využití, příp. nevyužití skonta, orientovat se ve formách bankovních úvěrů, popsat druhy a podstatu směnečných úvěrů, objasnit financování oběžného majetku na základě přeměn majetku podniku, popsat podstatu faktoringu. Budete umět Získáte: znalosti o možnostech a výhodách či nevýhodách využití různých forem finančních zdrojů pro podnikatelskou činnost, znalosti o jednom z nejvýhodnějších a také nejdražších bankovních úvěrů kontokorentním úvěru, znalosti o alternativní formě financování faktoringu. Získáte Budete schopni: rozhodnout se, zda je v konkrétním případě pro podnik výhodné využít či nevyužít nabídku skonta, určit po podrobném posouzení a propočtu nákladů, zda je pro podnik výhodnější některá z forem bankovního úvěru pro krytí pohledávek nebo využití služeb faktoringové společnosti. Budete schopni ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je 15-17 hodin.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB Obchodní úvěr, dodavatelský úvěr, skonto, úrok, záloha, bankovní úvěr (půjčka), revolvingový úvěr, lombardní úvěr, kontokorentní úvěr, úvěrový rámec (limit), kalkulace úroku, úrokový součin, úrokový dělitel, směnka, eskontní úvěr, negociační úvěr, akceptační úvěr, ramboursní úvěr, avalový úvěr, směnečné rukojemství, tržby, odpisy, faktoring, forfaiting. 2.1 Nebankovní formy financování podnikových potřeb 2.1.1 Obchodní úvěr Obchodní úvěr představuje vztah mezi prodávajícím a kupujícím (v souvislosti s navazující hospodářskou činností), kdy zákazník získá od prodávajícího zboží, má z něj prospěch, ale prodávajícímu zatím nezaplatil. Podstata OÚ K platbě dojde později ve lhůtě sjednané mezi oběma subjekty. Úvěr se poskytuje na dobu od převzetí zboží až do jeho zaplacení (přesněji od doby vystavení faktury dodavatelem do doby jejího proplacení odběratelem). Má formu závazků z obchodních vztahů (rozvaha, krátkodobá pasiva). Jde o krátkodobý nebankovní úvěr poskytovaný ve věcném plnění a splácený penězi (převážně, ale může jít podle dohody o úhradu ve věcné formě). V případě, že zákazník nezaplatí ve lhůtě splatnosti, hovoříme o závazku po lhůtě splatnosti. V souvislosti s řízením objemu obchodního úvěru je třeba, aby podnik - odběratel bral v úvahu výši nákladů spojených s přijatým obchodním úvěrem, požadovaný způsob zajištění, splatnost, riziko. PRŮVODCE TEXTEM Ve 4 části předmětu FINANCE - Oběžný majetek a jeho řízení - byla vysvětlena kategorie SKONTO (někdy diskont). Sleva z ceny dodávky a její finanční dopad byly posuzovány z hlediska dodavatele (pohledávky z obchodních vztahů). Pro odběratele může a nemusí být nabídka skonta výhodná.

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 12 K důležitým aspektům při řízení závazků z obchodních vztahů patří výše nákladů spojených s obstaráním kapitálu. Obchodní úvěr je zpravidla bezúročný, ale to neznamená, že je levný. K objasnění tohoto tvrzení je možné použít skonto (sleva z ceny dodávky při jejím zaplacení v krátké lhůtě nebo promptně). Odběratele zajímá, zda je pro něj daná sleva výhodná nebo zda je z finančního hlediska vhodnější zaplatit za dodávku až v termínu splatnosti obchodního úvěru. Je třeba mezi sebou porovnat výši slevy s platnými bankovními úroky (buď z krátkodobého úvěru nebo krátkodobých depozit) za období, které uplyne mezi skončením platnosti skonta a posledním dnem splatnosti obchodního úvěru. Okamžitá platba snížená o skonto bude výhodnější, jestliže skonto (sleva) bude vyšší než odpovídající úroky z krátkodobého úvěru nebo krátkodobého depozita. 1. V absolutním vyjádření Mělo by platit: S > U S - skonto (výše slevy) v Kč U - velikost úroků v Kč Skonto: ano či ne? U = ( C S) d p 100 360 (2.1) C - cena dodávky d - počet dnů do konce splatnosti OÚ po posledním dni platnosti skonta p - roční úroková sazba p.a. Absolutní výhoda skonta: V = absolutní výhoda skonta 2. V procentech p.a. V ( C S) d p = S 100 360 (2.2) Výši skonta je možné vyjádřit i v procentech na roční bázi, tj. na skonto se díváme jako na úrok, který si může srazit kupující při brzkém nebo okamžitém zaplacení odběratelem.

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 13 p s p s = skonto v procentech na roční bázi S 100 360 = ( C S) d (2.3) Vypočtené p s se porovnává s aktuální úrokovou sazbou banky z peněz se splatností d. Tab. 2.1 vztah mezi skontem a úrokovou sazbou p s > p p s = p p s < p výhodnější varianta okamžitě zaplatit není žádná výhoda (varianty jsou rovnocenné) odložené placení p = úroková sazba z krátkodobého bankovního úvěru (p.a.) Absolutní výhoda: V ( C S) d ( ps = 100 360 p) (2.4) ŘEŠENÝ PŘÍKLAD 2-1 Prodávající dodává zboží v ceně 20 000 Kč, částka je splatná do čtyř týdnů. Při zaplacení do jednoho týdne poskytuje prodávající skonto 2 % z ceny. Úroková sazba z krátkodobého bank.úvěru činí 12 %. Úkol Stanovte výši skonta a úroků v absolutním vyjádření i v procentech na roční bázi; posuďte, co je pro zákazníka z finančního hlediska výhodnější. Jak vysoký je absolutní rozdíl? Řešení příkladu Výše skonta činí: S = 2 % z 20 000 = 400 Kč Výše úroků při čerpání bankovního úvěru by činila: (20000 400) 21 12 U = = 137,20Kč /vzorec (2.1)/ 100 360 Protože je skonto vyšší než odpovídající úroky, je okamžité placení výhodnější.

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 14 Absolutní výhoda činí: V = 400-137,2 = 262,80 Kč /vzorec (2.2)/ Vyjádříme-li skonto v % na roční bázi, dostaneme : 400 100 360 p s = = 34,99% /vzorec (2.3)/ (20000 400) 21 Absolutní rozdíl potom můžeme stanovit také takto: (20000 400) 21 (34,99 12) V = = 262, 85Kč 100 360 /vzorec (2.4)/ * SHRNUTÍ Pro dodavatele je skonto (v literatuře také diskont) výhodné, pokud mu přinese čistý přírůstek zisku. V praxi se může stát, že přírůstek zisku není pro podnikatele vždy prioritou; může být pro něj v dané době důležitější jeho postavení na trhu, příp. i rozšiřování okruhu odběratelů, kterým může nabídnout i jiné výhody, např. množstevní slevy. Odběratel by se teoreticky měl rozhodnout pro využití skonta v případě, že jeho výše je taková (ať už v absolutním nebo procentním vyjádření), aby pokryla úroky, které by platil, pokud by čerpal krátkodobý bankovní úvěr a ještě by mu nějaké peníze zůstaly pro jiné potřeby. Praktickým problémem ovšem bývá např. získání krátkodobého bankovního úvěru.

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 15 Dodavatel může podle kvality odběratele (zjišťování bonity odběratelů je předmětem řízení pohledávek credit management) požadovat i příslušnou záruku zajištění úvěru. Formy záruk vycházejí v ČR z občanského a obchodního zákoníku; je možné postupovat níže uvedenými způsoby: odběratel má u dodavatele tzv. otevřený účet do sjednané výše. Dodavatel nepožaduje žádné zvláštní potvrzení úvěru. Zárukou uhrazení faktury je celkové ekonomické postavení podniku odběratele. Tento způsob se praktikuje mezi stálými a spolehlivými obchodními partnery; dodavatel žádá od odběratele při poskytnutí OÚ podepsání dlužního úpisu s uvedením termínu splatnosti, tzn. žádá písemné uznání dluhu. Používá se u méně známých nebo méně spolehlivých obchodních partnerů; dodavatel žádá, aby odběratel vystavil v jeho prospěch směnku, jejíž úhradu může dodavatel v souladu se směnečným a šekovým zákonem (č.191/1950 Sb.) vymáhat. Praktikuje se u nových - neznámých nebo nespolehlivých partnerů. Obchodní úvěr se tak může za určitých předpokladů změnit v úvěr směnečný kapitola 2.3); dodavatel může uplatňovat výhradu vlastnického (zadržovacího) práva, tj. vyhrazuje si vlastnické (dispoziční) právo na dodané zboží až do jeho zaplacení; dalšími formami jištění úvěru, resp. pohledávek mohou být záruka třetí osoby, bankovní záruka, zástavní právo aj. Ručení za poskytnutý OÚ Na závěr problematiky obchodního úvěru je třeba upozornit na skutečnost, že poskytování a využívání obchodního úvěru silně závisí na podmínkách trhu a postavení odběratele a dodavatele na něm. Např. při převaze nabídky dodavatel poskytne skonto (vyšší a na delší dobu), delší splatnost OÚ odběratel to bude očekávat, vyžadovat. Při převaze poptávky tomu bude naopak, výhodnější podmínky pro obchodování si bude klást dodavatel. Závěrem

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 16 2.1.2 Záloha Zálohy od odběratelů představují krátkodobý, někdy střednědobý finanční zdroj. Praktikují se hlavně v oborech podnikání, kde si výroba finálního produktu vyžaduje delší dobu (např. bytová výstavba) nebo když jde o výrobu na zakázku. Záloha Zálohy souvisejí s obchodními vztahy podniků, jsou v jistém slova smyslu opakem obchodního úvěru jsou tedy úvěrem, který poskytuje odběratel dodavateli v penězích předem, před uskutečněním dodávky. Kategorie záloha není v ČR legislativně upravena. Výše a termín poskytnutí zálohy jsou závislé na dohodě obou obchodních partnerů. Ovlivňuje ji především situace na trhu. Silná konkurence dodavatelů vyvíjí tlak na snižování výše záloh a zkracování lhůty, na kterou se poskytují. Z hlediska dodavatele má přijetí zálohy výhodu především v tom, že jde o získání bezúročných zdrojů financování a zabezpečení si odběratele (odbytu). Z hlediska odběratele jde spíše o riziko, že dodavatel objednávku zálohované zboží nevyrobí, nedodrží termín nebo kvalitu objednávky. Proto odběratel často požaduje, aby dodavatel zaručil přijatou zálohu např. bankovní zárukou. 2.2 Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobými bankovními úvěry se rozumí úvěry poskytované různými bankami věřiteli podnikům dlužníkům na financování jejich krátkodobých potřeb se splatností do jednoho roku (za určitých předpokladů existují výjimky týkající se doby splatnosti). Využívání krátkodobých bankovních úvěrů je předmětem finančního řízení ze strany podniků. Podstata krátkodobých bankovních úvěrů

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 17 2.2.1 Formy krátkodobých bankovních úvěrů Krátkodobé bankovní úvěry jsou poskytovány různými formami. Nejjednodušší formou je krátkodobá bankovní půjčka. Banky poskytují tuto půjčku podnikům samostatně, individuálně, případ od případu. Může být poskytnuta jednorázově nebo postupně na pokrytí podnikových potřeb. Tyto potřeby mohou vzniknout růstem objemu pohledávek, sezónním zvýšením zásob, nákladů apod. V úvěrové smlouvě je stanoven způsob čerpání úvěru jednorázově nebo postupně, stejně tak je možné jej splácet. Podle toho, na jakou potřebu chtějí podniky úvěr čerpat, jak bude čerpán a splácen (vše je předmětem úvěrové smlouvy), stanoví banka podmínky úvěrování, především úrokové. Podle kvality klienta-podniku, tedy podle rizikovosti úvěru banky zpřísňují nebo zvolňují úvěrové podmínky, včetně zajištění úvěru. Krátkodobá bankovní půjčka Určitou modifikací krátkodobé bankovní půjčky je revolvingový úvěr. Banka po prověření bonity klienta mu stanoví určitý nepřekročitelný úvěrový rámec a termín splatnosti vyčerpané části úvěru. Splacený úvěr pak do dohodnuté výše doplňuje. Úvěrový limit je tak neustále obnovován (např. měsíčně, čtvrtletně). V případě potřeby je úvěr sjednáván na celý rok s možností prodloužení do dalšího roku tím se tento úvěr dostává do kategorie střednědobých úvěrů. Revolvingový úvěr Banka požaduje u tohoto typu úvěru vyšší úrok než z běžné bankovní půjčky a provizi za doplňování úvěru. Jde tedy o úvěr neustále se obnovující, otáčející se ( z anglického slova revolve = otáčet se, točit se). Lombardní úvěr je úvěr zajišťovaný zástavou movitou věcí nebo práva. Poskytuje se např. novým podnikům nebo podnikům se sníženou úvěrovou schopností v jejich případě jde o tzv. pravý lombardní úvěr. Lombardní úvěr K ZAPAMATOVÁNÍ 2 Pravý lombardní úvěr je poskytován na pevnou částku a ta je úročena úrokovou sazbou nezávisle na jejím využití dlužníkem, to znamená, že v případě nevyčerpání celé úvěrové sumy, musí podnik uhradit celou výši úroku stanovenou ve smlouvě. Proto je ve srovnání s jinými bankovními úvěry méně využíván.

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 18 Při pravidelném úvěrovém styku s bankou se dává přednost pružnějším formám úvěrů. Tyto úvěry, např. krátkodobá bankovní půjčka, jsou jištěny zástavami stejně jako lombardní úvěr, ale poskytují se a splácejí za jiných podmínek než pravý lombard. V praxi jsou označovány jako nepravé lombardní úvěry. Movitou zástavou mohou být: cenné papíry (nejvhodnější forma zástavy), zboží (zejména obchodovatelné na burzách), směnky, platební dokumenty, faktury, drahé kovy aj. Formou zajištění při poskytnutí lombardního úvěru (pravého i nepravého) je i skutečnost, že banka neposkytuje úvěr do plné hodnoty zástavy, jen do určité výše, podle její kvality a rizikovosti. Cenu úvěru ovlivňují kromě bonity klienta a druhu zástavy další náklady spojené s úschovou, správou a případným zpeněžením záruky.

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 19 Kontokorentní úvěr představuje jednu z nevýznamnějších forem bankovních úvěrů. Tento úvěr má specifický, pružný způsob poskytování a splácení. Kontokorentní úvěr Poskytuje se na běžném účtu, tzv. kontokorentu: na kterém má podnik buď své prostředky (kreditní zůstatek) nebo mu banka poskytuje úvěr (debetní zůstatek na účtu). Banka platí z kreditního zůstatku všechny platby přikázané podnikem. V případě, že podnik na účtu své prostředky nemá, přechází účet do debetu banka poskytuje automaticky úvěr, a to až do dohodnuté stanovené výše, tzv. úvěrového rámce, úvěrového limitu. V úvěrové smlouvě bývají tyto podstatné náležitosti: dohodnutý úvěrový rámec, podmínky event. překročení úvěrového rámce, splatnost úvěru, výše a způsob určení úrokové sazby a dalších plateb, zajištění. Tato forma úvěru nemá účelový charakter, kontokorentní úvěr může sloužit ke krytí různých podnikových potřeb, např. sezónních potřeb zásob, krátkodobého překlenutí investičních výdajů, běžných výkyvů v hospodaření podniku. Jde o úvěr de jure krátkodobý, protože úvěrové podmínky předpokládají, že úvěrový vztah může být kdykoli vypovězen. Možnost výpovědi používají banky spíše výjimečně při hrozící insolventnosti dlužníka. Fakticky může úvěr trvat i několik let. Kontokorentní úvěr je svým způsobem stále se obracející. Přijaté platby na účet se připisují ve prospěch úvěru, splácejí automaticky úvěr, příp. zvyšují prostředky podniku na účtu. Náklady, které jsou pro klienta banky s kontokorentním úvěrem spojeny, zahrnují: placené úroky a další položky související s poskytováním úvěru, vedením účtu, prováděním plateb z účtu. Tyto platby mohou být koncipovány různě, většinou v sobě přímo či nepřímo zahrnují následující položky: 1. debetní úroky platí klient ze skutečně čerpaného úvěru v rámci sjednaného úvěrového rámce; 2. sankční úroky za překročení úvěrového rámce, většinou se připočítávají k debetním úrokům; 3. pohotovostní provize z nečerpaného úvěrového rámce je stanovena zpravidla v % p.a. z té části úvěrového rámce, která není klientem čerpána. Tato provize pokrývá bance ty náklady, které jí vznikají v důsledku přiznaného, ale klientem nečerpaného úvěru; Úroky a provize spojené s kontokorentem

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 20 4. pohotovostní provize z úvěrového rámce je stanovena v % p.a., nikoli však z nevyužitého, ale celkového úvěrového rámce. Její výše za dané období je proto nezávislá na skutečné výši čerpaného úvěru; 5. provize z obratu provize, která má bance pokrýt náklady v souvislosti s vedením účtu, stanovuje se v % z obratu za určité období; 6. kreditní úroky zde naopak banka v postavení dlužníka platí úroky klientovi v případě, že kontokorentní účet vykazuje kladný zůstatek. Na základě výše uvedeného je patrné, že kontokorentní úvěrování je pružné, ale také relativně drahé. Obecně se tento druh úvěru považuje za nejdražší formu krátkodobého úvěrování. Pro kontokorentní účet je charakteristická jeho proměnlivost, účet, a tím i kontokorentní úvěr vykazují každý den jiný zůstatek. Pro zúčtování úroků a provizí musí být proto použita účelná metoda úrokování. Používá se německý (progresivní) položkový způsob, který platí obecně pro výpočet úroků z úvěru i vkladů: Kalkulace úroku K t p K t 360 ú = = : 100 360 100 p ú - úrok (Kč) K - úročený kapitál (úvěr, Kč) t - čas (dny, za které se počítá úrok) p - úroková sazba v % p.a. (K x t) / 100 - úrokový součin (úrokové číslo) 360 / p - úrokový dělitel (pro rok = 360 dní) (2.5)

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb 21 ŘEŠENÝ PŘÍKLAD 2-2 Na kontokorentním účtu byl sjednán úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč. Kreditní zůstatky jsou úročeny 2 % p.a., debetní zůstatky v rámci úvěrového rámce 15 % p.a. Banka povoluje krátkodobé překročení úvěrového rámce, za které si účtuje úrokovou přirážku 5 % p.a. k debetním úrokům. Banka dále účtuje pohotovostní provizi z nevyužitého rámce 0,5 % p.a. (od ostatních provizí a zdanění úroků abstrahujeme). Úkol Řešení příkladu Proveďte uzávěrku účtu při následujícím pohybu na účtu: den příjmy na účet výdaje z účtu zůstatek 30. 9. 30 000-30 000 10.10. 10 000-40 000 30.10. 5 000-35 000 6.11. 20 000-55 000 20.11. 40 000-15 000 8.12. 20 000 5 000 31.12. 5 000 Podklady pro výpočet sestavíme do přehledné tabulky: počet dnů zůstatek nevyužitý rámec překročení rámce kreditní debetní 10 30 000 20 000 20 40 000 10 000 7 35 000 15 000 14 55 000 5 000 18 15 000 35 000 23 5 000 50 000 x x x x