Výukové strategie v práci s nadanými žáky

MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra pedagogiky Výukové strategie v práci s nadanými žáky Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Doc. PaedDr. Hana Horká, CSc. Vypracovala: Bc. Helena Konečná Brno 2009

Prohlášení: Prohlašuji tímto, že jsem diplomovou práci na téma Výukové strategie v práci s nadanými žáky zpracovala sama a využila pouze pramenů uvedených v této diplomové práci. V Brně, dne 18. dubna 2009 Bc. Helena Konečná 2

Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí své práce Doc. PaedDr. Haně Horké, CSc. za její pomoc a Mgr. Evě Machů, PhD. za její podněty a připomínky. Velké poděkování patří i mojí rodině a mému příteli za všestrannou podporu během mého studia. 3

Obsah: 1. Úvod... 6 2. Vymezení podstaty nadání, identifikace nadání... 8 2.1. Definice nadání... 8 2.2. Charakteristické vlastnosti osobnosti nadaného žáka... 10 2.3. Druhy nadání... 13 2.4. Inteligence... 15 2.5. Problematika diagnostiky nadaných žáků... 16 3. Edukace nadaných žáků na 2. stupni ZŠ... 19 3.1. Edukační potřeby nadaných žáků... 19 3.2. Edukační cíle ve výchově a vzdělávání nadaných žáků... 20 3.3. Úprava obsahu a organizace vzdělávání nadaných žáků... 22 3.3.1. Akcelerace...22 3.3.2. Obohacení...22 3.4. Úprava metod používaných pro vzdělávání nadaných žáků... 24 3.5. Úprava forem vzdělávání nadaných žáků... 25 3.6. Úprava prostředí pro vzdělávání nadaných žáků... 27 3.7. Úprava hodnocení nadaných žáků... 27 3.8. Role učitele ve vzdělávání nadaných žáků... 28 4. Výzkumné šetření... 31 4.1. Popis šetření a jeho průběhu... 31 4.2. Cíle výzkumného šetření... 31 4.3. Vybraní nadaní žáci (výzkumný vzorek)... 32 4.3.1. Eva... 32 4.3.2. Kamila... 33 4.3.3. Tereza... 34 4.3.4. Tomáš... 35 4.4. Metody sběru dat a jejich zpracování... 35 4.5. Interpretace zjištěných údajů - vyhodnocení jednotlivých výukových strategií... 38 4.5.1. Výukové strategie, metody a aktivity, které jsou žáky oblíbené a zároveň přínosné pro rozvoj jejich nadání...39 4

4.5.2. Výukové metody vhodné pro vzdělávání nadaných žáků...51 4.5.3. Nevhodné výukové metody a strategie...53 4.6. Závěrečné vyhodnocení šetření... 55 5. Závěr... 58 6. Shrnutí... 59 7. Resume... 60 8. Použitá literatura... 61 8.1. Odborná literatura... 61 8.2. Webové stránky... 62 5

1. Úvod V rámci celospolečenských změn po roce 1989 jsme zaznamenali významnou proměnu přístupu ke vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. České školy se zajímají o individuální potřeby všech žáků a snaží se vytvářet diferencované podmínky pro jejich vzdělávání. Problematika nadaných žáků nachází svůj odraz ve významných dokumentech, mezi něž patří zejména Rámcové vzdělávací programy, školský zákon nebo Národní program rozvoje vzdělávání v České republice pro jednadvacáté století (tzv. Bílá kniha). V současné době lze sledovat v České republice rozšiřování zájmu veřejnosti o nadané děti. Rovněž se zvyšuje počet odborníků, kteří se zabývají touto problematikou a také roste počet škol, které se snaží podporovat nadané. Diplomová práce svým obsahem navazuje na bakalářskou práci s názvem Vzdělávání nadaných dětí, kterou jsem obhájila v roce 2007. Praktická část této práce byla zaměřena na výzkum vlastností ideálního učitele z pohledu nadaných žáků. Tématika nadaných žáků se mě stala velmi blízkou a rozhodla jsem se, že po obhájení bakalářské práce se o toto téma budu i nadále zajímat. Využila jsem příležitosti a začala pracovat s nadanými žáky. Vedla jsem hodinu individuální výuky matematiky pro nadané žáky. Tuto hodinu navštěvovali čtyři nadaní žáci. Během naší téměř dvouleté spolupráce, při které jsem se snažila rozvíjet jejich nadání v oblasti matematiky, jsem měla možnost pozorovat jejich pokroky, jejich práci a zjišťovat jejich názory a postoje na výuku. Měla jsem také možnost získat cenné rady od paní učitelky, která tyto žáky učila již od nástupu na druhý stupeň. Vyprávěla mi, jak náročné je připravovat se na hodiny, ve které jsou integrováni nadaní žáci. Jak je obtížné koordinovat rozdílné tempo práce jednotlivých žáků. Jak umožnit nadaným žákům, aby získávali nové vědomosti a přitom nezatěžovat méně nadané žáky. V praxi byla nucena řešit tyto problémy a volit vhodné aktivity, metody, přístupy, které by mohla využít v práci s nadanými žáky. K výběru tématu předložené práce mne inspirovalo několik problémů z praxe: Které výukové strategie a metody je vhodné zařazovat do výuky, aby nadaní žáci rozvíjeli svoje schopnosti a výuka pro ně byla zajímavá? Které používané metody nadané žáky nudí? Jak mají učitelé pracovat s nadanými žáky, aby výuka pro ně byla užitečná i příjemná? 6

Proto jsme se rozhodla vytvořit přehled vhodných metod a aktivit pro práci s nadanými žáky. Na základě výše zmíněných otázek, jsem stanovila následující cíle předložené diplomové práce: na základě odborné literatury vypracovat stručná teoretická východiska k problematice vzdělávání nadaných žáků, pomocí výzkumného šetření vyhledat vhodné edukační strategie a metody pro práci s konkrétními nadanými žáky, pomocí výzkumného šetření vyhledat nevhodné edukační strategie a metody pro práci s konkrétními nadanými žáky. Předložená diplomová práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První dvě z nich shrnují teoretické poznatky z odborné literatury, týkají se problematiky nadaných žáků. První z nich je zaměřena na definici nadání, vymezuje, kdo jsou nadaní žáci, jaké mají specifické osobnostní charakteristiky a s jakými druhy nadání se můžeme v praxi setkat. Závěr kapitoly je pak věnován problematice identifikace nadání. Další kapitola je členěna do osmi subkapitol, které se v obecné rovině týkají edukace nadaných žáků. Jednotlivá témata se týkají edukačních potřeb nadaných žáků, cílů jejich vzdělávání a úpravám jednotlivým složek vzdělávacího procesu a také učiteli nadaných žáků. Obsahem třetí kapitoly je výzkumné kvalitativní šetření, které bylo prováděno s konkrétními nadanými žáky pomocí metody rozhovoru, pozorování, a diskuse. Cílem výzkumného šetření bylo především vybrat vhodné edukační strategie pro práci s nadanými žáky. Analýzou dat, získaných při výzkumném šetření, byly vyhodnoceny nejvhodnější strategie pro edukaci nadaných žáků. Hlavním kriteriem hodnocení byly nejen preference vybraných žáků, ale také vliv vybraných metod na rozvoj znalostí, schopností a osobnosti nadaného žáka. Přestože jsem se snažila do šetření zahrnout co nejvíce strategií, nebylo možné ohodnotit úplně všechny. Do hodnocení byly zahrnuty především nejčastěji používané strategie, především z předmětů, ve kterých žáci projevují výjimečné nadání. Závěrečná část diplomové práce je věnována závěru, shrnutí, resume v anglickém jazyce, seznamu použité literatury a seznamu příloh. Doufám, že poznatky získané nejen teoretickým studiem, ale hlavně možností dvouleté praxe, budu moci v budoucnosti využít ve své pedagogické praxi. 7

2. Vymezení podstaty nadání, identifikace nadání Ve společnosti vždy vzbuzovali lidé s mimořádnými schopnostmi a dovednostmi pozornost. Lidé se dlouho snažili najít příčinu jejich výjimečnosti. Mnoho nových poznatků, především odborných studií, týkajících se této problematiky, přineslo minulé století. V této oblasti bylo provedeno mnoho výzkumů různými autory. Na základě odlišných postojů bylo vytvořeno mnoho přístupů k této problematice. 2.1. Definice nadání V bohaté historii zkoumání problematiky nadání bylo vytvořeno více než sto definic nadání. 1) V odborné literatuře se většinou uvádí různá dělení definic podle určitých kritérií. Například MÖnks a Ypenburg (2002) nastiňují čtyři modely výkladu pojmu nadání: Výklady nadání založené na schopnostech: vycházejí z předpokladu, že intelektové schopnosti lze zjistit již v časném věku nadaného dítěte. Tyto schopnosti se průběhu života již příliš nemění, tzn. že schopnosti jsou trvalé. Výklady nadání pomocí kognitivních složek: jsou zaměřeny především na procesy zpracování informací. Dále hledají kvalitativní rozdíly v informačních procesech. Mnozí autoři těchto definic navrhují místo IQ používat pojem QI, tj. kvalitu zpracování informací. Výklady nadání orientované na výkon: pro tyto modely je hlavní nejen výkon, ale také činitelé, kteří jsou potřební pro projevy nadání. Socio - kulturně orientované výklady nadání: tyto modely nadání předpokládají, že nadání se může projevovat jen za vhodného spolupůsobení individuálních a sociálních faktorů. 1) Hany in MÖNKS, F. J., YPENBURG, I. H. Nadané dítě rukověť pro rodiče a učitele. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0445-5. 8

Pokud pohlédneme na konkrétní definice nadání, nesmíme opomenout definici S. Marlanda, která patří mezi nejznámějším a nejčastěji uváděné v odborných publikacích: Nadaní žáci jsou identifikováni profesionálně kvalifikovanými osobami jako děti s přednostmi význačnými pro schopnost vysokého výkonu. Tyto děti vyžadují diferencované vzdělávací programy a služby nad rámec běžně poskytovaných klasickým vzdělávacím programem k tomu, aby mohly přispět ke svému prospěchu i užitku společnosti. Děti schopné vysokého výkonu zahrnují ty, které v celém spektru, nebo v omezené oblasti vykazují mimořádně vysokou úroveň své činnosti v následujících oblastech: všeobecná intelektuální schopnost, specifické akademické vlohy (matematické, přírodní vědy, historie, literatura), kreativní a produktivní myšlení, schopnost vůdcovství, vizuální schopnosti a pohybové umění, psychomotorická schopnost. 2 ) Jako výstižnou hodnotím také definici, která vznikla na zasedání Columbus Group v roce 1991. Podle ní nadání je asynchronní vývoj ve kterém se kombinují zrychlené rozumové schopnosti a zvýšená intenzita k vytvoření vnitřních zkušeností a povědomí, které jsou svou kvalitou odlišné od normy. Tato nerovnoměrnost se zvyšuje spolu s vyšší intelektovou kapacitou. Tato jedinečnost činí nadané obzvláště zranitelnými a vyžadují tak změny v rodičovské výchově, školním vzdělávání i poradenské činnosti, aby se mohli optimálně rozvíjet 3) Hříbková se zaměřuje nejen na definování nadání, ale také na demonstraci mimořádných výkonů. Připomíná, že za nadané dítě bývá považováno to, které dosahuje mimořádných výkonů v určité oblasti ve srovnání s výkony svých vrstevníků. Z vynikajících výkonů lze potom usuzovat na vysoce rozvinuté schopnosti intelektové a mimointelektové povahy, na některé osobnostní vlastnosti 2) 3) JURÁŠKOVÁ, J. Základy pedagogiky nadaných. Praha: Institut Pedagogicko-psychologického poradenství ČR, 2006. ISBN 80-86856-19-4. s. 14. FOŘTÍK, V., FOŘTÍKOVÁ, J. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-297-3. 9

a na podpůrný vliv prostředí. 4) Zároveň upozorňuje, že nadání dítě může, ale také z nějakých důvodů nemusí projevovat. Tak se to může stát zejména v raném věku a potom mluvíme o tzv. latentním nadání. 2.2. Charakteristické vlastnosti osobnosti nadaného žáka Odborníci, kteří se zajímají o problematiku nadaných žáků, často vytváří seznamy charakteristik, které jsou těmto dětem připisovány. Zároveň ale upozorňují, že skupinu nadaných žáků rozhodně netvoří jedinci se stejnými vlastnostmi a mnohé z charakteristik se u některých žáků nemusí vůbec projevit. Využívat seznamy charakteristik nadaných žáků se často doporučuje učitelům nebo rodičům, aby mohli velmi předběžně odhalit případné nadání u svých žáků nebo potomků. V této kapitole tedy uvádím alespoň nejčastěji uváděné charakteristiky (vytvořeno podle Fořtík, Fořtíková, 2007, Hříbková, 2005 a Jurášková, 2006): Velká potřeba učit se samostatně získávají informace, zejména ze zdrojů v knižní nebo elektronické podobě. Vyžadují nové informace. Vynikají vysokým pracovním tempem. Vynikající paměť mnoho nadaných dětí má již v předškolním věku schopnost zapamatovat si obrovské množství dat a informací, kterým byly vystaveny jen jednou. Disponují zejména logickou, zrakovou i sluchovou pamětí. Rychle si vybaví velké množství informací z různých oblastí nebo mají velkou zásobu informací především z oblasti jejich zájmu. Jsou dobří pozorovatelé, rychle si zapamatují nejrůznější detaily. Vnitřní motivace a neutuchající aktivita nadané dítě disponuje silnou vnitřní motivací a zejména v oblasti svého zájmu nepotřebuje žádnou vnější stimulaci ve formě známek nebo pochval. Jeho chování, 4) HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní. Praha: Universita Karlova, 2005. ISBN 80-7290-213-X. 10

zejména v oblasti jeho zájmu, je cílevědomé a je zde schopno projevovat vysokou míru dlouhodobé koncentrace pozornosti. Neobyčejná zvídavost a obliba komplikovanosti nadané děti mají vysokou potřebu objasňovat a získávat nové poznatky v oblasti, která je zajímá, proto jsou jejich učitelé neustále bombardováni dotazy. Nadaní jsou schopni sami vyhledávat potřebné informace a orientovat se v nich. Oblast jejich zájmu přesahuje požadovaný rozsah i hloubku učiva. V nižším věku je to pak zájem o fungování veškerého dění ve světě kolem dítěte, které je proto spojené s neustálým dotazováním. Čtení již v raném věku, bohatá slovní zásoba, gramatická správnost, schopnost pracovat s abstraktními pojmy a vytvářet originální myšlenky řada nadaných se naučí číst již před 4. rokem a při vstupu do školy čte naprosto plynně a používá malá i velká písmena. Nejen díky tomu disponují nadaní žáci bohatou slovní zásobou. Jsou rovněž schopni tvořit složité, ale zcela logicky složené věty. Díky čtení rozšiřují okruh svých znalostí a získávají nové vědomosti. Čtou mnoho knih, převážně encyklopedie, které souvisí s problematikou, která je právě zajímá. Abstraktní myšlení a práce se slovními a matematickými symboly se u nich objevuje mnohem dříve než u vrstevníků. Díky této vlastnosti jsou schopni chápat souvislosti, rychle a správně zobecňovat, snadno identifikovat chybu, jsou schopni nacházet originální řešení problémů a zvládají složité myšlenkové operace. Mají také zálibu ve strukturování informací a vytváření různých systémů. Hluboké zájmy většinou se nadaní snaží získat a seznámit se s co možná největším počtem informací o tématu, které je zaujalo. Citlivost až přecitlivělost jsou citliví na kritiku. Mají silný sklon k perfekcionismu. 11

Sociální charakteristiky nadaní žáci potřebují volnost. Vyžadují rovnoprávnou komunikaci. Mají sofistikovaný smysl pro humor. Rádi jsou v kontaktu s dospělými nebo staršími kamarády než s vrstevníky vzhledem k často odlišným zájmům nacházejí nadané děti kamarády mezi staršími dětmi nebo dospělými. Nerovnoměrný vývoj zrychlený intelektový vývoj souvisí často s průměrným nebo dokonce zpomaleným vývojem emocí a třeba i zpomaleným vývojem například v oblasti jemné motoriky. Ze zmíněných charakteristik by se mohlo zdát, že nadaný žák je snem každého učitele. Ale nadání sebou přináší i problémové projevy, které plynou z odlišného vývoje v kognitivní, afektivní oblasti. Může tak docházet k určitým problémů v soužití s ostatními. V odborné literatuře se nejčastěji jako problémové objevují tyto projevy: nevhodné chování ve škole, které může být zapříčiněno disproporcemi mezi schopnostmi, kterými nadaný žák disponuje, a které jsou od něj vyžadovány, rutinní, předvídatelná práce ve škole, navíc spojená s pomalým tempem nebo s určováním práce a příkazy, je pro něj neuspokojivá a nudí jej nebo na ni reaguje vyrušování, chtějí vše zdůvodnit, kladou nečekané otázky, rádi ovládají diskusi a chtějí být dominantní, odmítají se přizpůsobovat, odmítají autoritativní přístup učitele. 12

Pokud se u dítěte výrazně projevují alespoň některé z těchto znaků, je to důvod, abychom začali komplexněji zkoumat jeho předpokládané nadání. 5) Ovšem na druhé straně existence některé z charakteristik nemusí hned potvrzovat nadání žáka. Nadání se projevuje velice individuálně a záleží na osobnosti každého jedince. Učitel by měl žákovi, u kterého se výrazně projevují některé z výše zmiňovaných charakteristik, věnovat větší pozornost. Následně ho doporučit na komplexnější vyšetření k odborníkovi, kde se nadání může potvrdit nebo vyvrátit. Výčet všech možných charakteristik nadaných žáků nám nemůže zaručit jejich bezchybné, jednoznačné, snadné identifikování. Všechny tyto charakteristiky se vyskytují v různé míře a některé se nemusí vyskytovat vůbec, proto je třeba si stále uvědomovat, že když mluvíme o nadaných žácích, nejedná se o homogenní skupinu, ale o skupinu složenou z jedinečných osobností. To potvrzuje i fakt, že mezi nadanými žáky se často vyskytuje další specifická skupina nadaných žáků. Do této skupiny řadíme např. handicapované nadané žáky, nadané s poruchami učení, podvýkonné nadané žáky či nadané žáky s Aspergerovým syndromem. 2.3. Druhy nadání Autoři výše uvedených definic rovněž uvádí, že nadání se může projevovat v jedné nebo několika oblastech. Odborníci vymezují jednotlivé druhy nadání podle různých kritérií. I v této oblasti se tedy setkáváme s odlišnými názory. Základní klasifikaci nadání můžeme rozdělit podle L. Hříbkové na horizontální a vertikální. Horizontální klasifikace člení nadání podle druhů činnosti, ve kterých se nadání demonstruje. Mluvíme pak o nadání hudebním, výtvarném, jazykovém, matematickém, sportovním apod. Tradičně se ovšem nadání dělí do tří skupin na intelektové, umělecké a sportovní. Právě intelektové nadání je předmětem této práce. Jiné rozdělení přinesli DeHaan a Havighurst, 6) kteří rozlišují následující druhy nadání: 5) 6) DOČKAL, V. aj. Psychológia nadania. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1987. In FOŘTÍK, V., FOŘTÍKOVÁ, J. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-297-3. s. 12. 13

intelektové, jehož nositelé vynikají výjimečnou pamětí, mimořádnými početními, verbálními, prostorovými schopnostmi a bývají velice úspěšní ve školních činnostech, kreativní, které se vyznačuje schopností tvořit nové myšlenky a produkty, vědecké, jehož nositelé snadno používají algebraické symboly, mají rozvinuté abstraktní myšlení, vůdcovské (manažerské), které zahrnuje schopnost zkvalitňovat mezilidské vztahy, schopnost empatického cítění a cílevědomost, zručné, vyznačující se výraznými schopnostmi v oblasti manipulace, prostorové představivosti, vnímání detailů nebo rozdílů. V tomto rozdělení však postrádám zařazení pohybového nebo sportovního nadání, které by odráželo nadprůměrné schopnosti v oblasti koordinace tělesných pohybů. Zajímavý pohled na rozdělení nadání přináší také Sternberg, 7 ) který na základě své teorie inteligence rozlišuje tyto druhy nadání: analytické nadání, které lze měřit IQ testy, syntetické nadání, jehož nositelé nemusí mít vyšší IQ, ale mají největší přínos ve vědě, literatuře a umění. praktické nadání, jehož nositelé využívají své mimořádné schopnosti v praxi. Vertikální klasifikace rozděluje nadání podle míry jeho uplatnění. Mluvíme pak o nadání aktuálním a potenciálním. Aktuálním nadáním se rozumí výkony a projevy podávané v současné době. Avšak z hlediska budoucnosti, jsou současné projevy pouze potenciálním nadáním, protože v budoucnu umožní jedinci dosahování kvalitativně či kvantitativně vyšších výkonů. Další členění nadání uvádí také A. J. Tannenbaum, 8) který rozlišuje vzácné nadání, jehož nositelů je velice málo. Jsou schopni reformovat společnost a posouvat její vývoj vpřed. Nositelé obohacujícího nadání svými produkty obohacují společnost. Umožňuje jim dosahovat vysokých výkonů v intelektuálních 7) 8) SEJVALOVÁ, J. Talent a nadání jejich rozvoj ve volném čase. Praha: IDM MŠMT, 2004. ISBN 80-86784-03-7. A. J. TANNEBAUM in HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní. Praha: Universita Karlova, 2005. ISBN 80-7290-213-X. 14

oblastech. Většinou jsou to učitelé, sociální pracovníci, právníci. Poslední kategorií je neobvyklé nadání, jehož nositelé dosahují výkonů za hranicemi lidských možností. Myslím, že bychom měli respektovat alespoň základní dělení nadání na intelektové, pohybové a umělecké, protože se od sebe liší již samotným prostředím, ve kterém se uskutečňují a také vyžadují rozdílné zázemí. Nadaný sportovec bude jistě vyžadovat jiné pomůcky, zázemí, přístupy, apod. než nadaný budoucí vědec nebo skladatel. 2.4. Inteligence Základ intelektového nadání tvoří podle mnohých odborníků inteligence. V historii zkoumání obou termínů se nadání a inteligence ve velké míře překrývá. Samotné vymezení podstaty termínu inteligence, přestože se často používá, je obtížné a jednotlivé názory se mnohdy velmi liší. W. Stern definuje inteligenci jako schopnost přizpůsobit se novým požadavkům tím, že se užije myšlenkových prostředků odpovídajících účelu. 9) Další definici uvádí Cattel, podle něhož je inteligence kombinací charakteristik jedince, která zahrnuje schopnost pro náhled do kontextu vztahů a procesů, zahrnutých v abstraktním myšlení, adaptivitu v řešení problémů a kapacitu na získání nové kapacity. 10) Podle Gardnera, 11) každý člověk disponuje hned několika druhy inteligence, na různé úrovni. Jednotlivé typy inteligence poté vymezil takto: inteligence logicko matematická, lingvistická, prostorová, hudební, přírodní, tělesně pohybová a personální. Jazyková inteligence Vyznačuje se citlivostí, mimořádnou schopností pracovat s jazykem v mluvené i psané formě. Oblibou je pak zejména psaní slohových útvarů, povídek, básní, mezi koníčky patří četba knih novin, 9) SEJVALOVÁ, J. Talent a nadání jejich rozvoj ve volném čase. Praha: IDM MŠMT, 2004. ISBN 80-86784-03-7. 10) JURÁŠKOVÁ, J. Základy pedagogiky nadaných. Praha: Institut Pedagogicko-psychologického poradenství ČR, 2006. ISBN 80-86856-19-4. s. 24. 11) MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. s. 36. 15

encyklopedií. Žáci s jazykovým nadáním také řeší a sestavují křížovky, hádanky, nebo hříčky se slovy. Logicko - matematická inteligence Projevuje se schopností analytického a syntetického myšlení, schopností logického přístupu k řešení problémů, schopností pracovat a orientovat se ve světě čísel, pravděpodobností, řešení logických hádanek a problémů, hraní šachů. Prostorová inteligence Je zvýšená schopnost funkčního vnímání a orientace v prostoru. Žáci se snadno pohybují v prostoru, nebo řeší prostorové úlohy. Tělesně pohybová (kinetická) inteligence Takto nadaní žáci mají výbornou schopnost koordinace těla. Vynikají v různých sportech a pohybových činnostech. Hudební inteligence Takto nadaní žáci mají rozvinutou schopnost vnímat zvuky okolí, melodie, rytmy, tóny, takové nadání bývá silně rozvinuto u hudebních skladatelů. Interpersonální inteligence Takto inteligentní děti disponují vysokou schopností empatie, jsou extrovertní, společenské otevřené. Intrapersonální inteligence Takto inteligentní žáci mají rozvinutou schopnost porozumět sami sobě. V názorech se nenechají ovlivnit druhými, jdou si za svým. 2.5. Problematika diagnostiky nadaných žáků Diagnostika nadání je velice složitá. Již samotné definice jsou velice široké a nejednotné. Chtěla bych zdůraznit, že vyhledávání nadaných dětí získává svůj smysl až tehdy, když máme k dispozici edukační nabídku pro nadané děti, která se bude po vyhledání také realizovat. V procesu vyhledávání nadaných jsou klíčové dva pojmy: identifikace a výběr. 16

Identifikací nadaných se nejčastěji rozumí proces vyhledávání dětí, které svými předpoklady a chováním vyhovují zařazení do speciální edukační nabídky určené pro nadané děti. Identifikace umožňuje odhalit i tzv. latentní nadání, tzn. nadání dětí, které z nějaké důvodu nepodávají mimořádné výkony, ačkoliv jejich osobnostní potenciál s vysokou pravděpodobností umožní podávání takových výkonů v budoucnosti. Identifikace má obrovský význam především u dětí nižšího věku, neboť jim je dána šance na plnohodnotné rozvinutí potenciálu, který mají. Druhým způsobem vyhledávání nadaných je výběr. Výběrem se obvykle rozumí takové vyhledávání nadaných, kdy jediným nebo hlavním kritériem pro posouzení nadání je podávaný výkon v dané oblasti a pouze nejúspěšnější děti, které mimořádné výkony v této oblasti podávají, jsou zařazovány do speciálních edukačních nabídek pro nadané. Při výběru se setkáváme naopak spíše s dětmi staršího školního věku. 12) Pro úplnost uvádím alespoň několik konkrétních metod využívaných při vyhledávání nadaných: Testy inteligence - z nichž mezi nejpoužívanější v naší republice patří Wechslerův WISC III a Amthauerův TSI. 13 ) Jejich používání ovšem přináší některé specifické problémy, jedním z nich je exkluzivní právo psychologů na jejich používání. 14) Testy výkonu - které jsou často kombinovány s inteligenčními testy. Didaktické testy - které ověřují znalosti a vědomosti z určité oblasti, předmětu nebo tématu. 15) Do této skupiny můžeme zařadit různé vstupní a výstupní srovnávací testy, které se běžně používají například při přijímacích zkouškách nebo při srovnávání žáků, např. Scio testy. Výsledky ve škole - hodnocení zejména portfolia dítěte. Školní známky jsou pouze orientační a v této problematice mohou být až zavádějící. Výsledky soutěží - zde se sledují nejen výsledky, ale i vlastní aktivita a zájem o zapojení do soutěží. 12) 13) 14) 15) HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní. Praha: Universita Karlova, 2005. ISBN 80-7290-213-X. HŘÍBKOVÁ, L. in MACHŮ, E. Rozpoznávání a vzdělávání rozumově nadaných dětí v běžné třídě základní škol: příručka pro učitele a studenty učitelství. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3979-5. FOŘTÍK, V., FOŘTÍKOVÁ, J. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-297-3, s. 28. HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní. Praha: Universita Karlova, 2005. ISBN 80-7290-213-X. 17

Posouzení dítěte učitelem nebo skupinou učitelů - jehož úspěšnost závisí na nezaujatém pohledu učitelů, kteří se věnují této problematice. Posouzení dítěte vlastními rodiči posouzení dítěte rodiči by mělo být součástí hodnocení dítěte, ale toto hodnocení by mělo být nezaujaté, bez předsudků. Toto je pouze orientační výčet možných metod, které lze při identifikaci nadání použít. Rovněž musíme brát v úvahu, že žádná z těchto metod není univerzální a nemůže podávat stoprocentně pravdivé výsledky. Závěrečné rozhodnutí musí vždy posoudit odborný pracovník. Při identifikaci záleží také na druhu nadání, které zkoumáme. Můžeme říci, že při identifikaci nadaných žáků je lepší použít více různých metod. Celý tento proces je velmi složitý a je k němu zapotřebí spolupráce širokého okolí dítěte rodiči počínaje a pedagogicko-psychologickými pracovníky konče. 18

3. Edukace nadaných žáků na 2. stupni ZŠ Bez ohledu na druh či stupeň nadání, má nadaný žák právo na adekvátní vzdělání a optimální rozvoj toho nejlepšího, co je v něm ukryto. Při stanovení optimálního přístupu ke vzdělávání nadaných žáků musíme vycházet z jejich specifických potřeb, na základě kterých si stanovíme cíle, kterých má být dosaženo. 3.1. Edukační potřeby nadaných žáků Mimořádně talentovaní žáci mají nejen výjimečné schopnosti, ale současně i výjimečné potřeby. 16 ) Jako specifické edukační potřeby se většinou označují (sestaveno podle Laznibatová, 2001, Jurášková, 2006): Potřeba adekvátní stimulace - především v předškolním a mladším školním věku je důležité poskytnout dětem dostatečně rozmanité a podnětné prostředí, ve kterém se projeví jejich mimořádné schopnosti. Pro žáky na základní škole není stereotypní jednoduchá práce bez fantazie a aktivních podnětů žádným přínosem. Nadaní žáci potřebují uspokojit svoji intelektuální zvědavost. Jsou proto důležité nejen pestré podněty, ale také poskytování nových informací. Potřeba adekvátního kurikula kurikulum musí zohlednit rozdílnost zájmů a postojů nadaných žáků ke vzdělávání a také individuální osobnost každého z nich. Jejich individuálním potřebám je třeba přizpůsobit obsah, metody a formu vzdělávání podle konkrétních požadavků tak, aby co nejefektivněji pomohly nadanému žákovi rozvinout jeho potenciál. Potřeba adekvátního hodnocení - také hodnocení by mělo odpovídat dané osobnosti nadaného žáka, úpravě metod a forem vzdělávání. Potřeba neautoritativní komunikace, pozorného naslouchání, nenucení do činnosti neautoritativní komunikací máme na mysli nejen rovnost učitele a žáka tak, aby žák sám mohl brát učitele jako sobě 16) JURÁŠKOVÁ, J. Základy pedagogiky nadaných. Pezinok: Formát, 2003. ISBN 80-89005-11-X. 19

rovného partnera, jako člověka, kterému se může svěřit se svými problémy a pocity. Ale zároveň chápeme neautoritativní komunikaci tak, že žáka podporujeme při vyjadřování jeho názorů, které jsou podložené argumenty, neboť i tak se rozvíjí jeho myšlení. Nevhodné je dále autoritativní chování rodičů. Potřeba adekvátního sociálního prostředí - nadaní žáci potřebují volnost. Jak vyplývá už z charakteristiky nadání mají zrychlený intelektový vývoj, často odlišné zájmy, sofistikovaný smysl pro humor, vyžadují rovnoprávnou komunikaci, což může vést k nepochopení jejich vrstevníky a může vést k osamělosti, a proto nacházejí nadané děti kamarády mezi staršími dětmi nebo dospělými. Potřeba individuálního přístupu - každý nadaný je jedinečná osobnost. Jejich specifické projevy jsou často natolik odlišné, že nemůžeme k nadaným přistupovat jako k homogenní skupině. Na základě poznání potřeb nadaných žáků jsme tedy schopni vymezit edukační cíle, kterých má být při vzdělávání nadaných žáků dosaženo. 3.2. Edukační cíle ve výchově a vzdělávání nadaných žáků Ve vzdělávání nadaných žáků se obecně klade za cíl především poskytnutí co největší škály a obsahu vzdělávacích tak, aby se vyhovělo jejich specifickým potřebám. 17) Učitelé by měli usilovat o rozvoj osobnosti nadaných žáků, aby mohli co nejefektivněji nakládat se svým nadáním, byli schopni samostatné, tvořivé práce a dokázali se úspěšně zařadit do sociálního prostředí. Vytčení obecného cíle však není dostačující. Je nutné stanovit vzdělávací cíle podrobněji, a to v oblasti kognitivní i nekognitivní. Kognitivní cíle Kognitivní oblast zahrnuje zejména rozvoj intelektových schopností a jejich využití, rozvoj a využití tvořivosti a nepochybně také na správné využívání 17) LAZNIBATOVÁ, J. Nadané dieťa, jeho vývin, vzdelávanie a podporovanie. Bratislava: IRIS, 2001. ISBN 80-88778-32-8. 20

výborné paměti. Stejně jako u průměrně nadaných žáků není cílem jejich edukace pouze osvojování poznatků. Cílem je, aby žáci nové poznatky používali pro svůj další rozvoj v kognitivní oblasti, například pro osvojování nových vědomostí a pro vznik nových myšlenek. Za specifické cíle v kognitivní oblasti se považuje zejména aktivní vyhledávání, aktivní zpracování a aktivní vytváření informací, poznatků, vědomostí a zručností. Předpoklady pro dosažení těchto cílů: žákům bychom měli poskytnout informace, které jsou nad rámec standardních vzdělávacích programů, žáci by měli mít možnost zvolit si doplňkové vyučování, například odpolední kroužky, žáci by v hodinách měli řešit kreativní a problémové úlohy, žáci nemají ztrácet čas dlouhodobým opakováním a fixací učiva, žáci by měli prezentovat výsledky vlastního studia, měli bychom podporovat žákovy zájmy a jeho samostudium v určité oblasti. Cíle v nekognitivní oblasti Cíle v nekognitivní oblasti zahrnují zejména rozvoj emocionálních a sociálních schopností nadaného žáka. V emocionální oblasti bychom se měli zaměřit zejména na ty vlastnosti, které by mohly způsobovat problémy v rozvoji jeho nadání. Nadaní bývají často perfekcionisté, kteří se těžce vyrovnávají s neúspěchem. Měli bychom proto dbát na to, aby se naučili vypořádat se s neúspěchem a také usilovat o správný rozvoj jejich sebevědomí. Dbáme tedy na utváření správného obrazu sebe sama. Také v sociální oblasti se mohou u nadaných jedinců vyskytovat některé specifické problémy, které bychom měli vést správným směrem. Někteří jedinci mohou disponovat extrémně nízkými sociálními schopnostmi, velkou potřebou volnosti a aktivity, nebo neschopností komunikovat se svými vrstevníky. Ve vzdělávání bychom se tedy měli soustředit také na sociální schopnosti žáka, aby se mohl vyrovnat s rozmanitým sociálním prostředím. 21

3.3. Úprava obsahu a organizace vzdělávání nadaných žáků Vzdělávání nadaných žáků musí vycházet z edukačních potřeb těchto žáků. Vzhledem k tomu, že se vzdělávací potřeby jednotlivých žáků mohou výrazně lišit, stejně jako jejich povahové rysy, měli bychom dbát při výběru vhodných metod výuky na individuální potřeby každého žáka. V edukaci nadaných žáků jsou nejčastěji používány dva základní přístupy, které upravují zejména organizaci a uspořádání obsahu výuky. Mluvíme o akceleraci a obohacení. 3.3.1. Akcelerace Zjednodušeně můžeme říci, že akcelerace znamená urychlení vzdělávání. Nejedná se však pouze o rychlejší tempo výuky, ale zároveň i o poskytnutí učiva na vyšší úrovni, než která by příslušela žákovi podle jeho věku a ročníku. V praxi se můžeme setkat především s těmito strategiemi: dítěti je umožněn dřívější nástup do školy, přeskočení ročníku, dítě dochází na výuku jednoho nebo i více předmětů do vyššího ročníku, současné absolvování dvou ročníků během jednoho školního roku. Často se můžeme setkat s akcelerací v rámci jednoho předmětu, kde se využívá zhuštění probíraného učiva. Žáci totiž nepotřebují tolik času na procvičování a opakování a nebo jim mohou být některé části učiva sloučeny. Tím je získán čas a prostor na probírání další látky a možné využití další strategie obohacení učiva. Akcelerace je umožněna díky tomu, že kognitivní procesy u nadaných žáků jsou na vyšší úrovni než u jejich vrstevníků. Mohou se tedy snadno vyrovnat starším jedincům. Další skutečností, která umožňuje akceleraci je, že nadaní žáci mohou být při řešení problémů daleko rychlejší než jejich vrstevníci. 3.3.2. Obohacení Tato metoda je založena na jiném principu než urychlování. Obohacení je spíše kvalitativní strategie, která žákům umožní získat nové, odlišné informace a aktivity, než které jsou dostupné pro jejich vrstevníky. Zatímco akcelerace je spíše kvantitativní strategie, která zhušťuje, urychluje, ale pracuje se stejnými 22

informacemi a aktivitami, které jsou přístupné i ostatním žákům, byť v delším období. Cílem obohacení tedy není zrychlování vzdělávacího procesu, ale rozšíření a prohloubení učiva nad rámec probíraného učiva. Výhodou je také to, že obohacování vede nadané žáky k objevování, hledání souvislostí. Obohacení můžeme realizovat takto: v rámci daného předmětu, tzn. žák je integrován v běžné třídě a obsah učiva je pro něj sestaven tak, že probírá stejné téma jako ostatní žáci, ale více do hloubky, jako samostatný předmět, který navazuje na znalosti získané v hodinách daného předmětu, jako samostatný výukový blok nebo projekt. Předpokladem pro uskutečnění obohacení je získání času, vhodných podmínek a prostoru, čehož může být dosaženo například dříve zmíněnou akcelerací. Vidíme tedy, že tyto dvě základní strategie se vzájemně doplňují a prolínají. Pokud bychom se podívali na to, jak tyto dvě strategie přispívají k uskutečňování výukových cílů nadaných žáků, tak můžeme říci, že především obohacení má zásadní vliv na rozvoj jak kognitivních tak afektivních složek žákovi osobnosti. Kognitivní složku žákovy osobnosti rozvíjí zejména tyto aktivity: 1. Studium, poznávání a zpracování mnohých faktů souvisejících s daným tématem, například hledání informací z různých zdrojů, jejich třídění, analýza, porovnávání, abstrakce, zevšeobecňování, interpretace, hodnocení. 2. Samostudium, tedy domácí samostudium, studium v rámci vyučování, pozorování přírodních a fyzikálních jevů. 3. Řešení úloh. Afektivní složku žákovy osobnosti rozvíjí zejména tyto aktivity: 1. Oblast intrapersonální: radost z poznávání a řešení úlohy, získávání postojů a hledání způsobů řešení reálných problémů, nabývání 23

zkušeností z vystupování před kolektivem v rámci prezentací, sebepoznávání a sebeuvědomování v rámci hodnocení, sebehodnocení a hodnocení žákovským kolektivem. 2. Oblast interpersonální: společné řešení úlohy ve skupině nebo v rámci celého žákovského kolektivu, tolerance, respekt, ocenění práce druhých, diskuse, vyjádření a obhajoba vlastního názoru, uznání argumentů druhých, rozvoj agrumentační komunikace. 18) 3.4. Úprava metod používaných pro vzdělávání nadaných žáků Touto úpravou se rozumí zejména používání takových vyučovacích metod, které by akceptovaly specifické vzdělávací potřeby nadaných a také jejich specifické projevy a charakteristiky pozitivní i ty problémové. Používané metody by měly: aktivizovat myšlení podněcovat rozvoj myšlení na vyšší úroveň, podporovat k činnosti a rozvíjet zájem, rozvíjet samostatnost, rozvíjet schopnost spolupracovat s druhými a respektovat jejich názory. rovinách: Metody můžeme podle fází edukačního procesu charakterizovat ve třech Metody motivační a expoziční Nadaní žáci disponují vysokou mírou vnitřní motivace, která tvoří dobrý základ pro další činnost ve výuce. Neznamená to však, že by učitel mohl motivační metody zcela vypustit. Měly by sloužit jako aktivizace žáka pro samostatné objevování a získávání nových znalostí. Při expozici učiva se žák může podílet na objevování nového pravidla, nového učiva a nemůže být ve výuce pouze pasivní 18) JURÁŠKOVÁ, J. Základy pedagogiky nadaných. Praha: Institut Pedagogicko-psychologického poradenství ČR, 2006. ISBN 80-86856-19-4. str. 51. 24

příjemce. Při tomto objevování zároveň aplikuje předešlé znalosti a zkušenosti. Při expozici můžeme také zařazovat náročnější nebo rozšiřující učivo. Metody fixační Při fixaci učiva by učitel měl minimalizovat mechanické, stereotypní procvičování učiva. Žák by měl při procvičování naplno využít svých schopností. Proto by mu měly být poskytnuty podnětné úlohy, například ve formě výjimek z pravidel, hlavolamů, úloh, ve kterých uplatní znalosti z více oblastí, úlohy na rozvoj logického myšlení, úlohy na rozvoj kritického myšlení, úlohy na rozvoj tvořivosti. Metody diagnostické a hodnotící Volba diagnostických a hodnotících metod by se měla přizpůsobit náročnosti učiva, úrovni myšlení žáka a zároveň bychom měli přihlížet především ke specifickým vlastnostem osobnosti nadaného. Učitel by měl hodnotit zejména pokrok, který žák v průběhu výuky udělal. Při hodnocení bychom neměli opomínat některé osobnostní charakteristiky, například sklon k perfekcionismu, citlivost na hodnocení svého výkonu, urychlený kognitivní vývoj a celkovou odlišnost vzdělávacího procesu. 3.5. Úprava forem vzdělávání nadaných žáků Dvě základní formy výuky nadaných žáků jsou integrace a segregace. Používají se i formy přechodné - smíšené. Při integraci je nadaný žák zařazen do klasické, nespecializované třídy, při segregaci vznikají samostatné skupiny, nebo třídy nadaných žáků. Jako negativní se u segregované formy vzdělávání označuje fakt, že nadaní žáci jsou vyčleňováni z kolektivu ostatních a i v budoucnosti mohou mít potíže se zařazením do běžných společenských vztahů. Pozitivní vlastností u segregovaného vzdělávání je skutečnost, že děti jsou mezi podobně nadanými spolužáky, kteří se navzájem mohou kladně ovlivňovat v učení. Segregovaný způsob má i výhodné podmínky pro jejich výuku. Celé prostředí školy, jednotlivé učebny a pomůcky jsou plně přizpůsobeny potřebám 25

studia. Učivo pro nadané je zpočátku akcelerováno, poté rozšiřováno a prohlubováno. Učitelé pracují se stejnorodou studijní třídou, se sníženými počty žáků a jsou dostatečně seznámeni s problematikou nadaných dětí. Vzdělávání v běžných školách může rovněž na dostatečné úrovni uspokojovat jedincovy vzdělávací a výchovné potřeby, avšak klade nejen na učitele daleko vyšší požadavky. Aby se dalo hovořit o účinné a plnohodnotné integraci, musí být zabezpečeno několik základních, občas těžce realizovatelných podmínek. Po dohodě s psychologem navrhnout způsob diagnostikování a rozvíjení nadání, obstarat kompetentní učitele, vypracovat alternativní učební plány, zaopatřit doplňkové učební pomůcky, navrhnout nový systém hodnocení nadaných žáků, atd. Možná proto je zakládání specializovaných tříd jakousi kompenzací prozatím nedostačující úrovně některých běžných základních škol. 19) Rozhodování o nejvhodnější formě edukace je velice složité a mělo by vycházet především z potřeb a osobnosti nadaného žáka. Přihlíží se také k věku, možnostem rodičů, učitelů, školy. Dalším činitelem, který ovlivňuje rozhodování o vhodné formě vzdělávání nadaného žáka je druh nadání. Jedná se zde zejména o umělecká, sportovní intelektová nadání, která jsou mnohdy rozvíjena na úkor všeobecného vzdělání. Rozvíjení některých druhů nadání si vyžaduje i náročnější požadavky na prostředí a pomůcky, jejichž naplnění běžně nemusí být v silách základních škol. Proto i v tomto případě má segregace své opodstatnění. Důležitý vliv na rozhodování hraje i stupeň nadání. Jedinci s potenciálem pro mimořádně vysokou úroveň činnosti vyžadují bohatší vzdělávací podmínky, které může nabídnout jen škola specializovaná. Obě formy vzdělávání, jak integrovaná, tak segregovaná, mají zajisté velký význam při rozvoji nadání žáka. 19) MACHŮ, E. Rozpoznávání a vzdělávání rozumově nadaných dětí v běžné třídě základní školy příručka pro učitele a studenty učitelství. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-3979-5. 26

3.6. Úprava prostředí pro vzdělávání nadaných žáků Prostředím se rozumí klima ve třídě i rodině, které zahrnuje i materiální zabezpečení. Úprava prostředí by mohla zahrnovat také úpravu vzdělávacích programů a celkové organizace (příležitost účastnit se soutěží, exkurzí, apod.). Charakteristickými znaky učebního prostředí by mělo být: 20 ) Orientace na zájmy a potřeby žáka. Nezávislost žák je veden k samostatnosti, k hledání vlastních způsobů řešení. Otevřenost novým myšlenkám, lidem i věcem. Akceptace akceptování názorů a řešení, nedirektivnost v pedagogickém přístupu. Komplexnost zahrnuje podnětné úlohy, komplexní myšlenky a sofistikované metody, dále zahrnuje množství materiálů, pomůcek a informačních zdrojů. Nekonkurenčnost porovnávání výkonů jednotlivých žáků je nevhodné, vzhledem k perfekcionismu a citlivosti, kterou nadaní žáci disponují. Flexibilita přizpůsobení rozvrhu, přístupu, kritérií hodnocení, učitelových požadavků. Mobilita pohyb v rámci třídy, přístup k různým pomůckám, materiálům, k vybavení a k akcím pořádaných mimo školu. 3.7. Úprava hodnocení nadaných žáků Také při hodnocení nadaných žáků bychom měli přihlížet k jejich specifickým vlastnostem a celkové osobnosti. V úvahu bychom měli brát nejen jejich často odlišné vlastnosti jejich osobnosti (například tendence k perfekcionismu, citlivost, urychlený kognitivní vývoj), ale také odlišnost vzdělávacího procesu. Podle hodnotícího subjektu můžeme při hodnocení nadaných využívat: 20) JURÁŠKOVÁ, J. Základy pedagogiky nadaných. Praha: Institut Pedagogicko-psychologického poradenství ČR, 2006. ISBN 80-86856-19-4. str. 65. 27

Hodnocení učitelem stejně jako u jiných žáků i tomto případě je na místě zvážit, do jaké míry je vhodné či nevhodné používání pouze známek při hodnocení. Domnívám se, že vzhledem k předpokládaným úpravám vzdělávání je lepší používání kombinací různých metod hodnocení. Známkou nemůžeme ohodnotit snahu nebo pokrok, kterého dítě dosáhlo, proto je vhodné doplnit známku o slovní hodnocení. Hodnocení spolužáky umožňuje, aby si žák vytvořil objektivní názor na výtvor druhého a zároveň se naučil přijímat pozitivní i negativní názory na svoji práci od ostatních spolužáků. Sebehodnocení umožňuje žákovi sebekriticky se podívat na vlastní práci. To je důležité zvláště u těch nadaných žáků, kteří mají často snížené sebevědomí a tendence k perfekcionismu. Pomocí podpory zdravého sebehodnocení můžeme u nadaného žáka utvářet zdravý, adekvátní pohled na jeho vlastní práci. 3.8. Role učitele ve vzdělávání nadaných žáků V souvislosti s edukací nadaných žáků se musíme zaměřit také na postavu učitele, který v tomto procesu hraje nezastupitelnou roli. Učitel může napomoci již při samotné identifikaci nadání u konkrétního žáka. Významným způsobem také ovlivňuje a formuje žáka, vytváří vhodný vzdělávací program, připravuje výuku, materiály, apod. K tomu je ovšem zapotřebí nejen pozitivní přístup a motivace samotného učitele, ale zároveň také podpora ze od rodičů i vedení školy. Vzdělávání nadaných žáků je velice náročný úkol, a proto je nutné připravit učitele na jeho úspěšné zvládnutí. V opačném případě by mohlo dojít k nebezpečné situaci, kdy důsledkem neadekvátní péče o nadaného žáka, by jeho výkon nedosahoval úrovně, na kterou má předpoklady. Pokud nejsou uspokojovány jeho vzdělávací potřeby, vystavujeme žáka hrozbě, že ztratí motivaci, nebo dosáhne až podvýkonu. 28

Nadaní tedy potřebují kvalifikované pedagogy, kteří jsou poučeni jak o psychologickém pozadí nadání, tak o metodice moderního vzdělávání obecně a vzdělávání nadaných dětí speciálně. 21 ) Problematika nadaných žáků je v současnosti již součástí přípravy budoucích učitelů na českých pedagogických fakultách. Například na Masarykově univerzitě jsou této problematice věnovány dva samostatné semináře a také konkrétní přednášky v rámci jednotlivých předmětů. V odborné literatuře se můžeme setkat s popisem vlastností, kterými by měl učitel nadaných žáků disponovat. Například J. Makerová rozlišila tři skupiny kvalifikačních charakteristik učitelů nadaných žáků, a to charakteristiky filozofické, profesní a osobnostní. Filozofické charakteristiky zahrnují učitelovy postoje k žákům a způsob, kterým přistupuje ke vzdělávání, jeho zájem o další sebevzdělávání, kooperativnost a odbornost v předmětech aprobace včetně celkového kulturního přehledu. Mezi profesní charakteristiky jsou zařazovány používané strategie vyučování, schopnost je flexibilně střídat podle povahy tématu, sociální a poradenské dovednosti učitele včetně jeho znalostí problematiky nadaných. K osobnostním charakteristikám řadí zejména: toleranci, empatii, autenticitu, entuziasmus apod. 22) V některých pozdějších výzkumech učitelů nadaných žáků byli samotní nadaní dotazováni na to, jaké kvality u učitelů považují za nejdůležitější. Z výzkumu vyplynulo, že žáci preferují profesionální charakteristiky učitele - především kompetenci a zájem o učení a vynikající způsobilost vyučovat. 23 ) 21) 22) 23) HOUŠKA, T. Možnosti diferenciace a práce s nadanými dětmi. [on-line]. [cit. 2007-02-12] <http:////abcde.cz//zpravy/poradna3.php>. J. MAKEROVÁ (1982) in HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní. Praha: Universita Karlova, 2005. ISBN 80-7290-213-X. D. SISK (1987) in HŘÍBKOVÁ, L. Nadání a nadaní. Praha: Universita Karlova, 2005. ISBN 80-7290-213-X. 29

Na tomto místě je třeba ještě upozornit na některé chyby, kterých se může učitel při práci s nadanými žáky nechtěně dopustit. Jedná se zejména o: vysoká očekávání a nároky na nadaného žáka, která mohou vést k nechtěné podpoře perfekcionismu, mylný předpoklad, že nadaný žák nedělá chyby, využívání nadaného žáka jako pomocníka při výuce. 30

4. Výzkumné šetření 4.1. Popis šetření a jeho průběhu Výzkumné kvalitativní šetření jsem prováděla od září 2007 do ledna 2009. V této době jsem měla možnost vést individuální výuku matematiky pro čtyři nadané žáky. Měla jsem tak jedinečnou příležitost, sbírat potřebná data pro své výzkumné šetření. Jeho předmětem byly vybrané výukové metody, strategie a aktivity, které je možné využívat při integrovaném vzdělávání nadaných žáků. Ty byly následně hodnoceny z několika hledisek: subjektivní hodnocení nadaných žáků, vliv na rozvoj nadání žáka, možnost zařazení do integrovaného vzdělávání. Po ukončení sběru dat jsem provedla jejich analýzu, jejíž postup jsem podrobněji popsala níže. Získané informace jsem vyhodnotila a popsala v závěrečné části této kapitoly. 4.2. Cíle výzkumného šetření Ve svém výzkumném šetření jsem se snažila získat konkrétní poznatky od konkrétních nadaných žáků, tak abych je mohla využít v praxi a změnit ji k lepšímu. Při práci s nadanými žáky jsem řešila otázku: Které výukové strategie je vhodné zařazovat do výuky, aby nadaní žáci rozvíjeli svoje schopnosti a výuka pro ně byla také zajímavá? Na základě této otázky jsem poté stanovila tyto cíle předloženého výzkumného šetření: vyhledat pomocí výzkumného šetření vhodné edukační strategie pro práci s konkrétními nadanými žáky, pomocí výzkumného šetření vyhledat nevhodné edukační strategie pro práci s konkrétními nadanými žáky. 31

4.3. Vybraní nadaní žáci (výzkumný vzorek) Výzkumný vzorek tvoří čtyři žáci základní školy, pro které jsem vedla individuální výuku matematiky. Měla jsem možnost s nimi pracovat dva roky a detailněji tak pozorovat jejich chování a jejich rozvoj. Nadání bylo u těchto žáků identifikováno dříve, než jsem s nimi začala pracovat. Škola, kterou navštěvují, se dlouhodobě zajímá o nadané žáky, podporuje jejich vyhledávání a vzdělávání. Proces identifikace nadaných dětí se na této škole uskutečňuje na základě nominace učiteli a odborného vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně. Všem žákům, kteří v určitých předmětech dosahují mimořádných výkonů, bylo doporučeno vzdělávání za pomoci individuálního vzdělávacího plánu, přičemž žáci zůstali integrováni do běžné třídy. Ve své hodině jsem pracovala s žákyněmi osmé (v následujícím roce deváté) třídy Evou, Kamilou a Terezou (jejich jména byla v této práci pozměněna), které jsem měla možnost vyučovat matematice v rámci individuální výuky. Tato výuka probíhala po dobu dvou let. Ve druhém roce se do výuky zapojil ještě matematicky nadaný chlapec Tomáš, který stejně jako Eva, Kamila a Tereza, navštěvoval třídu s rozšířenou výukou matematiky. Žákyně Eva, Kamila a Tereza svými výsledky opakovaně vynikaly nad ostatními spolužáky. Jakub svoje matematické nadání ve škole příliš neprojevoval. Eva, Kamila a Tereza mají mezi sebou velice blízký vztah. Také to byl jeden z hlavních důvodů, proč nepřešly na víceleté gymnázium. Každá byla přijata na jinou školu, a proto se rodiče a vedení základní školy, na doporučení pedagogicko-psychologické poradny, domluvili na individuálním vzdělávacím plánu pro tyto žákyně. Žákyním tak poskytli adekvátní vzdělání a ony přitom mohly setrvat ve známém prostředí. Níže uvedené informace, popisující jednotlivé žáky jsem čerpala z vlastního pozorování, rozhovorů se žáky, ze zkušeností třídní učitelky a ze zprávy z pedagogicko-psychologické poradny. 4.3.1. Eva Eva má vysokoškolsky vzdělané rodiče a nemá žádné sourozence. Má silný sklon k perfekcionismu, který ale nedává na sobě, na první pohled, příliš znát. Eva má široký všeobecný přehled, má mnoho koníčků, ve volném čase hodně čte nebo si 32

píše své vlastní povídky. Evino nadání bylo v pedagogicko-psychologické poradně diagnostikováno jako všestranné, navíc spojené s vysokým IQ. Eva má ve škole výtečné studijní výsledky. Učitelé ji chválí téměř ve všech předmětech. Po ukončení základní školy by chtěla navštěvovat všeobecné gymnázium a poté se stát lékařkou. Nejvíce času tráví s Kamilou, která byla také identifikována jako nadaná. Eva je ve třídě uznávaná, což dokazují i charakteristiky, kterými ji ostatní spolužáci ze třídy popsali na začátku školního roku (září 2008): velmi inteligentní mladá dívka, vždy připravená do školy, chytrá, hodná, dokáže přiznat svoji chybu, když nějaká je, má nejlepší projekty ve škole, dobrá na různé školní předměty, moc fajn holčina, drsná v lanovém centru, umí se dobře vyjadřovat, skvělá kamarádka, velice chytrá a ctižádostivá, má výborný smysl pro humor, úžasná kamarádka, je chytrá a zábavná, uvažuje logicky, velmi chytrá holka, mohla by se víc prosazovat, chytrá, komunikativní, uzná, když nemá pravdu. 4.3.2. Kamila Má výborné rodinné zázemí. Velice si rozumí se svým starším bratrem. Ten jí často vysvětluje učivo, které ve škole ještě neprobírali a Kamila se o ně zajímá. Svými studijními výsledky je Kamila společně s Evou a Terezou nejlepší z celé třídy. V hodinách se hodně hlásí a snaží. Má výborný všeobecný přehled. Oproti ostatním spolužákům má stejně jako Eva rychlejší pracovní tempo. Vyniká nejen v matematice, ale také v českém a anglickém jazyce. U Kamily bylo v pedagogicko-psychologické poradně zjištěno velice nadprůměrné lingvistické nadání a logické myšlení. Sama od sebe má zájem učit se nové cizí jazyky. Kromě anglického jazyka, který se učí ve 33