Právo na rovné zacházení v pracovněprávních vztazích

Právo na rovné zacházení v pracovněprávních vztazích Mgr. Eva Nehudková Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D. Příjemce a realizátor projektu: Kancelář veřejného ochránce práv

Formy diskriminace Přímá diskriminace (ust. 2 odst.3 ADZ) Jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci. Nepřímá diskriminace (ust. 3 odst. 1 ADZ) Jednání nebo opomenutí, kdy na základě neutrálního ustanovení, kritéria či praxe je osoba znevýhodněna oproti ostatním.

Formy diskriminace - příklady Přímá diskriminace: Na pozici pokladní nepřijímáme uchazeče romského původu. Nepřímá diskriminace: Hledáme pomocné dělníky: požadujeme minimálně středoškolské vzdělání s maturitou..

Formy diskriminace Obtěžování Nežádoucí jednání, a) jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího či pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo b) které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů. Sexuální obtěžování Obtěžování mající sexuální povahu.

Formy diskriminace Pokyn k diskriminaci Chování osoby, která zneužije podřízeného postavení druhého k diskriminaci třetí osoby. Navádění k diskriminaci Chování osoby, která druhého přesvědčuje, utvrzuje nebo podněcuje, aby diskriminoval třetí osobu. Pronásledování Nepříznivé zacházení, postih nebo znevýhodnění, k němuž došlo v důsledku uplatnění práv na ochranu před diskriminací.

Další formy diskriminace Vícenásobná diskriminace Složená: různé diskriminační důvody se přidávají jeden k druhému Průsečíková: kombinace různých znevýhodnění, které v důsledku vytváří zcela jedinečnou situaci Odvozená diskriminace Rozsudek SDEU ve věci Coleman vs. Attrige Law and Steve Law (C 303/06): zákaz diskriminace nemusí být omezen pouze na osoby, které jsou nositeli diskriminačního znaku

Sdílené důkazní břemeno ( 133a o.s.ř.) U namítané diskriminace z důvodu rasy a etnicity dochází k přesunu důkazního břemene vždy, pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé či nepřímé diskriminaci; žalovaný je následně povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. Smyslem přesunout důkazní břemeno na subjekt, který disponuje relevantními daty. Tvrzený diskriminátor nemůže prokazovat negativní skutečnost (nediskriminaci), ale skutečné důvody jednání.

Jak z důkazní nouze? Důkaz utajenou audionahrávkou Situační testování i. Jak to funguje ii. Využití v rámci činnosti ochránce iii. Příklady a zkušenosti ochránce

Důkaz utajenou audionahrávkou Přípustnost ve správním řízení: Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 Afs 60/2009 119 ze dne 5. listopadu 2009: Důkaz audiovizuální nahrávkou pořízenou v utajení orgánem veřejné moci nebo v souvislosti s činností orgánu veřejné moci je v řízení o správním trestání zásadně nepoužitelný. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 2 As 45/2010 68 ze dne 18. listopadu 2011: I za situace, kdy kamerový záznam pořízený soukromou osobou, který zasahuje do sféry osobnostních práv zaznamenané osoby, nebyl pořízen s jejím souhlasem či v souladu se zákonnými výjimkami, není jeho použitelnost pro potřeby dokazování ve správním řízení zcela vyloučena. V těchto případech je vždy nutno poměřit legitimitu cíle, kterého mělo být pořízením záznamu dosaženo, na straně jedné a přiměřenost užitého postupu na straně druhé..

Důkaz utajenou audionahrávkou Přípustnost v civilním řízení: Nález Ústavního soudu č.j. 1. ÚS 191/05 2 ze dne 13. září 2006: Magnetofonový záznam telefonického hovoru fyzických osob je záznam projevů osobní povahy hovořících osob a takový záznam může proto být použit (i jako důkaz v občanském soudním řízení) zásadně jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru. Rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 30. Cdo 60/2004 ze dne 11. května 2005: Osobní povahu jak z logiky věci plyne zpravidla nemají projevy, ke kterým dochází při výkonu povolání, při obchodní či veřejné činnosti.

Jak funguje situační testování Osoba ohrožená znevýhodněním na základě některého z diskriminačních důvodů se záměrně vystaví možnému diskriminačnímu jednání tvrzeného diskriminujícího subjektu, aniž by věděl, že je jeho jednání sledováno Záměrem je ověřit, zda k diskriminaci dojde (nejedná se o provokaci) Oblast přístupu k zaměstnání, zboží a službám (včetně bydlení) a zdravotní péči

Co na to soudy? Rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 30 Cdo 4431/2007 ze dne 7. října 2009: Tím, že se postižená osoba sama vystavila možnému diskriminačnímu jednání se nesnižuje míra jejího práva na ochranu osobnosti, ani se tím nevylučuje neoprávněnost případného zásahu proti její osobní integritě.

Využití situačního testování v činnosti ochránce Prověření individuálního diskriminujícího subjektu Součást metodické pomoci obětem diskriminace, nezbytný souhlas stěžovatele Uzavření dohod o spolupráci s nevládními organizacemi (IQ Roma servis, Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, Liga lidských práv) Mapování diskriminace ve společnosti Výzkumná činnost ochránce Výstupy dostupné veřejnosti na www.ochrance.cz

Příklady a zkušenosti ochránce se situačním testováním Sp. zn. 86/2013/DIS/EN odepření přístupu do klubu z důvodu romské etnicity IQ Roma servis Česká obchodní inspekce řízení o správním deliktu Sp. zn. 112/2012/DIS/ZO odmítání Romů ze strany realitních kanceláří Poradna pro občanství, občanská a lidská práva Zájem pouze předstíraný jak by s tím naložil soud?? Sp. zn. 67/2012/DIS/JKV neposkytnutí zdravotní péče z důvodu romské etnicity IQ Roma servis Zpráva ochránce o zjištění diskriminace předžalobní výzva zubařce Sp. zn. 149/2012/DIS/JKV nepřijetí do zaměstnání z důvodu romské etnicity Vhodný případ pro testing, stěžovatelka však nesouhlasila

Zákaz rasové diskriminace v oblasti zaměstnávání Právní zakotvení Problematické aspekty náboru do zaměstnání Případy z praxe ochránce Případová studie

Právní předpisy Čl. 26 ve spojení s čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod Směrnice: 2000/43/ES (rasa, etnicita), 2000/78/ES (tzv. rámcová směrnice), 2006/54/ES (rovné zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání) Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů ( ADZ ) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP ) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoZ )

Přípustné formy rozdílného zacházení Diskriminací není rozdílné zacházení v pracovněprávních věcech, pokud je k tomu věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce nebo činnosti a uplatněné požadavky jsou této povaze přiměřené. (ust. 6/3 ADZ) Za diskriminaci se nepovažují opatření, jejichž cílem je předejít nebo vyrovnat nevýhody vyplývající z příslušnosti osoby ke skupině osob vymezené některým ze zakázaných důvodů, a zajistit jí rovné zacházení a rovné příležitosti. Toto opatření nesmí vést k upřednostnění osoby, jejíž kvality nejsou vyšší pro výkon zaměstnání nebo povolání, než mají ostatní současně posuzované osoby. (ust. 7 odst. 2 a 3 ADZ).

Problematické aspekty náboru do zaměstnání Informace o zaměstnanci Inzerce Jak se bránit?

Informace o zaměstnanci Ust. 12 odst. 1 písm. a) ZoZ: Zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem, dále informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem. Ust. 30 odst. 2 ZP: Zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy..

Požadavek zaměstnavatele na výpis z rejstříku trestů Doporučení ochránce Podmínka bezúhonnosti stanovena právním předpisem X Nezbytnost a přiměřenost! Neadekvátní požadavek u nekvalifikovaných prací Může být porušením právních předpisů před a za trvání pracovního poměru Ochrana osobních údajů.

Inzerce Ust. 4 ZoZ: Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplatňujícími právo na zaměstnání. Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána jakákoliv diskriminace. Ust. 12 odst. 1 písm. a) ZoZ: Účastníkům právních vztahů vznikajících podle ZoZ je zakázáno činit nabídky zaměstnání, které mají diskriminační charakter.

Inzerce Rozsudek SDEU ve věci Feryn (C-54/07): Pokud zaměstnavatel veřejně prohlásí, že nepřijme zaměstnance určitého etnického nebo rasového původu, dopouští se přímé diskriminace při náboru do zaměstnání. I v případě, kdy neexistuje konkrétní oběť, má být systém sankcí účinný, přiměřený a odrazující. Sankce mohou spočívat i v příkazu ukončit diskriminační praxi, v uložení penále či přiznání náhrady škody ve prospěch orgánu, který byl účastníkem řízení.

Jak se bránit? Podnět k oblastnímu inspektorátu práce Žaloba Antidiskriminační žaloba Žaloba na ochranu osobnosti

Příklady z praxe ochránce

Nepřijetí do zaměstnání z důvodu etnicity Paní Věra se uchází o pozici kuchařky ve veřejné jídelně, kvalifikační požadavky splňuje Zaměstnavatel jí sdělil, že by ji rád přijal, protože proti Romům nic nemá, nicméně zákazníkům by její vzhled mohl vadit a přestali by veřejnou jídelnu navštěvovat, kvůli čemuž by mu mohl klesnout zisk.

Nepřijetí do zaměstnání z důvodu etnicity Bylo jednání zaměstnavatele diskriminační? Byl argument zaměstnavatele o úbytku zákazníků vzhledem k romskému původu uchazečky legitimní? Pokud ano, bylo by opatření (spočívající v nepřijetí paní Věry z důvodu etnicity) přiměřené? Byla by situace jiná, kdyby zaměstnavatel fakticky nikoho neodmítnul, ale svůj postoj by veřejně deklaroval?

Přeřazení romského zaměstnance na jiné pracovní místo Pan Josef pracoval několik let bez problémů u bezpečnostní agentury, dokud nedošlo k personální změně na pozici vedoucího směnového provozu. Následně bylo panu Josefovi bez zdůvodnění sníženo osobní ohodnocení a bylo mu sděleno, že bude přemístěn na jiné pracoviště. Pan Josef se obrátil na veřejného ochránce práv a po zaslané výzvě ochránce jeho zaměstnavateli mu bylo osobní ohodnocení odebráno úplně.

Přeřazení romského zaměstnance na jiné pracovní místo Mohlo dojít k diskriminaci? O jakou formu diskriminace se může jednat? Pokud se panu Josefovi jednání nelíbí, jaké má možnosti obrany svých práv? Co by pan Josef musel prokázat u soudu? Za jakých okolností by bylo možné panu Josefovi snížit osobní ohodnocení?

Výpověď romských zaměstnanců pro nadbytečnost Paní Romana pracovala 3 roky jako skladnice v hypermarketu, zaměstnavatel jí dal výpověď z důvodu nadbytečnosti. Následně se paní Romana dozvěděla, že ze stejného důvodu vypověděl její zaměstnavatel smlouvu s dalšími 4 zaměstnanci na pozici skladník, kteří byli všichni také romského původu.

Výpověď romských zaměstnanců pro nadbytečnost Může se jednat o diskriminaci? Případně jakou formu? Jaké může paní Romana uplatnit obranné prostředky? Doporučili byste paní Romaně, aby se obrátila na soud? Co by musela u soudu prokázat?

Trička s nápisem Měl jsem se líp učit! Společnost nabízející databázi škol a vzdělávacích zařízení za účelem reklamy vyhotovila trička s nápisem Měl jsem se líp učit! s odkazem na své webové stránky, do kterých byli oblečeni převážně pracovníci romského etnika stavební společnosti při výkopových pracích v centru Prahy. Dělníci si oblékli tato trička dobrovolně a na oplátku dostali pivo a cigarety.

Trička s nápisem Měl jsem se líp učit Je uvedená reklama diskriminační? Jakou hraje roli skutečnost, že si dělníci oblékli trička dobrovolně a dostali protiplnění v podobě piva a cigaret? Jedná se dle Vašeho názoru o přijatelnou nadsázku?

Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 46/2013 44 ze dne 15. října 2013 Pokud reklama obsahuje diskriminaci na základě rasy, pohlaví nebo národnosti, je třeba ji vždy považovat za rozpornou s dobrými mravy ve smyslu 2 odst.3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. Při hodnocení rozporu reklamy s dobrými mravy z důvodu diskriminace určitého etnika je nutné vzít v úvahu postavení tohoto etnika v české společnosti a existenci negativních stereotypů či předsudků o příslušnících tohoto etnika. Dobrovolnost účasti v reklamě nemá vliv na posouzení snížení lidské důstojnosti v důsledku této účasti.

Pálka Na cikány Pan František se od svého známého dozvěděl, že v jedné restauraci je umístěna socha postavy držící v ruce baseballovou pálku, na níž je vyrytý nápis Na cikány. Tato informace pana Františka velmi rozčílila, neboť takovou výzdobu považoval jako Rom za újmu na své lidské důstojnosti, proto se vydal do zmíněné restaurace a zjistil, že socha je zde skutečně umístěna.

Pálka Na cikány Jedná se o diskriminaci? V jaké formě? Myslíte, že je pro posouzení situace důležité, že pan František navštívil restauraci cíleně na základě informace od svého známého? Lze uvedenou sochu s pálkou považovat za recesi? Změnila by se situace v případě, že by na pálce byly další nápisy (např. Na skiny, Na Popeláka, Na brutálního Mirynu )?

Nález Ústavního soudu, sp. zn. II.ÚS 1174/09 ze dne 13. ledna 2010 Žalobce byl neúspěšný až do okamžiku, kdy Ústavní soud zrušil rozhodnutí obecných soudů K zásahu do práva chráněného čl. 10 Listiny může dojít jednáním se zamýšlenými i nezamýšlenými důsledky, jakož i jednáním směřujícím proti obecně vymezené skupině osob, k níž se jednotlivec cítí být příslušný. Ve svém posledním rozhodnutí přiznal Vrchní soud materiální satisfakci.

Řešení případové studie

Bydlení jako specifický druh služby a rovný přístup k němu Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph. D. Mgr. Eva Nehudková

Územní plán začlenění, zajištění služeb (školy, lékaři, doprava, pracovní a zájmové příležitosti) Stavební řízení kontrolní prohlídky stavu nemovitosti Trvalý pobyt - informovanost Pravidla pro přidělování městských bytů vyvěšená na webových stránkách Transparentní a rovné přidělování bytů, spoluúčast Romů na rozhodování, slušné jednání na obou stranách Sociální poradenství a hlavně budování vlastní odpovědnosti za život Komunitní plán, který se opravdu uskutečňuje Terénní sociální pracovníci, kteří dobře pracují s rodinou.

Rovné zacházení vede k rovným šancím a rovnému poskytování služby, tedy k integraci. Integrace je opakem podpory národnostní menšiny jako kulturního jevu Ochrana Romů je ochranou národnostní menšiny nebo ochranou jejich možností splynout? Mohou být programy uskutečňované na základě zákona o ochraně národnostních menšin považovány za pozitivní opatření podle 7 odst. 2 ADZ?

Slouží ochrana národnostních menšin v komunitním plánování skutečně Romům? Slouží podpora osob sociálně vyloučených na základě komunitního plánu skutečně Romům? Jaká je strategie?

Kdo je Rom?

Existuje právo na bydlení? Podle občanského práva není povinnost uzavírat nájemní smlouvy a není ani právní nárok na uzavření nájemní smlouvy. Vedle toho se však rozvíjí koncept sociálního bydlení. Sociální práva a jejich charakter koncepce státu blahobytu v 19 století (práva první generace = Základní lidská práva a politická práva = Negativní povinnost státu a koncepce minimálního nezasahujícího státu; práva druhé generace = Sociální práva = Pozitivní povinnost státu a koncepce státu blahobytu) Bydlení = nezbytná životní potřeba Rozsudek NS (Rc) 26 Cdo 471/2010 ze dne 9. 2. 2011 (právo nájmu bytu právo na bydlení?) Listina základních práv a svobod (čl. 30) Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek.

Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (čl. 11) Státy, smluvní strany Paktu, uznávají právo každého jednotlivce na přiměřenou životní úroveň pro něj a jeho rodinu, zahrnujíce v to dostatečnou výživu, šatstvo, byt, a na neustálé zlepšování životních podmínek. Evropská sociální charta (čl. 16) Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace (čl. 5) Deklarace o pokroku a rozvoji v sociální oblasti (čl. 10) Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (čl. 8) Právo na respektování rodinného a soukromého života. Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence.

Judikatura ESLP k čl. 8 EÚLP rozsudek ESLP č. 23848/04 ze dne 26. 10. 2006, Wallová a Wallo proti České republice rozdělení rodiny a nařízení ústavní výchovy = velmi závažný zásah státu (musí být v zájmu dítěte dostatečně závažné a pádné důvody, ne nevyhovující byt) rozsudek ESLP č. 23499/06 ze dne 12. 6. 2007, Havelka a ostatní proti České republice pozitivní závazky státu = pomoc státních orgánů k zachování rodiny a rodinných vztahů

Judikatura NS a ÚS k čl. 32 odst. 5 LZP (a čl. 18 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte) Nález ÚS sp. zn. IV. ÚS 2244/09 ze dne 20. 7. 2010 soud zrušil předběžná opatření na návrh OSPOD (odnětí novorozence matce a jeho umístění v kojeneckém ústavu z důvodu nevyhovujícího bydlení) Stanovisko NS č. j. Cpjn 202/2010 ze dne 8. 12. 2010 k nařizování ústavní výchovy z důvodů materiálních nedostatků rodiny, zvláště špatných bytových poměrů Nález ÚS sp. zn. II. ÚS 2546/10 ze dne 6. 9. 2011 Zájem dítěte, aby mělo zajištěnu kvalitní materiální péči, nemůže bez dalšího převážit nad jeho zájmem a právem být vychováváno vlastními rodiči

Nabídka bydlení jako specifický druh služby Samostatná působnost obcí a ADZ Působnost zákona pokrývá oblast přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování [ust. 1 odst. 1 písm. j) ADZ]. Postavení obce jako veřejnoprávní korporace v roli pronajímatele obecního bytu Úkol obce pečovat v souladu s místními předpoklady a zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení (ust. 35 odst. 2 zákona o obcích). Vlastnické právo (ius disponendi) versus nabídka pronájmu určená veřejnosti (zprostředkování služby) Nabídka (inzerce) musí respektovat zásadu rovnosti a rovného přístupu (nesmí otevřeně ani skrytě vylučovat či znevýhodňovat určitou skupinu poptávajících podle některého ze zakázaných důvodů ).

Kritéria pro přidělování obecních bytů a formy soutěže Nabídka bytů z obecního bytového fondu (nájemní smlouva) kritéria pro přijetí žádosti, kritéria pro pořadí; výběrová řízení na jednotlivé byty Dražba (přidělení nájemní smlouvy nejvyšší nabídce) Bodový systém u bytů pro sociálně potřebné občany (kritéria nesmí znevýhodňovat zranitelné skupiny chráněné dle ADZ) http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/diskriminace/doporuceni/obecni_byty.pdf

Kritéria pro přidělování obecních bytů a formy soutěže Přímá diskriminace! Pobírání dávek peněžité pomoci v mateřství (PPM) nebo rodičovského příspěvku (RP) jako nevýhoda = přímá diskriminace z důvodu pohlaví. Nepřímá diskriminace? Požadavek nepřiměřeně vysokého příjmu či větší počet dětí jako nevýhoda (faktické důsledky vyloučení určité skupiny na základě zdánlivě neutrálního kritéria). Doporučení VOP k naplňování práva na rovné zacházení s žadateli o pronájem obecního bytu 2010

Obtěžování jako forma diskriminace nevhodné výroky; není vyloučen souběh s přestupky proti občanskému soužití. U etnicity, rasy a národnosti není možné rozdílné zacházení odůvodnit podle 7 odst. 1 ADZ legitimním cílem a jsou-li prostředky k jeho dosažení přiměřené a nezbytné 7 odst. 2 ADZ pozitivní opatření není diskriminace; opatření však také musí mít legitimní cíl a musí být dočasné. Předpokládá se, že efektivita opatření je průběžně kontrolována.

Jak probíhá šetření ochránkyně a co zjišťuje? Pravidla pro přijetí žádostí o byt a pro přidělení bytů jaká jsou kritéria, transparentnost (může vést ke zjištění nepřímé diskriminace) Usnesení a zápis rady včetně důvodové zprávy a podkladů od bytových komisí (vyjádření obecního úřadu, starosty ) komu kdy byl či nebyl přidělen byt a proč, jak se aplikují pravidla (může vést ke zjištění přímé diskriminace i nepřímé) Komunikace se starostou, sociálními pracovníky, obecním úřadem (např. stavební úřad, odbor vnitřní správy, majetkový odbor), se správou nemovitostí kdo má jaký postoj, jaká je praxe a kdo co říká (může vést ke mj. zjištění obtěžování výroky) Komunitní plánování jak je nastaveno a jak se realizuje plán ve vztahu k Romům jak probíhá integrace Romů, zda dochází k upevnění sociálně vyloučené lokality (může vést ke zjištění přímé diskriminace jiné zacházení s Romy oproti ostatním) Statistická data podpora argumentace k nepřímé diskriminaci ; obrázek stažen ze stránek IQ Roma servis, o. s. http://www.jaktovidimja.cz

Nepřímá diskriminace hrozba znevýhodnění stačí Skutečnost, že výběrové řízení na uzavření nájemní smlouvy k obecnímu bytu bylo zrušeno bez udání důvodu pouze v případě žadatelky či žadatele, který při splnění všech podmínek výběrového řízení učinil nejvyšší nabídku nájemného a výběrové řízení vyhrál, a zároveň je romského původu (a je tedy nositelem zákonem zakázaného diskriminačního důvodu etnicity), postačí pro tvrzení o nerovném zacházení v přístupu k bydlení a pro přenos důkazního břemene v případném soudním řízení. Právní věta z případu ochránce 233/2012/DIS/ZO. ve smyslu směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (tzv. rasová směrnice ), se nepřímou diskriminací rozumí případ, kdy by v důsledku navenek neutrálního předpisu, kritéria nebo zvyklosti byla znevýhodněna osoba určité rasy nebo etnického původu v porovnání s jinými osobami, ledaže uvedený předpis, kritérium nebo zvyklost je odůvodněn legitimním cílem a ledaže prostředky k dosažení tohoto cíle jsou přiměřené a nezbytné. Ze znění směrnice, která byla transponována do českého právního řádu v tomto ohledu, v poněkud užším významu, lze dovodit, že pro konstatování nepřímé diskriminace postačuje hrozba znevýhodnění, ne jen reálné faktické dopady do právní sféry konkrétní dotčené osoby., obrázek stažen ze stránek IQ Roma servis, o. s. http://www.jaktovidimja.cz

Příklady z činnosti VOP Stěžovatelka se přihlásila do výběrového řízení na městský byt 1+ kk. Město vybírá podle obálkové metody. Stěžovatelka nabídla z 8 žadatelů nejvyšší nabídku nájemného. Současně splnila všechny další podmínky zaplatila kauci a neměla dluhy. K uzavření nájemní smlouvy přesto nedošlo a rada města zrušila výběrové řízení na byt, aniž by byly zřejmé důvody. Druhý byt, na který se stěžovatelka hlásila byl přidělen nejvyšší nabídce. Později bylo na předmětný byt vyhlášeno nové výběrové řízení. Stěžovatelka dala druhou nejvyšší nabídku. Její opětovný neúspěch město odůvodnilo dodatečně vloženou podmínkou 3 leté bezdlužnosti vůči městu. V minulosti dlužila za odpady a vše splatila. Nemá zaměstnání. (Nájem u soukromníka stěžovatelce již skončil a musí byt vyklidit. Nemá nárok na příspěvek na bydlení. Město se vyjádřilo, že jeden ze synů stěžovatelky je závislý na omamných látkách, potřebuje neustálou psych. léčbu a byl již také ve VTOS ) Je to diskriminace?, obrázek stažen ze stránek IQ Roma servis, o. s. http://www.jaktovidimja.cz

Řešení: Zrušení 1. výběrového řízení je přímou diskriminací v přístupu k bydlení z důvodu etnicity. 2. výběrové řízení kdo je komparátor? Úspěšný žadatel, jestliže to není Rom. Tím, že město nepodalo žádné rozumné vysvětlení. Odmítnutí z důvodu zdravotního postižení syna žijícího ve společné domácnosti s žadatelkou je tzv. odvozenou diskriminací z důvodu zdravotního postižení. Drogová závislost s trvalými psychickými následky může být zdravotním postižením podle 5 odst. 6 ADZ. Bezdlužnost jako podmínka je legitimní; dodatečně je účelová. Příspěvek na bydlení měl být tehdy podle s ohledem na 712a OZ vyplácen. Vhodná také spolupráce s majetkovým odborem místní poplatky za komunální odpad (předejití exekuci, požádání o splátky, odklad exekuce )

Případy VOP Stěžovatelka žádala o prodloužení nájemní smlouvy na dobu určitou. Opakovaně se však dostávala do dluhů. Poukázala, že ostatní Romové v dluzích měli nájemní vztah prodloužen. Je to diskriminace? Je zde komparátor? Komparátorem by mohl být neromský nájemce. Tak to ve skutečnosti nebylo. Proto nebyla zjištěna diskriminace. Odboru sociálních věcí bylo vytknuto, že nevyužil institutu zvláštního příjemce. Stěžovatelka mohla dostávat místo doplatku na bydlení příspěvek na bydlení. 69/2011/DIS/AHŘ ; obrázek stažen ze stránek IQ Roma servis, o. s. http://www.jaktovidimja.cz

Případy VOP Manželé se 4 dětmi požádali o obecní byt 2 + 1. Za 2 měsíce dostali pozvánku k bytové komisi, kde předložili podklady. Následně je starostka dopisem informovala, že s nimi bude uzavřena nájemní smlouva. Za 5 dní na to však byli informováni, že komise věc přehodnotila a zrušila své původní stanovisko. Obec stěžovatele odmítla proto, že muž měl pracovní smlouvu na dobu určitou, žena doložila příjem jen z rodičovského příspěvku, mají hodně dětí na malý byt a údajně jde o sociálně problémovou rodinu. Je zde diskriminace? Jaké důvody nerovného jednání zde mohou být?. ; obrázek stažen ze stránek IQ Roma servis, o. s. http://www.jaktovidimja.cz

Řešení: Důvody nerovného jednání: etnický původ a pohlaví (rodičovství) pokud jde o neuznání rodičovského příspěvku jako příjmu (přičemž rodičovský příspěvek je dávkou nahrazující pracovní výdělek). Pohlaví hraje roli také při hodnocení skutečnosti, že je odmítána rodina kvůli většímu počtu dětí. Ochránce vydal zprávu o nezjištění diskriminace a uvedl, že diskriminaci nelze vyloučit. Vzhledem k tomu, že obec neměla pravidla pro přidělování bytů a rozhodovala intuitivně, ochránce doporučil vydání pravidel, aby byla zajištěna transparentnost postupů. Ochránce doporučil zohlednění příjmů nahrazující příjmy ze zaměstnání (uznání rodičovského příspěvku). A apeloval na obec, aby nadále již nezjišťovala informace o potencionálních nájemnících z druhotných zdrojů. 127/2010/DIS/JKV

Případy VOP 73/2012/DIS/ZO za veřejný zájem podle 2 odst. 2 zákona o obcích lze považovat i péči o vytvoření přijatelných podmínek bydlení a pravidel pro rovný přístup k obecnímu bytovému fondu. Pravidla pro přidělování bytů nemohou být chráněna autorským právem. Obce je musí zveřejnit. Více: http://www.ochrance.cz/diskriminace/pripady-ochrance/diskriminace-dleoblasti/bydleni/ Nebo: http://www.ochrance.cz/diskriminace/pripady-ochrance/diskriminace-dlezakazanych-duvodu/diskriminace-na-zaklade-etnicity/ ; obrázek stažen ze stránek IQ Roma servis, o. s. http://www.jaktovidimja.cz

Sociálně vyloučené lokality Doporučení pro obce a města pro předcházení tvorby a rozšiřování sociálně vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/publikace/doporuceni_socialni_vylouceni.pdf Hanák, M: Vyloučené a rezidenční lokality z hlediska územního plánování, Moderní obec, 2014/3. - lze předcházet v územním plánování v již existující vyloučené lokalitě začleněním veřejných budov (polikliniky, školy, obchody, kina ) - stavební úřad: pravidelné kontrolní prohlídky domů výzva státního stavebního dohledu ke zjednání nápravy vlastníkovi ( 134 odst. 2 stavebního zákona), nařízení udržovacích prací ( 139 odst. 1 stavebního zákona), nařízení nezbytných úprav ( 137 odst. 1 stavebního zákona) ; obrázek stažen z webových stránek http://www.esfcr.cz/mapa/int_jm11_1.html

Trvalý pobyt občanů Adresa pobytu občana v České republice Občan si ho sám zvolí; může mít pouze jeden (v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním, případně orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel: Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitosti. Evidenční charakter!

Změna místa trvalého pobytu Občan ohlásí změnu ohlašovně v místě nového trvalého pobytu Pokud byl předchozí trvalý pobyt úředně zrušen, je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny Postačí souhlas oprávněné osoby (i nájemce), souhlas pronajímatele se nevyžaduje Ohlašovna je povinna oznámit vlastníku objektu změnu v počtu přihlášených osob k trvalému pobytu

Zrušení údaje o místě trvalého pobytu Ust. 12 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel: Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu a) byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, b) byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo c) zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu, jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část.

Zrušení údaje o místě trvalého pobytu Rozhodnutí ohlašovny nemá žádné soukromoprávní důsledky (nelze se domáhat vydání objektu bydlení, užívacího práva v něm či vyklizení) Institut trvalého pobytu neřeší právo občana na bydlení

Problematické aspekty Údaj neodpovídá skutečnému stavu Podmínka trvalého pobytu pro přiznání doplatku na bydlení a příspěvku na bydlení Jak se bránit proti nezákonnému zrušení trvalého pobytu?

Údaj neodpovídá skutečnému stavu Evidence obyvatel je informačním systémem Strach vlastníků objektů z exekuce vůči bývalému oprávněnému uživateli Vykonavatel soudního exekutora je však oprávněn prohledat byt dlužníka a jiné místnosti, které užívá a v nichž má své věci! - pokud zabaví věci, které dlužníku nepatří, náleží jejich vlastníkovi obrana vylučovací žalobou

Podmínka trvalého pobytu pro přiznání dávek na bydlení U doplatku na bydlení je zákonem vyžadován pouze trvalý pobyt v obci (tedy i na ohlašovně), přičemž orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech udělit výjimku z trvalého pobytu. Podmínkou vzniku nároku na příspěvek na bydlení je trvalý pobyt v bytě, jehož je žadatel nájemce či vlastníkem.

Podmínka trvalého pobytu pro přiznání dávek na bydlení U standardních forem bydlení v rámci hodnocení nároku na příspěvek na bydlení orgán pomoci v hmotné nouzi požaduje mj. uplatnění nároků (příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory) přihlášení k trvalému pobytu! U jiných forem bydlení (ubytovny, podnájem) orgán pomoci v hmotné nouzi požadavek uplatnění nároku na příspěvek na bydlení promíjí, neboť jej žadatel nemůže získat. SOCIÁLNÍ PRÁCE: kontaktovat majitele a objasnit mu problematiku!

Jak se bránit proti nezákonnému zrušení trvalého pobytu? Rozhodnutí ve správním řízení Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 2 As 64/2005-108 ze dne 6. února 2007: Právo na zvolení místa trvalého pobytu podle 10 zákona o evidenci obyvatel je veřejným subjektivním právem, proti jehož porušení rozhodnutím správního orgánu se může občan dovolat ochrany postupem podle 65 a násl. s. ř. s. před správním soudem.

Jaká je rovnost příležitostí a šancí na trhu s byty v praxi? Je možná cesta z ghetta??? Kde je zákon o sociálním bydlení a odpovědnost státu? ; obrázek stažen ze stránek IQ Roma servis, o. s. http://www.jaktovidimja.cz

Případová studie ; obrázek stažen ze stránek IQ Roma servis, o. s. http://www.jaktovidimja.cz

Děkujeme za pozornost Mgr. Olga Rosenkranzová, Ph.D. E-mail: olga.rosenkranzova@ochrance.cz Tel.: 542 542 330 Mgr. Eva Nehudková E-mail: eva.nehudkova@ochrance.cz Tel.: 542 542 367