Zaměstnanecké benefity po reformě veřejných financí

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Zaměstnanecké benefity po reformě veřejných financí Bakalářská práce Vedoucí práce: JUDr. Jana Mervartová Autorka práce: Michaela Nevrtalová Brno 2011

Poděkování: Tímto bych ráda poděkovala vedoucí práce paní JUDr. Janě Mervartové za odborné vedení, poskytnuté rady a připomínky při zpracování mé bakalářské práce. Poděkování patří také panu Ing. Jiřímu Frolcovi, panu Ing. Karlu Měřínskému z Městského úřadu Bučovice, a paní Marcele Pejčochové, hospodářce Obchodní akademie Bučovice, za poskytnutí potřebných informací.

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci na téma Zaměstnanecké benefity po reformě veřejných financí vypracovala samostatně s pouţitím literatury, kterou uvádím v seznamu pouţité literatury. V Brně dne 16. května 2011

Abstract Nevrtalová, M. Employee benefits after the reform of public finances. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. The bachelor thesis is divided into theoretical and practical part. In the theoretical part are explained selected employee benefits provided in the Czech Republic, their structure, meaning and impact of tax legislation. In the practical part is compared to the provision of employee benefits Obchodní akademie Bučovice, which consists of the cultural and social needs fund, and Městský úřad Bučovice, which consists of the social fund. Keywords Employee benefits, tax issues, employee, employer, remuneration, the cultural and social needs fund, social fund. Abstrakt Nevrtalová, M. Zaměstnanecké benefity po reformě veřejných financí. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Předkládaná bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou charakterizovány vybrané zaměstnanecké benefity poskytované v České republice, jejich členění, význam, daňový dopad a právní úprava. V praktické části je srovnáno poskytování zaměstnaneckých benefitů Obchodní akademií Bučovice, která vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, a Městského úřadu Bučovice, který tvoří sociální fond. Klíčová slova Zaměstnanecké výhody, daňový dopad, zaměstnavatel, zaměstnanec, odměňování, fond kulturních a sociálních potřeb, sociální fond.

Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce 8 1.1 Úvod... 8 1.2 Cíl práce... 8 2 Metodika 9 3 Teoretická část 10 3.1 Zaměstnanecké benefity... 10 3.1.1 Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP)... 10 3.1.2 Sociální fond... 10 3.2 Význam zaměstnaneckých benefitů... 11 3.3 Členění zaměstnaneckých benefitů... 11 3.4 Charakteristika vybraných zaměstnaneckých benefitů... 13 3.4.1 Příspěvek na penzijní připojištění a soukromé ţivotní pojištění... 13 3.4.2 Příspěvky a příplatky na stravování... 13 3.4.3 Poskytnutí nealkoholických nápojů na pracovišti... 14 3.4.4 Poskytnutí pracovního oblečení... 15 3.4.5 Kultura, sport... 16 3.4.6 Rekreace... 16 3.4.7 Dovolená nad rámec základní výměry... 17 3.4.8 Vzdělávání zaměstnanců... 17 3.4.9 Věrnostní a stabilizační plnění... 18 3.4.10 Dary zaměstnancům... 19 3.4.11 Půjčky zaměstnancům... 20 3.4.12 Zdravotnické benefity... 20 3.5 Přehled nejvýhodnějších benefitů dle daňových úlev... 21 4 Praktická část 23 4.1 Obchodní akademie Bučovice... 23 4.1.1 Tvorba fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP)... 23

Obsah 6 4.1.2 Tvorba individuálních účtů zaměstnanců... 24 4.1.3 Příspěvek na stravování... 25 4.1.4 Kultura, sport... 25 4.1.5 Rekreace... 25 4.1.6 Vybavení ke zlepšení pracovních podmínek... 26 4.1.7 Pořízení hmotného majetku... 26 4.1.8 Zdravotní péče... 26 4.1.9 Penzijní připojištění... 26 4.1.10 Dary... 26 4.2 Městský úřad Bučovice... 27 4.2.1 Tvorba sociálního fondu... 27 4.2.2 Tvorba osobních účtů zaměstnanců... 28 4.2.3 Příspěvek na stravování... 29 4.2.4 Kultura, sport... 29 4.2.5 Rekreace... 30 4.2.6 Vzdělávání zaměstnanců... 30 4.2.7 Zdravotní péče... 30 4.2.8 Penzijní připojištění zaměstnanců... 30 4.2.9 Flotilové pojištění vozidel... 30 4.2.10 Ţivotní a pracovní jubilea... 31 4.2.11 Bezúročné půjčky... 31 4.3 Shrnutí... 32 5 Diskuse 34 6 Závěr 37 7 Literatura 39 Přílohy 41 A Směrnice OA Bučovice 42 B Příloha kolektivní smlouvy MÚ Bučovice 45 C Dodatek k příloze kolektivní smlouvy MÚ Bučovice 49

Seznam tabulek 7 Seznam tabulek Tabulka 1: Nejvýhodnější benefity... 22 Tabulka 2: Příjmy a výdaje FKSP roku 2010... 24 Tabulka 3: Příjmy sociálního fondu... 28 Tabulka 4: Výdaje sociálního fondu... 28 Tabulka 5: Výše finančních příspěvků pro jednotlivce... 33

Úvod a cíl práce 8 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Většina firem a organizací na území České republiky, ale i v okolních státech vyuţívá moţnost poskytování zaměstnaneckých benefitů k udrţení a motivaci kvalitních a kvalifikovaných zaměstnanců. Zaměstnanecké benefity fungují jako nástroj pro kladný vztah zaměstnance k organizaci, stabilitu a jejich spokojenost a relaxaci. Povaha a mnoţství poskytovaných benefitů se odvíjí od moţností a finančních prostředků zaměstnavatele. Zaměstnavatel by měl brát také ohled na potřeby zaměstnanců. V poslední době mají zaměstnanci zájem o pracovní místa nejen z hlediska finančního ohodnocení, tedy mzdy, ale kladou také otázku týkající se zaměstnaneckých benefitů. Pokud mají moţnost si vybírat, mohou dát přednost firmě, která nabízí menší odměnu za práci, ale má pro něj mnohem atraktivnější zaměstnanecké benefity neţ firma, která nabízí finanční ohodnocení za práci vyšší. Správně zvolený systém benefitů slouţí ke konkurenceschopnosti na trhu, motivaci stávajících i potenciálních zaměstnanců a měl by přinášet prospěch firmě i zaměstnancům. Jako nejlepší pro zaměstnance se jeví systém volitelných benefitů, nazývaný cafeteria systém, kterým zaměstnavatel umoţňuje zaměstnanci vybrat si z nabízených benefitů pro něj nejvhodnějších. Zaměstnanecké benefity jsou zpravidla součástí kolektivních smluv, popřípadě individuálních pracovních smluv. Většina zaměstnaneckých benefitů je výhodná z hlediska daňového, mohou být osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob na straně zaměstnance. Zaměstnavatel má také za určitých podmínek daňovou úlevu při poskytování zaměstnaneckých benefitů a můţe je zahrnout do daňově uznatelných nákladů. 1.2 Cíl práce Cílem práce je analyzovat právní úpravu zaměstnaneckých benefitů, jejich členění, význam a zaměřit se také na jejich daňový dopad zejména pro zaměstnavatele. Dalším cílem je v praktické části srovnat zaměstnanecké benefity poskytované Obchodní akademií Bučovice, která vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, a Městským úřadem Bučovice, který tvoří sociální fond. Dalším úkolem mé práce je následně navrhnout doporučení pro oba sledované subjekty.

Metodika 9 2 Metodika Východiskem pro zpracování mé bakalářské práce bylo nastudování příslušné odborné literatury týkající se tématu. Vyuţila jsem především knihu Dr. Vladimíra Pelce Zaměstnanecké benefity v roce 2009 a knihu Ing. Ivana Macháčka Zaměstnanecké benefity: Praktická pomůcka jejich daňového řešení. Práce byla konzultována s vedoucí práce, paní doktorkou Janou Mervartovou. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části práce jsou metodou deskripce popsány vybrané druhy zaměstnaneckých benefitů poskytovaných v České republice, jejich členění, význam, daňový dopad a právní úprava. V praktické části práce jsou komparovány poskytované benefity Obchodní akademií Bučovice, která vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, a Městským úřadem Bučovice, který tvoří sociální fond. Informace ke zpracování praktické části jsem získala od pověřených zaměstnanců obou organizací, z poskytnutých kolektivních smluv, směrnic a vnitřních předpisů.

Teoretická část 10 3 Teoretická část 3.1 Zaměstnanecké benefity Vedle pohyblivé části platu, závislé na kvalitě a mnoţství odvedené práce, vyuţívá stále více zaměstnavatelů nejrůznější benefity, tedy zaměstnanecké výhody, jako mimomzdovou formu odměňování. Zaměstnaneckými benefity můţeme označit rozmanité poţitky, sluţby, zboţí a sociální péči poskytované ke mzdě zaměstnance. Tvoří část příjmu ze závislé činnosti a představují dodatečná zvýhodnění zaměstnance. (Kleibl, Dvořáková, Šubrt, 2001) Za zaměstnanecké benefity pokládáme peněţní či nepeněţní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci kromě mzdy a mimo další povinná plnění. Jsou často předmětem kolektivního vyjednávání a kolektivních smluv. Popřípadě mohou být součástí vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo individuálních smluv s jednotlivými zaměstnanci. Mezi základní nástroje při poskytování benefitů patří tvorba a vyuţívání fondu kulturních a sociálních potřeb. Organizace, na které se nevztahuje vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb, tvoří a pouţívají sociální fond. (Krbečková, Plesníková, 2010) 3.1.1 Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) FKSP je upraven vyhláškou č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb. Tato vyhláška se vztahuje na organizační sloţky státu, státní příspěvkové organizace a na příspěvkové organizace, které byly zřízeny územními samosprávními celky. Vyhláška zrušila platnost vyhlášky č. 310/1995 Sb., ta však zůstala v platnosti pro potřeby státních podniků. Od 1. ledna 2011 nabyly účinnosti některé změny, které mění vyhlášku z roku 2002. Jsou obsaţeny ve Sbírce zákonů pod č. 365/2010 Sb. Základní příděl, kterým je tvořen fond, činí 1 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy a náhrady platů, ale i na odměny za pracovní pohotovost. Dalšími zdroji fondu jsou náhrady škod a pojistná plnění od pojišťoven vztahující se k majetku pořízeného z fondu, dále pak peněţní a jiné dary do fondu od jiných právnických a fyzických osob. (Krbečková, Plesníková, 2010) 3.1.2 Sociální fond Můţe být tvořen tam, kde organizace netvoří FKSP. Týká se to nejen obchodních společností, ale i obcí, na které se vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, také nevztahuje. Zdrojem peněţního fondu obce můţe být zejména přebytek hospodaření z minulých let, příjmy běţného roku, které nejsou určeny k vyuţití v běţném ro-

Teoretická část 11 ce, převody prostředků z rozpočtu během roku do účelových peněţních fondů. (Krbečková, Plesníková, 2010) 3.2 Význam zaměstnaneckých benefitů Význam pro zaměstnavatele Rostoucí konkurence podniků na trhu práce kvalifikovaných pracovníků při jejich náboru a výběru. Potřeba stabilizace vzdělaných a výkonných zaměstnanců a sníţení negativních dopadů fluktuace. Zvýšit spokojenost zaměstnanců při práci, zlepšit klima a jejich výkon. Moţnost zvýšit příjem zaměstnance i přes regulace státu a být tak úspěšnější v konkurenci a při vytváření image podniku. Náklady na sociální sluţby a výhody vede podnik jako běţné obchodní náklady, které nepodléhají daňovým odvodům. Zajištění moţnosti ovlivňovat zaměstnance. Význam pro zaměstnance Sluţby a výhody jsou snadno dostupné nejen pro zaměstnance, ale mnohdy i pro rodinné příslušníky. Benefity zvyšují příjem, ale často nezvyšují daň z příjmů zaměstnance. Má na ně minimální vliv inflace nebo jí nepodléhají. Sniţují výdaje za sluţby a zboţí na běţném trhu. (Duda, 2008) 3.3 Členění zaměstnaneckých benefitů Zaměstnanecké benefity (výhody) je moţno členit z několika různých hledisek. V České republice můţeme nalézt členění benefitů podle povahy a jejich vztahu k práci do tří skupin: Výhody sociální povahy Podnikové důchody, ţivotní pojištění, podnikové půjčky a ručení za půjčky, jesle a mateřské školky apod. Výhody mající vztah k práci Stravování, výhodnější prodej podnikových produktů zaměstnanci, vzdělávání hrazené podnikem aj.

Teoretická část 12 Výhody spojené s postavením v organizaci Prestiţní podnikové automobily pro vedoucí pracovníky, placení telefonu v bytě, nárok na oděv a jiné náklady reprezentace podniku, bezplatné bydlení apod. (Koubek, 2007) Jiná literatura uvádí k těmto třem skupinám ještě čtvrtou skupinu zaměstnaneckých výhod: Výhody zkvalitňující využívání volného času Kulturní a sportovní aktivity, organizování dotovaných zájezdů, dotování rekreace zaměstnanců apod. (Duda, 2008) Členění benefitů z hlediska daňové a odvodové výhodnosti: Mimořádně výhodné Na straně zaměstnavatele jsou daňovým výdajem. Na straně zaměstnance jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a nejsou součástí vyměřovacího základu pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění. Částečně výhodné Na straně zaměstnavatele jsou daňovým výdajem a na straně zaměstnance daňovým příjmem nebo osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Členění benefitů z hlediska charakteru výdajů zaměstnavatele: Finanční Např. příspěvek na dovolenou. Zaměstnavatel poskytne na benefit finanční prostředky. Nefinanční Např. poskytnutí motorového vozidla téţ pro soukromé potřeby zaměstnance. Benefit není finančním výdajem. (Pelc, 2009) Členění benefitů podle způsobu poskytování: Fixní způsob Benefity určuje kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis pro všechny zaměstnance. Zda je bude zaměstnanec vyuţívat či ne, je na samotném zaměstnanci. Nevýhodou je, ţe zaměstnavatel můţe investovat do určitých zaměstnaneckých benefitů, o které zaměstnanci nemají zájem. Flexibilní způsob (Cafeteria systém) Zaměstnavatel stanoví balíček zaměstnaneckých benefitů a určí zaměstnanci roční limit bodů, které můţe vyuţívat. Zaměstnanec z přidělených bodů čerpá benefity, které mu nejvíce vyhovují. (Macháček, 2010)

Teoretická část 13 3.4 Charakteristika vybraných zaměstnaneckých benefitů 3.4.1 Příspěvek na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění Mezi nejpouţívanější poskytované benefity patří příspěvky zaměstnavatelů na penzijní připojištění a soukromé ţivotní pojištění. Zákon o daních z příjmů a zákony o pojistném na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění mimořádně zvýhodňují tyto příspěvky. Zaměstnavatel zasílá příspěvek na penzijní připojištění příslušnému penzijnímu fondu, u něhoţ má zaměstnanec zřízen účet. (Libnarová, 2008) Na straně zaměstnavatele Příspěvky zaměstnancům na penzijní připojištění a na soukromé ţivotní pojištění jsou daňově uznatelné v plné výši, jestliţe je jejich poskytování obsaţeno v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu zaměstnavatele nebo pracovní či jiné smlouvě. Na straně zaměstnance Od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozen příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, který je poukázán na účet zaměstnance u penzijního fondu. Dále jsou osvobozeny částky pojistného na soukromé ţivotní pojištění. Od daně je osvobozena v úhrnu max. částka 24 000 Kč ročně za obě skupiny pojištění. Příspěvek musí být od téhoţ zaměstnavatele. Pokud je příspěvek poskytnut přímo zaměstnanci a v peněţní formě, nemůţe uplatnit daňové výhody. Příspěvek by byl v plné výši zdaňován současně s jeho mzdou a zahrnut do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. (Macháček, 2010) 3.4.2 Příspěvky a příplatky na stravování Nejběţnější formou příspěvku zaměstnavatele na stravování jsou stravenky. Zaměstnanec je můţe vyuţít nejen ve veřejných stravovacích zařízeních k nákupu hlavního jídla (obědu). Častější způsob, který zaměstnanci vyuţívají, je uplatnění stravenek k nákupu potravin v supermarketech apod. Jakou nominální hodnotu budou stravenky mít, záleţí pouze na rozhodnutí zaměstnavatele. Taktéţ zaměstnavatel určí, za jakou finanční částku budou stravenky zaměstnancům prodávány. Můţe nastat situace, ţe zaměstnavatel poskytne stravenky bezplatně. (Macháček, 2010) Podle 236 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen umoţnit stravování zaměstnancům ve všech směnách, přičemţ tento závazek vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu nemá. Jde o fakultativní plnění zaměstnavatele.

Teoretická část 14 Stravování můţe být cenově zvýhodněno i pro: bývalé zaměstnance, kteří u zaměstnavatele pracovali do odchodu do starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně; pro zaměstnance čerpající dovolenou; pro zaměstnance po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti. Tato skutečnost musí být obsaţena v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu. Zaměstnavatel můţe provozovat vlastní stravovací zařízení nebo můţe stravování zajišťovat prostřednictvím jiných subjektů. Dále můţe poskytovat příplatky na stravování ze sociálního fondu (jako benefit) nad rámec daňově uznatelných nákladů. Na straně zaměstnavatele Výdaje na provoz vlastního stravovacího zařízení jsou daňově uznatelnými kromě hodnoty potravin. Potraviny jsou pro zaměstnavatele daňovým výdajem jen do výše příjmů, jeţ se těchto výdajů bezprostředně týkají. Příspěvek na stravování lze uplatnit jako daňový výdaj, pokud přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny. Daňově uznatelnými náklady jsou příspěvky na stravování zprostředkované jinými subjekty (např. restaurační zařízení), zpravidla prostřednictvím stravenek. Jsou to příspěvky aţ do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, při pracovní cestě a jejím trvání 5 aţ 12 hodin do výše 70 % stravného. Příspěvek lze uplatnit opět při přítomnosti zaměstnance minimálně 3 hodiny ve stanovené směně. Příplatky na stravování jako benefity jsou placeny ze sociálního fondu. Jsou placeny nad rámec daňově uznatelných nákladů. Na straně zaměstnance Hodnota stravování ve vlastním stravovacím zařízení jako nepeněţní plnění je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob. Totéţ platí v rámci závodního stravování (jako nepeněţního plnění) zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Taktéţ příspěvek na stravování (jako nepeněţní plnění) ke spotřebě na pracovišti je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen. Peněţní příspěvky na stravování nejsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se při nepeněţním plnění neodvádí. V případě peněţního plnění jsou hodnoty příspěvků na stravování součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. (Pelc, 2009) 3.4.3 Poskytnutí nealkoholických nápojů na pracovišti V případě nealkoholických nápojů nejde o klasický benefit. Podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci má zaměstnavatel

Teoretická část 15 povinnost poskytovat svým zaměstnancům vodu a ochranné nápoje. Zaměstnavatel má podle tohoto zákona mimo jiné povinnost zajišťovat, aby pracoviště bylo zásobováno vodou. Ve vymezených případech je povinen poskytovat ochranné nápoje. Na straně zaměstnavatele Výdaje na vodu a ochranné nápoje jsou výdaji vynaloţenými na dosaţení, zajištění a udrţení zdanitelných příjmů. Další nealkoholické nápoje můţe zaměstnavatel poskytovat jako nepeněţní plnění (tedy bez povinnosti, která vyplývá ze zvláštního zákona) ze sociálního fondu. Na straně zaměstnance Nepeněţní příjmy spočívající v poskytnutí vody a ochranných nápojů jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Hodnota poskytnutých nealkoholických nápojů ze sociálního fondu je od daně z příjmů fyzických osob osvobozena. Příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. (Pelc, 2009) 3.4.4 Poskytnutí pracovního oblečení Zaměstnavatel můţe poskytnout svým zaměstnancům příspěvek na pracovní oděvy a obuv, a to včetně příspěvku na jejich udrţování. Příspěvky na udrţování oblečení můţe poskytovat paušální částkou, ta však musí být obsaţena v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu nebo individuální pracovní smlouvě. Příspěvky se tak stávají pracovněprávním nárokem zaměstnance. Na straně zaměstnavatele Jako daňový výdaj můţe zaměstnavatel uplatnit pouze náklady hrazené v rozsahu zvláštními právními předpisy. Paušální částky mohou být daňově uznatelné, pokud jsou pracovněprávním nárokem. Nad rámec paušálu nejsou příspěvky daňově uznatelnými náklady. Na straně zaměstnance Hodnota příspěvku nad stanovený rozsah je předmětem daně z příjmů fyzických osob. Hodnota nad stanovený limit je součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. (Krbečková, Plesníková, 2010)

Teoretická část 16 3.4.5 Kultura, sport Častými příspěvky zaměstnavatele jsou příspěvky poskytnuté na různé kulturní a sportovní akce. Tyto zaměstnanecké benefity jsou poskytovány ve formě peněţního nebo nepeněţního plnění. Formy nepeněţního plnění jsou: moţnost pouţívat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení; příspěvek na kulturní pořady a sportovní akce. Kulturními akcemi jsou např. divadelní a filmová představení, návštěva hradů, zámků, galerií apod. Vánoční večírek pořádaný pro zaměstnance v restauračním zařízení s hudbou, večeří a předáním drobného dárku je také kulturní akcí. V případě sportu můţe jít o příspěvky na vstupenky do bazénů, posiloven, sportovních center apod. V kolektivní smlouvě nebo individuální pracovní smlouvě můţe být téţ sjednáno peněţní plnění na kulturní a sportovní akce. Na straně zaměstnavatele Nepeněţní plnění je poskytováno ze sociálního fondu zaměstnavatele. Peněţní plnění je výdajem ze sociálního fondu. U zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, je výdajem na vrub výdajů (nákladů), které nejsou náklady na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů. Pokud je výdaj peněţním nebo nepeněţním příjmem na straně zaměstnance dohodnut nebo sjednán jako pracovněprávní nárok, je tento výdaj na straně zaměstnavatele výdajem daňovým. Na straně zaměstnance Příjmy z nepeněţních plnění na kulturu a sport jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Příjem z peněţních plnění je zdanitelným příjmem zaměstnance jako příjem ze závislé činnosti. Nepeněţní plnění není součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, naopak příjem z peněţního plnění na tyto benefity je součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného. (Pelc, 2009) 3.4.6 Rekreace Jedním z často poskytovaných benefitů jsou příspěvky zaměstnavatelů na tuzemské a zahraniční rekreace (rodinné dovolené), dětské tábory, lyţařské kurzy i zahraniční zájezdy. Poslední dobou se také organizují relaxační a ozdravné pobyty pro všechny zaměstnance nebo pro určité skupiny zaměstnanců.

Teoretická část 17 Plnění jsou poskytována také pro rodinné příslušníky zaměstnanců. Na straně zaměstnavatele Podle 25 písm. h) bod 1 aţ 3 zákona o daních z příjmů nelze nepeněţní plnění zahrnout do daňových výdajů zaměstnavatele. Ani v případě, ţe má zaměstnanec právo na toto plnění vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní či jiné smlouvy. Zaměstnavatel tedy poskytuje nepeněţní plnění z FKSP, sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů. Peněţní plnění vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu či jiných smluv můţe zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů. Na straně zaměstnance Nepeněţní plnění na tento benefit je osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob, a to do výše 20 000 Kč v úhrnu za kalendářní rok. Jako plnění pro zaměstnance se posuzuje i plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance. Peněţní příspěvky a příspěvky nad limit nepeněţního plnění jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Nepeněţní plnění osvobozená od daně z příjmů fyzických osob se nezahrnují do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. (D Ambrosová, 2009) 3.4.7 Dovolená nad rámec základní výměry 213 zákoníku práce vymezuje standardní délku dovolené. Zaměstnavatel můţe poskytnout dovolenou nad rámec základní výměry. Na straně zaměstnavatele Pokud je dovolená nad rámec standardní výměry součástí kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu, pracovní či jiné smlouvy, jsou náklady na náhradu mzdy daňovým výdajem. Na straně zaměstnance Příjmy plynoucí ze mzdy za dovolenou nad rámec základní výměry jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Náhrady mzdy za dobu čerpání dovolené jsou součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. (D Ambrosová, 2009) 3.4.8 Vzdělávání zaměstnanců Další benefit, který mohou zaměstnavatelé poskytovat svým zaměstnancům, se týká odborného rozvoje zaměstnanců. Jde především o prohlubování a zvyšování jejich kvalifikace. Tyto benefity mohou být stanoveny pro všechny zaměstnance nebo jen pro některé zaměstnance.

Teoretická část 18 Odborným rozvojem se rozumí: zaškolení a zaučení; odborná praxe absolventů škol; prohlubování kvalifikace; zvyšování kvalifikace. Na straně zaměstnavatele Zákon o daních z příjmů vymezuje daňové výdaje v 24 odst. 2 písm. j) bod 3: výdaje (náklady) na provoz vlastních zařízení; výdaje (náklady) spojené s odborným rozvojem zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele. Daňovým výdajem pro zaměstnavatele je téţ náhrada mzdy zaměstnance za dobu pracovního volna poskytnutého pro zvyšování kvalifikace. Podmínkou je, aby odborný rozvoj souvisel s předmětem činnosti zaměstnavatele. Daňovými výdaji jsou tedy veškeré výdaje (ať uţ peněţní nebo nepeněţní) na prohlubování nebo zvyšování kvalifikace a na rekvalifikaci zaměstnanců, které souvisí s předmětem činnosti firmy. Na straně zaměstnance U zaměstnanců je nepeněţní plnění osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob. Peněţní plnění, především náhrada mzdy za dobu pracovního volna poskytnutého pro zvyšování kvalifikace, není od daně z příjmů osvobozeno. Příjem osvobozený od daně z příjmů fyzických osob není součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Naopak peněţní příjem, který není od daně z příjmů fyzických osob osvobozen, je součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. (Macháček, 2010) 3.4.9 Věrnostní a stabilizační plnění Zaměstnavatelé mohou svým zaměstnancům poskytnout peněţní plnění při trvání pracovního poměru určitou dobu nebo k určitému dni (pracovnímu výročí). Dále mohou peněţní plnění poskytnout zaměstnanci, kterému nastane vymezená sociální situace. Plnění nejsou zpravidla vázána na výkon zaměstnání, ale souvisí právě s trváním zaměstnání, proto mají povahu věrnostní a stabilizační. Stabilizačním plněním mohou být příspěvky na odběr elektrické energie, na bydlení, ubytování, stěhování apod. Tato plnění mohou být součástí kolektivních smluv, individuální pracovních smluv či vnitřního předpisu zaměstnavatele, tzn., ţe jsou pracovněprávním

Teoretická část 19 nárokem. Tyto dokumenty také vymezují podmínky, při kterých sociální situace nastane. Na straně zaměstnavatele Pokud jsou peněţní plnění pracovněprávním nárokem, jsou výdaje na tato plnění výdaji daňovými bez limitu (sniţují základ daně zaměstnavatele). V případě, ţe peněţní plnění nejsou sjednána jako pracovněprávní nárok, nejsou výdaji daňovými. Na straně zaměstnance Příjmy plynoucí z peněţního plnění zaměstnavatele jsou vţdy předmětem daně z příjmů fyzických osob. Jsou příjmem zaměstnance ze závislé činnosti. Příjmy se zahrnují do vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Výjimkou je příjem poskytnutý poţivateli starobního důchodu nebo plného invalidního důchodu (tedy bývalému zaměstnanci) po uplynutí jednoho roku od skončení pracovního poměru. (Pelc, 2009) 3.4.10 Dary zaměstnancům Zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům rozličné dary, např. při pracovních a ţivotních jubileích, ale i při různých jiných příleţitostech. Dary lze zaměstnanci poskytnout ve formě peněţní nebo nepeněţní. Nepeněţními dary mohou být např. dárkové kupony, tedy poukazy, na nákup zboţí, které lze pouţít v běţné obchodní síti, či na nákup sluţeb. Dary zaměstnavatel poskytuje z FKSP, sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění nebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů). (Krbečková, Plesníková, 2010) Na straně zaměstnavatele Pro zaměstnavatele nejsou výdaje na nepeněţní dary daňově účinné (nejsou výdaji daňovými). Peněţní dar je jeho daňovým výdajem. (Pelc, 2009) Na straně zaměstnance Vyhláška o fondu kulturních a sociálních potřeb určuje několik nepeněţních darů, které jsou do výše 2 000 Kč (ročně) osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Těmito dary jsou: dary za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele; dary za sociální a humanitární aktivitu; dary péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky; dary při pracovních výročích 20 let (a kaţdých 5 let) výkonu práce u zaměstnavatele; dary při ţivotních jubileích 50 let (a kaţdých dalších pěti let) věku;

Teoretická část 20 dary při prvém odchodu do starobního/plného invalidního důchodu. Jiné dary, které nejsou vyhláškou stanoveny, podléhají zdanění a jsou tedy předmětem daně. Tak je to i u darů peněţních. Jsou také součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. (Krbečková, Plesníková, 2010) 3.4.11 Půjčky zaměstnancům Benefit, kterého mohou zaměstnanci vyuţít u většiny zaměstnavatelů, je poskytnutí bezúročné půjčky nebo půjčky s niţším úrokem, neţ je obvyklá výše úroku. Půjčky zaměstnavatel poskytuje z FKSP podle vyhlášky o fondu kulturních a sociálních potřeb. U zaměstnavatelů, na které se vyhláška nevztahuje, je půjčka poskytována ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění, jsou-li návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč a pro zaměstnance postiţené ţivelní pohromou do výše 1 000 000 Kč na bytové účely. Půjčky se poskytují v hotovosti nebo jako nepeněţní plnění. Na straně zaměstnavatele Zaměstnavatel půjčky poskytuje ze sociálního fondu. Na straně zaměstnance Benefitem pro zaměstnance je jiţ to, ţe nemusí platit úrok nebo platí úrok niţší, neţ je obvyklá výše úroku. Půjčka do výše 100 000 Kč na bytové účely (1 000 000 Kč v důsledku ţivelné pohromy na bytové účely) je pro zaměstnance příjmem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob. V případě vyšší poskytnuté půjčky, neţ je částka 100 000 Kč (1 000 000 Kč při ţivelné pohromě), je z částky převyšující tuto hranici vypočítáván úrok, který je obvykle pouţíván peněţními ústavy v místě při poskytování půjček obdobného charakteru. Peněţní zvýhodnění nad danou hranici podléhá dani z příjmů fyzických osob. Pokud je benefit osvobozen od daně z příjmů fyzických osob, není součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. (Pelc, 2009) 3.4.12 Zdravotnické benefity Zaměstnavatel můţe svým zaměstnancům přispívat na doplňky stravy, jako jsou vitaminové přípravky a jiné poloţky lékárenského sortimentu, dále pak na očkování, masáţe, rehabilitace, lázeňské pobyty, ošetření zubů apod. Tyto benefity jsou nepeněţními plněními zaměstnavatele. Jsou poskytovány z FKSP, sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění nebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosaţení, zajištění a udrţení příjmů.

Teoretická část 21 Na straně zaměstnavatele Výdaje na tyto nepeněţní benefity nemohou být daňově účinné (nejsou výdaji daňovými). Jsou placeny ze sociálního fondu. Na straně zaměstnance Nepeněţní plnění poskytované zaměstnavatelem je od daně z příjmů fyzických osob osvobozeno. Nepeněţní plnění nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Totéţ platí i pro rodinné příslušníky zaměstnance, kterým bylo plnění poskytnuto. V případě peněţního příjmu na vyuţití zařízení bude toto plnění předmětem daně a součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. (Pelc, 2009) 3.5 Přehled nejvýhodnějších benefitů dle daňových úlev V následující tabulce jsou uvedeny nejvýhodnější benefity z hlediska daňového reţimu zaměstnavatele a zaměstnance. Jde o benefity, které jsou pro zaměstnavatele výdajem daňovým, u zaměstnanců jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob a nejsou součástí vyměřovacích základů pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Teoretická část 22 Tabulka 1: Nejvýhodnější benefity Benefit Zaměstnavatel Zaměstnanec Pojistné Osvobozeno Příjem osvobozený Daňový výdaj, jde-li do limitu. od daně se o pracovně právní Limit 24 000 Kč nezahrnuje nárok. ročně u téhoţ do vyměřovacích zaměstnavatele. základů. Příspěvek na penzijní připojištění a soukromé ţivotní pojištění Příspěvek zaměstnavatele na provoz vlastního stravovacího zařízení Příspěvek zaměstnavatele na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů Příplatek na stravování Poskytnutí nealkoholických nápojů na pracovišti (voda, ochranné nápoje) Kultura, sport (nepeněţní plnění) Rekreace (nepeněţní plnění) Vzdělávání zaměstnanců (nepeněţní plnění) Dary zaměstnancům (nepeněţní plnění) Zdroj: Pelc, 2009 Daňový výdaj bez limitu. Daňový výdaj do limitu. Limit 55 % ceny 1 jídla za 1 směnu, max. do výše 70 % při trvání pracovní cesty 5-12 hodin. Platba ze sociálního fondu. Daňový výdaj bez limitu. Platba ze sociálního fondu. Platba ze sociálního fondu. Daňový výdaj bez limitu. Platba ze sociálního fondu. Osvobozeno bez limitu. Osvobozeno bez limitu. Osvobozeno bez limitu. Osvobozeno bez limitu. Osvobozeno bez limitu. Osvobozeno do limitu. Limit 20 000 Kč ročně. Osvobozeno bez limitu. Osvobozeno do limitu. Limit 2 000 Kč ročně. Neplatí se. Neplatí se. Neplatí se. Neplatí se. Neplatí se. Příjem osvobozený od daně se nezahrnuje do vyměřovacích základů. Neplatí se. Příjem osvobozený od daně se nezahrnuje do vyměřovacích základů.

Praktická část 23 4 Praktická část Pro zpracování mé bakalářské práce jsem vybrala Obchodní akademii Bučovice a Městský úřad Bučovice. Město Bučovice leţí na jiţní Moravě v okrese Vyškov. Obchodní akademie vytváří fond kulturních a sociálních potřeb, městský úřad tvoří sociální fond. 4.1 Obchodní akademie Bučovice Obchodní akademie Bučovice je příspěvkovou organizací zřízenou územním samosprávným celkem. Organizace má 29 zaměstnanců: 18 učitelů; 5 provozních pracovníků (hospodářka, mzdová účetní, školník, 2 uklízečky); 5 kuchařek; 1 hlavní kuchařku. Jedna kuchařka je zaměstnána na poloviční úvazek a druhá na 6 hodin denně. Zbytek zaměstnanců je zaměstnán na plný úvazek. Směrnice hospodaření s FKSP Zaměstnanci obchodní akademie nemají odborovou organizaci, za hospodaření s fondem zodpovídá ředitel školy. Kolektivní smlouva je nahrazena směrnicí, která vymezuje zásady čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb. 4.1.1 Tvorba fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP) FKSP byl v roce 2010 tvořen základním přídělem, který činil 2 % z ročního objemu nákladů zúčtovaných na platy, náhrady platů, odměny za pracovní pohotovost a na odměny. Příděl do FKSP je vytvářen na vrub nákladů a jeho zálohy se účtují kaţdý měsíc po zúčtování mezd v daném měsíci. Dalšími zdroji tohoto fondu jsou dary a to jak od právnických, tak i fyzických osob. Dary určené do fondu se stávají jeho součástí a pouţívají se v souladu s vyhláškou. Rozpočet FKSP na rok 2010 Následující tabulka zachycuje rozpočet FKSP na rok 2010. Je v ní uveden zůstatek fondu k 1. lednu 2010, dále příděl do fondu 2 % ročních nákladových mezd rozpočtovaných na rok 2010. Kromě souhrnu finančních prostředků, ze kterých obchodní akademie čerpala, jsou v tabulce uvedeny jednotlivé poloţky zaměstnaneckých benefitů, na které je vyčleněn příděl finančních prostředků.

Praktická část 24 V posledním sloupci tabulky je zachyceno čerpání finančních prostředků z fondu u jednotlivých zaměstnaneckých benefitů v roce 2010. K 1. lednu 2011 činil zůstatek fondu kulturních a sociálních potřeb 221 000 Kč, který je zůstatkem z roku 2010. Tabulka 2: Příjmy a výdaje FKSP roku 2010 Zůstatek k 1. 1. 2010 Příděl 2 % ročních nákladových mezd Tvorba fondu celkem 226 000 Kč 142 000 Kč plán 368 000 Kč čerpání Příspěvky na stravování pracovníků 29 000 Kč 30 000 Kč Kultura, tělovýchova a sport (společné činnosti) 30 000 Kč 26 000 Kč Hromadná rekreace 40 000 Kč 0 Kč Individuální rekreace 174 000 Kč 38 000 Kč Vitaminové prostředky 20 000 Kč 9 000 Kč Rehabilitace, masáţe 0 Kč 7 000 Kč Vybavení ke zlepšení pracovních podmínek 10 000 Kč 0 Kč Penzijní připojištění 20 000 Kč 19 000 Kč Dary k výročím pracovním a ţivotním 40 000 Kč 18 000 Kč Informovanost pracovníků 5 000 Kč 0 Kč Čerpání celkem Zůstatek k 1. 1. 2011 Zdroj: hospodářka OA Bučovice, pí Marcela Pejčochová 221 000 Kč 147 000 Kč Obchodní akademie neposkytuje příspěvky na sociální výpomoci. Důvodem je malý objem prostředků fondu. Ze stejného důvodu neposkytuje půjčky. 4.1.2 Tvorba individuálních účtů zaměstnanců Pro kaţdého zaměstnance je ve fondu kulturních a sociálních potřeb vyčleněna částka ve výši 2 500 Kč. Jedná se o tzv. individuální účet zaměstnance. Výše přídělu je pro kaţdého zaměstnance stejná bez ohledu na to, zda má uzavřenou pracovní smlouvu na plný nebo zkrácený úvazek. Z této částky můţe zaměstnanec čerpat na individuální rekreace, vitaminové prostředky, rehabilitace, masáţe a na penzijní připojištění.

Praktická část 25 4.1.3 Příspěvek na stravování Organizace přispívá z fondu kulturních a sociálních potřeb svým zaměstnancům 6 Kč na jeden odebraný oběd ze školní jídelny. Zbylou část si platí zaměstnanec sám. Její výše je 19 Kč. Jiné plnění na stravování zaměstnanců není moţné (u jiné organizace zajišťující stravování). Mezi strávníky, kterým je poskytováno stravování za sníţenou cenu, jsou i důchodci, kteří odešli z organizace do prvého starobního nebo plného invalidního důchodu. 4.1.4 Kultura, sport Z fondu kulturních a sociálních potřeb přispívá organizace zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na vstupenky a na dopravu na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a na náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané Obchodní akademií Bučovice. Kulturní akcemi se rozumí vánoční besídka pro děti zaměstnanců, setkání s důchodci, kteří od organizace odešli do prvého důchodu, kulturní akce při příleţitosti významných výročích organizace nebo při slavnostních příleţitostech (např. Den učitelů, Den ţen, Svátek matek, vánoční besídka s důchodci apod.). Příspěvek k akci v prvním bodě je do výše 200 Kč na osobu. K akcím popsaným v bodě druhém a třetím patří přiměřené náklady na občerstvení, které jsou úměrné době trvání akce (1 účastník = 200 Kč). 4.1.5 Rekreace Organizace přispívá zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům na rekreační pobyty pořízené od jiných fyzických nebo právnických osob, včetně rehabilitace, na zájezdy a to v tuzemsku i v zahraničí. Příspěvky na hromadné zájezdy pořádané obchodní akademií: zaměstnanec nezaopatřené děti zaměstnanců důchodci 2 500 Kč; 1 000 Kč; 1 000 Kč. Příspěvky na individuální rekreaci zaměstnanců a nezaopatřených dětí zaměstnanců organizace jsou v návaznosti na objem prostředků rozpočtovaných na individuální účty FKSP zaměstnanců v příslušném kalendářním roce. Z fondu kulturních a sociálních potřeb bylo čerpáno 38 000 Kč na individuální rekreace. Hromadné rekreace se v roce 2010 neuskutečnily.

Praktická část 26 4.1.6 Vybavení ke zlepšení pracovních podmínek Nad rámec povinného vybavení můţe obchodní akademie pořídit vybavení ke zlepšení pracovních podmínek. Za toto vybavení se povaţuje například telefonní automat pro zaměstnance, automat na nápoje, mikrovlnná trouba, lednička. Obchodní akademie měla ve fondu kulturních a sociálních potřeb vyčleněno v roce 2010 na vybavení 10 000 Kč. V roce 2010 ţádné vybavení nepořídila. 4.1.7 Pořízení hmotného majetku Z fondu se hradí pořízení hmotného majetku, který slouţí ke kulturním a sociálním potřebám zaměstnanců. V roce 2010 nebyl hmotný majetek pořízen. 4.1.8 Zdravotní péče Z fondu lze hradit nákup vitaminových prostředků pro zaměstnance a přispívat zaměstnancům na očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě a hepatitis A, není-li toto očkování hrazeno ze zdravotní pojišťovny. Dále je přispíváno na rehabilitace, masáţe a další sluţby tohoto charakteru. Obchodní akademii chodí e-mailem nabídky vitaminových balíčků, na které mohou zaměstnanci ţádat příspěvek z fondu kulturních a sociálních potřeb. Příspěvky na zdravotní péči se hradí z individuálního účtu zaměstnance. Na benefity týkající se zdravotní péče bylo celkem čerpáno 16 000 Kč. 4.1.9 Penzijní připojištění Organizace přispívá zaměstnancům na penzijní připojištění ve výši 200 Kč měsíčně na účet příslušného penzijního fondu na základě jejich ţádosti a v návaznosti na rozpočtovaný objem na tento druh plnění. Na tento druh plnění bylo v roce 2010 přispěno v celkové výši 19 000 Kč. 4.1.10 Dary Z fondu lze poskytovat zaměstnancům věcné nebo peněţní dary: při pracovních výročích 20 a kaţdých dalších 5 let trvání pracovního poměru 1 000 Kč; při ţivotních výročích 50 let a kaţdých dalších 5 let při prvém odchodu do důchodu 3 000 Kč; 6 000 Kč. Celková výše darů můţe činit nejvýše 15 % základního přídělu. Nevyčerpanou část limitu lze převádět do dalšího roku pro stejný účel, a to nad stanovený limit. Na dary k ţivotním či pracovním jubileím bylo v roce 2010 čerpáno z fondu kulturních a sociálních potřeb celkem 18 000 Kč.

Praktická část 27 4.2 Městský úřad Bučovice Městský úřad zaměstnává 61 pracovníků a je rozdělen do 8 odborů. Kolektivní smlouva Zaměstnanecké benefity jsou vymezeny kolektivní smlouvou, která je uzavřena podle zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění. Kolektivní smlouva je uzavřena mezi městem Bučovice, zastoupeným bývalou starostkou města a tajemníkem městského úřadu, jako statutárními orgány zaměstnavatele, a Základní organizací Odborového svazu státních orgánů a organizací Městského úřadu Bučovice, zastoupenou předsedou odborové organizace. Kolektivní smlouva upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci města Bučovice, zařazenými do městského úřadu, městské policie a organizačních sloţek, týkajících se pracovněprávních, mzdových a sociálních nároků (Středisko kulturních a sportovních zařízení). Jsou v ní zakotvena práva a povinnosti smluvních stran. Městská policie má 6 zaměstnanců a sloţka Středisko kulturních a sportovních zařízení 15 zaměstnanců. Kolektivní smlouva a rozpočet sociálního fondu se tedy týkají celkem 82 zaměstnanců. 4.2.1 Tvorba sociálního fondu Sociální fond je účelový peněţitý fond, který Město Bučovice zřizuje k zajištění kulturních a sociálních potřeb zaměstnanců města. Fond je určen zaměstnancům, kteří jsou v pracovním poměru k městu, a uvolněným členům zastupitelstva. Výše přídělu finančních prostředků z rozpočtu města je určena na základě kolektivního vyjednávání kolektivní smlouvou a činí 3 % objemu rozpočtovaných finančních prostředků na platy zaměstnanců v pracovním poměru a odměny uvolněných členů zastupitelstva města. V roce 2010 činil roční příděl finančních prostředků z rozpočtu města do sociálního fondu 728 000 Kč. Rozpočet sociálního fondu na rok 2010 V následující tabulce je uveden rozpočet sociálního fondu na rok 2010. Kromě počátečního stavu sociálního fondu (zůstatek z roku 2009) je do sociálního fondu přidělena částka ve výši 3 % z ročního objemu mzdových prostředků. Výdaje sociálního fondu obsahují příspěvky na ţivotní jubilea a důchodové připojištění. Ze sociálního fondu je kaţdému zaměstnanci přidělena částka 7 000 Kč. Jedná se o tzv. osobní účet zaměstnance, ze kterého můţe čerpat finanční prostředky. K jakým účelům je čerpán a za jakých podmínek uvádím dále.

Praktická část 28 Ze sociálního fondu je také vyplácen příspěvek pro odborovou organizaci v částce 1,1 ze mzdových prostředků. Další výdaje sociálního fondu tvoří rezervní prostředky, ze kterých byly financovány společné kulturní a sportovní akce pro všechny zaměstnance. Zůstatek sociálního fondu k 1. lednu 2011 činil 4 357 Kč. Tabulka 3: Příjmy sociálního fondu Počáteční stav k 1. 1. 2010 Příděl do SF, 3 % ze mzdových prostředků Celkem příjmy 157 471 Kč 728 000 Kč 885 471 Kč Zdroj: Příloha kolektivní smlouvy Tabulka 4: Výdaje sociálního fondu Ţivotní jubilea Důchodové připojištění Osobní balíčky (7 000 Kč/osoba) Příspěvek pro odbor. organizaci 1,1 z MP 1 Rezervní prostředky Celkem výdaje 59 000 Kč 200 000 Kč 574 000 Kč 27 310 Kč 25 161 Kč 885 471 Kč Zdroj: Příloha kolektivní smlouvy 4.2.2 Tvorba osobních účtů zaměstnanců Z osobních účtů zaměstnanců lze čerpat tyto finanční prostředky jako příspěvek: na stravování; na účast na sportovních a kulturních akcích (včetně společných); na rekreaci a dětskou rekreaci; na rehabilitaci a sportovní vyţití; na očkování, nákup zdravotních potřeb a pomůcek, léků a vitaminů; na vzdělání. Osobní účet zaměstnance v roce 2010 činil 7 000 Kč. Osobního účtu v této výši mohou vyuţívat zaměstnanci bez ohledu na to, mají-li uzavřenou pracovní smlouvu na plný či zkrácený úvazek. 1 Jde o 1,1 (promile) ze mzdových prostředků.

Praktická část 29 4.2.3 Příspěvek na stravování Zaměstnanec má na výběr z moţností stravování: restaurace Katolický dům; jídelna obchodní akademie; stravenka Sodexo. Kalkulace výše příspěvku na jednotlivé druhy stravenek platná od 1. ledna 2010: Katolický dům: cena stravenky běţný rozpočet (zaměstnavatel) sociální fond zaměstnanec 61 Kč; 25 Kč; 15 Kč; 21 Kč. Obchodní akademie: cena stravenky běţný rozpočet (zaměstnavatel) sociální fond zaměstnanec Sodexo: cena stravenky běţný rozpočet (zaměstnavatel) sociální fond zaměstnanec 55 Kč; 25 Kč; 15 Kč; 15 Kč. 65 Kč; 25 Kč; 15 Kč; 25 Kč. Restaurace Katolický dům a Obchodní akademie Bučovice mají svoje lístečky, které mají formu stravenky a jsou směnitelné za oběd. Stravenky od firmy Sodexo, s. r. o. objednává zaměstnavatel přes internet, zaplatí fakturu a stravenky přijdou poštou. Podle průzkumu mezi zaměstnanci, kteří jezdí na sluţební cesty do Brna, jsou stravenky firmy Sodexo, s. r. o. nejlepší, protoţe je přijímají v mnoha stravovacích zařízeních. 4.2.4 Kultura, sport Zaměstnavatel přispívá svým zaměstnancům na kulturu a sport, například na permanentky sportovních organizací. Nákup vstupenek, permanentek a další výdaje lze proplatit na základě zjednodušeného daňového dokladu (paragonu) na účet zaměstnance. V případě zájmu většího počtu zaměstnanců můţe zaměstnavatel pro své zaměstnance zajistit společné kulturní a sportovní akce. V roce 2010 se uskutečnil zájezd do divadla, doprava byla hrazena ze sociálního fondu, vstupenky si hradil kaţdý zaměstnanec sám.

Praktická část 30 Druhou akcí obdobně hrazenou byl poznávací zájezd s exkurzí, doprava byla hrazena ze sociálního fondu, ostatní výdaje si hradil kaţdý zaměstnanec sám. Tyto akce jsou hrazeny z rezervních prostředků sociálního fondu. 4.2.5 Rekreace Má-li zaměstnanec zájem o příspěvek na dovolenou, čerpá jej z osobního účtu zaměstnance. Zaměstnanci městského úřadu nejčastěji jezdí přes cestovní kanceláře do Chorvatska. Ročně částka příspěvku vyjde zhruba na necelých 3 000 Kč na osobu. Zaměstnanec můţe ţádat i o příspěvek na rekreaci svých dětí (např. dětské tábory, ozdravné pobyty apod.). 4.2.6 Vzdělávání zaměstnanců Za účelem vzdělávání zaměstnanců se zaměstnavatel zavazuje poskytnout zaměstnanci v kaţdém roce 5 dní pracovního volna s náhradou mzdy, případně pracovního volna bez náhrady, a to dle písemné ţádosti zaměstnance. O poskytování pracovního volna za účelem zvyšování kvalifikace uzavře zaměstnavatel se zaměstnancem kvalifikační dohodu. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno v rozsahu 2 dnů k přípravě ke zkoušce ze zvláštní odborné způsobilosti. 4.2.7 Zdravotní péče Zaměstnavatel umoţní zaměstnancům provést preventivní zdravotní prohlídky dle zdravotního řádu pojišťovny. Tím se nevylučují častější lékařské prohlídky určené jinými předpisy nebo uloţené orgány hygienické sluţby vyvolané zdravotním stavem zaměstnance. Zaměstnavatel hradí zaměstnanci lékařské prohlídky jen v případě, kdy ji sám nařídí. Zaměstnavatel uhradí preventivní očkování proti nakaţlivým nemocím zaměstnanců na pracovištích, kde hrozí nakaţení od rizikových klientů. Zaměstnanec můţe také vyuţít rehabilitací, masáţí a jiných zdravotních sluţeb, k jejichţ zaplacení čerpá finanční částky z osobního účtu zaměstnance. Na tento druh plnění bylo v roce 2010 čerpáno 36 125 Kč. 4.2.8 Penzijní připojištění zaměstnanců Kaţdému zaměstnanci penzijně připojištěnému je ze sociálního fondu poskytnut příspěvek ve výši 200 Kč měsíčně na účet penzijního fondu zvoleného zaměstnancem. 4.2.9 Flotilové pojištění vozidel Pojišťovna Generali, a. s. nabídla v září 2010 zaměstnavateli flotilové pojištění vozidel.

Praktická část 31 Flotilové pojištění nabízí: výhodnější podmínky; pro kaţdé vozidlo ve flotile je individuálně stanovena výše pojistného. Podmínky pojištění jsou výrazně výhodnější, pojištění je levnější, součástí je spoluúčast zaměstnavatele. V roce 2010 neprojevil ţádný ze zaměstnanců zájem o flotilové pojištění vozidla. 4.2.10 Životní a pracovní jubilea Ze sociálního fondu přispívá městský úřad svým zaměstnancům a uvolněným členům zastupitelstva při příleţitosti ţivotních jubileí a při významných ţivotních událostech peněţité odměny v následující výši: při ţivotním výročí 50 let věku při ţivotním výročí 55 let věku při ţivotním výročí 60 let věku při prvním odchodu do důchodu při pracovním výročí 20 let pracovního poměru u města při pracovním výročí 25 odpracovaných let při pracovním výročí 30 odpracovaných let při pracovním výročí 35 odpracovaných let při narození dítěte 3 000 Kč; 4 000 Kč; 5 000 Kč; 5 000 Kč; 2 000 Kč; 2 500 Kč; 3 000 Kč; 4 000 Kč; 2 000 Kč. Podmínkou pro udělení odměny je odpracování minimálně tří let u organizace. Odměna při pracovním výročí se vyplácí po písemné ţádosti zaměstnance v průběhu celého kalendářního roku, ve kterém vznikl na ni nárok a nemá zpětnou platnost po uplynutí kalendářního roku. Odměny při ţivotních jubileích a při významných ţivotních událostech vyplácené v hotovosti podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti. Vyhrazená finanční částka sociálního fondu na ţivotní jubilea byla v plné výši vyplacena. Tato částka činila 59 000 Kč. 4.2.11 Bezúročné půjčky Zaměstnancům lze na základě písemné smlouvy poskytnout bezúročnou půjčku: na pořízení domu nebo bytu do osobního vlastnictví nebo spoluvlastnictví pro vlastní bydlení, na sloţení členského podílu na druţstevní byt pro vlastní bydlení a na provedení změny stavby domu či bytu, který zaměstnanec uţívá pro vlastní bydlení a na které se vydává stavební povolení nebo které podléhá ohlášení; na koupi bytového zařízení;

Praktická část 32 na nesplacený zůstatek půjčky ze sociálního fondu na bytové účely poskytnuté předchozím zaměstnavatelem a na nesplacený zůstatek manţelky (manţela). Půjčky jsou bezúročné a poskytují se do výše 30 000 Kč se splatností do pěti let od uzavření smlouvy o půjčce. Dojde-li k ukončení pracovního poměru, je půjčka splatná nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho skončení. Půjčku lze zaměstnanci poskytnout nejdříve po uplynutí jednoho roku od vzniku pracovního poměru. O další poskytnutí půjčky lze ţádat aţ po uplynutí jednoho roku po zaplacení poslední splátky dřívější půjčky. Schválenou půjčku musí zaměstnanec vyčerpat v daném kalendářním roce. Ve zvláště tíţivých finančních situacích lze poskytnout půjčku do výše 10 000 Kč i za jiným účelem. V minulých letech zaměstnanci bezúročných půjček nevyuţili, proto sociální fond na rok 2010 prostředky na tyto půjčky nezahrnuje. 4.3 Shrnutí V následující tabulce je uvedeno čerpání na jednotlivé benefity v průměru na jednu osobu u obou organizací. Nejsou zde zahrnuty dary k ţivotním a pracovním jubileím, protoţe ty nečerpají všichni zaměstnanci v jednom roce, jsou poskytovány individuálně. Průměrná roční výše čerpání finančních prostředků z fondu kulturních a sociálních potřeb u Obchodní akademie Bučovice byla 4 432 Kč na jednu osobu. Městský úřad Bučovice průměrně na jednu osobu poskytl v roce 2010 ze sociálního fondu 9 400 Kč.