Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) Školská 4. ročník T3 Přírodověda Lidská obydlí, ekosystémy Zbavitelová
Lidská obydlí, ekosystémy - shrnutí V této kapitole se dozvíte: O organismech žijících v lidských obydlích nebo jejich blízkosti a jejich nebezpečnosti O potravních vztazích mezi organismy Budete schopni:. Chránit se před nebezpečnými organismy Klíčová slova této kapitoly: Plísně, mouchy, blechy, cizopasníci, hlodavci Potravní řetězec, potravní pyramida, biologická rovnováha Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,1 + 1 hodiny (teorie + řešení úloh) 7.5. Lidská obydlí Dalším prostředím, kde se dobře daří organismům, jsou lidská obydlí. Jedince zde nacházejí úkryt, dobré podmínky pro rozmnožování a hlavně dostatek potravy. Znehodnocují potraviny, oblečení, nábytek, mohou škodit i domácím zvířatům. Ve vlhku se daří plísním. Plísně napadají potraviny, nábytek, zdi. Plesnivé potraviny nikdy nejíme, protože plísně vytvářejí jedovaté látky. Vlněné oblečení a kožešiny ničí larvy molů. Moly ničíme chemicky. Častým, ale nezvaným hostem je moucha domácí. Ničí potraviny tak, že na ně na nohách přenáší původce nakažlivých nemocí z přírody hlavně z odumřelých živočichů nebo výkalů. Velká moucha bzučivka - lidově zvaná masařka, klade vajíčka na maso. Život doma nám mohou znepříjemňovat i pavouci pokoutníci, drobní mravenci nebo stříbřité rybenky. Blecha obecná, veš dětská nebo štěnice domácí patří mezi živočichy, kterým podle způsobu života, říkáme cizopasníci. Sají lidem krev a mohou přenášet původce nemoci. Ochranou je dodržování čistoty. Stejně člověku škodí i komáři, ale ti potřebují k vývinu vodu. 2
Člověka mohou napadat cizopasníci i uvnitř těla. Z nemyté zeleniny můžeme získat škrkavku, ze špatně uvařeného masa tasemnici a při špatné hygieně se mezi malými dětmi může šířit roup dětský. Z obratlovců jsou škodlivou skupinou hlodavci. Mají velkou rozmnožovací schopnost. Každoročně nás připraví o velkou část úrody a také mohou přenášet původce nemocí. Potraviny poškozují v domácnostech, obchodech, skladech. Potraviny poškozené hlodavci je nutno zlikvidovat. Z domu možná znáte malou myš domácí, je všežravá. Ve vlhkém prostředí žijí větší potkani. Potkan je noční živočich, dobře běhá, šplhá i plave. Na hlodavce můžeme nalíčit pasti, ničit je chemicky otrávenou návnadou. A zejména na vesnicích lidé chovají kočky, které se myšmi živí. Ničení hlodavců se odborně nazývá deratizace. 8. Ekosystémy shrnutí Ekosystém tvoří přírodní společenstvo různých organismů dohromady s neživým prostředím. Poznali jsme několik ekosystémů v naší republice: les, louka, pole, rybník, zahrada, lidské obydlí. V některých společenstvech člověk prakticky nezasahuje např. na horských loukách. O některé se stará částečně les, rybník. O některé se stará celoročně - pole, zahrada. Mezi organismy platí potravní vztahy. Jejich základem je fotosyntéza u rostlin, tj. tvoření ústrojných látek. Rostlinami se živí býložraví živočichové a těmi masožraví živočichové (někteří jsou všežraví). Toto platí ve všech prostředích. Například rostlinami, semeny se živí hraboši, hraboši jsou potravou káňat. Ve vodě se rostlinami živí měkkýši, ti jsou potravou žab a těmi se zase živí čápi. To jsou příklady potravního řetězce. Potravní vztahy se dají vyjádřit potravní pyramidou. Masožravci Býložravci Rostliny 3
Organismy na sebe vzájemně působí, ovlivňují se. Například dravci omezují přemnožení hlodavců. Když se hlodavci přemnoží, přibude i dravců. A když se počet hlodavců opět sníží, sníží se i počet dravců. Tomu říkáme biologická rovnováha. Úkoly: 1. Vyřešil jsi úkol č. 4 z minulé kapitoly? Pokud ne, tady je v tajence správná odpověď: Sloupeček 1. nejčastěji pěstovaný strom v Čechách na 6 písmen 2. jednoletá okrasná bylina mnoha barev na 5 3. máslovka je odrůda na 6 4. dužnatý zelený plod (zelenina) na 6 5. malvice jsou plody na 7 6. bobulovité ovoce na keři na 7 2. Zařaď živočicha do prostředí a uveď, čím se živí Živočich Prostředí Čím se živí Štika obecná Bažant obecný Vážka ploská Mlok skvrnitý Žížala obecná 3. Jak se přizpůsobila končetina k prostředí u: kachny divoké datla černého orla skalního Jak se přizpůsobil zobák k přijímání potravy u: vlaštovky obecné holuba domácího káně lesní 4. Spoj správně údaje: ŠELMA HLODAVEC BÝLOŽRAVEC DRAVEC CIZOPASNÍK blecha obecná jelen evropský liška obecná orel skalní myš obecná 4
5. Proč některé živočichy v zimě nevidíme? Uveď příklady 6. Napiš 2 příklady rostliny, bezobratlého živočicha a obratlovce ke každému prostředí Zdroje: Učebnice Přírodovědy pro 4. ročník - Prodos a Fortuna Učebnice Přírodopisu pro 5. a 6. ročník SPN Ekologický přírodopis pro 6. A 7. ročník Fotografie z vlastních zdrojů 5