ední v kontextu rozvoje demokracie a občansk anské společnosti

Podobné dokumenty
Znalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík

LNÍ EKONOMICE A DRUŽSTVO

2. KONFERENCE O UCELENÉ REHABILITACI I P V Z prosinec Potřebuje rehabilitace sociální pomoc a sociální pomoc rehabilitaci?

Environmentáln produktu (typ III)

Rodinná politika: výhledy v ČR R a v EU

Zákon. o elektronických komunikacích. TNÍ (evropská) ) REGULACE. aneb

OP Výzkum a vývoj pro inovace

lní fond a jeho ití pro Českou republiku

Problémy lidských práv v současné politice

Mgr. Jana Zierhutová. Rozdílový kurz Teorie a metody


EVVO v Pardubickém m kraji

OPVK_1.5_DUM_III/2_EKO Soubor: VYSTUPY/VY_32_inovace_. TUPY/VY_32_inovace_EKO_01_PV. ské politice. Číslo projektu: CZ 1 07/1 500/


Přednáška č. 11 PRODEJNÍ ČINNOST PODNIKU doc.ing. Roman ZámeZ

Regionáln. lní rozvoj v demokratické perspektivě


Podnik a jeho funkce, segmentech. TASE ednáška. Prvky okolí podniku:

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY

OPPI nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů, zejména v reakci na krizi

POLITICKÉ STRANY. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

Datum: Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Obecní samosprávy od 90. let do současnosti:

Richard Turek. Ředitel. Krkonošsk o.p.s. PDF created with pdffactory trial version

lní společenstv vním m prostoru poradní organizace místnm než 200

VNÍMÁNÍ A REALITA KORUPCE V ČESKÉ REPUBLICE

LEADER. reforma regionáln. Základ. lní politiky 1988 k rozvoji venkova Vznikl jako Iniciativa Společenstv. enství. Iniciativy Společenstv strukturáln

Přednáška č.9 VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU doc. Ing. Roman ZámeZ

Analýza věcných priorit a potřeb jednotlivých oblastí v působnosti MPO pro zaměření podpory ze strukturálních fondů EU v programovacím období (2014+)

asné intervence v praxi sociáln ochrany dětíd

Český institut pro akreditaci, o.p.s. Ing. Milan Badal

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič


1

HODNOCENÍ VLÁDY TISKOVÁ ZPRÁVA

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE KVĚTEN 2015

Revize EN stav, změny, souvislosti s jinými normami a předpisy ZČU Plzeň, Karel Beneš

Veřejná podpora , Moravské Křižánky

A0 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko)

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

EVROPSKÝ MODEL LSTVÍ A JEHO APLIKACE V PODMÍNK RNÍHO VENKOVA

PODPORA MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ

Euroskepticismus v zemích střední a východní Evropy. Euroskepticismus, 27.4.

Milan Viturka. k hodnocení disparit v regionáln. lním m rozvoji

Financováníobnovitelných obnovitelných zdrojů energie zkušenosti z ČR

Motivace jako hybná síla reformy. MUDr. Boris Šťastný VIZE 2020 Pardubice 3. února 2020

Možnosti financování volnočasových aktivit dětí a mládeže prostřednictvím MŠMT (tuzemské a zahraniční zdroje)

Životní náklady studentů, zdroje jejich financování a představy o spoluúčasti. Petr Matějů

Zkušenosti IFC s financováním m projektů úspor energie a obnovitelných zdrojů CEEF ČR

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Morava pro Olomouc Opava pro Krnov

STEM VOLEBNÍ PREFERENCE LEDEN 2016

DŮVĚRA VEŘEJNOSTI V HLAVNÍ POLITICKÉ INSTITUCE POSILUJE

OP RLZ a JPD 3. Prezentace vybraných výsledků evaluace. RNDr. Martina Hartlová HOPE-E.S.,v.o.s., E.S.,v.o.s., divize EUservis.cz 8.12.

Městský úřad Vimperk Steinbrenerova 6, Vimperk

Sociální inkluze v programech strukturálních fondů EU v ČR

Společný regionální operační program

Výsledky volebních stran se ziskem mandátů krajského zastupitelstva v roce v tom okres Moravskoslezský Frýdek-

Příloha 6 Vazba strategie na relevantní strategické dokumenty

itelů na 1. stupni ZŠZ

Politické ideologie a jejich význam

Spolupráce Renarkonu,o.p.s. s PL Opava

Paliativní medicína Rakousku roce Obecné trendy a inspirativní modely

LOGISTICKÉ. Petr Beneš Zbyněk k Vrba

Projekty na podporu tříděnít bioodpadu a kompostování v hl. m. Praze

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např.

John Locke Anglický filosof, lékal politik Politická filosofie Teorie poznání Dr. Daniel Toth,

VOLBY DO POSLANECKÉ a

CZ.1.07/1.2.00/

CzechInvest Programové období Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

OPVK_1.5_DUM_III/2_EKO Soubor: VYSTUPY/VY_32_inovace_. TUPY/VY_32_inovace_EKO_11_PV. Název projektu: Digitalizace výuky oboru Kosmetické služby

Rozpuštění sněmovny a směřování k volbám. Srpen 2013

Zlepší pro podnikání. fotovoltaické energetiky. lní volby Praha, 7. října 2010

edí prostřed Milena Menzlová,, Petr Ambroz, Lenka Machačov ová

Vývoj úmrtnosti. při narození v roce života. Zdroj:

Potenciál l pro vznik klastrů v odvětv. lové. Ing. Jaroslav Kovárn. rník, Ph.D. Ing. Tomáš. Kala, DrSc., DBA. Univerzita Hradec Králov

Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR

Politologie venkova. Doc. PhDr. Jaroslav Čmejrek,, CSc.

Úvod do podnikových financí. ednáška

Rozvoj informační společnosti v centrální i územní veřejné správě IOP

ANALÝZA ZASTOUPENÍ ŽEN NA KANDIDÁTNÍCH LISTINÁCH DO VOLEB DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014

ČR R a jejích regionů po roce 2013 v kontextu politiky soudržnosti

PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond

Libereckého kraje pro rozvoj venkova

Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI

LNÍ POLITIKA I. ednáška. Eva Tomáš. ášková. Základy ekonomie II. eva.tomaskova

SSOS_ON_2.13 Člověk jako občan

Reforma zdravotnictví

LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) ších společných politik. Jedna z nejstarší. Oběť. mová itá

Kulatý stůl. tní podporu VaVaI. 20. února 2008 Liblice

ANALÝZA ZASTOUPENÍ ŽEN NA KANDIDÁTNÍCH LISTINÁCH DO VOLEB DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2014

adovaná Úmluvou o právech osob se zdravotním m postižen ský,, 2012

Penzijn í reforma a kapit á lový trh. Prezident APF ČR

a praxe v České republice

NOVÉ ÚKOLY ZDRAVOTNICTVÍ

Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 3. volební období rozpočtový výbor. USNESENÍ z 58. schůze dne 3. května 2002

ěžné výstupy projektu

Větrná energetika II. Doporučen

Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2008

Transkript:

Malé a středn ední podnikání v kontextu rozvoje demokracie a občansk anské společnosti

Význam středn edního stavu Již Aristoteles pochopil význam středn edního stavu pro upevnění státu. tu. Silný je ten stát, t, který mám silný středn ední stav, protože e právě zájmy středn edního stavu se nejvíce shodují se zájmy z státu. tu. Aristotelův v postřeh je aktuáln lní i v dnešní době,, zejména pak v postkomunistických zemích, jež procházej zejí od počátku 90. let politickou, hospodářskou skou i sociáln lní transformací a vstupují do západoevropských struktur.

Středn ední vrstvy a upevnění demokratického systému vytvoření středn edních vrstev je nejen výsledkem, ale také podmínkou úspěšného dovršen ení transformace česká ekonomická reforma nebyla tak přínosnp nosná pro formující se středn ední třídy, jak se očeko ekávalo to můžm ůže e mít m t značné následky pro budoucí sociáln lní rozvrstvení: : zatímco horní třídy budou zlepšovat svoji pozici bez omezení a chudí budou vždy dobře e chráněni ni alespoň na úrovni životního minima, středn ední vrstvy se budou probíjet s potížemi emi

Malé a středn ední podnikání v parlamentní volební kampani v roce 2002 Ve volbách do PSP ČR R kandidovalo v roce 2002 sice 29 politických stran a koalic, ale rozhodující zápas o poslanecké mandáty svedly pouze čtyři i z nich: Česká strana sociáln lně demokratická (ČSSD) Koalice US-DEU a KDU-ČSL Občansk anská demokratická strana (ODS) Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)

ČSSD hlásí se k tržní ekonomice a ke svobodě podnikání současn asně akcentuje protiklad mezi podnikatelskou sférou a státem tem stát t je podnikatelské sféře e nadřazen; azen; mám plnit regulační funkce a hájit h celospolečensk enské zájmy pojem tržní ekonomika je v programech a projevech ČSSD obvykle doplňov ován další šími určuj ujícími adjektivy (soci( sociální, moderní), jež se vztahují k sociáln lní a regulační funkci státu tu

Středn ednědobý dobý program ČSSD stát t by měl m l zasahovat i do konfliktů uvnitř podnikatelské sféry, měl m l by hájit malé a středn ední podnikání proti monopolistickým tendencím m velkých firem státn tní podpora malého a středn edního podnikání je těsnt sně propojena s politikou zaměstnanosti a rovněž s regionáln lní i komunáln lní politikou

Koalice jednoznačně se hlásí k soukromému mu podnikání,, volné hospodářsk ské soutěž ěži i a omezení státn tních zásahz sahů stejně jako ČSSD se vyslovuje proti monopolistickým tendencím poukazuje na souvislost mezi podporou malého a středn edního podnikání a politikou zaměstnanosti, na rozdíl l od ČSSD se však nespoléhá na regulační a sociáln lní funkci státu tu (naopak požaduje deregulaci), ale na tržní mechanismy zdůraz razňuje vazbu mezi rozvojem malého a středn edního podnikání a posilováním m občansk anské společnosti: Rehabilitujeme ekonomickou, politickou i kulturní roli středn edního stavu v rozvíjej jející se společnosti. Malí a středn ední podnikatelé,, učitelu itelé,, lékal kaři, technici a zaměstnanci veřejn ejné správy postupně vytvoří jak jádro j stabilní občansk anské společnosti, tak kulturu odpovědn dného podnikání a angažovanou základnu z budoucího rozvoje měst m a obcí.

ODS svobodné podnikání je základnz kladní hybnou silou ekonomické efektivnosti úkolem státu tu je zajistit svobodu smluvních vztahů,, vynucovat jejich plněni ni a chránit volnou soutěž a svobodný vstup na trh bránit nadměrn rné státn tní intervenci a regulaci (státn tní zásahy podlamují podnikání v malých a středn edních podnicích) ch)

KSČM podnikání nepatří k tradičním politickým prioritám komunistů klade důraz d na proces efektivní koncentrace českých průmyslových podniků,, bank a družstev stev, současn asně konstatuje, že své místo v řadě oblastí mají i menší podniky chránit před p devastací drobné a středn ední podnikání a vytvořit pro něj n j příznivp znivé klima, mezi jiným zvýhodněním m záruk z na úvěry a leasing, podporou jakosti, podporou regionáln lních programů apod. vzhledem k slabé pozici rozptýlených menší ších firem je potřebn ebné organizovat jejich vzájemn jemné vazby, zejména v regionech

Prvky sebekritické reflexe v dokumentech KSČM KSČM M v minulosti zaujímala k soukromému mu podnikání plošně spíš íše e negativní postoj. V praxi se nezřídka prosazoval zjednodušený ený přístup p k znárod rodňování a k vytvořen ení státn tního socialistického sektoru. Přísliby P drobným živnostníkům m a rolníkům m z povále lečného období strana nedodržela ela a tím t m si vysloužila negativní odsudek této t to vrstvy. Nelze akceptovat často aža pejorativní chápání podnikání mezi některými n našimi příznivci. p znivci. Avšak základnz kladní ideová východiska komunistů se nemění: Podpora drobného a středn edního podnikání neznamená že ustupujeme od myšlenky společensk enského vlastnictví výrobních prostředk edků. chceme vytvářet příznivp znivé podmínky pro takové vlastnické formy, které by v nových podmínk nkách umožň žňovaly obnovu společensk enského sektoru v podobě veřejn ejného, municipáln lního, družstevn stevního i státn tního vlastnictví na úroveň rozhodujícího způsobu hospodařen ení.

Programová diferenciace českých parlamentních stran svoboda podnikání je pokládána za jednu z hlavních hodnot, jež byly probojovány po pádu p komunistického režimu zřetelná diferenciace českých parlamentních stran v otázce malého a středn edního podnikání základní štěpení v programových pozicích ch politických stran se řídí dichotomií státn tní regulace a regulace tržní

Pravá polovina politického spektra omezení státn tních zásahz sahů do ekonomiky je jedním m z klíčových programových bodů zatímco Koalice jednoznačně slibuje, že e výrazně omezí zásahy státu tu do podnikání,, ODS poněkud opatrněji vyjadřuje odhodlání vždy bránit nadměrn rné státn tní intervenci a regulaci

Levá polovina politického spektra ČSSD se sice hlásí k polistopadovým změnám m i k svobodě podnikání,, nicméně je přesvp esvědčena ena o tom, že e svoboda podnikání musí mít t určit ité meze a že e si stát musí podržet schopnost zasahovat do ekonomiky státn tní zásahy do ekonomiky přirozenp irozeně vyznává i KSČM, v jejích chž představách je role státu tu ve srovnání s pojetím ČSSD ještě výraznější

REGULACE STÁTNÍ ČSSD rozhodně podpoříme zásah příslušných regulačních orgánů státu chceme chránit zájmy slabších (živnostníci, malé a střední podnikání, zákazníci) budeme využívat programy podporující drobné a střední podnikání se zaměřením na hospodářsky slabé regiony KSČM chceme chránit před devastací drobné a střední podnikání a vytvořit pro něj příznivé klima neustupujeme však od myšlenky společenského vlastnictví výrobních prostředků zachovat dosavadní strukturu výroby - zvláště v oblasti malé a střední výroby, zaměřené na tradiční formy domácí spotřeby, na specifické místní surovinové zdroje a na výrobky vysoké kvality Koalice výrazně omezíme zásahy státu do podnikání komplexní rozvoj venkovských oblastí, včetně podpory malého a středního podnikání rehabilitujeme ekonomickou, politickou i kulturní roli středního stavu - jádro stabilní občanské společnosti, základna rozvoje měst a obcí ODS budeme vždy bránit nadměrné státní intervenci a regulaci svobodné podnikání je základní hybnou silou ekonomické efektivnosti státní zásahy často podlamují podnikání v malých a středních podnicích, které mají pro hospodářský růst nepominutelný význam, důsledkem tak bývá vzrůst nezaměstnanosti a celkový hospodářský pokles REGULACE TRŽNÍ

Druhá štěpící linie - protiklad mezi státem tem a občanskou společnost ností vystupuje do popřed edí zejména v komparaci programů ODS a Koalice shodně se vyslovují pro omezení role státu tu rozdíl l mezi nimi se projevuje právě ve vztahu k malému mu a středn ednímu podnikání - zatímco ODS tuto otázku nezdůraz razňuje, Koalice ji exponuje jako jeden z klíčových ideologických prvků svého programu, propojuje otázku malého a středn edního podnikání s ideou občansk anské společnosti: Rehabilitujeme ekonomickou, politickou i kulturní roli středn edního stavu v rozvíjej jející se společnosti. Malí a středn ední podnikatelé,, učitelu itelé,, lékal kaři, technici a zaměstnanci veřejn ejné správy postupně vytvoří jak jádro j stabilní občansk anské společnosti, tak kulturu odpovědn dného podnikání a angažovanou základnu z budoucího rozvoje měst m a obcí. sociáln lně demokratický program obsahuje také téma občansk anské společnosti, ovšem jen v náznacíchch propojíme me-li obě štěpící linie, jež odhalila komparace programů českých parlamentních stran z hlediska malého a středn edního podnikání,, tedy protiklad svobody podnikání a státn tních zásahz sahů a protiklad státu tu a občansk anské společnosti, dostaneme následujn sledující diagram:

občanská společnost ČSSD Koalice regulace trh KSČM ODS stát