Očkování proti pertusi



Podobné dokumenty
MOŽNÉ STRATEGIE V OČKOVÁNÍ PROTI PERTUSI

Očkování těhotných nejúčinnější strategie prevence vzestupu pertuse u dětí?

Očkování těhotných proti pertusi. Současné strategie očkování a prevence pertuse.

Současné očkovací kalendáře evropských zemí v porovnání s českým kalendářem

Pertuse a vakcinační strategie v ČR MUDr. Kateřina Fabiánová MUDr. Čestmír Beneš

ková Jan Smetana,, Roman Chlíbek Fakulta vojenského zdravotnictví Hradec Králov lové

Současná situace ve výskytu dávivého kašle v ČR a související změny v očkovacím kalendáři MUDr. Fabiánová Kateřina MUDr.

Očkování proti tetanu v dospělosti, nová doporučení

Výskyt rotavirových onemocnění v České republice v letech , EpiDat Michaela Špačková, Martin Gašpárek

R. Šošovičková, J. Smetana, R. Chlíbek Fakulta vojenského zdravotnictví UO, Hradec Králové

Příušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií

Postup při kontrole protekce a případném přeočkování proti VHB

Evidence-based očkování těhotných žen proti pertusi MUDr. Kateřina Fabiánová, Ph.D.

Aktuality v očkování 2015

Podaří se zkvalitněním diagnostiky a očkováním adolescentů a dospělých snížit pertusi u dětí?

Černý kašel na vzestupu

Nová doporučení v očkování

Současnost očkování dospělých v ČR


Z. Straňák, M. Černá, K.Fabiánová VÝSLEDKY PILOTNÍHO PROJEKTU OCHRANY NOVOROZENCE PŘED ČERNÝM KAŠLEM

VÝZNAM OČKOVÁNÍ U DOSPĚLÉ POPULACE

Nové trendy vakcinologie v praxi

Sympozium o očkování Hradec Králové

Univerzita Obrany Fakulta vojenského zdravotnictví Hradec Králov. dny

Změny v legislativě a praktické aspekty očkování v ČR. Roman Prymula

Legislativní změny českého očkovacího kalendáře a jejich důvody. Roman Prymula, HVD, 2017

let od zahájení plošného očkování proti pertusi v ČR

Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část

Očkování proti klíšťové encefalitidě v létě a po přisátí klíštěte

Novinky v očkování dětí. MUDr. Hana Cabrnochová, MBA

*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "

Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.

laboratorní diagnostika a očkování

OČKOVACÍ SCHÉMATA V EVROPĚ

Očkování chronicky nemocných

Nepovinné (hrazené) z. č. 48/1997 Sb. Hradí ZP Pneumokoky, chřipka HPV

Očkování dětí MUDr.Hana Cabrnochová OSPDL ČLS JEP

Vývoj VZV vakcín. Chlíbek Roman Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové

Očkování dětí v ČR- aktuální situace. MUDr. Hana Cabrnochová, MBA

Vývoj očkovacího kalendáře v ČR IX. Hradecké vakcinologické dny

Chřipka podceňované onemocnění

Chřipka - neviditelný nepřítel: zvýšíme proočkovanost u indikovaných pacientů na 75%? Jan Kynčl Státní zdravotní ústav Praha

Aktuální pohled na očkování dětské populace v ČR

Pertussis - Dávivý (černý) kašel. MUDr. František BEŇA


Co přinesla úhrada očkování proti pneumokokům?

Epidemie Q horečky v Nizozemí a situace v ČR

Ceník přepravce BALIKSERVIS Doba přepravy

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

KLINICKÝ OBRAZ CHŘIPKY A MOŽNOSTI PREVENCE

OČKOVÁNÍ ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ

Očkovací kalendář pro dospělé

POVINNÉ VERSUS NEPOVINNÉ OČKOVÁNÍ A EVROPSKÉ OČKOVACÍ KALENDÁŘE PRYMULA R. FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ

Novinky v očkování dětí MUDr.Hana Cabrnochová Hradec Králové

Státní politika v oblasti očkování. MUDr. Michael Vít, PhD.

Provakcinační politika

Novodobé epidemie spalniček rizika a postupy pro pracovníky ZZS a emergency

PREVENAR 13 A JEHO VÝZNAM V PREVENCI PNEUMOKOKOVÝCH ONEMOCNĚNÍ. Roman Chlíbek. Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové

LÉKOVÁ POLITIKA OČKOVÁNÍ A SENIOŘI. Jan Švihovec

BCG VAKCINACE. MUDr. Jiří Wallenfels Národní jednotka dohledu nad tuberkulózou, FN Na Bulovce

Rizikový pacient a pertuse. Diagnostika a očkování.

Faktory ovlivňující počet zemřelých dárců orgánů

Epidemiologická situace u zadržených migrantů a zdravotní rizika zavlečení infekčního onemocnění

Epidemie chřipky v sezoně 2012/2013

Pertuse stále aktuální téma nejen u dětí

PROOČKOVANOST A TRENDY OČKOVÁNÍ V EVROPSKÉM REGIONU ROMAN PRYMULA

Vývoj demografické struktury obyvatelstva v zemích EU. Tomáš Fiala Jitka Langhamrová Katedra demografie Fakulta informatiky a statistiky VŠE Praha

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Tisková konference, Český statistický úřad, 14. února 2012, Praha

Co trápí (nejen českou) epidemiologii

Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR. Programy prevence úrazů

Novinky v multioborovém přístupu k očkování dospělých

Těhotná v průběhu chřipkové epidemie

VIROVÝM HEPATITIDÁM. Roman Chlíbek

TRANSPLANTAČNÍ PROGRAM v ČR

Očkování pacientů s chronickým renálním selháváním

Změny očkovacího kalednáře dětí v ČR v roce Hradec Králové

OČKOVÁNÍ PROTI MENINGOKOKOVÝM NÁKAZÁM: ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI PRYMULA R. FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ

Cestování s dětmi do zahraničí

Mediánový věk populace [demo_pjanind] 41,1 40,8 41,0 40,6 40,4 40,3 40,2 40,0

A37 Dávivý kašel pertussis

Program screeningu karcinomu prsu v datech

I. Postup pro vykazování pravidelného očkování včetně očkování rizikových skupin

INFORMATION FROM THE NRL AND RESEARCH GROUPS OF THE CEM

Všeobecné poznámky. A. Ustanovení úmluv sociálního zabezpečení zůstávající v platnosti bez ohledu na článek 6 Nařízení. (Článek 7 (2) (c) Nařízení.

Rotavirové infekce, očkování v ČR a ve světě

Čerpání zdravotní péče cizinci v roce 2002

SPALNIČKY poučení z krizového vývoje Eva Jílková, Ivana Stiborová Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem

Program screeningu kolorektálního karcinomu v datech

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

Epidemiologie pertuse

II. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací

PCVs versus PPVs: New guidelines and recommendations. Roman Prymula

Dětská úrazovost v České republice, stav, vývoj a prevence. Doc. MUDr. Veronika Benešová, CSc.

Metodický postup k vykazování pravidelného, nepovinného, zvláštního a mimořádného očkování od

Nové aspekty očkování v ordinaci PLDD VIII.Hradecké vakcinologické dny

Očkování proti HPV historie a současnost MUDr. Hana Cabrnochová, MBA

I. Postup pro vykazování pravidelného očkování včetně očkování rizikových skupin

Transkript:

Očkování proti pertusi VI. Hradecké vakcinologické dny 2010 R. Chlíbek, J. Smetana, V. Boštíková Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové

Změny v epidemiologii pertuse Vzestup incidence (i přes vysokou proočkovanost > 97 %) 90,1 % onemocnění bylo u očkovaných* (1998-2008) Podhlášenost (hlášeno pouze 1-36 % případů) Věkový shift Ztráta sezonality u adolescentů a dospělých vyjádřena u dětí < 4 let Ztráta typických příznaků mírnější průběh, ale více komplikací (u 23-28 % dospělých) Nárůst komplikací zejména u osob > 60 let druhá nejčastější skupina hospitalizovaných Změna zdroje pertuse * Zprávy CEM(SZÚ Praha) 2009;18(12)

Pertuse v dospělosti: jak často? Procentuální podíl pertuse u dospělých s kašlem 7 dní USA, Strebel et al., 2001 10 % USA, Nenning et al.,1996 12 % USA, Wright et al, 1998 16 % USA, Mink et al.,1992 13 % CAN, Senzilet et al., 2001 20 % DK, Birkebaek et al.,1999 17 % F, Gilberg et al., 2002 32 % UK, Miller et al., 2001 28 % D, Riffelmann et al., 2006 10 %

Incidence pertuse v Evropě 2008 (na 100 tisíc obyv.) 7,4

INCIDENCE PERTUSE V ČR 1993-2009 467 případů k 31.8. 2010 2009: nejvíce pertuse za posledních 43 let!! 15-19letí vyšší výskyt než před zahájením očkování v r. 1958 Opět po 35 letech případy úmrtí (2005,2007,2009) Stop české wp Zdroj: EPIDAT(Dr.Beneš), CEM SZÚ wp vakcína ap vakcína

Pertuse, ČR, počet případů v dekádách 1990-1999 a 2000-2009, podle věku, do 20 let

NEMOCNOST PERTUSE V ČR PODLE VĚKU 1993-2008 Zdroj: EPIDAT(Dr.Beneš), CEM SZÚ

Trvání imunity-délka ochrany 1 Ani postvakcinační ani postinfekční imunita není celoživotní 2 pokles imunity u očkovaných/osob s prodělanou pertusí se projevuje v několika stádiích 1)protekce proti infekci; 2)vnímavost k asymptomatické infekci; 3) vnímavost k symptomatické infekci Přesná délka postinfekční protekce je neznámá (7-20 let?) Protekce po vakcinaci wp minimálně 3-5 let s rychlým poklesem za 6-10 let od vakcinace Protekce po vakcinaci ap minimálně 5 let po primovakcinaci (3-4 dávky), 5-8 let od posledního boosteru 3 1 Plotkin S: 4th Regional Roundtable Meeting GPI, 14-15 April 2010, Paris 2 Wendelboe A et al., 2005 3 Healy CM: J Infect Dis 2004

Očkování dospělých Univerzální dospělá vakcinace kolektivní imunita lze předpokládat nízký zájem nutný intenzivní mediální vliv informovanost populace o nových vakcínách pozdní efekt

Očkování dospělých Selektivní dospělá vakcinace HCWs+CCWs zájem nelze odhadnout rizikoví pacienti chronická onemocnění respiračního traktu (CHOCHP) 31 % exacerbací vyvoláno B.pertussis 1 vakcinace matek (během gravidity, po porodu) transplacentární přenos Ig velmi malý s rychlým poklesem a minimálním protektivním efektem 2 transplacentárně přenesené Ig přetrvávají max. 8 týdnů 3 nedostatek studií (poslední 30.-40. léta) ACIP: gravidita není KI dtap ani dt CDC zvažuje dop. pro vakcinaci gravidních rodinná (Cocoon) strategie 1 Bonhoeffer J at al.: Infection 2005;33:13-7 2 Healy CM et al.: J Infect Dis 2004;190:335-40 3 Vysoká-Buriánová B. et al. Čs.epidemiologie, mikrobiológie, imunologie 1960;9,4.

Výhody rodinné strategie Doporučena v Austrálii, Francii, Rakousku, Německu Snadněji dosažitelná než univerzální vakcinace dospělých Vysoká motivace očkovaných rychlejší přijetí argumentů než obecná populace Možnost nabízet u pediatrů i u PL pro dospělé Široké pokrytí věkového spektra Vhodný předstupeň univerzální dospělé booster vakcinace doporučená, dobrovolná 9-17% redukce dospělé pertuse 1 Výrazná redukce u dětí do 4 let věku 1 70% u dětí 0-3 měsíce 65% u dětí 4-23 měsíců 69% u dětí 2-4 roky 1 Van Rie A, Hethcote W: Vaccine 2004;22:3154-65

1 dospělá dávka Guiso N. 4th Regional Roundtable Meeting GPI, 14-15 April 2010, Paris

Doporučení STIKO 1991 2000 2004 2006 2009 4.d pro děti adolescentní booster (9-17 let) HCWs a childcare Ws každých 10 let Cocoon strategie Předškolní booster Dospělý booster (20-30 let) 10 let po předchozí dávce dtap CDC, ACIP: 2006, doporučení výměny Td za dtap

Doporučení adolescentní a dospělé vakcinace proti pertusi v zemích EU UK, Španělsko, Norsko, Portugalsko, Dánsko, Holandsko Itálie, Finsko, Řecko, Irsko, Švýcarsko, Švédsko Belgie Německo, Francie Rakousko, Lucembursko Adolescentní booster NE ANO ANO ANO ANO Dospělý booster NE NE Pouze rodinná strategie Rodinná strategie + 1 dávka v dospělosti Každých 10 let

Doporučení ve SV Evropě Až na výjimky státy střední a východní Evropy nemají národní doporučení k očkování proti pertusi v dospělosti Slovensko - doporučení PSPI k jedné booster dávce v dospělosti (Boostrix) rodiče a prarodiče novorozenců zdrav. pracovníci novorozeneckých a dětských odd., pediatrických ambulancí pracovníci jeslí a kojeneckých ústavů Maďarsko dospělý booster (Boostrix), za úhradu Slovinsko doporučení pro zdrav. pracovníky v kontaktu s předčasně narozenými dětmi, novorozenci

Doporučení NIKO Ponechat přeočkování v 10-11 letech 2010 zahájit cocoon strategii dobrovolné, za úhradu Připravit podklady k zahájení očkování dospělých dobrovolná alternativa záměny T za dtap v dospělé populace zejména pro první dospělé přeočkování proti tetanu v 25-26 letech Selektivní BCG vakcinace možnost zahájit očkování proti pertusi již od 9. týdne života od 6. týdne proti rotavirům

Antigenní složení vybraných vakcín proti pertusi antigen vakcína Infanrix DTaP 0,5 ml; IM Boostrix dtap 0,5 ml; IM Adacel dtap 0,5 ml; IM PT (μg) 25 8 2,5 FHA(μg) 25 8 5 PRN(μg) 8 2,5 3 FIM 2+3(μg) - - 5 D(Lf) 25 2,5 2 T(Lf) 10 5 5 Schváleno pro věk děti od 2 měsíců >4 roky >4 roky

Závěr Přibývá vnímavých dospělých Vypracovat národní doporučení k očkování v dospělosti dobrovolné, hrazené ze zdravotního pojištění Zavést co nejdříve rodinnou strategii Zahájit očkování vybraných zdravotnických pracovníků Pokračovat v intenzivní surveillance a hlášení případů Zlepšit diagnostiku pertuse Zavedení booster dávky v dospělosti je dalším nezbytným krokem pro kontrolu pertuse!

chlibek@pmfhk.cz Děkuji za pozornost