MASARYKOVA UNIVERZITA

Podobné dokumenty
Detekce pohlaví pomocí měření vnitřního ucha antropologických vzorků lidských skalních kostí

Tab. 1. Rozměry pánve užité pro určení pohlaví metodou dle Muraila et al. (2005).

Měření rozměrů těla. Díl 4.

Opatření děkana č. 1/2012 Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU

Pokyny pro vypracování bakalářských, diplomových a rigorózních prací na Přírodovědecké fakultě MU

VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky

Analýza dat na PC I.

Statistická analýza dat podzemních vod. Statistical analysis of ground water data. Vladimír Sosna 1

BRNO KOMPLEXNÍ DOPRAVNÍ ANALÝZA

VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky SMAD

Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie ANOVA. Semestrální práce

ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY

Vzorová prezentace do předmětu Statistika

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI SEMESTRÁLNÍ PRÁCE

Studium žárových hrobů

Národníinformačnístředisko pro podporu jakosti

ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH ŽEN V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY

KORELACE. Komentované řešení pomocí programu Statistica

Kosti pánevního pletence a pánve. Roviny a směry pánevní. Kosti horní a dolní končetiny. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

RNDr. Eva Janoušová doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr.

JEDNOVÝBĚROVÉ TESTY. Komentované řešení pomocí programu Statistica

Pearsonův korelační koeficient

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ Ústav materiálového inženýrství - odbor slévárenství

Intervalové odhady. Interval spolehlivosti pro střední hodnotu v N(µ, σ 2 ) Interpretace intervalu spolehlivosti. Interval spolehlivosti ilustrace

Statistika, Biostatistika pro kombinované studium Letní semestr 2011/2012. Tutoriál č. 4: Exploratorní analýza. Jan Kracík

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc. dohnal@nipax.cz

Mann-Whitney U-test. Znaménkový test. Vytvořil Institut biostatistiky a analýz, Masarykova univerzita J. Jarkovský, L. Dušek

Dvouvýběrové a párové testy. Komentované řešení pomocí MS Excel

Intervalové odhady. Interval spolehlivosti pro střední hodnotu v N(µ, σ 2 ) Interpretace intervalu spolehlivosti. Interval spolehlivosti ilustrace

CZ.1.07/1.2.08/ Vyhledávání talentů pro konkurenceschopnost a práce s nimi. Závislost úspěšnosti v testu TP2 na známce z matematiky

VŠB Technická univerzita Ostrava BIOSTATISTIKA

POPISNÁ STATISTIKA Komentované řešení pomocí programu Statistica

PARAMETRICKÉ TESTY. 1) Měření Etalonu. Dataset - mereni_etalonu.sta - 9 měření etalonu srovnáváme s PŘEDPOKLÁDANOU HODNOTOU 10.

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.

RNDr. Eva Janoušová doc. RNDr. Ladislav Dušek, Dr.

Moment síly Statická rovnováha

Porovnání dvou výběrů

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.

Pravděpodobnost a matematická statistika Doc. RNDr. Gejza Dohnal, CSc.

Zápočtová práce STATISTIKA I

Svaly ramenní = mm.humeri

STATISTIKA A INFORMATIKA - bc studium OZW, 1.roč. (zkušební otázky)

Hydrologie (cvičení z hydrometrie)

Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. Základy kvantitativního výzkumu

Tabulka 1. Výběr z datové tabulky

veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D.

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

2 Zpracování naměřených dat. 2.1 Gaussův zákon chyb. 2.2 Náhodná veličina a její rozdělení

3. Vypočítejte chybu, které se dopouštíte idealizací reálného kyvadla v rámci modelu kyvadla matematického.

Analytické znaky laboratorní metody Interní kontrola kvality Externí kontrola kvality

Svaly horní končetiny

Uni- and multi-dimensional parametric tests for comparison of sample results

Univerzita Pardubice Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ EXPERIMENTÁLNÍCH DAT

Předpoklad o normalitě rozdělení je zamítnut, protože hodnota testovacího kritéria χ exp je vyšší než tabulkový 2

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.

Hodnocení tvarů postavy a padnutí oděvu

Parametrická studie změny napětí v pánevní kosti po implantaci cerkvikokapitální endoprotézy

1 ÚVOD. Zbyněk Šafránek 73 ABSTRAKT:

DVOUVÝBĚROVÉ A PÁROVÉ TESTY Komentované řešení pomocí programu Statistica

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji ,61 1,61 0,00 5,00

1. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli z protažení drátu. 2. Změřte modul pružnosti v tahu E oceli a duralu nebo mosazi z průhybu trámku.

1. Horní a dolní končetina

Společenství prvního stupně ověření norem

Aplikovaná statistika v R - cvičení 2

Interdisciplinární charakter ergonomie. Dynamické tělesné rozměry. Konstrukce oděvů. Interdisciplinární charakter ergonomie Dynamické tělesné rozměry

Korelační a regresní analýza

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV VODNÍCH STAVEB STUDIE PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ V LOKALITE DOLNÍ LOUČKY

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI. Statistický rozbor dat z dotazníkového šetření

INDUKTIVNÍ STATISTIKA

You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (

VÝZKUM VLASTNOSTÍ SMĚSI TEKBLEND Z HLEDISKA JEJÍHO POUŽITÍ PRO STAVBU ŽEBRA

Lineární regrese. Komentované řešení pomocí MS Excel

Univerzita Pardubice. Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie. Licenční studium Statistické zpracování dat

Jednofaktorová analýza rozptylu

Statistické vyhodnocení průzkumu funkční gramotnosti žáků 4. ročníku ZŠ

1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.

Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

Máte rádi kávu? Statistický výzkum o množství vypité kávy napříč věkovým spektrem.

Charakteristika datového souboru

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

PRŮVODCE FORMÁLNÍMI ÚPRAVAMI DISERTAČNÍCH PRACÍ NA PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTĚ MU

Semestrální práce z předmětu Matematika 6F

Metodologie pro ISK II

Velký prsní sval je vějířovitý sval, který

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (

Tomáš Karel LS 2012/2013

Anatomie. Roviny. Směry

Průzkumová analýza dat

Ekonomické srovnání dodavatelů dřevodomků pro stanovený etalon rodinného domu

UNIVERZITA PARDUBICE CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ FAKULTA KATEDRA ANALYTICKÉ CHEMIE

Zpracování náhodného výběru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

4 TABULKY ZÁKLADNÍCH STATISTICKÝCH CHARAKTE- RISTIK TÌLESNÝCH ROZMÌRÙ TABLES OF BASIC STATISTICAL CHARACTERISTICS OF BODY PARAMETERS

Cvičení ze statistiky - 9. Filip Děchtěrenko

Zhodnocení dopadů inovace na studijní výsledky

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (

Příklad 2: Obsah PCB v játrech zemřelých lidí. Zadání: Data: Program:

Popisná statistika kvantitativní veličiny

4. Zpracování číselných dat

Transkript:

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍROOVĚECKÁ FAKULTA ÚSTAV ANTROPOLOGIE Sexuální dimorfismus kosti pažní člověka Bakalářská práce Alžběta Šťastná Vedoucí práce: doc. RNr. Miroslav Králík, Ph.. Brno 2015

Bibliografické údaje Autor: Alžběta Šťastná Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav Antropologie Název práce: Sexuální dimorfismus kosti pažní člověka Studijní program: Antropologie Studijní obor: Antropologie Vedoucí práce: oc. RNr. Miroslav Králík, Ph.. Akademický rok: 2014/2015 Počet stran: 48 Klíčová slova Sexuální dimorfismus; kost pažní; určení pohlaví; ětkovice Za zahradama iii v

Bibliographic Entry Author: Alžběta Šťastná Faculty of Science, Masaryk University epartment of Anthropology Title of Thesis: egree programme: Anthropology Field of Study: Anthropology Supervisor: oc. RNr. Miroslav Králík, Ph.. Academic Year: 2014/2015 Number of Pages: 48 Keywords Sexual dimorphism; humerus; sex assessment; ětkovice Za zahradama x i

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá sexuálním dimorfismem kosti pažní. Teoretická část přináší souhrn dosavadních poznatků o sexuálním dimorfismu, jeho biologické podstatě a vývoji během evoluce i stručný přehled forem sexuálního dimorfismu na kosti pažní. V praktické části byl zpracován pilotní soubor kostí pažních z mladohradištní lokality ětkovice Za zahradama (11. století n. l.), který se skládal ze skeletů 50 dospělých jedinců. Standardními metodami bylo změřeno 18 rozměrů a spočítáno 6 indexů. Pro všechny proměnné byl vypočítán index sexuálního dimorfismu. Ve všech rozměrech byly nalezeny očekávané rozdíly mezi muži a ženami (vyšší střední hodnoty u mužů). Ze srovnání sexuálního dimorfismu mezi zpracovanou populací a pěti srovnávacími populacemi ze středověku a novověku vyplývá, že rozdíly v dimorfismu délkových rozměrů kosti pažní mezi sledovanými soubory jsou ovlivněny více rozdíly mezi ženami těchto souborů, zatímco rozdíly v dimorfismu šířkových rozměrů jsou ovlivněny spíše rozdíly mezi muži. Abstract This bachelor's thesis focuses on sexual dimorphism in the human humerus. An overview of sexual dimorphism, its biology and evolution as well as a brief summary of its specific forms in the humerus was presented in the theoretical part. In the practical part, a collection of humeri of 50 adult individuals from a medieval site ětkovice Za Zahradama (11th century A..) was empirically studied by means of standard anthropological methods. Eighteen measurements were taken on each bone and 6 indices were calculated from them. For all data, an index of sexual dimorphism was calculated and expected differences between the sexes were found with higher mean values in males. A comparison of sexual dimorphism between the studied sample and five reference samples (mostly from Middle Ages) suggests that differences in size dimorphism in length dimensions of the humerus between samples are more affected by differences among females in these samples, while differences in dimorphism in width dimensions of the humerus are more related to differences among males. x

This bachelor's thesis focuses on sexual dimorphism in the human humerus. An overview of sexual dimorphism, its biology and evolution as well as a brief summary of its specific forms in the humerus was presented in the theoretical part. In the practical part, a collection of humeri of 50 adult individuals from a medieval site ětkovice Za Zahradama (11th century A..) was empirically studied by means of standard anthropological methods. Eighteen measurements were taken on each bone and 6 indices were calculated from them. For all data, an index of sexual dimorphism was calculated and expected differences between the sexes were found with higher mean values in males. A comparison of sexual dimorphism between the studied sample and five reference samples (mostly from Middle Ages) suggests that differences in size dimorphism in length dimensions of the humerus between samples are more affected by differences among females in these samples, while differences in dimorphism in width dimensions of the humerus are more related to differences among males. i x

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala doc. RNr. Miroslavu Králíkovi, Ph. za čas a energii, které věnoval vedení mé bakalářské práce. ále má můj nehynoucí vděk Bc. Lenka Polcerová za veškerou poskytnutou podporu. Nakonec musím poděkovat i svým rodičům za to, že mi studium umožnili. Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím literatury uvedené v seznamu literatury. V Brně dne:... ii x

Obsah 1 Úvod... ix 2 Cíle práce... x 3 Anatomie... 1 4 Sexuální dimorfismus... 2 4.1 Sekundární pohlavní znaky a evoluce... 2 4.2 Vliv pohlavních hormonů na kosti... 3 4.3 Vliv zátěže na sexuální dimorfismus... 3 4.4 Vliv etnické afinity... 4 5 Přehled sexuálního dimorfismu kosti pažní... 5 5.1 Morfoskopické znaky... 5 5.2 Morfometrické znaky... 5 6 Materiál... 7 6.1 ětkovice... 7 6.2 Srovnávací soubory... 8 7 Metody... 10 7.1 Popis měření... 10 7.2 Výčet a popis měřených rozměrů a vypočítaných indexů... 11 7.3 Popis fotografování... 13 7.4 Popis statistiky... 14 8 Výsledky... 15 8.1 Popisná statistika... 16 8.2 Testy normality... 18 8.3 Grafické znázornění vybraných rozměrů... 20 8.4 Srovnávání souborů - rozměry... 22 8.5 Srovnávání souborů osteometrické indexy... 31 9 Testování vizuální metody určení pohlaví... 35 vii 7

9.1 Metoda podle Rogersové (1999)... 35 9.2 Metoda podle Falysové et al. (2005)... 35 9.3 Test metod na souboru z ětkovic... 36 10 iskuze... 38 11 Závěr... 38 12 O autorce... 43 13 Slovník důležitých pojmů... 44 14 Rejstřík... 46 15 Citovaná literatura... 47 15.1 Použité programy... 48 viii 8

1 Úvod Lidská kostra je jedním z nejdůležitějších předmětů studia antropologie a je tomu tak již mnoho let. Za tu dobu bylo vyvinuto nepřeberné množství morfoskopických i morfometrických metod, jak ze skeletu získat co nejvíce informací o konkrétním jedinci, o společnosti, ve které žil, a i o člověku jako takovém. To, že se mužské a ženské tělo liší, je jev zcela zřejmý. Ovšem zákonitosti tohoto jevu, jeho vývoj ve fylogenezi i ontogenezi, faktory, které ho ovlivňují, a různé způsoby, kterými se může projevit, už nejsou. A tato problematika v dnešní době benefituje z možností moderní vědy. Sexuální dimorfismus lidského těla je podstatou veškerých metod pro určení pohlaví. Nejvíce se projevuje na lebce a kosti pánevní, které jsou také nejčastěji předmětem těchto metod. V reálném archeologickém vzorku se ovšem málokdy setkáme s ideálně zachovanými skelety, takže je praktické mít spolehlivé metody založené i na hodnocení postkraniálního skeletu. Kost pažní je dobrým kandidátem, metody určování pohlaví založené na ní či její části dosahují dobrých výsledků, a to ať už jde o metody morfometrické, či morfoskopické. V této práci jsou některé prezentovány. ix 9

2 Cíle práce 1. Vytvořit přehled dosavadních poznatků o dimorfismu kosti pažní z hlediska morfoskopických a epigenetických znaků, velikosti a tvaru. 2. Shrnout biologické souvislosti dimorfismu a vlivy zátěže, hormonů, faktorů prostředí aj. 3. Zpracovat pilotní kosterní soubor kostí pažních, vytvořit přehled zachovalosti kostí. 4. Na pilotním souboru testovat vybrané metody pro odhad pohlaví. 5. Posoudit pohlavní rozdíly v rozměrech a tvaru kosti pažní v reálném archeologickém vzorku. 0 x 1

3 Anatomie Kost pažní je kost dlouhého typu. Má dvě epifýzy a diafýzu. Je součástí kostry volné horní končetiny. Proximálně se kloubně spojuje s lopatkou, distálně s kostí loketní a vřetenní (Horáčková 2007, s. 25 26). Proximální epifýza neboli caput humeri je tvořena kulovitou kloubní plochou. S diafýzou svírá úhel asi 130, tj. capitodiafyzární úhel (Horáčková 2007, s. 25). U kloubní plochy se nachází dva hrboly, tuberculum major et minor, které pokračují po diafýze jako hrany crista tuberculi majori et minori. Mezi hrboly se nachází sulcus intertubercularis. Pod hrboly se nachází collum chirurgicum humeri, ztenčené místo, kde často dochází ke zlomeninám (Čihák, Grim 2001, s. 221). iafýza (corpus humeri) je zhruba trojbokého tvaru. Laterálně se asi v polovině délky diafýzy nachází drsnatina tuberositas deltoidei. Podél ní běží v laterodistálním směru žlábek sulcus nervi radialis (Horáčková 2007, s. 26). istální epifýza je předozadně oploštělá a rozbíhá se do dvou hrbolků, epicondylus medialis et lateralis. Za mediálním epikondylem probíhá žlábek sulcus nervi ulnaris. Mezi epikondyly se nalézá kloubní plocha rozdělená na kulovitou capitulum humeri pro kloubní spojení s kostí vřetenní a trochlea humeri pro kloubní spojení s kostí loketní (Čihák, Grim 2001, s. 221 222). V pomyslném středu distálního konce kosti pažní se nachází výrazné zeštíhlení kosti ventrálně jsou fossa radialis (proximálně od capitulum humeri) a fossa coronoidea (proximálně od trochlea humeri), dorsálně se nachází fossa olecrani. U gracilních jedinců může být tenké septum mezi jamkami tvořeno pouze vazivem, v archeologickém nálezu se pak jeví jako otvor (Čihák, Grim 2001, s. 222). Tento otvor má mnoho označení, např. foramen supratrochleare (Horáčková 2007, s. 26), foramen fossea olecrani a perforatio septi humeri (Pospíšil 1954). 1 1

4 Sexuální dimorfismus Sexuální dimorfismus je jev, který vyplývá z odlišitelnosti pohlaví jednoho živočišného druhu (McPherson, Chenoweth 2012). arwin (1871, s. 253) rozlišuje primární a sekundární pohlavní znaky. Primární jsou ty, které přímo souvisí s orgány reprodukce a jsou přítomné u všech sexuálně dimorfních druhů. Sekundární pohlavní znaky jsou ty, které pouze pomáhají při výběru či získání partnera (resp. partnerky), jinak k přežití jedince nepřispívají, v některých případech přežití přímo znesnadňují (arwin 1871, s. 279). Jinými slovy, jedná se o geneticky podmíněné fyzické či behaviorální rysy pohlavně dospělých jedinců, které můžou být použity pro zjištění pohlaví (McPherson, Chenoweth 2012). arwin uvádí, že sekundární pohlavní znaky se vyvinuly pohlavním výběrem, který se liší od přírodního výběru, a může ho svým vlivem až předčít (arwin 1871, s. 279). 4.1 Sekundární pohlavní znaky a evoluce Sekundární pohlavní znaky u člověka se během evoluce vyvíjely a měnily. Ve svém článku z roku 1980 Armelagos komentuje několik teorií svých kolegů na téma proměny sexuálního dimorfismu v rámci evoluce. Tito vědci bohužel nemohli být citováni, jelikož je necituje ani Armelagos. Armelagos zavrhuje hypotézu, že samci primátů jsou větší než samice kvůli roli ochránce skupiny, a přiklání se k názoru, že sexuální dimorfismus je způsoben konkurencí mezi samci a uplatňuje se zde prostý pohlavní výběr. U předků člověka platí stejný princip. Pohlavní výběr byl podpořen rozdělením rolí mužů a žen, k redukci dimorfismu dochází od H. Erectus s nástupem monogamních vztahů a větší investice otců do výchovy potomků. alší impulz pro snižování mezipohlavních rozdílů je přechod k zemědělství a usedlému způsobu života, kdy se stírají rozdíly mezi tradičně mužskými a ženskými rolemi. alší prezentovaná teorie je, že sexuální dimorfismus je výraznější na postkraniálním skeletu než na lebce, kde je méně výrazný a rychleji během evoluce mizí. Jeden ze zmíněných článků tvrdí, že snižování sexuálního dimorfismu se odehrává hlavně na straně mužů, u kterých určité hodnoty v čase klesají rychleji než u žen. 2 2

Většina autorů zkoumala populace od pozdního paleolitu po recentní. Armelagos ovšem komentuje i jejich nedostatky malé počty jedinců v populacích, fragmentární data, sporné datování nálezů a určení pohlaví, nejednotné metody a přístupy. Také zdůrazňuje nutnost vzít v potaz fakta, že sexuální dimorfismus se projevuje nejen ve velikosti, ale i ve tvaru, a že na fenotypu se projevuje i mnoho dalších vlivů, např. styl získávání potravy (Armelagos 1980). 4.2 Vliv pohlavních hormonů na kosti Jeden ze sekundárních pohlavních znaků je ten, že muži mají silnější kosti než ženy. Tradičně to bylo vysvětlováno tím, že u mužů na růst a sílu kostí pozitivně působí mužské pohlavní hormony, androgeny, a u žen mají negativní vliv ženské pohlavní hormony, estrogeny (Seeman 2002). Ukázalo se ale, že androgeny a estrogeny nemohou být pokládány za pouze mužské, resp. ženské hormony. Ženské vaječníky a kůra nadledvin produkují menší množství testosteronu. Naopak u mužů může dojít k metabolizování testosteronu na estradiol (Clarke, Khosla 2009). Kvůli tomu není snadné říct, který hormon má který konkrétní vliv a jak velký. Androgeny působí na vývoj spongiózy a udržují homeostázu kostí, sekundárně působí na rozvoj kostní hmoty i přes vliv na vývoj svalů. Estrogeny jsou důležité v pubertě při rapidním růstu kostí do délky, poté při uzavírání růstových štěrbin a celkové údržbě kostní hmoty (Callewaert et al. 2010). To souvisí s velkým výskytem osteoporózy u postmenopauzálních žen, u kterých hladina estrogenů prudce klesá (Clarke, Khosla 2010). 4.3 Vliv zátěže na sexuální dimorfismus Vlivy zátěže a životního stylu na sexuální dimorfismus výšky postavy zkoumaly Holdenová a Maceová (1999). Soustředily se na tyto znaky: rozdělení práce podle pohlaví, styl získávání potravy (lov či zemědělství) a polygynie. Po zhodnocení značného množství populací došly z závěrům, že sexuální dimorfismus postavy negativně koreluje se zapojením žen do práce. Jinými slovy, v populacích, kde se ženy podílejí na obstarávání potravy, mají vyšší postavu a sexuální dimorfismus je tak menší. Nebyla zjištěna závislost na typu obstarávání potravy, lovu či zemědělství, pouze na obecném rozdělní pracovní zátěže. Nebyla zjištěna závislost sexuálního dimorfismu ani 3 3

na polygynii, ale autorky přiznávají, že v tomto případě může jít o chybný závěr (Holden, Mace 1999). 4.4 Vliv etnické afinity Skutečnosti, že kost pažní je sexuálně dimorfní, se dá využít k určení pohlaví jedince, což je zásadní krok při zpracovávání a hodnocení archeologického i forenzního materiálu. Vědci se snaží vyvinout metody určení pohlaví z kosti pažní tak, aby byly co nejpřesnější. Jednou ze strategií je soustředit se na jednu populaci a vyvinout tak metodu aplikovatelnou sice pouze na velmi příbuzné populace (populace stejné etnicity), ale o to přesnější. Jako příklady takových studií lze uvést İşcana (1998), který porovnává rozměry a jejich sexuální dimorfismus na populacích Číňanů, Japonců a Thajců (İşcan et al. 1998). Frutos (2005) nejen že zpracoval soubor kostí pažních z ilegálního pohřebiště v Guatemale, ale i vyvinul metodu na určení pohlaví, jejíž úspěšnost přesahuje 95 % (Frutos 2005). Zcela opačný přístup zvolil Albanese (2005), který vyvinul metodu určování pohlaví tak, aby byla aplikovatelná na jakýkoli soubor kostí pažních. Neklade nároky na specifickou etnicitu, dokonce ani na dobrou zachovalost kostí. I tak má jeho metoda úspěšnost 83 % a více (Albanese et al. 2005). 4 4

5 Přehled sexuálního dimorfismu kosti pažní 5.1 Morfoskopické znaky Perforatio septi humeri Pospíšil (1954) měl k dispozici několik souborů kostí pažních z moravských kostnic, dále soubory pitevního materiálu s neurčeným pohlavím a soubory získané macerací, kde pohlaví určené bylo (Pospíšil 1954, s. 8). Z hlediska výskytu perforatio septi humeri Pospíšil zkoumal celkem 1424 kostí pažních. Zastoupení podle pohlaví a stran je v tabulce 1, stejně jako počty nalezených perforatio septi humeri a jejich procentuální zastoupení. Z výsledků je jasně vidět sexuální dimorfismus tohoto znaku u žen se perforatio septi humeri vyskytuje v téměř dvojnásobném počtu (Pospíšil 1954, s. 19 20). N perf. % muži pravá 386 20 5,18 levá 368 37 10,05 celkem 754 57 7,55 ženy pravá 331 41 12,38 levá 339 54 15,92 celkem 670 95 14,17 Tab. 1 Počty a procentuální zastoupení perforatio septi humeri (Pospíšil 1954, s. 20). 5.2 Morfometrické znaky Velikost Jako jeden příklad sexuálního dimorfismu velikosti kosti pažní za všechny se hodí soubor Hrdličky (1932). V tabulce 2 jsou uvedena data pro míru M1, největší délku kosti, pro skupinu nazvanou All whites. Hrdlička se soustředil zejména na porovnávání hodnot pro jednotlivá etnika, ale i on hodnotí sexuální dimorfismus jako výrazný (Hrdlička 1932). N průměr muži pravá 965 326,6 levá 965 324 ženy pravá 385 300 levá 385 295,7 Tab. 2 Průměrné hodnoty M1 v milimetrech (Hrdlička 1932). 5 5

Tvar Jako velikost, i tvar kosti pažní je sexuálně dimorfní. Lze to pozorovat i na následujícím příkladě. Na pohřebišti Okolo kostela z lokality Pohansko (rozdová 2005) byl na kostech pažních mimo jiné spočítán délkotloušťkový index (či index robusticity, podíl M7/M1), neboli nejmenší obvod diafýzy vydělen největší délkou (rozdová 2004, s. 93). Výsledky jsou v tabulce 3. Mužské kosti pažní vychází jako středně robustní až robustní, ženské jako středně robustní až gracilní (rozdová 2005, s. 56). N průměr muži pravá 65 21,1 levá 60 20,8 ženy pravá 32 19,8 levá 21 19,5 Tab. 3 Průměrné hodnoty indexu robusticity (rozdová 2005, s. 56). Loketní úhel Při plné extenzi loketního kloubu a supinaci ruky se osa předloktí mírně laterálně odchyluje od osy paže. Tento úhel, tzv. carrying angle, je sexuálně dimorfní. Pro muže se uvádí průměrné hodnoty zhruba 10 až 15 stupňů, pro ženy 20 až 25 (Rogers 1999). ůvodem tohoto dimorfismu je rozdílný poměr šířky ramen a boků u mužů a žen. Volně visící paže se při chůzi musí pohodlně pohupovat kolem boků, které jsou mohutnější u žen než u mužů (Falys et al. 2005). Velikost loketního úhlu závisí i na preferenci ruky praváci mají větší pravý loketní úhel, leváci levý. U žen se loketní úhel zvětšuje v závislosti na šířce boků, u mužů tato závislost nalezena nebyla. U obou pohlaví se úhel mění s typem postavy; nejmenší je u štíhlých osob, střední u atletických a největší u obézních (Paraskevas et al. 2004). 6 6

6 Materiál 6.1 ětkovice ětkovice je obec nacházející se v okrese Prostějov. V letech 2009 až 2010 a 2013 zde pod vedením Mgr. Pavla Fojtíka probíhal záchranný archeologický výzkum, a to ve čtyřech etapách. Celkem bylo odkryto a zdokumentováno 132 kostrových hrobů. Pohřebiště bylo datováno na přelom 10. a 11. století a jedná se tak o největší popsanou nekropoli z tohoto období na střední Moravě. Mimo hrobů bylo odkryto i několik sídlištních objektů a kůlových jam. Kosterní pozůstatky se většinou dobře dochovaly, hroby obsahovaly také množství předmětů hmotné kultury. Mezi nálezy patří železné nože, řezané či vrtané polodrahokamy, tři vědra se zbytky železného okutí, části skleněných náhrdelníků a další šperky. V devíti hrobech byly objeveny mince, které usnadnily datování a dokládají praktikování pohanského zvyku obolu mrtvých (Fojtík 2010a, b, c). V této práci bylo zkoumáno 59 hrobů dospělých osob, z nichž v devíti nebyly zachovány kosti pažní, byly proto ze souboru vyčleněny. V tomto souboru se nachází 50 dospělých jedinců, z toho 25 žen, 24 mužů a jeden jedinec neurčeného pohlaví. Celkem bylo zkoumáno 95 kostí pažních. Ženských kostí pažních je 47, z toho 23 z pravé strany a 24 z levé, stejné počty jsou u mužských kostí. Kostí pažních (nehledě na pohlaví) pravé strany je 47 a levé strany 48. Přehled zachovalosti Pro účel této práce byl vytvořen systém hodnocení zachovalosti kostí pažních. Každá kost byla přiřazena do jedné z kategorií A, B nebo C, přičemž A je kategorie nejlépe zachovalá, C nejhůře. U velkého počtu kostí nastala situace, že kost byla celkově velmi poškozená, ale jedna z epifýz se dochovala lépe. Kost zůstala ve své kategorii, ale byla k ní přidána poznámka. dx A 9 B 13 C 25 12 Celkem 59 sin A 7 B 19 C 22 11 Celkem 59 Tab.4 a 5 Přehled zachovalosti kostí, z pravé a levé strany. 7 7

Graf 1 Procentuální zastoupení jednotlivých kategorií. distální epifýza proximální epifýza B 8 1 C 14 3 celkem 22 4 Tab. 6 Počty dobře zachovalých epifýz u špatně zachovalých kostí. 6.2 Srovnávací soubory Pohřebiště ětkovice Za Zahradama posloužilo jako pilotní soubor pro tuto práci. Následující dvě již prozkoumaná pohřebiště, Pohansko u Břeclavi (rozdová 2005) a hřbitov u kostela sv. Jakuba v Brně (Živný 2011), byla vybrána jako srovnávací soubory, a to z několika důvodů: jejich geografická blízkost, stejná etnicita všech populací, velké počty zkoumaných jedinců, stejná metodika měření, autory poskytnutá základní surová data. Pohansko Pohansko je staroslovanské hradisko v okrese Břeclav, blízko soutoku řek Moravy a yje. Obýváno bylo od šestého století do poloviny desátého, rozmachu dosáhlo na přelomu 8. a 9. století jakožto velkomoravské hradiště o rozloze 28 ha. Archeologické zkoumání probíhá už od dvacátých let 20. století a pro jeho účely bylo hradisko rozděleno do několika lokalit. V této práci jsou zmíněny čtyři - pohřebiště Okolo kostela a sídliště Lesní školka v rámci vlastního hradiska, osady Severovýchodní a Jižní předhradí mimo něj (rozdová 2005, s. 9). 8 8

Pohřebiště u kostela bylo prozkoumáno celé. Odkryto bylo 407 hrobů, 395 jedinců bylo podrobeno antropologickému zkoumání, z toho bylo 145 mužů, 78 žen a 167 dětí (rozdová 2005, s. 27). Na lokalitě Lesní školka a přilehlém valu bylo nalezeno 91 kostrových hrobů, dochovalo se 95 poměrně dobře zachovaných koster - 16 mužů, 22 žen a 40 dětí (rozdová 2005, s. 63). Při výzkumu na Severovýchodním předhradí bylo odkryto 50 hrobů, zkoumáno bylo 46 jedinců, 11 mužů, 6 žen, 26 dětí a 3 jedinci zůstali neurčení (rozdová 2005, s. 83). Na Jižním předhradí bylo nalezeno 210 kostrových hrobů, vyzvednuto bylo 189 jedinců, a to 27 mužů, 40 žen a 88 dětí. 34 jedinců se nepodařilo určit kvůli celkově velmi špatnému stavu nálezů (rozdová 2005, s. 97). V této práci jsou použita data pouze dospělých a určených jedinců. Hřbitov u kostela sv. Jakuba Kostel sv. Jakuba se nalézá v centru Brna. Je obklopený ulicemi Rašínovou a Běhounskou a Jakubským náměstím. Byl založen začátkem 13. století a na přilehlém hřbitově se pohřbívalo až do 18. století (Živný 2011, s. 11). Od roku 1990 zde probíhalo množství stavebních úprav, se kterými souvisely záchranné archeologické výzkumy. Antropologické analýze byly podrobeny ostatky vyzvednuté v roce 2001 a během let 2003 až 2004. Celkem bylo zkoumáno přes tisíc jedinců, ale kvůli velmi špatnému stavu zachovalosti je osteometrických dat mnohem méně (Živný 2011, s. 95). Prezentována jsou pouze data dospělých s určeným pohlavím. 9 9

7 Metody 7.1 Popis měření Na kostech pažních byly měřeny rozměry definované R. Martinem (1928), čerpáno bylo z překladu v učebnici Základy osteometrie (rozdová 2004, s. 89 93). Konkrétní míry byly vybrány tak, aby se v co největším počtu shodovaly s rozměry již naměřenými na porovnávacích souborech Pohansko a Kostel sv. Jakuba (rozdová 2005, Živný 2011). Veškeré míry byly měřeny a jsou uváděny v milimetrech. Z celého souboru byli zkoumáni pouze dospělí jedinci. Jakožto autentický archeologický materiál, kosti byly často ve špatném stavu. Kvůli lehce poškozené kompaktní kosti bylo nutno mnoho měření odhadnout, ale pouze v rámci chyby do jednoho milimetru. Tyto drobné odhady byly v datech poznačeny, do statistických výpočtů byly ale započítány s rozměry neodhadnutými, aby bylo dat co nejvíce a bylo tak možné provést co nejhodnotnější statistické výpočty. neodhadnutých odhadnutých chybějících M1 39 10 46 M2 41 8 46 M3 24 5 66 M4 22 2 71 M4a 25 2 68 M5 49 44 2 M6 50 43 2 M6a 92 0 3 M7 92 2 1 M7a 55 38 2 M8 7 9 79 M9 41 0 54 M10 10 6 79 M11 30 19 46 M12 16 16 63 M12a 14 16 65 M12b 17 14 64 M14 52 17 26 Tab. 7 Počty neodhadnutých, odhadnutých a chybějících údajů pro každý měřený rozměr. 10 1 0

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% chybějících odhadnutých neodhadnutých M1 M2 M3 M4 M4a M5 M6 M6a M7 M7a M8 M9 M10 M11 M12 M12a M12b M14 Graf 2 Procentuální zastoupení neodhadnutých, odhadnutých a chybějících údajů pro každý měřený rozměr. 7.2 Výčet a popis měřených rozměrů a vypočítaných indexů Měřené rozměry byly definované R. Martinem (1928), čerpáno bylo z překladu v učebnici Základy osteometrie (rozdová 2004, s. 89 93). M1 Největší délka humeru. Přímočará vzdálenost nejvyššího bodu caput humeri od nejníže položeného bodu trochlea humeri. Měřeno na osteometrické desce. M2 Celková délka humeru. Vzdálenost nejvyššího bodu caput humeri od nejvzdálenějšího bodu capitulum humeri. Měřeno na osteometrické desce. M3 Šířka horní epifýzy. Projektivní vzdálenost bodu, který leží na kloubní ploše caput humeri nejmediálněji od nejlaterálnějšího bodu na tuberculum majus. Měřeno na osteomestrické desce. M4 Šířka dolní epifýzy. Projektivní vzdálenost nejlaterálnějšího bodu epicondylus lateralis od hrotu epicondylus medialis. Měřeno na osteometrické desce. M4a Největší šířka epikondylů. Přímočará vzdálenost nejlaterálnějšího bodu epicondylus lateralis od nejvzdálenějšího bodu epicondylus medialis. Měřeno posuvným měřidlem. M5 Největší průměr středu. Absolutně největší průměr bez ohledu na sagitální nebo transverzální rovinu. Měřeno posuvným měřidlem. M6 Nejmenší průměr středu. Absolutně nejmenší průměr bez ohledu na rovinu nebo polohu největšího průměru. Měřeno posuvným měřidlem. M6a Nejmenší průměr v úrovni tuberositas deltoidea. Měřeno posuvným měřidlem. M7 Nejmenší obvod diafýzy. Měřeno pomocí provázku a osteometrické desky. 11 1 1

M7a Obvod středu. Měřeno pomocí provázku a osteometrické desky. M8 Obvod hlavice. Obvod hlavice podél hranice chrupavky. Měřeno pomocí provázku a osteometrické desky. M9 Největší transverzální průměr hlavice. Přímá vzdálenost mezi oběma laterálními body okraje chrupavky. Měřeno posuvným měřidlem. M10 Největší sagitální průměr hlavice. Přímá vzdálenost nejvyššího od nejnižšího bodu okraje chrupavky kolmo k transverzálnímu průměru. Měřeno posuvným měřidlem. M10a Výškohloubkový průměr hlavice. Přímočará vzdálenost mezi průsečíky okraje hlavice s rovinou, kterou určíme pomocí horní části vertikálně orientované osy diafýzy (v těsné blízkosti collum chirurgicum) a nejnižšího bodu okraje hlavice. Měřeno na osteometrické desce. M11 Šířka trochlea humeri. Přímá vzdálenost bočního okraje trochlea humeri od středového bodu bočního okraje capitulum humeri. Míra je měřena ve směru tzv. osy trochlea humeri. Měřeno posuvným měřidlem. M12 Šířka hlavičky. Přímá vzdálenost nejlaterálněji ležícího bodu na capitulum humeri od mělké prohlubně mezi capitulum humeri a trochlea humeri. Měřeno posuvným měřidlem. M12a Šířka trochley a hlavičky. Vzdálenost středu vnějšího okraje trochlea humeri od středu vnějšího okraje hlavičky. Měřeno posuvným měřidlem. M12b Největší šířka hlavičky. Přímočará vzdálenost trochleokapitulárního okraje (na distálně vybíhající laterální oblině trochlea humeri) od středu vnějšího okraje capitulum humeri. Měřeno posuvným měřidlem. M14 Šířka fossa olecrani. Přímá vzdálenost obou nejlaterálněji vybíhajících bodů na horním okraji fossa olecrani. Měřeno posuvným měřidlem. IR Index robusticity (délkotloušťkový index). Poměr mezi největší délkou kosti H 7 a nejmenším obvodem diafýzy. Byl vypočten pomocí rovnice 100. H1 IPP Index příčného průřezu diafýzy. Poměr nejmenšího a největšího průměru M 6 středu diafýzy. Rovnice 100. M 5 IPPH Index příčného průřezu hlavice. Poměr největších průměru hlavice, M 9 transverzálního a sagitálního. Rovnice 100. M10 12 1 2

TEIa Trochleo-epikondylární index A. Poměr šířky kladky a největší šířky M11 epikondylů. Rovnice 100. M 4a TEIb Trochleo-epikondylární index B. Poměr šířky kladky a šířky dolní epifýzy. M11 Rovnice 100. M 4 TEIc Trochleo-epikondylární index C. Poměr šířky capitulum humeri a šířky M12b dolní epifýzy. Rovnice 100. M 4 7.3 Popis fotografování Soubor kostí byl snímán fotograficky tak, aby bylo možné provést morfometrické hodnocení. Fotografovány byly pouze distální epifýzy, protože právě z nich Rogersová (1999) a další určovali pohlaví jedince. Každá kost byla vyfotografována dvakrát, zepředu a zezadu. Nebyly fotografovány kosti, u kterých distální epifýza chyběla nebo byla příliš poškozena. Fotografie byly pořízeny digitálním fotoaparátem Olympus SH-25MR, který byl připevněn na stolním stativu. Na fotografování bylo použito základní nastavení pro makro režim. Osvětlení se u jednotlivých fotografií nepatrně liší, protože kosti byly fotografovány při denním světle v průběhu několika dní. Kosti byly položeny na černém pozadí a plastelínou upevněny tak, aby nejvyšší body capitulum a trochlea humeri byly v jedné rovině, a to jak při fotografování zepředu, tak zezadu. Ke kosti byla přiložena identifikace hrobu a měřítko představované milimetrovým papírem. To bylo nastaveno do jedné roviny s průměrným středem kosti, takže na fotografii je v jedné rovině s obrysem kosti. Obr. 1 4 istální epifýza, hrob H36. Zleva doprava: pravá kost zepředu, zezadu, levá kost zepředu, zezadu (doprovodné fotografie autorka). 13 1 3

7.4 Popis statistiky Ke statistickému zpracování veškerých dat byl použit program STATISTIKA Cz 10, k vytvoření některých tabulek MS Office. Nejdříve byl statisticky analyzován pilotní soubor, totiž ětkovice. V popisných statistikách byl zjištěn průměr, medián, směrodatná odchylka, minimum a maximum, a to pro každé pohlaví a každou stranu zvlášť. Normalita rozložení dat byla testována Lillieforsovým a Shapiro-Wilkovým testem. Pro srovnání pohlaví byly vytvořeny krabicové grafy a histogramy, které znázorňují rozptyl hodnot a sexuální dimorfismus. Porovnávaných souborů je šest: ětkovice Za Zahradama, Kostel sv. Jakuba a čtyři lokality na Pohansku: Okolo kostela, Lesní školka, Severovýchodní předhradí a Jižní předhradí. Pro všechny rozměry ve všech souborech byl zjišťován index sexuálního ( mm mz ) dimorfismu (IS), vypočítaný vzorcem IS 100, kde m M je průměrná m hodnota daného rozměru pro muže a m Z pro ženy. IS je vyjádřen v procentech. Vzhledem ke způsobu výpočtu by tento index měl pozitivně souviset s průměrnými hodnotami daného rozměru pro muže a negativně s průměrnými hodnotami pro ženy, pokud se na rozdílech v dimorfismu mezi populacemi podílí obě pohlaví stejně. Souvislost mužských a ženských středních hodnot s IS mezi srovnávanými populacemi byla hodnocena pomocí Spearmanova korelačního koeficientu, který zjišťuje neparametrickou korelaci dvou jevů. Vypočítán byl vzorcem SRCC 6 n( n 1 2 2 di, kde d i je vzdálenost mezi dvěma ohodnoceními, celkem tedy 1) suma všech druhých mocnin vzdáleností, a n je počet ohodnocení (Rozenberg 2012). M 14 1 4

8 Výsledky Výsledky popisné statistiky jsou uvedeny v tabulkách 8 a 9, zvlášť pro muže a ženy a pro pravou a levou stranu. Popisná statistika zahrnuje vypočítaný průměr, medián, směrodatnou odchylku, minimum a maximum. Pro pilotní soubor kostí pažních z ětkovic byly provedeny testy normálního rozložení dat. Výsledky jsou v tabulkách 10 a 11. Bylo zjištěno, že většina dat vykazuje normální rozložení. Porušení normality je pak zvýrazněno červenou barvou. Jedná se o rozměry M5 a M6 z pravé strany pro muže, které nevyhovují ani Lilieforsovu ani Shapiro-Wilkovu testu, dále pak rozměr M5 pro muže z levé strany. Rozměry M4 a M14 z levé strany pro muže nesplňují pouze Lilieforsův test pro ověření normality dat a obdobně pouze Shapiro-Wilkův test nesplňují rozměry M6 a M12a pro levou stranu u mužů. Oba testy normality porušují také rozměry M11 a M12 pro ženy z pravé strany, a M4 z levé strany. Rozměr M7 z pravé strany pro ženy nesplňuje pouze parametry Lilieforsova testu normality, obdobně pak rozměry M6a, M8 a M11 z levé strany pro ženy. Rozměry M4a a M6 z pravé strany pro ženy pak splňují podmínky Lilieforsova testu normality, ale nesplňují podmínky Shapiro-Wilkova. 15 1 5

levá pravá 8.1 Popisná statistika muži rozm. stran a počet jedinců průměr medián směrodatná odchylka minimum maximum M1 13 333.5385 330.0000 17.5766 309.0000 358.0000 M2 13 332.6154 329.0000 17.5904 308.0000 356.0000 M3 9 51.0000 52.0000 3.7749 45.0000 58.0000 M4 8 64.5000 65.5000 3.9641 59.0000 69.0000 M4a 8 64.2500 65.0000 3.8452 59.0000 69.0000 M5 23 23.4348 24.0000 1.8787 21.0000 27.0000 M6 23 18.5652 18.0000 1.5905 16.0000 21.0000 M6a 23 20.0435 20.0000 1.5805 17.0000 23.0000 M7 23 65.0870 65.0000 3.8720 58.0000 72.0000 M7a 23 70.0000 71.0000 4.5427 63.0000 78.0000 M8 6 137.8333 138.5000 7.7309 126.0000 148.0000 M9 10 42.0000 42.0000 2.2111 39.0000 46.0000 M10 6 40.8333 40.5000 1.7224 39.0000 44.0000 M10a 12 36.5833 37.0000 2.9375 31.0000 41.0000 M11 14 23.7857 24.0000 1.9287 20.0000 28.0000 M12 8 16.6250 16.5000 1.3025 15.0000 18.0000 M12a 8 45.2500 44.5000 2.8661 42.0000 50.0000 M12b 8 22.1250 22.0000 2.2321 19.0000 26.0000 M14 19 25.6842 26.0000 1.8575 23.0000 30.0000 M1 12 329.5833 330.0000 17.0904 308.0000 359.0000 M2 12 329.3333 329.5000 17.0791 307.0000 359.0000 M3 5 50.6000 51.0000 2.3022 47.0000 53.0000 M4 4 65.5000 67.0000 4.4347 59.0000 69.0000 M4a 6 65.1667 66.0000 3.9707 60.0000 70.0000 M5 24 22.2500 22.0000 1.4219 20.0000 26.0000 M6 24 18.3750 18.0000 1.9519 16.0000 24.0000 M6a 24 19.6250 19.5000 1.6892 17.0000 23.0000 M7 24 63.9583 64.0000 3.8727 57.0000 71.0000 M7a 24 67.8750 67.5000 4.7026 61.0000 77.0000 M8 4 135.7500 135.0000 8.6168 126.0000 147.0000 M9 9 41.4444 42.0000 2.4552 38.0000 46.0000 M10 4 40.7500 40.5000 3.3040 37.0000 45.0000 M10a 12 35.4167 35.5000 2.9683 29.0000 40.0000 M11 12 23.6667 23.5000 1.3027 21.0000 26.0000 M12 8 16.6250 16.5000 2.2638 14.0000 21.0000 M12a 7 44.7143 46.0000 2.9841 40.0000 47.0000 M12b 8 21.3750 22.0000 1.9955 18.0000 24.0000 M14 19 24.7368 25.0000 2.0505 22.0000 28.0000 Tab. 8 Popisná statistika ětkovice Za Zahradama. Muži, pravá a levá strana. 16 1 6

levá pravá ženy strana počet jedinců průměr medián směrodatná odchylka minimum maximum M1 10 307.8000 304.0000 15.1423 283.0000 330.0000 M2 10 307.2000 304.0000 14.8683 283.0000 329.0000 M3 6 46.0000 46.0000 1.5492 44.0000 48.0000 M4 6 56.3333 56.0000 2.6583 53.0000 61.0000 M4a 6 56.6667 56.0000 2.2509 55.0000 61.0000 M5 22 20.5000 20.5000 1.3715 18.0000 23.0000 M6 22 15.5455 15.5000 1.1843 14.0000 18.0000 M6a 21 17.0952 17.0000 1.4458 15.0000 20.0000 M7 23 57.3043 59.0000 4.0613 49.0000 65.0000 M7a 22 61.4545 62.5000 4.1487 51.0000 67.0000 M8 3 118.3333 117.0000 4.1633 115.0000 123.0000 M9 8 38.0000 37.5000 2.3299 35.0000 43.0000 M10 3 36.0000 36.0000 1.0000 35.0000 37.0000 M10a 13 31.9231 31.0000 2.2899 30.0000 37.0000 M11 11 20.5455 20.0000 2.6968 17.0000 28.0000 M12 6 14.1667 14.0000 0.7528 13.0000 15.0000 M12a 6 39.6667 39.5000 3.2042 36.0000 45.0000 M12b 6 19.1667 19.5000 1.4720 17.0000 21.0000 M14 13 23.3077 23.0000 1.9315 19.0000 27.0000 M1 14 300.0000 301.0000 14.5708 276.0000 327.0000 M2 14 299.0714 300.0000 14.7933 275.0000 327.0000 M3 8 44.5000 44.5000 1.8516 42.0000 47.0000 M4 6 56.0000 55.0000 2.0000 55.0000 60.0000 M4a 7 55.4286 55.0000 2.4398 51.0000 59.0000 M5 24 20.0417 20.0000 1.5737 17.0000 23.0000 M6 24 15.4583 15.5000 1.3181 13.0000 18.0000 M6a 24 16.5833 17.0000 1.3160 14.0000 19.0000 M7 24 55.7917 56.0000 3.5750 50.0000 62.0000 M7a 24 59.5000 60.0000 4.4818 50.0000 68.0000 M8 3 124.0000 122.0000 3.4641 122.0000 128.0000 M9 13 37.0769 37.0000 2.5968 32.0000 42.0000 M10 3 37.0000 37.0000 1.0000 36.0000 38.0000 M10a 16 31.7500 31.0000 2.4900 28.0000 37.0000 M11 11 20.0909 20.0000 1.5783 18.0000 24.0000 M12 8 15.1250 15.0000 1.4577 13.0000 18.0000 M12a 7 38.8571 39.0000 1.9518 35.0000 41.0000 M12b 8 18.8750 19.5000 1.7269 16.0000 21.0000 M14 17 22.8824 23.0000 1.3639 20.0000 25.0000 Tab. 9 Popisná statistika ětkovice Za Zahradama. Ženy, pravá a levá strana. 17 1 7

levá pravá 8.2 Testy normality N muži p Lillieforsův test Shapiro- Wilkův test M1 13 0.205264 p >.20 0.913583 M2 13 0.154687 p >.20 0.904607 M3 9 0.786175 p >.20 0.958847 M4 8 0.207385 p >.20 0.884403 M4a 8 0.409689 p >.20 0.917472 M5 23 0.035986 p <,05 0.907381 M6 23 0.002688 p <,01 0.849715 M6a 23 0.402916 p <,15 0.956856 M7 23 0.572235 p <,15 0.965043 M7a 23 0.205407 p >.20 0.942710 M8 6 0.993428 p >.20 0.991970 M9 10 0.538530 p >.20 0.938690 M10 6 0.210242 p <,10 0.865872 M10a 12 0.976238 p >.20 0.978353 M11 14 0.765090 p >.20 0.962569 M12 8 0.088086 p >.20 0.846648 M12a 8 0.533507 p >.20 0.931898 M12b 8 0.970287 p >.20 0.981578 M14 19 0.398085 p >.20 0.950186 M1 12 0.470688 p >.20 0.937847 M2 12 0.525067 p >.20 0.942049 M3 5 0.685296 p >.20 0.942730 M4 4 0.103233 p <,05 0.800563 M4a 6 0.594928 p >.20 0.931910 M5 24 0.018274 p <,01 0.896633 M6 24 0.034624 p <,15 0.909630 M6a 24 0.283248 p >.20 0.950893 M7 24 0.425352 p <,20 0.959342 M7a 24 0.381541 p >.20 0.957021 M8 4 0.624821 p >.20 0.935122 M9 9 0.760011 p >.20 0.956402 M10 4 0.900405 p >.20 0.979725 M10a 12 0.380370 p >.20 0.930024 M11 12 0.320714 p <,15 0.923989 M12 8 0.397607 p >.20 0.915916 M12a 7 0.026804 p <,20 0.781587 M12b 8 0.449626 p <,15 0.922398 M14 19 0.054118 p <,05 0.902550 Tab. 10 Testy normality rozložení dat souboru ětkovice Za Zahradama. Muži, pravá a levá strana. Červeně jsou označeny hodnoty, kde příslušný test zamítl shodu s normálním rozložením (na hladině významnosti 0,05). 18 1 8

levá pravá N ženy p Lillieforsův test Shapiro- Wilkův test M1 10 0.531406 p >.20 0.938039 M2 10 0.579644 p >.20 0.942367 M3 6 0.455790 p >.20 0.912906 M4 6 0.514083 p >.20 0.921205 M4a 6 0.031668 p <,15 0.770913 M5 22 0.212033 p >.20 0.941451 M6 22 0.047410 p <,10 0.910031 M6a 21 0.203956 p <,15 0.938550 M7 23 0.461232 p <,05 0.959894 M7a 22 0.083097 p >.20 0.921865 M8 3 0.463262 p >.20 0.923077 M9 8 0.110542 p <,15 0.856407 M10 3 0.999999 p >.20 1.000000 M10a 13 0.001959 p <,01 0.752440 M11 11 0.000285 p <,01 0.683271 M12 6 0.211705 p >.20 0.866262 M12a 6 0.772170 p >.20 0.953957 M12b 6 0.804296 p >.20 0.958012 M14 13 0.178429 p <,15 0.909131 M1 14 0.943264 p >.20 0.975817 M2 14 0.938284 p >.20 0.975292 M3 8 0.424434 p >.20 0.919328 M4 6 0.000621 p <,05 0.610950 M4a 7 0.469149 p <,10 0.919969 M5 24 0.300081 p <,15 0.952060 M6 24 0.106435 p <,15 0.931706 M6a 24 0.113706 p <,01 0.932988 M7 24 0.161932 p >.20 0.939857 M7a 24 0.968165 p >.20 0.985070 M8 3 p <,05 0.750000 M9 13 0.602550 p <,15 0.950281 M10 3 0.999999 p >.20 1.000000 M10a 16 0.421857 p <,20 0.945497 M11 11 0.051586 p <,05 0.856322 M12 8 0.286074 p <,10 0.899516 M12a 7 0.228039 p >.20 0.880357 M12b 8 0.424996 p <,20 0.919398 M14 17 0.359052 p >.20 0.943271 Tab. 11 Testy normality rozložení dat souboru ětkovice Za Zahradama. Ženy, pravá a levá strana. Červeně jsou označeny hodnoty, kde příslušný test zamítl shodu s normálním rozložením (na hladině významnosti 0,05). 19 1 9

8.3 Grafické znázornění vybraných rozměrů V grafech 4 až 12 jsou zobrazeny hodnoty vybraných rozměrů, konkrétně M5, M6a a M7, zvlášť pro pravou a levou stranu. Tyto rozměry byly vybrány, jelikož měly dostatečné množství dat a z grafů je jasně patrný jejich sexuální dimorfismus. I když byl na těchto i dalších rozměrech zjištěn sexuální dimorfismus, není dostatečně velký, aby se takto dalo bezpečně určit pohlaví jedince. 28 7 26 6 24 5 M5 (mm) 22 20 Pocet pozorování 4 3 2 18 16 m I f M5/strana: sin M5/strana: dx Odlehlé/strana: sin Odlehlé/strana: dx Extrémy/strana: sin Extrémy/strana: dx 1 0 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 M5 dx I: m I: f 9 8 7 6 Pocet pozorování 5 4 3 2 1 0 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 M5 sin I: m I: f Graf 4 6 Rozměr M5 krabicový graf, histogramy pro pravou a levou stranu. 20 2 0

24 74 72 22 70 68 20 66 64 M6a (mm) 18 16 M7 (mm) 62 60 58 56 54 14 12 m I f M6a/strana: sin M6a/strana: dx Odlehlé/strana: sin Odlehlé/strana: dx Extrémy/strana: sin Extrémy/strana: dx 52 50 48 m I f M7/strana: sin M7/strana: dx Odlehlé/strana: sin Odlehlé/strana: dx Extrémy/strana: sin Extrémy/strana: dx 8 8 7 7 6 6 5 5 Pocet pozorování 4 3 Pocet pozorování 4 3 2 2 1 1 0 15 16 17 18 19 20 21 22 23 M6a dx I: m I: f 0 46 48 50 52 54 56 58 60 62 64 66 68 70 72 74 76 M7 dx I: m I: f 10 6 9 8 5 Pocet pozorování 7 6 5 4 3 Pocet pozorování 4 3 2 2 1 1 0 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 M6a sin I: m I: f 0 46 48 50 52 54 56 58 60 62 64 66 68 70 72 74 M7 sin I: m I: f Graf 7 9 Rozměr M6a krabicový graf, histogramy pro pravou a levou stranu. Graf 10 12 Rozměr M7 krabicový graf, histogramy pro pravou a levou stranu. 21 2 1

Výskyt perforatio septi humeri Jakožto morfoskopický znak byl sledován výskyt perforatio septi humeri. V celkovém počtu 95 kostí pažních bylo 13 s perforací. Celkem 29 kostí bylo poškozených natolik, že se výskyt perforace nedal s jistotou potvrdit ani vyvrátit. U 53 kostí perforace zjištěna nebyla (graf 3). Výskyt perforatio septi humeri v procentech je v tabulce 12. Tab. 12 Četnost perforatio septi humeri. perforatio septi humeri 30% 14% 56% ne ano nezjistitelné 8.4 Srovnávání souborů - rozměry Graf 3 Výskyt perforatio septi humeri. Pro soubor z ětkovic i pro srovnávací soubory byl vypočítán rozdíl průměrných hodnot každého rozměru mezi muži a ženami, z toho pak index sexuálního dimorfismu (IS). Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 13 až 15. Až na jedinou výjimku (rozměr M12b, levá strana, na lokalitě Jižní Předhradí) IS všude vyšel v kladných hodnotách. Tím bylo zjištěno, že ve všech rozměrech (až na výjimku) jsou kosti pažní mužů větší než kosti pažních žen, což značí očekávaný sexuální dimorfismus. 22 2 2

levá levá pravá pravá Okolo muži mínus Lesní muži mínus muži ženy IS muži ženy kostela ženy školka ženy IS M1 332.9 301.8 31.1 9.342145 M1 330.7 296.7 34 10.28122 M2 327 296.4 30.6 9.357798 M2 326.1 292.6 33.5 10.27292 M3 M3 M4 62.6 54.3 8.3 13.25879 M4 64 53.8 10.2 15.9375 M4a 64.6 56.3 8.3 12.8483 M4a 65.9 55.4 10.5 15.93323 M5 23.8 20 3.8 15.96639 M5 23.2 20.3 2.9 12.5 M6 19.4 15.7 3.7 19.07216 M6 20.4 16.5 3.9 19.11765 M6a M6a M7 69.5 57.7 11.8 16.97842 M7 69.6 58.7 10.9 15.66092 M7a M7a M8 152.8 130.3 22.5 14.72513 M8 146.7 126 20.7 14.11043 M9 45.7 39.4 6.3 13.78556 M9 45.4 40.9 4.5 9.911894 M10 49.2 41.6 7.6 15.44715 M10 48.6 40.3 8.3 17.07819 M10a M10a M11 28.4 23.7 4.7 16.5493 M11 30.1 24.4 5.7 18.93688 M12 M12 M12a M12a M12b 17.8 15.4 2.4 13.48315 M12b 18.4 16.3 2.1 11.41304 M14 M14 M1 329.2 298.4 30.8 9.356015 M1 329.2 298.7 30.5 9.264885 M2 324.1 293.7 30.4 9.379821 M2 322.1 292.3 29.8 9.251785 M3 M3 M4 62.2 54.2 8 12.86174 M4 64.5 54.1 10.4 16.12403 M4a 64.4 56.2 8.2 12.73292 M4a 66.4 55.9 10.5 15.81325 M5 22.8 19.6 3.2 14.03509 M5 22.9 19.9 3 13.10044 M6 19.4 15.7 3.7 19.07216 M6 21.1 15.7 5.4 25.59242 M6a M6a M7 67.7 56.3 11.4 16.839 M7 68.3 58.3 10 14.64129 M7a M7a M8 150.7 129.7 21 13.93497 M8 146.3 126 20.3 13.8756 M9 45.3 39.8 5.5 12.14128 M9 44.8 39.3 5.5 12.27679 M10 48.8 40.8 8 16.39344 M10 48.7 40.5 8.2 16.83778 M10a M10a M11 28.1 23.2 4.9 17.43772 M11 30.4 25 5.4 17.76316 M12 M12 M12a M12a M12b 16.7 15 1.7 10.17964 M12b 16.7 15.9 0.8 4.790419 M14 M14 Tab. 13 Srovnání souborů Okolo kostela a Lesní školka. Uvedené rozměry jsou v milimetrech. 23 2 3

levá levá pravá pravá SV muži mínus Jižní muži mínus muži ženy IS muži ženy Předhradí ženy Předhradí ženy IS M1 336.5 282 54.5 16.19614 M1 332.9 301.5 31.4 9.432262 M2 333.5 280 53.5 16.04198 M2 328.9 295 33.9 10.30708 M3 M3 M4 58 57 1 1.724138 M4 62.5 55.4 7.1 11.36 M4a 60 59 1 1.666667 M4a 65.5 57.2 8.3 12.67176 M5 25 19.6 5.4 21.6 M5 23.8 20.4 3.4 14.28571 M6 19.8 16.6 3.2 16.16162 M6 19.6 16.7 2.9 14.79592 M6a M6a M7 72.7 60.2 12.5 17.19395 M7 69.4 59.6 9.8 14.12104 M7a M7a M8 117 M8 154.5 130.3 24.2 15.66343 M9 45 35 10 22.22222 M9 47.3 40.8 6.5 13.74207 M10 38 M10 49.5 40.6 8.9 17.9798 M10a M10a M11 25 24 1 4 M11 27.7 23.7 4 14.44043 M12 M12 M12a M12a M12b 16 16 0 0 M12b 16.8 16.3 0.5 2.97619 M14 M14 M1 337 298.3 38.7 11.48368 M1 325.1 298.6 26.5 8.151338 M2 334 296 38 11.37725 M2 321.9 294.9 27 8.387698 M3 M3 M4 53.5 M4 61.8 53.9 7.9 12.78317 M4a 55.5 M4a 64 55.7 8.3 12.96875 M5 23.6 19.3 4.3 18.22034 M5 22.4 20.1 2.3 10.26786 M6 19.3 16.7 2.6 13.4715 M6 19.9 16.5 3.4 17.08543 M6a M6a M7 70.4 59.5 10.9 15.48295 M7 67.5 59.6 7.9 11.7037 M7a M7a M8 146 125 21 14.38356 M8 148.7 129.3 19.4 13.0464 M9 47 43 4 8.510638 M9 46.8 40.4 6.4 13.67521 M10 43 39.5 3.5 8.139535 M10 46.3 39.8 6.5 14.03888 M10a M10a M11 24 M11 27.7 23.8 3.9 14.07942 M12 M12 M12a M12a M12b 14.5 M12b 16.1 16.8-0.7-4.34783 M14 M14 Tab. 14 Srovnání souborů SV Předhradí a Jižní Předhradí. Uvedené rozměry jsou v milimetrech. 24 2 4

levá levá pravá pravá Kotel Sv. muži mínus muži mínus muži ženy IS ětkovice muži ženy Jakuba ženy ženy IS M1 330.1 299.8 30.3 9.179037 M1 333.5 307.8 25.7 7.706147 M2 M2 332.6 307.2 25.4 7.636801 M3 51.1 44.4 6.7 13.11155 M3 51 46 5 9.803922 M4 M4 64.5 56.3 8.2 12.71318 M4a 65 55.4 9.6 14.76923 M4a 64.3 56.7 7.6 11.8196 M5 23.7 20.2 3.5 14.76793 M5 23.4 20.5 2.9 12.39316 M6 18.4 15.6 2.8 15.21739 M6 18.6 15.5 3.1 16.66667 M6a M6a 20 17 3 15 M7 65.7 55.8 9.9 15.06849 M7 65 57.3 7.7 11.84615 M7a 70.5 59.7 10.8 15.31915 M7a 70 61.6 8.4 12 M8 143.6 125.1 18.5 12.88301 M8 137.8 118.3 19.5 14.15094 M9 44 38.4 5.6 12.72727 M9 41 38 3 7.317073 M10 46.4 39.6 6.8 14.65517 M10 40.8 36 4.8 11.76471 M10a M10a 37.5 31.9 5.6 14.93333 M11 M11 23.8 20.3 3.5 14.70588 M12 M12 16.6 14.2 2.4 14.45783 M12a M12a 45.3 39.7 5.6 12.36203 M12b M12b 22.1 19.2 2.9 13.12217 M14 M14 25.7 23.3 2.4 9.338521 M1 324.8 291.3 33.5 10.31404 M1 329.6 300 29.6 8.980583 M2 M2 329.3 299.1 30.2 9.170969 M3 49.9 43.6 6.3 12.62525 M3 53 44.5 8.5 16.03774 M4 M4 65.5 56 9.5 14.50382 M4a 63.7 54.5 9.2 14.4427 M4a 65.2 55.4 9.8 15.03067 M5 22.6 19.4 3.2 14.15929 M5 22.3 20 2.3 10.3139 M6 17.9 15.3 2.6 14.52514 M6 18.4 15.5 2.9 15.76087 M6a M6a 19.6 16.6 3 15.30612 M7 63.9 54.5 9.4 14.71049 M7 64 55.8 8.2 12.8125 M7a 67.2 57.7 9.5 14.1369 M7a 67.9 59.5 8.4 12.37113 M8 143.2 122.7 20.5 14.31564 M8 135.8 124 11.8 8.689249 M9 43.9 37.6 6.3 14.3508 M9 41.4 37.1 4.3 10.38647 M10 45.8 38.8 7 15.28384 M10 40.8 37 3.8 9.313725 M10a M10a 35.4 31.8 3.6 10.16949 M11 M11 23.7 20.1 3.6 15.18987 M12 M12 20 15.1 4.9 24.5 M12a M12a 41.3 38.9 2.4 5.811138 M12b M12b 21.4 18.9 2.5 11.68224 M14 M14 24.7 22.9 1.8 7.287449 Tab. 15 Srovnání souborů kostel sv. Jakuba a Za Zahradama. Uvedené rozměry jsou v milimetrech. 25 2 5

Závislost změn IS rozměrů na změnách středních hodnot u obou pohlaví Souvislost mužských a ženských středních hodnot s IS mezi srovnávanými populacemi byla hodnocena pomocí Spearmanova korelačního koeficientu. Ten byl vynesen do grafů (13 až 36), kde každý bod značí jednu lokalitu. Body byla proložena přímka, podle které se dá hodnotit vliv daného pohlaví na sexuální dimorfismus. Pokud je přímka pro muže vodorovná (či se tomu blíží) a přímka pro ženy je výrazně strmější, lze usuzovat, že ženy mají na sexuální dimorfismus větší vliv. Z grafů lze odvodit, že větší vliv žen na rozdíly v sexuálním dimorfismu je v těchto rozměrech: M1 (největší délka humeru), M2 (celková délka humeru) z pravé strany a M9 (největší transverzální průměr hlavice) jak z pravé, tak z levé strany. Větší vliv mužů na rozdíly v sexuálním dimorfismu je v těchto rozměrech: M2, M4 (šířka dolní epifýzy), M6 (nejmenší průměr středu), M8 (obvod hlavice) a M12b (největší šířka hlavičky) z levé strany. Na pravé straně to je M11 (šířka trochlea humeri). Méně výrazně je rozdíl patrný u rozměru M4a (největší šířka epikondylů) na levé straně a M6, M7 (nejmenší obvod diafýzy) a M12b z pravé strany. 340 330 340 330 320 320 průměr M1 dx (mm) 310 300 průměr M2 dx (mm) 310 300 290 290 280 280 270 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 IS M1 dx (%) m f 270 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 IS M2 dx (%) m f 66 68 64 62 66 64 průměr M4 dx (mm) 60 58 56 54 průměr M4a dx (mm) 62 60 58 56 52 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 IS M4 dx (%) m f 54 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 IS M4a dx (%) m f Graf 13 16 Závislost změn IS na průměru daného rozměru pro muže a ženy, kde každý bod představuje jednu lokalitu; pravá strana. 26 2 6

26 21 průměr M5 dx (mm) 25 24 23 22 21 20 průměr M6 dx (mm) 20 19 18 17 16 19 12 14 16 18 20 22 IS M5 dx (%) m f 15 14,5 15,0 15,5 16,0 16,5 17,0 17,5 18,0 18,5 19,0 19,5 IS M6 dx (%) m f 74 72 160 155 70 150 průměr M7 dx (mm) 68 66 64 62 60 58 průměr M8 dx (mm) 145 140 135 130 125 56 120 54 11 12 13 14 15 16 17 18 IS M7 dx (%) m f 115 12,5 13,0 13,5 14,0 14,5 15,0 15,5 16,0 IS M8 dx (%) m f 48 52 průměr M9 dx (mm) 46 44 42 40 38 průměr M10 dx (mm) 50 48 46 44 42 40 38 36 36 34 8 10 12 14 16 18 20 22 24 IS M9 dx (%) m f 34 11 12 13 14 15 16 17 18 19 IS M10 dx (%) m f 32 23 30 22 21 průměr M11 dx (mm) 28 26 24 průměr M12b dx (mm) 20 19 18 17 22 16 20 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 IS M11 dx (%) m f 15-2 0 2 4 6 8 10 12 14 16 IS M12b dx (%) m f Graf 17 24 Závislost změn IS na průměru daného rozměru pro muže a ženy, kde každý bod představuje jednu lokalitu; pravá strana. 27 2 7

340 340 330 335 330 průměr M1 sin (mm) 320 310 300 průměr M2 sin (mm) 325 320 315 310 305 290 300 295 280 8,0 8,5 9,0 9,5 10,0 10,5 11,0 11,5 12,0 IS M1 sin (%) m f 290 8,0 8,5 9,0 9,5 10,0 10,5 11,0 11,5 IS M2 sin (%) m f 66 68 64 66 62 64 průměr M4 sin (mm) 60 58 průměr M4a sin (mm) 62 60 56 58 54 56 52 12,5 13,0 13,5 14,0 14,5 15,0 15,5 16,0 16,5 IS M4 sin (%) m f 54 12,5 13,0 13,5 14,0 14,5 15,0 15,5 16,0 IS M4a sin (%) m f 24,0 22 23,5 21 průměr M5 sin (mm) 23,0 22,5 22,0 21,5 21,0 průměr M6 sin (mm) 20 19 18 20,5 20,0 17 19,5 16 19,0 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 IS M5 sin (%) m f 15 12 14 16 18 20 22 24 26 28 IS M6 sin (%) m f 72 155 70 68 66 150 145 průměr M7 sin (mm) 64 62 60 58 56 54 průměr M8 sin (mm) 140 135 130 125 52 11 12 13 14 15 16 17 18 IS M7 sin (%) m f 120 8 9 10 11 12 13 14 15 IS M8 sin (%) m f Graf 25 32 Závislost změn IS na průměru daného rozměru pro muže a ženy, kde každý bod představuje jednu lokalitu; levá strana. 28 2 8

48 50 průměr M9 sin (mm) 46 44 42 40 38 průměr M10 sin (mm) 48 46 44 42 40 38 36 8 9 10 11 12 13 14 15 IS M9 sin (%) m f 36 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 IS M10 sin (%) m f 32 22 30 21 28 20 průměr M11 sin (mm) 26 24 průměr M12b sin (mm) 19 18 17 22 16 20 15 18 13,5 14,0 14,5 15,0 15,5 16,0 16,5 17,0 17,5 18,0 IS M11 sin (%) m f 14-6 -4-2 0 2 4 6 8 10 12 14 IS M12b sin (%) m f Graf 33 36 Závislost změn IS na průměru daného rozměru pro muže a ženy, kde každý bod představuje jednu lokalitu; levá strana. 29 2 9

levá pravá muži ženy M1 0.231908-0.825871 M2 0.300000-0.900000 M3 M4 0.700000-0.900000 M4a 0.828571-0.927634 M5 0.840668-0.942857 M6 0.371429-0.314286 M6a M7 0.885714 0.485714 M7a M8 0.700000 0.666886 M9 0.485714-0.257143 M10 0.900000 0.700000 M10a M11 0.700000 0.205196 M12 M12a M12b 0.700000-0.051299 M14 0.231908-0.771429 M1 0.231908-0.771429 M2 0.700000-0.100000 M3 M4 0.800000 0.400000 M4a 0.600000-0.300000 M5 0.714286-0.100000 M6 0.771429-0.057977 M6a M7 0.371429-0.257143 M7a M8 0.085714-0.142857 M9-0.257143-0.257143 M10 0.828571 0.657143 M10a M11 0.800000 0.400000 M12 M12a M12b 0.948683 0.200000 M14 Tab. 16 Výsledky Spearmanovy korelace: hodnoty IS pro jednotlivé lokality proti průměrným hodnotám u mužů a žen. Červeně jsou označeny hodnoty, kde byla nalezena statisticky významná korelaci na 5% hladině významnosti. 30 3 0