Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů



Podobné dokumenty
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů

Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů

Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Evoluce pohlaví a determinace pohlaví. Marie Ošlejšková

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Genetika pohlaví genetická determinace pohlaví

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Dědičnost pohlaví a znaků s pohlavím souvisejících

lní Gonozomáln Chromozomové určení pohlaví autozomy x gonozomy gonozomů ení Mgr. Aleš RUDA XY: : pohlaví heterogametické

Chromosomy a karyotyp člověka

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

GENETIKA. Dědičnost a pohlaví

REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje

Dědičnost pohlaví a znaků s pohlavím souvisejících

Evoluce fenotypu IX. commons.wikimedia.org

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Genetické určení pohlaví

Degenerace genetického kódu

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek

Charakterizace genového obsahu chromosomu Z u kura domácího

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

POHLAVNÍ CHROMATINOVÝ ZNAK U ČLOVĚKA - SEX CHROMATIN

Základy klinické cytogenetiky I

GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr

Rozmnožování a vývoj živočichů

VÝVOJ POHLAVNÍHO ÚSTROJÍ Určení pohlaví obecně Určení pohlaví u člověka Stadium indiferentní (gonáda, vývody, zevní pohlavní orgány) Diferenciace v po

Dědičnost mísením (Blending inheritance)

Gonosomální dědičnost

Základní pravidla dědičnosti

Souhrnný test - genetika

Klasifikace mutací. Z hlediska lokalizace mutací v genotypu. Genové mutace. Chromozomální mutace. Genomové mutace

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická

Bi8240 GENETIKA ROSTLIN

MENDELISMUS. Biologie a genetika LS 3, BSP, 2014/2015, Ivan Literák

Chromozomová teorie dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Nauka o dědičnosti a proměnlivosti

Mendelistická genetika

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

DETERMINACE A VÝZNAM POHLAVNOSTI

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

2.ročník - Zoologie. Rozmnožování Zárodečné listy (10)

Proměnlivost organismu. Mgr. Aleš RUDA

Nondisjunkce v II. meiotickém dělení zygota

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

ší šířen VAZEBNÁ ANALÝZA Vazba genů

Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

- vytvoření speciálních buněk (gamety), vznikají meiózou (redukční dělení) v pohlavních orgánech

Úvod do obecné genetiky

Vliv věku rodičů při početí na zdraví dítěte

Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika

Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh:

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Slovníček genetických pojmů

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK RADIM ČÁP 9.B

Biologie - Sexta, 2. ročník

Genetika přehled zkouškových otázek:

Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu

Populační genetika II

Cvičení č. 8. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Moderní biologie na dosah ruky EUSOCIALITA. Kateřina Černá Přírodovědecká Fakulta Univerzity Karlovy, Katedra zoologie

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Populační genetika III. Radka Reifová

Bakteriální transpozony

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Mikroevoluce = vznik a osud genetické variability na druhové a nižší úrovni děje a mechanismy v populacích

Pohlavní rozmnožování. Gametogeneze u rostlin a živočichů.

Působení genů. Gen. Znak

CHROMOZOMÁLNÍ ABERACE


Mutace, Mendelovy zákony, dědičnost autosomální a gonosomální. Mgr. Hříbková Hana Biologický ústav LF MU Kamenice 5, Brno hribkova@med.muni.

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

MEIÓZA. 1. Které fáze z meiotické profáze I jsou znázorněny na obrázcích?

Počet chromosomů v buňkách. Genom

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Genetické mapování jako nástroj ke studiu evoluce pohlavních chromosomů rodu Silene

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Rozmnožování živočichů

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

NUMERICKÉ ABERACE ÚBLG 1.LF UK

Transkript:

Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů Radka Reifová Katedra zoologie

Prezentaci naleznete na: http://web.natur.cuni.cz/~radkas/ v záložce Courses

Jak vznikají dvě pohlaví

Mechanismy determinace pohlaví Environmentálně určené pohlaví teplota, potrava, sociální postavení pohlaví určeno postzygoticky Geneticky určené pohlaví pohlaví určeno v okamžiku vzniku zygoty genetickými faktory zděděnými od rodičů. geny určující pohlaví obvykle leží na pohlavních chromosomech (chromosomové určení pohlaví) haplodiploidní určení pohlaví

TEPLOTNĚ URČENÉ POHLAVÍ u některých ryb, obojživelníků a plazů o pohlaví rozhoduje teplota, ve které se nachází embryo v kritické vývojové fázi teplota určující samice/samce se liší mezi různými druhy Teplota Teplota Pohlaví Pohlaví kareta obrovská klapavka

SOCIÁLNĚ URČENÉ POHLAVÍ Určení pohlaví u Bonellia viridis Samice žije přichycena na mořském dně. Samec miniaturní (jeho tělo sestává v podstatě jen z reprodukčních orgánů), žije přichycen na těle samice či uvnitř těla samice. Larvy planktonní. Pokud larva nalezne příhodné místo na přichycení se na mořském dně, stane se z ní samice. Pokud narazí na samici, je ovlivněna látkami, které samice produkuje (bonellin) a stane se z ní samec. samice (15 cm) samec (1-3 mm) Bonellia viridis (čeleď rypohlavci)

SOCIÁLNĚ URČENÉ POHLAVÍ Sekvenční hermafroditi Např. u některých korýšů, měkkýšů, ryb Protandrie: samec Protogynie: samice samice samec Lysmata wurdemanni Clown fish Blue headed wrasse Pravidlo: Jedinci mění pohlaví, když dosáhnou 72% maximální velikosti těla.

Geneticky určené pohlaví Obvykle přítomnost pohlavních chromosomů (chromosomové určení pohlaví) párový pohlavní chromosom (X,Z) homogametické pohlaví heterogametické pohlaví nepárový pohlavní chromosom (Y,W) X X Z Z X Y Z W Pohlaví chromosomy nesou gen/geny určující pohlaví. Párové a nepárové pohlavní chromosomy mohou být morfologicky rozlišené (heteromorfní) či nerozlišené (homomorfní)

CHROMOSOMOVÉ URČENÍ POHLAVÍ Systém XX/XY Systém ZZ/ZW savci XY ryby XY, ZW ptáci ZW korýši XY, ZW plazi XY, ZW hmyz XY ZW obojživelníci XY, ZW rostliny XY, ZW

Mechanismy určení pohlaví se mění u některých organismů rychle (např. plazi, ryby) u jiných pomalu (savci, ptáci) Určení pohlaví u ryb Charlesworth and Mank, 2010

MÉNĚ OBVYKLÉ SYSTÉMY CHROMOSOMOVÉHO URČENÍ POHLAVÍ Systém XX/X0 XX, X0 chybí chromosom Y U savců vzácné. Známo jen u několika málo druhů hrabošů např. Ellobius lutescens. U hmyzu častější. Např. u mnoha cvrčků, kobylek a švábů, u některých druhů Drosophil.

MÉNĚ OBVYKLÉ SYSTÉMY CHROMOSOMOVÉHO URČENÍ POHLAVÍ Ptakopysk 10 pohlavních chromosomů (X1-X5 + Y1-Y5) Jeden z chromosomů homologní s ptačím chromosomem Z Pohlavní chromosomy během meiozy vytvářejí řetěz, jehož vznik umožňují krátké homologními úseky mezi jednotlivými chromosomy. 10 pohlavních chromosomů ptakopyska Barevně vyznačena homologie s chromosomy u kura domácího Veyrunes F et al. Genome Res. 2008;18:965-973

Molekulární mechanismy určení pohlaví u obratlovců Savci O pohlaví rozhoduje gen Sry na chromosomu Y Jeho aktivita vede k diferenciaci varlat z embryonálních gonád. Varlata produkují testosteron, který vede ke vzniku sekundárních pohlavních znaků.

Poruchy určení pohlaví u savců Syndrom testikulární feminizace Absence receptoru pro testosteron (mutace tfm) způsobuje vznik samičího fenotypu, i když má jedinec varlata a produkuje testosteron.

Poruchy určení pohlaví u savců Hermafroditismus = Intersex Způsoben různými poruchami v signálních dráhách určujících pohlaví.

Aneuploidie pohlavních chromosomů u lidí Turnerův syndrom (45, X0) Ženy, nefunkční vaječníky, neplodné Klinefelterův syndrom Klinefelterův syndrom (47, XXY) Muži, zženštělý vzhled, narušený vývoj varlat, poruchy plodnosti. Supermuž (47, XYY) Muži, fenotypicky normální, plodní Turnerův syndrom Superžena (47, XXX) Ženy, fenotypicky normální, plodné

Molekulární mechanismy určení pohlaví u obratlovců Medaka japonská (Oryzias latipes) Genem určujícím pohlaví je gen DMY ležící na chromosomu Y. Podobně jako Sry spouští u medaky vývoj varlat. Mutace v tomto genu vedou ke vzniku XY samic. Naopak, exprese DMY u XX embryí vede ke vzniku samců.

Ptáci Molekulární mechanismy určení pohlaví u obratlovců Genem určujícím pohlaví je gen Dmrt1 na chromosomu Z. Je paralogem genu DMY u medaky. Hraje také důležitou roli při vývoji varlat. U samců (ZZ) je exprese Dmrt1 vyšší než u samic (ZW). Při určení pohlaví hraje pravděpodobně důležitou roli dávka genů na chromosomů Z. Snížení exprese Dmrt1 v samcích, vede k částečnému převrácení pohlaví a vývoji samičího fenotypu.

Gynandromorph = jedinec tvořený mozaikou buněk se samčím a samičím genotypem/fenotypem. Jejich existence u ptáků dokládá, že pohlaví je určeno z velké míry na úrovni jednotlivých buněk. Zhao et al. 2010, Nature

Molekulární mechanismy určení pohlaví u obratlovců Drápatka vodní (Xenopus laevis) Genem určujícím pohlaví je DM-W ležící na chromosomu W. Opět paralogem genu Dmrt1. Jeho exprese vede k vývoji vaječníků. Má DNA vazebnou DM doménu jako Dmrt1, chybí mu však transaktivační doména. Funguje jako kompetitor Dmrt1. Váže se na stejné regulační oblasti genů, ale geny neaktivuje.

Další nedávno objevené geny určující pohlaví u obratlovců Kikuchi and Hamaguchi (2013) Amh2, amhy, Gsdf jsou homology známých genů v signálních dráhách určujících pohlaví.

Geny určující pohlaví jsou u různých skupin obratlovců různé, ale signální dráhy vedoucí k diferenciaci pohlaví jsou konzervované. Cutting et al. 2013

Molekulární mechanismy určení pohlaví u bezobratlých Drosofila Důležitý poměr počtu X chromosomů k autosomům Genotyp poměr X:A fenotyp 1X 2A 0,5 samec 2X 2A 1,0 samice 3X 4A 0,75 intersex 2X 3A 0,67 intersex Chromosom X kóduje několik transkripčních faktorů, jejichž dvojitá dávka vede k aktivaci Sxl genu, který je odpovědný za vznik samičího fenotypu. Gempe and Beye, 2010.

Moucha domácí V rámci druhu koexistuje několik systémů určení pohlaví. A. Dominantní gen určující samčí pohlaví na chromosomu Y. B. Dominantní gen určující samčí pohlaví na některém z autosomů. C. Dominantní gen určující samiččí pohlaví na autosomu.

u blanokřídlého hmyzu HAPLODIPLOIDNÍ URČENÍ POHLAVÍ Samice diploidní. Líhnou se z oplozených vajíček. Samci haploidní. Líhnou se z neoplozených vajíček. U včely medonosné heterozygozita v csd genu vede ke vzniku samiččího fenotypu, zatímco hemizygozitači homozygozita ke vzniku samčího fenotypu. Gempe and Beye, 2010.

Určení pohlaví založené na imprintingu a eliminaci chromosomů během embryogeneze Smutnicovití (Sciaridae) zygota XXX -1X -2X XX (samice) X0 (samec) Bejlomorkovití (Cecydomyiidae) a chvostoskoci (collembola) zygota XXXX -2X XXXX (samice) XX (samec) Červci (coccoidea) zygota diploidní -sada chromosomů diploidní (samice) haploidní (samec)

Determinace pohlaví u bezobratlých se odehrává na úrovni jednotlivých buněk. gynandromorph samec samice XX X0

HAPLODIPLOIDNÍ URČENÍ POHLAVÍ Reprodukční systém mravence Wasmannia auropunctata samec královna Wasmannia auropunctata Samci a samice si vůbec nevyměňují geny! samec dělnice královna

FEMINIZUJÍCÍ ÚČINEK BAKTERIE Wolbachia Wolbachia je intracelulární parazit u členovců, především u hmyzu. Odhaduje se, že může napadnout více než polovinu všech druhů hmyzu. Přenáší se pohlavně přes vajíčko, ne však přes spermii. Může způsobovat feminizaci samců. U některých druhů členovců je určení pohlaví zcela závislé na Wolbachii (napadení jedinci samice, nenapadení samci). Wolbachia

PÁROVACÍ TYPY U KVASINEK Kvasinky mají dva párovací typy (a, α) Pohlavní rozmnožování je možné jen mezi haploidními buňkami odlišného párovacího typu. Buňky a produkují feromon, který rozeznávají jenom buňky α a naopak. Párovací typ určen přítomností alely a či α v lokusu MAT. Kromě MAT lokusu jsou v genomu kvasinky ještě zásobní lokusy HMR s alelou a HML s alelou α. Tyto lokusy se nepodílejí na určení pohlaví. Vnitrogenomovou rekombinací může dojít ke změně (switch) párovacího typu, tím že se alela z lokusu HMR či HML přesune do lokusu MAT.

Evoluce pohlavních chromosomů

Pohlavní chromozomy XY i ZW vznikly v evoluci mnohokrát přesto mají spoustu společných znaků: Nepárový chromozom (Y,W) zpravidla menšíči chybí Y,W obsahují malé množství funkčních genů Y,W nesou spoustu nefunkčních pseudogenů, transpozonů, repetitivních sekvencí, z velkéčásti tvořeny heterochromatinem Dochází u nich k podobným epigenetickým procesům (kompenzace genové dávky, meiotická inaktivace pohlavních chromosomů). X Z Y W Homologní část (pseudoautosomová oblast) Nehomologní část

Vznik a diferenciace pohlavních chromozomů 1. Vznik genu určujícího pohlaví na autosomálním páru. 2. Nahromadění sexuálně antagonistických genů kolem genu určujícího pohlaví 3. Potlačení rekombinace v okolí genu určujícího pohlaví. Např. prostřednictvím inverze. 4. Postupná divergence a degenerace nerekombinujícíčásti nepárového pohlavního chromozomu. autosom protox protoy protox protoy X Y X Y

Vznik lidských pohlavních chromozomů Vznik Sry První inverze Druhá inverze 2 3 2 Expanze pseudoautozomové oblasti a třetí inverze Čtvrtá inverze 4 Sry 3 2 Před 350 miliony let? Před 240-320 miliony let 1 Před 130-170 miliony let 1 Před 80-130 miliony let 1 Před 30-50 miliony let 1 Sry Pár autozomů X Y X Y X Y X Y X Y lidoopi opice vačnatci ptakořitní plazi

Degenerace nerekombinující části nepárového chromosomu Mullerova rohatka Nevratný proces hromadění škodlivých mutací bez přítomnosti rekombinace Probíhá v nerekombinujícíchčástech genomu (u asexuálních organismů v celém genomu). J. H. Muller

Genové konverze na Y jako obrana před Mullerovou rohatkou? Většina genů na lidském chromosomu Y se vyskytuje v několika kopiích a velkou část chromosomu Y tvoří rozsáhlé palindromy nesoucí mnoho genů. Palindromy: kajak nepochopen báře jede jeřáb ACTGCTAGCAGT TGACTATCGTCA V palindromatických sekvencích dochází ke genové konverzi, tj. přepisu jedné sekvence podle druhé. Obdoba rekombinace. Může způsobit zpomalení hromadění škodlivých mutací. 5 3 3 5 5 3 3 5

Kompenzace dávky genů samice samci A A B B A A X X A A X Y Nerovnováha v množství genových produktů mezi pohlavími a mezi X a autosomy.

Kompenzace dávky genů u savců 1. Inaktivace jednoho chromosomu X u samic. 2. Zvýšení transkripce na aktivním chromosomu X u obou pohlaví. samice samci A A B B A A X X A A X Y

Inaktivace chromosomu X u samic savců Objevena v roce 1961 Mary Lyon. X inaktivace = lyonizace Inaktivovaný chromosom X tvoří heterochromatin nazývaný Barrovo tělísko. Pokud se v buňce nacházejí více než dva chromosomy X (např. superžena ), dojde k inaktivaci všech, kromě jednoho chromosomu X.

Inaktivaci chromosomu X spouští gen Xist (X-inactive specific transcript), který produkuje nekódující molekulu RNA. Xist je exprimován jen z jednoho chromosomu X. Ten obalí a způsobí jeho transkripční inaktivaci a heterochromatinizaci. Možná role LINE transpozonů?

Průhěh somatické inaktivace chromosomu X během ontogeneze. Wutz A, 2011 Náhodná inaktivace chromosomu X způsobuje černě a hnědě zbarvené oblasti srsti u tříbarevné kočky.

Zvýšení transkripce na chromosomu X u savců Ohnova hypotéza Důkazy objeveny až nedávno na základě analýz expresních dat z DNA čipů (microarrays) i RNA sekvenování. Průměrná hladina exprese genů na chromosomu X a autosomech je stejná. Nguyen and Disteche 2007. Nature Genetics Kharchenko et al. 2011. Nature Genetics

Kompenzace dávky genů u octomilky 1. Zvýšení transksripce na chromosomu X u samců. samice samci A A B B A A X X A A X Y

Kompenzace dávky genů u octomilky Zvýšená transkripce způsobená vazbou MSL (male-specific lethal) komplexu na chromosom X. Součástí komplexu dvě nekódující RNA: rox1 a rox2. MSL rozeznává repetitivní sekvence transpozony (ISX a ISXR), jejichž amplifikace proběhla v době vzniku pohlavního chromosomu. Vazba MSL komplexu na chromosom X způsobí rozvolnění chromatinu, což způsobí zvýšenou míru transkripce. Ellison and Bachtrog, 2013, Science

Kompenzace dávky genů u C. elegans 1. Zvýšení transkripce na všech chromosomech X u obou pohlaví. (?) 2. Snížení transkripce na obou chromosomech X u hermafroditů. hermafroditi samci A A B B A A X X A A X Y

Kompenzace dávky genů u C. elegans 1. Zvýšení transkripce na všech chromosomech X u obou pohlaví. (?) 2. Snížení transkripce na obou chromosomech X u hermafroditů. hermafroditi samci A A B B A A X X A A X Y

U ZW organismů není kompenzace dávky genů! Produkty Z-vázaných genů mají u samců (ZZ) v průměru 1,8x vyšší hladinu než u samic (ZW). Ke kompenzaci dochází spíš výjimečně u některých genů. Neexistuje žádný globální mechanismus kompenzace pro celý chromosom Z. Proč organismům ZW nevadí nerovnováha genové dávky, zatímco organismům XY ano? Není jasné.

Meiotická inaktivace pohlavních chromosomů Popsána u heterogametického pohlaví (XY). U savců inaktivované pohlavní chromosomy tvoří heterochromatinové tělísko = sex body. XY sex body

Inaktivace XY během spermatogeneze u savců K inaktivaci dochází během profáze 1. meiotického dělení ve fázi pachytene (tj. kdy párují a rekombinují homologní chromosomy). Po skončení 1. meiotického dělení dochází k částečné, ne však úplné, reaktivaci. Molekulární mechanismus meiotické inaktivace jiný než mechanismus X inaktivace v somatických buňkách. Nehraje roli Xist. meiotická inaktivace úplná postmeiotická inaktivace neúplná

Inaktivace ZW během oogeneze Začíná v pachytene a vytrvává pouze do začátku diplotene 1. meiotického dělení (tato fáze trvá u slepice 5-6 dní a probíhá těsně po vylíhnutí). 2010 meiotická inaktivace ALE! 2012

Význam meiotické inaktivace pohlavních chromosomů Inaktivace nespárované DNA Vedle inaktivace pohlavních chromosomů dochází během meiózy také k umlčení jiné nespárované DNA (vzniká např. u heterozygotů pro chromosomální translokaci). Meiotická inaktivace pohlavních chromosomů může být jen speciální formou širšího jevu, který se týká jakékoli nespárované DNA. Inaktivace nespárované DNA může být obranou proti ektopické rekombinaci či jako obrana před cizorodou DNA. Ochrana před sobeckými geny na pohlavních chromosomech Absence rekombinace na pohlavních chromosomech zvyšuje riziko vzniku sobeckých genů na těchto chromosomech. Tyto geny se snaží přenést do další generace častěji než jejich protějšky na opačném chromosomu, i když tím škodí svému hostiteli (meiotický drive). Meiotická inaktivace pohlavních chromosomů by mohla být obranou proti těmto sobeckým genům.