Reforma systému zdravotní péče v ČR Příčiny Hlavní principy
Příčiny reformy Demografické změny Technologické změny/pokrok Rostoucí počet poskytovatelů Rostoucí poptávka po (kvalitní) zdravotní péči Informační asymetrie Nutnost přidělování Eskalace nákladů 2
Základní data Parametr Výsledek ČR Celkový objem nákladů na ZP 4 100 000 000 000 000 000 15 000 000 000 Roční náklady na osobu 639 1382 Nejvyšší náklady na osobu USA 6103 Nejnižší náklady na osobu Burundi 2,90 Nejvyšší veřejné náklady na osobu Nejnižší veřejné náklady na osobu Nejvyšší roční náklady domácnosti na ZP Minimální roční náklady na osobu (WHO) Norsko 4508 Burundi 0,70 Švýcarsko 1787 35-50 178 (osoba) 3
Základní stavební kameny zdravotnického systému Zdravotní služby Lidské zdroje Informační systém/y Zdravotnické technologie Financování Řízení, vedení, správa 4
Zdravotní služby Poskytování efektivní, bezpečné, kvalitní individuální i populační zdravotní péče těm kteří je potřebují, v místě a čase potřeby s minimálním plýtváním zdrojů 5
Lidské zdroje Nepředsudečné (rovnost) Responsivní Účinné Cíl: poskytovat nejlepší možný výstup zdravotní péče za stávajících zdrojů a okolností. 6
Informační systém/y Zajišťují sběr, analýzu sdílení a využití spolehlivých a včasných informací o indikátorech zdravotního stavu, o výkonu zdravotnického systému a o zdravotním stavu populace. 7
Zdravotnické technologie Rovný přístup k základním zdravotnickým technologiím a léčivům. Přístrojová technika musí mít zaručenu kvalitu, bezpečí, účinnost, nákladovou efektivitu. Využívání léčiv a technologií je odborně správné a nákladově efektivní. 8
Financování Přiměřené financování k zajištění využití potřebných služeb, ochrana před finančním bankrotem. Stimuly k efektivnímu využití služeb. 9
Řízení vedení, správa systému Existence strategických dokumentů Účinný dohled/kontrola Regulace systému Zodpovědnost 10
Motto: Není-li žádného vidění, lid pustne. Přísloví, 29,18 11
12
Základní problémy Struktura Kvalita Finance 13
Financování Povinné solidární veřejné zdravotní pojištění 13,5 % hrubého příjmu Přerozdělení 100 % vážené riziko Věcný rozsah ZP Úhrada: kapitační platba fee-for-service rozpočty 14
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 % z HDP, ve 100 US$ PPP Objem zdrojů ve zdravotnictví v ČR 18 16 14 12 10 Celkové výdaje na zdravotni ctví (% HDP) 8 6 Výdaje na zdravotni ctví na obyvatele (US$ PPP) 4 2 0 Roky Zdroj: http://stats.oecd.org/index.aspx?datasetcode=health 15
Celkové výdaje na zdravotnictví v % HDP veřejné a soukromé (2006 nebo později) 16,0 16 14,0 12,0 9,5 10,1 10,6 11,1 11,3 8,7 10,0 8,3 8,4 8,9 1,5 2,4 2,4 2,3 4,5 8,0 6,0 6,2 1,9 7,0 0,8 7,1 1,8 2,4 1,1 1,6 Soukromé Veřejné 4,0 2,0 4,3 6,2 5,3 5,9 7,3 7,3 8,0 7,7 8,2 8,8 6,8 7,3 0,0 Polsko ČR Slovensko Maďarsko UK Nizozemsko 16 Zdroj: http://stats.oecd.org/index.aspx?datasetcode=health, WHO Dánsko Rakousko Nemecko Francie Švýcarsko USA
Výdaje na alkohol, tabák a narkotika (%HDP) Vlastní výdaje na zdraví (%HDP) Zdroj: Kulatý stůl 17
Vztahy ve zdravotnictví Výběrci/ plátci Platba pojistného/ pojistná ochrana/ benefity Vláda, regulátor Nákup zdravotních a jiných služeb Pojištěnci, plátci pojistného, pacienti Péče, spoluúčast Poskytovatelé 18
Specifický charakter ekonomie zdravotnictví MODEL DOKONALÉ KONKURENCE Suverenita spotřebitelů Cenová soutěž Dokonalá informovanost: cena kvalita produkt Homogenní produkty a substituty Čas nakupovat Volný vstup na a výstup z trhu Dostatečný počet soutěžících: prodejců i nákupců ZDRAVOTNICTVÍ Přítomnost a rozsah nejistoty: Platba třetí stranou: Morální hazard Indukovaný dopyt Problém s informacemi: Nedostatek informací Informační asymetrie Omezená soutěž Patentová ochrana Licence Charakter produktů: Veřejné a soukromé statky/ služby Statky veřejného zájmu: rovnost k přístupu k zdravotní péči 19
Morální hazard Morální hazard označuje změnu chování pojištěnce při čerpání (péče) v důsledku pojištění,např.: zvýšenou spotřebu služeb v důsledku nižších nebo nulových marginálních nákladů při spotřebě těchto služeb, riskantní chování a zanedbávání ochrany před zraněním nebo nemocí extrémní sporty, kouření Pojištění kryje zdravotní služby preferovaný typ spotřeby před jinými, nezdravotnickými statky (např. cvičení, OTC) Morální hazard vede: k redistribuci zdrojů od pojišťoven a pojištěnců k poskytovatelům Řešení z pohledu pojišťovny: Odečitatelná položka (deductible) je suma peněz, kt. musí pojištěnec zaplatit než za něj začne platit zdravotní pojišťovna (např. v Holandsku 160 eur) Spoluúčast část nákladů na léčení, kt. musí pojištěnec zaplatit. Může být stanovena % z celkové ceny nebo jako fixní částka. 20
Pohled moderní levice na roli státu Stát by měl namísto veslování lépe kormidlovat Tony Blair V praxi to znamená zkvalitnění legislativní a regulační role státu, uvolnění cesty tržním mechanismům pro zvyšování efektivity a tvorbu zdrojů, jejichž část potom stát adresně přerozdělí ve prospěch chudších nebo znevýhodněných skupin ve společnosti 21
Problémy financování Věcný rozsah zdravotního pojištění Spotřeba zdravotní péče Úhrada nemocniční péče
Reformní kroky Zúžení věcného rozsahu zdravotního pojištění Změna úhradových mechanismů DRG Limity Principy Health technology Assessment QUALY
Dopady neporozumění roli státu na zdravotní reformy Česká republika (Evropa) omezení role státu, zvýšení konkurence a účasti privátního sektoru v oblasti nakupování a poskytování zdravotních služeb je vydáváno za útok na solidaritu = zastánce reformy znemožníte tím, že je označíte za zastánce tržního zdravotnictví USA rozšíření pojistného krytí, směřování k jednomu národnímu poolu a zvýšení přerozdělení mezi skupinami obyvatelstva je vydáváno za útok na roli soukromých subjektů v nakupování a poskytování péče a na možnost volby spotřebitele = zastánce reformy znemožníte tím, že je označíte za zastánce státního zdravotnictví 25
Kvalita Cíl: rovnost výstupů Měřitelnost výstupů indikátory kvality benchmarking Systém externího hodnocení akreditace certifikace Práva pacientů/občanů 26
Reformní kroky Kvalita péče Smluvní volnost ZP Povinný interní systém měření kvality a bezpečí Formalizované externí hodnocení kvality a bezpečí Práva pacientů Nová legislativa provedení Úmluvy Informace Předem vyslovené přání Druhý názor Komunikace právní ochrana
Role primární péče Struktura gatekeeping domácí ošetřovatelská péče Nemocniční péče akutní/následná péče koncetrace technologií alokace zdrojů Regulace počtu pracovníků Síť veřejných ZZ 28
Shrnutí - co tedy opravdu musí dělat stát Legislativní a regulační funkce zohledňující požadavky na zdravotnictví a jeho složitost: Obecné definice a nastavení vztahů Nastavení mechanismu získávání a přerozdělení zdrojů Definice nároku na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění Podmínky pro registraci (certifikaci) poskytovatelů zdravotních služeb a její realizace Podmínky pro licencování zdravotních pojišťoven, nastavení a sledování jejich finančního zdraví a plnění povinností vůči klientům Potvrzení základních klasifikačních mechanismů (MKN, DRG, ATC,..) Sběr, sledování a zveřejňování dat (nad rámec běžné statistiky) Část úkolů v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví 29
30