Analýza poradenských pracovišť vysokých škol ČR závěrečná výzkumná zpráva zpracovala: Bc. Andrea Mikulová pod záštitou AVŠP říjen 2013
Úvod Tato zpráva shrnuje výsledky z šetření poradenských pracovišť českých vysokých škol. Kontaktována byla všechna pracoviště z aktualizovaného seznamu vysokoškolských poraden prostřednictvím elektronické komunikace. Vlastní sběr dat probíhal v období září říjen roku 2013 a měl podobu elektronického dotazníku. Celkem bylo k analýze získáno 28 dotazníků. Dotazník se skládal z několika částí zjišťující zaměření činnosti poradenského pracoviště; postavení a začlenění poradny v rámci vysoké školy; financování; prostorové a technické podmínky; personální zabezpečení; profesní růst, informovanost a vzdělávání poradců a konečně budoucnost pracoviště a případné překážky v jeho dalším rozvoji. 1
1. Struktura souboru Ke zpracování byly zařazeny dotazníky z níže uvedených poradenských pracovišť: 1. Mediatéka Fakulty filozofické UK v Praze, jazykové centrum 2. Profesně poradenské centrum Fakulty filozofické UP v Olomouci 3. Centrum podpory studentů se specifickými potřebami, JčU České Budějovice 4. Poradenské centrum pro studenty, Vysoká škola polytechnická Jihlava 5. Poradenské centrum Univerzity obrany 6. Informační a poradenské centrum Fakulty ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice 7. Kariérní centrum ČVUT v Praze, rektorát 8. Psychologická poradna Fakulty dopravní ČVUT v Praze 9. Vysokoškolská poradna Fakulta ekonomická, JčU České Budějovice 10. Akademické centrum UJAK, katedra speciální pedagogiky 11. Centrum Pyramida, Ostravská univerzita 12. Akademická poradna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně 13. Slunečnice FEI Fakulty elektrotechniky a informatiky, VŠB TU v Ostravě 14. Akademická poradna Univerzity Pardubice 15. Institut celoživotního vzdělávání VUT v Brně, sekce Poradenství pro studenty 16. Akademické centrum Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, rektorát 17. Poradenské centrum Univerzity Hradec Králové 18. Studijní oddělení Fakulty pedagogické UK v Praze 19. Poradenské centrum Institutu celoživotního vzdělání Mendelovy univerzity v Brně 20. Poradenské centrum, Kariérní centrum MU 21. Psychologické poradenské centrum Fakulty filozofické UK v Praze 22. Poradenské centrum Policejní akademie České republiky v Praze 23. Centrum podpory studentů se specifickými potřebami na UP v Olomouci 24. Středisko pro podporu studentů se specifickými potřebami ELSA ČVUT v Praze 25. Středisko pro pomoc studentů se specifickými nároky MU 26. Informační a poradenské centrum ZČU v Plzni 27. Informačně-poradenské centrum UK v Praze, rektorát 28. Akademická psychologická poradna VŠE v Praze, rozvojové a poradenské centrum 2
Ze seznamu je patrné, že na některých vysokých školách je více poradenských pracovišť, některá existují v rámci celé univerzity, jiná při fakultách či katedrách. Průzkumu se tedy celkem účastnilo 28 poradenských pracovišť umístěných na 19 vysokých školách. Vzhledem k malému rozsahu souboru je forma prezentace zjištěných dat poněkud problematická, z toho důvodu jsou ve zprávě uvedeny pouze absolutní počty. 2. Klienti poradenských pracovišť Vstupní informací dotazníku bylo zjištění typu klientely, která dotázaná poradenská pracoviště navštěvuje. Všechna pracoviště navštěvují studenti prezenční formy studia, celkem 16 pracovišť poskytuje poradenství absolventům, dále studentům kombinované formy a zájemcům o studium poskytuje poradenství 15 pracovišť, 14 z poraden navštěvují zaměstnanci vysoké školy, nakonec shodně využívají služeb poradenských pracovišť firmy či organizace nebo jiný druh klientely 1, a to pouze na 5 pracovištích. Stejně jako v roce 2008 byla pracoviště dotázána na počty klientů v jednotlivých skupinách podle typu poskytnutého poradenství. Na tuto otázku však odpověděla pouze polovina pracovišť a údaje jednotlivých poraden se od sebe značně liší. Tabulka č. 1 uvádí počty těch pracovišť, která k této statistice data poskytla. Další tabulka č. 2 nabízí průměrný počet klientů na těchto pracovištích. Tabulka 1 - Počet pracovišť poskytujících poradenství (dle typu a skupiny klientů) studijní profesní psychologické speciální jiný typ zájemci o studium 7 5 3 7 0 studenti 10 9 10 8 2 absolventi 4 8 2 2 0 zaměstnanci 4 3 5 4 1 firmy, organizace 2 1 0 2 0 další klienti 1 1 2 1 1 Při pohledu na tabulku je patrné, že nejčastějšími klienty poradenských pracovišť jsou studenti, a to u všech typů zjišťovaných poradenských služeb, z nichž nejčastěji využívají studijní a psychologické poradenství. 1 Jako jiný typ klientely pracoviště uvedla např. pedagogy speciálních škol, rodinné příslušníky studujících, nebo jedince žádající o poradenství v oblasti výchovy či školní zralosti. 3
Tabulka 2 - Průměrný počet klientů dle poskytnutého poradenství 2 studijní profesní Psychologické speciální jiný typ celkem zájemci o studium 17 57 1 12 0 87 studenti 357 189 100 22 8 676 absolventi 2 45 7 1 0 55 zaměstnanci 8 1 7 8 5 29 firmy, organizace 2 1 0 2 0 5 další klienti 0,5 21 5 0,5 5 32 celkem 386,5 314 120 45,5 18 884 Z poskytnutých údajů je čitelné, že pracoviště průměrně v roce 2012 poskytla poradenství 884 klientům. Poradny však byly dotázány i na celkový počet klientů, odpověď na tuto otázku poskytlo 9 pracovišť 3, na základě této otázky je průměr počtu klientů vyšší, a to 1505 klientů. Rozpětí počtu klientů v dané skupině u jednotlivých typů poskytnutého poradenství se pohybuje od 2 do 300 klientů, přičemž nejnižší je hodnota mediánu u psychologického poradenství poskytnutého zájemcům o studium a u profesního poradenství poskytnutého zaměstnancům. Profesní poradenství však udává zároveň i nejvyšší hodnotu mediánu, a to pro další skupiny klientů. Což znamená, že nejméně poskytovanými typy poradenství jsou psychologické poradenství v rámci klientů ze skupiny zájemců o studium a profesní poradenství pro klientelu z řad zaměstnanců. Zároveň profesní poradenství patří mezi nejčastěji využívaný typ poradenství pro klienty v dotazníku označené jako další skupiny klientů. 3. Specializace a náplň práce poradenských pracovišť Nejčastěji poskytovaným typem poradenství je studijní poradenství, dále profesní poradenství, psychologické poradenství a studijní poradenství pro uchazeče o vysokoškolské studium. Ostatní typy poradenství jsou využívány u méně než poloviny pracovišť. Detailní přehled poskytuje následující tabulka č. 3. 2 Tyto údaje poskytlo k analýze celkem 16 pracovišť. 3 V tomto případě data poskytla jak pracoviště, která sdělila i počty klientů u jednotlivých typů poradenství, tak i ta, která tyto údaje do dotazníku nezapsala. 4
Tabulka 3 - Počet pracovišť dle typu poskytovaného poradenství Abs. počet Medián studijní poradenství pro uchazeče o studium na VŠ 20 10 % studijní poradenství 25 30 % profesní poradenství 24 17 % psychologické poradenství 22 25 % speciálně pedagogické poradenství 16 20 % právní a sociálně-právní poradenství 12 5 % jiný typ poradenství 11 5 % Vzájemné podíly jednotlivých typů poradenství jsou dosti odlišné, poslední sloupec v tabulce č. 2 ukazuje hodnotu mediánu, tj. střední hodnotu uváděného poměru procentuálního zastoupení jednotlivého typu poskytovaného poradenství. Nejširší je rozpětí u speciálně pedagogického poradenství, které se pohybuje od 5 až do 100 % (uváděný medián je na úrovni 20 %, tj. polovina pracovišť uvádí jeho podíl do 20 %). Nejvyšší hodnotu vykazuje studijní poradenství, které průměrně tvoří 30 % náplně poradenství na jednom pracovišti. Typy poradenství mohou být samozřejmě kombinovány, mezi nejčastější kombinace patří kombinace studijního, profesního a psychologického poradenství. Dokonce 4 ze zkoumaných pracovišť poskytují všechny uvedené typy poradenství včetně poradenství dalšího (Středisko pro pomoc studentů se specifickými nároky MU; Centrum podpory studentů se specifickými potřebami na UP v Olomouci; Poradenské centrum Univerzity Hradec Králové; Akademické centrum UJAK, katedra speciální pedagogiky). Graficky situaci také znázorňuje následující graf č. 1. Jako jiné typy poradenství byly uváděny např. projektové poradenství, rodinné poradenství, koučování, terapeutické poradenství, informatické, knihovnické, jazykové či technologické poradenství. 5
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 86% 83% 76% 69% 55% 41% 38% studijní poradenství profesní poradenství psychologické poradenství studijní poradenství pro uchazeče o studium na VŠ speciálně pedagogické poradenství právní a sociálně-právní poradenství jiný typ poradenství Graf 1 - Typy poskytovaného poradenství Kromě poradenství uvedlo 18 z pracovišť jako jinou činnost, kterou se zabývá, vzdělávací a osvětovou činnost, dále polovina pracovišť uvedla prezentaci a propagaci školy a práci na grantech a projektech. Okrajově se jednotlivá pracoviště věnují organizaci různých seminářů, a to 8 z nich. Poradenská pracoviště jednotlivých vysokých škol spolupracují nejčastěji s poradenskými pracovišti na jiných vysokých školách (celkem 22 z nich), polovina pracovišť spolupracuje s neziskovými organizacemi, dále s Asociací vysokoškolských poradců spolupracuje 14 pracovišť, 13 poraden spolupracuje se zaměstnavateli a se středními a vyššími odbornými školami, spolupráci s dalšími poradnami působícími mimo vysoké školy provozuje 11 pracovišť, a nakonec nejméně často je potom využívána spolupráce s úřady práce, kterou uvedlo 7 poraden. 4. Postavení poraden, jejich financování, prostorové podmínky a technické vybavení Již z uvedeného seznamu poradenských pracovišť je zjevné, že většina jich má celouniverzitní charakter, celkem se jedná o 19 pracovišť. Dalších 6 pracovišť je fakultních, jedno existuje jako samostatný subjekt a poslední je celorepublikové. Činnost poradenských center je nejčastěji vymezována ve výročních zprávách, což uvedlo 14 pracovišť, dále 12 jich uvedlo vymezení činnosti v rámci organizačních a vnitřních 6
řádů dané univerzity či fakulty, směrnicemi rektora je potom vymezeno 7 z pracovišť 4. U jednoho z pracovišť dosud nebyl žádný oficiální dokument schválen a u dalšího dokonce oficiální vymezení činnosti zcela chybí. Poměry mezi jednotlivými zdroji příjmů, ze kterých jsou poradny financovány, se dosti liší. V tabulce č. 4 jsou u jednotlivých finančních zdrojů uvedeny počty poraden a aritmetický průměr procentuálního zastoupení daného typu financování z celku. Nejčastěji je financování práce poraden zajišťováno z pevně stanovené části rozpočtu vysoké školy, které uvedlo 17 pracovišť, dále 13 pracovišť uvedlo jako zdroj financí grantovou a projektovou činnosti. Na samofinancování (např. inzerci volných pracovních míst) je založeno hospodaření pětiny pracovišť (celkem šesti) a konečně 5 z pracovišť je financováno také z jiných zdrojů, z nichž jako nejčastější jsou uváděny dotace MŠMT. Tabulka 4 - Financování poradenských pracovišť Abs. počet Průměr pevně stanovená část rozpočtu VŠ 17 59 % grantová a projektová činnost 13 50 % samofinancování 6 19 % jiný typ financování 5 53 % Přímo v prostorách dané vysoké školy se nachází celkem 23 pracovišť, další 3 jsou situována ve vzdálenosti do pěti set metrů od školy a poslední dvě se nachází v jiné části města. Na vlastním pracovišti působí 23 ze zkoumaných poradenských pracovišť. Svou technickou vybavenost z hlediska své činnosti hodnotí naprostá většina pracovišť kladně. Celkem 14 pracovišť ji hodnotí jako velmi dobrou, 12 jako postačující, jedno z pracovišť svou technickou vybavenost ohodnotilo jako spíše nedostačující a poslední jako nedostačující. Z vybavení, kterým poradny nedisponují, by nejvíce využily lepší techniku či pomůcky zajišťující kvalitu poskytovaných služeb 5. 5. Personální zabezpečení a vzdělávání poradců Na základě obecných teorií lze konstatovat, že typ poskytovaného poradenství dozajista ovlivňuje i personální obsazení jednotlivých pracovišť, může tomu však být i naopak. U šesti pro poradenství nejvýznamnějších odborností byly sledovány počty poradců, 4 Některé pracoviště uváděla, že jejich činnost vymezuje více než jeden dokument. 5 Nutno podotknout, že možnost vyjádřit se k otázce ohledně chybějícího vybavení využilo pouze 6 pracovišť. 7
velikost pracovního úvazku a typy poskytovaných poradenství. Bližší údaje jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka 5 - Personální zabezpečení - Psycholog počet kmenových poradců počet interních poradců počet externích poradců průměrný pedagogický úvazek žádný 1 2 23 3 2 žádný 1 2-4 5a více 17 6 4 3 žádný 1 2-4 5a více 20 1 5 2 žádný 1 0,75 0,5 19 7 1 1 Tabulka 6 - Personální zabezpečení - Speciální pedagog žádný 1 2 počet kmenových poradců 24 1 3 žádný 1 2-4 5a více počet interních poradců 21 3 2 2 žádný 1 2 počet externích poradců 26 1 1 žádný 1 0,5 0,3 průměrný pedagogický úvazek 23 2 2 1 Tabulka 7 - Personální zabezpečení - Pedagog počet kmenových poradců počet interních poradců počet externích poradců průměrný pedagogický úvazek žádný 1 10 25 2 1 žádný 1 2-4 5a více 24 1 2 1 žádný 1 2-4 5a více 26 1 1 žádný 1 0,4 0,2 25 1 1 1 8
Tabulka 8 - Personální zabezpečení - Ekonom počet kmenových poradců počet interních poradců počet externích poradců průměrný pedagogický úvazek žádný 1 2 26 1 1 žádný 1 27 1 žádný 1 26 2 žádný 28 Tabulka 9 - Personální zabezpečení - Sociální pracovník žádný 1 3 počet kmenových poradců 25 2 1 žádný 1 počet interních poradců 27 1 žádný 1 2 počet externích poradců 25 2 1 žádný 0,9 průměrný pedagogický úvazek 27 1 Tabulka 10 - Personální zabezpečení - Administrativní pracovník žádný 1 2-9 10 a více počet kmenových poradců 17 8 1 2 žádný 1 2-9 5 a více počet interních poradců 27 1 žádný 1 počet externích poradců 25 3 žádný 1 průměrný pedagogický úvazek 24 4 Tabulka 11 - Typy poradenství poskytované jednotlivými poradci právní a speciálně studijní profesní psychologické pedagogické sociálněprávní jiný typ psycholog speciální pedagog pedagog sociální pracovník jiná odbornost 9
Nejčastěji pracují v poradnách jako kmenový pracovníci zajišťující chod daného pracoviště administrativní pracovníci. Jako interní poradci (tj. pracovníci mající zároveň pedagogický úvazek na dané vysoké školy) a stejně tak jako externí poradci (tj. pracovníci zaměstnaní na částečný úvazek, kteří nejsou pedagogy nebo administrativními pracovníky dané vysoké školy) jsou nejčastěji zaměstnáni psychologové. Ti také poskytují nejširší škálu poradenských služeb. Naopak nejméně často se v poradnách vyskytují ekonomové a sociální pracovníci. Téměř na všech pracovištích prochází poradci dalším vzděláváním. Nejvíce se vzdělávání na pracovištích realizuje částečně, za podpory vedení a zároveň ze samotného zájmu poradců, a to v 18 případech, pouze na 3 pracovištích probíhá vzdělávání cílenou formou a za podpory vedení dané vysoké školy. Konečně na čtvrtině pracovišť probíhá vzdělání individuálně, pouze jako samostatná iniciativa jednotlivých poradců. Nejčastější formou vzdělávání všech poradců je absolvování kurzů či přednášek, jež uvedlo 13 pracovišť, dalších 9 pracovišť využívá samostudia zahrnujícího např. četbu odborné literatury a periodik, pouze na 2 pracovištích je využívána metoda sociálně-psychologického výcviku či koučinku, další 2 pracoviště uvedla, že využívají kombinaci všech zmíněných typů dalšího vzdělávání svých poradců, a nakonec jedno z pracovišť nevyužívá žádnou metodu. Současný přístup ke vzdělávání a informovanosti svých poradců hodnotí jednotlivá pracoviště téměř shodně, 13 z nich jako postačující a 12 jako velmi dobrý, pouze 2 z pracovišť jej vidí jako spíše nedostatečný. Mezi návrhy na zlepšení v této oblasti se objevila např. větší systematičnost ve vzdělávání, větší časové dotace pro pracovníky s plným pracovním úvazkem, lepší finanční dostupnost kurzů a aktivity nebo možnost supervize. Celkem 12 pracovišť uvedlo, že v jeho týmu pracují poradci, které by bylo možné zapojit do procesu dalšího vzdělávání pracovníků jiných poraden, stejné množství však uvedlo, že ve svém týmu žádné takové poradce nemá a nenabízí ani produkty vhodné pro další vzdělávání pracovníků jiných poraden, takové produkty nabízí pouze 2 pracoviště, a to konkrétně kurzy pro vysokoškolské poradce či e-learning. Tři čtvrtiny pracovišť se domnívají, že by měla existovat určitá úroveň odborného vzdělání, kterou by měl každý poradce absolvovat, toto tvrzení odůvodňují poukazováním na kvalitu poskytovaných služeb a na neustále se rozvíjející obory jednotlivých poradenství, 10
připouští však, že např. u administrativních pracovníků je důležitější praxe než úroveň vzdělání. Dalších 5 pracovišť žádnou všeobecně stanovenou odbornou úroveň vzdělání nepovažuje za nutnou, jako podklad pro toto tvrzení některá tato pracoviště namítají špatně stanovitelnou úroveň tohoto vzdělání vzhledem k různorodosti organizace jednotlivých vysokých škol. Zbylá pracoviště se k této problematice nevyjádřila. 6. Hodnocení činnosti Zpětná vazba by z hlediska personalistiky jistě neměla být žádnou organizací zanedbávána. Z toho důvodu bylo zjišťováno, zda nějaké hodnocení činnosti probíhá pravidelně a jakým způsobem. Toto hodnocení probíhá na 18 z pracovišť ze strany nadřízených orgánů, a to v nejvíce případech v podobě výročních zpráv nebo jiných dokumentů či formou pracovní porady. Na 13 pracovištích probíhá hodnocení ze strany pracovníků daného pracoviště, přičemž způsob hodnocení probíhá nejčastěji stejně jako v předešlém případě. Zpětnou vazbu ke své činnosti ze strany klientů využívá 11 pracovišť, nejpoužívanější metodou jsou v tomto případě dotazníky. Nakonec 5 poraden uvedlo, že na jejich pracovišti žádné hodnocení činnosti neprobíhá. 7. Budoucnost poradenského pracoviště a překážky v rozvoji Všechna pracoviště uvedla, že se chtějí i nadále rozvíjet. Nejčastějším odvětvím, které plánují v nadcházejících třech letech rozvíjet nejvíce je oblast profesního poradenství, na kterou se chce zaměřit 8 z poraden, dalších 6 pracovišť by rádo nejvíce rozvíjelo speciálně pedagogické poradenství, 5 pracovišť psychologické poradenství a již méně poradny plánují rozvíjet studijní poradenství, které uvedla 3 pracoviště. A pouze malý zlomek pracovišť se plánuje nejvíce věnovat rozvíjení jiné než poradenské činnosti, a to konkrétně nabídkou větší škály služeb pro studenty se specifickými potřebami či navázání spolupráce se zaměstnavateli. Jako silné stránky a potenciály daného pracoviště byla u čtvrtiny z nich uváděna kompetentnost a délka praxe poradců, u 6 z nich to byla šíře pole poskytovaných služeb a nakonec 5 pracovišť uvedlo schopnost adaptace na nové trendy a potřeby klientů či šíři kontaktů, které má poradna k dispozici. Na druhou stranu jako oblasti, v nichž pracoviště cítí rezervy s potenciálem pro rozvoj, bylo nejčastěji uváděno finanční zázemí, které zmínilo 5 pracovišť, a zlepšení time managementu, které se objevilo u 4 pracovišť. 11
Nejvíce pociťovanou bariéru v oblasti rozvoje daného pracoviště jsou finance, zmínilo je 10 pracovišť, dále vnitřní institucionální bariéry (tj. vedení školy nebo statut poradenského centra) vnímá jako bariéru 5 pracovišť, vnější institucionální (např. spolupráce s ostatními institucemi) a prostorové bariéry jako překážku ve svém rozvoji vidí 4 poradny a nakonec 3 z poraden překážku vidí v personální oblasti (např. v nedostatku kvalifikovaných odborníků). Celkem 9 z pracovišť by k optimalizaci své činnosti nejvíce potřebovalo větší personální zázemí ať už v rámci zkušených odborníků nebo pouze ve vyšším počtu administrativních pracovníků na výpomoc. Dalším často se objevovaným prvkem, který již byl zmiňován, je větší finanční zázemí, které uvedlo 8 poraden. Že se potřeby klientů s vývojem společnosti a školství mění, se domnívá 17 pracovišť, 6 z nich jako nejčastější změnu v potřebách klientů vnímá v souvislosti se změnami na trhu práce a 4 z poraden zaznamenaly nárůst studentů se specifickými potřebami. Celkem 16 pracovišť si myslí, že jsou na tyto trendy připravena, odůvodňují to škálou školených odborníků, kteří sledují měnící se trendy. Zbylá pracoviště si myslí, že připravena nejsou. 8. Srovnání šetření z let 2008 a 2013 Jak šetření v roce 2008 tak šetření v roce 2013 bylo provedeno formou dotazníků, v každém z šetření však byla použita odlišná forma dotazníku. Dotazník z roku 2008 zkoumal poradenská pracoviště podrobněji a věnoval zvláštní část zjištění hlubších informací o jednotlivých typech a formě poskytovaného poradenství. Šetření v roce 2008 zahrnovalo data z 35 poradenských pracovišť, šetření v roce 2013 potom data z 28 pracovišť. Vzhledem k tomu, že v každém šetření byl analyzován jiný počet poraden, bude dále tato zpráva uvádět převážně procenta místo absolutních počtů, aby bylo možné srovnání a výsledky nebyly zavádějící. Při pohledu na poskytování typu poradenských služeb v čase vidíme, že oproti roku 2008 se rozšířil počet poskytovaných typů poradenství u všech typů kromě poradenství psychologického, které vykazuje stagnaci. Během pěti let došlo ke změně ve využívání nejčastějšího typu poskytovaného poradenství. V roce 2013 je nejčastěji využíváno studijní poradenství, zatímco v roce 2008 to bylo poradenství psychologické, jako druhé nejčastěji využívané bylo v obou letech poradenství profesní, třetím nejvyužívanějším poradenstvím 12
bylo v současném šetření psychologické poradenství, které v šetření z roku 2008 bylo na prvním místě. Graficky údaje znázorňuje graf č. 2 a tabulka č. 12, která zároveň srovnává i poměr poskytovaných poradenství pro obě šetření. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 46% 71% 66% 89% 74% 86% 77% 79% 46% 58% 34% 44% 26% 41% 2008 10% 2013 0% Graf 2 - Srovnání typů poskytovaného poradenství 2008 a 2013 Tabulka 12 - Srovnání typů poskytovaného poradenství 2008 a 2013 6 % Medián 2008 2013 2008 2013 studijní poradenství pro uchazeče 46% 71% 14 10 studijní poradenství 66% 89% 20 30 profesní poradenství 74% 86% 13 17 psychologické poradenství 77% 79% 20 25 speciálně pedagogické poradenství 46% 58% 10 20 právní a sociálně-právní poradenství 34% 44% 8 5 jiný typ poradenství 26% 41% 10 5 6 Jedná se o srovnání tabulky č. 3 s daty uvedenými ve zprávě z šetření z roku 2008. Absolutní počet poraden, které uvádí tabulka č. 3, je zde nahrazen procentuálním vyjádřením, aby bylo možné srovnání s předchozím šetřením. 13
Při pohledu na tabulku je jasně patrné, že nejenže nejčastěji využívaným poradenstvím v roce 2013 je, jak již bylo zmíněno, poradenství studijní, stoupl i poměr jeho zastoupení vzhledem k celku. Výrazně se také zvýšilo poměrové zastoupení speciálně pedagogického poradenství, které se zvětšilo o polovinu, což může mít souvislost se zvýšením orientace na studenty se specifickými potřebami, na něž některá pracoviště poukazovala. Naopak o polovinu se snížilo zastoupení jiného typu poskytovaných poradenství. Větší srovnání může přinést tabulka č. 13 obsahující i data z prvotního šetření z roku 2001, která ukazuje absolutní počet pracovišť u jednotlivých typů poskytovaného poradenství 7. Tabulka 13 - Srovnání typů poskytovaného poradenství 2001, 2008 a 2013 2001 2008 2013 studijní poradenství pro uchazeče o studium na VŠ 29 20 16 studijní poradenství 29 25 23 profesní poradenství 26 24 26 psychologické poradenství 38 22 27 speciálně pedagogické poradenství - 16 16 právní a sociálně-právní poradenství - 12 12 jiný typ poradenství - 11 9 celkem analyzovaných poraden 48 35 28 Stejně jako předešlé šetření v roce 2008 i současné z roku 2013 ukázalo, že nejčastější činností, nespadající do oblasti poradenských služeb, zůstává vzdělávací a osvětová činnost (v roce 2008 to bylo 66 % a v roce 2013 se jednalo o 64 %) a práce na grantech a projektech (v roce 2008 to bylo 60 % a v roce 2013 se jednalo o 46 %). Těmto činnostem se však věnuje o něco méně pracovišť než v roce 2008. Pokles zastoupení v práci na grantech může být vysvětlen změnou ve financování poradenských pracovišť. Zatímco v roce 2008 byly poradny nejčastěji financovány z grantových prostředků (60 %), v šetření z roku 2013 granty tvoří méně než polovinu rozpočtu (46 %) a jeho největší část je zajišťována z pevně stanovené části rozpočtu dané VŠ. I přes změnu získávání financí poradenská pracoviště stále jako jednu z největších překážek ve svém rozvoji uvádí právě financování. Ohledně klientů poraden nelze provézt zcela detailní srovnání, jelikož v předešlém šetření byla v tomto případě použita odlišná škála skupin klientů navštěvujících jednotlivá pracoviště. Nejčastěji však poraden využívají v obou případech studenti dané vysoké školy, v šetření z roku 2008 to byly nejvíce studenti bakalářských a magisterských programů, 7 Detailní srovnání však není možné provést, neboť v šetření z roku 2001 bylo použito mnohem užší dělení poradenských služeb, než v šetřeních následujících. 14
šetření roku 2013 ukazuje jako nejčastější klienty studenty prezenční formy studia. Výraznou změnu zaznamenala skupina klientů z řad organizací a firem a zaměstnanců. Podíl zaměstnanců využívajících poradenské služby se snížil o celou polovinu a podíl organizací a firem klesl přibližně o třetinu. Naopak podíl zájemců o studium jako klientů jednotlivých pracovišť lze považovat za srovnatelný. Bližší údaje poskytuje následující tabulka č. 14. Tabulka 14 - Srovnání skupin klientů 2008 a 2013 2008 2013 zájemci o studium 50% zahraniční zájemci o studium 20% 52% studenti bak. a mag. programů 94% - studenti doktorských programů 71% - studenti prezenční formy - 100% studenti kombinované formy - 52% studenti se specifickými potřebami 50% - absolventi 66% 55% zaměstnanci 71% 48% firmy a organizace 34% 17% vedení VŠ 23% - Co se týká personálního obsazení, jsou obě šetření shodná. Jako nejčastější kmenový poradci daného pracoviště vystupují administrativní pracovníci, stejně tak jsou v obou šetřeních nejčastějšími interními i externími poradci psychologové, kteří poskytují i nejvíce typů poskytovaného poradenství, a naopak nejméně jsou v poradnách zastoupeni sociální pracovníci a ekonomové. V obou šetřeních je míra dalšího vzdělávání poradců téměř srovnatelná, výrazně však v roce 2013 kleslo procentuální zastoupení samostudia a snížila se i míra podílu systematického vzdělávání zajišťujícího vedením daného pracoviště. Oproti předchozímu šetření v roce 2008 klesla míra samostudia více než o polovinu. Údaje zobrazuje následující graf č. 3. 15
70% 60% 50% 66% 64% 66% 47% 46% 40% 30% 32% 2008 20% 10% 17% 11% 2013 0% systematické vzdělávání příležitostné vzdělávání samostudium absolvování kurzů, přednášek Graf 3 - Srovnání dalšího vzdělávání poradců 2008 a 2013 16
Závěr Nejčastěji je poskytováno poradenství studijní, dále potom profesní a psychologické, 4 ze zkoumaných pracovišť dokonce poskytují všechny uvedené typy poradenství včetně poradenství dalšího. Klienty poradenských pracovišť jsou nejčastěji studenti, a to u všech typů poskytovaných poradenství. Většina pracovišť má celouniverzitní charakter a jeho činnost nejčastěji vymezují výroční zprávy. Jako zdroj financí poradnám nejčastěji slouží část vyhrazená z rozpočtu dané vysoké školy a dále potom grantová a projektová činnost, poměry jednotlivých finančních zdrojů se však mezi jednotlivými pracovišti značně liší. Poradenská pracoviště vysokých škol nejčastěji zaměstnávají kmenové poradce z řad administrativních pracovníků, kteří zajišťují chod pracoviště. Jako externí a interní poradci jsou nejvíce zaměstnáváni psychologové a naopak nejméně často jsou v poradnách zaměstnáváni sociální pracovníci či ekonomové. Vyjma jednoho pracoviště je na všech realizováno další vzdělávání zaměstnanců, a to nejčastěji za podpory vedení a nejčastější formou k tomu volenou je absolvování kurzů a přednášek. Více než polovině pracovišť se zabývá hodnocením své činnosti, toto hodnocení provádí jak zaměstnanci tak nadřízení, přičemž nejčastěji volí formu výročních zpráv či pracovních porad. Méně než polovina pracovišť získává zpětnou vazbu také formou dotazníkového šetření mezi svými klienty. Mezi své silné stránky poradny nejčastěji řadí kompetentnost a praxi svých poradců, naopak rezervy nejčastěji vidí ve finančním zázemí, které zároveň uvádí jako bariéru bránící v rozvoji. Většina poraden si také všímá, že se potřeby jejích klientů a klientela mění, přičemž více než polovina si myslí, že je na změny ve vývoji trendů v poradenství připravena. V rámci svého budoucího rozvoje poradny plánují rozvíjet profesní a speciálně pedagogické poradenství, naopak pouze zlomek poraden hodlá rozvíjet jinou než poradenskou činnost, a to zvětšit škálu služeb pro osoby se specifickými potřebami a více spolupracovat se zaměstnavateli. Srovnání let 2008 a 2013 neukazuje příliš velké změny. Poradenská pracoviště vysokých škol České republiky jsou využívána ve větší míře, typy poskytovaných poradenství a ani klienti poraden se však nemění. Stejně tak personální obsazení pracovišť neprodělalo výrazné změny. Bohužel v současném šetření byl sebrán menší počet dotazníků než v šetření z roku 2008, což je problém, na který bylo poukazováno již v šetření předešlém. 17