Jako kyseliny jsou označovány všechny látky, jejichž molekuly se ve vodě rozkládají a uvolňují vodíkové kationty. Některé kyseliny jsou tak slabé, že jsou poživatelné. Jiné jsou tak silné, že poleptají kov. Za kyselinu je tradičně považována látka, jejíž vodný roztok má hodnotu ph nižší než 7. Látky s vyšším ph než 7 jsou považovány za zásady.
Kyselina sírová Do kádinky s koncentrovanou kyselinou sírovou vložíme dřevěnou třísku a kostku cukru Na bavlněnou tkaninu kápneme několik kapek koncentrované kyseliny sírové.
Kyselina sírová Po několika minutách působení kyseliny sírové pozorujeme: POZOR: Koncentrovaná kyselina je silná žíravina. Při potřísnění pokožky je třeba zasažené místo opláchnout proudem studené vody. Dřevěná tříska i cukr ve styku s kyselinou postupně černá - uhelnatí Potřísněná tkanina se působením kyseliny rozpadá
Při našem pokusu jsme použili koncentrovanou kyselinu. Slovo koncentrovaný pochází z latiny a v češtině znamená zhuštěný či soustředěný. Koncentrovaná kyselina nebo koncentrovaný roztok znamená, že směs obsahuje mnoho dané látky. Jestliže se koncentrovaný roztok smísí s vodou, dochází k jeho zředění. Takto připravený roztok se proto nazývá roztok zředěný. Zředěný roztok obsahuje menší množství rozpuštěné látky.
Koncentrovaná kyselina sírová je bezbarvá kapalina o velké hustotě. Používá se : při výrobě průmyslových hnojiv. při výrobě barviv a plastů při výrobě výbušnin při výrobě vláken při úpravě rud kovů při zpracování ropy a výrobě léků její 32% roztok se používá jako elektrolyt do olověných akumulátorů automobilů
Kyselina dusičná Je nestálá bezbarvá kapalina. Rozkládá se účinkem světla, a proto se uchovává v tmavých nádobách. Používá se při výrobě průmyslových hnojiv. barviv a plastů léčiv výbušnin plastů
Kyselina chlorovodíková Kyselina chlorovodíková je bezbarvá, těkavá kapalina. Technická (znečištěná) kyselina chlorovodíková bývá zbarvena žlutě. V drogeriích se prodává pod názvem kyselina solná a používá se například k čištění klozetových mís. V průmyslu se kyselina chlorovodíková využívá při výrobě léčiv, barviv, plastů, k čištění plechů před letováním a smaltováním. Je stejně nebezpečnou žíravinou. Při dotyku s pokožkou způsobuje vážná poranění. Co musíte udělat jako první pomoc při zasažení pokožky kyselinou? 1. Zasažené místo omývejte proudem čisté vody. 2. Pak můžete pokožku opláchnout roztokem sody k užívání nebo mýdlovou vodou. 3. Postižené místo opět opláchněte čistou vodou. V případě poleptání většího rozsahu přiložte k pokožce sterilní obvaz a vyhledejte lékařskou pomoc.
Již dříve při výkladu vlastností oxidu siřičitého a oxidu dusičného jsme si řekli, že jejich přítomnost v ovzduší je nebezpečná. Proto je množství jejich výskytu každodenně sdělováno v rozhlase a v televizi. Oba tyto oxidy totiž s vodní parou ve vzduchu vytvářejí kyseliny (zejména kyselinu siřičitou a kyselinu dusičnou). Způsobují, že deště jsou kyselé.
Kyselé deště poškozují nejen lidské zdraví, rostliny, živočichy, ale urychlují korozi kovových konstrukcí, rozpad omítek budov, poškozují mramorové sochy a jiné. Úlohy 1. Zdůvodněte, proč se k důkazu kyselin nesmí používat chuti, i když jsou při ochutnání kyselé 2. Uveďte příklady kyselin, se kterými se setkáváte v každodenním životě. 3. Pokuste se vysvětlit, proč se o kyselině sírové mluví jako o krvi chemického průmyslu.
Použité zdroje: Literatura BENEŠ, Pavel a Václav PUMR. Chemie pro 9. ročník zvláštní školy. 3. vyd. Praha: Parta, 1995 Obrázky Pipeta [online]. [cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.progress.com.sg/files/burette.jpg Kyselina sírová BENEŠ, Pavel a Václav PUMR. Chemie pro 9. ročník zvláštní školy. 3. vyd. Praha: Parta, 1995, str.25 Kyselina dusičná BENEŠ, Pavel a Václav PUMR. Chemie pro 9. ročník zvláštní školy. 3. vyd. Praha: Parta, 1995, str.26 Kyselé deště [online]. [ BENEŠ, Pavel a Václav PUMR. Chemie pro 9. ročník zvláštní školy. 3. vyd. Praha: Parta, 1995, str.27