2.-5. roè. 3 Krátké texty pro ètenáøe OSV VDO EGS MKV ENV MED Využití: Krátké pøíbìhy usnadòují zlepšení ètení s porozumìním a umožòují dìtem lepší orientaci v textu. Pracovní listy lze využít také pro dìti s poruchami uèení a slabší ètenáøe ve vyšších roènících. Klíèové pojmy: Smìøujeme ke kompetencím - èíst s porozumìním, aktivnì pøistupovat k èetbì, rozvíjet vztah k literatuøe Uèivo - literatura, ètení s porozumìním Pomùcky a potøeby: Pracovní listy, psací potøeby, pastelky. Popis: Každý žák má svùj pracovní list. Po pøeètení si dìti zapamatují text a snaží se samostatnì odpovìdìt na otázky a plnit jednotlivé úkoly (s menšími dìtmi nebo slabšími ètenáøi lze otázky a úkoly èíst i plnit spoleènì). Pokud si žáci nejsou odpovìdí jisti, znovu se vrátí k textu a hledají správné øešení. Poznámky: 1) Pracovní listy s texty byly vydány v rámci aktualizací KAFOMETU pro I. stupeò ZŠ. 2) Jednotlivé texty na sebe nenavazují. 3) Práci s tìmito texty jsme úspìšnì vyzkoušeli s dìtmi na 1. stupni. Protože jsou krátké, pøehledné, rozmanité a zábavné, žáci s nimi pracují velmi rádi. 4) Pracovní listy nebo nìkteré jejich èásti lze použít k samostatné práci, ale i jako domácí úkoly. Pøílohy: Pracovní listy. Bibliografický záznam: MARTÍNEK, Zdenìk. Krátké texty pro ètenáøe in KAFOMET pro I. stupeò. 1. vyd. Staøeè: INFRA, s. r. o. 2010. 41. aktualizace, ÈJ-192.56. ISSN 1801-8505. MARTÍNEK, Zdenìk. Krátké texty pro ètenáøe in KAFOMET Èeský jazyk pro I. stupeò. 1. vyd.staøeè: INFRA, s. r. o. 2010., ÈJ-192.56. ISSN 1801-8548. Autor: PaedDr. Zdenìk Martínek Str. 1
Tøi kohouti Byl jednou jeden dvùr a na tom dvoøe hospodaøil kohout Kokrha. Všichni ho poslouchali a mìli ho rádi, protože byl dobrý hospodáø. Ale když Kokrha zestárnul, tak už na všechno sám nestaèil. A tak svolal slepièky a øekl jim: Už nemohu dál hospodaøit. Jsem už starý a pùjdu na odpoèinek. Musíte si zvolit jiného hospodáøe. Slepièky zaèaly prosit: Mladé kohouty tu máme tøi, je ale jeden jako druhý. To bude tìžká volba. Kokrho, ty jsi nám vždycky dobøe radil, poraï nám i teï naposled, jak si máme vybrat dobrého hospodáøe? Tak dobrá, øekl Kokrha, poradím vám. Nasypte tady po cestièce zrní a zavolejte prvního! Slepièky nasypaly zrní a zavolaly prvního kohouta. Mladý kohoutek si myslel, že Kokrha vybral za hospodáøe právì jeho. A tak šel, hlavu pyšnì nahoru, díval se pyšnì po slepicích a nevidìl, že je na cestièce zrní. Došel až ke Kokrhovi. Stoupni si tady stranou a chvilku poèkej! øekl mu Kokrha. Slepièky zavolaly druhého kohouta. Ten jde a vtom vidí na cestì zrní. Hned se do nìho pustil a zobal tak dlouho, až všechno zrní vyzobal. Kokrha mu øekl: Postav se vedle prvního a chvilku poèkej! Slepièky nasypaly na cestu nové zrní a zavolaly tøetího kohouta. Ten jde a po všem se pozornì dívá. Vidí slepièky, jak ho upøenì sledují, ale uvidí i zrní. A hned volá na slepice: Honem pojïte! Tady je na cestièce plno zrní. Všichni se najíme! Starý Kokrha øekl: Tak toho si zvolte, ten bude dobrým hospodáøem. Slepièky poslechly a zvolily si tøetího kohouta. A opravdu, je to dobrý hospodáø a u slepièek moudøe hospodaøí dodnes. (Nejstarší èeské pohádky Karel Dvoøák) Nejprve si zkusíme pohrát s rytmem slov. Vyhledej v textu slova podle urèitého rytmu, podtrhni je a tøi napiš: dlouhá slabika krátká slabika Podtrhni 3 slova s rytmem a napiš je.... Str. 3
Podtrhni 3 slova s rytmem a napiš je.... Tím však naše práce na pohádce Tøi kohouti nekonèí. Nyní zkus odpovìdìt na tyto otázky: Jak se jmenoval starý kohout?... Jak šel první kohout po cestièce?..... Proè si za hospodáøe zvolily slepièky tøetího kohouta?...... A nyní poslední úkol zkus najít slova podle prvního a posledního písmene (na poètu slabik tentokrát nezáleží). h l.. p l.. t á.. n e.. s ch. ch u. k a z e h m.. o u Str. 4
Liška a hlemýžï Hlemýžï bydlel v potoce. Jednou si ale øekl, že se odstìhuje do rybníka. A jak si øekl, tak udìlal. Vylezl z potoka a leze k rybníku. Cesta mu ubývá hroznì pomalu. Vtom ho potkala liška. Kampak, hlemýždi, kam? zeptala se. Ale, už se mi v potoce nelíbí. Stìhuju se do rybníka. Chachacha, smìje se liška. Vždy lezeš tak pomalu, že se tam nedostaneš ani za rok! Víš co? øekl hlemýžï. Zkusme, kdo tam bude døív. Liška si byla jista, že vyhraje, a tak se hned rozbìhla. Ale jak se rozbìhla, chytil se jí hlemýžï za ocas a držel se. Když liška dobìhla k rybníku, otoèila se. Chtìla vìdìt, kde je hlemýžï. Ten se chvíli pøed tím pustil a klidnì povídá: Tak už tady sedím pìknì dlouhou dobu a èekám na tebe! A tak liška prohrála. (Nejstarší èeské pohádky, Karel Dvoøák) V nìkolika vìtách se nám pokroutily øádky. Zkus tyto øádky správnì pøeèíst a napsat: V z o a z y k y e l p t k a e e r b í u l z o l k n... e t s u l. l v o o e e i ž e í í A p c m n b.. d i d h r í t l K y l š a o ì l k y n k o o i a e. ž k b a b u, è s.. Str. 5
Doplò v pohádce chybìjící slova. Tím si ovìøíš, jak dobøe si èetl a kolik si pamatuješ: Liška a.. Hlemýžï bydlel v. Jednou si ale øekl, že se odstìhuje do.. Vylezl z potoka a.. k rybníku. Cesta mu ubývá hroznì Vtom ho potkala Kampak, kam? Zeptala se. Ale, už se mi nelíbí. se do rybníka. Chachacha, smìje se Vždy lezeš tak.., že se tam nedostaneš ani za.! Víš co? øekl Zkusme, kdo tam bude.. Liška si byla jista, že, a tak se hned rozbìhla. Ale jak se., chytil se jí hlemýžï za.. a držel se. Když liška dobìhla k., otoèila se. Chtìla vìdìt, kde je.. Ten se chvíli pøed tím.. a klidnì povídá: Tak už tady.. pìknì dlouhou dobu a. na tebe! A tak liška.. A nakonec namaluj, jak asi vypadá ulita hlemýždì? Str. 6