BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU



Podobné dokumenty
Modelování a aproximace v biomechanice

BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA

Biomechanika kosterní soustavy člověka

Co by mohl (budoucí) lékař vědět o materiálech tkáňových výztuží či náhrad. 20. března 2012

Biomechanika II. Miroslav Janura

tuhost, elasticita, tvrdost, relaxace a creep, únava materiálu, reologické modely, zátěž a namáhání

Summer Workshop of Applied Mechanics. Vliv mechanického zatížení na vznik a vývoj osteoartrózy kyčelního kloubu

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla

Pevnost kompozitů obecné zatížení

Reologie a biomechanika

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

Anatomie I přednáška 2. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí.

Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1

Kap. 3 Makromechanika kompozitních materiálů

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ

Ing. Lubomír Kacálek III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_TDŘ0508Mechanické vlastnosti dřeva

NAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení)

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

Test A 100 [%] 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná.

Obecná anatomie kostí a kloubů. Karel Smetana Anatomický ústav 1. LF UK

ČVUT v Praze, Fakulta stavební. seminář Stanovení vlastností materiálů při hodnocení existujících konstrukcí Masarykova kolej, 3. 4.

Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí

Porušení hornin. J. Pruška MH 7. přednáška 1

3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov

OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce

18MTY 1. Ing. Jaroslav Valach, Ph.D.

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

3 Návrhové hodnoty materiálových vlastností

Prvky betonových konstrukcí BL01 11 přednáška

Namáhání na tah, tlak

Experimentální zjišťování charakteristik kompozitových materiálů a dílů

Stavební hmoty. Přednáška 3

Přetváření a porušování materiálů

Téma 2 Napětí a přetvoření

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

POHYBOVÝ APARÁT (Soustava kosterní)

Nelineární problémy a MKP

KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ PODMÍNKY PLASTICITY A PORUŠENÍ

ZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické

NAUKA O MATERIÁLU I. Zkoušky mechanické. Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I

Dřevo hlavní druhy dřeva, vlastnosti, anizotropie

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

OPTIMALIZACE NÁVRHU CB VOZOVEK NA ZÁKLADĚ POČÍTAČOVÉHO A EXPERIMENTÁLNÍHO MODELOVÁNÍ. GAČR 103/09/1746 ( )

Šroubovitá pružina válcová tažná z drátů a tyčí kruhového průřezu [in]

Poruchy krystalové struktury

Zkouška rázem v ohybu. Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer. Jméno: St. skupina: Datum cvičení:

6. Viskoelasticita materiálů

Materiálové vlastnosti: Poissonův součinitel ν = 0,3. Nominální mez kluzu (ocel S350GD + Z275): Rozměry průřezu:

Pružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady. Část 1 - Test

Pevnostní vlastnosti

Katedra textilních materiálů ENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 7 MECHANICKÉ VLASTNOSTI

Biomechanická studie patologicky vyvinutého kyčelního spojení z hlediska následných chirurgických operací

Šroubovitá pružina válcová tlačná z drátů a tyčí kruhového průřezu [in] 1.3 Provozní teplota T 200,0 1.4 Provozní prostředí

Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.

Pružnost a pevnost. zimní semestr 2013/14

Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST

Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KLOUBŮ

Pružnost, pevnost, tvrdost, houževnatost. Jaký je v tom rozdíl?

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Pohybová soustava - svalová soustava

5 Analýza konstrukce a navrhování pomocí zkoušek

Hodnocení vlastností folií z polyethylenu (PE)

Voigtův model kompozitu

DEFORMAČNĚ NAPĚŤOVÁ ANALÝZA TEP KOLENNÍHO KLOUBU / STRESS- STRAIN ANALYSIS OF TOTAL KNEE REPLACEMENT

Jednoduchá metoda pro návrh ocelobetonového stropu

Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška

Experimentální výzkum vlivu zesílení konstrukce valené klenby lepenou uhlíkovou výztuží

Houževnatost. i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie) ii.

Nauka o materiálu. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška

Vizuální hodnocení stavu stromů metodou VTA

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B3. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí

ρ 490 [lb/ft^3] σ D 133 [ksi] τ D 95 [ksi] Výpočet pružin Informace o projektu ? 1.0 Kapitola vstupních parametrů

1 Použité značky a symboly

2.2 Mezní stav pružnosti Mezní stav deformační stability Mezní stav porušení Prvek tělesa a napětí v řezu... p03 3.

STAVEBNÍ MATERIÁLY A KONSTRUKCE (STMK) DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE

Funkce pružiny se posuzuje podle průběhu a velikosti její deformace v závislosti na působícím zatížení.

Construction. Tyče z tažených uhlíkových vláken pro zesilování konstrukcí, součást systému Sika CarboDur. Popis výrobku

Nauka o materiálu. Přednáška č.12 Keramické materiály a anorganická nekovová skla

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6

Kapitola vstupních parametrů

STANOVENÍ PEVNOSTI V TAHU U MĚKKÝCH OBALOVÝCH FÓLIÍ

IKS-BIOMECHANIKA SPORTU

A mez úměrnosti B mez pružnosti C mez kluzu (plasticity) P vznik krčku na zkušebním vzorku, smluvní mez pevnosti σ p D přetržení zkušebního vzorku

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.9 Plasticita a creep

Aktuální trendy v oblasti modelování

12. Struktura a vlastnosti pevných látek

Dřevo EN1995. Dřevo EN1995. Obsah: Ing. Radim Matela, Nemetschek Scia, s.r.o. Konference STATIKA 2013, 16. a 17.

Vybrané okruhy znalostí z předmětů stavební mechanika, pružnost a pevnost důležité i pro studium předmětů KP3C a KP5A - navrhování nosných konstrukcí

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Autor cvičení: Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc., Ing. Petr Liškutín, Ing. Martin Petrenec,

PROFESIONÁLNÍ ONEMOCNĚNÍ KONČETIN Z PŘETĚŽOVÁNÍ

ÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE

Kritéria porušení laminy

Nauka o materiálu. Přednáška č.5 Základy lomové mechaniky

ZÁKLADNÍ ÚLOHY TEORIE PLASTICITY Teoretické příklady

Transkript:

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU

MECHANICKÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ Viskoelasticita, nehomogenita, anizotropie, adaptabilita Základní parametry: hmotnost + elasticita (akumulace energie) plasticita + viskozita (tlumení pohybu) F = S síla příčnýprůřez Velikost zátěže (stress): σ = [ MPa]

MECHANICKÉ VLASTNOSTI BIOLOGICKÝCH MATERIÁLŮ Velikost deformace (strain): absolutní l l 0 [cm] relativní ε = l l l 0 0 Modul pružnosti: E = velikost zatížení σ změna deformace = ε [ MPa] Kompaktní kost: 17-20 000 MPa Dubové dřevo: 10 000 MPa Patelární vaz: 4 000 MPa

PASIVNÍ PODSYSTÉMY Kosti, šlachy, vazy, chrupavky, kloubní spojení (nejsou primárním zdrojem energie) Funkce kostí: konstrukční prvky (páky), převodní mechanismy energie, absorbce energie, plocha pro připojení svalů Kortikální x spongiózní 1/10 tuhosti 5x protažitelnější S K K S K kortikální kost S spongiózní kost K S osteony periosteum Haversův kanálek endosteum Volkmannův kanálek

VLASTNOSTI KOSTNÍ TKÁNĚ Tvar kostí: dlouhé, krátké, ploché, nepravidelné Tvar kostí ovlivňuje jejich mechanické vlastnosti. mohou být různé v rámci jedné kosti Složení kosti: 20% voda, 35% bílkoviny, 45% minerály

VLASTNOSTI KOSTNÍ TKÁNĚ Základní stavební jednotka osteon (Haversovy systémy) Kolagenní mineralizovaná vlákna ve směru hlavních napětí Uložení rovnoběžně obloukovitě spirálovitě

VLASTNOSTI KOSTNÍ TKÁNĚ Architektonika kosti hlavní tlaková skupina trámečků spongiózní kost skupina trámečků u trochanter major druhotná tahová skupina trámečků kompaktní kost hlavní tahová skupina trámečků druhotná tlaková skupina rámečků kostní dřeň

DEFORMACE KOSTI zátěž C B A α B zóna elastických deformací C zóna plastických deformací deformace B přechod mezi elastickou a plastickou deformací C mezní bod, ve kterém dochází k poškození kosti B mez kluzu C mez pevnosti Elastické (vratné) Plastické (trvalé poškození kosti) Mez kluzu (B ): femur (20-29) 120 MPa, tibie 126 MPa Mez pevnosti (C ): 170-200 MPa, 195-204 MPa Spongiózní kost vedle trámců a lamel také cévy, nervy, hydraulický systém pro zvýšení odolnosti

ZPŮSOBY NAMÁHÁNÍ KOSTI bez zátěže tah tlak ohyb smyk krut Oslabené svaly (i při nízké aktivitě) nejsou schopny neutralizovat zatížení. Velikost zátěže x rychlost působení Pomalá odlomení drobné části kosti Rychlá ruptura vazů nebo šlach

OHYB KOSTI Kombinace tahu (na povrchu) a tlaku (kolem podélné osy) 3 síly (zlomenina přes okraj lyžařské boty) 4 síly (náraz dlouhé kosti na širokou překážku)

KRUT KOSTI Dochází k posunu jednotlivých částí kosti vůči sobě. První porušení kosti je způsobeno smykem, další v rovině diagonální vzhledem k ose kosti.

ÚNAVOVÁ ZLOMENINA zóna přetížení působící síla zóna únavy zóna zatížení okamžik, ve kterém dochází ke zlomení kosti zatížení poranění elastická deformace plastická deformace a) opakované zatěžování nižší intenzity b) jednorázové působení zatížení v zóně přetížení počet opakování Cyklické namáhání kosti (únava) opakující se nevratné mikrodeformace. Křivka není asymptotická jako u jiných materiálů (některé kovy), kdy opakované zatížení na určité hranici nezpůsobí poškození.

ÚNAVOVÁ ZLOMENINA Působení zátěže na tibii při různé rychlosti pohybu chůze 5 km.h -1 x klus 7,9 km.h -1

ZMĚNY KOSTNÍ TKÁNĚ VLIV VĚKU staří mladí mladý jedinec senior starý jedinec napětí deformace Úbytek kostní hmoty (hustoty) zeslabení podélných + ztráta příčných trámců Osteoporóza snížení odolnosti a pevnosti, větší křehkost a snížení kapacity pro uložení energie. Mezi 30. až 80. rokem snížení hmoty muži 20%, ženy až 40%. HMOTNOST KOSTÍ x HMOTNOST OSTATNÍCH TKÁNÍ

REMODELACE KOSTI HYPERTROFIE x ÚBYTEK KOSTNÍ HMOTY K hypertrofii kosti může dojít při opakovaném zatěžování v přirozeném fyziologickém rozpětí. Zesílení kompakty a příčných trámečků u dětí, u dospělých pouze trámečků.

REMODELACE KOSTI Wolffův zákon: Každá změna ve funkci kosti je doprovázena určitými (nevratnými, strukturálními) změnami ve vnitřní architektuře, s přihlédnutím k vnějším vlivům. Vedou k souladu mezi tvarem, strukturou a funkčním zatížením Pohybová aktivita, věk, nemoc, výživa,