ãíslo 1/2008, roãník 13 V sledky tûïby uhlí za prosinec 2007 Na velkolomu Jifií bylo v prosinci vytûïeno 741 tisíc tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 144,9 tisíc tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûïba 885,9 tisíc tun uhlí. (red) V roba elektrické energie za prosinec 2007 V prosinci vyrobila teplárna 162,3 tisíc MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 183,3 tisíc MWh elektrické energie. V fiíjnu bylo celkem vyrobeno 345,6 tisíc MWh elektrické energie. (red) V sledky tûïby uhlí za rok 2007 Na velkolomu Jifií bylo v roce 2007 vytûïeno 8,3 mil. tun uhlí, na divizi DruÏba to bylo 1,98 mil. tun uhlí. Za obû divize ãinila celková tûïba 10,28 mil. tun uhlí. (red) V roba elektrické energie za rok 2007 V roce 2007 vyrobila teplárna 1,68 mil. MWh elektrické energie. Paroplynová elektrárna vyprodukovala 1,8 mil. MWh elektrické energie. Celkem bylo v roce 2007 vyrobeno 3,48 mil. MWh elektrické energie. (red) PrÛbûh procent absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby v roce 2007 7,00 6,50 6,00 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 rok mûsíc Absence se v roce 2007 pohybovala od 3,94 do 6,50 procenta fondu pracovní doby, to znamená, Ïe z dûvodu nemoci dennû na pracovi tích SU a. s., chybûlo 185 aï 305 zamûstnancû. PrÛbûh absence pro nemoc a úrazy znázornûn na grafu ukazuje, Ïe absence je nejvût í v zimním období, kdy se jedná o choroby cest d chacích. Jednou z moïností, jak tento negativní jev eliminovat, je zv ení poãtu zamûstnancû preventivnû oãkovan ch proti chfiipce. Zamûstnanci preventivnû oãkovaní vykazují o 0,77 % niï í nemocnost neï ostatní. Roãní procento absence pro nemoc za rok 2007 ãiní 4,87 a je druhé nejniï í za posledních 12 let. Redakce Zpravodaje Sokolovské uhelné vám pfieje nejen Èastn vstup, ale také úspûch v celém roce 2008 Procento absence pro nemoc a úrazy z fondu pracovní doby za leden aï prosinec 2007 ve srovnání se stejn m obdobím let 2005 a 2006 Cíl na rok 2007 5,0 % 6,0 5,9 5,8 5,7 5,6 5,5 5,4 5,3 5,2 5,1 5,0 4,9 4,8 4,7 4,6 4,5 4,4 4,3 5,09 % 1. - 12. 2005 5,04 % 1. - 12. 2006 4,87 % 1. - 12. 2007 Úvodní slovo generálního fieditele do nového roku VáÏení spolupracovníci, váïení pfiátelé, pfiekroãili jsme práh dal ího roku, a s odstupem ãasu mûïeme vyhodnotit uplynulé mûsíce i vyhlídky do tûch nadcházejících. Je pfiíjemné, mûïeme-li podle pfiedbûïn ch v sledkû, uzavfiít rok 2007 jako jeden z dosud nejúspû nûj ích v historii Sokolovské uhelné. Podstatnou roli pfii tom sehrály jak cílené investice z posledních let, tak i spoleãné a kvalitní úsilí pracovníkû na í spoleãnosti. Pfii této pfiíleïitosti je nutné pfiiznat, jak ãasto b vají tyto skuteãnosti brány jiï jako samozfiejmost. A pfiitom za tímto systematick m a poctiv m snaïením, díky kterému se podafiilo v uplynul ch letech vytvofiit ze Sokolovské uhelné solidní základ ekonomické a sociální stability regionu, se skr vá fiada sloïit ch rozhodnutí v podmínkách sílící konkurence na trhu s palivy a energiemi. Rád bych proto touto cestou podûkoval pfiedev ím v em pracovníkûm na í spoleãnosti, ktefií se na tûchto v sledcích a budování dobrého jména Sokolovské uhelné podíleli. Spoleãnû stojíme na poãátku roku 2008. Ten uplynul nám za sebou zanechal laèku nasazenou velmi vysoko. SnaÏme se o zopakování tûchto dobr ch v sledkû, které nám umoïàují uspokojení nejen vlastních potfieb na í spoleãnosti, ale dovolují (foto archiv) nám pfiispívat k rozvoji celého regionu ve kterém Ïijeme. I kdyï to nebude jednoduché, vûfiím, Ïe uspûjeme! Pfieji Vám, i Va im rodinám, dobré zdraví a pohodu v celém roce 2008! Ing. Franti ek tûpánek pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel SU
PRACOVNÍHO JUBILEA V ÚNORU 2008 DOSAHUJÍ: 20 let v SU Pfeifer Petr Divize Jifií Ing. KuboÀ Petr Divize Zpracování Siváková Kvûtoslava Divize Zpracování 25 let v SU Fák Stanislav Divize Jifií Pe anová Jaroslava Divize SluÏby Danãák Oldfiich Divize Jifií Kazák Josef Divize Jifií Mike Pavel Divize DruÏba Procházka Jaroslav Divize SluÏby ebková Marie Divize Zpracování 30 let v SU Adamec Miroslav Divize DruÏba Drahokoupil Josef Divize SluÏby Ko míder Tomá Divize SluÏby imon Václav Divize SluÏby 35 let v SU Bláhová Kristína Divize Zpracování Noháãek Václav Divize SluÏby 40 let v SU N vlt Petr Divize Zpracování Panc Jifii Divize Zpracování Volf Milo Divize SluÏby V em jmenovan m pfieje vedení Sokolovské uhelné, právní nástupce, a. s., mnoho zdraví, osobní spokojenosti a vyjadfiuje podûkování za dlouholetou práci ve spoleãnosti. Uzávûrka dat 3. 1. 2008 ZPRÁVY Z REGIONU Investice do technologií distribuce tepla Desítky milionû korun chce investovat v nadcházejících letech spoleãnost Sokolovská uhelná do svého tepelného hospodáfiství. Firma je nejvût ím dodavatelem tepla v regionu a roãnû ho vyprodukuje kolem 23 milionû GJ. Dva miliony gigajoulû mífií pfiedev ím do domácností a firem v Karlov ch Varech, Chodovû, Nejdku a Novém Sedle, a zb vajícíprodukce se spotfiebuje v rámci SU, a. s. Celková v e investic v letech 2008 aï 2009 se bude pohybovat ve v i pfiibliïnû kolem 38 aï 40 milionû korun, fiíká Pavel Homola, fieditel divize Zpracování Sokolovské uhelné. První práce na zkvalitnûní procesu v roby a distribuce tepla pfiitom firma realizovala jiï v roce 2006 aï 2007. Bûhem nich do lo k opravû dvou v mûníkû ve Vfiesové, kdy jeden z nich byl osazen piãkov m deskov m ohfiívákem. Ten umoïàuje pfienos tepla mezi dvûma médii, v daném pfiípadû mezi párou a vodou. Nejen, Ïe je mnohem men í neï pûvodní O tûïbû se stále jedná ir ími opatfieními na sníïení pra nosti podmínil Karlovarsk kraj svûj souhlas s otevfiením nového lomu u obce Sedlec. O jeho zprovoznûní v místû usiluje spoleãnost Sedleck kaolín, která je hlavním dodavatelem kaolínu pro porcelánky v regionu. Kraj slíbil stûny Protihlukové stûny slíbil vybudovat na vlastní náklady kolem nového obchvatu Sokolova Karlovarsk kraj, pokud by se zjistilo, Ïe hluk v okolí silnice pfiekroãí povolené limity. Rozhodla o tom rada kraje s tím, Ïe mûfiení probûhnou s odstupem ãasu, aï si fiidiãi zvyknou obchvat více vyuïívat. Radnice chce obnovit pomník O moïné obnovû pomníku padl m z pruskorakouské války uvaïuje radnice v Sokolovû. Památník stál u kapucínského klá tera a dnes z nûho zbyly jen fragmenty. Pfiipomínka krvavého konfliktu, kter si vyïádal desítky tisíc ÏivotÛ, by se tak musela rekonstruovat podle dobov ch zobrazení. Moderní v mûník tepla ve Vfiesové, pfies kter mífií teplo do okolních mûst, je ãast m cílem odborn ch exkurzí kol. Nová pilotová stûna na lomu Jifií Nová pilotová stûna vyrostla v uply nul ch t dnech na severním svahu lomu Jifií. Ta zaji Èuje stabilitu na místo dosavadní pilotáïe, po jejímï poru ení do lo k pohybu ãásti svahu. Tato pilotáï byla provedena je tû pfied vznikem spoleãnosti Sokolovská uhelná a pfiíãiny jejího selhání se etfií. Na snímku práce na betonáïi nov ch pilotû. technologie, ale pfiedev ím má vy í úãinnost a tím i men í ztráty, fiíká Vilém Bauer, vedoucí sekce Teplárna. V leto ním roce pak budou následovat práce na obnovû elektrické rozvodny, instalaci nov ch mechanick ch ãástí regulace a dvou turbínek. Nejvût í pak je pfiipravovaná v mûna zhruba osmisetmetrového úseku teplovodu, kter vede z Vfiesové do Nového Sedla, dodává Vilém Bauer, vedoucí sekce Teplárna. V roba tepla ve Vfiesové funguje od poãátku 70. let, kdy tamní teplárna zaãala jako první vytápût mûsta Chodov a Nové Sedlo. Pfiedtím byla totiï prioritnû urãena pouze pro potfieby místního palivového kombinátu. V osmdesát ch letech do lo i k pfiipojení Karlov ch VarÛ, a od roku 1997 také Nejdku. Celkov v kon v ech tfií stanic spoleãnosti dosahuje kapacity 260 MWt za hodinu, a vyznaãuje se hned nûkolika unikáty. Napfiíklad devítikilometrov parovod do Nejdku zaãíná v nadmofiské v ce 470 metrû, a jeho nejvy í bod bûhem nûkolika kilometrû dosahuje 700 metrû. Vodní potrubí do Karlov ch VarÛ pak vykazuje na 13 kilometrech pokles pln ch 130 metrû. 62 procent odbûru tepla smûfiuje do Karlov ch VarÛ, kde je na Vfiesovou napojena, vedle sídli È, také fiada strategick ch objektû. Vedle lázeàsk ch domû a hotelû je tím nejv znamnûj- Nejvût ím odbûratelem tepla z Vfiesové je Karlovarská teplárenská. (foto archiv) ím pfiedev ím karlovarská nemocnice. Ve srovnání s ostatními zdroji v republice pak Vfiesová patfií mezi ty nejlevnûj í z hlediska ceny tepla v zemi. Navíc také k tûm nejãist ím. V loàském roce totiï teplárna pro la v znamnou intenzifikací svého odsífiení a splàuje i ty nejpfiísnûj í ekologické limity. ZE SVùTA UHLÍ A ENERGIE Dominuje uhlí a plyn Zemní plyn a uhlí budou v následujícím ãtvrtstoletí hlavními energetick mi zdroji s více neï padesátiprocentním podílem na celkové v robû elektfiiny. Vypl vá to z nejnovûj í anal zy Mezinárodní energetické agentury. Podle ní v roba elektfiiny v evropské sedmadvacítce poroste tempem 1,2 procenta roãnû, a dosáhne do roku 2030 celkového objemu 4400 terawatthodin. TádÏikové bez proudu S nedostatkem elektrické energie bojuje postsovûtsk TádÏikistán. Zemû, která kryla velkou ãást své energetické spotfieby z vodních elektráren se totiï pot ká se suchem, které vût inu zdrojû odstavilo. Dodávky elektfiiny tak jsou v zemi omezeny jen na ãtyfii hodiny dennû aï do dubna, neï se po tání podafií naplnit alespoà nejvût í pfiehradu Nurek. Nejvût í rypadlo svûta Nejvût í kolesové rypadlo na svûtû tûïící uhlí najdete v nûmeckém Por ní. Stroj nazvan Bagger 288 provozuje energetická spoleãnost RWE, je vysok 96 metrû (dûm o zhruba 33 patrech), váïí pfies tfiináct tisíc tun a dosahuje délky 240 metrû. Dennû dokáïe odtûïit kolem 240 tisíc kubíkû zeminy. V dolech slouïí od roku 1978 a jeho Ïivotnost je plánována do roku 2078. 2
Odbory: víme, do ãeho jdeme Do nového roku s novou kolektivní smlouvou vstoupili zamûstnanci Sokolovské uhelné. Podle vedení jejich odborov ch organizací jde jednoznaãnû o pozitivní v sledek jednání mezi odbory a zamûstnavatelem. KdyÏ by to nemûl b t úspûch pro nic jiného, tak uï jen proto, Ïe víme v jak ch finanãních i dal ích podmínkách zamûstnanci vstupují do nového roku, fiíká Jan Smolka, pfiedseda sdruïení odborov ch organizací Sokolovské uhelné. Mezi ty nejzásadnûj í, podle Smolky, patfií pfiedev ím nárûst mezd zamûstnancû spoleãnosti o sedm procent. PrÛmûrná mzda tak vzroste na 24,5 tisíce korun a snad se jí podafií i pfiekroãit vyplacením pfiípadné prémie v závislosti na dobr ch hospodáfisk ch v sledcích. To ostatnû bûhem podpisu kolektivní smlouvy pfiislíbil i ekonomick fieditel spoleãnosti a jeden z jejích akcionáfiû Jaroslav Rokos. Vûfiím, Ïe leto ní v sledky budou pfiinejmen ím stejnû povzbuzující, jako jsou ty oãekávané za rok 2007. A Ïe tedy bude moïné se i v nadcházejícím roce podobn m zpûsobem s na imi zamûstnanci podûlit o úspûch firmy. Jen v uplynulém roce 2007 totiï firma vyplatila sv m pracovníkûm nad rámec kolektivní Dodatek kolektivní smlouvy na rok 2008 byl podepsán Podniková kolektivní smlouva je platná aï do roku 2010. Dohodou obou smluvních stran se kaïdoroãnû vyjednává o záleïitostech krátkodobûj ích, které ve formû dodatku platí vïdy pro pfiíslu n rok. Toto jednání je vyuïíváno i k upfiesnûní nûkter ch ustanovení základní ãásti kolektivní smlouvy. Základní ãást kolektivní smlouvy nebyla pfiíli ovlivnûna zmûnou legislativy, reforma totiï zmûnila právû ustanovení v roãních pfiílohách. V základní ãásti PKS byl upfiesnûn postup pro poskytování zv hodnûného stravování b val m zamûstnancûm, u kter ch byla prodleva mezi rozvázáním pracovního pomûru ke spoleãnosti a získáním nároku na dûchod. Do základní ãásti PKS byla doplnûna dohoda o zabezpeãení oãkování proti chfiipce a je tak dohodnuto jeho kaïdoroãní provádûní nejménû do konce roku 2010. Ve tfietím bodu, kter byl v základní ãásti KS otevfien, vzaly smluvní strany v úvahu pohyb zamûstnancû mezi spoleãností a jejími dcefiin mi spoleãnostmi. Pracovní pomûr u tûchto spoleãností a návrat do matefiské spoleãnosti nebude chápán jako pfieru ení nárokû na jubilejní prémie podle KS, ale doba strávená v tûchto spoleãnostech se do zápoãtu pro jubileum poãítat nebude. procentním rûstem mzdov ch tarifû, které dosáhnou hodnot dle níïe uvedené tabulky. Sedmiprocentní je i rûst pfiíplatku za noãní práci, kter dosáhne v e 37,50 Kã, nejménû v ak 15 % prûmûrného v dûlku za hodinu odpracovanou v noãní dobû, a stejn procentní rûst zaznamenal pfiíplatek za práci v sobotu a nedûli, tj. na 34 Kã/hod., nejménû v ak 10 % prûmûrného v dûlku. O stejné procento se zv ily i pfiíplatky zamûstnancûm pfii práci ve stfiídavém pracovním reïimu a za úãast na opravách v jiném neï základním reïimu práce. Pfiíplatek za dûlenou smûnu se zv il o 5 Kã a ãiní 60 Kã za kaïdou takovou smûnu. Zv ena byla také prémie lektorûm z fiad zamûstnancû spoleãnosti a to o 15 %. O stejné procento o jaké byl dohodnut mzdov rûst a rûst mzdov ch tarifû, byly zv eny i ãástky odmûn báàsk ch záchranáfiû. V kolektivní smlouvû zûstal zachován princip zv ení resp. sníïení dohodnutého prûmûrného v dûlku v závislosti na v sledcích produktivity práce, kter se projeví vïdy ve mzdû za prosinec v tfietí ãásti roãní podnikové prémie. V posledních letech, a doufejme, Ïe i v budoucnu to bylo pûsobení na prûmûrn v dûlek kladné a na horní hranici dohody. Ekonomick fieditel spoleãnosti Jaroslav Rokos a pfiedseda sdruïení odborov ch organizací Jan Smolka (vlevo) pfii podpisu kolektivní smlouvy na rok 2008 GRATULUJEME K ÎIVOTNÍMU JUBILEU Sokolovská uhelná gratuluje Jifiímu Radostovi k edesátinám. Do spoleãnosti nastoupil jiï v roce 1972 po absolvování vysoké koly na pozici údrïbáfie zabezpeãovacích zafiízení. Pozdûji se stal mechanikem a následnû vedoucím úseku dûlní doprava, kde pûsobil od roku 1990 na pozici vedoucího závodu. V roce 1994 pak nastoupil do funkce personálního fieditele, kterou vykonává dodnes. ZároveÀ pûsobí jako ãlen pfiedstavenstva spoleãnosti a pfiedseda redakãní rady firemního zpravodaje. Pfiejeme oslavenci do dal ích let hodnû zdraví i úspûchû jak v osobním, tak profesním Ïivotû. smlouvy v prûmûru 28 tisíc korun. Podle vedení odborû ale není úspûchem nové kolektivní smlouvy jen její mzdová stránka. Nová smlouva totiï fie í také dal í posílení sociálního fondu. Z pûvodních 18,2 milionû tak bude v oblasti osobních úãtû zv en na dvacet milionû. A celkovû pak v e fondu dosáhne ãástky je tû o deset milionû vy í, poukazuje pfiedseda sdruïení odborov ch organizací. To umoïní odborûm napfiíklad pokraãovat v rekonstrukcích areálû pro dûtskou rekreaci, nebo v ekonomickém zabezpeãení golfov ch tréninkû mládeïe. Tarify pro odmûàování zamûstnancû v roce 2008 jsou: Tarifní Základní tarif Tarif pfii trvalé práci stupeà v podzemí Kã/hod. Kã/mûs. Kã/hod. Kã/mûs. 1 60,30 9 850 2 61,20 10 000 3 68,40 11 200 78,00 4 75,30 12 300 85,60 5 83,90 13 700 94,50 6 93,50 15 250 105,10 7 105,60 17 250 119,00 19 400 8 119,10 19 400 21 950 9 22 050 24 950 10 25 300 11 28 800 12 31 900 Ke zmûnám do lo v oblasti rozpoãtu a pravidlech ãerpání sociálního fondu. V leto ní kolektivní smlouvû je tento rozpoãet zv - en o 20 % a pfiídûl do nûj dosáhne 30 miliónû Kã. âást zv ení je urãena k pfiídûlu do osobních úãtû zamûstnancû jako kompenzace zv ení cen stravy v závodním stravování. Zv ena byla také kapitola pfiíspûvkû na kulturní, v chovnou, sportovní a organizaãní ãinnost zamûstnancû, jejich rodinn ch pfiíslu níkû a dûchodcû. Sociální pfiíloha kolektivní smlouvy reaguje vïdy na aktuální daàovou legislativu. V tomto roce se z tohoto dûvodu vrátil do nabídky ãerpání ze sociálního fondu institut jednorázové platby na penzijní pfiipoji tûní. Tato platba v ak nemûïe b t vy í neï 24 000 Kã a to vãetnû plateb, které poskytuje zamûstnavatel ze sv ch nákladû. To je myslím dobrá zpráva pro zamûstnance, ktefií si z ostatních poloïek nabídky nedokáïí vybrat. Ve své mzdové ãásti obsahuje kolektivní smlouva závazek zv ení prûmûrného v dûlku o 7 procent proti závazku loàského roku. Tento rûst bude realizován sedmi - Zde bych rád upozornil na tiskovou chybu, která se bohuïel objevila pfii tisku kolektivní smlouvy a t ká se tarifního stupnû 7, kde se objevila chybná hodnota 106,60. Informace o tiskové chybû se jiï objevila na podnikovém intranetu, zde bych jí chtûl pouze zopakovat. Tabulka zde uvedená je pfietiskem z platného originálu kolektivní smlouvy. Pro úplnost je tû dodám, Ïe vedle jednání o kolektivní smlouvû podniku, která skonãila shodou a podpisem smlouvy dne 20. prosince 2007, je tû probíhají jednání o zmûnách kolektivní smlouvy vy ího stupnû. V sledek tûchto jednání v ak nemûïe zmûnit dohody uzavfiené v kolektivní smlouvû podniku. Doufáme, Ïe uzavfien dodatek kolektivní smlouvy i kolektivní smlouva jako celek pfiipravila vhodné nástroje k aplikaci mzdové a sociální politiky, bude stabilizujícím faktorem podnikové praxe a jako rozumn kompromis poïadavkû obou stran pfiispûje k dal ímu rûstu spoleãnosti. Ing. Miroslav Mertl, vedoucí sekce Ekonomika práce 3
Zmûny ve mzdovû úãetní praxi v roce 2008 Novely zákonû z oblastí zdaàování pfiíjmû, zdravotního poji tûní, pojistného na sociální zabezpeãení a nemocenského poji tûní mají vazbu na mzdovû úãetní praxi a pfiiná ejí od 1. 1. 2008 nûkolik zásadních zmûn jak pro zamûstnavatele, tak pro zamûstnance. Jejich pfiehled a dopad na praxi v Sokolovské uhelné i jí ovládan ch spoleãností pfiiná íme v tomto ãlánku. I. Danû U fyzick ch osob zûstanou i nadále v platnosti slevy na dani, daàová zv hodnûní, nezdanitelné ãásti základu danû, ale uï ne progresivní procentuální zatíïení pfiíjmû. Také zpûsob v poãtu danû bude naprosto odli n. Na stranû zamûstnavatelû pak dochází k nûkolika zmûnám, které mají vliv pfiedev ím na poskytování tzv. benefitû. Mezi nejdûleïitûj í zmûny u osob s pfiíjmy ze zamûstnání, které se vyskytnou v na í praxi, patfií: zavedení jednotné sazby danû zru ení spoleãného zdanûní manïelû (za zdaàovací období 2007 je je tû moïné podat) roz ífiení základu danû o odvody zamûstnavatele na zdravotní a sociální poji tûní a zavedení tzv. superhrubé mzdy (údaje o superhrubé mzdû a o v i obou poji tûní hrazen ch zamûstnavatelem budou uvedeny na v platním sáãku v Informativních údajích ) podstatné zv ení uplatàovan ch slev a daàov ch zv hodnûní z dûvodu zavedení superhrubé mzdy, nemoïnosti sníïit daàov základ o uhrazené zdravotní a sociální poji tûní zamûstnancem a v neposlední fiadû i z dûvodu sní- Ïení hranice pfiíjmû pro poskytování pfiídavkû na dûti v rámci zákona o státní sociální podpofie moïnost uplatnûní daàové slevy na poplatníka u starobního dûchodce zv ení max. limitu pro uplatnûní mûsíãního a roãního daàového bonusu zdaàování plnûní poskytnutého zamûstnavatelem zamûstnanci za úãelem zvy ování jeho kvalifikace daàové osvobození pfiíspûvku zamûstnavatele na Ïivotní poji tûní a penzijní pfiipoji tûní zamûstnancû v úhrnné v i 24 000 Kã roãnû (doposud: Ïivotní poji tûní 12 tis. Kã/rok, penzijní do 5% mûsíãního vymûfiovacího základu pojistného na sociální zabezpeãení). Porovnání v e sazeb daní, slev a bonusû za období 2007-2009 Sazby daní z nûkter ch pfiíjmû v roce 2007 v roce 2008 v roce 2009 Sazba danû závislá ãinnost 12 aï 32 % 15 % 12,5 % Zvlá tní sazba danû závislá ãinnost s pfiíjmy do 5000 Kã bez prohlá ení 15 % 15 % 12,5 % Odmûny ãlenû statutárních orgánû bez kombinace se závislou ãinností 25 % 15 % 12,5 % Slevy na dani, daàové zv hodnûní v roce 2007v roce 2008v roce 2009 a bonusy roãní/mûsíãníroãní/mûsíãníroãní/mûsíãní na poplatníka 7 200 / 600 24 840 / 2 070 16 560 / 1 380 na poplatníka starobního dûchodce 0 / 0 24 840 / 2 070 16 560 / 1 380 na druhého z manïelû bez pfiíjmû (pouze roãní) 4 200 / - 24 840 / - 16 560 / - na druhého z manïelû bez pfiíjmû ZTP/P (roãní) 8 400 / - 49 680 / - 33 120 / - u poïivatele ãásteãného invalidního dûchodu 1 500 / 125 2 520 / 210 2 520 / 210 u poïivatele plného invalidního dûchodu 3 000 / 250 5 040 / 420 5 040 / 420 u drïitele prûkazu ZTP/P 9 600 / 800 16 140 / 1 345 16 140 / 1 345 u studenta 2 400 / 200 4 020 / 335 4 020 / 335 sleva na dítû 6 000 / 500 10 680 / 890 10 200 / 850 sleva na dítû ZTP/P 12 000 / 1 000 21 360 / 1 780 20 400 / 1 700 max. limit pro daàov bonus 30 000 / 2 500 52 200 / 4 350 52 200 / 4 350 ZTP-P zvlá È tûïké postiïení s potfiebou prûvodce Zmûny na stranû zamûstnavatele Obecnû dochází k posílení vlivu ujednání o právech zamûstnancû sjednan ch v kolektivních smlouvách, pracovních a jin ch smlouvách, na základû kter ch lze za daàovû uznatelné povaïovat i v daje vynaloïené zamûstnavatelem na pracovní a sociální podmínky. V rámci této úpravy dojde ke zru ení ustanovení limitujících daàovou uznatelnost v dajû vynakládan ch zamûstnavatelem. V na ich podmínkách se bude zmûna t kat penzijního pfiipoji tûní poskytovaného zamûstnavatelem. SráÏková daà Mûsíãní hranice úhrnu hrub ch pfiíjmû pro zdanûní koneãnou sráïkovou daní (15% zvlá tní sazbou) se pro rok 2008 nemûní a je nadále 5 000 Kã (t ká se zamûstnancû, ktefií nepodepsali prohlá ení k dani, napfi. pfii uzavfiení dohody o pracovní ãinnosti nebo provedení práce). Porovnání v poãtu ãistého pfiíjmu z pracovnûprávního vztahu s úhradou pojistného u zamûstnance, kter nepodepsal prohlá ení k dani. Hrubá mûsíãní mzda 5 000 Kã 5 000 Kã Pojistné zamûstnanec (12,5 %) - 625 Kã - / 625 Kã Pojistné zamûstnavatel (35 %) - / 1 750 Kã + 1 750 Kã 4 375 Kã 6 750 Kã DaÀ zvlá tní sazbou 15 % - 656 Kã - 1 012 Kã 3 719 Kã 3 363 Kã (5 000 Kã 625 Kã poj. 656 Kã daà) (5 000 Kã 625 Kã poj. 1 012 Kã daà) 2008/2007-356 Kã Poznámka: âist pfiíjem z pracovnûprávního vztahu bez úhrady pojistného (napfi. z dohody o provedení práce) u zamûstnance, kter nepodepsal prohlá ení k dani s pfiíjmem do 5 000 Kã zûstane stejn, tj. 4 250 Kã (15% daà). Pfii pfiíjmu nad 5 000 Kã bude v ak v roce 2008 ãist pfiíjem vy í, napfi.: 2007- pfiíjem 20 000 Kã, daà 4 000 Kã, netto 16 000 Kã; 2008 - pfiíjem 20 000 Kã, daà 3 000 Kã, netto 17 000 Kã. Mûsíãní záloha Porovnání v poãtu ãistého mûsíãního pfiíjmu z pracovnûprávního vztahu s úhradou pojistného a s podepsan m prohlá ením k dani ve vybran ch pfiíkladech. Pfiíjem 10 000 Kã Hrubá mûsíãní mzda 10 000 Kã 10 000 Kã Pojistné zamûstnanec (12,5 %) - 1 250 Kã - / 1 250 Kã Pojistné zamûstnavatel (35 %) - / 3 500 Kã + 3 500 Kã 8 750 Kã 13 500 Kã Zaokrouhlen základ danû 8 800 Kã 13 500 Kã Vypoãtená daà 1 056 Kã 2 025 Kã DaÀ po uplatnûní slev - 456 Kã 0 Kã 8 294 Kã 8 750 Kã (10 000 Kã 1 250 Kã poj. 456 Kã daà) (10 000 Kã 1 250 Kã poj.) 2008/2007 + 456 Kã Pfiíjem 10 000 Kã, 2 vyïivované dûti v domácnosti Hrubá mûsíãní mzda 10 000 Kã 10 000 Kã Pojistné zamûstnanec (12,5 %) - 1 250 Kã - / 1 250 Kã Pojistné zamûstnavatel (35 %) - / 3 500 Kã + 3 500 Kã 8 750 Kã 13 500 Kã Zaokrouhlen základ danû 8 800 Kã 13 500 Kã Vypoãtená daà 1 056 Kã 2 025 Kã Slevy na vyïivované dûti - 1 000 Kã -1 780 Kã DaÀ po uplatnûní slev 0 Kã 0 Kã DaÀov bonus + 544 Kã + 1 780 Kã 9 294 Kã 10 530 Kã (10 000 Kã 1 250 Kã poj. + 544 Kã bonus) (10 000 Kã 1 250 Kã poj. + 1 780 Kã bonus) 2008/2007 + 1 236 Kã Pfiíjem 25 000 Kã Hrubá mûsíãní mzda 25 000 Kã 25 000 Kã Pojistné zamûstnanec (12,5 %) - 3 125 Kã - / 3 125 Kã Pojistné zamûstnavatel (35 %) - / 8 750 Kã + 8 750 Kã 21 875 Kã 33 750 Kã Zaokrouhlen základ danû 21 900 Kã 33 800 Kã Vypoãtená daà 3 676 Kã 5 070 Kã DaÀ po uplatnûní slev - 3 076 Kã - 3 000 Kã 18 799 Kã 18 875 Kã (25 000 Kã 3 125 Kã poj. = 3 076 Kã daà) (25 000 Kã 3 125 Kã poj. 3 000 Kã daà) 2008/2007 + 76 Kã Pfiíjem 25 000 Kã, 2 vyïivované dûti v domácnosti Hrubá mûsíãní mzda 25 000 Kã 25 000 Kã Pojistné zamûstnanec (12,5 %) - 3 1250 Kã - / 3 125 Kã Pojistné zamûstnavatel (35 %) - / 8 750 Kã + 8 750 Kã 21 875 Kã 33 750 Kã Zaokrouhlen základ danû 21 900 Kã 33 800 Kã Vypoãtená daà 3 676 Kã 5 070 Kã Slevy na vyïivované dûti - 1 000 Kã -1 780 Kã DaÀ po uplatnûní slev - 2 076 Kã - 1 220 Kã 19 799 Kã 20 655 Kã (25 000 Kã 3 125 Kã poj. 2 076 Kã daà) (25 000 Kã 3 125 Kã poj. 1 220 Kã daà) 2008/2007 + 856 Kã 4
Pfiíjem 25 000 Kã Hrubá mûsíãní mzda 25 000 Kã 25 000 Kã Pojistné zamûstnanec (12,5 %) - 3 125 Kã - / 3 125 Kã Pojistné zamûstnavatel (35 %) - / 8 750 Kã + 8 750 Kã 21 875 Kã 33 750 Kã Zaokrouhlen základ danû 21 900 Kã 33 800 Kã Vypoãtená daà 3 676 Kã 5 070 Kã Sleva na poplatníka 0 Kã - 2 070 Kã DaÀ po uplatnûní slev - 3 076 Kã - 3 000 Kã 18 199 Kã 18 875 Kã (25 000 Kã 3 125 Kã poj. 3 676 Kã daà) (25 000 Kã 3 125 Kã poj. 3 000 Kã daà) 2008/2007 + 676 Kã Pfiíjem 15 000 Kã, student Hrubá mûsíãní mzda 15 000 Kã 15 000 Kã Pojistné zamûstnanec (12,5 %) - 1 875 Kã - / 1 875 Kã Pojistné zamûstnavatel (35 %) - / 5 250 Kã + 5 250 Kã 13 125 Kã 20 250 Kã Zaokrouhlen základ danû 13 225 Kã 20 300 Kã Vypoãtená daà 1 801 Kã 3 045 Kã Slevy na vyïivované dûti - 200 Kã - 335 Kã DaÀ po uplatnûní slev - 1 001 Kã - 640 Kã 12 124 Kã 12 485 Kã (15 000 Kã 1 875 Kã poj. 1 001 Kã daà) (15 000 Kã 1 875 Kã poj. 640 Kã daà) 2008/2007 + 361 Kã Spoleãné zdanûní manïelû Za rok 2007 bude moïné naposledy podat spoleãné zdanûní manïelû. Základní podmínkou pro moïnost uplatnûní spoleãného zdanûní je vyïivování alespoà jednoho dítûte Ïijícího s manïeli ve spoleãné domácnosti. Tuto podmínku musí manïelé splnit nejpozdûji poslední den zdaàovacího období (kalendáfiního roku) nebo kdykoliv v prûbûhu pfiíslu ného kalendáfiního roku. Za vyïivované dítû se povaïuje dítû vlastní, osvojené, dítû v péãi, která nahrazuje péãi rodiãû, dítû druhého z man- ÏelÛ a vnuk (vnuãka), pokud jeho (její) rodiãe nemají pfiíjmy, z nichï by mohli uplatnit daàové zv hodnûní, pokud je: a) nezletil m dítûtem b) zletil m dítûtem aï do dovr ení vûku 26 let, jestliïe nepobírá pln invalidní dûchod a: pfiipravuje se soustavnû na budoucí povolání studiem (ve smyslu 12 aï 15 zákona ã. 117/1995 Sb., o státní sociální podpofie) nemûïe se soustavnû pfiipravovat na budoucí povolání nebo vykonávat v dûleãnou ãinnost pro nemoc nebo úraz z dûvodu dlouhodobû nepfiíznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou v dûleãnou ãinnost. Spoleãné zdanûní musí kaïd z manïelû uplatnit ve svém daàovém pfiiznání a manïelé je musí podat na finanãním úfiadû ve stejné lhûtû, nejpozdûji do 31.3.2008. ZamûstnancÛm podávajícím daàové pfiiznání bude ve mzdov ch úãtárnách vydáno, zpravidla pfii podpisu daàového prohlá ení na rok 2008, Potvrzení o zdaniteln ch pfiíjmech s tím, Ïe jim nebude provedeno roãní zúãtování daní zamûstnavatelem. Stejn postup musí uãinit u svého zamûstnavatele druh z manïelû. Roãní zúãtování daní, daàová pfiiznání Zamûstnanci, ktefií v roce 2007 pobírali zdanitelnou mzdu pouze od jednoho nebo více plátcû danû pfii postupnû navázan ch pracovních pomûrech, nemûli ostatní pfiíjmy vy í neï 6 000 Kã* a neuplatní institut spoleãného zdanûní manïelû, mohou poïádat o provedení roãního zúãtování záloh na pfiíslu n ch mzdov ch úãtárnách, a to nejpozdûji do 15. února 2008. V tomto termínu zároveà musí doloïit pfiíslu ná potvrzení k pfiípadnû uplatàovan m tzv. nezdaniteln m ãástkám (poskytnutí daru, zaplacení úrokû z úvûrû ze stavebního spofiení ãi hypoteãního úvûru pouïívan ch na financování bytov ch potfieb, zaplacení pfiíspûvkû na penzijní pfiipoji tûní, zaplacení pojistného na soukromé Ïivotní poji tûní). V i zaplacen ch odborov ch pfiíspûvkû jednotliv mi ãleny odborû, kter m provedeme roãní zúãtování daní, nám poskytne odborová organizace a jednotlivá potvrzení není pro tyto úãely potfiebné dokládat. B valí zamûstnanci, ktefií budou Ïádat o provedení roãního zúãtování záloh u jiného zamûstnavatele, mohou poïádat o vystavení potvrzení o pfiíjmech, nejlépe do konce mûsíce ledna 2008. ZamûstnancÛm, ktefií budou podávat da- Àové pfiiznání u pfiíslu ného finanãního úfiadu, bude ve mzdov ch úãtárnách na poïádání vystaveno také potvrzení o pfiíjmech, a to vãetnû potvrzení o v i pfiípadn ch úrokû z vkladû z vnitropodnikové spofiitelny. Doklad o v i zaplacen ch odborov ch pfiíspûvkû je v tûchto pfiípadech moïné obdrïet na pfiíslu n ch odborov ch organizacích. Stejnû jako v loàském roce zaji Èuje personální úsek poradenskou pomoc pfii uplatàování spoleãného zdanûní. BliÏ- í informace je moïné získat ve mzdov ch úãtárnách. * Do tûchto pfiíjmû se zapoãítávají i úroky z vkladû pfiijíman ch zamûstnavatelem od sv ch zamûstnancû (viz na e vnitropodniková spofiitelna). Zamûstnanci s ostatními pfiíjmy vy ími neï 6 000 Kã jsou povinni podat daàové pfiiznání na pfiíslu ném finanãním úfiadu. II. Zmûny v nemocenském poji tûní PÛvodnû avizované zmûny ve zpûsobu vyplácení nemocensk ch dávek byly opût o rok odloïeny. V roce 2008 budou nemocenské dávky poskytovány i nadále prostfiednictvím zamûstnavatelû s tím, Ïe u nûkter ch dávek bude upravena jejich v e. V návaznosti na dal í sníïení v e redukãní hranice v prvním pásmu, neproplácení nemocensk ch dávek po dobu prvních 3 kalendáfiních dnû a zmûnách v procentuální v i u nemocenské a podpory pfii o etfiování ãlena rodiny, dojde k znatelnému sníïení v e tûchto dávek. U penûïité pomoci v matefiství a vyrovnávacího pfiíspûvku v tûhotenství a matefiství k hodnotov m zmûnám nedojde. Redukãní hranice pro stanovení denního vymûfiovacího základu od 1. ledna 2008 ãiní: pro nemocenské a podporu pfii o etfiování ãlena rodiny: od 4. dne pracovní neschopnosti 90 % z ãástky do 550 Kã (zapoãítává se max. 495 Kã) 60 % z ãástky nad 550 Kã do 790 Kã (zapoãítává se max. 144 Kã) maximální denní vymûfiovací základ (dále jen DVZ ) po jeho redukci tak ãiní 639 Kã (v roce 2007 to bylo také 639 Kã, ale jiï od 1. dne trvání pracovní neschopnosti, navíc 90% redukce prvního pásma trvala pouze do 14. kalendáfiního dne a od 15. dne ãinil DVZ 694 Kã) od 1. dne podpory pfii o etfiování ãlena rodiny 90 % z ãástky do 550 Kã (zapoãítává se max. 495 Kã) 60 % z ãástky nad 550 Kã do 790 Kã (zapoãítává se max. 144 Kã) maximální DVZ po jeho redukci ãiní 639 Kã (v roce 2007 to bylo také 639 Kã, ale od 15. dne trvání o etfiování ãinil DVZ 694 Kã) pro penûïitou pomoc v matefiství a vyrovnávací pfiíspûvek v tûhotenství a matefiství od 1. dne poskytování dávky 100 % z ãástky do 550 Kã (zapoãítává se max. 550 Kã) 60 % z ãástky nad 550 Kã do 790 Kã (zapoãítává se max. 144 Kã) maximální DVZ po jeho redukci ãiní 694 Kã (v roce 2007 to bylo také 694 Kã) Procentuální v e jednotliv ch dávek vypoãten ch z DVZ od 1. ledna 2008 ãiní: u nemocenské po dobu pracovní neschopnosti nebo karantény 0 % za první tfii dny 60 % od 4. do 30. kalendáfiního dne 66 % od 31. do 60 kalendáfiního dne 72 % od 61. kalendáfiního dne u podpory pfii o etfiování ãlena rodiny 60 % od 1. do 9. kalendáfiního dne, resp. do 16. kalendáfiního dne u samoïivitelû u penûïité pomoci v matefiství a u vyrovnávacího pfiíspûvku v tûhotenství... 69 % od 1. kalendáfiního dne zpravidla po dobu 28 t dnû (37 t dnû u matky, která porodila více jak jedno dítû) Pfiehled maximálních v í denních a mûsíãních dávek platn ch od 1.1.2008 (proloïen m písmem jsou uvedeny údaje platné do 31.12.2007) období nemocenská o etfiování ãlena penûïitá pomoc za kal. den rodiny za kal. den v matefiství za kal. den 1.-3. den v r. 2008 0 Kã 1.-3. den v r. 2007 160 Kã (639 * 25 %) * * 1.-14. den v r. 2008 384 Kã (639 * 60 %) 1.-14. den v r. 2007 * 441 Kã (639 * 69 %) * 4.-14. den v r. 2008 384 Kã (639 * 60 %) 4.-14. den v r. 2007 441 Kã (639 * 69 %) * * od 15. do 30. dne v r. 2008 384 Kã (639 * 60 %) 384 Kã (639 * 60 %) od 15. do 30. dne v r. 2007 479 Kã (694 * 69 %) 479 Kã (694 * 69 %) * od 31. do 60. dne v r. 2008 422 Kã (639 * 66 %) od 31. do 60. dne v r. 2007 479 Kã (694 * 69 %) * * od 61. dne v r. 2008 461 Kã (639 * 72 %) od 61. dne v r. 2007 479 Kã (694 * 69 %) * * od 1. dne v r. 2008 i v r. 2007 * * 479 Kã (694*69 %) období nemocenská o etfiování ãlena penûïitá pomoc rodiny v matefiství za prvních 31 dnû v r. 2008 10 790 Kã za prvních 31 dnû v r. 2007 13 474 Kã (- 2 684 Kã) * 14 849 Kã za prvních 30 dnû v r. 2008 10 368 Kã za prvních 30 dnû v r. 2007 12 995 Kã (- 2 627 Kã) * 14 370 Kã za prvních 60 dnû v r. 2008 23 028 Kã za prvních 60 dnû v r. 2007 27 365 Kã (- 4 337 Kã) * 28 740 Kã za prvních 90 dnû v r. 2008 36 858 Kã za prvních 90 dnû v r. 2007 41 735 Kã (- 4 877 Kã) * 43 110 Kã za 9 dnû v r. 2008 3 456 Kã za 9 dnû v r. 2007 * 3 969 Kã (- 513 Kã) * za 16 dnû v r. 2008 6 144 Kã za 16 dnû v r. 2007 * 7 132 Kã (- 988 Kã) * Dávky nemocenského poji tûní, na nûï vznikl nárok pfied 1. lednem 2008, a kter potrvá i v roce 2008, nebudou pfiepoãteny podle nov ch v í, ale budou poskytovány za podmínek platn ch v roce 2007. Nûkteré dal í zmûny t kající se nemocenského poji tûní: poïivatelûm starobních a invalidních dûchodû bude náleïet nemocenská a podpora pfii o etfiování ãlena rodiny nejdéle do skonãení zamûstnání a poãet dnû pro v platu nemocenské ve vazbû na neproplácení prvních tfií dnû se u tûchto zamûstnancû sniïuje z 84 kalendáfiních dnû na dnû 81 ochranná lhûta pro vyplácení dávek po skonãení zamûstnání bude ãinit pouze 7 dnû (doposud ãinila 42 dny) osamûl m zamûstnankyním bude náleïet penûïitá pomoc v matefiství pouze 28 t dnû (doposud 37 t dnû) zamûstnanci, kter poru il stanoven léãebn reïim, mûïe b t nemocenské sníïeno nebo odàato i za dobu, za kterou bylo jiï vyplaceno. III. Zmûny ve zdravotním a sociálním poji tûní Stropy pro odvod obou pojistn ch jsou stanoveny na 48násobek tzv. prûmûrné mzdy, která je pro rok 2008 stanovena na 21 560 Kã. V e maximálních vymûfiovacích základû, z kter ch by se odvádûlo pojistné, tak ãiní 1 034 880 Kã za pfiíslu n kalendáfiní rok. Limit je sledován u kaïdého zamûstnavatele samostatnû a v pfiípadû jeho pfiekroãení v rámci více zamûstnání, mûïe zamûstnanec stanoven m zpûsobem poïádat o vrácení pfieplatku. Z dûvodu úprav, které se t kají stanovení vymûfiovacího základu pro odvod pojistného, dojde k nûkter m dílãím zmûnám. V na ich podmínkách se bude novû zahrnovat do vymûfiovacího základu pro odvod sociálního i zdravotního poji tûní i ãástka odpovídající 1 % pofiizovací ceny motorového vozidla v pfiípadû, Ïe je toto vozidlo poskytnuto zamûstnanci zamûstnavatelem k pouïívání pro sluïební i soukromé úãely. Zdravotnímu poji tûní budou také podléhat odmûny vyplácené ãlenûm statutárních orgánû. Naopak se do vymûfiovacích základû obou poji tûní nebudou zahrnovat plnûní poskytovaná poïivatelûm starobních nebo pln ch invalidních dûchodû, která budou poskytnuta po uplynutí jednoho roku po skonãení zamûstnání. IV. Evidenãní listy dûchodového poji tûní (dále EL) V systému zpracování EL nedochází k Ïádn m zásadním zmûnám. Za rok 2007 se budou EL zpracovávat opût jako samostatn roãní doklad s uvedením údajû, které mají vliv na v poãet dûchodov ch nárokû zamûstnancû. Tyto údaje jsou také pfiedávány v elektronické podobû na správu sociálního zabezpeãení a zároveà se vyhotovují dva stejnopisy v papírové podobû. Jeden, podepsan zamûstnancem, ponecháváme v na í evidenci pouze po dobu tfií kalendáfiních rokû a druh pfiedáváme zamûstnanci. PfiestoÏe na e spoleãnost ve keré povinnosti spojené s pfiedáním podkladû âeské správû sociálního zabezpeãení plní, doporuãuji zamûstnancûm pfiedan EL peãlivû uloïit. V echny v e uvedené informace se t kají také zamûstnancû dcefiin ch spoleãností, kter m zpracováváme mzdovou agendu. Pavel Berka Personální úsek, sekce Mzdy 5
Pasov most v Citicích zmizí První ãást obchvatu v provozu idiãi mohou od ledna vyuïívat první ãást obchvatu Sokolova. Jeho severní úsek vede od Kraslické ulice po pozemcích, které na stavbu uvolnila Sokolovská uhelná z oblasti dolu Marie smûrem na obec Královské Pofiíãí. Náklady na stavbu v hodnotû 140 milionû korun uhradil stát v rámci programu zahlazování následkû tûïby hnûdého uhlí vznikl ch pfied privatizací tûïebních spoleãností. Na jiï dokonãenou severní vûtev by pak mûla navázat dal í ãást, která se napojí za Svatavou na budoucí rychlostní silnici R6. Tento úsek je v souãasné dobû ve stádiu projektov ch pfiíprav. UÏ za pouh ch nûkolik dnû definitivnû zmizí pasov most u elektrárny Tisová v Citicích. Stavba, která od roku 1956 patfiila k dominantám areálu zdej í ústfiední tfiídírny uhlí (ÚTT), totiï prochází kompletní likvidací. Navíc rozhodnû ne ledajakou. Po technické stránce je to pomûrnû nároãná operace, fiíká Vladimír LouÏek, vedoucí sekce Úpravna divize Jifií Sokolovské uhelné. Most, kter pfiivádûl uhlí ze severního zásobníku na hrubou tfiídírnu ÚTT, totiï vedle silnice vede také nad fiekou, Ïelezniãní tratí a bûïnû pouïívan mi budovami. Navíc ve v ce, která se pohybuje od 8 do 22 metrû. A úplnû nejsloïitûj í bude demontáï ãástí vedoucích nad fiekou a nad Ïelezniãní tratí, vysvûtluje LouÏek. SdruÏení sokolovsk ch firem, které likvidaci provádí, si totiï v pfiípadû fieky bude muset poradit s nestabilním terénem v záplavovém území fieky Ohfie. Je tû sloïitûj í pak bude sejmutí mostní V razné funkãní i estetické promûny ãekají v nadcházejících mûsících ãást Louãského potoka. Jeho regulace je dal ím z rea lizovan ch projektû v rámci odstraàování star ch ekologick ch kod vznikl ch pfied privatizací hnûdouheln ch tûïebních spoleãností. Cílem je hlavnû regulace potoka kvûli problémûm s velkou vodou, fiíká starosta Nového Sedla David Cervan. Potok, kter svádí ãást vod z nedaleké v sypky totiï v minulosti opakovanû zaplavoval Sportovní ulici v Louãkách a protlakem pfies kanalizaci pak také ulici U Porcelánky. V minulosti uï se tady nûjaká jednání o moïné regulaci vedla, ale snad s v jimkou základního ãi tûní to nebylo nikdy k niãemu, poukazuje starosta na fakt, Ïe ãást vodoteãe tak má dodnes dokonce i pûvodní koryto z 20. let minulého století. Navíc v raznû zanesené. V letech 2002 a 2003 tak kvûli vy ím sráïkám dolní ãást Louãek doslova plavala. Dal í hrozbou se pak stala pfiipravovaná v stavba silnice R6, odkud by mûly de Èové vody stékat právû do Louãského potoka. Ten by tak musel pojmout aï prûtok o objemu devíti metrû krychlov ch, coï reprezentuje men í fieku. Se Sokolovskou uhelnou a krajem se nám Pohled na pasov most v Citicích bude za chvíli patfiit do historie konstrukce nad Ïelezniãní tratí Cheb - Karlovy Vary. KvÛli nûmu bude nutné zastavit na trati provoz a demontáï musí probûhnout v co nejkrat ím ãase. Navíc v noãních hodinách, konstatuje LouÏek. V souãasné dobû proto podle technologického postupu v robce mostu probíhá sejmutí stfiechy a likvidace betonov ch podlah. Poté budou podle pfiesnû stanoveného klíãe sneseny z kyvn ch podpûr jednotlivé díly mostu. Likvidace konstrukce, která neslouïí svému úãelu uï od roku 2002, kdy byl vybudován nov pfiíkopov zásobník uhlí pfiímo v areálu ÚTT, by mûla skonãit nejpozdûji do konce bfiezna. Demolice je hrazena plnû z prostfiedkû Sokolovské uhelné a její náklady dosáhnou v e 17 milionû korun. Stát vyãistí potok a obnoví kaskádu rybníkû v Louãkách nakonec podafiilo najít moïnost vyfie it tuto vûc právû v rámci odstraàování star ch ekologick ch kod, fiíká Cervan s tím, Ïe radnice uhradila ze svého rozpoãtu pouze projektovou ãást. Samotnou stavbu s náklady kolem 20 milionû korun pak bude v plném rozsahu hradit stát. V rámci stavby se pak, kromû koryta potoka, obnoví také historická kaskáda rybníkû na potoce, fiíká Vít Venhoda z odboru Ïivotního prostfiedí Karlovarského kraje. Rybníky byly pûvodnû tfii a dnes jsou jiï natolik zanesené, Ïe existuje s bídou jedin. Ty pak budou slouïit pro rybafiení, jako pfiirozen biokoridor, ale i pro rekreaãní úãely. V jejich sousedství totiï mûsto plánuje v stavbu rodinn ch domû. Úprava Louãského potoka pfiitom není jedin m projektem, kter se v rámci takzvan ch 15 miliard v Novém Sedle pfiipravuje. Obdobn projekt se chystá také na rybník Velká Anna, nebo komplexní revitalizaci území po dûlní dopravû. Tyto projekty jiï schválila vládní meziresortní komise a mûly by b t kompletnû dokonãeny nejpozdûji do roku 2012. Louãky se znovu doãkají historické kaskády rybníkû Odrodit stovky telat je obãas dfiina Témûfi tfii stovky telat plemene charolais se bûhem této zimy narodí na statku Sokolovské uhelné ve Starém Sedle. Jak pfiiznává Jaroslav Sanitrák, veterináfi starající se o tamní stádo, odrodit takové mnoïství zvífiat je obãas pûkná dfiina. Hlavnû pro lidi, ktefií na porodnû slouïí, vysvûtluje veterináfi. Aãkoliv umûlá inseminace krav umoïàuje do jisté míry regulaci obtíïnosti porodû a turnusové naãasování, pfiesnû na ãas nelze pfiipravit témûfi nic. Velká ãást porodû tak probíhá veãer nebo v noãních hodinách. Za kaïdého poãasí, bez ohledu na svátky, fiíká Sanitrák. Na tûstí vût ina porodû probíhá bez v raznûj ích problémû. Na rozdíl tfieba od plemene belgické modré, kde aï polovina krav musí rodit císafisk m fiezem, nejsou v tomto ohledu charolais nijak nároãné. Vût ina si dokáïe poradit sama. Jen jim pomáháme, aby porod netrval zbyteãnû dlouho a nevyãerpával matku i tele. PfiípadÛ, kdy se mládû rodí v nefyziologické poloze na tûstí neb vá mnoho. Tím, Ïe masné krávy chované venku jsou celkovû odolnûj í, není podle veterináfie nutná ani nûjaká zásadní péãe o samotná telata. Ty hlavní obranné látky jim dá matka uï do tfií hodin po porodu v mlezivu. My dáváme hlavnû injekci kravám, aby se rychleji doãistily a sníïilo se riziko pfiípadné infekce. Samotná telata pak postupnû dostávají ke stravû také doplàkové vitamíny a selen, ke kter m pfiibude je tû pfied vyhnáním na pastvu oãkování proti trichofytóze a louhování puãnic nûkolik dní po porodu kvûli zamezení rûstu rohû. A pfii tom v em si dát pozor na krávy, fiíká veterináfi. Nûkteré matky mají totiï silnû vyvinut matefisk instinkt a velice dûslednû brání své tele pfied domnûl m nebezpeãím. Jedna tak na firemním statku pfii pronásledování vetfielce dokonce na stoupila i do traktoru. KdyÏ si uvûdomíme, Ïe prûmûrná dospûlá kráva charolais má kolem 850 kg (ale máme i kusy pfies 1100 kg), není to Ïádná legrace. Sokolovská uhelná má v souãasné dobû jedno z nejvût ích stád plemene charolais v celé âeské republice. S jejich chovem zaãala v rámci rekultivací v roce 1995. Dnes je velikost jejího stáda v sezónû aï 750 kusû zvífiat. Veterináfi Jaroslav Sanitrák v porodnû statku ve Starém Sedle 6
1 Ze zákulisí laboratofií SU 2 Do nákupû piãkové mûfiicí techniky spoleãnost v uplynul ch letech investovala miliony korun. 3 Pro irokou vefiejnost témûfi neznámá, pfiesto jedna z klíãov ch sekcí Sokolovské uhelné. Tak lze do jedné vûty shrnout charakteristiku centrálních laboratofií spoleãnosti ve Vfiesové. Laboratofie primárnû sice slouïí potfiebám v robních divizí spoleãnosti, ale své sluïby poskytují také navenek. A to jak firmám, tak obãanûm. Spoleãn m jmenovatelem tûchto sluïeb pak je irok rozsah provádûn ch mûfiení s vyuïitím piãkové moderní techniky. Vysokou kvalitu tûchto sluïeb pak potvrzují pfiíslu né autorizace i certifikáty. Spektrum ãinnosti laboratofií sahá od mûfiení emisí a imisí v ovzdu í pfies odbûr i anal zu vod aï k chemick m rozborûm kalû, pevn ch vzorkû i paliv, vãetnû tûch alternativních. V nabídce firemních laboratofií navíc najdete také mûfiení hluku nebo koncentrace prachu jako rizikov ch faktorû pracovního prostfiedí i nûkteré dal í doplàkové sluïby. Pfiesnost i rychlost zpracování v ech poskytovan ch anal z pfiitom v posledních letech velmi v znamnû vzrostla. Není tak niãím neobvykl m odhalení rûzn ch látek v koncentracích, které byly je tû pfied pár lety pod hranicí mûfiitelnosti. V znamnû k tomu pfiispûly pfiedev ím investice do nejmo - dernûj ího dostupného vybavení pro firemní laboratofie, na které Sokolovská uhelná prûbûïnû uvolàuje miliony korun. Podrobnou specifikaci ãinnosti laboratofií, poskytovan ch sluïeb i vyuïitelného technického vybavení najdete na internetov ch stránkách Sokolovské uhelné www.suas.cz v sekci SluÏby. 7 4 8 6 5 1 2 3 4 Smûnové laborantky odebírají v provozech Sokolovské uhelné kontrolní vzorky 24 hodin dennû. V jezdy na vzdálenûj í místa odbûrû nebo mûfiení patfií k bûïné kaïdodenní rutinû pracovníkû laboratofií. Ke stanovení obsahu látek v provozních laboratofiích biologické ãistírny odpadních vod se pouïívá, mimo jiné, také destilace. Star í pfiístroje z laboratofií rychle vytlaãují nejmodernûj í mûfiicí pfiístroje a poãítaãová technika. 5 6 7 8 I z na první pohled mal ch vzorkû uhlí, briket i dal ích produktû dnes umí firemní laborantky získat ve keré informace o jejich kvalitû. Z hlediska vybavení jsou laboratofie Sokolovské uhelné srovnatelné s obdobn mi piãkov mi pracovi ti kdekoliv v Evropû. Kontrolní odbûr vzorkû vyroben ch hnûdouheln ch briket z briketárny ve Vfiesové. Laboratofie provádûjí také komplexní rozbory vod od tûch povrchov ch pfies prûmyslové aï k vodám odpadním. 7
Basketbalistky v bojích o titul Poprvé v nejvy í soutû- Ïi a uï po boku absolutní republikové piãky. Takov je leto ní vstup mlad ích dorostenek Basketbalového centra mládeïe Sokolov do extraligy. Za první polovinu sezóny se t m doslova neodlepil z první pfiíãky tabulky. Teì nás ale ãekají hodnû tûïké zápasy, fiíká Jifií WidÏ, jeden z t mov ch kouãû. Odhadovat se tak s ohledem na nadcházející utkání nedá vûbec nic. Dokonce ani jaká je ance, Ïe t m na pici zûstane. Skoro celou první polovinu sezóny jsme totiï hráli doma, kdeïto teì nás ãekají soupefii na jejich hfii tích, fiíká WidÏ. UÏ poãátkem února tak dorostenky vyrazí do souboje s praïskou Slovankou. Vzápûtí je ãekají nároãná stfietnutí s obûma brnûnsk mi t my a úplnû na závûr sezóny pak doma WBA Sparta Praha. Baník Habartov ve stfiedu tabulky Ze stfiedu tabulky vstoupí do druhé poloviny sezóny fotbalisté habartovského Baníku. Ti si loni vybojovali postup do A tfiídy, kde se jim ale zatím dafií se stfiídav mi úspûchy. Zaãátek sezóny nebyl zrovna moc dobr, pfiiznává Libor DoleÏal, pfiedseda TJ Baník Habartov, pod kter t m spadá. MuÏÛm se sice postupnû dafiilo zlep ovat hru, ale nakonec se zastavili v polovinû pole. Ztratili jsme totiï doma zbyteãnû dvû utkání, ve kter ch jsme pfiitom vût inu herní doby byli v raznû lep í. Podle pfiedsedy Baníku je t mov m cílem pfiehoupnout se právû do první ãásti tabulky. Prostû aspoà mít na dohled baráï, aby mûli hráãi nûjakou motivaci, fiíká DoleÏal. Podle nûho ale na dal í postup fotbalisté habartovského A t mu zatím nepom lí. A to i pfiesto, Ïe disponují stabilním kádrem, ve kterém si vystaãí pfieváïnû s vlastními odchovanci. Jedna vûc je postoupit a druhá vûc je udrïet se. Myslím, Ïe kdyï si dáme cíl hrát v horní ãásti A tfiídy, je to pfiesnû to, na co mû- Ïeme v souãasné dobû dosáhnout, dodává DoleÏal. TJ Baník Habartov vznikla v 50. letech minulého století a patfií k dlouhodobû podporovan m organizacím ze strany Sokolovské uhelné. V souãasné dobû má kolem 350 ãlenû, z toho 80 procent tvofií mládeï do 18 let. Vedle fotbalistû sdruïuje také achov a nohejbalov oddíl. Více informací na stránkách: www.mestohabartov.cz Pfiehled zápasû HC Energie Karlovy Vary na domácím ledû Pátek 15. 2. 2008 od 18.00 hodin HC Energie Karlovy Vary HC Kladno âtvrtek 21. 2. 2008 od 17.30 hodin HC Energie Karlovy Vary HC âeské Budûjovice Pfiehled zápasû HC Banik Sokolov na domácím ledû Sobota 9. 2. 2008 od 17.00 hodin HC Baník Sokolov HC Písek Sobota 16. 2. 2008 od 17.00 hodin HC Baník Sokolov HC Kutná Hora Stfieda 27. 2. 2008 od 18.00 hodin HC Baník Sokolov HC Kolín Sokolovské basketbalistky by chtûly z palubovky odejít vítûznû i na konci leto ní extraligové sezóny. Karlovar tí krasobruslafii zaãínají bodovat na republikov ch soutûïích. Je tû nedávno pfiitom nebylo vûbec jisté, zda se podafií tradici tohoto sportu v lázních vûbec obnovit. Tamní oddíl totiï zaãátkem 90. let zcela zanikl. Zatím nejlep í z karlovarsk ch je jedenáctiletá Lucie Prokopová, která v loàském celostátním pohárovém Ïebfiíãku skonãila estnáctá ze 141 úãastníkû. A to je velik úspûch. Tím, Ïe jsme zaãínali v roce 2000 úplnû od nuly, teprve teì nám dorûstají dûti, které mají ance na umístûní i v soutûïích, fiíká jedna z oddílov ch trenérek Marta Svobodová. Dûti se totiï mohou zaãít uãit krasobruslení jiï ve ãtyfiech letech, ale do vrcholové kondice se dostávají teprve v období kolem patnáctého roku. I kdyï i to je hodnû rûzné. Je to individuální sport. A navíc hodnû záleïí na tom, jak se vyrovnají s pubertou a zda dokáïí i po tomto období pokraãovat, poukazuje na moïná úskalí trenérka. Podle ní ale nadûjí má klub jiï celou fiadu. Napfiíklad mezi pûti aï sedmilet mi dívkami máme tak tfii aï ãtyfii dívky, které by mohly b t úspû né, a napfiíklad Kaãenka Rube- ová se jiï dostala na 16. pfiíãku v celostátním Ïebfiíãku. Naopak dlouhodob problém mají krasobruslafii s nedostatkem chlapcû. Tady hodnû táhne hokej, pfiiznává Svobodová. Na druhou stranu nás alespoà tû í fakt, Ïe ãást budoucích hokejistû zaãínala s bruslením právû v na í bruslafiské kole. ance na udrïení v první ãtyfice ale, alespoà podle mého názoru, holky urãitû mají. A to i pfiesto, Ïe piãka soutûïe je hodnû vyrovnaná a ãasto se rozhoduje aï v posledních minutách zápasû o pouh ch nûkolik bodû, poukazuje WidÏ. Pokud by se tak sokolovsk m dorostenkám podafiilo do bfiezna udrïet na pfiedních pfiíãkách tabulky, nejen Ïe by postoupily do play off, ale také by mohly v kvûtnu zasáhnout do bojû o titul mistryà âeské republiky. A uï jen to by byl obrovsk úspûch, dodává WidÏ. Basketbalové centrum mládeïe je dlouhodobû podporováno Sokolovskou uhelnou. Více informací na adrese: www.bcmsokolov.cz Svût piãkové módy a vizáïe v Sokolovû Exkluzivní moïnost na vlastní kûïi si vyzkou et umûní pfiedních stylistû, návrháfiû a dal ích specialistû mûly v polovinû ledna Ïeny zamûstnané v Sokolovské uhelné. Firma ve spolupráci s agenturou S9 Company a spoleãností Sokorest uspofiádala v sokolovském Hornickém domû exkluzivní show Image SU, jejímï cílem bylo jediné: ukázat kaïdému, Ïe i zdánlivû obyãejná Ïena se mûïe bûhem chvilky promûnit ve skuteãnou lvici salónû. Vedle sportovních úspûchû klubu jsou v poslední dobû populární i jeho exhibiãní vystoupení. Pfied nedávnem tak mladí karlovar tí krasobruslafii otevfieli napfiíklad stadion ve Stfiíbfie. Na domácím ledû plánují Exhibici pro vefiejnost 16. 3. 2008 ve 14.00 hodin. Krasobruslafisk klub Karlovy Vary patfií mezi organizace podporované Z KULTURY 8. 2. 2008 Sokolov Mûstsk dûm kultury velk sál Tel.: 352 324 729, 352 324 715 MATURITNÍ PLES GYMNÁZIUM SOKOLOV (4.D, 4.C) Tradiãní maturitní ples sokolovského gymnázia v Hornickém domû. Od 19.00 hodin 9. 2. 2008 Chodov Staromûstská ulice Tel.: 352 665 893, 352 665 291 STAROMùSTSK MASOPUST Tradiãní masopustní férie, ma karní karneval s masopustním prûvodem, jarmark, program po cel den. Od 9.00 hodin 16. 2. 2008 Jáchymov Kulturní dûm Tel.: 353 811 097, 353 811 667 MA KARNÍ BÁL PRO DùTI Zábavná akce pro dûti. Od 15.00 hodin 16. 2. 2008 Jáchymov Kulturní dûm Tel.: 353 811 097, 353 811 667 MA KARNÍ BÁL PRO DOSPùLÉ Taneãní zábava v maskách. Od 20.00 hodin 19. 2. 2008 Jáchymov LS Radium Palace Tel.: 353 831 715, 353 835 111 KONTRAST Koncert. Cikánské melodie a ãardá e hraje kapela Kontrast. Od 19.30 hodin 22. 2. 2008 Sokolov Mûstsk dûm kultury velk sál Tel.: 352 324 729, 352 324 715 MATURITNÍ PLES SO a SOU KYN PERK (4.O, 2.P, 2.P-DNV) Tradiãní maturitní ples v Hornickém domû. Od 20.00 hodin 23. 2. 2008 Sokolov Mûstsk dûm kultury velk sál Tel.: 352 324 715, 352 324 711 MATURITNÍ PLES II. IS TE (4.PP, 3.DP, 3.DS, 3.DT) Tradiãní maturitní ples sokolovské prûmyslovky v Hornickém domû. Od 20.00 hodin 28. 2. 2008 Sokolov zámek zimní zahrada Tel.: 352 623 930, 352 324 021 ALJA KA - ZEMù NA KONCI SVùTA Pfiedná ka Mgr. Jana perla vás seznámí s panenskou pfiírodou, národními parky ãi pûvodními obyvateli tohoto odlehlého koutu svûta. Vysoké hory a jejich ledovcové splazy, divoké fieky, rozsáhlé prostory tajgy a tundry. Od 17.00 hodin 29. 2. 2008 Sokolov Mûstsk dûm kultury velk sál Tel.: 352 324 729, 352 324 715 MATURITNÍ PLES III. IS TE SOKOLOV (4.PV, 4.PD) Tradiãní maturitní ples sokolovské prûmyslovky v Hornickém domû. Od 20.00 hodin Krasobruslafii zaãínají bodovat Sokolovskou uhelnou. Více informací na adrese: www.krasokv.cz Karlovarsk krasobruslafisk klub se prosazuje i na celostátních Ïebfiíãcích (foto archiv klubu) éfredaktor: Ing. Radim Kamler Redakãní rada: pfiedseda Ing. Jifií Radosta, ãlenové Ing. Josef Michalsk, Vladislav Podrack Adresa redakce: Kanceláfi G, Staré námûstí 69, 356 00 Sokolov Kontakty: redakce@emcgroup.cz Produkce: EMC, a. s., tel.: 251 091 211 Vydává: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a. s. Registrace: MK âr E 12592