EFEKTIVNÍ V ROBA část 3, díl 10, str. 1 3/10 Plánování zásob ve v robním procesu V dnešní době nelze hovořit o úspěšném zvládnutí výrobních a provozních činností a přitom nevěnovat bedlivou pozornost problematice plánování zásob. Zásoby reprezentují velké množství špatně uložených peněz a velmi neblaze ovlivňují hladký výrobní proces. Zásoba je určité množství výrobků, pro něž není konkrétní zákazník a které někde leží a čekají. Plánování zásob pojednává o tom, kolik, kdy a čeho ve výrobním procesu objednávat a posílat. Hlavním rozlišovacím znakem řízení výrobních zásob pro účely výrobního managementu je závislost či nezávislost poptávky po množství produkovaného výrobku. Závislá poptávka (Dependent demand) souvisí s kompletacemi finálních výrobků na montážních linkách, ze kterých sjíždí hotové zboží. Velikost poptávky po dílech a montážních podskupinách v tomto Zásoba Závislá poptávka
část 3, díl 10, str. 2 EFEKTIVNÍ V ROBA Nezávislá poptávka případě přímo závisí na závěrečném množství finálního výrobku. Například počet objednávaných pneumatik záleží na montážním plánu výrobce automobilů. Máme-li týdně vyrobit 1 000 aut, objednáme 5 000 pneumatik. Nezávislá poptávka (Independent demand) je v daném čase těžko předvídatelná. Odvíjí se od proměnné poptávky po finálních výrobcích. V našem příkladu se týká prognózovaného množství dokončených a skladovaných výrobků. Vidíme, že prognózování hraje i v řízení zásob důležitou roli a že bezprostředně souvisí se zajištěním pružného plánování. Pro úspû né plánování zásob má zásadní v znam prognózování poptávky Druhy zásob V našich výrobnách rozeznáváme následující druhy zásob: surovin a nakupovaných dílů, nedokončené výroby nebo přepravovaného zboží, hotových výrobků (třeba pro maloobchodní prodej), náhradních dílů, nástrojů a různých poddodávek. Cílem plánování a fiízení zásob nemûïe b t fiízení bez zásob, ale cílem je za kaïdé situace drïet v echny nezbytné druhy zásob v normû (pfiimûfienû nízk ch mezích). PoÏadavky Z uvedeného vyplývá, že při plánování zásob se neobejdeme bez kvalitní: a) evidence výšky jednotlivých druhů zásob, b) rozhodování o synchronizaci toku rozpracované výroby, velikosti a skutečném průběhu zakázek výrobním systémem. Dnešní výrobní plánování klade v oblasti efektivního řízení zásob následující skutečně nekompromisní požadavky (a z nich plynoucí cíle): 1. udržet v co nejnižší proporci velikost zásob na skladě a objednávek,
EFEKTIVNÍ V ROBA část 3, díl 10, str. 3 2. skutečně spolehlivě předpovídat všechny požadavky i poptávku včetně stanovení pravděpodobné chyby předpovědi, 3. opravdu znát průběžnou dobu výroby všech výrobků a skutečně řídit odchylky od této doby, 4. znát (metodicky odhadovat) náklady: skladování, objednávek a nedostatku výrobků, 5. používat Paretovu analýzu, systém klasifikace různých skladovaných položek zásob dle jejich významu (metoda ABC). Dosažení toho všeho přináší nutnost vynaložit enormní úsilí všech zúčastněných. Avšak jiné cesty k vyřešení uvedeného problému bohužel není. Pro evidenci stavu zásob se ve světě používají dva různé systémy: A. Periodický systém (Periodic system) fyzický součet skladovaných položek se provádí v pravidelných intervalech (týdně, měsíčně) s cílem rozhodnout, kolik které položky objednat na příští období. Mnoho malých prodejců používá tento způsob řízení. Manažer v něm pravidelně kontroluje stav položek, aby zjistil situaci. Potom prognózuje poptávku příštího období, aby mohl rozhodnout, kolik objedná. Výhodou tohoto systému je jednoduchost a nízké náklady. Objednávka více položek vzniká najednou. To zvyšuje produktivitu práce a přináší úsporu nakládání a vykládání. Vše dobře funguje za předpokladu rovnoměrné poptávky. Periodický systém má i nevýhody, mezi které patří: nedostatečná kontrola stavu zásob mezi periodami, potřeba zabezpečení proti možnosti vzniku nedostatku mezi periodami, potřeba podnikatelsky rozhodnout o výši zásoby na příští období. Periodick systém
část 3, díl 10, str. 4 EFEKTIVNÍ V ROBA PrÛbûÏn zásobovací systém Nev hoda Systém dvou ko Û Kontinuální systém Náklady skladování B. Průběžný (kontinuální) zásobovací systém (Perpetual inventory system) monitoruje úroveň zásob každé položky nepřetržitě. Automaticky se znovu objednává fixní množství Q (Economic order size), pokud zásoba klesne pod předem stanovené množství. Mezi jasné výhody tohoto systému patří nepřetržitá znalost stavu zásoby každé položky a rovněž možnost stanovit ekonomické množství Q. Nevýhodou jsou vyšší náklady. Také se ale může stát, že výsledek nesplní očekávání, protože například někdo kradl, položky byly poškozeny, znehodnoceny atd. To je ale jiná problematika, která na podstatě věci nic nemění. Průběžný (kontinuální) zásobovací systém může být buď jednoduchý, nebo složitější. Ve světě je známým příkladem jednoduchého systému tzv. systém dvou košů. Systém dvou košů (Two bin system) znamená, že máme zásobu vysoce standardizovaného dílu ve dvou koších. Když díl v jednom koši dojde, nahradí se druhým a původní se znovu naplní. Takový způsob řízení se zvlášť hodí pro jednoduché a levné položky, které se určitě znovu objednají. Průběžný zásobovací systém pracuje kontinuálně, nebo také ve skutečně malých dávkách. Známým příkladem aplikace kontinuálního systému je užití čárkového kódu (Universal Product Code UPC). Do oblasti nákladů skladování (Holding, carrying costs) řadíme náklady vztahující se k fyzickým skladovaným položkám. Tyto náklady obsahují: úroky, pojištění, daně, znehodnocení (amortizaci), zastarávání, zkažení, krádeže, poškození, oportunitní náklady a podobně.
EFEKTIVNÍ V ROBA část 3, díl 10, str. 5 Náklady nedostatečných zásob (Shortage costs) vznikají v důsledku nepříjemného stavu, při kterém poptávka převýšila zásobu. Sem patří i oportunitní náklady způsobené neuskutečněnými obchody, náklady ztráty důvěry zákazníků, penále atd. Interně může výpadek mezioperačních zásob způsobit velké ztráty na montáži, prostoje a výpadky produkce. To jde jen těžko měřit, a tak se musí odborně odhadnout. Náklady nedostateãn ch zásob
část 3, díl 10, str. 6 EFEKTIVNÍ V ROBA