âíslo 4 ROâNÍK 19 Byl první máj... 1886. V tento den zablokovaly celé Chicago stávky a demonstrace, protoïe Americká federace pracujících poïadovala, aby bylo zákonnou normou ustanoveno, Ïe od 1. kvûtna 1886 je pracovní doba osmihodinová. Tyto demonstrace policie rozehnala. Nûkolik demonstrantû pfii nich zemfielo a dal í utrpûli váïná zranûní. O nûkolik let pozdûji pfii li francouz tí odboráfii s návrhem na celosvûtov Svátek práce. ProtoÏe ameriãtí dûlníci jiï od roku 1888 pofiádali manifestace 1. kvûtna na pamûè nevinnû odsouzen ch a popraven ch chicagsk ch dûlníkû, usnesl se sjezd dne 20. ãervence 1889 rovnûï na tomto datu. DÛleÏit m momentem sjezdu byly návrhy na obnovení Internacionály, takïe tento sjezd b vá oznaãován jako poãátek tzv. Druhé internacionály. Dnes je první kvûten dnem manifestací politick ch stran, anarchistick ch demonstrací, neonacistick ch prûvodû ãi jin ch protestních akcí. Pfiesto je Svátek práce stále hlavnû mezinárodní dûlnick svátek, kter se od roku 1890 slaví jiï 118 let. Díky iniciativû Regionální rady odborov ch svazû Jihomoravského kraje se letos jiï poosmé se li odboráfii na oslavû 1. máje v Brnû na hradû pilberk. I pfies poãáteãní nepfiízeà poãasí, krátk dopolední dé È a studen vítr se se lo hodnû lidí. V programu vystoupila hudební skupina Renegáti, Folklorní soubor z Dolního Rakouska, taneãní country skupina Honky Tonk a jako bonbonek na závûr skupina Maxim Turbulenc. Mezi jednotliv mi kulturními body mohli úãastníci vyslechnout místopfiedsedu âmkos ZdeÀka Málka, kter informoval o dopadech reformy vefiejn ch financí na obãany âr a o protestních akcích, které konfederace pfiipravuje v následujících t dnech, a RNDr. Jifiího Schlangera, pfiedsedu OS zdravotnictví a sociální péãe, kter hovofiil o zdravotní reformû a privatizaci fakultních nemocnic a poji Èoven. V pfií tích mûsících se vláda chystá na dal í útok na práva zamûstnancû, která jsou zakotvena v zákoníku práce. Z tohoto hlediska má 1. máj nadále svûj zfiejm odkaz i v znam a stále mûïe b t chápán jako den boje za práva pracujících. Michal Votava V â Í S L E : Jak si spoãítat ãistou mzdu v roce 2008 (str. 3) Zmûna v placení ãlensk ch pfiíspûvkû od ãervence 2008 (str. 3) Zákoník práce po rozhodnutí Ústavního soudu (str. 4) Neklid v Lublani (str. 7) Mûsíãník Odborového svazu UNIOS 12. KVùTNA 2008 Rada âmkos schválila mûsíc protestû Dne 14. 4. 2008 jednala Rada âmkos mimo jiné o dal ím postupu odborû v dobû vyhlá- ené stávkové pohotovosti a rozhodla o zahájení tzv. mûsíce protestû. âmkos vyz vá obãany, vefiejnost a odboráfie k úãasti a podpofie tûchto protestních akcí. Podpofite akce odborû! Pfiijìte pfied Úfiad vlády v Praze vïdy v 15 hodin: 21. kvûtna - Proti zdravotnické loupeïi! 28. kvûtna - Proti penzím im memoriam a chudobû ve stáfií! 2. ãervna - Proti nespravedliv m reformám! 9. ãervna - Proti kolství bez penûz! Tripartita sociální dialog, nebo nemístná v mûna názorû? Jednání tripartity se koncem bfiezna nûjak nepovedlo. V tisku se objevují názory, komu to vyhovuje a kdo za to mûïe. Bez dûvodû, proã se zástupci tripartity roze li je tû pfied zahájením schûze, lze konstatovat, Ïe projednávání novely zákona o zamûstnanosti pár dní pfied jejím projednáváním ve vládû je v poslední dobû normálním pfiístupem souãasné vlády. Pak mûïeme dodat, Ïe i vystoupení pana premiéra patfií v poslední dobû mezi jeho standardní v kony. Hospodáfiské noviny napsaly, Ïe premiér fiekl: V roky pfiipisované mému hulvátství jsou privátní, nebo se t kají mé vnitfiní integrity. To je v rok hodn pfiedstavitele vlády. Abychom si srovnali, co pan premiér fiekl v bfieznu a co nepopírá: Tripartita vûbec neplní svoji roli. Vláda nûco pfiedkládá a zamûstnavatelé nebo zástupci zamûstnancû to trhají na kusy. Pokud jsem mûl pochybnosti, po stravenkách mám jistotu. Jednání se slep mi a hluch mi. Koho ti lidé vlastnû reprezentují? Na stranû odborû sedí zástupci deseti procent zamûstnancû a permanentnû vystupují proti jejich zájmûm. A na stranû zamûstnavatelû sedí hlavnû velké podniky s velk mi odbory. A pfiitom jsou to odbory, které lïou sv m ãlenûm, a zamûstnavatelé, ktefií umoïàují pomocí stravenek edou ekonomiku. Bez naráïek na to, co a jak bylo opravdu fieãeno a co pfiiznává premiér, je i tento jím potvrzen v rok uráïkou celé tripartity. Odbory vládu za její pfiístup jiï del í dobu kritizují, protoïe jejich pfiipomínky vûbec nezohledàuje. Pohrozily tím, Ïe pokud se situace nezmûní, odbory tripartitu opustí. Také pfiedstavitelé zamûstnavatelû pova- Ïují zpûsob, jak m premiér schûzi rady tripartity zahájil, za nepfiípustn. A sdûlili, Ïe jsou ochotni vést diskusi a hledat konsenzus, ale odmítají jak koli diktát. Po omluvû premiéra se tripartita opût se la, ale jiï bez jeho úãasti. TakÏe byla novela zákona projednána den pfied jejím projednáním ve vládû. Co se stane s pfiipomínkami sociálních partnerû, jak bude dále tripartita fungovat a zda má tento pfiístup k jednání cenu, si nestrann pozorovatel nakonec ujasní sám a nepotfiebuje ani názor novináfiû. Petr Pech
Odboráfiské billboardy Celkem 55 billboardû, které kritizují návrh reformy zdravotnictví a vyz vají k protestûm, je moïné spatfiit u hlavních silnic v âesku. Velkoplo nou antireklamu vládním reformním zámûrûm se rozhodla uspofiádat âeskomoravská konfederace odborov ch svazû (âmkos). Billboardová kampaà potrvá mûsíc. Je to vûbec poprvé, kdy âmkos zvolila billboardy, aby upoutala vefiejnost, podotkla mluvãí odborû Jana Ka - parová. Konfederace, která sdruïuje 32 odborov ch svazû s asi 540 000 ãlenû, je od zaãátku bfiezna kvûli reformám ve stávkové pohotovosti. Kromû kampanû pfiipravuje i demonstrace, které by se mûly od 21. kvûtna konat po ãtyfii stfiedeãní odpoledne pfied sídlem vlády. Pfiedáci stále ãastûji mluví i o stávce. Rozhodnout by o ní mûl 20. kvûtna snûm âmkos. (1. 5.) Seniofii podpofií âssd Pfiedstavitelé Rady seniorû se s éfem sociální demokracie Jifiím Paroubkem dohodli, Ïe podpofií âssd ve volební kampani pfied podzimními volbami do senátu a krajsk ch zastupitelstev. Pfiedseda Rady seniorû Zdenûk Pernes uvedl, Ïe je jeho organizace obãansk m sdruïením konfederaãního typu, funguje podobnû jako odbory a sdru- Ïuje zhruba 320 000 dûchodcû v 16 organizacích. Rada seniorû umoïní sociálnûdemokratick m kandidátûm do krajsk ch zastupitelstev a senátu debaty s dûchodci, pfii kter ch jim budou vysvûtlovat volební program âssd. Podle v poãtû âssd dûchodci sanovali za první pololetí leto ního roku vládní reformu vefiejn ch financí 7000 korunami. Aby si udrïeli stejn Ïivotní standard, jak mûli loni, museli tuto ãástku utratit ze sv ch úspor nebo se obrátit na své dûti ãi vnouãata. (29. 4.) Demonstrace proti reformám Asi 300 lidí demonstrovalo v Ústí nad Labem proti reformám vefiejn ch financí a zdravotnictví. Milan tûch, pfiedseda âeskomoravské konfederace odborov ch svazû (âmkos), která demonstraci svolala, fiekl, Ïe jde o test ochoty obãanû âeské republiky zúãastnit se pfiípadné generální stávky, kterou by odbory kvûli reformám vyhlásily. Odboráfi tí pfiedáci v projevech kritizovali hlavnû zmûnu daní a zavádûní rûzn ch poplatkû. Podle M. tûcha po jejich zavedení kaïd ze zamûstnancû státu odvede o nûkolik tisíc korun roãnû více. Kritizoval i snahu prodlou- Ïit dobu odchodu do dûchodu na 65 let, snahy o zmûnu zákoníku práce nebo privatizaci fakultních nemocnic a zdravotních poji Èoven. (29. 4.) Lékafiské odbory nevylouãily stávku doktorû Dle pfiedsedy Lékafiského odborového klubu - Svazu ãesk ch lékafiû (LOK-SâL) Martina Engela by lékafii mohli v ãervnu pfieru it práci a stávkovat na protest proti reformním plánûm ministra zdravotnictví Tomá e Julínka (ODS). Lékafiské odbory kritizují JulínkÛv návrh na pfievod univerzitních nemocnic a zdravotních poji Èoven na akciové spoleãnosti. Proti návrhûm reformních zákonû chtûjí lékafii demonstrovat 21. kvûtna. Podle dopadû akce se pak odboráfii rozhodnou, zda uspofiádají stávku. VÏdycky je dobré, kdyï má ãlovûk jeden tah kupfiedu, uvedl k pfiípadnému pfieru ení práce M. Engel. Podle nûj by Julínkovy kroky byly nevratné a mohly by zhor it péãi. Lékafiské odbory jsou souãástí koalice pro dostupné a kvalitní zdravotnictví, která vznikla letos zaãátkem února. Zastfie uje kromû LOK-SâL i zdravotnické odbory, pacientské organizace a dal í sdruïení. Protesty chtûjí lékafiské odbory uspofiádat spolu s koalicí. Dosáhnout chtûjí toho, aby akce byly masové. (22. 4.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY KdyÏ jsme poprvé v loàském roce svolali na spoleãné zasedání do hotelu Bezdûz u Máchova jezera ãleny sekce teplárenství, vefiejnû prospû n ch sluïeb (VPS) a bytov ch druïstev (BD), netu ili jsme, jak to vyvolá kladn ohlas. TakÏe jsme dospûli k názoru, Ïe stejnou akci naplánujeme i na jaro 2008. Roz ífiené zasedání profesních sekcí probûhlo ve dnech 21., 22. a 23. dubna na stejném místû jako loni. První den zasedání zahájil Lubomír Pavlík, pfiedseda sekce teplárenství. Bylo ukonãeno následujícím dnem exkurzí do CZT (Centrální zásobování teplem) Bene ovská Dûãín, které se zúãastnil i Karel Sladkovsk, pfiedseda Odborového svazu UNIOS. S nûkter mi ãleny sekce pokraãoval do Dûtského domova v Ústí nad Labem-Stfiekov, kter v loàském roce obdrïel od OS UNIOS pfiíspûvek na vybavení obytné buàky. Svaz zvaïuje dal í materiální v pomoc. F. Kaláb, pfiedseda sekce VPS, a M. Folková, pfiedsedkynû sekce BD, zaãali jednání rekapitulací roku 2007. Pfiipomnûli podzimní setkání zástupcû profesních sekcí Odborového svazu UNIOS a Slovenského odborového svazu sluïeb (SOZ-S), které se konalo v Pie Èanech. Jednalo se vlastnû o setkání poslední. V prosinci 2007 SOZ-S svoji ãinnost ukonãil a následnû se slouãil s OZ KOVO. Souãasnû se sekcemi probíhaly v hotelu Bezdûz semináfie pofiádané OS UNIOS, na kter ch, kromû lektorû BOZP, pfiedná el i svazov právník Jaromír Zrutsk. Vysvûtlil ãlenûm sekcí problematiku vnitfiního pfiedpisu v souvislosti se zmûnou zákoníku práce provedenou s úãinností od 14. 4. 2008 zákonem ã. 116/2008 Sb. Roz ífieného jednání se kromû místopfiedsedy svazu Petra Pecha zúãastnil i pfiedseda svazu Karel Sladkovsk. Jejich informace se t kaly pfiedev ím reformy vefiejn ch financí, dûchodové reformy a pfiipravované reformy zdravotnictví, které jsou dûvodem, jak zdûraznil Karel Sladkovsk, proã Rada âmkos vyhlásila stávkovou pohotovost, schválila zahájení propagaãní kampanû a svolání regionálních mítinkû (setkání) âmkos na období od 25. 3. 2008 do zaãátku kvûtna 2008 ve vybran ch regionálních centrech. Závûrem zasedání probûhla diskuze k dané problematice. Jana S korová Zasedala sekce teplárenství Zasedání roz ífiené sekce teplárenství OS UNIOS se uskuteãnilo ve dnech 21. 4. - 22. 4. 2008. Vlastní zasedání bylo rozdûleno na dvû ãásti. První ãást se konala v hotelu Bezdûz ve Star ch Splavech. V úvodu jednání pfiedseda sekce zhodnotil ãinnost za loàsk rok a nastínil plán na druhé pololetí leto ního roku. Roz ífiené zasedání sekcí K tomuto bodu vystoupili v ichni ãlenové sekce, ktefií vyjma hodnocení vysoce ocenili práci odborn ch zamûstnancû svazu, vãetnû vedení jak na práci sekce tak pfii jejich pomoci v základních organizacích. Pfiedseda odborového svazu Karel Sladkovsk informoval ãleny o postupu âmkos po vyhlá ení stávkové pohotovosti. Jde zejména o tzv. koleãko manifestací, pfies mûsíc nespokojenosti aï po pfiípadnou generální stávku rozpoãtov ch a pfiíspûvkov ch organizací. ZdÛraznil i pfiístup odborû k reformû zdravotnictví. Zde jde zejména o zabránûní nevratn ch krokû v této oblasti. Úvodní ãást jednání zakonãil sv m vystoupením místopfiedseda svazu Petr Pech informacemi o stavu hospodafiení svazu, o v voji v ãlenské základnû a o pfiipravovan ch organizaãních zmûnách v regionální struktufie svazu. Druhá ãást se uskuteãnila jako v jezdní zasedání do a. s. TERMO Dûãín, která je ãlenem skupiny MVV Energie CZ. Za vedení akciové spoleãnosti se jednání zúãastnili místopfiedseda pfiedstavenstva Ing. Ondra a ãlen pfiedstavenstva Ing. imoník. Oba pánové ãlenûm sekce pfiedvedli vysoce kvalifikovanou prezentaci akciové spoleãnosti poãínaje organizaãní strukturou firmy pfies kvalifikaãní strukturu zamûstnancû aï po sociální program a ekonomické v sledky. Firma je od roku 2003 v kladn ch ãíslech a její zisk za rok 2007 dosáhl témûfi 40 milionû Kã. Rentabilita firmy je na 10,8 %. Po svém vystoupení odpovídali na dotazy ãlenû sekce. Závûrem této ãásti byla exkurze na jedno z nejmodernûj ích zafiízení v na í republice na centrální zdroj tepla, kter vyuïívá pro v robu tepla termální vody. Tento zdroj byl postaven nákladem 531 milionû Kã a je specifick tím, Ïe vyrábí nejen teplo a elektrickou energii, ale dokáïe ze zbytkové termální vody vyrobit i pitnou vodu, kterou dodává do sítû. Lubo Pavlík, pfiedseda sekce teplárenství Dal í jednání o rûstu mezd PfiestoÏe je tû nemáme provedeno vyhodnocení kolektivních smluv uzavfien ch pro leto ní rok, pfiedpokládáme, Ïe mzdov rûst sjednan v kolektivních smlouvách se vût inou pohybuje okolo 4 aï 5 %. V mnoh ch kolektivních smlouvách odborové organizace sjednaly moïnost dal ího otevfiení kolektivního vyjednávání v pfiípadû rûstu Ïivotních nákladû nad sjednanou hranici. Míra inflace, a to inflace vyjádfiené pfiírûstkem indexu spotfiebitelsk ch cen ke stejnému mûsíci pfiedchozího roku (tato inflace nám nejlépe odráïí zmûnu cenové hladiny ve vykazovaném mûsíci daného roku), byla od poãátku roku v jednotliv ch mûsících vysoká. Dokladují to následující statistické údaje: leden - 7,5 %, únor - 7,5 %, bfiezen - 7,1 %. Inflace za mûsíc duben se bude pravdûpodobnû pohybovat na stejné úrovni (âsú zvefiejní v voj 12. 5. 2008). JestliÏe Ïivotní náklady pfiekroãily limit sjednan v kolektivní smlouvû, je nutné zahájit vyjednávání o sjednání dodatku k této smlouvû a neãekat, Ïe návrh pfiedloïí zamûstnavatel. Ing. Anna Kodlová
PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Jak si spoãítat ãistou mzdu v roce 2008 Od poãátku leto ního roku se zmûnil systém v poãtu ãistého pfiíjmu zamûstnance. Zmûnu ve zpûsobu zdanûní pfiíjmu pfiinesl zákon ã. 261/2007 Sb., o stabilizaci vefiejn ch rozpoãtû, kter novelizoval rovnûï zákon ã. 586/1992 Sb., o daních z pfiíjmû (dále jen ZDP). Jednou z hlavních zmûn je zmûna v postupu stanovení zdanitelného základu podle odst. 13 6 ZDP. Pfiíjem ke zdanûní jiï není jako v minul ch letech hrubá mzda sníïená o pojistné a daàové odpoãty, ale od poãátku roku 2008 je to tzv. superhrubá mzda, tj. mzda nav ená o pojistné, které má povinnost hradit zamûstnavatel. Superhrubá mzda je v pfiípadû: pracovní smlouvy - hrubá mzda + 35 % (26 % sociální pojistné, dále jen SP, a 9 % zdravotní pojistné, dále jen ZP), dohody o pracovní ãinnosti - hrubá mzda + 35 % (26 % SP a 9 % ZP, pokud se jedná o pfiíjem 400 Kã a více. Do pfiíjmu 399 Kã se SP a ZP nehradí), dohody o provedení práce - hrubá mzda = superhrubá (SP a ZP se nehradí), odmûny za v kon funkce - hrubá odmûna + 9 % (hradí se pouze ZP z odmûny 400 Kã a vy í). Pfii v poãtu musíme vzít v úvahu rovnûï nov pojem, a to maximální vymûfiovací základ pro placení pojistného (SP i ZP). Je jím 48násobek prûmûrné mzdy, pro rok 2008 je to ãástka 1 034 880 Kã. Pfiesáhne-li v kalendáfiním roce úhrn vymûfiovacích základû zamûstnance maximální vymûfiovací základ, neplatí z této ãástky pojistné zamûstnanec ani zamûstnavatel. Pro v poãet danû se tedy pouïije pouze hrubá mzda. Ze superhrubé mzdy, to je ze základu danû (zaokrouhleného do 100 Kã na celé koruny nahoru a nad 100 Kã na celé stokoruny nahoru), vypoãítáme zálohu na daà ve v i 15 %. SráÏkovou daà rovnûï ve v i 15 % je moïné pouïít u pfiíjmu do 5000 Kã mûsíãnû hrubé mzdy (pfied zv ením na superhrubou) zamûstnance, kter nepodepsal u zamûstnavatele Prohlá ení k dani, a proto nelze vyuïít dal í slevy na dani podle zákona. Vypoãtená záloha na daà se sniïuje u zamûstnance s podepsan m prohlá ením o mûsíãní slevyna dani podle 35ba ZDP. Jedná se o: a) 2070 Kã (roãnû 24 840 Kã) na poplatníka, tuto slevu mohou novû od roku 2008 uplatnit i starobní dûchodci, b) 210 Kã (roãnû 2520 Kã), pobírá-li poplatník ãásteãn invalidní dûchod, c) 420 Kã (roãnû 5040 Kã), pobírá-li poplatník pln invalidní dûchod, d) 1345 Kã (roãnû 16 140 Kã), je-li poplatník drïitelem prûkazu ZTP/P, e) 335 Kã (roãnû 4020 Kã) u poplatníka po dobu, po kterou se soustavnû pfiipravuje Pro období od 1. 7. 2008 do 30. 6. 2009 je základem pro v poãet ãlensk ch pfiíspûvkû dosaïen prûmûrn hrub mûsíãní v dûlek (fyzické osoby) v roce 2007, vyhlá en âesk m statistick m úfiadem, ve v i 21 692 Kã. Co tato zmûna pfiinese v praxi? (Zv ené ãástky jsou ti tûny tuãnû) Ty organizace, které odesílají svazu 35 % podle bodu 1.A ãl. 17 Stanov OS UNIOS, budou od ãlenû svazu u nich sdruïen ch vybírat: - od ãlena-zamûstnance 1 % z ãisté mzdy (platu) - maximálnû 304 Kã mûsíãnû, - od ãlena OSVâ 217 Kã mûsíãnû, - od ostatních ãlenû bez pfiíjmu 22 Kã mûsíãnû. Ty organizace, které odesílají svazu pau ální ãástku podle bodu 1.B ãl. 17 stanov, budou svazu odesílat: - za ãlena-zamûstnance nebo OSVâ 69 Kã mûsíãnû, - za ãlena bez pfiíjmu 7Kãmûsíãnû. na budoucí povolání studiem nebo pfiedepsan m v cvikem, a to aï do dovr ení vûku 26 let, nebo po dobu prezenãní formy studia v doktorském studijním programu, kter poskytuje vysoko kolské vzdûlání, aï do dovr ení vûku 28 let. Mûsíãní slevy na dani lze odeãíst pouze do v e zálohy na daà vypoãtené podle zákona, nelze jít do minusu. Po odeãtení mûsíãní slevy se uplatní mûsíãní daàové zv hodnûní (viz 35 ZDP): - 890 Kã (10 680 Kã roãnû) na vyïivované dítû, dvojnásobek ãástky, tj. 1780 Kã mûsíãnû, jedná-li se o dítû, které je drïitelem prûkazu ZTP/P). Podmínkou pro poskytnutí daàového zv hodnûní je, Ïe poplatník má pfii zdanûní mûsíãní mzdy pfiíjem alespoà ve v i poloviny minimální mzdy. Za zdaàovací období musí mít pfiíjem nejménû ve v i estinásobku minimální mzdy (48 000 Kã). Uvedené zv hodnûní se uplatní formou slevy na dani nebo daàového bonusu, popfi. kombinací obou forem. Maximálnû lze uplatnit daàov bonus do v e 4350 Kã mûsíãnû (52 200 Kã roãnû). Mûsíãní slevu na dani mûïe zamûstnavatel odeãíst u zamûstnance maximálnû do vypoãtené zálohy sníïené o prokázané ãástky mûsíãní slevy na dani podle 35ba ZDP. Mûsíãní daàov bonus vznikne u zamûstnance tehdy, kdyï vypoãtená záloha na daà sníïená o mûsíãní slevu ( 35ba ZDP) bude niï í neï nároková ãástka mûsíãního daàového zv hodnûní. Mûsíãní bonus musí ãinit minimálnû 50 Kã a lze jej vyplatit maximálnû do v e 4350 Kã mûsíãnû. Dal í slevy na dani a sníïení danû je moïné pouïít aï pfii roãním zúãtování danû. Jedná se o slevu: - na manïelku (manïela) Ïijící s poplatníkem v domácnosti ve v i 24 840 Kã roãnû, pokud nemá vlastní pfiíjem pfiesahující za zdaàovací období 38 040 Kã; je-li manïelka (manïel) drïitelkou prûkazu mimofiádn ch v hod III. stupnû (zvlá È tûïké postiïení s potfiebou prûvodce) - prûkaz ZTP/P (dále jen prûkaz ZTP/P), zvy uje se ãástka 24 840 Kã na dvojnásobek. Základ danû je moïno pfii roãním zúãtování sníïit o: - dary poskytnuté obcím a právnick m osobám a fyzick m osobám v âr na zákonem stanovené úãely, pokud úhrnná hodnota darû pfiesáhne 2 % ze základu danû, anebo ãiní alespoà 1000 Kã. Obdobnû se postupuje v pfiípadû poskytnutí darû na financování odstraàování následkû povodní a záplav, ke kter m do lo na území âr. V úhrnu lze odeãíst od základu danû nejv e 10 %. Jako dar na zdravotnické úãely se hodnota jednoho odbûru krve bezpfiíspûvkového dárce oceàuje ãástkou 2000 Kã. - ãástku, která se rovná úrokûm z úvûru ze Zmûna v placení ãlensk ch pfiíspûvkû od ãervence 2008 U individuálních ãlenû v e mûsíãního ãlenského pfiíspûvku ãiní za ãlena-zamûstnance nebo OSVâ 152 Kã a za ãlena bez pfiíjmu 15 Kã. O zmûnû zpûsobu placení ãlenského pfiíspûvku podle 1.A nebo 1.B rozhodují ãlenové podle bodu 2 ãl. 17 stanov do 31. kvûtna pfiíslu - ného roku. Tuto skuteãnost je tfieba oznámit kontaktnímu místu svazu. Zmûnu fixních ãástek odsouhlasil v konn v bor OS UNIOS na svém bfieznovém zasedání. Dále upozoràujeme hospodáfie základních a místních organizací, ktefií odvádûjí ãlenské pfiíspûvky pfievodem z úãtu, aby nezapomínali na vyplàování variabilního a specifického symbolu. Jako variabilní symbol se uvádí organizaãní ãíslo základní ãi místní organizace, a to proto, aby úãetní poznala, od koho platba je. Období, za které je platba zaslána, se vyznaãí ve specifickém symbolu, napfi. 01020308 je za období leden aï bfiezen 2008. (pp) stavebního spofiení, z hypoteãního úvûru nebo z jiného úvûru poskytnutého v souvislosti s tûmito úvûry a pouïitého na financování bytov ch potfieb poplatníkû v téïe domácnosti, maximálnû v ak 300 000 Kã roãnû, - pfiíspûvek zaplacen poplatníkem na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem; odeãíst lze ãástku, která se rovná úhrnu pfiíspûvkû zaplacen ch na penzijní pfiipoji tûní se státním pfiíspûvkem sníïenému o 6000 Kã, maximálnû lze odeãíst 12 000 Kã roãnû, - poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaàovacím období na soukromé Ïivotní poji tûní na základû pojistné smlouvy za pfiedpokladu, Ïe v plata pojistného plnûní (dûchodu nebo jednorázového plnûní) je sjednána aï po 60 mûsících od uzavfiení smlouvy a souãasnû nejdfiíve v kalendáfiním roce, v jehoï prûbûhu dosáhne poplatník vûku 60 let, navíc za pfiedpokladu, Ïe pojistná smlouva s pevnû sjednanou pojistnou ãástkou pro pfiípad doïití s pojistnou dobou od 5 do 15 let vãetnû má sjednanou pojistnou ãástku alespoà na 40 000 Kã a pojistná smlouva s pevnû sjednanou pojistnou ãástkou pro pfiípad doïití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou ãástku alespoà na 70 000 Kã. Maximálnû lze odeãíst v úhrnu 12 000 Kã roãnû, - ãlenské pfiíspûvky zaplacené ve zdaàovacím období ãlenem odborové organizace odborové organizaci, která podle sv ch stanov obhajuje hospodáfiské a sociální zájmy, do v e 1,5 % zdaniteln ch pfiíjmû podle 6 ZDP s v jimkou pfiíjmû zdanûn ch sráïkou, maximálnû v ak do v e 3000 Kã za zdaàovací období. Pro prokázání této nezdanitelné ãástky je nutné potvrzení odborové organizace o v i zaplaceného ãlenského pfiíspûvku, - úhrada za zkou ky ovûfiující v sledky dal ího vzdûlávání, pokud nebyly hrazeny zamûstnavatelem, ani nebyly uplatnûny jako v daj poplatníka s pfiíjmy podle 7 ZDP, nejv e v ak 10 000 Kã (osoba se zdravotním postiïením 13 000 Kã a s tûïk m zdravotním postiïením 15 000 Kã). Pfiíklad: Zamûstnanec s podepsan m Prohlá ením k dani má mûsíãní pfiíjem 20 000 Kã. Tento poplatník pobírá ãásteãn invalidní dûchod a uplatàuje daàové zv hodnûní na tfii nezaopatfiené dûti. V poãet: Hrubá mzda 20 000 Kã plus pojistné na sociální zabezpeãení, které hradí zamûstnavatel za sebe, tj. 26 % + 5 200 Kã plus pojistné na zdravotní poji tûní, které hradí zamûstnavatel za sebe, tj. 9 % + 1 800 Kã Superhrubá mzda (20 000 + 5 200 + 1 800) základ pro v poãet zálohy na daà 27 000 Kã Záloha na daà sazbou 15 % (27 000 x 0,15) 4 050 Kã minus mûsíãní sleva na poplatníka ( 35ba) - 2 070 Kã minus mûsíãní sleva na ãásteãn invalidní dûchod ( 35ba) - 210 Kã Záloha na daà po slevû (4 050-2 070-210) 1 770 Kã Mûsíãní daàové zv hodnûní na tfii dûti (890 x 3) 2 670 Kã z toho: mûsíãní sleva ( 35c) 1 770 Kã mûsíãní daàov bonus (2 670-1 700) 900 Kã Záloha na daà po slevû podle 35ba a 35c 0 Kã DaÀov bonus 900 Kã Pojistné na sociální zabezpeãení, které hradí zamûstnanec, tj. 8 % z 20 000 1 600 Kã Pojistné na zdravotní poji tûní, které hradí zamûstnanec, tj. 4,5 % z 20 000 900 Kã K v platû: hrubá mzda - záloha na daà - sociální pojistné - zdravotní pojistné + daàov bonus (tj. 20 000-0 - 1 600-900 + 900) 18 400 Kã Ing. Anna Kodlová 3
Dne 12. bfiezna t. r. rozhodl sv m Nálezem Pl ÚS 82/06 Ústavní soud ve vûci návrhû poslancû a senátorû Parlamentu âr na zru ení nûkter ch ustanovení zákona ã. 262/2006 Sb., zákoník práce. Z dûvodû obsáhlosti ústavní stíïnosti uveden ch poslancû a senátorû nelze jejich námitky uplatnûné k zákoníku uvádût, omezíme se pouze na obsah zru ujícího Nálezu Ústavního soudu. Ústavní soud sv m rozhodnutím zru il jedenáct ustanovení platného zákoníku práce. Tato ustanovení zru il Ústavní soud dnem, kdy bude jeho nález publikován ve Sbírce zákonû. K tomu do lo dne 14. 4. 2008, kdy byl Nález Ústavního soudu pod ã. 116/2008 ãástky 37 publikován ve Sbírce zákonû. Pokud ústavní stíïnost napadala i dal í ustanovení zákoníku práce, pak Ústavní soud argumentaci stûïovatelû nepfiisvûdãil a jimi napadaná ustanovení zákona nezru il. Tato nezru ená ustanovení zákoníku práce zûstanou v platnosti i po publikaci Nálezu Ústavního soudu ve Sbírce zákonû. Ústavní soud sv m rozhodnutím pfiedev ím zru il ustanovení 2 odst. 1 vûtu druhou, tfietí a pátou zákoníku práce, upravující odchylky od zákona. Jde zfiejmû o nejpodstatnûj í zmûnu, která se projeví ve v ech oblastech pracovnûprávních vztahû. Uvedené ustanovení má zásadní v znam pro urãení, od kterého ustanovení zákoníku práce se lze odch lit a od kterého nikoli. JelikoÏ Ústavní soud shledal souãasné vymezení kogentnosti za protiústavní, po zru- ení v e uveden ch ãástí ustanovení 2 se nelze odch lit pouze v pfiípadech, kdyto zákoník práce zakazuje nebo z povahyustanovení vypl vá, Ïe se od nûj nelze odch lit a od ustanovení, kter mi se zapracovávají pfiedpisyevropsk ch spoleãenství. Podle Ústavního soudu je sice z ústavnûprávního hlediska akceptovatelné, aby smluvní volnost úãastníkû nebyla neomezená, a to z dûvodu respektování principu ochrany slab í strany pracovnûprávního vztahu. Pfii vymezení a formulaci ustanovení, která mají mít kogentní povahu, v ak zákonodárce dle názoru Ústavního soudu zjevnû nedocenil, Ïe zvolená koncepce pfiedstavuje pro úãastníky pracovnûprávního vztahu v na ich podmínkách zcela zásadní zmûnu. Úãastníci pracovnûprávních vztahû, zejména zamûstnavatelé, náhle nenacházejí vzor pro úpravu sv ch konkrétních vztahû, ale vyvstává jim nová, nevyzkou ená povinnost zkoumat právo z hlediska, zda v obecné rovinû pfiipu tûné odch lení se od konkrétního ustanovení zákona není zakázáno, a co víc, zda je tento pfiípadn zákaz pau ální, nebo zda existuje toliko zákaz odch lení se v neprospûch zamûstnance. Právo se pak stává právem v kladov m a z tohoto pohledu je právo pfiíli komplikované a do znaãné míry i neurãité pro uïivatele. V dûsledku zvolené legislativní techniky lze na mnoha místech zákoníku jen velmi obtíïnû a neurãitû usuzovat na to, jak zákaz chtûl vlastnû zákonodárce vyjádfiit. Tím podle názoru Ústavního soudu naru il princip právní jistoty a princip srozumitelnosti, pfiehlednosti a jasnosti právního fiádu. 4 CO VÁS ZAJÍMÁ Zákoník práce po rozhodnutí Ústavního soudu Ústavní soud pak sv m rozhodnutím zru- il ustanovení 4 zákoníku práce, které upravuje vzájemn vztah zákoníku práce a obãanského zákoníku. Zakotvuje princip delegace ustanovení obãanského zákoníku, podle kterého lze pouïít ustanovení obãanského zákoníku pouze tehdy, pokud na nû zákoník práce pfiímo odkazoval. Tento uplatnûn princip neshledal Ústavní soud v souladu s principy právního státu. Metoda podle nûho podstatnû omezila subsidiární uplatnûní obãanského zákoníku v pracovnûprávních vztazích. Mohla by pak nastat nejistota, jak m právem by se konkrétní vztah fiídil, která neodpovídá principu pfiedvídatelnosti dûsledkû právní úpravy právního pfiedpisu, proto Ústavní soud toto ustanovení zru il. Uveden m krokem Ústavního soudu se tento vztah zásadnû mûní na vztah subsidiarity, tj. obãansk zákoník bude v oblasti pracovnûprávních vztahû pouïíván ve v ech pfiípadech, kdynebude zákoník práce obsahovat vlastní zvlá tní právní úpravu nebo tato zvlá tní právní úprava bude nedostateãná. Ústavní soud dále zru il ve v ãtu ustanovení 18 zákoníku práce odkaz na 48 a 49 obãanského zákoníku (upravující problematiku odstoupení od smlouvy, zejména od pracovní smlouvy), kdyï konstatoval, Ïe pouïití institutu odstoupení od smlouvy s sebou nese vysokou míru sociální nejistoty, naru ení stability atd. Pfiitom pouh odkaz na obãansk zákoník je podle názoru soudu ústavnû neakceptovateln, kdyï podstata právní jistoty spoãívá v tom, Ïe se kaïd mûïe spolehnout na seznatelnost práva a pfiedvídatelnost soudního rozhodnutí, coï v tomto pfiípadû splnûno není. Rozhodnutím Ústavního soudu dále do lo ke zru ení ãásti ustanovení 20 zákoníku práce, a to první vûtyza stfiedníkem ve slovech to neplatí v pfiípadû právního úkonu smûfiujícího ke vzniku pracovního pomûru nebo k uzavfiení dohodyo práci konané mimo pracovní pomûr. lo zde o absolutní neplatnost takovéhoto úkonu. Soud konstatoval, Ïe pouïití relativní ãi absolutní neplatnosti právních úkonû nelze povaïovat za protiústavní. Relativní neplatnosti v ak nesvûdãí, jestliïe nûkteré smlouvyjsou v zákoníku postihoványabsolutní neplatností, a proto tuto ãást napadeného ustanovení zru il. Tento krok v ak otevírá moïnosti pro iroké obcházení ustanovení zákoníku práce ODPOVÍ DÁME DOTAZ: Jsem zamûstnán v akciové spoleãnosti. V dûsledku poïáru na pracovi ti mû zamûstnavatel v mûsíci únoru 2008 bez mého souhlasu pfievedl na jinou práci, pomáhal jsem odstraàovat následky poïáru. Zde jsem dosahoval podstatnû men í v dûlek. Doplatit vznikl rozdíl mi v ak odmítá. Má na to zamûstnavatel vûbec právo? F. K., PlzeÀ ODPOVùë: Podle 41 odst. 4 zákoníku práce mûïe zamûstnavatel pfievést zamûstnance na dobu nezbytné potfieby na jinou práci, je-li to tfieba k odvrácení Ïivelní události nebo jiné hrozící nehody nebo k zmírnûní jejich bezprostfiedních následkû. Souhlas zamûstnance s pfievedením na jinou práci se zde nevyïaduje. Zamûstnanec musí b t o vzniku a skonãení pracovního pomûru, a to jak formou tzv. varcsystému, tak jin ch vztahû sjednan ch podle obãanského zákoníku. UmoÏní totiï smluvním stranám vyhnout se ve shodû proti právnímu pfiedpisu sankci neplatnosti. V dûsledku rozhodnutí Ústavního soudu se tedy na právní úkony smûfiující ke vzniku pracovního pomûru a uzavfiení dohody o pracích konan ch mimo pracovní pomûr bude vztahovat relativní neplatnost právních úkonû se v emi sv mi dûsledky. Nejvíce zmûn, které rozhodnutí Ústavního soudu pfiineslo do pracovnûprávních vztahû, se t ká odborov ch organizací. V ustanovení 24 odst. 2 zákoníku práce zru il Ústavní soud vûtu druhou, upravující fie ení nedohodyvíce odborov ch organizací v pfiípadû uzavírání kolektivní smlouvy. Soud sice konstatoval, Ïe nejdûleïitûj ím právem odborû je právo na kolektivní vyjednávání k zaji tûní sociálního smíru prostfiednictvím sociální komunikace a demokratického fie ení sporû mezi zamûstnavateli a zamûstnanci, av ak zdûraznil, Ïe z principu rovnosti vypl vá, Ïe ve vztahu k tomuto právu nesmí b t Ïádná odborová organizace diskriminována. Zákonné fie ení nedohody odborov ch organizací pak shledal neústavní, a proto je zru il. DÛsledky tohoto rozhodnutí pak nepochybnû negativnû ovlivní kolektivní vyjednávání, zejména v oblasti mezd a platû. Ústavní soud sv m Nálezem dále zru il ve kerá zv hodnûní odborové organizace pfied radou zamûstnancû a zástupcem pro oblast bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci. Zru ením ãásti ustanovení 278 odst. 1, 281 odst. 1 a 282 odst. 1 a 2 zákoníku práce bude radû zamûstnancû, vãetnû zástupce pro oblast bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci, umoïnûno existovat souãasnû vedle odborové organizace. V tomto smûru Ústavní soud v 278 odst. 1 zákoníku zru il slova u nûhoï nepûsobí odborová organizace, v 281 odst. 1 zru- il slova u nûhoï nepûsobí odborová organizace a v 282 odst. 1 zru il písm. c) a odst. 2 ve slovech aï do dobyuzavfiení podnikové kolektivní smlouvy. Své rozhodnutí soud zdûvodnil v podstatû tím, Ïe uvedená ustanovení se t kají v ech zástupcû zamûstnancû a z hlediska rovnosti a potfiebnosti zákonem pouïité fie ení je neústavní, neboè nepfiímo nutí zamûstnance k zaloïení odborové organizace bez ohledu na jejich skuteãnou vûli. (Pokraãování na str. 7) samozfiejmû schopen tuto práci vykonávat, zejména vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a schopnostem. Pokud byl pfieveden na práci, za niï mu náleïí niï í mzda (plat), pfiíslu í mu doplatek nejménû do v e prûmûrného v dûlku, a to po celou dobu tohoto pfievedení. Problematika odmûàování v tomto pfiípadû je obsaïena v 139 odst. 1 písm. c) zákoníku práce. Zamûstnavatel je tedy povinen vám po celou dobu pfievedení na jinou práci poskytnout doplatek do prûmûrného v dûlku, kterého jste dosáhl v pfiíslu ném kalendáfiním ãtvrtletí pfied pfievedením na jinou práci, tj. ve IV. ãtvrtletí 2007. Doporuãuji vám písemnû poïádat zamûstnavatele o vyplacení tohoto doplatku. JestliÏe zamûstnavatel doplatek odmítne vyplatit, doporuãujeme vám poïádat o pomoc odborovou organizaci. JestliÏe její pomoc nebude úãinná, je zde poslední moïnost, domáhat se svého oprávnûného nároku soudnû. Îalobu je nutné podat nejpozdûji do tfií let ode dne, kdy vám mûl b t tento doplatek vyplacen. (zr)
âím je sluïba agenturypro uïivatele v hodná UÏivatelé uvádûjí, Ïe se oprostí od starostí spojen ch s v bûrem, vyhledáváním a zamûstnáváním pracovníkû. Nejvût ím plusem je pak podle názorû uïivatelû velká ãasová úspora, kdy uïivatelé nefie í Ïádné formality ani organizaãní záleïitosti, odpadnou jim jednání s úfiady, sníïí se náklady na mzdové oddûlení a tyto náklady pfiesunou do oblasti sluïeb. Agentufie zaplatí v pomûru ke mzdov m nákladûm urãité procento, které je s ohledem na poskytnut servis minimální. Jeho v e je závislá na nároãnosti zpracování a poãtu pfiidûlen ch pracovníkû. Dále uïivatelé uvádûjí, Ïe sluïeb agentury vyuïívají na pokrytí potfieby sezonní ãi nárazové práce. Postup v praxi I v na em odborovém svazu máme poznatky o agenturním zamûstnávání. Zamûstnanci agentury práce jsou doãasnû pfiidûleni k v konu práce k uïivateli (FAURECIA) na základû Dohody o doãasném pfiidûlení mezi agenturou a uïivatelem (FAURECIA) a písemného Pokynu k doãasnému pfiidûlení mezi agenturou a zamûstnancem. Agentura a uïivatel (FAURECIA) spoleãnû zaji Èují zamûstnanci srovnatelné mzdové a pracovní podmínky, jako mají kmenoví zamûstnanci uïivatele (FAURECIA). UÏivatel (FAURECIA) fiídí, organizuje a kontroluje práci doãasnû pfiidûlen ch zamûstnancû, agentura fie í ve kerou administrativní, personální a mzdovou agendu se zamûstnáváním spojenou (zamûstnavatelem je agentura) a poskytuje zamûstnancûm související podporu. Pro odborovou organizaci z toho plyne: - vûdût, Ïe zamûstnanci pfiidûlení agenturou musí mít srovnatelné pracovní a mzdové podmínky jako kmenoví zamûstnanci uïivatele (napfi. FAURECIA), - pfiesto, Ïe se na doãasné zamûstnance kolektivní smlouva nevztahuje, jsou srovnateln mi podmínkami podmínky mzdové, ale i pracovní, coï jsou i nároky plynoucí kmenov m zamûstnancûm z kolektivní smlouvy, napfi. t den dovolené navíc, pfiíspûvek na stravování apod., - obrátí-li se doãasn zamûstnanec (ãlen odborû) na odborovou organizaci se stíïností, Ïe nemá srovnatelné podmínky vytvofieny, pomûïe mu odborová organizace tuto situaci fie it. Dotaz: Dobr den, mám dotaz. Mám smlouvu na dobu urãitou do 15. listopadu 2008. U firmy jsem zamûstnaná pfies personální agenturu. Mám sepsanou smlouvu s agenturou a ta mû dala k dispozici do firmy, u které pracuji. Mám váïné zdravotní problémy. Chci se zeptat, jak je to pro mû v hodnûj í: Jít na neschopenku je tû v dobû, kdy mi platí smlouva, nebo po ukonãení smlouvy? Jestli se na mû vztahuje ochranná lhûta? A kdo mi bude vyplácet nemocenskou, jestli agentura, nebo firma, u níï pracuji? Dûkuji za odpovûì. Odpovûì: Dobr den. Jste zamûstnancem agentury a ta vás doãasnû pfiidûlila k jinému zamûstnavateli (uïivateli) k v konu práce, a to na dobu urãitou do 15. 11. 2008. Tímto datem práce pro jiného zamûstnavatele (uïivatele) konãí a vy jste (nebo také jiï nemusíte b t) nadále zamûstnancem agentury, a to na základû pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní ãinnosti s agenturou uzavfiené. Tuto smlouvu ãi dohodu s agenturou si dûkladnû pfieãtûte, hlavnû hledejte, zda je smlouva uzavfiena na dobu neurãitou, nebo na dobu urãitou. Podle tohoto údaje se bude fie it va e moïné onemocnûní. V pfiípadû pracovní neschopnosti je tû v dobû trvání pracovního pomûru nebo do 7 dnû (ochranná lhûta) od ukonãení pracovního pomûru vám vznikne nárok na nemocenské dávky. Va ím zamûstnavatelem je agentura, proto neschopenku odevzdáte v agentufie. Závûr Tímto pfiíspûvkem jsem se snaïila vysvûtlit a upozornit na institut agenturního zamûstnávání jako na pojem upraven zákoníkem práce a zákonem o zamûstnanosti. V Ïádném pfiípadû se z mé strany nejedná o upfiednostàování agenturního zamûstnávání pfied standardními formami pracovnûprávního vztahu zaloïeného pracovní smlouvou pfiímo mezi zamûstnancem a zamûstnavatelem. U agenturního zamûstnávání je totiï míra právních jistot zamûstnance znaãnû oslabena. Na pováïenou jsou také protiprávní praktiky agentur, které zprostfiedkovávají zamûstnání cizím státním pfiíslu níkûm. T ká se to napfiíklad dûlnick ch profesí v textilním nebo automobilovém prûmyslu. V únoru leto ního byl zvefiejnûn pfiípad etfien kontrolními úfiady na základû podnûtu ombudsmana ve kodû Auto, a. s., kdy odmûàování doãasn ch zamûstnancû bylo nesrovnatelnû niï í neï kmenov ch zamûstnancû. Stát slibuje pfiísnûj í kontroly agenturního zamûstnávání. Agenturní práce pfiedstavuje cestu k vût í flexibilitû pracovního trhu, na druhé stranû je tfieba, aby tato oblast podnikání bûïela podle jasnû stanoven ch pravidel, uvedl ministr práce a sociálních vûci Petr Neãas. JUDr. Jitka Kocianová SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Agenturní zamûstnávání B t bez práce je jistû nelehká Ïivotní situace. Hledat práci pak mûïete rûznû. První vás asi napadnou kamarádi a pak úfiad práce. Jsou v ak i jiné moïnosti, kde hledat nabídky pracovních pfiíleïitostí: 1. agentury práce (personální agentury) 2. nabídky práce na internetu (napfiíklad Jobs, Hledám práci, volná místa atd.) 3. ti tûná personální inzerce v odborném nebo denním tisku (napfi. DNES - Zamûstnání, Hospodáfiské noviny - Kariéra) Nechat se zamûstnat pfies agenturu je jedno z moïn ch fie ení, které vyhledává stále více lidí. Je to jistá a rychlá cesta, jak najít padnoucí ãasovû omezené zamûstnání. Ve Francii, Nûmecku, Velké Británii nebo v Irsku a ve Spojen ch státech americk ch je agenturní zamûstnání bûïné, u nás zapou tí kofieny pomalu. Kvalita práce na ich agentur je totiï rûzná a ne vïdy se agentura chová ke sv m zamûstnancûm serioznû. Právní úprava agenturního zamûstnávání (podle stavu k 14. 4. 2008): 1. 2 odst. 5, 308-309 zákona ã. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, 2. 14-16, 58-66, 139-140 zákona ã. 435/2004 Sb., o zamûstnanosti, ve znûní pozdûj- ích pfiedpisû, 3. Úmluva Mezinárodní organizace práce ã. 181 o soukrom ch agenturách práce (ã. 38/2003 Sbírka mezinárodních úmluv) Pojem Institut zprostfiedkování zamûstnání, jehoï pfiedmûtem je ãinnost zamûfiená: - na vyhledávání vhodného zamûstnání pro osobu, která se o práci uchází, - na vyhledávání zamûstnancû pro zamûstnavatele (uïivatele), kter hledá nové pracovní síly, - poradenskou a informaãní ãinnost v oblasti pracovních pfiíleïitostí. Agenturní zamûstnávání nepfiedstavuje samostatn druh pracovního pomûru, jedná se pouze o souhrnné oznaãení dvou pracovnûprávních vztahû, zaloïen ch buìto pracovní smlouvou, nebo dohodou o pracovní ãinnosti. Definice Právní definici agenturního zamûstnávání nalezneme v 2 odst. 5 zákoníku práce a téï v 14 odst. 1 písm. b) a 66 zákona o zamûstnanosti. Podle tûchto uveden ch ustanovení právních pfiedpisû se za závislou práci povaïují také pfiípady, kdy zamûstnavatel na základû povolení podle zvlá tního právního pfiedpisu (dále jen agentura práce ) doãasnû pfiidûluje svého zamûstnance k v konu práce k jinému zamûstnavateli na základû ujednání v pracovní smlouvû nebo dohodû o pracovní ãinnosti, kter m se agentura práce zaváïe zajistit svému zamûstnanci doãasn v kon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní ãinnosti u jiného zamûstnavatele (dále jen uïivatel ) a zamûstnanec se zaváïe tuto práci konat podle pokynû uïivatele a na základû dohody o doãasném pfiidûlení zamûstnance agentury práce, uzavfiené mezi agenturou práce a uïivatelem. (jedná se o trojstrann právní vztah) Subjekty 1. Agentura práce - právnické nebo fyzické osoby, které mohou na základû vydaného povolení provádût zprostfiedkování zamûstnání bezplatnû nebo za úhradu na území âr nebo z území âr do zahraniãí nebo cizincûm ze zahraniãí zprostfiedkovávat zamûstnání na území na eho státu. O povolení k této ãinnosti rozhoduje na základû Ïádosti právnické nebo fyzické osoby ve správním fiízení Ministerstvo práce a sociálních vûcí. Povolení ke zprostfiedkování zamûstnání se vydává maximálnû na dobu tfií let; lze je v ak vydat opakovanû. Vykonávání této ãinnosti bez povolení je dle zákona o zamûstnanosti pfiestupkem a lze za nûj uloïit pokutu aï dva miliony korun. Pokud se rozhodnete vyuïít sluïeb agentury, aè uï jako uïivatel ãi zamûstnanec, zjistûte si nejdfiíve o agentufie reference, zda jsou klienti v daném regionu se sluïbami agentury spokojeni, zda agentura dodrïuje etick kodex agentur, zda je ãlenem asociace poskytovatelû personálních sluïeb, zda napfiíklad vãas vyplácí mzdy zamûstnancûm.
2. UÏivatel - zamûstnavatel 3. Doãasn zamûstnanec - fyzická osoba Agenturními zamûstnanci byli u nás z poãátku zavedení tohoto institutu pfiedev ím dûlnické profese. Trend souãasné doby se pfiesouvá i do oblasti financí a úãetnictví. Agenturní zamûstnávání vyuïívají i studenti, Ïeny ãi muïi ãerpající matefiskou nebo rodiãovskou dovolenou. Vznik pracovního pomûru Agentury práce jsou podle právních pfiedpisû zcela standardním zamûstnavatelem. Jedin m rozdílem je to, Ïe místo, kam bude doãasn zamûstnanec (fyzická osoba) pfiidûlen, se mûïe mûnit podle aktuálních nabídek. Zprostfiedkováním zamûstnání formou doãasného pfiidûlení zamûstnance agenturou práce se rozumí uzavfiení pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní ãinnosti (nikoliv dohody o provedení práce!) mezi doãasn m zamûstnancem (fyzickou osobou) a agenturou práce za úãelem v konu práce u uïivatele na základû dvou právních úkonû, a to písemné dohody o doãasném pfiidûlení zamûstnance agentury práce a písemného pokynu. Pfiedpokladem agenturního zamûstnávání tedy je, Ïe: - agentura práce a zamûstnanec se dohodli (v pracovní smlouvû, dohodû o pracovní ãinnosti), Ïe agentura práce zamûstnance doãasnû pfiidûlí k v konu práce k jinému zamûstnavateli (uïivateli), - agentura práce uzavfie s jin m zamûstnavatelem (uïivatelem) písemnou dohodu o doãasném pfiidûlení, - agentura práce vydá zamûstnanci písemn pokyn, kter m jej k uïivateli doãasnû pfiidûlí. 1. Pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní ãinnosti s agenturou (zamûstnatelem) V pracovní smlouvû ãi dohodû o pracovní ãinnosti mûïe b t doba trvání vztahu sjednána na dobu urãitou (obvykle na dobu doãasného pfiidûlení), ale také na dobu neurãitou. Dále jsou sjednány podstatné náleïitosti pracovní smlouvy, ale i dal í dohodnuté podmínky smlouvy. 2. Dohoda o doãasném pfiidûlení zamûstnance agenturypráce ( 308 ZP) Agentura mûïe svého zamûstnance doãasnû pfiidûlit k v konu práce pro uïivatele jen na základû písemné (pod sankcí neplatnosti) dohody o doãasném pfiidûlení zamûstnance agentury práce uzavfiené s uïivatelem podle zvlá tního právního pfiedpisu, kter m je zákoník práce, konkrétnû jeho ustanovení 308. Tato dohoda musí obsahovat: 1) pfiesnou identifikaci doãasnû pfiidûleného zamûstnance, 2) druh práce, 3) urãení doby, po kterou bude zamûstnanec vykonávat práci u uïivatele, 4) místo v konu práce, 5) den nástupu k v konu práce, 6) informace o pracovních, mzdov ch nebo platov ch podmínkách zamûstnance uïivatele, kter vykonává stejnou práci jako doãasnû pfiidûlen zamûstnanec (tzv. srovnateln zamûstnanec) - u odmûàování se napfiíklad pfiihlíïí ke kvalifikaci a k délce praxe; dále jsou to informace o dovolené, pracovní dobû, stravování a dal í. V rámci tûchto informací lze dohodnout i poskytování cestovních náhrad doãasnému zamûstnanci nebo poskytnutí pfiechodného ubytování, 7) podmínky, za nichï mûïe doãasn zamûstnanec nebo uïivatel ukonãit doãasné pfiidûlení pfied uplynutím sjednané doby, 8) ãíslo a datum vydání rozhodnutí, kter m byla agentufie povolena ãinnost. 3. Pokyn (309 odst. 2 ZP) musí obsahovat: 1) název, sídlo uïivatele, 2) místo v konu práce u uïivatele, 3) dobu trvání doãasného pfiidûlení, 4) urãení vedoucího zamûstnance uïivatele oprávnûného pfiidûlovat zamûstnanci práci a kontrolovat ji, 5) podmínky, za nichï mûïe doãasn zamûstnanec nebo uïivatel ukonãit doãasné pfiidûlení pfied uplynutím sjednané doby, pokud byly sjednány v dohodû o doãasném pfiidûlení zamûstnance agentury práce, 6) informace o pracovních a mzdov ch nebo platov ch podmínkách srovnatelného zamûstnance uïivatele. Práva a povinnosti stran ( 309 ZP) UÏivatel 1) ukládá zamûstnanci pracovní úkoly, organizuje, fiídí a kontroluje jeho práci, dává mu za tím úãelem pokyny, 2) vytváfií pfiíznivé pracovní podmínky a zaji Èuje bezpeãnost a ochranu zdraví pfii práci, 3) má povinnost informovat doãasnû pfiidûleného zamûstnance o nabídce voln ch pracovních míst, 4) je povinen dodrïovat zákaz diskriminace - sjednat srovnatelné podmínky zamûstnance uïivatele s doãasnû pfiidûlen m zamûstnancem ( 309/5), 5) uzavírá-li s doãasn m zamûstnancem vy í opatfiení k ochranû majetku, pak nesmí b t tato opatfiení ménû v hodná neï podle 252 aï 256. Agentura 1) uhradila-li kodu vzniklou zamûstnanci v souvislosti s v konem práce u uïivatele, má nárok na náhradu této kody vûãi uïivateli, 2) dodrïovat zákaz diskriminace - sjednat srovnatelné podmínky zamûstnance uïivatele s doãasnû pfiidûlen m zamûstnancem ( 309/5), jsou-li tyto podmínky hor í, zjistí-li to sama nebo po upozornûní zamûstnancem, toto rovné zacházení zajistit, 3) omezení doby trvání doãasného pfiidûlení - agentura nemûïe téhoï zamûstnance pfiidûlit k v konu práce u téhoï uïivatele na dobu del í neï 12 kalendáfiních mûsícû po sobû jdoucích ( 309/6); omezení neplatí, poïádá-li o to zamûstnanec agentury práce nebo nahrazuje-li zamûstnanec zamûstnankyni ãi zamûstnance uïivatele na matefiské ãi rodiãovské dovolené, 4) pfiíjem dosaïen z agenturního zamûstnávání podléhá odvodu danû z pfiíjmu a pojistného na sociální zabezpeãení a pfiíspûvku na státní politiku zamûstnanosti a pojistného na zdravotní poji tûní, poté agentura vyplatí mzdu, plat nebo odmûnu za v kon práce u uïivatele. UÏivatel i agentura jsou povinni dodrïovat zákaz diskriminace a zásadu rovného zacházení se v emi zamûstnanci. To znamená, Ïe agentura práce i uïivatel jsou povinni zabezpeãit, aby pracovní a mzdové podmínky doãasnû pfiidûleného zamûstnance nabyly hor í, neï jsou nebo byly podmínky srovnatelného zamûstnance. Pokud jsou po dobu v konu práce pro uïivatele pracovní nebo mzdové podmínky doãasnû pfiidûleného zamûstnance hor í, je agentura práce povinna na Ïádost doãasnû pfiidûleného zamûstnance, popfiípadû, pokud tuto skuteãnost zjistí jinak, i bez Ïádosti, zajistit rovné zacházení; doãasnû pfiidûlen zamûstnanec má právo se domáhat u agentury práce uspokojení práv, která mu takto vznikla. Zákon hovofií o srovnateln ch pracovních a mzdov ch podmínkách. Znamená to nejen stejné finanãní ohodnocení pro zamûstnance agentury jako pro zamûstnance uïivatele, ale i stejné pracovní podmínky. Tûmi mohou b t napfiíklad stravenky, dovolená, tfiináctá mzda, pfiíspûvek na dovolenou, na kulturu, na dopravu nebo kosmetiku apod. Agentura práce i uïivatel odpovídají za to, Ïe pracovní a mzdové podmínky doãasnû pfiidûleného zamûstnance nebudou hor í, neï jsou (pfiípadnû by byly) podmínky srovnateln ch (kmenov ch) zamûstnancû uïivatele. Tímto ustanovením mají b t chránûna nejen práva doãasnû pfiidûlen ch zamûstnancû, ale i stál ch zamûstnancû uïivatele, aby nedocházelo k jejich nahrazování hûfie placen mi a nedostateãnû chránûn mi pracovními silami. Pokud by podmínky doãasnû pfiidûleného zamûstnavatele byly hor í, je agentura povinna zajistit rovné zacházení. Zamûstnanec má právo domáhat se u agentury práce uspokojení nárokû, které mu tím vznikly. Omezení rozsahu Rozsah agenturního zamûstnávání je moïné omezit jen v kolektivní smlouvû uzavfiené u uïivatele. Doãasné pfiidûlení zamûstnance konãí: 1) uplynutím doby, na kterou bylo doãasné pfiidûlení sjednáno, 2) pfied uplynutím doby doãasného pfiidûlení: a) dohodou mezi agenturou práce a doãasnû pfiidûlen m zamûstnancem, b) jednostrann m prohlá ením uïivatele podle podmínek sjednan ch mezi uïivatelem a agenturou práce v dohodû o doãasném pfiidûlení, c) jednostrann m prohlá ením doãasnû pfiidûleného zamûstnance podle podmínek sjednan ch mezi uïivatelem a agenturou práce v dohodû o doãasném pfiidûlení. Zánik pracovního pomûru Znovu zopakuji, Ïe pracovnûprávní vztah vznikl na základû pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní ãinnosti mezi zamûstnancem a agenturou práce. Zánik tohoto pracovního pomûru se bude fiídit, jako kter koliv jin pracovní nebo mimopracovní pomûr, touto konkrétní smlouvou nebo dohodou a pfiíslu n mi ustanoveními zákoníku práce. 2 3
PRO KAÎDÉHO NùCO Za spravedlivé mzdy a platy v celé EU (Dokonãení ze str. 4) Ústavní stíïnosti pak Ústavní soud vyhovûl i v námitkách ohlednû úpravy v 305 zákoníku, kdyï v tomto ustanovení odst. 1 zru- il ãást vûtyprvé ve slovech u kterého nepûsobí odborová organizace a vûtu druhou. Ústavní soud dospûl k závûru, Ïe tu existuje rozpor s vlastnick m právem, a i s ohledem na skuteãnost, Ïe je tfieba minimalizovat zásahy v pfiípadû kolize více práv, a proto uvedenou ãást ustanovení zru il. Zamûstnavatel jiï nebude do budoucna omezován ve svém právu vydat vnitfiní pfiedpis i v pfiípadû, Ïe u nûho existuje odborová organizace. Povinnost zamûstnavatele vyïádat si souhlas odborové organizace s vydáním pracovního fiádu v ak v zákoníku práce trvá i po rozhodnutí Ústavního soudu. V ãásteãném zru ení ustanovení 305 jde o zásadní zmûnu, která ve sv ch dûsledcích negativnû postihne kolektivní vyjednávání, sníïí ochranu zamûstnancû a v raznû posiluje postavení zamûstnavatele jako jedné strany v pracovnûprávních vztazích. Ústavní soud sv m Nálezem dále v ustanovení 321 zákoníku zru il odstavce 2 aï 4, upravující právo odborové organizace vykonávat u zamûstnavatelû kontrolu nad dodrïováním zákoníku práce, zákona o zamûstnanosti a ostatních pracovnûprávních pfiedpisû, vnitfiních pfiedpisû a závazkû vypl vajících z kolektivních smluv. Své rozhodnutí opfiel soud Evropská odborová konfederace (EOK) svolala ve spolupráci se slovinsk mi odbory na 5. dubna 2008 do slovinské Lublanû demonstraci pod heslem Za spravedlivé mzdy a platy v celé EU, která mûla vyjádfiit nespokojenost s v vojem mezd a platû v EU a poïadovat jasné kroky k nápravû. Celkem se jí zúãastnilo 35 tisíc lidí z 50 odborov ch organizací a 30 evropsk ch zemí. PoÏadavky byly shrnuty do nûkolika hlavních bodû. Protest je namífien proti: sniïování podílu mezd a platû v národním pfiíjmu (HDP) ve vût inû evropsk ch zemí, v zvám evropsk ch politick ch pfiedstavitelû proti rûstu mezd a platû, zejména ve vefiejném sektoru, a to za situace, kdy Ïivotní úroveà stagnuje nebo klesá, a kdy je naopak tfieba zajistit vût í kupní sílu, pfiehnan m odmûnám fieditelûm a dal ím top manaïerûm, které stále rychle rostou, pfietrvávajícímu rozdílu v odmûàování muïû a Ïen. Protest je souãástí ir í kampanû, kterou EOK a její ãlenské organizace vedou za: zv ení kupní síly a za skoncování s chudobou a na podporu poptávky v pomal ch evropsk ch ekonomikách, za dûstojnou minimální mzdu ve v ech evropsk ch zemích, a tím za sníïení rozdílu v odmûàování mezi zemûmi, rovnost mezi tûmi, kdo podniky fiídí, a ostatními zamûstnanci, za rovnost mezi muïi a Ïenami, spravedlivou dûlbu pro v echny pracující, vãetnû tûch, kdo pracují ve vefiejn ch sluïbách. Evrop tí zamûstnanci jsou stále kvalifikovanûj í a také roste jejich produktivita, nicménû v tûïek z toho neustále zvy uje zisky velk ch obchodních spoleãností. V roce 2005 vydûlávala pûtina zamûstnancû nejvy í pfiíjmové skupiny pûtkrát více neï pûtina s nejniï ím pfiíjmem, v roce 2000 to bylo pouze 3,5krát. 20 nejvíce placen ch vrcholn ch pfiedstavitelû evropsk ch skupin vydûlává v prûmûru 8,5 mil. euro roãnû, coï je více neï 300krát více neï prûmûrn zamûstnanec. Navíc zde neustále zûstává 15% rozdíl mezi odmûnou za práci muïû a Ïen. Stále více zamûstnancû pracuje za nízké mzdy. Stále roste poãet chud ch zamûstnancû (jiï 18,9 mil.), je jich více neï chud ch nezamûstnan ch (6,9 mil.). Evrop tí odboráfii proto Ïádají: spravedlivé zv ení mezd a zv ení kupní síly, aby tak do lo ke stimulaci ekonomiky a byla vytváfiena nová a kvalitnûj í pracovní místa, dûraznûj í kolektivní vyjednávání, aby se skoncovalo se strategiemi, které vyvolávají o závûr, Ïe odborûm byla právní úpravou svûfiena ãinnost, která patfií státní správû. Podle názoru Ústavního soudu nelze takové oprávnûní odborû dovodit z Ïádné úmluvy a není pro nû ani Ïádn rozumn dûvod. Takové právo není rovnûï souãástí odborového sdru- Ïování. Kontrolní pravomoc odborû je podle Ústavního soudu proto neproporcionální, byla by tím naru ena rovnost a i zasaïeno do vlastnického práva. DÛsledkem zru ení uveden ch ustanovení zákoníku práce bude po právní i faktické stránce oslabení pozice odborû pfii ochranû hospodáfisk ch a sociálních zájmû zamûstnancû. Poslední zmûny t kající se odborové organizace se vztahují pfiedev ím k oprávnûní odborové organizace provádût u zamûstnavatele kontrolu nad stavem bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci. Ústavní soud sv m rozhodnutím zru il v ustanovení 322 zákoníku práce odstavce 2 a 3, upravující moïnost vydání závazného pokynu a zákazu práce pfiesãas a v noci. Ústavní soud sice ponechal odborov m organizacím kontrolu nad stavem bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci u jednotliv ch zamûstnavatelû, vãetnû hrazení jejích nákladû státem, av ak moïnost úãinn ch nástrojû, slouïících k ochranû Ïivota a zdraví zamûstnancû pfii jejich bezprostfiedním ohroïení, byla zru ena. lo riziko, Ïe evrop tí pracující budou postaveni proti sobû, skuteãnû rovné mzdy a platy pro muïe a Ïeny, stejnou odmûnu za práci stejné hodnoty pro v echny zamûstnance, vãetnû agenturních zamûstnancû a zamûstnancû vyslan ch pracovat do jiné zemû, spravedlivé mzdy pro zamûstnance vefiejného sektoru, v zvy ke sniïování mezd od Evropské centrální banky se musejí t kat také nejvy ích pfiedstavitelû. Prostû chceme silnûj í kolektivní vyjednávání, které kaïdému umoïní, aby mûl spravedliv uïitek z v sledkû rûstu. (mv) Zákoník práce po rozhodnutí Ústavního soudu o moïnost poïadovat závazn m pokynem na zamûstnavateli odstranûní závad v provozu na strojích a zafiízeních pfii pracovních postupech a v pfiípadû bezprostfiedního ohroïení Ïivota nebo zdraví zamûstnancû zakázat dal í práci a právo zakázat práci pfiesãas a práci v noci, která by ohroïovala bezpeãnost a ochranu zdraví zamûstnancû. Své rozhodnutí zdûvodnil Ústavní soud tím, Ïe kontrola odborû v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci je souãástí obhajoby sociálních práv zamûstnancû na uspokojivé pracovní podmínky, a proto by zamûstnanci mûli mít právo kontroly v této oblasti. Av ak právo odborû zakázat dal í práci je jiï neproporcionální, protoïe dosaïení tohoto cíle je zaji tûno jiï na základû postupu odborû a zamûstnavatele podle odstavce 1 322 zákoníku práce. Tolik ve struãnosti k rozhodnutí Ústavního soudu dopadajícímu do úpravy pracovnûprávních vztahû. K jednotliv m otázkám bude nepochybnû nezbytné se nadále vracet, neboè aplikace zákoníku práce s pfiihlédnutím k úpravám Nálezem Ústavního soudu mûïe a jistû bude pfiiná et fiadu problémû. JUDr. Karel Horn 7
PRO VOLNOU CHVILKU Tip na v let Hrad Kost Hrad Kost se nachází asi 18 km od mûsta Jiãín v chránûné krajinné oblasti âesk ráj, na trase Jiãín - Mladá Boleslav. Je jedním z mála zb vajících stfiedovûk ch hradû v âeské republice a je povaïován za druh nejv znamnûj í. Oblíbená legenda praví, Ïe hrad dostal jméno Kost, protoïe nebyl dobyt více neï jednou, jelikoï byl stejnû tvrd jako kost. PÛvod hradu se datuje do 13. století a stavba byla pravdûpodobnû zapoãata Bene em z Wartenberka, kter nechal postavit dlouh sál a vûï jako obrannou pevnost. V roce 1456 se Jan Zajíc z Hazmberku stal majitelem hradû Kosti, Trosek a Skalního hradu a zúãastnil se povstání proti králi Jifiímu z Podûbrad. Roku 1490 jeho syn prodal Kost a Trosky nejvy - ímu kancléfii Království ãeského Schellenberkovi. Kost byla zaplavena dluhy a roku 1542 hrad koupil Jan Biberstein, kter nechal pfiistavût renesanãní kfiídlo s velkou kuchyní podél cesty, která vedla k hradu. JelikoÏ byl bezdûtn, zdûdila Kost jeho netefi se sv m man- Ïelem Kry tofem Popelem z Lobkovic, kter s ní ãasto pob val právû na hradû Kost. Kry - tof Popel z Lobkovic nechal pfiistavût pivovar, Lobkovick palác a dal í hospodáfiské budovy, jeï byly opevnûny a pfiipojeny k hradu. Albrecht z Vald tejna koupil Kost a plánoval její pfiestavbu na venkovské sídlo, ale jeho plány byly roku 1634 jeho smrtí. Hrad se stal majetkem rodu âernínû, ale v tomto období byl zchátral a pokoje byly pouïívány jako s pky. V roce 1879 zdûdil Ital Flamino dal Borgo hrad Kost po své matce Wratislaw - Netolické a pfiidal si pfiíjmení Netolick s hrabûcím titulem ke svému vlastnímu jménu. Flamino dal Borgo se nauãil ãesky a vydal se na cestu do nové cizí zemû, aby si prohlédl svûj nov majetek. Anna Maria dal Borgo Netolick, Hledáme pût rozdílû vnuãka Flamina dal Borgo a v hradní vlastník hradu Kost, cestovala mezi Itálií a âeskoslovenskem aï do doby, kdy byl hrad v roce 1948 zabrán komunistick m státem. V tomto období nebyl hrad ob ván. V období vlády komunistického reïimu byl hrad pfiemûnûn v muzeum gotického a renesanãního umûní. Bûhem té doby Ïila Anna Maria dal Borgo Netolick v Itálii a provdala se za Norberta Kinského, dal ího ãlena známého ãeského aristokratického rodu Ïijícího v exilu. Spoleãnû vychovali dva syny, Giovanniho a Pia. V roce 1992 byl hrad Kost a pfiilehlé pozemky navrácen Giovannimu Kinskému dal Borgo, jehoï zájem o stfielné zbranû a pistole pobídl k vytvofiení v stavy v prostorách muzea v prvním patfie. Náv tûvní doba kvûten, ãerven: dennû mimo pondûlí 9:00-17:00, ãervenec, srpen: dennû 9:00-18:00, záfií: dennû mimo pondûlí 9:00-17:00, fiíjen: dennû mimo pondûlí a úter 9:00-16:00. (mv) Tip do kina Taková normální rodinka V hájence na samotû Ïijí na hromádce uï ãtyfii generace rodiny Hanákov ch. Babiãka pfiekypuje Ïivotním elánem a její vá ní je psaní detektivek. Její dcera, paní Hanáková, rázná Ïena s velk m srdcem, miluje zpûv, ale protoïe nemá talent, cel Ïivot dûlala kuchafiku. Pan Hanák je v pravãí, jeho celoïivotními láskami jsou zvífiata v ech druhû a velikostí, která pûstuje v domû i okolí. Star í dcera Pavla má s muïem Petrem, pfiíleïitostn m kutilem, kter vût inou spí nebo jí, dva hyperaktivní syny, jimï nikdo nefiekne jinak neï Raubífii. Neformálním ãlenem rodiny je pak pan Po tolka, kter v domû za mûsteãkem tráví podezfiele mnoho ãasu! Jedno úplnû bûïné rodinné odpoledne oznámí mlad í dcera Káãa rodinû, Ïe ãeká dítû. Zdenûk se chce zachovat jako ãestn muï a s Katefiinou se oïenit. Jeho matka v ak pro toto fie ení nemá pochopení, a tak se Zdenûk stává dal ím obyvatelem rodinného domu Hanákov ch. Ti si hodlají nového ãlena peãlivû provûfiit. ZdeÀka ãeká fiada nástrah a zkou ek. Projde Èastnû aï k svatbû, anebo bude souïití s takovou normální rodinkou nad jeho síly? Brzy v ak do láskyplného, byè potrhlého prostfiedí zasáhnou dal í události. Pan Hanák se projeví nejen jako milovník zvífiat a ZdeÀkova maminka se rozhodne, Ïe pfiekoná odpor a seznámí se s nov mi pfiíbuzn mi. Je to pfiíbûh o smû n ch lidsk ch slabûstkách, komick ch i absurdních situacích, které nutnû musí potkat souïití nûkolika generací, ale pfiedev ím o sounáleïitosti, toleranci a lásce, která drïí rodinu pohromadû i v tûch nejtûï ích situacích. Komedie, âesko, 2008, 90 minut ReÏie: Patrik Hartl Recept pro vás e ení: 1. vlajka se stoïárem, 2. okno ve vûïi, 3. okno nad bránou, 4. vûtev nad vlajkou, 5. dvefie vedle brány Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, telefon 234 463 172, e-mail: unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, 503 11 Hradec Králové, telefon 495 533 991. Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne 3. 9. 1996. ISSN 1211-6807. MK âr E 5057 Housky trochu jinak Ingredience: 400 g mouky (babiãka pou- Ïívala polohrubou s trochou hladké, moje varianta: 4 lïíce celozrnné nebo paldové, 3 lïíce hladké, zbytek polohrubá mouka, pfiidám loupané konopí, mofiské vloãky; poslední dvû ingredience nejsou nutné), 2 kávové lïiãky cukru krystal, 1 kávová lïiãka soli, 100 g rozpu tûného tuku (pouïívám kousek másla a kousek sádla), mléko a kysaná smetana na zadûlání tûsta, 1/2 kostky droïdí, 1 vejce Postup pfiípravy: Do mísy dáme mouku, promícháme, udûláme dûlek, do dûlku nasypeme cukr, zalijeme asi 200 ml teplého mléka (nebo teplé vody), rozdrobíme droïdí, pfiikryjeme a necháme vzejít kvásek. Pfiidáme sûl, rozpu tûn tuk, vejce a kysanou smetanu (kelímek). Smetana nemusí b t, mûïeme pou- Ïít mléko dle potfieby tak, abychom vypracovali vláãné tûsto. Tûsto by nemûlo b t ani pfiíli tuhé, ani fiídké. Necháme pfiikryté na teplém místû kynout, 1/2 aï 3/4 hodiny. Tûsto na vále rozdûlíme na kousky, dûláme houstiãky, bochánky ãi jiné tvary a klademe na tukem vymazan plech. Housky potfieme roz lehan m vejcem, já potírám vodou, posolíme a sypeme tím, co nám chutná: mák, sezam, lnûné semínko, kmín, paprika, s r apod. Dobrou chuè! (koc)