Vyhodnocování udržitelného využití území Vladimíra Šilhánková, Michael Pondlíek Nový stavební zákon pinesl adu novinek nejen v územn plánovacím procesu, ale i v nástrojích územního plánování. Zcela nov je souástí zpracování územn plánovacích dokumentací resp. územn analytických podklad, které budou každé dva roky poizovat úady územního plánování i rozbor udržitelného rozvoje území tj. vyhodnocování udržitelného využití území. Ke konci loského roku probhlo první kolo poizování tchto dokumentací a pi neexistenci jednotné metodiky bylo v podstat ponecháno na zpracovateli, jakým zpsobem k vyhodnocení pistoupí. V budoucnosti se ale dá pedpokládat, že se vytvoí uritý poet metodik, kterými se bude k vyhodnocování udržitelného využití území pistupovat nebo dokonce, že Ministerstvo pro místní rozvoj pistoupí k vytvoení jednotné metodiky. V následujícím textu bychom chtli tenáe seznámit s jedním z možných pístup, jak k vyhodnocování udržitelného využití pistoupit a jak ji sledovat v ase. Výhodu popsané metody spatujeme zejména v její jednoduchosti, snadné uchopitelnosti a pochopitelnosti. Metodu prezentujeme na ukázkách z ORP Polika. Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) Jak už bylo eeno, rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) je souástí zpracování územn analytických podklad a stanovuje pro obce s rozšíenou psobností a pro krajské samosprávy povinnost sledovat krom celé ady technických dat i ukazatele, které odrážejí udržitelné využívaní území. RURÚ vychází z dat sebraných v rámci pípravy územn analytických podklad, což pedstavuje pro krajskou úrove 37 sledovaných jev (hladin datového modelu) a 119 položek na úrovni obcí s rozšíenou psobností. Základem pro rozbory uritelného využití území jsou SWOT analýzy neboli analýzy slabých a silných stránek, píležitostí a hrozeb. Vyhláška. 500/2006 o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zpsobu evidence územn plánovací innosti stanovuje zpracování SWOT analýzy v tematickém lenní: tematickém lenní: horninové prostedí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostedí, ochrana pírody a krajiny, zemdlský pdní fond, pozemky urené k plnní funkcí lesa, veejná doprava, technická infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreace a hospodáské podmínky. Komplexní expertní SWOT analýza Námi prezentovaná metodika dopluje výše zmiovanou tematickou SWOT analýzu o expertní analýzu po jednotlivých pilíích udržitelného rozvoje. V podstat jde o to, že si zpracovatel RURÚ vytvoí mikrotým exper ve složení: environmentalista (ekolog), sociální geograf, (územní) ekonom, územní plánova (urbanista) a znalec místního prostedí. Každý tchto expert vytvoí vlastní SWOT analýzu z úhlu pohled své profese. Vznikne tak v podstat pt oborových SWOT analýz, které jsou dále shlukovou analýzou agregovány - jsou sloueny do analýzy jedné, kde se vyhodnotí etnost témat tj. kolikrát se to, které téma v analýzách opakovalo.
Pro vyhodnocení SWOT analýzy pak byly dále metodicky rozpracovány pedpokládané vlivy jednotlivých témat na udržitelný rozvoj, a to nejen v tradiním posouzení po jednotlivých pilíích ale i metodou interakcí mezi jednotlivými pilíi. Jako ideový základ lze pro tuto interakní metodiku použít metodiku DHV SAM upravenou a doplnnou pro oblast územního plánování. Metodika DHV SAM byla vyvinutá pro oblast strategického plánování a u nás použitá nap. pro vyhodnocení udržitelnosti Strategie pro Brno strategického plánu msta Brna. Aplikací této metody pak lze ze SWOT analýzy vzít jednotlivé okruhy a zaadit je do oblastí interakcí mez pilíi UR následovn : Environmentálním x sociálním (Env x S); Environmentálním x ekonomickým (Env x Ek); Sociálním x environmentálním (S x Ek). Krom zaazení okruh (otázek) SWOT analýzy do interakních souvislostí mezi pilíi (které oblasti jsou navzájem ovlivnny), je dále posouzena míra ovlivnní v rámci tohoto hodnocení. S ohledem na složitost posuzování území v rámci RURÚ je vhodné uplatnit ptitistupovou škálu -2 až 2, tedy v. negativní škály. Stanovení interakních souvislostí mezi pilíi UR a hodnocení významu okruhu na UR by mlo být opt provedeno expertní metodou po jednotlivých pilíích udržitelnosti a pak dále agregováno. Tab. 1. Ukázka pracovní verze komplexní SWOT analýzy expertní hodnocení interakcí mezi pilíi udržitelného rozvoje Silné stránky Téma SWOT analýzy 1. 2. Typ interakce Soc x Eko 4. 3. 5. Agregovaná hodnota Vysoce kvalitní pírodní prostedí v. zachovalého ÚSES 0 0-2 1 0 0 Dobrá dopravní dostupnost hromadnou dopravou - (autobus) - existence zastávky, pop. její dobrá dostupnost z obce, dostatená etnost spojení 2 1 2 2 2 2 Není zaznamenáno obecn vtší zneištní prostedí 0 2 0 0 0 0 Existující možnosti pro cestovní ruch pírodního i kulturn-historického charakteru 2 1 1 2 1 1 Bohatý kulturní život, nabídka spoleenských, kulturních akcí a dalších nabídek volnoasových aktivit ve vtšin obcí ORP 2 1 2 2 1 2 Dobrý pirozený imigraní pírstek v letech v letech 2003-2007 1 2 2 2 1 2 Nízká dlouhodobá nezamstnanost a pracovní píležitosti v nkterých obcích 2 2 2 2 2 2 Takto posouzené interakní vazby jednotlivých témat SWOT analýzy mezi jednotlivými pilíi udržitelného rozvoje jsou pak zpracovány do komplexní SWOT
analýzy s celkovým vyhodnocením interakcí a závažnosti dopad jednotlivých témat v území viz následující ukázka v tab. 2. Slabé stránky Vazby mezi pilíi etnost Soc x Eko Soc. x Envi Envi x Eko Nedostatené vybavenost území technickou infrastrukturou - vodovod, kanalizace s napojením na OV 5-2 -2-2 Nedostatená kvalita místních komunikací a silnic III. tídy 5-1 -2-1 Existence brownfields v. starých ekologických zátží 5-1 -2-2 Nedostatená dopravní dostupnost nkterých obcí hromadnou dopravou 4-2 -2-1 Nedostatená vybavenost nkterých obcí obanskou vybaveností 4-2 -1 0 Témata ze SWOT analýzy, která se opakovala více než dvakrát, byla dále zpracována do tzv. hlavních témat regionu neboli jsou tímto zpsobem ureny problémy k ešení v územní. Pro ORP Polika to bylo nap. tchto 11 témat: 1 Vybavenost území dostatenou a kapacitní technickou infrastrukturou v oblasti vodního hospodáství a odkanalizování území v. napojení na OV; 2 Kvalita silnic III. tídy a místních komunikací; 3 Disparita v dostupnosti území hromadnou dopravou; 4 Dostupnost obanské vybavenosti pro všechny obyvatele regionu; 5 Zachovalost krajinného rázu; 6 Nevýhodné podmínky v oblasti zamstnanosti a pracovních píležitostí v regionu v. vývoje mezd; 7 Gradient rozvoje turistického ruchu (rozvoj ekoturistiky, agroturistiky apod.); 8 Vývoj potu obyvatel a jejich vková struktura; 9 Absorpní kapacita regionu v oblasti získávání finanních zdroj pro rozvoj obcí; 10 Existence a další vznik brownfields; 11 Kvalita a kapacita zásobení obcí energiemi. Na základ vyhodnocení komplexní SWOT analýzy a hlavních témat regionu lze pak vytvoit celkovou hodnotící tabulku, která shrnuje výsledky interakcí mezi jednotlivými pilíi a sdluje míru udržitelnosti jak v rámci jednotlivých pilí, tak s ohledem na jejich interakce. Tab. 3. Matice vyhodnocení interakci mezi jednotlivými pilíi UR ENV - - - + + + - + EK - - + - + - + + SOC - + - - - + + + Výrazn Neudržitelné Udržitelné s výhradami Udržitelné
Zdroj: vlastní konstrukce Hlavní témata regionu jsou pak tedy opt vyhodnocena vazbami mezi pilíi udržitelnosti a je stanoven jejich aktuální stav v regionu ORP na škále: Výrazn udržitelné Udržitelné Neudržitelné Výrazn Tab. 4. Vyhodnocení hlavních témat regionu z pohledu udržitelnosti Hlavní témata regionu Soc x Eko Soc. x Envi Envi x Eko Hodnocení 1 2 3 4 Vybavenost území dostatenou a kapacitní technickou infrastrukturou v oblasti vodního hospodáství a odkanalizování území v. napojení na OV -2 0-1 Kvalita silnic III. tídy a místních komunikací -2-1 -2 Disparita v dostupnosti území hromadnou dopravou -2-2 -1 Dostupnost obanské vybavenosti pro všechny obyvatele regionu -2 0-1 5 Zachovalost krajinného rázu 1 2 2 mírn výrazn Výrazn mírn výrazn udržitelné Výše uvedeným zpsobem pak lze výsledky hodnocení jednotlivých hlavních témat regionu opt agregovat a stanovit tak celkový stav území z pohledu udržitelného rozvoje. Nap. v Police lze konstatovat, že z 11 posuzovaných hlavních témat regionu lze jen jedno považovat za výrazn udržitelné (stav krajiny a kvalita životního prostedí). Vtšina ostatních vytipovaných témat regionu vykazuje tendence, a to a již v sociálním, tak i ekonomickém pilíi. Výraznou neudržitelnost vykazuje zejména stav v oblasti dopravy a významná je i podinvestovanost území v oblasti technické infrastruktury atp. Z hodnocení pak vyplývá, že celkov lze území regionu ORP posoudit jako region se zachovalým kvalitním pírodním prostedím (výraznými pozitivy v environmentální oblasti) nicmén s nepehlédnutelným sklonem k mu vývoji zejm. v oblasti sociální a ekonomické. (V této souvislosti je teba mít na zeteli, že principem konceptu trvale udržitelného rozvoje je vyváženost! rozvoje mezi jednotlivými pilíi a pouhé zakonzervování pírodních hodnot v území tuto ideu nemže naplnit.) Indikátory udržitelného rozvoje území Dalším významným prvkem, který musí vyhodnocení udržitelnosti využití území obsahovat je odvození systému indikátor udržitelného rozvoje a neudržitelnosti (mezních limit) pro rozvoj území ORP, popis souhrnu indikátor udržitelnosti,
vymezení limit udržitelnosti s doporuením ke sledování dalších dat a parametr rozvoje území. Proto, aby bylo možné vyhodnocovat nejen dynamiku rozvoje území K nebo OD udržitelnosti, ale aby bylo možné vyhodnocovat i dopady plánovacích postup a dalších opatení veejné správy a samosprávy v území, slouží v praxi indikátory (ukazatele) udržitelného rozvoje resp. udržitelnosti.k vybraným hlavním tématm regionu je tedy teba dále stanovit ukazatele (indikátory), kterými se budou v daném území do budoucna vyhodnocovat dopady konkrétních zámr územního plánování na udržitelný rozvoj i vývoj území jako takový. Píklady indikátor pro hlavní témata jsou uvedeny v následující tabulce tab.5 Hlavní témata regionu Vybavenost území dostatenou a kapacitní technickou infrastrukturou v oblasti vodního hospodáství a odkanalizování území v. napojení na OV Kvalita silnic III. tídy a místních komunikací Indikátor 1.1 Poet obyvatel / dom napojených na veejný vodovod 1.2 Poet obyvatel / dom napojených na kanalizaci s OV 2.1 Roní míra investic na opravy a budování silnic III. tídy a místních komunikací v regionu 2.2 Poet kilometr a dn v roce kdy jsou komunikace nesjízdné (nap. zimní údržba) 2.3 Dojezdový as IAD do Poliky z jednotlivých obcí Ke každému indikátoru byla stanovena mrná jednotka, zdroj odkud lze sledovaný údaj získat a frekvence s jakou by ml být údaj sledován. Pi stanovování indikátor je vhodné vycházet zejména z existujících datových zdroj nap. eský statistický úad, HMI, CENIA, GS. Jen tam, kde neexistuje adekvátní veejný zdroj informace jsou navrhovány indikátory sledované pímo úadem územního plánování. Frekvenci mení je smována k dvouletému intervalu ve vazb na aktualizace územn analytických podklad a vyhodnocování rozboru udržitelného rozvoje území. A opt jen nkolik málo indikátor by mlo být sledováno každoron. Jsou to ty indikátory, kde se situace mže mnit velice dynamicky a kde jsou data dostupná z existujících databází sledovaných veejnou správou (mení hluku, nezamstnanost, poty penocujících v rámci turistického ruchu). Tab. 6. Indikátory a jejich technické parametry Hlavní témata regionu Indikátor Jednotka Zdroj Vybavenost území dostatenou a kapacitní technickou infrastrukturou v oblasti vodního hospodáství a odkanalizování území v. napojení na OV 1.1 Poet obyvatel / dom napojených na veejný vodovod 1.2 Poet obyvatel / dom napojených na kanalizaci poet osob / dom poet osob / dom SÚ SÚ Frekvece mení
Disparita v dostupnosti území hromadnou dopravou 3.1 Dojezdový as HD do Poliky a do Pardubic z jednotlivých obcí 3.2 Dopravní obslužnost HD (etnost spoj) izochrony v asových intervalech 20,40 a 60 min. poet spoj/den Výpoet - úad územního plánování výpoet obcí / úadu územního plánování Vzhledem k tomu, že smyslem indikátor udržitelného rozvoje je sledování vývoje území v ase je teba založit asovou adu indikátorové sady a v pravidelných asových intervalech je mit a vyhodnocovat. Jen na základ reálných dat a sledování jejich vývoje bude možné navrhovat reálné a realistické územn plánovací dokumentace a koordinovat innosti v území a jeho využití ve smyslu udržitelného rozvoje tak, jak to ukládá Stavební zákon. Závr Vyhodnocování udržitelného využívání území eká nejen v eské republice další dlouhý vývoj, jsme v této disciplín prakticky na zaátku. Praktických zkušeností je dosud relativn málo. O to vtší význam mají metodické návody, doporuení a zpesnní, nebo na nich závisí jak se principy udržitelného rozvoje v územn plánovací praxi skuten uplatní. Jako píspvek k dlouhé a složité cest, která je ped námi, vznikl také tento lánek. Literatura BÍZEK, V., GILL, R., MIŠKOVSKÝ, J. (2007): Hodnocení udržitelnosti rozvoje navrženého strategickými dokumenty Metodika DHV SAM in Urbanismus a územní plánování 5/2007 str. 36-39 K profilu trvalé místní udržitelnosti: Spolené evropské indikátory, Kancelá pro oficiální publikace Evropských spoleenství, Lucemburk (2004) ŠILHÁNKOVÁ, V (ed.) (2008): Indikátory udržitelného rozvoje, Teoretické pístupy a zkušenosti v eské republice Pípadová studie Hradec Králové, Civitas per Populi, Hradec Králové, ISBN 978-80-903813-6-0 Vyhláška. 500/2006 o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zpsobu evidence územn plánovací innosti www.timur.cz [19.4.2008] www.uur.cz [5.9.2008] Zákon. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním ádu (Stavební zákon) Tento lánek vznikl jako souást výzkumu pro Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci výzkumného projektu WD-69-07-4 Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých region. doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, Studentská 84, Pardubice a Civitas per Populi, Stelecká 574/13, Hradec Králové vladimira.silhankova@atlas.cz Mgr. Michael Pondlíek Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj (TIMUR), Senovážné nám. 2, Praha mpkpz@tiscali.cz