Fotosyntéza. Ondřej Prášil

Podobné dokumenty
Fotosyntéza Světelné reakce. Ondřej Prášil Mikrobiologický ústav AVČR Laboratoř fotosyntézy v Třeboni

12-Fotosyntéza FRVŠ 1647/2012

Fyziologie rostlin. 9. Fotosyntéza část 1. Primární fáze fotosyntézy. Alena Dostálová, Ph.D. Pedagogická fakulta ZČU, letní semestr 2013/2014

6 Přenos elektronů a protonů

1- Úvod do fotosyntézy

FOTOSYNTÉZA I. Přednáška Fyziologie rostlin MB130P74. Katedra experimentální biologie rostlin, Z. Lhotáková

Vyjádření fotosyntézy základními rovnicemi

Struktura bílkovin očima elektronové mikroskopie

Světelné reakce fotosyntézy. - fixace energie záření

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta. Studijní program: Biologie. Studijní obor: Biologie

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Fotosyntéza. Dýchání a fotosyntéza, struktura a funkce antén a reakčních center, energetika transportu elektronů a protonů.

Eva Benešová. Dýchací řetězec

FOTOSYNTÉZA. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_07_BI1

Fotosyntéza. Ondřej Prášil

sekundy Femtosekundová spektroskopie, aneb

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Fotosyntéza

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/ Anotace. Fotosyntéza světelná fáze. VY_32_INOVACE_Ch0214.

7 Fluorescence chlorofylu in vivo

Fotosyntéza. Ondřej Prášil

Měření množství dopadající energie světla. Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy

Energetický metabolismus rostlin. respirace

Metabolické dráhy. František Škanta. Glykolýza. Repetitorium chemie X. 2011/2012. Glykolýza. Jaký je osud pyruátu bez přítomnosti kyslíku?

Fotosyntéza. Ondřej Prášil

Fotosyntéza a Calvinův cyklus. Eva Benešová

Fluorescence chlorofylu

Energetický metabolismus rostlin

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

KBF/FOSY Fotosyntéza a stres LRR/FOSY Fotosyntéza

14. Fyziologie rostlin - fotosyntéza, respirace

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

Každá molekula kyslíku kterou právě dýcháme vznikla někdy v nějaké rostlině. Každý atom uhlíku našeho těla byl kdysi včleněn fotosyntézou do nějaké

Aerobní odbourávání cukrů+elektronový transportní řetězec

EKOTECH Fluorescence chlorofylu in vivo 1

FOTOSYNTÉZA. Princip, jednotlivé fáze

Struktura a funkce biomakromolekul

Charakteristika složky 3) cytochrom-c NADH-Q-reduktasa cytochrom-c- oxidasa ubichinon cytochromreduktasa

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

Katabolismus - jak budeme postupovat

FOTOSYNTÉZA. soubor chemických reakcí,, probíhaj v rostlinách a sinicích. z CO2 a vody jediný zdroj kyslíku ku pro život na Zemi

Máte rádi kuřata??? Jiří Hanika. Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i., Praha

FOTOSYNTÉZA ZÁKLAD ŽIVOTA NA ZEMI

>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Přírodovědecká fakulta Katedra biochemie

Umělá fotosyntéza. Michael Hagelberg. Tomáš Polívka, Ústav fyzikální biologie

FOTOBIOLOGICKÉ POCHODY

Bílkoviny - proteiny

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

OXIDATIVNÍ FOSFORYLACE

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Dýchací řetězec (Respirace)

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

B4, 2007/2008, I. Literák

Zobrazování účinků herbicidu na fotosyntézu mapováním chlorofylové fluorescence listů vyšších rostlin.

METABOLISMUS SACHARIDŮ

Má tajemný clusterin u dětí v septickém stavu aktivitu chaperonu? J. Žurek, P.Košut, M. Fedora

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

- Cesta GS GOGAT - Cesta GDH

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.

FOTOSYNTÉZA. CO 2 a vody. - soubor chemických reakcí. - probíhá v rostlinách a sinicích. - zachycení a využití světelné energie

Dýchací řetězec, oxidativní fosforylace, mitochondriální transportní systémy

9. Dýchací řetězec a oxidativní fosforylace. mitochondriální syntéza ATP a fotosyntéza

Mendělejevova tabulka prvků

Světlosběrné komplexy rostlin. Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy. (+ světlosběrné komplexy) Rodina Lhc (light harvesting complex)

REGULACE TRANSLACE DEGRADACE BÍLKOVIN. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin. 4. Degradace bílkovin

Biologické redoxní děje Biological redox processes. Tisková verze Print version Prezentace Presentation

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

Energetický metabolismus rostlin

ení k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin

Energie fotonů je předávána molekulám chlorofylu A, který se zachyceným fotonem excituje (uvolní se energeticky bohatý elektron).

Rychlost chemické reakce je dána změnou Gibbsovy energie a aktivační energií: Tudíž zrychlení reakce pomocí katalýzy může být vyjádřeno:

Supramolekulární chemie v biologických systémech

Úloha mangan-stabilizujícího proteinu fotosystému II. The role of manganese-stabilizing protein of photosystem II. Miloš Duchoslav

Fotofyzikální děje během fotosyntetické přeměny zářivé energie na biochemicky využitelnou formu

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Transport elektronů a oxidativní fosforylace

Metabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová

4 Přenos energie ve FS

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Biosyntéza sacharidů 1

Přírodní polymery proteiny

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Přírodovědecká fakulta Katedra biochemie

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, Biologie 6, 2015/2016, Ivan Literák

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Dýchací řetězec. Viz též přednášky prof. Kodíčka (snímky a blány v levém sloupci)

VLIV AKLIMAČNÍ OZÁŘENOSTI NA ORGANIZACI PIGMENT-PROTEINOVÝCH KOMPLEXŮ THYLAKOIDNÍ MEMBRÁNY SMRKU ZTEPILÉHO

Výběr fluoroforu.

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

BUŇKA A ENERGIE. kajman brýlový Caiman crocodilus Kostarika, Biologie 8, 2017/2018, Ivan Literák

Měření množství dopadající energie světla. Fotoinhibice, fotopoškození a fotoprotekční mechanismy. (osvětlenost ln.m -2 = lux) Ozářenost W.

Exprese genetické informace

Struktura a funkce biomakromolekul

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Světlosběrné systémy fotosyntetických organismů Tomáš Polívka

FOTOSYNTÉZA V DYNAMICKÝCH

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Transkript:

Fotosyntéza 10 Ondřej Prášil prasil@alga.cz 384-340430

Čtyři fáze procesu přeměny energie ve fotosyntéze 1. absorbce světla a přenos energie v anténních systémech 2. primární rozdělení nábojů a přenos elektronů v reakčních centrech 3. stabilizace energie v sekundárních procesech 4. syntéza a export stabilních produktů

Reakční centra A 2 A 3 n PA h P * A h A P P + A - D p D + PAA 2 - P primární donor, D sekundární donor, A akceptor elektronů

Chemické vlastnosti pigmentů v excitovaném stavu jsou odlišné od molekuly v základním stavu redoxní potenciál excitovaného stavu je jiný než stavu základního LUMO HOMO

Principy stabilizace nábojů v RC

Kinetika přenosu elektronů a rekombinace v RC rekombinace je >50x pomalejší než přenos elektronů

Střední redoxní potenciál excitovaného stavu E m (P + /P*) = E m (P + /P) - E(P/P*) E(P/P*) je rozdíl energie mezi excitovaným a základním stavem

Obecné vlastnosti reakčních center integrální membránové pigment-proteinové komplexy vektoriální orientace v membráně světlem indukované přenosy elektronů, rozdělení nábojů některá RC pumpují protony

Dva typy RC: chinonové (vysokopotenciálové) FeS (redukční) RC II RC I

Zastoupení typů RC u prokaryot Bacteria

Fotosyntetická membrána purpurových bakterií chromatofory ve vnitřní cytoplasmatické membráně cytoplasma periplasma

L & M podjednotky: 5 transmembránových šroubovic, které tvoří hydrofóbní aminokyseliny Pseudo-dvoučetná symetrie L a M podjednotky jen 30% sekvenční identita

Hans Deisenhofer Robert Huber Hartmut Michel C M L Nobelova cena 1988 H

Redoxní kofaktory BRC elektronový transport jen po větvi A P865 maxima absorbce bakteriochlorofylu a

Primární procesy v BRC Elektron oxidovanému P870 + je dodán cytochromem ~ 100 sec

Kinetická absorbce procesy s rychlostí od ps do ms

Chinony

Dvouelektronová brána a protonace chinonů

Detailní struktury obou fotosystémů u sinic jsou známy s rozlišením 2.5-3 Å, u rostlin pouze PSI s rozlišením 3.4 Å T. elongatus, Dimer, 3.8 Å, Zouni et al, Nature 409, 739-43 (2001), 1FE1 3.5 Å, Ferreira et al, Science 303, 1831-8 (2004),1S5L 3.0 Å, Loll et al, Nature 438, 1040-44 (2005), 2AXT P. laminosus: Dimer, 3.0 Å, Kurisu et al, Science 302, 1009-14 (2003), 1VF5 C. reinhardtii: Dimer, 3.1 Å, Stroebel et al, Nature 426, 413-8 (2003), 1Q90 T. elongatus Trimer,2.5 Å, Jordan et al, Nature 411, 909-17 (2001), 1JBO Pea, Monomer, 4.4 Å, Ben- Shem, et al. Nature 426, 630-5 (2003), 1QZV; 3.4 Å Nature (May 2007)

Purple bacterial reaction center Photosystem 2 reaction center

Fotosystém II 2H 2 O + 2PQ O 2 + 2PQH 2 - z hlediska enzymové aktivity je to voda:plastochinon oxidoreduktáza - složitější než BRC, PSII má až 30 podjednotek (nutnost regulace a ochrany před kyslíkem?) h 43 CP43 Q A e - Pheo D1 e - Y Z Fe P680 Q B Y D CP47 Pheo D2 2H 2 O 33kDa oxygen evolving complex O 2 + 4H +

Velké proteinové podjednotky fotosystému II - u fotosystému II váží pigmenty reakčního centra homologní membránové podjednotky D1 a D2, zatímco anténní pigmenty jsou vázány symetricky vázanými proteiny CP47 a CP43

Struktura fotosystému II z Thermosynechococcus elongatus s rozlišením 3.0 Å (Kern et al., Nature 2005) I PsbX PsbH CP47 d PsbY c Cyt b-559 PsbZ ycf12 PsbJ PsbK D2 PsbL PsbM PsbT e a d c b c d f e a b CP43 PsbI D1 b a c d e f b a II Oligomerní stav, velikost: dimer, 750 kda Počet podjednotek na monomer : 20 obsahující 36 TMH Počet kofaktorů na monomer : 89 z toho: 35 Chla, 12 Car, 25 lipidů, 3 PQ, 2 hem, 2 Pheo, 1 bicarbonát, Fe 2+, Mn 4 Ca, Cl -, 2 Ca +2 (a 7 DM)

Na lumenální straně fotosystému II je vázán kyslík vyvíjející Mn clastr s 3 stabilizujícími proteiny PsbO, PsbV a PsbU

Elektron-transportní řetězec fotosystému II (Kern et al., Nature 2005) Fe 2+ Fe 2+ Q A Q B Q B Cyt b-559 Pheo Pheo D1 D1 Pheo Pheo D2 D2 Chlz D1 Chlz D2 Car D2 Chl Chl D1 D1 Chl Chl D2 D2 Car D1 Tyr Z P D1/D2 D1/D2 Tyr D Protektivní větev Distances Mn 44 Ca cluster Aktivní větev Cyt c-550

Na separaci nábojů se podílí multimer molekul chlorofylu P680

Struktura Q B kapsy: kromě chinonu Q B i vazba dalšího chinonu Q C 16 16 Q pocket B cytoplasm 12 20 25 10 10 10 lumen 2 kanály spojují Q B kapsu s membránou, v jednom je Q B, v druhém Q C přístup ke Q B kapse z cytoplazmy je blokován lipidy

Vývoj kyslíku v PSII 2H 2 O O 2 + 4H + +4e - E m = + 0.82 V P680 + E m = + 1.2 V

4 e - ale jen 1 foton?? P.Joliot a B.Kok, 1970 S stavy

Struktura klastru Mn 4 Ca a jeho vazba ve fotosystému II CP43-Arg 357 Gln 165 Tyr Z Asp 170 Ala 344 CP43-Glu 354 2.5 4 2.0 2.4 2.3 2.4 3 1.7 2.5 Ca 2 2.2 5.4 2.7 Glu 189 1.8 2.4 1 2.3 Asp 61 Glu 333 Asp 342 His 332 His 337

Srovnání termodynamické účinnosti BRC a PSII 68% 35%

Vektoriální přenos elektronů a protonů

Komplex cyt b6/f dimer: cyt bf, Rieske Fe-S + ~5 proteins

Rieske 2Fe-2S protein Antony Crofts 1996 2Fe.2S iron sulfur center from Rieske protein of the bc 1 -complex 2Fe2S ==> 2Fe2S + + e - Midpoint redox potential: E m, ph 7 = 290 mv

The structures of two types of iron-sulfur centers. (A) A center of the 2Fe2S type. (B) A center of the 4Fe4S type. Although they contain multiple iron atoms, each iron-sulfur center can carry only one electron at a time. There are more than six different iron-sulfur centers in the respiratory chain.

Hemy integrální součást cytochromů

The structure of the heme group attached covalently to cytochrome c. The porphyrin ring is shown in blue. There are five different cytochromes in the respiratory chain. Because the hemes in different cytochromes have slightly different structures and are held by their respective proteins in different ways, each of the cytochromes has a different affinity for an electron.

Cytochromes Position of α - band cyt a ~ 600 nm cyt b ~ 560 nm cyt c ~ 550 nm

Cytochrome f c - type cytochrome, transfers electrons to plastocyanin Heme c, with two cysteine ligands ferrocytochrome c ==> ferricytochrome c + + e- Midpoint redox potential: E m, ph 7 = 350mV

Komplex cyt b6/f dimer: cyt bf, Rieske Fe-S + ~5 bílkovin

cyt b6/f cyt bc

Q cyklus

Q cyklus přenosu elektronů v cytb 6 /f

Q cyklus přenosu elektronů v cytb 6 /f

Plastocyanin (cytochrome c) Cu center of plastocyanin Cu 2+ => Cu 3+ + e - Midpoint redox potential: E m, ph 7 = 360 mv

- z hlediska enzymové aktivity je to plastocyanin:ferredoxin oxidoreduktáza Fotosystém I

Fotosystém I 12 podjednotek 127 kofaktorů 97 chl 3 Fe 4 S 4 centra 2 fylochinony 22 karotenoidy 4 lipidy

Velké membránové proteiny fotosystému I - velké membránové podjednotky PSI označované jako PsaA a PsaB váží jak pigmenty reakčního centra, tak světlosběrné pigmenty

Struktura komplexu fotosystému I z Thermosynechococcus elongatus s rozlišením 2.5 Å (Jordan et al., Nature 2001) Oligomerní stav, velikost: trimer, 1150 kda Počet podjednotek na monomer : 12, celkem 32 TMH Počet kofaktorů na monomer: 128 z toho: 96 Chla, 22 Car, 4 lipidy (3 PG +1 MGDG), 2 fylochinony, 3 klastry 4Fe4S, 1 Ca +2

Fotosystém I silný reduktant, slabý oxidant..

Uphill electron transfer 127 cofactors: 97 chl 3 Fe 4 S 4 centers 2 phylloquinons 22 carotenoids 4 lipids Parallel electron transfer Chl a isomer C13

Elektron-transportní řetězec fotosystému I: obě větve funkční (Jordan et al., Nature 2001) A 1 A 1 A 0 A 0 P700 P700

sinice trimér rostliny - monomér

Uspořádání molekul chlorofylu v PSI: na periferii dvě vrstvy pigmentů, v centrální části také velký počet anténních molekul (25) plus pigmenty RC P700 a A 0 (Jordan et al., Nature 2001)

Struktura komplexu fotosystému I z Pisum sativum s rozlišením 3.4 Å (Amunts et al., Nature 2007) Oligomerní stav, velikost: monomer, 525 kda Počet podjednotek na monomer : 12+4 LHCI, celkem 45 TMH Oproti sinicovému PSII: obsahuje PsaG, PsaH a dlouhou smyčku PsaF Počet kofaktorů na monomer: 172 z toho: 167 Chl, 2 fylochinony, 3 klastry 4Fe4S

Proteiny fotosystému II - velké membránové podjednotky PSII D1, D2, CP47 a CP43 lze získat hypotetickým rozštěpením obou velkých podjednotek fotosystému I PsaA a PsaB

Location of primary acceptors in RCI and RCII Fe Q A 28 P 680

Ferredoxin (Flavodoxin) Antony Crofts 1996 Plant like 2Fe.2S iron sulfur centers ferredoxin 2Fe2S => 2Fe2S + + e - Midpoint redox potential: E m, ph 7 = - 290 to - 400mV

RC II RC I

RC II RC I E m

Vztah mezi hlavními podjednotkami RC různých fotosyntetických RC naznačuje společného prapředka

Monomeric Reaction Center Evolutionary change Homodimeric Reaction Center Gene duplication Divergence Heterodimeric Reaction Center

RC II RC I Purple bacteria Photosystem I Photosystem II Green sulfur bacteria

Purpurové bakterie

Zelené sirné bakterie

Konec