INFR kanalizační systémy Technický manuál kanalizační systémy technický manuál
INFR kanalizační SYSTÉMY Obsah 1. Gravitační kanalizace všebecné údaje 3 6. rmatury prti zpětnému vzdutí 25 1.1. Některé mechanické vlastnsti 3 7. Kntrly, zkuška vdtěsnsti 26 1.2. Těsnst spjů 3 8. Tlakvé čištění trubek 26 1.3. braze 4 9. Tlakvá a pdtlakvá kanalizace 27 1.4. Tepltní limity kanalizačních ptrubí 5 10. hemická dlnst 27 1.5. hemická dlnst 5 10.1. hemická dlnst neměkčenéh plyvinylchlridu (PVU) 27 1.6. Živtnst 6 10.2. hemická dlnst těsnicích kružků 28 1.7. Eklgie, balvý materiál 6 10.3. hemická dlnst plyprpylénu 30 1.8. Eknmické aspekty pužití 6 1.9. Pžárně technické charakteristiky materiálů a balů 7 1.10. ruhy kanalizačních trubek 7 1.11. Rzměry kanalizačních trubek 7 2. Prjektvání kanalizačních ptrubí 9 2.1. Trasa ptrubí 9 2.2. Hydraulika 10 2.3. Kruhvá tuhst, statika, defrmace 10 2.4. Pužití trubek jak prpustků 14 3. Skladvání, kntrly, spjvání 15 3.1. prava, skladvání a manipulace 15 3.2. Kntrly před pkládku 16 3.3. Spjvání 16 4. Pkládání trubek d země 18 4.1. Výkp 18 4.2. Účinná vrstva 19 4.3. Pdlží trubek 19 4.4. Zásyp ptrubí v účinné vrstvě 20 4.5. Zasypání výkpu nad účinnu vrstvu 20 4.6. Přesnst pkládky 20 4.7. Ptrubí ulžená pd hladinu pdzemní vdy 20 5. alší aspekty pkládky 21 5.1. Ulžení trubek ve vlném prstru a v chráničkách 21 5.2. Vysazení ddatečné dbčky na stávajícím kanalizačním ptrubí 21 5.3. Vstupy d bjektů a šachet 23 5.4. Vstup shra d ležatéh ptrubí 23 5.5. Přechd svisléh dpadu d kanalizace 23 5.6. Kanalizační trubky s hladkými dříky kmbinace s jinými trubními systémy 24
Technický manuál 1. Gravitační kanalizace všebecné údaje Plasty jsu v sučasné dbě pvažvány za nejvýhdnější materiál pr kanalizační ptrubí. Při pužití jsu na ně kladeny jak vyské nárky mechanické, tak i chemické, přitm musí minimálně zatěžvat živtní prstředí. Nezávislá evrpská studie SMP* ptvrzuje, že chvání pružných trub je velmi vhdné pr jejich pužití v zemi jak z phledu vlastnstí, tak dpadu na eklgii, a že díky tmu plasty v praxi výrazně překnávají kdysi blíbené materiály tuhé ale křehké jak byl betn neb kamenina. Plastvé ptrubní systémy PIPELIFE pr kanalizaci jsu mderní, technicky vyspělé a eklgické výrbky. K jejich výrbě Pipelife pužívá kvalitní surviny a prces výrby je trvale kntrlván. Při správně prvedené mntáži splňují beze zbytku všechny eklgické pžadavky a jsu záruku splehlivé funkce p dbu minimálně let (viz příslušné výrbkvé nrmy). Věnujte, prsím, pzrnst následujícím infrmacím, abyste mhli plastvá ptrubí vyprjektvat, skladvat neb instalvat způsbem, který zaručí jejich dluhdbý bezprblémvý prvz. ž na specifika, ppsaná v dkumentu příslušnéh trubníh systému, jsu platné pr všechny kanalizační trubky srtimentu. Pd pjmem trubky se v tmt prspektu může rzumět i celý systém včetně těsnicích prvků, tvarvek a šachet. Pdrbnsti jedntlivých systémech najdete v příslušných prduktvých katalzích. 1.1. Některé mechanické vlastnsti Plastvé trubky jsu přirzeně pružné, přitm dstatečně pevné i při malé hmtnsti. íky tmu jsu schpny dlávat krátkdbým přetížením i dynamickému zatěžvání pdstatně lépe než trubky tuhé. Nepraskají ani při dluhdbé defrmaci 30 %. Trubky i celý trubní řetězec mají vysku dlnst prti vlivům sedání zeminy a technické seismicity. Jsu zařazeny ve třídě dlnsti pdle ČSN 73 0040 (trubky z kameniny jsu zařazeny třídu níže). Tyt vlastnsti předurčují zvláště plnstěnná plastvá ptrubí pr blasti s pklesy p čerpání pdzemní vdy, d pddlvaných území apd. Osvědčily se i při zemětřeseních menší intenzity. Odlnst jedntlivých systémů prti sedání terénu je dána pružnstí trubek i jejich hrdel a pužitím pružnéh těsnění, případně těsnění s výztuží. Zvláště výhdné jsu plnstěnné PV trubky, jednak kvůli velké tlušťce kmpaktní stěny, především však kvůli vyskému pevnstnímu mdulu a velké pvrchvé tvrdsti neměkčenéh PV. Základní dlnst vůči nárazům a pádům nářadí d výkpu se labratrně zkuší nárazy zkušebníh tluku na trubku při bdu mrazu pdle ČSN EN 744, vyskzátěžvé trubky jsu vystavvány pdstatně přísnějším testům dle ČSN EN 1411. Plasty mají dále zanedbatelnu nasákavst vdy, stěna trubky nemůže být prt pškzena mrazem a nerztrhne ji ani v ní zamrznutá vda. Trubka PV QUNTUM Obr. 1 1.2. Těsnst spjů Většina trubek Pipelife je patřena splehlivým, ve výrbě nafrmvaným (integrvaným) hrdlem. Tut knstrukci uživatelé upřednstňují, prtže ve srvnání s trubkami, spjvanými pmcí nástrčných hrdel, má nejméně 2 x vyšší jisttu spje (jisttu správné plhy těsnění, vyšší tuhst spje i těsnst) Hrdlvé spje kanalizačních řadů musí být těsné, a t i při dvlené defrmaci trubky v blasti hrdla, rvněž při vyúhlvání spje. Odpvídající zkušky pdle ČSN EN 1277 jsu sučástí certifikace kanalizačních systémů. Nárčnu a prt důležitu zkušku vdtěsnsti a plyntěsnsti kanalizačních systémů je pdle EN 1277 test spjených trubek tlakem vdy 0,5 baru a také pdtlakem vzduchu hdntě 0,3 baru při defrmaci hrdla 5 % a sučasné defrmaci dříku 10 %. * Stein a kl., Eurpean study f the perfrmance f varius pipe systems, respectively pipe materials fr municipal sewage systems under special cnsideratin f the eclgical range f effects during the service life, S & P nsult GmbH, Knrad ZuseStr. 6, 44801 chum, Německ, Finální zpráva chum, září 2006. Viz například na www.pipelife.cz 3
INFR kanalizační SYSTÉMY Materiál všech těsnění pr kanalizaci, pužívaných splečnstí Pipelife, dpvídá ČSN EN 681 1, cž zaručuje dluhdbě vysku těsnst. íky nízké hmtnsti trub nejsu těsnění ve spdní části spje vystavena zatížení, jakému musí čelit pružné elementy v trubách z kameniny, prt se jejich těsnicí schpnst časem nemění. Praxe ukázala, že spje plastvých ptrubí nepřestávají těsnit ani při dluhdbých defrmacích trubky neb spjů větších jak 20 %. Prvzní tlak systémů gravitační kanalizace z hlediska těsnsti je běžně 0,05 MPa (5 m vdníh slupce tlakvá dlnst trubek jak takvých je značně vyšší). Při tmt tlaku je s dstatečnu rezervu zaručena plyntěsnst spjů a jejich těsnst vůči exfiltraci, infiltraci i prrůstání křenů. Špičkvé systémy PV QUNTUM a PP MSTER jsu zkušeny nárčnějším dluhdbým testem extraplvaným na let. V tét zkušce pdle ČSN EN 14 741 vykazují hdnty těsnsti až 10krát vyšší, než pžaduje nrma.trubky ani jejich spje neprpuští radn. Plastvá ptrubí je mžn čistit za pmci tlakvých čisticích vzů (viz dále). Pdle grafu 1 lze dhadnut, že kmpaktní trubka SN 8, N 300 z PV se může zcela prbrusit až za cca 4300 let. Údaje v grafu: 3R Internatinal 2/3 97, pr PV PP MSTER psuzení ÖKI čísl 43.029 pdle IN 19 565/1. (Srvnání jedntlivých trub pr gravitační kanalizaci, s pužitím průtkvéh pstupu, blízkéh skutečným pměrům kanalizaci. Zkuška abraze v Labratři vdhspdářskéh výzkumu Stavební fakulty VUT rn Měření byla prvedena na sestavě dle brázku 3. Hdncené trubky N 250 byly spjeny za sebu a všemi prtékala stejná abrazní směs (vda s křemičitým pískem), k jejímuž transprtu byl pužit ejektr. Pdélný skln byl 1,3 %, trasa bsahvala truby: PV hladký kanál, PP hladký kanál (PP Master), PP krugvaná a žebrvaná ptrubí, dstředivě litý skllaminát, kamenina. ba trvání zkušky byla 1 rk. Sestava trub na VUT rn Obr. 3 Zkuška těsnsti spje (PP MSTER) Obr. 2 1.3. braze Plasty mají všebecně velmi dbru dlnst prti abrazi ve vdním prstředí. V grafu jsu uvedeny hdnty získané na TH armstadt dle EN 2953 (IN 19 565). Je t nrma platná pr kameninu, která se zkuší pr 000 cyklů, pr plasty se zkušky prvádí pr 400 000 cyklů. Úbytek tlušťky stěny je u plastů nepatrný. střední úbytek stěny [mm] 1,2 1,1 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 betn skllaminát kamenina PV PEH brazivum: strhranný křemičitý písek se zrny d 5 mm, byl jedenkrát týdně vyměněn. Průtk 1,4 t abraziva denně, cž vystihuje reálný stav v kanalizačních trubách při extrémním zatížení stkvých sítí, zejména na jaře při sněhvém tání. elkvé mnžství přepravenéh abraziva: 870 t za 1 rk, cž dle údajů rněnských vdvdů a kanalizací (čistička Mdřice) dpvídá jedné pětině až čtvrtině rční tnáže písku za celé měst rn (plcha 230 km 2 ), při zkušce však pršl v jediné trubce průměru 250 mm!! Přestže pdmínky byly prti praxi zpřísněny týdenní výměnu abraziva, nedšl u žádné z měřených trubek k měřitelnému úbytku stěny v trase phybu písku. Stěna plastvé truby je tedy extrémně dlná pškzení materiálem, splaveným d kanalizace psypem, škváru a pdbně. Platí t pr trubky kmpaktní, s pěnvým jádrem i pr trubky se žebry. Rezerva bezpečnsti se samzřejmě liší a je u trubek bez pěnvé struktury a bez žeber výrazně vyšší. 0,1 PP (PP MSTER) 0,0 0 50 150 200 250 300 350 400 450 pčet cyklů [tisíce] Graf. 1 4
Technický manuál 1.4. Tepltní limity kanalizačních ptrubí Plyprpylen PV 0 d 95 max 60 d N 200 max 40 d N 250 Pvlené teplty média u PP a PV trub Obr. 4 PP trubky PP PV trubky PP QUNTUM trubky PV PV QUNTUM QUNTUM 50 50 50 10 10 10 ĚŽNÉ ĚŽNÉ PV PV trubky ĚŽNÉ trubky PV trubky 50 50 50 0 0 0 Plasty dlávají agresivním splaškům vdám s ph mezi 2 13 kyselým kndenzátům z ktlů slžkám půdy včetně půd kyselých kyselým dešťům a spadům slžkám umělých hnjiv a pstřiků Trubky se svědčily při dpravě dpadních vd v různých průmyslvých dvětvích. luhdbé půsbení některých kncentrvaných rpných prduktů sice může vlivnit pevnstní parametry trubní stěny, bčasný průtk dpadních vd s jejich nízkým bsahem, následvaný průtkem dpadní vdy nrmálníh slžení, však nemá na živtnst pdstatný vliv. Pr stanvení chemické dlnsti celéh systému je čast rzhdující dlnst těsnicích kružků. Odlnsti plastů a pryžvých kmpnentů jsu uvedeny m. j. v ISO TR 10358 a ISO TR 7620, tabulky v tmt manuálu jsu puze jejich malým výtahem. Pr vlbu vhdných trubních materiálů lze rvněž pužít prgram na www.pipelife.cz. Pvlené teplty při mntáži ptrubí Obr. 5 1.5. hemická dlnst Plasty se v širké míře pužívají k zušlechťvání a zvyšvání dlnsti pvrchů četných materiálů. Ptrubí z nich vyrbená jsu vhdná k transprtu všech látek, které se mhu běžně vyskytvat v kanalizaci a které jsu čističky dpadních vd schpny zpracvat. Netrpí krzí, která je nejčastějším důvdem pruch kvvých neb betnvých trubek (br. 6). hemická dlnst Obr. 7 Kanál z betnu Kanál z plastu 3 2 1 Splašky 1 bakterie rzkládají splašky, mim jiné vzniká plynný sírvdík 2 v anaerbních pdmínkách reaguje H S s vlhkstí a vzniká 2 kyselina sírvá 3 H 2 SO 4 napadá pvrch trub, betn se rzpadá Prvnání chemické krze Obr. 6 5
INFR kanalizační SYSTÉMY 1.6. Živtnst Přednstí plastvých ptrubí je dluhá živtnst let a více v předpkládaných prvzních pdmínkách. Občasná námitka samvlné degradaci (štěpení mlekul materiálu) je za běžných pdmínek naprst nesmyslná plasty se samvlně nerzkládají a neuvlňují d klí žádné prdukty rzkladu, tím méně škdliviny. Jejich živt neknčí rzpadem! Pkud vylučíme přímé půsbení agresivních chemikálií neb velmi vyských teplt, cž se v běžném prvzu nepředpkládá, stárnu plasty velmi pmalu, a t puze tehdy, když na ně půsbí dstatečně velké mechanické zatížení. Prjevem stárnutí je změna plhy mlekulárních řetězců a při velkém zatížení, půsbícím trvale p velmi dluhu dbu (desítky až stvky let) může djít až jejich pstupnému zkracvání. U kanalizačních ptrubí však dchází k zatěžvání puze během pkládky a v bdbí cca 1 5 let p pkládce d dby než djde k definitivní knslidaci zeminy v klí trub. Pak klesne jejich zatížení zeminu, při běžném krytí i zatížení prvzem, na minimum. Prt plastvé gravitační ptrubí ulžené v zemi prakticky stárne jen v dbě knslidace zeminy, neb pkud djde k dalším změnám v účinné vrstvě z důvdů gelgických, případně kvůli zemním pracím v klí trub. Při výpčtech se pužívají hdnty pr trvalé dluhdbé zatížení, prt jsu zaručeny ptřebné pevnstní hdnty i v bdbí teretickéh knce živtnsti, cž je dle dsavadních nrem let. Živtnst byla věřena mnha labratrními metdami, dnes je dalek přesvědčivěji ptvrzvána praktickými zkušenstmi a následnými zkuškami na dluhdbě pužívaných ptrubích. Mezi dbrníky se prt dnes mluví prvzuschpnsti plastvých kanálů až ve stvkách let. Sučástí kanalizačních systémů jsu těsnicí prvky na bázi plymerních materiálů, pr které t platí rvněž. Sknčení živtnsti není skkvé selhání celéh řadu, ale mžnst pstupnéh růstu pčtu pruch jinak funkčníh systému. Vzhledem k dluhé živtnsti trub je vhdné, aby prvky se stejnu živtnstí byly pužity d celé stavby. Znamená t vyvarvat se slabých článků např. v pdbě betnvých šachet v agresivních zeminách, při zahnívajících vdách apd. Zatím však mhu pužívat ekznačku Eklgicky šetrný výrbek puze trubky Pipelife z plyprpylénu. Kmentář k eklgii je sučástí ppisu jedntlivých systémů. Všechny materiály pužité pr balení výrbků Pipelife zech, s.r.. jsu zařazeny d kategrie O statní dpady. PP 1.8. Eknmické aspekty pužití Pužití plastvých trubek Pipelife zech s.r.. dává uživateli celu řadu výhd při srvnání s kameninvým, litinvým neb betnvým ptrubím. Ty pčínají vysku chemicku dlnstí, dluhu živtnstí, velku dlnstí zatížení i dynamickým rázům a vůči abrazi. Pkračují pdstatně nižší hmtnstí, která dvluje mezit pužití těžké mechanizace při pkládce a dvluje rychlejší, přesnější a bezpečnější práci, snižuje náklady na dpravu a skladvání. Malý příklad: Hmtnst kameninvé truby N 200 FN 32 kn/m je 37 kg/m, u KG N 200 SN 4 je 3,7 kg/m. ále se plasty vyznačují výhdnými stavebními délkami (nižším pčtem spjů), které značně urychlují pkládku, mezují negativní vliv lidskéh faktru, zvyšují těsnst a snižují prvzní drsnst systému. Pkud je na stavbě nutn truby zkracvat, je pužití plastů velkým přínsem (cena a délka trvání jednh řezu, přesně vlitelná plha řezu). Nízká pruchvst minimalizuje náklady na pravy a je důvdem velmi nízkých celkvých prvzních nákladů na metr ptrubí (d nákupu přes instalaci až p sknčení živta). 1.7. Eklgie, balvý materiál Trubní materiály lze eklgicky vyrbit a díky téměř nemezené mžnsti recyklace také eklgicky pužívat. Nezávislé studie pr Evrpsku kmisi ptvrzují, že plasty, především PV, vykazují velmi příznivu uhlíkvu stpu. Prt jsu plasty v sučasné dbě pvažvány za eklgicky velmi výhdný materiál pr trubky většiny inženýrských sítí. Nízké přizvací náklady Nízké instalační náklady, bezúdržbvý prvz, živtnst let Nízké prvzní náklady 6
Technický manuál 1.9. Pžárně technické charakteristiky materiálů a balů Veličina Materiál ptrubí Pmcný materiál PP PV Papírvé baly Smrkvé dřev (palety) PE baly Teplta vzplanutí [º] 360 385 530 275 360 340 Teplta vznícení [º] 390 465 530 427 370 390 Výhřevnst [MJ/kg] 44 46 17,3 20,7 10,3 16,2 17,8 44 Hustta [kg/m³] 910 1400 1200 550 940 Vhdné hasiv vda, pěna prášek tříštěná vda pěny vda se smáčedlem střední, lehká pěna vda, vd. mlha střední, lehká pěna vda, pěna prášek 1.10. ruhy kanalizačních trubek Sučasný stav techniky dvluje výrbu různých druhů plastvých trub. nejstarším druhem jsu jednvrstvé trubky s plnu stěnu (dnes se pužívá název kmpaktní trubky). Tyt trubky jsu vyráběny pdle různých evrpských nrem, rzlišujících druh pužitéh materiálu. yly vyvinuty i dknalejší druhy s vícevrstvu kmpaktní stěnu (tzv. multilayer /ML/, příkladem je PP Master neb PV Quantum). alším druhem jsu trubky, které mají stěnu s různě vytvřenu strukturu. ílem jejich vývje byla především úspra materiálu (nízká cena) při zachvání kruhvé tuhsti. Pr všechny druhy takvých trub platí, nezávisle na druhu stěny a materiálu, třídílná ČSN EN 13 476. V Německu platí bsahem a pžadavky bdbná IN 16 961 (pdle pravidel EU pdřízená EN 13 476, mim Německ je neplatná). ČSN EN 13 4762 specifikuje trubky typu, u nichž je struktura uvnitř stěny. Trubky mají více vrstev a jsu zevnitř i zvenčí hladké. Nejčastější frmu struktury je pěnvá střední vrstva, mhu t být ale i pdélné, příčné neb spirálvé dutiny. Tyt trubky se vyrábí většinu kextruzí (vytlačváním na více extrudérech). V prvedení s pěnvým středem se běžně značují jak kextrudvané, někdy zkráceně kex, viz br. 8b. (Kextruzí lze vyrábět ale také plnstěnné trubky!) ČSN EN 13 4763 platí pr trubky typu, jejichž vnitřní stěna je hladká a vnější strukturu tvří různé druhy sustředných neb spirálvitých prfilů. Většinu je t zvlněný prfil s dutinami (tzv. krugvané trubky) neb prfil hřebenvitý. Pužívá se i značení žebr, ale tent termín nrma nezná (br. 9). Pžadavky nrmy na trubky s prfilem vlnitým i hřebenvitým jsu zcela stejné, je prt nesprávný názr že duté žebr je lepší než plné a napak. Kmpaktní trubky PV ČSN EN 1401 se střední nepěněnu vrstvu a) b) 1.11. Rzměry kanalizačních trubek Kextrudvané trubky ČSN EN 13 476 2 střední vrstva má pěnvu strukturu Typické příklady knstrukce stěn typu dle ČSN EN 13 4763 Nepřesnější a jednznačnu rzměrvu infrmací trubce je udání vnějšíh neb vnitřníh průměru a tlušťky stěny. Skutečná světlst trubky se získá dečtením dvjnásbku tlušťky stěny d vnějšíh průměru trubky. Pměrně čast se pužívá bezrzměrný parametr jmenvitá světlst (dle ČSN EN ISO 6708 značený N), který přibližně charakterizuje jejich vnitřní průměr. N je rzměr, který nelze na trubce naměřit. Obr. 8 Obr. 9 N služí puze jak systém značvání a číselná hdnta N se nemá pužívat ve výpčtech, pkud t příslušná nrma výslvně neuvádí. 7
INFR kanalizační SYSTÉMY 1.11.1. Rzměry N/O a N/I ČSN EN ISO 6708 dpručuje pužívat přesnější značení N/O pr trubky charakterizvané vnějším průměrem, a N/I pr trubky charakterizvané vnitřním průměrem. ůležité je t zvláště pr kanalizační trubky se strukturvanu stěnu, kde se vyskytují velké rzdíly průtčnéh prfilu. Údaje N/I a N/O jsu v milimetrech. Hladké trubky všech známých systémů (Pipelife KG SN 4, SN 8, PP Master SN 10, SN 12, PV Quantum) lze značit jak N/O. Všechny tyt trubky jsu plně kmpatibilní, bez hledu na materiál neb výrbní nrmu. 1.11.2. Rzměrvé řady trubek Především pr hladké plnstěnné trubky a také pr tvarvky se udává standardní rzměrvý pměr SR. Je stejný pr celu rzměrvu řadu. SR = s je vnější průměr, s je tlušťka stěny trubky Trubky neb tvarvky lze charakterizvat rvněž pdle tzv. ptrubní řady neb série (S). Vztah série a SR je následující: Nrma ČSN 75 6101/2012 nedělá rzdíly v pužití N/O a N/I trubek a vlbu systému pdle skutečné hydraulické kapacity pnechává na prjektantvi. S = SR 1 2 = s 2s Obr. 10 8
Technický manuál 2. Prjektvání kanalizačních ptrubí Pr navrhvání platí: ČSN 75 6101 (2012) Stkvé sítě a kanalizační přípjky (definice pužití N/O a N/I, preference plastů pr vyské rychlsti) ČSN EN 752 (2008) Odvdňvací systémy vně budv ČSN EN 1610 Prvádění stk a kanalizačních příppjek a jejich zkušení (pr všechny trubní materiály) ČSN P EN 1401 3 Plastvé ptrubní systémy pr beztlaké kanalizační přípjky a stkvé sítě ulžené v zemi Neměkčený PV část 3 Návd pr instalaci (nrma je převzata v angličtině, dá se pužít i pr jiné systémy). 2.1. Trasa ptrubí dpručený skln ptrubí pr dešťvu vdu je 10 pr kanalizační stky je dle ČSN 75 6101 nutné dsažení dstatečné průřezvé rychlsti. Pr malé gravitační stky d N/I300 (N/O 315) udává ČSN 75 6101 s dvláním na ČSN EN 752:2008 nejmenší skln 1 : kde je vnitřní průměr ptrubí v metrech. Při nemžnsti ddržet skln musí prjekt řešit způsb prplachvání. Nejmenší skln kanalizační přípjky je 10. Přípjka N/O 160 (N/I 150), cž je nejmenší dvlený průměr přípjky, musí mít až na zdůvdněné případy skln minimálně 20. Největší skln přípjky je 400. TNI EN/TR 1046 Rzvdné a chranné ptrubní systémy z termplastů Systémy pr venkvní rzvdy vdy a kanalizace Pkyny pr ulžení d země ČSN P EN/TS 15 223 Validvané parametry pr navrhvání ptrubních systémů ulžených v zemi. ČSN EN 14 801 Pdmínky pr klasifikaci ptrubních systémů Tent technický manuál je puze výtahem důležitých kapitl z nrem. Pružnsti hladkých trubek d N 200 se dá při tepltě nad 20 využít pr tvrbu maléh bluku R, kde R je minimálně 300 vnější průměr trubky O (například pr trubku 200 mm je R = 60m). Pr trubky N >200 mm je R minimálně 500 O. U žebrvaných trubek lze dle průměru využít hdnt 200 O a 400 O. Příliš velkému vychýlení trubek v hrdlech je přitm nutn zamezit, například pužitím betnvých blků v blasti hrdel a cca v plvině trubky, viz br. 12. Nejsuli pužita spadiště, dpručuje se při velkém spádu kanalizace (pdle vlastnstí zeminy, případně již d 150 ) zajistit spje prti vytažení vlivem rázů kapaliny. Pužívají se pjistky prti psuvu neb vhdné betnvé blky, viz br. 11. Obsypy trubek by neměly půsbit jak dluhá drenáž. Pkud t hrzí, je ptřeba tk vdy přerušit příčnu překážku, např. betnvým blkem. Změny směru se prvádí přednstně v šachtách. Pr jemné úpravy (připjení šachet apd.) se pužijí flexibilní hrdla, dvlující vychýlení úhel ± 7,5 ve všech směrech. Obr. 11 betn vlené vyskřípnutí spjů pdle ČSN P EN 1401 3 Průměr trubek Maximální úhel d N 300 2 N 300 N 630 1,5 nad N 630 1 Ktvení trubek při tvrbě bluku Obr. 12 9
INFR kanalizační SYSTÉMY 2.2. Hydraulika Plastvá ptrubí mají velmi hladké, chemicky značně resistentní stěny, na kterých může djít k inkrustaci jen velmi vzácně (Karlvy Vary apd). Jejich velmi dbré hydraulické vlastnsti jsu prt trvalé. Minimální rychlst dpravvanéh média by neměla klesnut pd 0,6 m/s, jinak mhu v ptrubí ve větší míře sedimentvat tuhé částice. Nrma dpručuje prjektvat kanalizační sítě pr rychlsti d 5 m/s. Nad tut hdntu se musí pčítat s vyššími půsbícími silami a s případnými prblémy, přest lze v důvdněných případech využít i vyšších hdnt. vlená maximální rychlst média v běžných trubkách z plastů je d 10 m/s (viz ČSN 75 6101/2012), u systémů PV Quantum a PP Master až 15 m/s. Hydraulické tabulky Pipelife umžňují stanvit průtčnu kapacitu ptrubí danéh průměru a spádu pr plný průtk i pr částečné plnění. Lze je v mezích přesnsti výpčtů a praktickéh měření pužít pr hladké trubky SN 4, SN 8, PP Master, Quantum i PragmaI 10. Pr velký rzsah nejsu sučástí tht technickéh manuálu rádi Vám je na pžádání zašleme, jsu také na našich webvých stránkách. Najdete tam i prgram pr hydrauliku trubek. V jedntlivých prduktvých prspektech jsu uvedeny nmgramy pr hydrauliku. a t jak pr plný průtk, tak pr částečně plněné ptrubí. Odečítání hdnt na nmgramech pr hydrauliku: Nmgram č. 1 (str. 11) bsahuje celkem 4 údaje: N ptrubí bjemvý průtk Q (l/s) rychlst v ptrubí V (m/s) spád ptrubí v Příklad 2: Hledáme bjemvý průtk pr při plnění cca 80 %. Pr ně si na průsečíku hdnty 0,8 na se (h/d) s křivku q/q najdeme hdntu 0,9, kteru průtk vynásbíme. Pr zjištění rychlsti najdeme krekční faktr pr h/d 0,8 na průsečíku s křivku v/v, kde dečteme hdntu 1,03 (při tmt plnění djde ke zvýšení rychlsti prti plně prtékanému ptrubí). 2.3. Kruhvá tuhst, statika, defrmace 2.3.1. Pružné trubky ulžené v zemi Plastvé trubky se chvají jak pddajné, a na zatížení reagují defrmací úměrnu veliksti síly. Tent prces je v širkých mezích vratný a nedchází ke zničení trubky. Pdstatně se tím liší d trub tuhých, které zachvávají tvar až d překrčení tzv. vrchlvé pevnsti, kdy dchází k nevratné destrukci se všemi negativními důsledky na funkci a eklgii. P ulžení tvří trubky s klní zeminu systém, jehž kmpnenty se vzájemně vlivňují. Mál únsná např. mál hutněná zemina se při zatížení slehne a její phyb nutně následuje plastvá trubka, méně tuhá než zemina. Velikst defrmace je určena celkvým zatížením, vlastnstmi trubky a vlastnstmi zeminy. Pr nižší tuhst zeminy (při nižším stupni zhutnění) musí být vlena vyšší tuhst truby a napak. Tuhé trubky přenáší zatížení pd sebe, prt vyžadují důkladnu přípravu lže, přest většinu vykazují větší pklesy při hutnění než pružné trubky. Trubky v zemi ptřebují pružnst! truby pružné truby tuhé Při vlbě dvu parametrů se dají jednduše zjistit zbývající hdnty. Nejčastější pužití nmgramu je při návrhu vhdnéh průměru ptrubí pr známé mnžství splašků, při známém spádu ptrubí: Příklad 1: vyhledání průměru ptrubí pr dpravu 80 l/s srážek, které bude mntván ve spádu 3 % (30 ). Vedeme v nmgramu přímky hdntu 80 l/s a 30. Jejich průsečík udává N ptrubí dečteme t na šikmé stupnici s hdntami N vprav d grafu. yl by t zhruba N 225, cž neexistuje. Menší ptrubí by nestačil, prt je VŽY nutn vlit nejbližší vyšší rzměr ptrubí, v tmt případě N 250 Pr daný případ dečteme i rychlst splašků pr zvlené ptrubí N 250: v průsečíku 3 % (t je daná hdnta) a N 250 vychází (pdle šikmé stupnice s hdntami nahře) rychlst asi 2,6 m/s, cž je v mezích nrmy. Skutečná kapacita trubek N 250 při 3 % je přitm vyšší než pžadvaná, asi 120 l/s. První diagram udává kapacitu pr plný průtk ptrubí. Pkud předpkládáme jen částečné plnění (výška vdy v ptrubí dělená průměrem ptrubí h/d je menší než 1), najdeme si dpvídající krekční faktr v nmgramu č. 2 (str. 11). Průběh zatížení trubek pružné truby Reakce trubek na zatížení 10 Obr. 13 truby tuhé zbytky trubky sledují phyb zeminy, až d klapsu se chvají také pružně Obr. 14
Technický manuál Nmgram průtku plastvým ptrubím (plný průtk) Nmgram krekčníh faktru 11
INFR kanalizační SYSTÉMY Únsnst tuhých trub (vrchlvá pevnst) se stanvuje zatěžváním až k destrukci. U běžných plastů, pužívaných pr výrbu trub, se plynulým zatěžváním za nrmálních teplt destrukce nedsáhne. Pr plyetylénvé vdvdy a plynvdy je dknce jednu z perativních metd, pužívanu při pravách, stprcentní stlačení trubky. Pr srvnání dlnsti pružných trubek prti defrmaci musel být zvlen pmcný parametr. Je jím kruhvá tuhst, značvaná jak SN neb S N (někdy také SR). Udává se v kn/m 2. Kruhvá tuhst udává sílu při smluvní hdntě defrmace. Nelze ji tedy v žádném případě prvnávat s hdntu vrchlvé pevnsti tuhých trub. Je však velmi vhdným měřítkem pr prvnání a statické zatřídění plastvých trub. přes 12 kn/m 2. Lze je tedy bez bav pužít i pr vyskzátěžvé systémy (SN 10 a více), přestže Pipelife ddává k těmt systémům i systémvé tvarvky SR 34, tedy prdukty s větší tlušťku stěny a ještě vyšší kruhvu tuhstí. Pužití tvarvek SR 34 samzřejmě přináší větší bezpečnst, prt závisí plně na rzhdnutí prjektanta neb investra, jaku variantu zvlí. 2.3.3. efrmace trubek efrmace (stlačení trubky) : = * ( min ) / Vzrec pr výpčet defrmace ptrubí bsahuje ČSN P EN/ 2.3.2. Stanvení kruhvé tuhsti max. min Vychází ze simulace chvání trubek a tvarvek v zemi. Trubka se při zkušce defrmuje 3 %, cž je běžně dsahvaná hdnta nvých kanalizačních řádů. Měří se síla k tmu ptřebná, viz br. 15. Na rzdíl d praxe však trubka při zkušce není pdepřena zeminu. TS 15 223 Plastvé ptrubní systémy Validvané návrhvé parametry: POZOR defrmace je v praxi čast zaměňvána za valitu Θ: Θ = * (max min)/. (max a min jsu maximální a minimální na ptrubí naměřený průměr, je vnější průměr nedefrmvanéh ptrubí). 2.3.4. Pdmínky ulžení, statické výpčty Měření kruhvé tuhsti Obr. 15 V naší republice se kruhvá tuhst trubek běžně zkuší pdle ČSN EN ISO 9969, jediněle jsu však pužívány i hdnty (SR) pdle IN 16 961 (IN udává čísl zhruba 8x větší, při srvnávání hdnt je tedy velmi důležité vědět, pdle které nrmy je tuhst uvedena). Prjektant by měl vlbu trubek a dpručenéh způsbu pkládky dkládat statickými výpčty, vycházejícími z evrpských nrem (ČSN P ENV 12951 až 3). V tuzemsku lze pužít výpčtvé metdy dle TNV 75 0211, k dispzici jsu i jiné uznávané metdy, např. německá TV 127). Návrh ptrubí má kntrlvat napjatst a hybvý mment v ptrubí, nesmí připustit ztrátu stability (kntrla bulení). Při vlbě ptrubí má prjektant brát v úvahu, že gelgické pměry v účinné vrstvě se zvláště u delší trasy mhu průběžně lišit d hdnt zjištěných gelgickým průzkumem. Měl by zvážit i vlivy závislé na čase a v mezích znalstí i vlivy případných pzdějších stavebních zásahů. Pr stanvení kruhvé tuhsti tvarvek platí ČSN EN ISO 13 967 (převzata bez překladu). Nrma bere v úvahu známu skutečnst, že tvarvky vykazují pdstatně vyšší tuhst než trubky stejném SR, a že spje nejsu z phledu pužitelnsti slabým místem. Napak, právě v blasti tvarvek dchází k lkálnímu zvýšení kruhvé tuhsti celéh systému. V ČSN EN ISO 13 967 je t zdůvdněn malu vlnu délku tvarvek (kmbinuje se tuhst hrdla a dříku na začátku i na knci tvarvky) a jejich gemetrií. Reálné hdnty kruhvé tuhsti PV tvarvek SR 41 (běžné KG tvarvky vyrbené dle ČSN EN ISO 1401) bývají většinu Hdntí se také výsledná defrmace trubky. Nrmy uvádí, že dluhdbá vertikální defrmace PV trubky s kruhvu tuhstí 4 kn/m 2 a více, ulžené v zemi, s plánvanu živtnstí let, smí být těsně p pkládce d 8 %, dluhdbě d 10 %. Jsu přípustné lkální hdnty defrmace d 15 %, vzniklé v dùsledku nervnměrných vlastnstí zeminy. Rvněž pr ptrubí se strukturvanu stěnu uvádí nrma ČSN EN 13 476 hdnty 12 % a lkálně až 15 %*. Uvedené hdnty jsu pdepřeny zkuškami TEPPF i praktickými zkušenstmi a dkazují vysku splehlivst plastvých trub*. * POZOR: Nrmy nepředpkládají navrhvání neb běžnu pkládku s těmit vyskými hdntami defrmace, puze knstatují, že nejde nebezpečný stav!!! Nižší dsažená hdnta defrmace znamená, že trubka má větší rezervu pr neplánvaná zatížení, např. při gelgických prblémech v jejím klí. 12
Technický manuál pručená a v tuzemsku i zahraničí všebecně akceptvaná hdnta hdnta defrmace trubek je d 6 %. Stejná hdnta je uvedena v české dvětvvé nrmě TNV 75 0211. Velmi důležitým parametrem je úrveň hutnění zeminy v klí trubky. Pr běžnu pkládku lze uvažvat s hutněním cca 96 98 % Prctr Standard. Infrmace vztahu hutnění a metd jeh prvádění je bsahem tabulky v přílze nrmy ČSN EN 14 801. Rzhdující veličiny pr statické výpčty: Výzkumy splečnsti TEPPF umžnily zpracvat graf závislsti defrmace trubek na hutnění a kruhvé tuhsti (br. 16). Ten je uveden jak příklad empirickéh výpčtu statiky v ČSN P EN/TS 15 223. Nebere v úvahu výšku krytí, zatížení dpravu ani přítmnst pdzemní vdy. Pr knečnu defrmaci se pužívají přídavné keficienty pdle druhu zeminy. EFORME % ruh zeminy Přítmnst pdzemní vdy ruh dpravníh případně jinéh zatížení Způsb ulžení (rýha neb násyp) Šířka výkpu a skln jeh stěny Výška krytí Úhel ulžení Intenzita hutnění Způsb vytahvání pažení Tlušťka pažení bez hutnění Závislst defrmace trubek na kruhvé tuhsti a stupni hutnění: špatné hutnění dbré hutnění Stav těsně p pkládce Výsledky výpčtů platí vždy pr zadané pdmínky. Jsu prt tak splehlivé, jak splehlivé je zadání. Při jejich aplikaci v praxi je nutn zvážit mžnsti dchylek kvality zeminy neb prvedení d tht stavu. Prkáželi statický výpčet, že příčná neb pdélná defrmace trubek by v knkrétním případě přesáhla dvlenu neb smluvu stanvenu mez, a nelzeli zlepšit pdmínky pkládky, je nutn pužít trubky s vyšší kruhvu tuhstí, případně s jinu knstrukcí stěny (plnstěnné trubky, viz dále). říve praktikvané betnvání trubek nedpručujeme širká nabídka trubek Pipelife různé kruhvé tuhsti přináší lepší řešení, než tat nepříliš splehlivá metda. Je také dalek výhdnější zhtvit nad trubku železbetnvu rznášecí desku s dstatečným bčním přesahem trubky (2 3x N/ O). Mezi trubku a rznášecí desku musí být p zhutnění minimálně 10 cm zeminy vhdné pr účinnu vrstvu. Pžadujeli uživatel knkrétní maximální hdntu defrmace, musí ji předem stanvit ve smluvě neb zadání stavby. Jinak se pvažuje za směrdatnu hdnta dle nrmy platné pr příslušný systém (viz výše). Na základě vašich údajů může Pipelife prvést statické psuzení ptrubí. Příklady ulžení ptrubí ve frmátech pdf i dwg jsu k dispzici na www.pipelife.cz/kestazeni. 2.3.5. Pdélná tuhst trub Ptrubí nestačí psuzvat puze z phledu příčné defrmace. Je t prstrvý útvar a musí se přihlížet i k pdélnému průhybu a s tím spjenému namáhání materiálu (rzdílné prtažení prtilehlých stěn). Příčinu velké příčné defrmace i pdélných průhybů je špatná pkládka neb gelgické vlivy. Pramen: studie TEPPF 03/1999 Obr. 16 Ve výpčtech je nutn d zatížení trubky zahrnut i zátěž násypem na půvdním terénu, zatížení stavbu neb skladvaným materiálem (viz též ČSN EN 14801). Pr zemědělsky bdělávané plchy se dpručuje výška krytí trubek nejméně 50 60 cm, aby nedšl k jejich prušení při hlubké rbě. pručuje se ulžení kanalizace pkud mžn d nezámrzné hlubky. Labratrní zkuška průhybu Obr. 17 13
INFR kanalizační SYSTÉMY Pr průhyby platí následující: Srvnámeli trubky stejnéh typu (stavby trubní stěny), pak se všebecně lépe chvají trubky vyšší kruhvé tuhsti. Při stejné kruhvé tuhsti jsu plnstěnné trubky dalek dlnější než trubky s vnější neb vnitřní strukturu (br. 18). Nezávislá měření prkazují lepší chvání trub krugvaných, než trub hřebenvitých se vzdálenými plnými žebry. Ptrubí s hladku vnitřní i vnější stěnu a vnitřní pěnvu strukturu /kextrudvané trubky/ je při stejné kruhvé tuhsti pdstatně dlnější k průhybu, než ptrubí s dutými neb plnými žebry. Při vlbě levnějšíh typu trub (se strukturvanu stěnu) by prjektant měl prkázat, zda a v jaké míře se může v pdlží trub vyskytnut sedání zemin neb pkles půdy v důsledku lidské činnsti. Pr velmi malé spády dpručujeme pužití hladkých trubek. 2.4. Pužití trubek jak prpustků Prpustky mají většinu pměrně malé krytí, prt je dpručena minimální kruhvá tuhst SN 8, ale dle pdmínek a dpravníh zatížení je čast vhdná vlba i vyššíh SN. Pipelife nabízí i ptrubí třídy SN 10, SN 12, případně SN 16. Pr živtnst prpustku je velmi důležitá správná funkce bsypu a zásypu. pručuje se pužít kvalitní, mrazuvzdrný, dbře hutnitelný materiál, zhutněný na cca Pr 98%, (v těsném klí trub minimálně 95%!). Obr. 18 14
Technický manuál 3. Skladvání, kntrly, spjvání 3.1. prava, skladvání a manipulace (viz též přílha ČSN EN 12 0072, ČSN P ENV 14013 a ČSN EN 1610) Trubky musí při dpravě a skladvání ležet na rvném pdkladu celu svu délku, aby nedcházel k jejich průhybům a hybu na hranách neb hrdlech. Vhdným patřením je prstřídání směru trubek v paletě a pvytažení hrdel pdle br. 20. Jedntlivé trubky přesahující lžnu plchu vzidla více jak 1 m je nutn pdepřít, br. 19. Lžná plcha ani bky vzidel nesmí mít stré výstupky (šruby, hřebíky). Maximální skladvací výška trubek vybalených z palet je 1,5 m. ční pěry hranice vybalených trubek by neměly být vzdáleny přes 3 m d sebe. Neskladujte palety s trubkami v blízksti tevřených výkpů. Kratší trubky lze skladvat i svisle. Trubky a tvarvky lze skladvat na vlném prstranství. pručuje se zabránit přímému dpadu slunečních paprsků. Skladvací dba takt ulžených výrbků nemá přesáhnut 2 rky. Trubky mají být ze skladu vydávány pdle přadí příchdu na sklad. Pznámka: Skladvání PV na přímém slunečním světle může způsbit změnu barvy trubek a nepatrně snížit jejich dlnst prti nárazu. Jde však změny minimální, které nemají vliv na prvzuschpnst systému. Při velmi dluhém skladvání se snižuje kvalita těsnicích kružků, v tmt případě je lépe skladvat kružky zvlášť v chladnu, v prstrách bez slunečníh světla. Plastvé trubky lze skladvat i v zimě mim vytápěné bjekty. Obr. 19 Obr. 20 zdrj tepla Obr. 21 Obr. 22 Na skladvací plše nesmí být velké kameny. Pdlžné trámky trubek by neměly být užší než 50 mm. Trubkami se při jakékliv manipulaci nesmí házet, nesmí se sunut p strém štěrku a jiných strých předmětech. Vyskzdvižné vzíky musí pužívat plché, případně chráněné vidlice. Jsuli trubky neb palety s trubkami přepravvány jeřábem, pužívají se ppruhy neb nekvvá lana. Nelze pužít lana celvá, řetězy či nechráněné kvvé háky. U PV nezapmeňte, že jeh dlnst prti prudkým nárazům se s klesající tepltu zmenšuje (zvláště kl 0 a při tepltách nižších). S výjimku trubek PV Quantum prvádíte jejich pkládku pd 0 na vlastní rizik. Zvýšenu pzrnst dávejte za mrazu také při řezání a vrtání PV. Výrbky je nutn chránit před stykem s rzpuštědly. Neskladujte je blízk zdrjů tepla, br. 21. PV tvarvky jsu někdy ddávány v krabicích a majíli být takt skladvány venku, nepřikrývejte je tmavými fóliemi. Na přímém slunci by mhl djít k vzestupu teplty i na 80, cž je teplta, která může způsbit defrmace výrbků. Ze stejnéh důvdu PV výrbky neskladujte v jiných tmavých balech bez dvětrání, br. 22. Pznámka: Na stavbách se bčas vyskytne tzv. lukvitst trub. Pkud není způsbena špatným skladváním, může t být způsben větším prtažením prhřáté (sluněné) strany truby. Tyt případy jsu četnější zvláště v přechdvých bdbích se střídáním teplt p rvnměrném prhřátí/chlazení se trubky narvnají. Prevencí může být vhdná vlba skladvacíh místa neb zakrytí světlu fólií. Při skladvání palet ve více vrstvách musí trámky palet ležet na sbě (br. 20) Při kaminvé dpravě, kdy hrzí sesunutí trub, dpručujeme dlišný pstup: hrní palety se ulží dřevem na trubky ve spdní paletě (POZOR, je t jen krátkdbé patření). 15
INFR kanalizační SYSTÉMY 3.2. Kntrly před pkládku Prvěřte správnst ddaných trubek (druh, značení, dpvídající kruhvá tuhst dle prjektu). Zkntrlujte, zda trubky a tvarvky jsu čisté a zvenčí i zevnitř nepškzené (těsnicí kružky ani hrdla nesmí být znečištěny pískem či bahnem, na trubkách nesmí být rýhy ani praskliny, zvláště zvenčí v blasti dříku /u krugvaných v hrdle/ kde by způsbily netěsnst spje). Zkntrlujte vzhled a správnu plhu těsnění (překrucení, plha výztuže, u nesymetrických rientace). 3.3. Spjvání Trubky se běžně pkládají tak, aby vda prtékala směrem d hrdla k dříku. Je přípustná i pačná plha (hrdl a těsnění je prti směru tku, např. při pužití přesuvek, flexibilních hrdel, připjení na šachty apd.). Těsnicí kružek se d drážky hrdla hladkých trubek (KG, PV Quantum, PP MSTER) vkládá tak, že jazýček/jazýčky kružku tvří náběh pr zasuvanu trubku a p jejím zasunutí půsbí prti vytažení (br. 23). Orientační sptřeba mazadla na jeden spj (v gramech) N 150 200 250 sptřeba 30 54 65 80 300 400 500 630 800 130 170 200 260 Knec trubky zasuňte d hrdla na draz, hlubku zasunutí si předem značte např. fixem (br. 25). Trubky se zasuvají suse, v rvině ptrubí, je mžné vypmci si malými kývavými phyby. Pužití větších trubek/tvarvek vyžaduje větší síly, a někdy je třeba pužít páku (br. 26), ppruhy s ráčnu neb kladkstrj, případně speciální mtážní přípravek. Nesmí přitm djít k psunutí statních trubek. Pškzení trubek zabráníte pdlžením páky dřevěným trámkem. Není dvlen psuvat tvarvky údery těžkéh předmětu. Pkud těsnění nejsu patřena výztužnými (fixačními) kružky, je nutn dbát, aby nedšl k vytlačení těsnicích elementů mim drážku hrdla. Při tepltách kl 10 se výrazně snižuje elasticita těsnicích kružků, cž může způsbit prblém při mntáži. Vlžení těsnicíh kružku Obr. 23 UPOZORNĚNÍ: Trubky se nesmí pužívat bez těsnicích kružků (nedstraňujte těsnicí kružky z hrdel). Obr. 24 Obr. 25 Nedpručuje se vytvarvání hladkéh knce PV trubky jak hrdla. Nedpručuje se pužívat jiné tvary těsnicích kružků, než pr které je knstruván hrdl neb drážka krugvané trubky (zvláště z trubek jiných výrbců). PV se sice dá lepit, knstrukce hrdla však neumžní nalepení hladkéh knce trubky d hrdla p vytažení kružků! Pstup mntáže Hrdl, dřík i těsnění ptřete mazadlem Pipelife (br. 24). Je zakázán pužití všech tuků a lejů. Za sněžení, deště a zvláště za mrazu nesmí být pužit mazadl, které váže vdu. Namazaný dřík nepkládejte na zem a chraňte jej před nalepením nečistt na mazadl. Obr. 26 Obr. 27 Hladku trubku pvytáhněte zhruba 3 mm na každý metr délky trubky (nejméně 10 mm u 5 m trubky). Je t patření umžňující trubkám ve spjích phyb při změnách teplty, které není nutné u jedntlivých tvarvek ani u trubek se žebry. 16
Technický manuál Při zkracvání pužijte byčejnu jemnzubu pilu neb řezač trubek; řez musí být prveden klm (br. 27), třepy se dstraní škrabku neb pilníkem. Pr řezání kružní pilu se u PV dpručují pilvé ktuče s rztečí zubů 4 mm, hřbet zubu s pdbrušením d rviny řezu cca 5 10, náběh čela zubu klmý na rvinu řezu, řezná rychlst asi 65 70 m/s. Pr PP je řezná rychlst zhruba plviční, rzteč zubů může být větší, asi 6 mm, hřbet pdbrušen cca 25, čel zubu má d svislice dchylku asi 8. Prblémy může způsbit pužití řezných ktučů materiál se na řezné plše může spékat. prvedení pnechává asi plvinu tlušťky stěny (min 1/3, na knci trubky nesmí vzniknut špička). N 125 150 200 délka zksení x [mm] 6 6 7 9 250 300 400 500 600 9 12 15 18 23 Při jakékliv úpravě tvarvek neb těsnicích prvků systému nepřebírá výrbce zdpvědnst za kvalitu spjů. Zkrácený knec se u hladkých trubek patří úksem pd úhlem 15 (viz br. 28 a 29). Orientační délku zksení např. za pmci pilníku uvádí následující tabulka (správné S 15 x min. 1/3 S Zksení knce trubky Obr. 28 Obr. 29 17
INFR kanalizační SYSTÉMY 4. Pkládání trubek d země 4.1. Výkp Schéma ulžení ptrubí ve výkpu: šedá výstražná fólie = šířka výkpu α = úhel ulžení ptrubí b = výška dpvídá úhlu ulžení = směr zhutnění zeminy β = skln stěny výkpu HZ = hrní zásyp KO = krycí bsyp O = bční zásyp UV = účinná vrstva L = lže trubky Obr. 30 Šířku výkpu se rzumí šířka měřená v úrvni lže trubky resp. mezi pažením. Má umžnit phdlnu a bezpečnu manipulaci s trubku a dvlit správné zhutnění jejíh bsypu. Na druhé straně nemá příliš snížit kladný vliv rstlé zeminy (pkud je vhdná) na kvalitu ulžení trubek. Má brát v úvahu vlastnsti (šířku a pracvní prstr) pužité hutnicí techniky. Minimální šířka výkpu pr jednu trubku pdle ČSN EN 1610 (br. 30) je uvedena v tabulkách č. 1 a 2, platí vždy větší hdnta. Výjimky jsu mžné jen pkud nebude vstupván d výkpu neb při prstrvém mezení stavby. Jsuli trubky plženy paralelně, musí mezi nimi být prstr pr hutnění zeminy, minimálně 150 mm širší než hutnicí nástrj. Pdle hlubky výkpu a kvality zeminy je nutn zvážit pužití pažení. Vytěžená zemina se ukládá d vzdálensti alespň 0,5 m d kraje výkpu. V sudržných zeminách může rzšíření výkpu, tj. zvětšení blasti s lepší zeminu v účinné vrstvě, pdstatně zvýšit kvalitu ulžení. Napak neddržení předepsané šířky může být nebezpečné. Tabulka č. 1 Minimální šířka výkpu v závislsti na průměru ptrubí minimální šířka výkpu O x N výkp výkp nepažený s pažením β > 60 β 60 225 O 0,40 O 0,40 > 225 až 350 O 0,50 O 0,50 O 0,40 > 350 až 700 O 0,70 O 0,70 O 0,40 > 700 až 1200 O 0,85 O 0,85 O 0,40 O vnější průměr trubky v m β úhel nepažené stěny výkpu Tabulka č. 2 Minimální šířka výkpu v závislsti na hlubce výkpu hlubka rýhy [m] minimální šířka [m] > 1,00 není předepsána 1,00 až 1,75 0,80 > 1,75 až 4,00 0,90 > 4,00 1,00 Nejmenší pracvní vzdálenst mezi stěnu trubky a stěnu výkpu (pažením) je x/2. 18
Technický manuál 4.2. Účinná vrstva Vhdná a dbře zhutněná zemina pmáhá rznášet síly půsbící na trubky a tvarvky. hrání tak trubky před vznikem nadměrné defrmace s negativním vlivem na prvz a živtnst systému. Pr funkci trubky je nejdůležitější účinná vrstva. Je t zemina pd trubku, vedle ní a dále v minimální tlušťce 15 cm nad hrním krajem trubky (ve zhutněném stavu min. 10 cm nad spjem). Stavební dzr by měl kvalitu zeminy i práce v účinné vrstvě bzvláště pečlivě kntrlvat. Zvláště v místech s klísající hladinu pdzemní vdy jsu nevhdné zeminy s jemnými částicemi, které mhu být vdu vymyty (štěrkpísky dá se zvážit například balení celé vrstvy zeminy getextilií min. 200 g/m 2 ). Účinná vrstva může někdy fungvat jak nechtěná drenáž. Při vlbě druhu a zrnitsti zeminy se dpručuje k tmu přihlédnut a učinit vhdná patření. V celé účinné vrstvě, tj. ve vrstvách L, O, KO pdle brázku, je dle ČSN EN 1610 nutn pužít puze zeminu pdle následující specifikace. hutnitelnu zeminu neagresivní vůči materiálu trubky, zeminu bez velmi strhranných částic (velmi strých kamenů) d N 200 d N 250 d N 600 Nrma ČSN EN 1610 pvluje pr pužití v účinné vrstvě tyt materiály: Stejnzrnný štěrk Zrnitý materiál s dstupňvanu zrnitstí Písek netřiděný zrnitý materiál rcené stavební materiály V účinné vrstvě nelze pužít materiály jež mhu během dby měnit bjem neb knzistenci zeminu bsahující kusy dřeva, kameny, led prmčenu sudržnu zeminu, rganické či vdrzpustné materiály zeminu smíchanu se sněhem neb kusy zmrzlé zeminy zeminu citlivu na mráz Pvlená zrnitst pr hladké trubky d N 200 zrnitsti max. 22 mm (nejlépe 0 22 mm), d N 250 max. 40 mm (zrnění 0 40 mm, vhdná je například štěrkdrť 0 32mm), (br. 31 a 32). nad N 600 max. 63 mm pzr na kameny vypadlé ze stěn výkpu neb jeh klí Při pužití drcených stavebních materiálů je vhdné zrnitst snížit na cca 1/2 dpručené maximální veliksti. Také při stejnzrnném slžení dpručujeme maximální velikst pněkud snížit. Hutnění je usnadněn přítmnstí jemnějších frakcí. Vyskzátěžvé systémy Pipelife dvlují specifikvat i jiné pdmínky (zrnitst), pdrbnsti najdete v příslušných prspektech. Zvláště pečlivě je třeba vybírat materiál účinné vrstvy v kmunikacích, kde jsu trubky vystaveny nejen zvýšenému statickému zatížení, ale i přensu dynamickéh půsbení vzidel. Zemina se v účinné vrstvě sype z přiměřené výšky a tak, aby nedšl k pškzení neb psuvu ptrubí. V klí trubek nesmí vzniknut dutiny. U trubek s prfilvanu vnější stěnu má zemina vyplňvat mezery mezi vlnami. max. 22 mm 4.3. Pdlží trubek max. 40 mm Zrnitst bsypu dle průměru trubky Obr. 31 a 32 Trubky se ukládají d výkpu na pdsyp (lže, viz L ve schématu ulžení, br. 30) minimální tlušťka 10 cm v kamenitém pdlží a na skále min. 15 cm (šířku viz výše) V nesudržných zeminách a při vhdné zrnitsti lze pkládku prvést i přím. Zeminu není nutn intenzivně hutnit, nesmí však být příliš nakypřená. Nedpručuje se pkládat ptrubí na jíly, rašelinný pdklad a pdbně. Pdlží nesmí být zmrzlé! Úhel ulžení α má být větší než 90 (v EN 1610 je uveden jak parametr b; hdnta b pdle prjektu musí být ddržena). Trubky musí být rvnměrně pdepřeny v celé své délce (viz br. 33). Musí se zabránit bdvému ulžení, např. na výčnělcích hrniny neb na hrdlech prt musí být pdklad urvnán a pr spje vyhlubeny mntážní jamky. Pkládka na betnvé prahy neb desky je zakázána. Vyžadujeli situace pužití pdlžní betnvé desky, je nutn patřit desku výše ppsaným lžem. Úprava spádu trubek pdlžením kameny neb lkálním násypem zeminy není dvlena. Při silně se měnících vlastnstech zeminy (rzdílná únsnst pdlží) je mžn na kritických místech pužít Obr. 33 Obr. 34 19
INFR kanalizační SYSTÉMY dstatečně dluhu přechdvu zónu z písku a/neb getextilií, případně jiných materiálů. Výkp musí být při pkládce zbaven vdy, a t ze statických důvdů i prt, aby d trub nevnikaly nečistty a byla mžná kntrla čistty spjů. Krmě lkálníh čerpání vdy lze dvdnění prvést drenážní trubku, případně štěrkvu drenážní vrstvu (frakce 32 63 v nezbytné tlušťce pd lžem trubky). P dknčení prací je nutn funkci drenáží zrušit. Rzmezí mntážních teplt viz ve všebecné části. 4.4. Zásyp ptrubí v účinné vrstvě Stupeň hutnění předepisuje prjekt, pmůcku pr praxi viz např. v přílze nrmy ČSN EN 14 801 (pčet průchdů zvlenéh mechanismu pr dsažené hutnění). Násyp a hutnění se prvádí p vrstvách cca 10 15 cm (dle účinnsti pužité techniky), vždy p bu stranách trubky. Hutní se ručně, nžním dusáním neb lehkými strjními dusadly, nad vrchlem trubky až d výšky 30 cm se nehutní (v naléhavém případě smí být pužita lehká technika, nejlépe ruční hutnění). Zvláště pečlivě se má hutnit zemina p bcích trubky d výšky alespň jedné třetiny jejíh průměru (pr nárčné instalace s ručním hutněním v klíncích pd trubku). Při hutnění je nutn kntrlvat jedntlivé trubky, zda se směrvě nepsunuly. Hutnicí nástrje nesmí narážet na stěnu ptrubí!! Ležíli připjvací hrdl dbčky výše než průběžná část, nezapmeňte i na jeh důkladné pdepření zeminu (viz br. 41). Neníli výkpek pr účinnu vrstvu vhdný, musí prjekt vhdnu zeminu předepsat. Pkud při prvádění výkpu v sudržné zemině dvlí prjekt její pužití v účinné vrstvě, je dbré chránit ji před navlhnutím a zmrznutím. Způsb vytahvání pažení může výrazně vlivnit statiku ptrubí a měl by být uveden v prjektu. Nejlepší výsledky pskytuje hutnění prti rstlému terénu, prt je nejlépe vytahvat pažení p částech vždy jen výšku vrstvy, která se následně bude hutnit. Jeli pažení vytahván až p zhutnění příslušné vrstvy, zemina se většinu uvlní d mezery a trubka ztrácí pdpru. U štětvých stěn t musí být šetřen v prjektu, případně až vlbu vyšší SN ptrubí. 4.6. Přesnst pkládky Trubky je dle ČSN 75 6101 nutn pkládat, bsypávat a hutnit tak, aby hrizntální dchylky trubníh řadu d skutečné sy přímé stky nebyly větší než 50 mm na každu stranu, u světlstí nad 500 mm max. 80 mm, vertikální dchylky d kóty dna určené prjektvu dkumentací nemají přesahvat následující hdnty: d sklnu ptrubí 1%... ± 10 mm při sklnu nad 1 %... ± 30 mm V niveletě dna nesmí vzniknut prtispád, nesmí být překrčeny dvlené úhly trub ve spjích (viz kapitla 2). ěhem hutnění se trubky mhu psunut dpručuje se průběžná kntrla plhy neb pužití vzpěr neb přisypání zeminu. Pznámka: Špatné skladvání neb nervnměrné zahřátí trub (viz bd 3.1.) může způsbit jejich prhnutí lukvitst. Prhnuté truby se nemají pužívat a dlží se k relaxaci tvaru. Tepelná defrmace se upraví p vyrvnání teplt, mechanické prhnutí až p delší dbě a čast nezmizí úplně. Majíli se trubky pkládat i v tmt stavu, dpručujeme plžit je na bk, aby se průhyb neprjevil v niveletě ptrubí. V bčním směru je lze s pmcí zeminy pněkud vyrvnat. 4.7. Ptrubí ulžená pd hladinu pdzemní vdy Prjektant zváží pdle výsledků gelgickéh průzkumu, zda pdzemní vda v klí trubky nemůže během prvzu narušit její stabilitu. Při pkládce se musí vda dčerpávat, jak je uveden výše. P návratu vdy d rýhy mhu vztlakvé síly nabýt značných hdnt. Plastvá ptrubí velmi splehlivě těsní a jsu lehká, prt by se mhla místy zvlnit až vyplavat. pručuje se s tímt efektem pčítat a nepnechávat trubky zbytečně bez zhutněnéh zásypu (vrstva alespň 50 cm). Ptrubí lze přitížit např. betnvými blky vhdných rzměrů a hmtnsti, pytli s pískem neb suvislým ktvením pmcí getextilie (br. 35d). Redukce sedání (a, b, c) Zabraňte zbytečnému zatěžvání trubek na stavbě, například pjížděním nedstatečně zasypanéh ptrubí vzidly (br. 34). 4.5. Zasypání výkpu nad účinnu vrstvu (hlavní zásyp ptrubí) Na materiál tét vrstvy nejsu kladeny nárky jak v účinné vrstvě, zvláště pkud pvrch nebude zatěžván dpravu. Velikst částic (kamenů) je zde d 150 mm. Nad 30 cm d vrchlu trubky se hutní i zemina nad trubku, těžku hutnicí techniku lze pužít až d 1 metru nad trubku. a) b) Pdle ČSN 736006 (8/2003) by stky a kanalizační přípjky měly být značeny výstražnu fólií v barvě šedivé. c) d) Ktvení prti phybu (vzdutí) Pužití getextilie Obr. 35 20
Technický manuál 5. alší aspekty pkládky 5.1. Ulžení trubek ve vlném prstru a v chráničkách Při mntáži pd strpy, pdél stěn, v klektrech neb na mstech se trubky zavěšují na bjímky dstatečné nsnsti a veliksti styčné plchy. Vzdálenst ktvení (hrdla, bjímky) nemá být větší než cca desetinásbek vnějšíh průměru trubky, aby nedšl k nadměrnému průhybu. Trubky lze ulžit i suvisle, například na krýtkách v blasti hrdel se krýtka přeruší. Při nadzemní mntáži je ptřeba zhlednit vyšší tepltní rzdíly, kterým většinu budu takt pužité trubky vystaveny v prvzu (důsledné pvytažení ve spji, pužití kluzných bjímek mim pdpry hrdel aj.) V chráničkách se pr ulžení a vystředění trubek a k chraně prti phybům, způsbeným například klísáním pdzemní vdy, pužívají mim jiné kluzné středicí prvky (ježky), neb další vhdné pdlžky. 5.2. Vysazení ddatečné dbčky na stávajícím kanalizačním ptrubí 5.2.1. Ptrubí nelze v ulžení vychýlit Pužijí se dvě přesuvky (např. u PV systému KGU) a běžná dbčka (KGE). Ze stávajícíh vedení se vyřízne kus dpvídající délce tvarvky plus asi dvěma průměrům trubky. Knce hladkých trubek se zksí. Hrdl dbčky se nasune na trubku, dřezaný kus trubky se zkrátí na ptřebnu délku (=cca 2 Ø trubky, hladké se zksí na bu kncích). Jedna přesuvka se nasune na knec půvdní trubky, zárveň s jeh kncem, druhá se nasune na knec zkrácenéh kusu, pět zárveň s jeh kncem. Zkrácený kus se vlží mezi dbčku a půvdní trubku a bě přesuvky se přesunu zpět asi plvinu jejich délky. Při spjvání se nesmí zapmenut na čisttu a pužití maziva. Jeli ptrubí zavěšen, má prjekt udávat pčet a nsnst ktvicích prvků, cž závisí na hmtnsti média, ptrubí a bjímek, případné izlace a také na parametrech nsné knstrukce (zdiva neb strpů). 2x vyřezat 2x KGU vlžit Ulžení v chráničce Obr. 36 KGU přesunut bě KGU Na pdpěrách Při zavěšení Max 10 x N KGU 2x Obr. 38 Min 5 cm Max 10 x N Obr. 37 Pr správný dhad délky přesunutí je vhdné pznačit si fixem plhu přesuvek ve zcela nasunutém stavu. Pstup s jedinu přesuvku je pužitelný jen když lze ptrubí vychýlit. Pzr: V praxi se i v tmt případě někdy pužívá pstup s jedinu přesuvku je t nesprávné a nezaručuje správnu funkci ptrubí! 21