Rozvojový plán statutárního msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na období 2008-2013 Tento projekt je financován Evropskou unií a Jihoeským krajem.
Obsah 1. Úvod.7 2. Základní charakteristika území...8 3. Demografie...15 3.1. Vývoj obyvatel...15 3.2. Složení obyvatel z hlediska pohlaví...21 3.3. Vkové složení obyvatelstva...22 3.4. Prmrný vk obyvatel...25 3.5. Natalita a mortalita obyvatelstva...27 3.6. Migrace obyvatelstva...29 3.7. Prognóza vývoje potu obyvatel...31 3.8. Rodinný stav obyvatelstva...33 3.9. Obyvatelstvo dle národnosti a státního obanství...37 3.10. Obyvatelstvo z hlediska vzdlanosti...39 4. Socioekonomické aspekty sledovaného území...42 4.1. Trh práce...42 4.1.1. Ekonomická aktivita obyvatelstva 42 4.1.2. Nezamstnanost 46 4.1.3. Nezamstnanost v eských Budjovicích podle územn technických jednotek, aktuální údaje.49 4.1.4. Dojížka za prací 61 4.1.5. Mzdová politika 62 4.1.6. Dosavadní vývoj nezamstnanosti a prognóza vývoje trhu práce 63 4.2. Domovní a bytový fond...65 4.3. Sociální zabezpeení...71 4.3.1. Poskytování sociálních dávek 72 4.3.2. Píspvek na péi, aktuální údaje 75 4.3.3. Dchodové zabezpeení 78 5. Sociáln patologické jevy...81 5.1. Kriminalita...81 5.2. Trestné innosti páchané dtmi...90 6. Vybavenost obcí...92 6.1. Vybavenost obcí z hlediska dopravy...92 6.2. Vybavenost obcí z hlediska školství...95 6.3. Vybavenost obcí z hlediska zdravotnictví...100 6.4. Vybavenost obcí z hlediska kultury a služeb...103 7. Supervizní posouzení úrovn sociálních služeb u vybraných poskytovatel...106 8. Údaje z registru poskytovatel sociálních služeb...108 9. Evaluace Komunitního plánu sociálních služeb eské Budjovice...126 10. Prognóza vývoje sociálních služeb na území eské republiky...129 11. Výsledky sbru dat...134 11.1. Dotazníkové šetení mezi obcemi...134 11.1.1. Nabídka sociálních služeb 135 11.1.2. Informovanost obcí o oblasti sociálních služeb 137 11.1.3. Zdroje informací o oblasti sociálních služeb pro obce 138 11.1.4. Zajišování informovanosti o sociálních službách mezi veejností 139 11.1.5. Nabídka sociálních služeb na území SO ORP B 140 11.1.6. Finanní podpora sociálních služeb ze strany obcí 141 11.1.7. Chybjící služby v obcích 142 2
11.1.8. Potebné sociální služby 143 11.2. Dotazníkové šetení mezi poskytovateli...144 11.2.1. Sociální služby na území eských Budjovice 144 11.2.2. Kapacita služeb 145 11.2.3. Píiny nevyužívání sociálních služeb potenciálními uživateli 149 11.2.4. Cílové skupiny poskytovatel sociálních služeb 149 11.2.5. Pístupnost sociálních služeb na území eských Budjovic 150 11.2.6. asová dostupnost sociálních služeb 152 11.2.7. Bezbariérovost zaízení nabízejících sociální služby 153 11.2.8. Úhrady využívání sociálních služeb ze strany jejich uživatel 154 11.2.9. Místo fyzického poskytování služby 155 11.2.10. Problémy pi poskytování sociálních služeb ze strany poskytovatel 156 11.2.11. Píjmy na poskytování služby v roce 2006 a 2007 157 11.2.12. Náklady na poskytování služby v roce 2006 a 2007 158 11.2.13. Prezentace poskytovatel sociálních služeb 163 11.3. Dotazníkové šetení mezi širokou veejností...165 11.3.1. Bydlišt respondent 165 11.3.2. Vk respondent 165 11.3.3. Pohlaví respondent 166 11.3.4. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území 166 11.3.5. Využívané sociální služby 167 11.3.6. Spokojenost se službami 168 11.3.7. Hodnocení využívaných sociálních služeb 169 11.3.8. Chybjící sociální služby 170 11.3.9. Nejdležitjší sociální služby 172 11.3.10. Zdroj informací o poskytovaných sociálních službách 173 11.3.11. Nejvhodnjší zpsob nabídky sociálních služeb 174 11.3.12. Co nejvíce pomže zmnit život v obci 175 11.3.13. Nejpalivjší sociální problémy 177 11.3.14. Plánování sociálních služeb 179 11.4. Dotazníkové šetení - oblast poradenství...180 11.4.1. Bydlišt respondent 180 11.4.2. Vk respondent 180 11.4.3. Pohlaví respondent 181 11.4.4. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území 181 11.4.5. Využívané sociální služby 182 11.4.6. Spokojenost se službami 183 11.4.7. Hodnocení využívaných služeb 184 11.4.8. Chybjící služby 185 11.4.9. Zdroj informací o poskytovaných službách 186 11.4.10. Nejvhodnjší zpsob nabídky sociálních služeb 187 11.4.11. Co nejvíce pomže zmnit život v obci 188 11.4.12. Nejpalivjší sociální problémy 189 11.4.13. Plánování sociálních služeb 189 11.4.14. Zkušenosti se sociálním poradenstvím 190 11.4.15. Vítaná oblast pomoci v rámci sociálního poradenství 191 11.4.16. Oekávaná pomoc pi ešení problému 192 11.4.17. Naplnní oekávání respondent v pípad poteby získat informace 192 11.4.18. Naplnní oekávání respondent v pípad poteby promluvit si o situaci 193 11.4.19. Naplnní oekávání respondent v pípad poteby praktické pomoci 193 3
11.4.20. Naplnní oekávání respondent v pípad poteby zorientovat se v situaci 194 11.4.21. Naplnní oekávání respondent v pípad nespecifikovaných poteb 194 11.4.22. Další oekávání klient 195 11.4.23. Spokojenost s pístupem poradce 195 11.4.24. Spokojenost s prostedím poradny 196 11.4.25. Další poteby klient 196 11.5. Dotazníkové šetení - oblast dti a mládež...197 11.5.1. Bydlišt respondent 197 11.5.2. Vk respondent 197 11.5.3. Pohlaví respondent 198 11.5.4. Poet dtí 198 11.5.5. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území 199 11.5.6. Využívané sociální služby 200 11.5.7. Spokojenost se službami 201 11.5.8. Dostupnost sociálních služeb 202 11.5.9. Dležitost jednotlivých typ sociálních služeb 203 11.5.10. Zdroj informací o poskytovaných službách 204 11.5.11. Nejvhodnjší zpsob sdlení o nabídce sociálních služeb 205 11.5.12. Co nejvíce pomže zmnit život v obci 206 11.5.13. Nejpalivjší sociální problémy 207 11.5.14. Plánování sociálních služeb 207 11.5.15. Mstský klub 208 11.5.16. Lokalita mstského klubu 209 11.5.17. Dtský koutek na úadech 209 11.5.18. Mateská škola pro dti s výchovnými problémy 210 11.5.19. Rozšíení prevence drogových i nedrogových závislostí 210 11.5.20. Volnoasové aktivity dtí 211 11.5.21. Splnní oekávání 211 11.5.22. Cenová dostupnost 212 11.5.23. Okolí pro dít 212 11.5.24. Využití zaízení pro rodiny s dtmi 213 11.5.25. Nejvtší problémy pro rodiny s dtmi 214 11.6. Dotazníkové šetení - terénní služby...215 11.6.1. Bydlišt respondent 215 11.6.2. Vk respondent 215 11.6.3. Pohlaví respondent 216 11.6.4. Využívání sociálních služeb 216 11.6.5. Využívané sociální služby 216 11.6.6. Spokojenost s využívanými službami 218 11.6.7. Dvody spokojenosti s využívanými službami 219 11.6.8. Dvody nespokojenosti s využívanými službami 219 11.6.9. Hodnocení využívaných služeb 220 11.6.10. Chybjící služby 220 11.6.11. Nejdležitjší služby 222 11.6.12. Zdroj informací o poskytovaných službách 223 11.6.13. Nejvhodnjší zpsob nabídky sociálních služeb 224 11.6.14. Co nejvíce pomže zmnit život v obci 225 11.6.15. Nejpalivjší sociální problémy 226 11.6.16. Plánování sociálních služeb 227 11.6.17. Hlavní cíle využití sociální služby 227 4
11.6.18. Odmítnutí poskytnutí služby 228 11.6.19. Dvody odmítnutí poskytnutí služby 228 11.6.20. Píjem píspvku na sociální služby 229 11.6.21. Píjem píspvku na sociální služby dle stupn závislosti 229 11.6.22. Náklady na sociální službu 230 11.6.23. Volba poskytovatele služby 230 11.7. Dotazníkové šetení - rezidenní služby...231 11.7.1. Vk respondent 231 11.7.2. Pohlaví respondent 231 11.7.3. Zaízení 232 11.7.4. Využívané sociální služby 232 11.7.5. Spokojenost se službami 233 11.7.6. Dvody spokojenosti se službami 233 11.7.7. Dvody nespokojenosti se službami 234 11.7.8. Chybjící služby 235 11.7.9. Dležitost služeb 236 11.7.10. Zdroj informací o sociálních službách 237 11.7.11. Nejvhodnjší nabídka sociálních služeb 237 11.7.12. Zlepšení života v zaízeních sociálních služeb 238 11.7.13. Hodnocení dalších služeb v okolí sociálního zaízení 238 11.8. Dotazníkové šetení - pechodná sociální krize...239 11.8.1. Bydlišt respondent 239 11.8.2. Vk respondent 239 11.8.3. Pohlaví respondent 240 11.8.4. Využívání sociálních služeb obyvateli sledovaného území 240 11.8.5. Využívané sociální služby 240 11.8.6. Spokojenost s využívanými službami 242 11.8.7. Hodnocení využívaných služeb 243 11.8.8. Chybjící služby 244 11.8.9. Nejdležitjší služby 245 11.8.10. Zdroj informací o poskytovaných službách 246 11.8.11. Nejvhodnjší zpsob nabídky sociálních služeb 247 11.8.12. Co nejvíce pomže zmnit život v obci 248 11.8.13. Nejpalivjší sociální problémy 249 11.8.14. Plánování sociálních služeb 250 11.8.15. Souasná životní situace 251 11.8.16. Délka trvání obtížné životní situace 251 11.8.17. Zlepšení stávající souasné situace 252 11.8.18. Zdroj píjm 253 12. Popis sociálních oblastí ešených v rámci RPSS...254 12.1. Oblast dti a mládež...255 12.1.1. Charakteristika ešené oblasti 255 12.1.2. SWOT analýza pro oblast dti a mládež 256 12.1.3. Návrhová ást pro oblast dti a mládež 258 12.2. Oblast poradenství...260 12.2.1. Charakteristika ešené oblasti 260 12.2.2. SWOT analýza pro oblast poradenství 261 12.2.3. Návrhová ást pro oblast poradenství 263 12.3. Oblast pechodná a sociální krize...265 12.3.1. Charakteristika ešené oblasti 265 5
12.3.2. SWOT analýza pro oblast pechodná a sociální krize 267 12.3.3. Návrhová ást pro oblast pechodná a sociální krize 270 12.4. Oblast rezidenní služby...271 12.4.1. Charakteristika ešené oblasti 271 12.4.2. SWOT analýza pro oblast rezidenní služby 273 12.4.3. Návrhová ást pro oblast rezidenní služby 275 12.5. Oblast terénní služby - sociální handicap...276 12.5.1. Charakteristika ešené oblasti 276 12.5.2. SWOT analýza pro oblast terénní služby - sociální handicap 278 12.6. Oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap...280 12.6.1. Charakteristika ešené oblasti 280 12.6.2. SWOT analýza pro oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap 281 12.6.3. Návrhová ást pro oblast terénní služby - zdravotn sociální handicap 283 13. Návrhová ást rozvojového plánu sociálních služeb msta eské Budjovice...285 14. Implementace, monitorování, vyhodnocení a aktualizace...291 6
1. Úvod Tento dokument patí ke stžejním výstupm projektu Rozvojový plán statutárního msta eské Budjovice v oblasti sociálních služeb na období 2008-2013. Jeho cílem je analyzovat stávající situaci na území statutárního msta eské Budjovice, potažmo celého území správního obvodu obce s rozšíenou psobností (dále SO ORP) zahrnující dohromady 79 obcí. Analýza se prioritn zabývá demografickými ukazateli a sekundárn dalšími aspekty jako jsou nap. socioekonomické ukazatele (sociální zabezpeení, domovní a bytový fond, trh práce), vybavenost obcí, sociáln patologické jevy apod. Další ást analýzy je zamena na sumarizaci dat získaných dotazníkovými przkumy. Pi tvorb analýzy se vycházelo z dat získaných od celé ady institucí, jako jsou nap. Policie eské republiky, Úad práce, Magistrát msta eských Budjovic, eský statistický úad apod. Všechny využité zdroje jsou uvedeny v závrené ásti dokumentu. Dalšími zdrojovými daty bylo nap. dotazníkové šetení, které se uskutenilo na území celého správního obvodu, a bylo zameno na získání dat od uživatel sociálních služeb, jejich poskytovatel, široké veejnosti a obcí. Analýza byla mj. zpracována za úasti celé ady odborník, kteí pomáhali data sbírat i sumarizovat. Data jsou zpracována jednak z pohledu samotného statutárního msta eské Budjovice a jednak z hlediska celého území SO ORP a to v závislosti na možnostech získání dat z jednotlivých zdroj. Ve vtšin pípad jsou uvedeny také údaje za Jihoeský kraj, respektive za celou eskou republiku s cílem umožnit srovnání analyzovaných dat. 7
2. Základní charakteristika území eská republika Samostatná eská republika vznikla 1. ledna 1993 jako jedna z nástupnických zemí po rozpadu eské a Slovenské federativní republiky. eská republika je vnitrozemským státem ležícím ve stední ásti Evropy a její území zahrnuje historická území ech, Moravy a ásti Slezska. Hranií s Polskem, Spolkovou republikou Nmecko, Rakouskem a Slovenskem. Hlavním mstem eské republiky je Praha. Rozloha eské republiky iní 78 864 km 2 (21. místo v Evrop). Potem obyvatel se adí na 12. místo na evropském kontinentu. Podle výsledk pedbžné statistické bilance mla eská republika k 31. 12. 2007 10 381 130 obyvatel. Od 1. ledna 2000 bylo ústavním zákonem. 347/1997 Sb. zízeno 14 vyšších územních samosprávných celk - kraj. Obr. 1 Administrativní lenní R Zdroj: Regionální informaní servis, 2008 [12] 8
Jihoeský kraj Jihoeský kraj je dlouhodob vnímán pedevším jako zemdlská oblast s rozvinutým rybníkástvím a lesnictvím. Až v prbhu minulého století se zde rozvinul prmysl se zamením na zpracovatelské innosti. Kraj pedstavuje geograficky pomrn uzavený celek, jehož jádro tvoí jihoeská kotlina. Na jihozápad je obklopena Šumavou, na severozápad výbžky Brd, na severu Stedoeskou žulovou vrchovinou, na východ eskomoravskou vrchovinou a na jihovýchod Novohradskými horami. V jihoeské kotlin se rozkládají 2 pánve, a to eskobudjovická a Teboská. Rozlohou 10 057 km 2 pedstavuje kraj 12,8 % z celé eské republiky. Z tohoto území zaujímají tetinu lesy, 4 % pokrývají vodní plochy. Pevážná ást území leží v nadmoské výšce 400-600 m, s ímž souvisejí ponkud drsnjší klimatické podmínky. Nejvyšším bodem na území Jihoeského kraje je šumavský vrchol Plechý (1 378 m), naopak nejnižším místem (330 m) hladina Orlické pehrady v okrese Písek. I když lze životní prostedí kraje v rámci eské republiky charakterizovat jako mén poškozené a zatížení emisemi se postupn snižuje, je zde ada zdroj zneistní, hlavn v zemdlství a prmyslu. Pesto jsou lesní porosty ze ty ptin hodnoceny jako bez poškození, zbývající ást jako mírn poškozené. Píznivým jevem je pomrn isté ovzduší, jedno z nejistších v celé republice. Území kraje mlo vždy spíše charakter rekreaní než prmyslov vysplé oblasti. V Jihoeském kraji bylo k 1. 1. 2003 zízeno 17 správních obvod obcí s rozšíenou psobností a 37 správních obvod obcí s poveným úadem. Povené obecní úady spravují obce v území, které je skladebné do okres i do správních obvod obcí s rozšíenou psobností (krom jedné obce z okresu Písek a jedné obce z okresu Tábor, které náleží ke správnímu obvodu Týn nad Vltavou v okrese eské Budjovice). Od 1. 1. 2007 byly tyto obce peazeny do okresu eské Budjovice. Jihoeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnní z celé eské republiky. Koncem roku 2007 v kraji žilo více než 630 tis. obyvatel, tedy 62,6 obyvatel na 1 km 2. Z jeho 7 okres má nejvtší hustotu obyvatelstva okres eské Budjovice, kde žije zhruba tvrtina obyvatel kraje. Je to dáno pedevším soustedním do samotného msta eské Budjovice, v nmž bydlí 94,7 tis. osob. Dalšími velkými msty jsou Tábor (35,9 tis. obyvatel), Písek (29,9 tis. obyvatel), Strakonice (23,3 tis. obyvatel) a Jindichv Hradec (22,5 tis. obyvatel). V tchto 5 mstech žije tetina Jihoech. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel pedstavují 38,4 % z celkového potu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 % celkového potu obyvatel kraje. Nejmenší obcí v kraji (i v celé eské republice) je obec Vlkov v okrese eské Budjovice s 16 trvale žijícími obyvateli. Celkem je v kraji v souasné dob 623 samosprávných obcí (52 z nich má statut msta) s tém 2 tisíci ástmi obcí. Podíl mstského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2006 celkem 65,1 %. Na tvorb hrubého domácího produktu v eské republice se kraj podílí pouze 5,5 %, v pepotu na 1 obyvatele však dosahuje 90,1 % republikového prmru a je mezi kraji na 5. pozici (po Hl. mst Praze, Plzeském, Jihomoravském a Stedoeském kraji). Tvorba hrubého fixního kapitálu pedstavovala v roce 2006 na území kraje hodnotu 37,5 mld. K (4,7 % z R). [1] 9
SO ORP eské Budjovice Msto eské Budjovice se nachází ve stední ásti Jihoeského kraje. Na území tohoto kraje se rozkládá celkem 17 správních obvod obcí s rozšíenou psobností, piemž správní obvod statutárního msta eské Budjovice je z hlediska potu obyvatel žijících na jeho území nejvtší. Poet obyvatel žijících na území Jihoeského kraje inil k 31.12. 2007 633 264 obyvatel, z toho 23,9 %, tj. 150 481 obyvatel pipadalo k 31. 12. 2006 na území správního obvodu statutárního msta. Celková rozloha správního obvodu eských Budjovic iní 92 382 ha. Pro srovnání území celého Jihoeského kraje je pedstavováno 1 005 688 ha, tzn., že rozloha správního obvodu eských Budjovic tedy pedstavuje 9,2 % území. Tabulka 1 Základní ukazatele Základní údaje ohledn území SO ORP eské Budjovice Poet Rozloha (ha) 92 382 Poet obcí 79 Poet obyvatel 150 481 - z toho muži 73 610 - z toho ženy 76 871 Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] Pod správní obvod eských Budjovic spadá celkem 79 obcí. Konkrétn se jedná o následující obce: Adamov Borek Borovnice Boršov n. Vlt. Bošilec Branišov Behov akov ejkovice eské Budjovice Dasný Dívice Dobrá Voda u B Doubravice Doudleby Drahotšice Díte Dubiné Dubné Dynín Habí Hema Hlavatce Hlincová Hora Hluboká n. Vlt. Homole Hosín Hradce Hrdjovice Hry Hvozdec Chotýany Jankov Jivno Kamenný Újezd Komaice Kvítkovice Ledenice Libín Libní Lipí Lišov Litvínovice Mazelov Mokrý Lom Mydlovary Nákí Nedabyle Neplachov Nová Ves Olešník Pištín Planá Plav Radošovice Roudné Rudolfov ímov Sedlec Ševtín Srubec Staré Hodjovice Štpánovice Strážkovice Strýice Stížov Úsilné Velná Vidov Vitín Vlkov Vrábe Vráto Záboí Žabovesky Zahájí Závraty Zliv Zvíkov 10
Ti z výše uvedených obcí jsou obce s poveným obecním úadem. Jedná se o Hlubokou nad Vltavou, Lišov a Zliv. Obr. 2 Mapa území - ORP eské Budjovice Zdroj: Regionální informaní servis, 2008 [12] Msto Hluboká nad Vltavou, které je známo pedevším díky zámku Hluboká nad Vltavou, leží 10 km severn od eských Budjovic. Nejen díky zámku a jeho oblib u zahraniních turist patí toto msto k rychle se rozvíjejícím obcím, které nabízí svým obyvatelm z hlediska obanské vybavenosti kvalitní zázemí. Aktivní pístup k rozvoji msta a jeho okolí dokazuje i lenství Hluboké nad Vltavou ve sdružení obcí Mikroregionu Budjovicko - sever. S eskými Budjovicemi spojuje z hlediska dopravního Hlubokou nad Vltavou linková autobusová doprava, vlakové spojení i mstská hromadná doprava. Msto Lišov leží ve východní ásti správního obvodu eské Budjovice a zárove na území druhého mikroregionu, který se na území SO ORP eské Budjovice nachází - mikroregionu Lišovsko. Z hlediska územního je výhodou Lišova nejen blízkost eských Budjovic. Dalším významným mstem je Tebo, která je od Lišova vzdálena stejn jako statutární msto eské Budjovice, tj. pibližn 12 km. Zliv je z obcí s poveným obecním úadem na území správního obvodu eské Budjovice nejmenší. Sousedí s mstem Hluboká nad Vltavou a rozkládá na severozápadním behu rekreaního rybníka Bezdrev. Na západní stran podél železniní trati piléhá Zlivský rybník, na severu rekreaní Mydlovarský rybník, s koupalištm Mydlák. Hluboká nad Vltavou a Lišov jsou mj. souástí území Místní akní skupiny Hlubocko - Lišovsko, o.p.s., která pokrývá území obou zmínných mikroregion. Ob msta také patí 11
potem obyvatel po statutárním mstu zárove k nejvtším ve správním obvodu a spadají tak mj. mezi 53 obcí, které mají ve správním obvodu eské Budjovice více než 1 000 obyvatel. Sedm obcí spadá do velikostní kategorie 101-999 obyvatel a 19 obcí má obyvatel mén než 100. Tabulka 2 Nejvtší obce v ORP eské Budjovice Obec Poet obyvatel Rozloha (v ha) eské Budjovice 94 747 5 560 Hluboká nad Vltavou 4 827 9 112 Lišov 4 047 9 355 Celkem za ORP 150 481 92 382 Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] V obdobném poadí lze obce seadit také z hlediska rozlohy. Nejvtším stediskem jsou eské Budjovice. Hluboká nad Vltavou a Lišov jsou rozlohou tém srovnatelné. Statutární msto eské Budjovice eské Budjovice, které leží v Jihoeském kraji na soutoku Malše s Vltavou, patí k nejstarším a nejkrásnjším mstm eské republiky. Obr. 3 Mapa území - statutární msto eské Budjovice Zdroj: Územn identifikaní registr obcí, 2008 [9] eské Budjovice byly založeny v roce 1265 eským králem Pemyslem Otakarem II. Díky panovníkov pízni a výhodné poloze na dálkových obchodních cestách se rychle hospodásky vzmáhaly. Brzy se staly obchodním a emeslným centrem celého kraje. Nejvtšího rozkvtu bylo dosaženo v 16. století, pedevším vlivem rozsáhlé tžby stíbra v 12
okolních dolech a zisk plynoucích do mstské pokladny z vaení piva, rybniního hospodaení i obchodu se solí. Pouze požáry, morové epidemie, války a politická nestabilita narušovaly hospodáský vývoj msta. Stavba konspežní železnice, první na evropském kontinent, vedoucí po trase eské Budjovice - Linec v 19. století, podnítila rozvoj obchodu a prmyslu. V této dob vznikaly významné továrny, které fungují až dodnes, nap. továrna Hardtmuth, svtov proslulé pivovary Budvar a Samson. eské Budjovice bhem svého vývoje vyrostly ve skutenou hospodáskou i kulturní metropoli jižních ech. Historické jádro msta je od roku 1980 památkovou rezervací a dnes se v nm nachází cca 250 kulturních památek. V pilehlém ochranném pásu, zahrnujícím mladší mstská pedmstí, pesahuje jejich poet 50. Ve mst se dochovaly stavební památky ze všech slohových období.[18] 1. ledna 1949 se eské Budjovice staly správním centrem nov zízeného eskobudjovického kraje, pi další správní reform se staly 1. ervence 1960 správním centrem Jihoeského kraje. V roce 2000 se staly hlavním mstem nového Budjovického kraje, který byl v kvtnu 2001 pejmenován na Jihoeský kraj. V souasné dob jsou eské Budjovice pirozeným hospodáským, finanním a kulturním centrem jižních ech, piemž jsou statutárním, krajským a okresním mstem. Ve mst sídlí ada úad, institucí, spoleností, firem, prmyslových závod, bank, pojišoven, divadel, kin, kulturních a výstavních zaízení, obchod. eské Budjovice jsou také významným centrem školství, sídlí zde desítky základních a stedních škol, dále vyšší odborné školy a Jihoeská univerzita s fakultami pedagogickou, zemdlskou, biologickou, zdravotn sociální, ekonomickou, filozofickou a teologickou. Ve mst sídlí také Akademie vd. Z pohledu podnikání a prmyslu je msto pevn spjato zejména s vaením piva (Budvar, od r. a Samson od r. 1795) a známým prmyslovým závodem je Koh-i- noor Hardmuth, dnes výrobce širokého sortimentu tužek, psacích a kanceláských poteb. Mezi nejznámjší a nejvýznamnjší podniky ve mst patí nap.: - Budjovický Budvar, - Budjovický mšanský pivovar a.s., - Koh-i-Noor Hardtmuth a.s., - Madeta a.s., - Motor Jikov a.s., - Robert Bosch, spol. s r.o., - Slévárna eské Budjovice. Ve mst sídlí i celá ada zdravotnických zaízení. Zejména nkterá oddlení eskobudjovické nemocnice mají jako svou spádovou oblast celý Jihoeský kraj. Nemocnice nyní funguje jak v areále bývalé Krajské nemocnice, tak v areále bývalé Vojenské, pozdji Okresní, nemocnice. Budjovice jsou dležitým železniním a silniní uzlem. Mstem prochází významná železniní tra Praha - Linec Benátky a Plze - Víde. Ze silnic pak trasa I/3 E55 ve smru Praha - Linec - Solnohradsko a silnice E49 Plze - Víde, silnice E551 napojující eské Budjovice na D 1 smr Brno, Slovensko. 13
Od roku 1990 zažívají eské Budjovice nový hospodáský rozvoj. Díky píznivé geografické poloze, nov oteveným hranicím, kulturnímu a historickému ddictví královského msta pitahují návštvníky z celého svta. [19] Tabulka 3 Základní informace o mst eské Budjovice Základní ukazatele Poet Rozloha (ha) 5 560 Poet mstských ástí 7 Poet obyvatel 94 747 - z toho muži 45 780 - z toho ženy 48 967 Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] Jak bylo uvedeno výše, rozloha msta eské Budjovice iní 5 560 ha. Pedstavuje tedy 6,01 % z rozlohy správního obvodu eské Budjovice. Z hlediska potu obyvatel poskytuje msto trvalý pobyt 62,96 % všech obyvatel obvodu. Msto eské Budjovice je administrativn rozdleno na 11 katastrálních území: - eské Budjovice 1 - eské Budjovice 7, - eské Vrbné, - Haklovy Dvory, - Kališt u eských Budjovice, - Tebotovice. [9] 14
3. Demografie 3.1. Vývoj obyvatel eská republika Co se týká demografického vývoje v eské republice, lze konstatovat, že po té co v devadesátých letech minulého století docházelo k pozvolnému poklesu, tak od roku 2002 poet obyvatel žijících v eské Republice opt mírn stoupá. K 31. 12. 2006 mla eská republika celkem 10 287 189 obyvatel, což znamenalo oproti roku 2005 nárst o 53 097 osob a k 31. 12. 2007 byl podle výsledk pedbžné statistické bilance poet obyvatel již 10 381 130. Pirozený pírstek dosáhl 10,0 tisíce osob, piemž hodnotu 10 tisíc pesáhl naposledy v roce 1982. Saldo zahraniní migrace inilo 83,9 tisíce osob. Celkový pírstek populace v roce 2007 ve výši 93,9 tisíce osob byl dokonce nejvyšší od poátku padesátých let minulého století. Poet obyvatel eské republiky se nepetržit zvyšuje již pátým rokem. Jihoeský kraj Jihoeský kraj je krajem s nejmenší hustotou zalidnní z celé eské republiky. Koncem roku 2006 v kraji žilo více než 630 tis. obyvatel, tedy 62,6 obyvatel na 1 km 2. Z jeho 7 okres má nejvtší hustotu obyvatelstva okres eské Budjovice, kde žije zhruba tvrtina obyvatel kraje. Je to dáno pedevším soustedním do samotného msta eské Budjovice, v nmž bydlí 94,7 tis. osob. Dalšími velkými msty jsou Tábor (35,9 tis. obyvatel), Písek (29,9 tis. obyvatel), Strakonice (23,3 tis. obyvatel) a Jindichv Hradec (22,5 tis. obyvatel). V tchto 5 mstech žije tetina Jihoech. Naproti tomu nejmenší obce do 200 obyvatel pedstavují 38,4 % z celkového potu obcí, ale žije v nich pouze 4,2 % celkového potu obyvatel kraje. SO ORP eské Budjovice Ve správním obvodu eské Budjovice žilo k 31. 12. 2005 celkem 149 370 obyvatel a k 31. 12. 2006 celkem 150 481 obyvatel. Pro srovnání v celém Jihoeském kraji k 31. 12. 2006 žilo 630 006 obyvatel, ve správním obvodu žilo 23,9 % obyvatel Jihoeského kraje. Graf 1 Poet obyvatel v letech 2005 a 2006 v SO ORP B 150 481 150 600 150 400 150 200 150 000 149 800 149 600 149 400 149 200 149 000 148 800 149 370 2005 2006 Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] Z hlediska hustoty zalidnní je nejhustji osídleno msto eské Budjovice. 15
Obr. 4 Hustota zalidnní Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] Pokud bychom chtli porovnávat vývoj potu obyvatel v jednotlivých obcích, lze využít, tzv. index vývoje potu obyvatel, tj. podíl hodnot potu obyvatel v porovnávaných letech. V tomto pípad byly použity roky 2006 a 2001. Ve sledovaném období se nejrychleji vyvíjely obce s nejnižšími hodnotami indexu stáí, tzn. ty, kde je nejnižší podíl senior (ve vku 65 a více let) v porovnání s potem dtí (ve vku 0 až 14 let) na daném území. Tuto charakteristiku splují pedevším obce v bezprostedním okolí eských Budjovic. Ty se v posledních letech staly vyhledávanými lokalitami pro výstavbu rodinných dom v pevážné míe mladými rodinami s dtmi. Jak vyplývá z níže uvedeného grafu, tak mezi obce, jejichž index vývoje potu obyvatel v období 2001-2006 vykazuje nejvyšší hodnoty, tzn., že vykazují nejvtší dynamiku v nárstu potu obyvatel, patí nap. Litvínovice, Boršov nad Vltavou i Homole. Ve všech pípadech se jedná o obce, u nichž došlo k více než 50% nárstu. Co se týká eských Budjovic, tak ty patí v rámci SO ORP k obcím s nejmén pozitivním vývojem potu obyvatel, nebo hodnota indexu pro toto msto iní 97 %. Index vývoje zcela koresponduje s indexem stáí, dle kterého eské Budjovice stárnou, kdežto v okolních obcích se obyvatelstvo stále více omlazuje. Z níže uvedeného znázornní je mj. patrné, že nejperspektivnjší lokality se nachází pevážn na jihozápad obvodu. Na východ i jihovýchod se výstavba zatím nerozšiuje. 16
Obr. 5 Index vývoje potu obyvatel Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] Obdobné náznaky vývoje obcí z hlediska potu obyvatel naznauje i níže uvedené grafické znázornní populaního pírstku v jednotlivých obcích. Degresivním pírstkem obyvatel je charakterizován pedevším východ SO ORP. 17
Obr. 6 Vývoj populaního pírstku Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] Statutární msto eské Budjovice Ve statutárním mst eské Budjovice došlo stejn jako na celém území SO ORP eské Budjovice, potažmo v celé eské republice k mírnému nárstu. V tom pípad se jednalo o nárst z 94 747 osob na 94 653. To znamená, že poet obyvatel žijících v eských Budjovicích k 31. 12. 2006 se zvýšil oproti roku 2005 pouze o 94 osob. Graf 2 Poet obyvatel v letech 2005 a 2006 v eských Budjovicích 94 747 94 750 94 700 94 653 94 650 94 600 2005 2006 Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] 18
V rámci další tabulky je uveden vývoj potu obyvatel v jednotlivých ástech statutárního msta. Tabulka 4 Vývoj potu obyvatel podle ástí msta a urbanistických obvod ásti msta k 1. 12. 1970 k 1. 11. 1980 k 3. 3. 1991 k 1. 3. 2001 eské Budjovice 76 699 88 448 97 243 97 339 eské Budjovice 1 3 844 2 846 2 177 1 855 eské Budjovice-sted 3 832 2 827 2 164 1 845 Sokolský ostrov 12 19 13 10 eské Budjovice 2 4 305 18 764 36 143 39 592 Stromovka 117 60 163 181 tyi Dvory 3 184 1 873 1 603 1 555 Vysoká škola 285 304 348 358 Sídlišt Šumava 16 8 095 7 220 6 415 Švábv Hrádek 14 1 1 1 U Vávrovského rybníka - - - - Sídlišt Vltava 114 6 614 12 921 11 911 Pístav - - - - Haklovy Dvory 356 177 101 139 Zavadilka. 343 424 419 tyi Dvory - sted. 984 575 500 Sídlišt Máj - 15 12 481 17 733 eské Vrbné 219 298 306 380 eské Budjovice 3 31 175 31 141 27 778 26 266 U Požární zbrojnice 3 435 3 184 2 943 2 663 U Hbitova 2 940 4 608 4 002 3 647 Sídlišt Na Pražské 7 323 7 469 6 047 6 225 Za Poliklinikou 4 939 3 659 2 980 2 809 Na Sadech 4 712 4 060 3 995 3 479 U Pekárenské 5 534 5 990 4 900 4 423 Zahrádky - 4-1 U Pražské silnice 584 437 313 287 Za Voíškovým dvorem 3 - - - Knžské Dvory 582 558 479 503 Nemanice 1 061 1 106 2 042 2 130 Dolní Svtlíky - - - - Nemanický rybník 23 29 18 16 U ertíka 39 37 59 83 eské Budjovice 4 2 229 1 809 1 519 1 579 Svtlík 44 23 22 32 Za Otýlií 4-16 38 Nové Vráto - prmysl. obvod 4 44 36 22 U Rozumova Dvora 20 9-2 Husova kolonie 341 306 287 286 Husova kolonie - zahrádky - 5 6 6 Nové Vráto 827 687 574 695 U Kížku 989 735 578 498 eské Budjovice 5 7 608 9 253 8 041 7 759 Suché Vrbné-prmysl. obvod 204 212 369 342 Ptidomí 3 178 3 248 2 846 2 765 U Vrbného 7 112 96 87 Suché Vrbné 3 507 4 917 4 008 3 685 U Dobrovodského potoka 15 2 2 105 Pohrka 391 471 439 446 U Rybník - 6-4 Kališt 91 84 61 63 Tebotovice 215 201 220 262 eské Budjovice 6 11 930 10 293 9 093 8 639 Brnnské pedmstí 5 046 3 912 3 363 2 858 U Nádraží - 15 11 16 U Novohradské 437 264 212 211 19
Havlíkova kolonie 4 018 3 612 3 150 2 850 U Malého jezu - U Špak - 14 2 3 Mladé-ervený Dvr 1 479 1 443 1 372 1 690 U Špak - za hbitovem - - 76 83 Nové Hodjovice 852 927 826 845 Za Potokem 98 106 81 83 eské Budjovice 7 15 608 14 342 12 492 11 649 V Hájeku 288 67 108 75 U Matice školské 4 909 4 271 3 652 3 340 U Pivovaru - 44 37 11 U Malše - 4 1 1 U Plavské silnice 20 28 28 32 Krumlovské pedmstí 6 019 5 053 4 405 4 089 Nemocnice 51 - - - U Nemocnice 2 20 5 7 Rožnov-sever 3 616 4 004 3 473 3 286 Za Lineckou tratí 195 - - 11 Rožnov - jih 508 851 783 797 Zdroj: eský statistický úad, 2008 [1] 20