Obsah. 1. FUNKČNí SYSTÉMY LIDSKÉHO MOZKU... 13. 2. ZRAKOVÉ POZNÁVÁNí... 29 PŘEDMLUVA... 11



Podobné dokumenty
Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Galén Na Bělidle 34, Praha 5.

Modul č. XIII. Poruchy CNS

Apraxie. Dělení apraxií. Ideomotorická (motorická) apraxie. Ideativní apraxie

PAMĚŤ. Definice: Schopnost vštípit, uchovat, vybavit, rozpoznat, event. zapomenout informace Nejednotný proces několik druhů dělení:

LOKALIZOVANÉ PORUCHY. Přednáška č.3

CNS. NEUROANATOMIE I. - Struktury centrálního nervového systému

Výtvrarné umění a demence. As. MUDr. Irena Rektorová, Ph.D. Centrum pro kognitivní poruchy 1.neurologická klinika LF MU FN u sv.

OBSAH. 1. ÚVOD il 3. MOZEK JAKO ORGÁNOVÝ ZÁKLAD PSYCHIKY POZORNOST 43

VYŠETŘENÍ PAMĚTI. Mgr. Zuzana Hummelová Kurz Kognitivní poruchy a demence VIII Brno

Paměť. strukturace okolního světa sebeuvědomění. paměť jako schopnost paměť jako proces. 3 mechanismy kódování, uchovávání a vybavení

Korová centra. Anatomie pro antropology III

Co je nového na poli frontotemporálních demencí

LIMBICKÝ PŘEDNÍ MOZEK A AMYGDALÁRNÍ JÁDRA

Vliv konopných drog na kognitivní funkce

Nervový systém lidského mozku

Obsah. Předmluva Specifi ka diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých Diagnostika poruch fl uence... 23

Spánek. Neurobiologie chování a paměti. Eduard Kelemen. Národní ústav duševního zdraví, Klecany

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)

Galén Na Bělidle 34, Praha 5.

ÚVOD: Specifika výuky Faktory omezující rozvoj e-learningu Výuka se skládá z Memorování množství informací Praxe Nutnost kontaktu s pacienty Práce s o

Centrální nervový systém 3

Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie

Diferenciální diagnostika onemocnění vedoucích k demenci. MUDr. Jan Laczó, Ph.D. Neurologická klinika UK 2. LF a FN Motol

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:

Základní buněčné a fyziologické mechanismy paměti. MUDr. Jakub Hort, PhD. Neurologická klinika UK, 2.LF a FN Motol

Infantilní autismus. prof. MUDr. Ivo Paclt, CSc.

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

Phineas Gage. Exekutivní funkce. Frontální behaviorální syndrom. Stereotypie - punding

PARKINSONOVA CHOROBA KAZUISTIKY, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA. Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně


Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr.

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku

Kurz psychologie a sociologie na FSV

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

Ideomotorické funkce ve sportu. P. Kolář

Paměť u lidí, neuropsychologie paměti. Kamil Vlček 5. dubna 2017

Takto ne! Standardní neurologické vyšetření postihne jen malou část kortexu. Takto ano, ale jak se v tom vyznat? 11/6/2015

Digitální učební materiál

BAZÁLNÍ GANGLIA STRIATUM PALLIDUM

Paměť. u lidí, neuropsychologie paměti. 20. dubna 2010

Stavba mozku. Pracovní list. VY_32_INOVACE_Bi3r0112. Olga Gardašová

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.

Specifické poruchy učení

2 Vymezení normy Shrnutí... 27

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová

NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

ZÁKLADY NEUROVĚD. PSY113 Fyziologie člověka, PSY451 Fyziologie člověka, PSY713 Fyziologie člověka

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.

Předm luva KAPITOLA 1 Specifika diagnostiky narušené komunikační schopnosti u dospělých.. 13

Neuroanatomie chování a paměti

Obsah. Summary Úvod... 12

Neuroanatomie chování a paměti

Překrývání neurodegenerativních demencí klinické a neuropatologické aspekty

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá

98 RECENZE. MrnuKMH, M.. Snnemiejinep, T.AnaTOMHi namitm. B Mupe HayKH, 5, Ml 8, 1987, c

MUDr. Kateřina Kapounková, Ph.D. FYZIOLOGIE SMYSLOVÝCH ORGÁNŮ

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová

MEMORIAE et STUDIA. J. Faber

NEU/VC hodin praktických cvičení / blok

Diagnostika poruch gnostických

A její význam ve sprtu

PAMĚŤ. část I: DEFINICE PAMĚTI výzkumné metody TRADIČNÍ MODELY PAMĚTI ALTERNATIVNÍ MODELY TEORIE ZAPOMÍNÁNÍ

Agrafie - diagnostika a terapie

SOUVISLOST EXEKUTIVNÍCH a KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ u ADOLESCENTŮ STANOVENÍ ORIENTAČNÍCH NOREM PRO TEST HANOJSKÉ VĚŽE

po přisátí klíštěte virus prokazován kůže virémie buňky RES (slezina, játra, kostní dřeň) mechanismus invaze do CNS nejasný, HEB při virémii

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

Poruchy paměti, mírná kognitivní porucha, demence. Jakub Hort, Jan Laczó

CORTEX CEREBRI. Ústav anatomie 2. lékařské fakulty UK R. Druga

Neurofyziologie a pohybový systém v ontogenezi IV SENZITIVNÍ DRÁHY A JEJICH PORUCHY

Spánek. kurz Neurobiologie chování a paměti. RNDr. Eduard Kelemen, Ph.D. Národní ústav duševního zdraví Fyziologický ústav AVČR

Neinvazivní mozková stimulace pro modulaci nemotorických symptomů Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci Irena Rektorová

Zahájení činnosti neurokognitivní laboratoře vfn vostravě. Michal Bar MUDr.Ph.D. přednosta neurologické kliniky FN Ostrava

Etiologie epilepsie. Epilepsie nevychází z centra jizvy nebo postmalatické pseudocysty, ale spíše z jejího okraje, kde přežívají poškozené neurony.

46. Syndrom nitrolební hypotenze 47. Syndrom nitrolební hypertenze 48. Mozkové konusy 49. Meningeální syndrom 50. Likvor a jeho funkce 51.

Martina Mulačová, Dagmar Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

Biomarkery v moku Vyšetření mozkomíšního moku v časné a diferenciální diagnostice degenerativních onemocnění CNS.

Pomalu rostoucí benigní nádor, je dobře ohraničený Jsou pevně spojené s dura mater, utlačují mozkovou tkáń, aniž by do ni prorůstaly Meningeomy tvoří

Centrální nervový systém 1

Doc. MUDr. Aleš Bartoš, PhD. AD Centrum, Národní ústav duševního zdraví &Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha

Elektroencefalografie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů

Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti

Specifické poruchy učení

Co je nutné vědět o frontotemporálních demencích

Algoritmy a struktury neuropočítačů ASN - P10

Projekci obrazu na sítnici udržují níže uvedené hlavní okulomotorické systémy:

Poruchy psychického vývoje

Diagnostika afázie v praxi

Tato asymetrie se může projevit jak v oblasti hybnosti (např. horní a dolní končetiny) tak v oblasti smyslové (např. oči, uši).

Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Zadní kortikální atrofie, etiologie a terapie. MUDr. Kateřina Sheardová 1.NK FN u svaté Anny v Brně

Deficit sémantického systému v kategorii čísel. Milena Košťálová Neurologická klinika LFMU a FN Brno

Chceme cvičit s dobou. Prim. MUDr. Radmila Dědková Mgr. Petra Novotná RHB oddělení OÚ nemocnice

Transkript:

Obsah PŘEDMLUVA... 11 1. FUNKČNí SYSTÉMY LIDSKÉHO MOZKU... 13 1.1. Makroskopická architektura mozku... 13»Konektom«- příklad současného studia neuronálních sítí lidského mozku....14 1.2. Mikroskopická architektura mozku....14 1.3. Funkění architektura lidského mozku... 17 1.3.1. Úvod... 17 Mesulamův model... 18 Neurokognitivní sítě velkého rozsahu jsou charakteristickou obětí neurodegenerativních onemocnění... 20 1.4. Mozek je zkoumán na řadě úrovní mnoha metodami... 21 První úroveň - geny... 21 Druhá úroveň - molekuly... 24 Třetí úroveň - buněčné orgány... 24 Čtvrtá úroveň - mikroobvody... 24 Pátá úroveň - jednotlivé části neuronů... 24 Šestá úroveň - nervové buňky... 26 Sedmá úroveň - jednotlivé oblasti mozku... 26 Osmá úroveň - funkční systémy... 26 Devátá úroveň - chování... 26 2. ZRAKOVÉ POZNÁVÁNí... 29 2.1. Anatomická a funkění organizace zrakového systému... 29 2.1.1. Sítnice a corpus geniculatum laterale... 29 2.1.2. Zrakové korové oblasti... 32 Posteromediální mapy: Vl, V2 a V3... 36 Dorzální mapy: V3A, V3B, V6 a IPS-X... 37 Laterální mapy: LO-1, LO-2 a hmt (VS)... 37 Ventrální mapy: hv4, VO-I, VO-2... 38 Integrace s dalšími korovými funkcemi..... 39 Organizace map zrakového pole... 39 Frontální oční pole... 42

6 / LIDSKÝ MOZEK 2.2. Poznávání objektů....42 Doménová specificita... 42 Prediktivní ovlivnění zrakové kůry»shora dolů«.....44 Transmodální aktivace oblastí FFA a PPA....45 Určení trojrozměrné struktury objektu... 45 2.3. Vizuální agnozie předmětů....46 Vizuální aperceptivní agnozie... 46 Obtíže s odlišováním aperceptivní a asociativní vizuální agnozie....48 2.4. Navigace... 50 Lidská navigační síť.... 51 Rychlá a přesná interpretace složité zrakové scény... 53 Navigace, hipokampus a neuronální plasticita... 54 2.5. Topografická dezorientace... 55 2.6. Poznávání barev... 56 Sítnice... 57 Sítnice a corpus geniculatum laterale... 57 Primární zraková kůra... 58 Zraková korová oblast V2... 58 Zraková korová oblast V4... 59 Shrnutí..... 60 2.7. Cerebrální achromatopsie... 60 Příznaky cerebrální achromatopsie... 61 2.8. Poznávání pohybu... 62 Lidská V5... 63 2.9. Porucha zrakového rozlišování pohybu (akinetopsie)... 64 2.10. Poznávání tváři... 66 2.11. Prosopagnozie... 69 2.12. Zrakové představy... 71 3. SLUCHOVÉ POZNÁVÁNí... 77 3.L Funkční anatomie lidského sluchového korového systému... 77 Primární sluchová kůra Al, sousedící oblasti a projekce... 78 Lokalizace zdroje zvuku a jeho pohybu... 81 Mapování proměn frekvence zvukových vln... 82 Sluchový systém KDE?, CO? a KDY?... 83 Identita zvuku... 84 Pohlavní rozdíly... 85 Součinnost dalších neuronálních sítí...... 85 3.2. Centrální sluchové poruchy... 86 3.3. Hudba, mozek. hudebníci... 86 Hudba jako evoluční adaptace... 87 Vztah hudby a jazyka... 88 3.3.1. Stavba a funkce mozku hudebníků... 91 3.3.2 Amuzie... 94 Co se v mozku děje v průběhu představ známých melodií?... 96 Citová stránka hudby... 97 Rytmus... 97

OBSAH /7 4. TAKTILNí POZNÁVÁNí... 101 4.1. Základní stavba a činnost somatosenzorického systému... lol Primární senzorická kůra Sl, asociační senzorická kůra 52... 101 Jemný dotyk... 104 Taktilní systémy KDE? a CO?... 105 Viscerální somatosenzorické informace... 105 4.2. Taktilní agnozie... 106 4.3. Reorganizace a plasticita somatosenzorické kůry... 107 Fantomové pocity... 108 Pocit vlastnictví těla... 110 4.4. Synestezie... 111 Získaná a vývojová synestezie... 112 Výklad kongenitální synestezie... 113 Výsledky funkčních zobrazovacích metod... 113 5. PAMĚŤ... 117 5.1. Pracovní paměť... 117 Uvedený popis pracovní paměti je zjednodušení...... 121 Pracovní paměť funkčně vyzrává... 122 Činnost pracovní paměti má klíčový význam pro modulování selektivní zrakové pozornosti... 123 Model zrakové pracovní paměti... 123 5.2. Deklarativní paměť... 124 5.2.1. Epizodická paměť.... 124 Riidiger Gamm... 126 5.2.2. Sémantická paměť....127 Epizodícká a sémantická paměť jsou do jisté míry vzájemně nezávislé....127 Sémantická demence... 130 Organizace sémantického systému... 131 Vybavování dat ze sémantické paměti závisí na jejich stáří... 132 5.3 Autobiografická paměť... 133 5.4. Amnézie... 134 5.4.1. Hipokampální amnézie... 134 Porucha epizodické paměti u pacientů s jednostrannou temporální epilepsií..... 138 Atrofii hipokampu může způsobit dlouhodobě vysoká hladina glukokortikoidů... 139 Poruchy paměti při vývoji Alzheimerovy nemoci a hipokampus... 140 5.4.2. Diencefalická amnézie... 141 5.4.3. Amnézie jako důsledek poškození bazálního telencefala... 143 5.4.4. Amnézie při ložiskovém poškození bílé hmoty... 144 5.4.5. Tranzitorní globální amnézie....145 5.5. Priming... 146 Priming ve výsledcích funkčních zobrazovacích metod....147 5.6. Pavlovovské podmiňování....14 7 5.7. Psychogenní amnézie a syndrom falešné paměti... 149 Otázka existence disociativní (psychogenní) amnézie... 150 Činnost mozkové kůry při vybavování iluzorních vzpomínek....153

8 I LIDSKÝ MOZEK 6. JAZyK....159 6.1. Definice... 159 6.2. Fylogeneze... 160 Arbibova-Rizzolattiho hypotéza... 163 Klinické důkazy vrozeného základu jazyka: gen FOXP2, Williamsův syndrom a nikaragujský znakový jazyk... 169 Christiansenova-Chaterova hypotéza... 171 6.3. Mapa jazyka a řeči v dospělém mozku....172 Jazyková neuronální síť levé hemisféry....173 Fonologické sítě....174 Audiomotorická řečová koordinační síť... 175 Obvod fonologické pracovní paměti....176 Architektura sémantického systému... 176 Zpracovávání vět... 177 Prozódie... 181 6.4. Afázie... 184 Klasické afázie... 184 Neklasické afázie... 189 Zkřížená afázie... 190 6.5. čteni a psani... 190 Čtení.... 190 Psaní..... 193 Alexie a agrafie....195 Vývojová dyslexie... 196 Neuroanatomické změny... 196 Součástí vývojové dyslexie je porucha rozlišování a manipulace s fonémy... 197 Magnocelulární teorie vývojové dyslexie... 198 Je vývojová dyslexie»dyschronií«?... 199 6.6. Jak zvládáme dva nebo větší počet jazyků?... 200 6.7. Jazyk neslyšících... 201 6.8. Číselný smysl a dyskalkulie... 203 7. HYBNOST A PRAXIE... 211 Motorická mapa v primární motorické kůře Ml... 211 Doplňková a presuplementární motorická oblast... 213 Ukázání, úchop a dosahování... 213 Čas a pořadí motorické akce... 215 Implicitní a explicitní motorické učení...... 217 7.1. Syndrom odcizené ruky a syndrom nadbytečné končetiny... 218 7.2. Bazální ganglia... 220 Funkční architektura... 220 7.3. Mozeček... 224 Mozeček a kognitivní funkce... 227 7.4. Praxie a apraxie... 229 Klasifikace apraxií... 229 Funkční anatomie praxie a apraxií...... 231 Záměrná a automatická imitace... 232 Apraxie při poškození podkorových struktur... 233

OBSAH 19 Znalost užívání předmětů a nástrojů... 234 Zkřížená apraxie... 236 8. LATERALITA... 239 8.1. Evoluce a a genetika mozkové asymetrie... 243 Praváci a leváci... 244 Genetické vlivy... 246 8.2. Funkční specializace hemisfér a syndrom rozštěpeného mozku... 247 Základní neurologické mechanismy u diskonektovaných jedinců... 249 8.3. Souhrnný pohled... 253. 9. EMOCE... 257 9.1. Homeostatické emoce: emoční pozadí a interocepce... 262 Primární aferentní vlákna A-O a C a Rexedova lamina I šedé hmoty spinální míchy... 264 9.2. Stres... 268 9.3. Bolest... 271 9.3.1. První a druhá bolest. Korové kódování bolesti...... 274 9.3.2. Bolest a placebo efekt... 277 9.4. základní emoce. Valence a intenzita emocí... 278 Disociace intenzity a valence emoci... 279 Pozorování výrazu hnusu ve tváři a pociťování hnusu mají společný neuronální základ... 281 Poznávání emoci z výrazu ve tváři a dalších signálů... 282 Amygdala se aktivuje jak při negativních, tak při pozitivních emocích... 283 Funkční neuroanatomie strachu a úzkosti... 285 Individuální rozdíly ve zpracovávání emocí... 286 9.5. Emoce a kognítivní funkce... 288 Na tvorbě emoční paměti se podílí aktivita amygdaly... 288 Zadní cingulární a retrosplenická kůra... 291 Pohlavní rozdíly neuronálních základů emočních vzpomínek... 296 9.5.1. Hypotéza somatických markerů... 298 lowský herní test... 300 9.5.2. Neuronální podklady emoční a sociální inteligence... 302 9.5.3. Smích, pláč, humor... 303 9.6. Systém odměny a hédonícký mozek... 306 lo.vědomí A POZORNOST... 317 10.1. Neuronální korelát vědomí... 317 10.2.Perzistující a permanentní vegetativní stav... 321 Diferenciální diagnostika perzistujícího vegetativního stavu... 323 Stav minimálního vědomí... 324 10.3. Spánek a některé jeho poruchy... 326 Fylogeneze a funkce spánku... 329 Narkolepsie... 331 10A.Funkční architektura systému pozornosti... 333 Modely zrakové pozornosti..... 333 Systém pozornosti není jednotný... 335

10/ LIDSKÝ Přední část gyrus cinguli..... 338 Allocentrická pozornost... 342 Emoce a pozornost... 343 10.5. Opomíjení neboli neglect... 344 Poškození vedoucí k opomíjení... 344 Tři složky syndromu opomíjení... 346 Opomíjení a prostorové souřadnice... 347 Pravostranné opomíjení..... 347 Pravostranná zadní parietální kůra a udržování zrakové pozornosti v čase... 348 Extinkce... 348 Peripersonální prostor... 349 11. ŘíDící FUNKCE ČELNíCH LALOKŮ... 353 Pacient Phineas Gage... 353 ll.l. Čtyři prefrontální funkční systémy... 354 Dorzolaterální prefrontální obvod... 355 Orbitofrontální a ventromediální subkortikální obvod... 356 Poškození čelních laloků v dětství... 359 Mediální prefrontální-subkortikální obvod... 360 Centrální část mediální frontální kůry monitoruje akce... 361 Frontopolární obvod... 362 Závislost na prostředí... 362 ll.2. Modely prefrontálních korových funkcí... 362 Model kontroly mechanismu pozornosti (Norman a Shallice, 1986)... 366 Konekcionistický model (Burnod et al., 1991)... 366 Model časové organizace (Fuster, 1997)... 366 Teorie somatických markerů (Bechara et al., 1997; Damasio 1998)... 367 Model založený na činnosti pracovní paměti (Goldman-Rakic, 1998)... 367 Model adaptivního kódování (Duncan, 2001)... 367 Teorie řízené aktivace (Miller a Cohen, 2001)... 368 Strukturované komplexy událostí (Grafman, 2002)... 368 Současné poznání stavby a funkce řídících systémů... 369 Rostrokaudální osa čelního laloku... 376 ll.3. Inteligence... 379 Seznam zkratek... 387 Rejstřík... 390