Miniprojekt Objevy ekají na Tebe Škola: ZŠ Zahradní 5265, 430 05 Chomutov Vedoucí geologického klubu : Vlasta Žižková lenové klubu : žáci 6. 9. roníku - Ondra Dosedl, Eliška a Natálka Fejferovi, Ivana Kuriljaková, Aleš Sazima, Aleš Wetzl, Jindra Ungr, Marek Frühauf, Marek Šulik, Jirka Trejbal, Nikola Vojtová, Dominik Arlt, Petr Kratochvíl, Ondra Sobotka, Klára Bladiová, Nguyen Hieu-Honza, Kateina Halbichová Téma na duben 2014 : Pda a voda Cíl: zjistit co je pda a její význam na Zemi; její typy a vlastnosti ovit v praxi Dílí cíle : a) Umt zpracovat informace a zjištným výsledkm rozumt ( úkolem prezentace nap. v Powerpointu) b) Práce v terénu osahat kvalitu materiálu pdy, zjistit a poznat živou ást pdy ( organismy). Zkoumané lokality : Chomutov a okolí 1
Sídlišt Kamenná 2.ZŠ Zahradní Sídlišt Bezenecká Podkrušnohorský lesopark Hradišt u ernovic Obsah : Úvod - Pedologie 1. Pda 1.1 Základní diagnostické pdní horizonty 1.2 Hloubka pd v R 1.3 Pdní typy v R 1.4 Graf zastoupení typ pd v R 1.5 Pdy v R 2. Náš klub 3. Exkurze 3.1 Exkurze do terénu okolí základní školy a pilehlá sídlišt 3.2 Exkurze na Hradišt u ernovic 3.3 Exkurze do Podkrušnohorského zooparku a jeho okolí 3.4 Pozorování pdních organism na pozemku školy 3.5 Návštva zahradnického centra v Baumaxu 4. Pílohy 5.Zdroje 2
Úvod : Pedologie se zabývá studiem pdy. Nkteí lidé si myslí, že nejvtším nerostným bohatstvím státu jsou ložiska drahých kov, drahokam i ropy. Každé takové ložisko se jednou ale vyerpá. Pro náš život je nejvtším bohatstvím vzduch, voda a práv pda. Pokud si sami toto bohatství nezniíme, je pro nás nevyerpatelné. 1. Pda Pda tvoí nejsvrchnjší vrstvu zemské kry, je mkkým pokryvem Zem, prostoupená vodou, vzduchem a organismy. Vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnjších faktor a asu a je produktem pemn minerálních a organických látek. Poskytuje životní prostedí rostlinám, živoichm a lovku. Proces vzniku pdy se obecn nazývá zvtrávání. Podle pevahy daného faktoru rozeznáváme zvtrávání fyzikální, chemické a biologické. Prakticky se však tyto typy zvtrávání uplatují v kombinaci. Za 100 let v našich podmínkách vznikne 1 cm pdy. Zárove erozí za 100let zmízí 5 cm pdy. Proto platí heslo chrame pdu, které skuten není frází. Pda odráží celkové psobení svého okolí, a proto je nkdy nazývána zrcadlem krajiny. 3
Foto krajiny : Pole rovina Zalesnné podhí Krušných hor Rozhraní sídliš Kamenná a Bezenecká v Chomutov Zalesnná krajina na Bezenecké Zele nad sídlištm Bezenecká s pivadem 4
1.1 Základní diagnostické pdní horizonty O - nadložní organický horizont A - humusový horizont B - metamorfický horizont C - pdotvorný substrát A Je vtšinou tmavý, bohatý organickými látkami humusem. Díky inností pdních organism ( žížal, myší, brouk, larev.) se materiál stále promíchává. B Má obvykle hnd-žlutou barvu. Je bohatý na minerální látky, které potebují rostliny ke svému rstu. C Tvoí kamenitý a jílovitý pechod k podložní matené hornin.!"# # $# ##% #!! # & # " '! (" # # ) ' # ' ' " *'"# Typy pdt 5
55555 1.2 Hloubka pd v R 1.3 Pdní typy v R 6
1.4 Graf zastoupení typ pd v R 1.5 Pdy R!" # $ %## "$& " "##' #((")' * +!*!,!$ % " ( ( $- ( '! $." " "/ ( ( )# "" "0$ % ## # " $ 1'"!!# 233 )/0$4 (/ "/" (() ''0$ &' "" $$5!' "/ 1 ". "$& " 6 ($ %(( "$& "!' $ )!/! $ &'! $ $ 5 " / / #" "! $ 7# " $' ( $ 1'" ' '! ( / )8!! 0$ &!' (/ "$ 9"- "$ &"/ &# "!"$ 7 # #!"+ '$.": 2;<=) ( ( (0/! >3=## ": * )??=0$& ( # $ )" 0 ( '%&'! $ 7'! @= ""$ (""#" "(! "&! $ ( $ $7'!;3>= " ("# $ 7
2. Náš klub asto pracuje v poítaové uebn, kde vyhledáváme informace a zpracováváme zadané úkoly. Aleš Wetzl Petr Kratochvíl Zuzana Kadetová Pracovní tým geolog Jií Trejbal a Nikola Vojtová 8
Nikola Vojtová a Jií Trejbal pi tvorb prezentace v Power Pointu Viz píloha Jeden z našich úkol bylo, vyhledat odpovdi na tyto otázky : 1. Co je pedologie a co zkoumá? 2. Jak vzniká pda? 3. Je pda i pod moem? 4. ím je pda dležitá pro lovka? 5. Co je zvtrávání hornin? 6. Co je pdní profil? 7. Co je humus? 8. Jaké barvy mže pda mít? Vypracované úkoly Zpracované listy Ondry Dosedla 9
Klárka Bladiová - 6.A PDA 1. Pedologie je nauka, která si klade za cíl objasnit genezi a charakterizovat její vlastnosti,stanovit klasifikaní systém, zpracovat rozšíení pdních jednotek na zemském povrchu. 2. Pda tvoí nejsvrchnjší vrstvu zemské kry, je prostoupená vodou, vzduchem a organismy, vzniká v procesu pedogeneze pod vlivem vnjších faktor a asu a je 3. produktem pemn minerálních a organických látek Je morfologicky organizovaná a poskytuje prostedí rostlinám, živoichm a lovku. Pda je pedmtem studia pedologie. 4. Ano pda je i pod moem. 5. poskytuje životní prostredi rostlinam, živoichm a lovku. 6. Zvtrávání je oznaení pro proces, pi kterém dochází k psobení chemických, fyzikálních, i biologických sil na obnažené horniny. Zvtrávání mže v prbhu milión let vést k rozpadu hornin a následné erozi, které vede k celkovému petvoení tváe krajiny. Rychlost zvtrávání závisí na složení horniny, na klimatických podmínkách atd. 6. Pdní profil je horizontální prez pdou od povrchu až po jádro. Zkoumání pdního profilu se provádí zákopem sondy Z pdního profilu se dají vyíst pdní kategorie a ásten i chemizmus pdy. Nachází se do 200-450 m pod povrchem. Je také velmi dležitý pro rozvíjející se prmysl. 7.Humus je soubor odumelých organických látek rostlinného i živoišného pvodu. Tyto látky jsou v rzném stupni pemny. Je to nejúrodnjší ást pdy. 8. trošku nazelenalá,hndá,erná., podle složení Aleše Sazima 6.B Jaké máme druhy pd a jejich vlastnosti Pda je tvoena složkami rzných skupenství. Pevná ást pdy tvoí asi polovinu struktury, zbývající polovinu tvoí voda a vzduch v rzném pomru. Vlastnosti pd se znan liší podle toho, z jakého materiálu vznikají a kde se nacházejí. Napíklad pdy na svazích nebývají hluboké a úrodné ve srovnání s pdami v nížinách a na mírných svazích. Pdy vyvinuté na pískovcích bývají mén úrodné než pdy vytvoené nap. na spraších, které naopak vynikají svou úrodností v zemdlství. Vlastnosti pd vyvinutých v tropickém klimatu jsou zase zcela odlišné od pd nacházejících se v mírných nebo arktických oblastech. Dležitou vlastností pdy je úrodnost. Úrodnost je výsledkem vzájemného psobení mnoha faktor fyzikálních, chemických, biologických a klimatických. Je to schopnost pdy poskytovat rostlinám podmínky pro rst a vývoj. Tyto podmínky jsou splnny, pokud pda poskytuje dostatek živin, vody a vzduchu pro optimální život organism a má schopnost se vyrovnávat se zmnami v pdním prostedí. Pdní úrodnost je ovlivnna složením a vývojem pdy, klimatickými podmínkami, zemdlskými (agrotechnickými) zásahy (zpracování pdy, hnojení, vápnní, používání pípravk na ochranu rostlin), technickými opateními (melioracemi a závlahami) a zpsobem využití pdy. Pdní úrodnost je ohrožována erozí, zhutnním, kontaminací a dalšími degradacemi. Úrodnost pdy pirozen ovlivuje i její výnosnost a cenu a její bonitu, resp. stupe ochrany zemdlského pdního fondu. 10
Aleš Wetzl - 6.B Pdy na území eské republiky Pdy na území R nevznikají pímo na mateních horninách, ale na zvtralinách, na svahových usazeninách, na spraších a na náplavech údolních ek a potok. Naším nejúrodnjším pdním typem jsou ernozem. Vyskytují se v sušších oblastech na spraších v rovinatém terénu (Polabí, Poohí, Dyjsko-svratecký úval, Dolnomoravský úval, Hornomoravský úval. Na ernozem navazují mén úrodné hndozem i šedozem. Jedná se hlavn o pechodové oblasti z rovin do mírných pahorkatin. Spolu s ernozemmi jsou intenzivn zemdlsky využívány, zejména pro nároné plodiny (pšenice, kukuice, cukrová epa). Nejrozšíenjším pdním typem na našem území jsou hndé lesní pdy. Objevují se v nadmoských výškách do 700 metr (pahorkatiny až vrchoviny). Lze je též zemdlsky využívat, ale pouze pro mén nároné plodiny (oves, brambory, epka). V oblastech s vysokou hladinou podzemní vody vznikají tzv. glejové i oglejené pdy. Typickými oblastmi jsou pánve v jižních echách, na Ostravsku i Sokolovsku. Vyskytují se i Brdské vrchovin. Nejmén úrodné pdy jsou podzolové pdy. Vyskytují se v horských oblastech, kde dochází k tzv. podzolizaci (vymývání živin z povrchových ástí pdy do spodních ástí. V blízkosti velkých ek vznikají tzv. nivní pdy. Tyto pdy jsou nejvíce ohroženy, jelikož vtšinou zanikají umlými úpravami tok. Zvláštními pdními typy jsou tzv. rendziny neboli vápenaté pdy. Objevují se v oblastech bohatých na vápencové podloží (Moravský kras, eský kras). V horských oblastech se též vyskytují rašeliništní pdy nap. slat na Šumav, Jeseníku. Využití pdy Vtšina pdního pokryvu tvoí zemdlská pda (53,8 %). Zemdlská pda je dále tvoena ornou pdou (38,3%) - pda, která je opakovan zemdlsky obdlávána. Stupe zornní pdy v R je tedy 71,2% (podíl orné pdy na celkové zemdlské pd), piemž evropský prmr je asi 60% a nejvyšší stupe zornní má Dánsko (asi 88%). V rámci zemdlské pdy rozeznáváme ješt trvalé travnaté plochy (louky a pastviny), které zabírají 12,4%. Zbylých asi 3% pipadají na zahrady, sady, vinice, chmelinice a ostatní zemdlskou pdu. Po zemdlské pd druhou nejvtší plochou jsou lesy, které tvoí 33,8% pdního pokryvu, 2% tvoí dna vodních nádrží a vodních tok. Zbylých 10,6% jsou zastavné plochy, komunikace a další... V pd se vyskytují jedinci od mikroskopické velikosti, úastnící se rozkladu organických látek, až po obratlovce, kteí mají výrazný vliv i na fyzikální vlastnosti pd. Všechny skupiny organism pak mají vliv na biologické procesy v pd, které jsou dležité jak pro rst rostlin, tak pro existenci živoich. Pdní organismy mžeme dlit podle rzných kritérií. 11
Podle systematického zaazení rozlišujeme: Fytoedafon zástupci rostlinné íše bakterie, houby, asy, aktinomycety Zooedafon zástupci živoišné íše pdní živoichové (stonožky, žížaly a další) Podle velikosti dlíme edafon na: Mikroedafon (menší než 0,2 mm) jedná se o organismy zastupující rostlinnou i živoišnou íši. Patí sem bakterie, sinice, asy, vtšina hub a prvoci ( obr.3). Obr.3 Píklad mikroedafonu asy Obr. 3 Píklad mikroedafonu bakterie Obr. 3 Píklad mikroedafonu sinice Obr. 3 Píklad mikroedafonu trepka velká Mezoedafon (0,1 2 mm) nkteré houby, vtšina chvostoskok, rozto a menší hmyz ( obr. 4). Obr. 4 Píklad mezoedafonu chvostoskok 12
Makroedafon (2 20 mm) roupice, hmyz, mnohonožky, stonožky, suchozemští stejnonožci, pavouci a mkkýši ( obr. 5). Obr. 5 Píklad makroedafonu mnohonožka Megaedafon (> 20 mm) žížaly a obratlovci (nap. hraboši, krtci), obr. 6. Obr. 6 Píklad megaedafonu žížala Podle funkce živoich v ekosystému dlíme organismy, které jsou souástí potravního etzce, na: producenty (rostliny, asy), konzumenty (býložravé a masožravé organismy) rozkladae (nap. chrobák, který se živí mrtvými ástmi tla jiných organism) 13
3.1 Exkurze do terénu okolí základní školy a pilehlá sídlišt Fota úprava terénu sídlišt Kamenná, Bezenecká a okolí Obnova travnatých ploch erstvou zeminou Shrnutá zemina úprava terénu po cest ke Kamencovému jezeru Pda a zele v sídlišti V našem regionu se vyjímá svítiv žluté plochy epky olejky 14
3.2 Exkurze na Hradišt u ernovic Do krásné lokality Hradišt se tentokrát vydaly ob geologické skupiny spolen. V batozích jsme mli mapu s úkoly, kladívka a velkou svainu. Hradišt je vrchol kopce ( 594 m.n.m.) zvedající se západním smrem od msta Chomutov v pohoí Krušné hory. Na vrcholku kopce je plošina tvoená kemencovou deskou, jež pechází ve strmou stnu smrem k západu. Vrcholová plošina byla v roce 1985 vyhlášena pírodní památkou Hradišt u ernovic a její rozloha zaujímá 4,77 ha. Hradišt u ernovic je chránno díky geologickému hledisku vývoje podkrušnohorské pánve i samotných Krušných hor. Mírn naklonná vrcholová deska je tvoena tetihorním kemencem. V kemencích jsme vidli zbytky rostlin v otiscích na kameni. Plošina na vrcholku je holá a obklopují ji valy z kemencových kamen což jsou pozstatky hradišt z pozdní doby bronzové. Na vrchol kopce Hradišt vede znaená turistická trasa z msta Chomutov a je z tohoto místa krásný výhled jižním smrem. Cestou jsme pozorovali krásy rozmanité pírody rostliny, živoichy, horniny a zajimavosti, které nešly pehlédnout. Pod listy na zemi na sebe upozorovali chvostoskoci svými skokanskými výkony, mravenci stále pebíhali sem a tam. Nkde nás vítaly k odpoinku mkké koberce mech. Cílem bylo najít njaké zkamenliny.a podailo se. Našli jsme! Byl to pkný výlet. 15
16
17
18
3.3 Exkurze do Podkrušnohorského zooparku a jeho okolí Tentokrát nás do zooparku zavedl przkum pdy a organism. Zaujalo nás rzné zbarvení pdy. Krom klasické hndé se tu vyskytuje i ervené zbarvení, které je zpsobené vyšším obsahem železa. Hledali jsme, kteí pdní initelé napomáhají ke vzniku pdy. Nálezy byly zajímavé tlející a rozpadající se kmeny strom. K rozpadu vydatn pomáhaly houby, mechy, larvy a rzný hmyz. Na sesuvech erodující pdy byly vidt díry po hlodavcích, nastražené pavuiny a prorstající koeny rostlin. 19
20
3.4 Pozorování pdních organism na pozemku školy Jedno odpoledne jsme se rozhodli prozkoumat i náš školní pozemek. Pda je zde hndá, kamenitá, navezená tak jako obvykle pi úprav sídliš. Zajímalo nás jací živoichové budou na našem pozemku bydlet. Našli jsme žížaly, rzné brouky a larvy, ploštice, mravence, komáry, vosy a meláka. Lupou jsme také pozorovali tla rostlin a jejich zajímavé kvtenství. Bavilo nás zkoušet sílu paprsk Slunce pes lupu až suchá tráva zaala doutnat. Ale mli jsme vše pod kontrolou. 21
22
3.5 Návštva zahradnického centra v Baumaxu Životodárná pda a voda umožuje vyniknout i kráse rostlin. Byli jsme se inspirovat a pokochat touto krásou v zahradnickém centru. Nádhera. 4. Pílohy Prezentace v powerpointu od J. Trejbala Prezentace v powerpointu od O. Dosedla 5. Zdroje Internet, Wikipedie, google, mapy z eské geolog. Služby, pracovní listy projektu, vlastní foto Za geologický klub - Vlasta Žižková V Chomutov 4.5.2014 23