Analýza nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na českém trhu práce

Analýza nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na českém trhu práce Klára Kalíšková CERGE-EI a VŠE Seminář Kvalifikovaná pracovní síla jako zdroj konkurenceschopnosti ČR Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 1. 10. 2015

VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA POPULACE 2

0 20 40 60 80 100 Vývoj vzdělanostní struktury populace (osoby ve věku 20-64 let) 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 Primary education Secondary education without school-leaving exam Secondary education with school-leaving exam Tertiary education 3

0 20 40 60 80 100 Vývoj vzdělanostní struktury absolventů (osoby ve věku 25-35 let) 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 Primary education Secondary education without school-leaving exam Secondary education with school-leaving exam Tertiary education 4

0 10 20 30 40 Vývoj míry nezaměstnanosti absolventů podle nejvyššího dosaženého vzdělání 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 reftrok Primary education Secondary education without school-leaving exam Secondary education with school-leaving exam Tertiary education 5

Number of vacancies Beveridgova křivka: Vztah mezi počtem nezaměstnaných a počtem volných míst 160000 140000 1/08 120000 100000 8/15 1/07 80000 60000 1/09 1/06 1/15 1/05 40000 1/12 1/14 1/13 1/11 1/10 20000 300000 350000 400000 450000 500000 550000 600000 650000 Number of unemployed 6

VERTIKÁLNÍ NESOULAD 7

Vertikální nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na trhu práce Překvalifikovanost/převzdělanost pracovní síly Subjektivní měřítko: Je Vaše současné zaměstnání méně kvalifikované a neodpovídá Vašemu vzdělání a pracovním zkušenostem? Objektivní měřítko: Pokud má osoba vyšší vzdělání než 80% lidí pracujících ve stejné kategorii zaměstnání (ISCO), je osoba překvalifikovaná 8

Vertikální nesoulad podle pohlaví Pohlaví Podíl překvalifikovaných osob: subjektivní měřítko objektivní měřítko Muž 19.7% 9.1% Žena 22.5% 8.1% Celkem 20.9% 8.6% 9

Vertikální nesoulad podle výše dosaženého vzdělání Nejvyšší dosažené vzdělání Podíl překvalifikovaných osob: subjektivní měřítko objektivní měřítko Bez vzdělání (ISCED 0) 0 0 První stupeň základní školy (ISCED 1) 0 0 Druhý stupeň základní školy (ISCED 2) 12% 0 Střední vzdělání bez maturity (ISCED 3) 20% 0 Střední vzdělání s maturitou (ISCED 3) 24% 5% Vyšší odborné vzdělání a konzervatoře (ISCED 5) 23% 31% Vysokoškolské vzdělání bakalářské (ISCED 6) 23% 33% Vysokoškolské vzdělání magisterské (ISCED 7) 18% 17% Doktorské vzdělání (ISCED 8) 6% 100% Celkem 21% 7% 10

Vertikální nesoulad (subjektivní) podle oboru vzdělání Vysoké procento (26-50%) překvalifikovaných osob je v oborech: Turismus, Matematika a statistika, Potravinářství, Výroba a zpracování textilu, Marketing, Pojišťovnictví a účetnictví, Obchod a správa (Obchodní akademie), Nízké procento (0-20%) překvalifikovaných osob je naopak v oborech: Zdravotnictví, Farmacie, Právo (VŠ), Technické obory strojírenství, elektrotechnika a energetika (SŠ), motorová vozidla, Architektura a stavebnictví, Cizí jazyky, 11

Vertikální nesoulad (subjektivní) podle kategorie zaměstnání Vysoké procento překvalifikovaných osob je v kategoriích s nejnižší náročností práce: Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (45-60 %), Obsluha strojů a zařízení (30 %), Pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství (30 %), Pracovníci ve službách a prodeji (25 %) Nízké procento překvalifikovaných osob je v kategoriích s nejvyšší náročností práce, ale také mezi řemeslníky: Zákonodárci a řídící pracovníci(4-14 %), Specialisté (6-14 %), Techničtí a odborní pracovníci (14 %), Řemeslníci a opraváři (16-19 %) 12

LU MT DK DE CZ PT NL HU LT SI SE FI BE AT HR RO LV SK EU28 EE FR UK IT PL EL BG IE CY ES 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Vertikální nesoulad v mezinárodním srovnání 60 50 40 30 20 10 0 2010 2013 share of tertiary educated (right axis) Definice: Procento VŠ vzdělaných osob ve věku 25-34 let, kteří nepracují jako vedoucí a řídící pracovníci, jako specialisté, ani jako techničtí a odborní pracovníci 13

HORIZONTÁLNÍ NESOULAD 14

Horizontální nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi na trhu práce Horizontální nesoulad nastává v případě, kdy osoba vykonává povolání v jiném oboru, než v jakém studovala Je tedy nutné přiřadit všem oborům vzdělání (ISCED) typy ekonomických činností (NACE), které jim odpovídají Například pokud je vystudovaný obor Architektura a stavebnictví, je odpovídajícím typem ekonomické činnosti práce v Architektonických a inženýrských činnostech nebo Stavebních činnostech, méně odpovídající činností je pak práce v Dopravě, nebo ve Výrobě strojů a zařízení 15

Horizontální nesoulad podle oboru vzdělání Obory vzdělání s největším podílem osob pracujících v odpovídajícím typu práce: Zdravotnictví, Farmacie, Pedagogika: 75-85 % u VŠ, 68-74 % u SŠ oborů Architektura a stavebnictví, Doprava, Strojírenství a metalurgie (SŠ), Technické obory - motorová vozidla (SŠ): 40-58% Obory vzdělání s nejnižším podílem osob pracujících v odpovídajícím typu práce: Marketing, Sociologie a kulturologie, Humanitní vědy (VŠ), Cizí jazyky, Matematika a statistika, Přírodní vědy (biologie, fyzika, geologie), Bezpečnostní služby 2-7 % u SŠ, 8-19 % u VŠ oborů 16

Horizontální nesoulad: srovnání dnešních absolventů a celé populace U některých oborů se počet osob pracujících v odpovídajícím oboru liší pro čerstvé absolventy a pro starší osoby: Například v dnešní absolventi oborů Pedogogiky, Sportu, Žurnalistiky, Knihovnictví a Zemědělství mají mnohem nižší pravděpodobnost, že budou pracovat v oboru, než tomu bylo dříve Absolventi Chemie a Technických oborů mají naopak vyšší pravděpodobnost, že budou pracovat v oboru, než lidé kteří vystudovali stejný obor v minulosti 17

MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI PODLE OBORU VZDĚLÁNÍ 18

0 1 2 3 4 Míra nezaměstnanosti absolventů VŠ podle oboru vzdělání Pharmacy Library studies Security services and military Medicine Law Infomation technology Pedagogy Banking, insurance, accountancy Architecture and construction Electronics and automatization Social care Engineering and metallurgy Foreign languages Electrotechnics and energetics Economics Chemistry Agriculture, forestry and fishing Humanities - teology, history, philosophy Biology, physics, geology, and life science 19

0 2 4 6 8 Míra nezaměstnanosti absolventů SŠ podle oboru vzdělání Law Pharmacy Security services and military Medicine Infomation technology Foreign languages Electrotechnics and energetics Economics Electronics and automatization Engineering and metallurgy Social care Biology, physics, geology, and life science Pedagogy Chemistry Architecture and construction Banking, insurance, accountancy Library studies Humanities - teology, history, philosophy Agriculture, forestry and fishing 20

Shrnutí Míra nezaměstnanosti absolventů SŠ a VŠ je u nás dlouhodobě nízká Překvalifikovanost pracovní síly je podle objektivních měřítek také spíše nízká, ačkoli 20% zaměstnanců se subjektivně cítí být překvalifikovaných na svou současnou pracovní pozici Horizontální nesoulad se výrazně liší přes studované obory Z hlediska vertikálního i horizontálního nesouladu jsou na tom nejlépe absolventi zdravotnických oborů, farmacie, práva a technických oborů 21