5IE412 Behaviorální ekonomie Přednášející: Petr Houdek KIE NF VŠE 7. + 8. Sociální preference (hry na ultimátum, diktátora, veřejné blaho, investora a správce, ad.); Důvěra. Vnější a vnitřní motivace (ne/poctivost) + Behaviorální teorie her. Specializace 5BE Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.
6. minitest (2/12 bodů) 15 minut CC: BY NC SA by Petr Houdek 2
Podněty (vnitřní a vnější motivace, opakování Gneezy et al. 2011) Otázka vytlačení sociálních preferencí (či jiných norem) peněžní (materiální) odměnou (prvně patrně Richard Titmuss: Gift Relationship) Nutnost odlišování cenového a psychologického efektu. U darování krve kupř. peníze v. dárkové poukazy, loterie, jídlo, trička, testy, charita (jen u žen). Benabou, Tirole (2006): peníze, zábava, identita (informace). Jak identifikovat, nabídne-li mi vedoucí katedry odměnu za budoucí výuku? Co se stane, nabídnu-li vysokou odměnu za uložení jaderného odpadu? Lidé spíše odmítnou (ale možnost interpretace jako signál vysokého rizika). Meier (2007): Jak se bude vyvíjet příspěvky při dorovnávání firmou? Gneezy, Rustichini (2000): Neplať nic, nebo plať hodně. studenti vybírající na charitu. Ariely et al. (2009): Plať hodně a lidé selžou. CC: BY NC SA by Petr Houdek 3
Ariely et al. (2009): Plať hodně a lidé selžou. CC: BY NC SA by Petr Houdek 4
Případové studie Vzdělání Studenti značně diskontují, jsou časově nekonzistentní, podceňují výnosy z vzrůstu lidského kapitálu; motivace navíc (hrozba však framingu úplatku a vytlačení ostatních motivací). Peněžní motiv i) je efektivní při zvýšení účasti (klesají oportunitní náklady návštěvy školy, výplata jde rodině), u ii) výkonu a snahy jsou výsledky nejednoznačné, iii) efekt je značně odlišný u různých studentů (a jejich sourozenců; u žen/dívek se zdá efekt pozitivně silnější). Prosociální chování V TG dodáme-li penalizaci za nevrácení, míra vrácení se sníží. Dodají-li se k nepeněžní transakci peněžní odměny, ochota klesá (rande, jakákoliv přátelská odměna, atd.). Ne/odměňování za ne/zdravé chování CC: BY NC SA by Petr Houdek 5
Aplikace sociálních preferencí: nepoctivost ( Nina Mazar a Dan Ariely 2006) Existence vnitřního a vnějšího odměňovacího mechanismu (synonymum motivací ). Mohou-li, lidé podvádějí (vnější odměna > vnitřní), míra podvodů je však proměnná, která: mnoho nezávisí na pravděpodobnosti dopadení, není maximalizována i za situace možnosti zisku mnohem většího prospěchu (u Ariely et al. 2005 jen 20 % možné částky). CC: BY NC SA by Petr Houdek 6
Nepoctivost ( Nina Mazar a Dan Ariely 2006) Síla vnitřního odměňování je závislá na řadě faktorů, mezi nejdůležitější patří sebeuvědomění (sebeúcta). Děti, které si berou sladkosti (a konkretizace), studenti odměňovaní za výsledky matematické úlohy (a Desatero či slib čestnosti). Sebeuvědomění závisí na míře sebeklamu Řešení IQ testů a odměňování za přesnost (+ KD efekt, lidé se domnívají, že jsou vůči sebeklamu imunní). CC: BY NC SA by Petr Houdek 7
Přenesení odpovědnosti Conrads et al. (2013) Subjekty vyráběly a byly kompenzovány dle udaných výsledků. Design individuální a týmové kompenzace (Team- Mixed bylo individuální pro i a týmové pro j). Při týmové kompenzaci docházelo k lhaní o produkci více, zejména kvůli možnosti přenesení odpovědnosti. CC: BY NC SA by Petr Houdek 8
Conrads et al. (2013) Dále se coby významné projevila extroverze a neuroticismus. Ženy a starší subejkty lhaly naopak méně. CC: BY NC SA by Petr Houdek 9
Nepoctivost ( Nina Mazar a Dan Ariely 2006) Jsou 4 hlavní determinanty nepoctivosti. Nízké náklady a vysoké výnosy přečinu. Neexistující (či nevýznamné) sociální normy nevyvolávající aktivaci vnitřního odměňování. Nedostatek sebeuvědomění či sebeúcty, k jejímuž udržování VO slouží. Sebeklam. Nicméně, závislé opět na prostředí a dalších normách (Azar et al. 2013). CC: BY NC SA by Petr Houdek 10
Azar et al. (2013) Restaurace vrátila nadbytečné peníze (10 a 40 Shekelů), zjišťování, na čem závisí, že zákazníci si peníze neponechají (při večeřích se podvádělo méně). Muži obecně podvádějí (lžou) více než ženy. Muži jsou ochotní lhát jak pro sebe, tak pro druhé, ženy spíše pro druhé. Ženy jsou více ovlivnitelné framingem podvádění (tj. je-li jim zdůrazněno, že mohou podvádět, podvádějí více, u mužů toto neplatí, jelikož podvádění zvažují vždy). Muži také častěji jezdí načerno. CC: BY NC SA by Petr Houdek 11
nebo na náladě. Vincent et al (2013): Subjekty produkovaly výstup (sčítání čísel) za různých podmínek sebeuvědomění (před zrcadly) a v různé náladě (před tím sledované filmy). Míry podvádění byla nižší při vyšším sebeuvědomění a při neutrální náladě. CC: BY NC SA by Petr Houdek 12
Mezinárodní výsledky ve Hře na ultimátum (Henrich et al. 2005) CC: BY NC SA by Petr Houdek 13
Mezinárodní výsledky ve Hře na ultimátum: Čím primitivnější národ, tím více respektuje GT (Henrich et al. 2005 + Hoffman et al. 1994) CC: BY NC SA by Petr Houdek 14
Mezinárodní výsledky ve Hře na ultimátum (Henrich et al. 2005) CC: BY NC SA by Petr Houdek 15
Mezinárodní výsledky ve Hře na ultimátum (Henrich et al. 2010 + Herrmann et al. 2008) CC: BY NC SA by Petr Houdek 16
Sociální preference důvěra (Diskuze Aghion et al. 2010) Při absenci mezilidské důvěry (WVS, důvěry v druhé, firmy, politické instituce) roste vládní regulace. Státy, v nichž se rozšiřuje nedůvěra: Lidé nevěří ostatním a s řešením problémů se obracejí na vládu, jež je však sama nedůvěryhodná. Klesá ochota k podnikání. Rozšiřuje se korupce, rozsáhlá a rozporuplná regulace zvýhodňuje partikulární zájmy; roste regulace mezd a jiných cen, zvýhodňují se konkrétní firmy. Úroveň důvěry se dále propadá. V těchto společnostech se děti méně učí toleranci a respektu k ostatním, jsou naopak vedeny, aby se spoléhaly na vztahy uvnitř vlastní skupiny přátel či rodiny. Vznikají 2 rovnováhy ( dobrá bez regulace a špatná s max. regulací). Více redistribuce vede ke korupci, to vede k nedůvěře, nedůvěra vede k prosazování větší úlohy státu a větší redistribuci. Čím je trh práce rigidní, tím méně mohou firmy a pracovníci interagovat, tím intenzivnější je tlak na regulaci trhu práce. *ALE! Otázka kauzality náplň přednášek o kultuře.+ CC: BY NC SA by Petr Houdek 17
Sociální preference důvěra (Aghion et al. 2010) CC: BY NC SA by Petr Houdek 18
Sociální preference důvěra (Aghion et al. 2010) CC: BY NC SA by Petr Houdek 19
Důvěra a šedá ekonomika D Hernoncourt, Méon 2011 CC: BY NC SA by Petr Houdek 20
Bloom et al. 2012: Důvěra a Determinace míry hierarchie závisí na nákladech získávání informací a komunikačních nákladech (míře nutnosti kontroly a víře ve schopnosti níže postavených). Důvěra snižuje náklady. organizace firem CC: BY NC SA by Petr Houdek 21
Bloom et al. 2012: Důvěra a organizace firem CC: BY NC SA by Petr Houdek 22
Bloom et al. 2012: Důvěra a organizace firem CC: BY NC SA by Petr Houdek 23
Behaviorální teorie her a sociální preference Standardní TH předpokládá u lidí/hráčů příliš vyvinutou schopnost kalkulace, předvídání, předpokládané racionality u ostatních a vlastního zájmu (sobectví) než jsou lidé v realitě schopni či ochotni. Je-li jakákoliv predikce prosté teorie her testována, téměř vždy je falsifikována. Je-li TH specifikována idiosynkratickou užitkovou funkcí, pak je ex post jakékoliv chování vysvětlitelné nejde o ekonomii/vědu. BTH přináší empirické pravidelnosti do čistě teoretických predikcí TH, tj. snaha o strukturování psycho-logických pravidelností, nikoliv jen logických. CC: BY NC SA by Petr Houdek 24
Nejasnosti v (B)TH (Camerer 2003) Jak lidé hodnotí výplaty druhých? Jak se lidé učí v opakovaných hrách? Jak se sociální preference liší mezi lidmi (situacemi) a mezi populacemi? Co se stane, čelí-li lidé novým hrám (resp. jak první tah ovlivňuje výsledky)? Jaký je mechanismus (způsob úvahy) lidí v jednotlivých hrách? (odpovědi, reakční čas, zaměření pohledu) Jakou hru si lidé myslí, že hrají? Mohou experimenty určit optimální design institucí? Jak se liší výsledky, hrají-li týmy (skupiny, firmy)? (Skupinová dynamika v Behaviorální ekonomii organizací) Jak se lidé chovají v komplexních (obtížně strukturovaných) hrách? Jaké socio-psycho-kognitivní charakteristiky ovlivňují hraní? (Ekonomie osobnostních charakteristik) CC: BY NC SA by Petr Houdek 25
Opakování: jednoduché hry na vyjednávání (Vězňovo dilema) Hry na veřejné blaho, Investiční hra, Hra na ultimátum (jakékoliv vyjednávání) a Hra na diktátora (altruismus). Nelze z nich vyvodit, zda-li jsou lidé zlomyslní, negativně reciproční či prostě sebestřední/sobečtí. Nicméně: ½ lidí v PD spolupracuje, v DG je alokováno 10-20%, je-li však nabídka v UG pod 20%, je odmítána (referenční bod je 30-50%). Výsledky se liší u skupiny: Jaké budou výsledky, jsou-li 2 navrhovatelé a jeden akceptor v Ultimátu, který přijímá jen jedinou nabídku? V TG je pozitivní reciprocita poměrně nízká, zejména v porovnání se značnou negativní reciprocitou (obecně: pravděpodobněji budeme reagovat na nespravedlnost/chybu než budeme děkovat/odměňovat). Existuje ZNAČNÁ meziosobní i mezikulturní variace. Vysvětlení ( Jak hodnotíme výplaty druhých? ) přes averzi k nerovnosti (Fehr, Schmidt 1999) či reciprocitu k subjektivnímu referenčnímu bodu (Diskuze Rabin 1993, Camerer 1997). CC: BY NC SA by Petr Houdek 26
Ekonomické modely: Představy o reciprocitě vs. Averze k nerovnosti Diskuze (Rabin 1993) Jde i o postup, jak se jeví, zda milí či zákeřní. Chováme se pak dle toho, jde o RECIPROČNÍ MODELY. Jde o výsledek, minimalizuje se rozdíl, jde o MODELY AVERZE K NEROVNOSTI. (Fehr, Schmidt 1999) CC: BY NC SA by Petr Houdek 27
Ale! Diktátor čelí A nebo B. Při obětování může přijít o 1, ale protihráč získá 4 navíc (oba mají stejně). Ve hře ne-obětování A dominuje (dokonce Paretovsky, oba si vydělají více). Jak budou hrát? CC: BY NC SA by Petr Houdek 28
Ale! V ne-obětování téměř všichni Diktátoři zvolí A, v obětování zvolí 74% z nich B (a dosáhnou rovnosti). Mohou-li si vybrat, chtějí-li se dozvědět, jakou hru hrají, polovina raději nechce vědět (a 85% pak hraje A). Lidé se obětují musí-li, mají-li možnost se vyhnout (dozvědět se) odpovědnosti, využijí toho. Nechceme vědět, zda škodíme. (HIV) Otázka sebe-identity, racionalizace. CC: BY NC SA by Petr Houdek 29
Odbočka zlomyslnost? Drtivá většina experimentální evidence v sociálních preferencích je zaměřena na zisk, kooperaci, spravedlnost (a ještě větší zisk při kooperaci), je-li však lidem dána možnost škodit (uvalovat ztráty), využívají ji. Není překvapivé (srovnejte s antisociálním trestáním). Diktátor s braním druhým (List 2005) Téměř 2/3 subjektů se rozhodlo peníze druhému vzít a přes 40% diktátorů jim vzalo úplně všechno. Hra potěšení z ničení (1-kolová, anonymní). Každý hráč získává 10,- Kč, může druhému zničit 5,- Kč za cenu 1,- Kč (+ externí síla v 1/3 případů zničí 5,- Kč také). CC: BY NC SA by Petr Houdek 30
Efekt Justýny CC: BY NC SA by Petr Houdek 31
Velikost dopadajícího trestu Velikost oběti pro blaho celku CC: BY NC SA by Petr Houdek 32
Podle sebe soudím tebe (Abbink, Herrmann 2011) CC: BY NC SA by Petr Houdek 33
První tah (k-strategie uvažování) Hra na krásu 0. krok (lidé neuvažují či uvažují náhodně), tj. 1. krok (ti s 0. dají 50) 2/3 z 50 jsou 33. 2. krok (ti s 1. dají 33) 2/3 z 33 jsou 22 CC: BY NC SA by Petr Houdek 34
Hra na krásu (Camerer 2005) a učení CC: BY NC SA by Petr Houdek 35
Experiment se Stonožkou Z pohledu hráče A 1. kolo 3,- : 1,- Kč. 2. kolo 2:6 3. kolo 12:4 4. kolo 8:24 5. kolo 48:16 (uzavřená pevně či náhodně) CC: BY NC SA by Petr Houdek 36
Zpětná indukce (dominovaná iterace) Aneb Co se stane, hrají-li lidé nové hry. Stonožka (Experiment), Hra o krásu, Rubinsteinův e-mail, atd. Kognitivní hierarchie: K-stratégové (většina lidí 0-2 K) jsou přenesitelní jen u některých her. CC: BY NC SA by Petr Houdek 37
Učení (EWA experience-weight attraction, Camerer, Ho 1999) 1. míra zapomínání či nezvažování minulých informací, pakliže se prostředí mění (variace), 2. míra lítosti, tj. rozdíl mezi obdrženou a možnou výplatou. 3. zkušenosti se buď kumulují či průměrují. CC: BY NC SA by Petr Houdek 38
Framing, koordinace, reprezentace, načasování a dále Diskuze Colin Camerer (1997) Hlava či orel? Nejoblíbenější květina? Nejoblíbenější datum? Získat 10 a -5 v. 0.5 10, 0 nebo 0 a 5 v. 0.5 10, 0. Nadměrná sebedůvěra v R&D hrách, reprezentativnost u hrách na slabý článek. CC: BY NC SA by Petr Houdek 39