Měření vysokých napětí a velkých proudů
Vysokonapěťová měření Měření vysokých napětí (high voltage measurement) vyžaduje speciální techniky, jejichž nároky rostou s amplitudou měřených napětí (jednotky kv až jednotky MV) Měření vysokých napětí: Střídavých Stejnosměrných Impulzních Přechodových dějů (transients) (monitoring) Měření vysokých napětí ve vn laboratořích nebo v provozní praxi vyžadují různé přístupy Měření vysokých napětí a proudů 2
Měřicí kulová jiskřiště (sphere gaps) Klasická metoda pro měření vrcholové hodnoty střídavých, stejnosměrných a impulzních napětí Jednoduchá a spolehlivá zařízení, která se využívají zejména jako kalibrační měřidla s omezenou přesností (limited accuracy) Skládá se ze dvou identických kulových elektrod oddělených mezerou (gap) se vzduchovou izolací Neudávají nám přímo měřenou hodnotu, tu stanovíme na základě vzdálenosti (distance) elektrod při přeskoku (flashover) s ohledem na atmosférické podmínky (atmospheric conditions) Měření vysokých napětí a proudů 3
Měřicí kulová jiskřiště Měření vysokých napětí a proudů 4
Korekce na atmosférické podmínky Referenční podmínky t 0 = 20 C, p 0 = 101,3 kpa, v a = 8,5 g/m 3 Hustota vzduchu (air density) δ = p p 0 273 + t 0 273 + t Vrcholová hodnota (peak value) měřeného napětí U = U N δ v rozsahu 0,95 < δ < 1,05 Korekce na vlhkost (humidity correction) k v = 1 + 0,002 v δ 8,5 Měření vysokých napětí a proudů 5
Elektrostatický voltmetr (electrostatic voltmeter) Přímé měření vysokých potenciálů typicky od stovek voltů po stovky kv Měří střídavé i stejnosměrné napětí Vykazují velký vnitřní odpor (internal resistance) Vysoký horní limit frekvence měřeného napětí - několik MHz (omezeno sériovou rezonancí indukčnosti obvodu a kapacity měřicího systému) Jako izolační plyn (insulating gas) se nejčastěji užívá vzduch, pro vyšší napětí lze využít plyn SF 6 (do 1 MV, přesnost 0.1 %). Přesnost je u speciálních konstrukcí do 1 %, pro běžné aplikace do 2 % Měření vysokých napětí a proudů 6
Elektrostatický voltmetr Silové působení na volnou elektrodu Hustota energie (energy density) w e = 1 2 εe2 Energie v elementu dx dw = w e Sdx = 1 2 εse2 dx Síla působící na volnou elektrodu (acting force on free elect.) F = dw dx = 1 2 εse2 = 1 U2 εs 2 d 2 Střední hodnota (mean value) síly pro časově proměnné napětí 1 TF T න t dt = εs T 0 2d 2 T න U 2 t = εs 0 2d 2 U 2 RMS Měření vysokých napětí a proudů 7
Vrcholový voltmetr (Chubb-Fortescue method) Jednoduchá a přesná metoda měření vrcholové hodnoty střídavého napětí Měření vysokých napětí a proudů 8
Vrcholový voltmetr (Chubb-Fortescue method) Proud kondenzátorem C: i C = C du dt Střední hodnota měřeného proudu: I = 1 T න t 1 t 2 ic dt = C T u t 2 u t 1 = C T U pp Vrcholová hodnota měřeného napětí: U m = I 2Cf Měření vysokých napětí a proudů 9
Děliče napětí (voltage dividers) Skládají se z kombinace pasivních prvků (odporů a kapacit) Rozměry děliče jsou úměrné maximálnímu aplikovanému napětí (applied voltage) Horní elektroda bývá opatřena korónovým prstencem (grading ring; potlačení koróny -> vyšší přesnost) Výstupní proud by měl být menší než 10 ma (tomu odpovídá impedance 1 MΩ na 10 kv jmenovitého napětí) Měření vysokých napětí a proudů 10
Děliče napětí Při měření je nutné navrhnout obvod tak, aby se na vstupu do osciloskopu neobjevilo napětí vyšší než 50 V Výstupní napětí je dáno dělícím poměrem Dělící poměr (divider ratio): U 2 U 1 = Z 2 Z 1 + Z 2 Odporový dělič Kapacitní dělič U 2 = R 2 U 1 R 1 +R 2 U 2 = C 1 U 1 C 1 +C 2 U 1 Z 1 Z 2 U 2 Měření vysokých napětí a proudů 11
Kapacitní dělič Pro střídavá a impulzní napětí Nejvyšší napětí jednoho kondenzátoru je zpravidla 300 kv, poté již dochází ke značným úbytkům vlivem parazitních kapacit Pro napětí vyšší než 300 kv se jednotlivé kondenzátory spojují do svazků (stacked capacitors) OSC Měření vysokých napětí a proudů 12
Kapacitní dělič parazitní kapacity Vysokonapěťová část (HV arm) seskládá ze dvou kondenzátorů C 11 a C 12. Kovové stínění (shielding) je na potenciálů dolních elektrod příslušných kondenzátorů. Přes parazitní kapacitu (stray capacity) C e teče proud I e. Velikost C e je dána rozměry a permitivitou jako: C e = ln 2l d 2πεl 4h + l 4h + 3l 26 pf Pokud uvažujeme f = 50 Hz, C 11 = C 12 = 200 pf, získáme hodnoty: I 12 = I 2 = 2πf U 12 C 12 6.28 ma I e = 2πf U 12 C e 0.81 ma Celkový proud horní kapacitou je pak: I 1 = I 2 + I e 7.09 ma l = 1 m h = 1.2 m C 11 I 1 C 12 C 2 I 2 d = 0.2 m U 12 = 100 kv Místo skutečných 200 kv naměříme na VN části děliče napětí: U = U 12 + I 1 2πfC 11 213 kv Obecně lze pak uvažovat efektivní kapacitu C 1 C 1n n n C e 6 Kde n je počet svazků děliče C e I e Měření vysokých napětí a proudů 13
Odporový dělič (resistive voltage divider) Měření stejnosměrných, střídavých a impulzních napětí Velikost chyby je funkcí součinu kapacity vn a odporu děliče Proud minimálně 0.5 ma pro zachování dostatečné přesnosti měření (svodové proudy; leakage current) Ideálně je hodnota odporu co nejmenší (potlačení svodu), reálně je omezená výkonem zdroje a zahříváním odporů OSC Měření vysokých napětí a proudů 14
Odporový dělič Odpory jsou někdy navinuty ve šroubovici (helix) kolem izolačního válce (insulated cylinder) k redukci gradientu el. pole Typické hodnoty (U n = 300 kv): řetězec 300 odporů R = 2 MΩ, ΔP = U 2 /R = 150 W, I = U/R = 0.5 ma, přesnost měření (při vhodných úpravách): 0.003 % - pro kalibrace (calibration, reference measurement), < 3 % pro průmyslové použití (industrial tests) Zdroj: Universal Resistive/Capacitive Reference Voltage Divider, katalog HighVolt Měření vysokých napětí a proudů 15
Kompenzovaný odporový dělič Při rychlých jevech (fast transients) se chová jako kapacitní, při pomalých (slow transients) jako odporový dělič Frekvenční nezávislost (kompenzace) (frequency independency) Z 1 = R 1 1 + jωc 1 R 1 Z 2 = R 2 1 + jωc 2 R 2 U 2 ωc 1 R 1 jr 2 = U 1 ωr 1 R 2 C 1 + C 2 j(r 1 + R 2 ) Im U 2 ωr 1 R 2 C 1 R 1 C 2 R 2 = U 1 R 1 + R 2 2 + ω 2 R 2 1 R 2 2 C 1 + C 2 = 0 2 C 1 R 1 = C 2 R 2 Měření vysokých napětí a proudů 16
Kompenzovaný RC dělič Útlum (attenuation) kombinovaného děliče pro různé kapacity C 2, dělič je plně kompenzován pro C 2 =100 pf Útlum kombinovaného děliče s parazitní indukčností 1 mh Měření vysokých napětí a proudů 17
Dynamická odezva vn děličů Nejčastěji se zjišťuje experimentálně pomocí aplikace skokového napětí a odečtení normalizované odezvy děliče g(t) u(t) g(t) 1 β T β T γ T δ T α t 0 T 0 Společné pro T 0 a T α O 1 t 1 t Počátek odezvy O 1 je definován jako okamžik, kdy odezva poprvé vykazuje monotónní nárůst nad hodnotu amplitudy šumu v blízkosti nulové hladiny (lze přibližně stanovit jako průsečík prodloužení čela odezvy s časovou osou) Doba odezvy děliče (response time) je dána integrálem: T = න O 1 1 g(t) dt = T α T β + Tγ T δ + Měření vysokých napětí a proudů 18
Dynamická odezva vn děličů Experimentální doba odezvy T N je doba odezvy děliče pro t=2t max 2t max T N = න 1 g(t) dt O 1 Jmenovitá doba pro atmosférické plné a v týle useknuté impulzy t min = 0,8 µs a t max = 1,8 µs, pro spínací impulzy t min = 150 µs a t max = 500 µs Dílčí doba odezvy T α je hodnota integrálu odezvy v čase t 1, kdy g(t) poprvé dosáhne jednotkové hodnoty t 1 T α = න 1 g(t) dt O 1 Měření vysokých napětí a proudů 19
Dynamická odezva vn děličů Překmit normalizované odezvy na skok β rozdíl mezi maximem g(t) a jednotkou v procentech β = Max(g t ) 1 100% Zbytková doba odezvy T R (t i ) rozdíl mezi dobou odezvy a hodnotou integrálu odezvy na skok v daném čase t i T R t i = T N T(t i ) Čas ustálení t s (settling time) nejkratší čas, za který se zbytková doba odezvy stane a zůstane menší než 2% z t T N T(t) 0.02 t Měření vysokých napětí a proudů 20
Dynamická odezva vn děličů g(t) 1 β 0.5t min 2t max Referenční hladina T(t) T α O 1 t 1 t s T N +0.02t T N T N -0.02t O 1 t 1 t s 2t max Měření vysokých napětí a proudů 21
Měřící transformátor napětí (Instrument voltage transformer) Jednofázové transformátory V elektrizační soustavě plní funkci měřící (informativní, fakturační) a jistící (vstupy pro elektrické ochrany) Galvanicky oddělují vysokonapěťový obvod od měřicích přístrojů Měření vysokých napětí a proudů 22
Měřicí transformátor napětí Rozdíl fáze I 1 R 1 L r1 I R 2 L r2 2 I μ jωl 1 I 1 U 1 U 2 R Z L h U i Z R 1 I 1 Rozdíl amplitudy jωl 2 I 2 R 2 I 2 U 1 U i U 2 Definice chyby napětí (voltage error) φ 1 ε U = p UU 2 U 1 U 1 100 I 1 I 2 Zdroj: Instrument transformers, katalog ABB I μ Měření vysokých napětí a proudů 23
Měřicí transformátor proudu (Current transformer) Rozdíl fáze I 1 R 1 L r1 R 2 L r2 I 2 I 0 Rozdíl amplitudy R Z L h U i Z Definice chyby proudu ε I = p II 2 I 1 I 1 100 Zdroj: Instrument transformers, katalog ABB Měření vysokých napětí a proudů 24
Odporové bočníky (shunts) Přesný rezistor protékaný měřeným proudem (ss, stř. nebo imp.). Indukčnost je potlačena zpětným tokem proudu (princip bifilárního vinutí/bilifar coil) Eliminace vlivu skinefektu při vyšších frekvencích - dosahuje se uspořádáním pásků z manganinu do válcové plochy (koaxiální bočník/coaxial shunt). Nevýhodou je galvanické propojení měřicího systému s měřeným obvodem a tepelné a mechanické namáhání (heat and mechanical stress) bočníku při měření velkých proudů Měření vysokých napětí a proudů 25
Odporové bočníky Hodnota odporu bočníku se pohybuje v řádech miliohmů Při impulzních měřeních se projeví indukčnost indukční smyčky (inductive loop) mezi bočníkem a přívodem do měřáku (L m 10-100 nh) Výstupní napětí je pak dáno rovnicí: u(t) = u R (t) + u L (t) u L (t) u R (t) u t = u R t + u L (t) = R b i b (t) + L b di b(t) dt kde R b je odpor bočníku, L b je indukčnost bočníku a i b (t) je proud bočníkem. Nepřesnost měření je způsobena překmitem, viz graf Měření vysokých napětí a proudů 26
Rogowského cívka (Rogowski coil) Zařízení pro měření velkých proudů pomocí magnetické vazby Časovou změnou proudu ve vodiči se v měřicí cívce indukuje napětí. Toto napětí je úměrné časové derivaci proudu a lze z něj pomocí integračního článku (integrator) vypočítat skutečný proud Využití primárně při měření velmi rychlých dějů (stovky ka/μs), díky jednoduché konstrukci a vysoké přesnosti se používá i pro pomalejší děje (stř.) Zdroj: KECA 80 C85, katalog ABB Měření vysokých napětí a proudů 27
Rogowského cívka (Rogowski coil) Měřený proud lze vyjádřit jako: i t = 1 M න 0 T u t dt kde M je vzájemná indukčnost (mutual inductance) mezi vodičem a vinutím (winding). Pro měřicí cívku kruhového průřezu (circular cross-section) je velikost M: M = μ 0N a + b 2 ab 2 kde μ 0 je permeabilita vakua, N je počet závitů cívky (number of turns), a je vnitřní poloměr závitu cívky a b je vnější poloměr téhož. Pro harmonický průběh proudu: I 1 ω = U i(ω) jωm Konstantou integračního členu RC pak rozumíme: k RC = U i ωi Měření vysokých napětí a proudů 28
Optické senzory proudu (fiber optics current sensors) Princip Faradayova jevu rotace polarizační roviny vlivem magnetického pole (lineární závislost) Optoelektrický modul vyšle polarizovaný svazek světla do senzoru umístěného u vodiče Světlo se odrazí zpět a modul detekuje posun fáze (phase displacement) a vyhodnocuje velikost proudu Výhodné pro měření proudů při napětí přes 200 kv Galvanické oddělení obvodů (galvanic isolation) OE modul Senzor + 2 závity optického kabelu Vodič Zdroj: Free Standing Fiber Optic Current Sensor FOCS-FS, katalog ABB Měření vysokých napětí a proudů 29