3. D E F I N O V Á N Í P O D M Í N E K

E x p e r i m e n t á l n í č á s t Experimentální část této práce je založena na výsledcích pokusů, prováděných v ročnících 1989, 1990 a 1991 na pozemcích ZD se sídlem v Záluží, okres Beroun. 3. D E F I N O V Á N Í P O D M Í N E K P R O S T Ř E D Í P Ř I V E D E N Í P O K U S U. 3.1. Agrometeorologická charakteristika pokusných stanovišť. Podle údajů Uhlíře (1961) vykazuje území ZD Záluží tyto agrometeorologické charakteristiky (dlouhodobé údaje za období let 1901 až 1950): Uhlíř (1961) VÚ meliorací Praha Zbraslav Roč. prům. úhrn srážek 550mm 558mm Prům. roč. teplota vzduchu 8 o C 8 o C Zač. období s prům.teplotou >10 o C 11.5. Prům. úhrn srážek za veg.období Langův dešťový faktor 400 mm (IV - IX) 70 mm/ o C Počátek jarních prací 21.- 30.3 Prům. teplota vzduchu v červenci 17 o C Prům. teplota vzduchu v lednu Nadmořská výška- obec Újezd obec Třenice Výrobní typ -2 o C 433 m.n.m.(poz.4768) (poz.4769) 440 m.n.m.(poz.4819) řepařsko pšeničný (Subjektivně spíše přechodná oblast mezi VTŘ a VTB) Přehled teplot a srážek v pokusných ročnících 1989, 1990, 1991 je uveden v tabulce č. 1. Území ZD se sídlem v Záluží leží na rozhraní

Křivoklátské a Brdské vrchoviny. Území lze vymezit katastrálním územím obcí Hořovice, Záluží, Drozdov, Týček, Cerhovice, Třenice, Újezd. Tab. č.1. Přehled měsíčních a dekádních úhrnů srážek a průměrných teplot teplot pro stanici Cerhovice. 1989 1990 1991 dek. h s o t hs o t hs o t leden I 2,9 1,26 5,7-4,91-6,4 6,32 II 3,3 1,09 1,0-4,00 1,4-3,02 III 0,0-1,87 17,4 +3,98 0,9-1,76 měsíc 6,20 0,09 24,1 0,50 8,70 0,51 únor I 0,0 0,98 0,00 3,77 6,3-8,98 II 9,9 3,07 19,3 2,6 4,4-4,07 III 12,7 3,26 25,9 7,29 0,0 1,54 měsíc 22,6 2,46 45,2 4,56 10,7-3,83 březen I 5,8 4,38 3,1 4,87 0,40 4,45 II 8,7 5,57 0,4 8,10 4,9 9,13 III 12,0 7,88 19,0 6,20 11,9 6,02 měsíc 26,5 6,01 22,50 7,06 17,2 6,52 duben I 19,3 5,74 7,2 6,15 30,4 9,28 II 25,5 10,10 6,7 6,8 2,30 6,46 III 31,2 7,41 33,3 9,77 2,30 7,77 měsíc 76.00 7,75 47,2 7,57 35,00 7,84 květen I 0,30 10,10 0,9 16,72 10,1 7,67 II 5,50 14,20 4,90 15,60 2,60 9,86 III 17,50 15,07 6,60 15,20 5,80 13,70 měsíc 23,30 13,16 12,40 15,84 18,50 10,42

tab.1. pokracovani 1989 1990 1991 dek. h s o t hs o t hs o t červen I 32,70 13,16 21,6 15,51 1,90 15,95 II 6,70 17,17 19,0 18,38 55,60 17,22 III 6,5 18,13 21,4 20,83 33,50 20,23 měsíc 45,90 16,15 62,0 18,24 91,00 17,80 červenec 31,2 21,71 11,90 18,23 8,20 21,25 II 17,50 17,42 2,40 21,90 14,30 19,30 III 83,90 21,63 0,00 24,04 3,60 17,76 měsíc 132,6 20,31 14,30 21,40 26,10 19,43 srpen I 30,80 19,38 4,30 25,53 27,60 22,10 II 9,90 23,95 10,50 23,18 9,40 19,81 III 9,20 19,79 6,40 24,55 2,20 16,75 měsíc 49,90 21,00 21,20 24,10 39,20 19,56 září I 29,00 16,86 29,00 17,37 0,80 15,51 II 8,10 20,61 7,50 16,35 10,60 15,50 III 27,00 17,41 16,80 13,12 4,50 14,87 měsíc 64,10 17,41 53,50 15,61 15,90 15,30 říjen I 16,50 7,57 16,30 10,16 4,40 12,58 II 4,90 8,93 3,30 11,16 3,20 12,30 III 10,60 12,34 15,50 2,86 0,50 0,91 měsíc 32,00 9,70 35,10 8,06 8,10 8,59

tab.1. pokracovani 1989 1990 1991 dek. h s o t hs o t hs o t listopad 25,0 7,02 9,10 2,31 8,60 1,72 II 0,40 0,25 45,9 6,23 29,80 2,13 III 2,40-3,87 15,50 0,59 3,40-0,03 měsíc 27,80 1,11 70,50 3,05 41,80 1,28 prosinec 0,00-4,58 5,40-5,07 2,00-3,79 II 13,10 5,17 3,60-2,13 17,80-4,09 III 3,80-0,98 7,90 0,20 16,70 0,44 měsíc 16,90-0,59 16,90-2,33 36,50-2,48 rok 523,80 424,70 348,70 % normálu 93,90 76,10 62,50 Meteorologická stanice v Cerhovicích je vzdálena od pokusných stanovišť do 5 km. Jejím provozovatelem je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy v Praze - Zbraslavi. Při hodnocení vhodnosti podmínek prostředí pro pěstování hořčice bílé se jeví problematický hlavně ročník 1989. Dlouhodobé údaje sice korespondují s požadavky uváděnými Vašákem (1989) pro hořčici - úhrn srážek za vegetační období do 400 mm, přičemž by srpnový úhrn srážek neměl překročit 50 mm. Tyto požadavky jsou sice splněny, ale v uvedeném ročníku došlo ke zvýšení úhrnu červencových srážek na 132,6 mm, takže úhrn srážek v červenci a srpnu činil 182,5 mm oproti 35,5 mm v roce 1990 a 65,3 mm v roce 1991. Uvedená skutečnost měla zřejmě vliv na zvýšení podílu povrchově zašedlých semen v ročníku 1989 oproti ročníkům 1990 a 91. Léto ročníku 1990 lze

charakterizovat jako extrémně suché,kdy úhrn srážek v červenci činil 14,3 mm a v srpnu 21,20mm. Podobně i ročník 1991 vykazoval podnormální srážkovou aktivitu - v červenci činil úhrn srážek 26,1 mm a v srpnu 39,20 mm. V těchto dvou ročnících výrazně poklesl podíl povrchově zašedlých semen oproti ročníku 1991. Území všech třech pozemků spadá do povodí řeky Berounky a je odvodňováno Stroupínským potokem. 3.2. Půdní charakteristika pokusných stanovišť. Půdní charakteristiku uvádí přiložená půdní mapa pro obce k. ú.újezd- pozemky 4768 (roč.1989) a sousedící pozemek 4769 (roč. 1990) a pro k.ú. Třenice -pozemek 4719 (roč. 1991). Z technologického hlediska lze půdní poměry všech tří pozemků považovat za málo rozdílné s tím, že u pozemku 4768 byla pozorována určitá nerovnoměrnost. Tuto skutečnost se autor snažil eliminovat tím, že dlouhé dílce byly po pokusných blocích řazeny vedle sebe a umístěním pokusu mimo nerovnoměrné části pozemku tak, že plocha pokusu nebyla nerovnoměrností zatížena. Hlavní údaje o pozemcích jsou uvedeny v tab. č. 2. tab. č. 2. Hlavní údaje o pokusných pozemcích okres: Beroun podnik: ZD se sídlem v Záluží výrob. typ: Řepařsko- pšeničný ročník : 1989 1990 1991 pozemek: 4768 4769 4719 Horní Dobrová Dolní Dobrová Amerika výměra: 34,60 ha 38,55 ha 16,80 ha předplodiny: 1988 ječ.jar 1989 tritikale 1990 pše.oz. hl. plevele: svízel,pýr svízel, pýr svízel půdní reakce: ph H2O ph H2O ph H2O 6.81-7.18 6.80-6.95 6.95-7.25 ph kcl ph kcl ph kcl 6.72-7.70 nezjištěno nezjištěno hl. ornice: do 0.30 m do 0.35 m do 0.30 m obsah P : 31-47 mg/kg 33-48 mg/kg nezjištěno

obsah K : 83-105 mg/kg 83-105 mg/kg nezjištěno podmítka: 25.8. 1988 28.8. 1989 31.8. 1990 pluh,ošetř. pluh,ošetř. "BDT" orba: 15.11. 1988 18.11.1989 5.11.1990 souprava: Z12145+B201 ŠT180+Lemken DT75+B200 hloubka: 0.20 m 0.25 m 0.20 m rok posled. zásob. hnoj: 1986 1989 1989 hnoj. P SP 46% 0.4t/ha SP 46% 0.4 t/ha SP 18% 0.6t/ha hnoj. K DS GR 0.2t/ha DS 60% 0.2t/ha DS 60% 0.1t/ha Hlavní půdní představitele na pokusných pozemcích uvádí přiložená půdní mapka k.ú. Újezd a k.ú. Třenice. 7 půd.mapa Újezd

8. legenda půd. map. 9. půd. mapa Třenice

4. M A T E R I Á L A M E T O D Y 4.1. Rozvržení pozemků a volba pokusné metodiky s ohledem na možnosti využití provozních technických prostředků. Cílem této práce bylo ověřování vlivu agrotechniky na výnos a kvalitu semene hořčice bílé v praktických polních podmínkách, proto byl pro pokusy zvolen poloprovozní způsob vedení. Z důvodu možností využití technických prostředků (v ZD Záluží byla k disposici jen provozní technika) musela být zvolena metoda dlouhých dílců. Každý dílec (pro všechny ročníky) byl dlouhý kolem 300 m a pro sklizně a vyhodnocování byl pak příčně rozdělen na čtyři stejně dlouhá opakování (75 m), značená A-B-C-D. Pouze pro ročník 1991 musela být sklizňová délka zkrácena na 50 m z důvodu menší výměry pozemku. Pěstební plocha jedné parcelky tedy činila u prvních dvou ročníků 600-1200 m 2 (1200 proto, že plocha některých parcelek byla zdvojena), u posledního ročníku pak 400 m 2. Dílce, na nichž se provádělo ošetření postřikem (blok regulátorů růstu) nebo bylo prováděno přihnojování (blok různých dávek N) byly zasety "na dvě sečky" - tj na šířku 16 m, aby byl eliminován vliv ošetření na sousední parcelky a aby bylo možno tato ošetření provést běžnou provozní technikou. Ostatní parcelky byly zasety na jeden záběr pneumatické sečky Accord t,j. 8 m. Během třech ročníků se autor snažil používat jednotné technické prostředky (setí, ošetřování). Např. pro výsev byla použita pneumatická sečka firmy Accord, vždy s předchozím přesným nastavením výsevní zkouškou. Tato sečka umožnila snadné a rovnoměrné zasetí též " ob řádek" t.j. na meziřádkovou vzdálenost 250 mm, nebo " ob dvě řádky" na 375 mm meziřádkovou vzdálenost. Výhodou této sečky je přesné dodržení stejného výsevku pro všechny seté řádky. Pro ošetřování porostu regulátory růstu pak byl použit postřikovač Allaeys (záběr 24m - upraven pro ošetření 16m záběru zaslepením krajních trysek) s elektronickou regulací dávky postřikové kapaliny. Pro přihnojování i pro základní hnojení bylo použito rozmetadlo průmyslových hnojiv Amazone ZA-U 1801 a Amazone ZA-U 2001 po předchozím přesném nastavení pro dané hnojivo zkouškou dle firemního návodu. Bylo použito jen suchých pytlovaných granulovaných hnojiv (např. LV 15%, NPK 1 a pod.) aby se maximálně dodržela přesnost dávkování. Pro přihnojování parcelek o dvojnásobné šířce bylo rozmetadlo opatřeno rozmetacími kotouči na záběr 12 m (t.j. kotouče s nejkratšími lopatkami).

Sklizeň pokusné plochy byla prováděna novou sklízecí mlátičkou E 512. Aby byla zachována přesnost plochy, byla na žacím stole provedena barevná značka tak, aby šíře záběru činila přesně 4 m. Podle této značky pak kombajnér jel po celé délce parcelky (75 m). Sklizeň parcelky se provedla na jeden záběr (300 m 2 ). Po projetí každé parcelky se sklizené semeno z kombajnu vysypalo do plátěného vaku (cca 60 kg), označilo číslem parcelky a uložilo na paralelně projíždějící nákladní automobil. Po skončení sklizňového dne byl každý vak vážen a při známé sklizňové ploše byl vypočten hektarový výnos. Celkový počet sklízených parcelek se pohyboval kolem 120. Při sklizni parcelek o dvojnásobné šířce byla po předchozím odseknutí okraje volena pro pokusnou sklizeň střední osa. Během vážení byl z každého vaku odebrán rozborový vzorek o hmotnosti cca 1.50 kg. Vzorky byly vysušeny na temné půdě vysypané na filtračním papíru. Po dvou týdnech byly vyčistěny od hrubých nečistot a uloženy v papírových sáčcích až do doby laboratorního rozboru. Jejich vlhkost se při skladování pohybovala do 5 %. 4.2. Přehled sledovaných vlivů. Pokus byl uspořádán podle jednotlivých sledovaných vlivů do pěti základních pokusných bloků (celků). 1. Vliv odrůdy a termínu výsevu. Uspořádáno do jednoho společného bloku. Odrůdy HM 334 a HM 361 jsou zkoušeny ve dvou termínech výsevu. Odrůda Zlata ve třech termínech. V ročnících 1990 a 1991 byla dodatečně zařazena švédská odrůda Mustang, která však mohla být zaseta jen ve druhém termínu výsevu z důvodu nedostatku osiva. Novošlechtění HM334 a HM361 byly vyšlechtěny ve šlechtitelské stanici olejnin v Horních Moštěnicích.

2. Vliv výše výsevku a rozteče meziřádkové vzdálenosti. 3 různé výsevky - 8, 10, 12 kg /ha 3 různé meziřádkové vzdálenosti 125, 250, 375 mm. Celkem 9 variant uspořádáno do jednoho pokusného bloku, zakládajícího event. dvojné třídění pro statistiku. Společně použita odrůda Zlata. 3. Vliv dávky dusíku. 4 varianty v jednom společně posuzovaném bloku: 1. 30 kgn/ha - jen základní dávka bez přihnojení 2. 60 kgn/ha - základní dávka + jedno přihnojení 3. 90 kgn/ha a 120 kgn/ha zákl. dávka + dvě přihnojení Jednotně odrůda Zlata, výsevek 8 kg/ha, meziř. vzdálenost 125 mm. 4. Vliv meziřádkové vzdálenosti při jednotném výsevku 10 kg/ha. - opět zařazeny varianty s meziřádky o rozteči 125, 250, 375 mm. Odrůda Zlata. 5. Vliv regulátorů růstu. - odrůda Zlata, meziřád. vzdál. 125 mm, výsevek 8 kg / ha. 7 variant: 1. Alar 2.50 kg/ha 6. EMA 3464 0.40 l/ha 2. Relan PRG 0.10 l/ha 7. Sviton 0.50 l/ha 3. Retacel 4.00 l/ha 4. Cultar 0.20 l/ha 5. Baronet 0.75 l/ha Regulátory 1-5 zařazeny od ročníku 1989, regulátory 6 a 7 doplněny do pokusu v roč. 1990 a 1991. Rozvržení a pracovní značení jednotlivých variant a schema uspořádání dlouhých dílců je uvedeno v tabulce č. 3. Pro osev bloků 2 až 5 bylo jednotně použito osivo odrůdy Zlata ve stupni množení E. Pro odrůdový blok poskytla šlechtitelská stanice v Horních Moštěnicích novošlechtění i odrůdu Zlata ve stupni množení S1 pro všechny tři ročníky pokusu. V ročnících 1990 a 1991 byl pak pokus doplněn ještě o odrůdu Mustang, kterou pro tyto pokusy věnoval podnik Oseva Praha. Pro oba ročníky bylo dovezeno po 5 kg osiva. Stupeň množení nezjištěn.

tab.č.3. Uspořádání pokusných variant a jejich značení 1.blok: vliv dávky N, výsevek 8kg/ha, meziřádky 125 mm 120kgN/ha 90 kgn/ha 60kgN/ha 30kgN/ha --------------------------------------------------------- N4 N3 N2 N1 opakování A B C D 2.blok: vliv meziřádkové vzdálenosti a výsevku 125 mm 250 mm 375 mm 8 kg. 10kg. 12 kg 8 kg.10 kg.12 kg 8 kg.10 kg.12 kg --------------------------------------------------------- VV9 VV8 VV7 VV6 VV5 VV4 VV3 VV2 VV1 opakování A B C D 3. blok: vliv meziřádkové vzdálenosti, výsevek 10 kg/ha 375 mm 250 mm 125 mm --------------------------------------------------------- V3 375 V2 250 V1 125 opakování A B C D 4.blok vliv regulátorů růstu: výsevek 8kg/ha, meziř. vzdálenost 125 mm

Retacel Alar Cultar EMA3464 Sviton Baronet RelanPRG 4 l/ha 2,5kg/ha 0,2l/ha 0.4l/ha 0.5l/ha 0,75kg/ha 0,1l/ha --------------------------------------------------------- Retacel Alar Cultar EMA Sviton Baronet Relan opakování A B C D 5.blok : vliv odrůd a termínů výsevu.výsev 8kg/ha mzř.12 5mm T1 T2 T3 --------------------------------------------------------- HM334 HM361 Zlata HM334 HM361 Zlata Mustang Zlata T1334 T1361 T1Zlata T2334 T2361 T2Zlata T2Mustang T3Zlata opakování A B C D T1=1.termín výsevu, atd. (vlastní značení variant vytištěno tučně) tab. 3 b 4.3. Metodika založení, ošetřování a sledování

pokusných porostů během vegetace. Základní agrotechnická data k jednotlivým pokusným ročníkům jsou shromážděna v tabulce č. 5. U všech ročníků byla dodržena zásada obilní předplodiny a bez organického hnojení. Při dodávce základní dávky dusíku bylo v prvním ročníku použito kombinované hnojivo NPK 1, v druhém a třetím ročníku pak Amofos, neboť jiný druh hnojiva nebyl k disposici. Dávka dusíku byla vždy zachována. U přihnojování pak už bylo u všech ročníků používáno stejných druhů hnojivpytlovaný ledek vápenatý LV 15%N, granulovaný, pytlovaný, aby byla dodržena přesnost rozhozu rozmetadly Amazone. Na celé ploše pokusu bylo vždy provedeno základní hnojení dusíkem a v druhé dekádě května bylo provedeno na celé ploše (kromě varianty N1) přihnojení, takže po prvním přihnojení bylo dosaženo úrovně 60 kgn/ha. Druhé přihnojení se týkalo pouze variant N3 a N4 (90 a 120 kgn). Pro herbicidní ošetření byl jednotně použit (pro pokusnou plochu) herbicid Synfloran 48 EC (úč. látka trifluralin). V ročníku 1991 byl kromě toho mimo pokusnou plochu zkoušen i herbicid Butisan S 50 SC,jako postemergentní herbicid, ovšem s určitýn fytotoxickým účinkem na hořčici, i když na plevele vykazoval v suchých podmínkách poměrně dobrou účinnost. Účinnost Synfloranu 48 EC byla v prvním ročníku dobrá, v následujících suchých ročnících byla horší. Tab. č. 4. Systém dávkování dusíku u variant N1 až N4. kgn/ha N1 N2 N3 N4 datum provedení 1989 1990 1991-120 60kg -90 24.5 27.5 24.5 30kg 2.přihnojení -60...... 30kg 30kg 30kg 1.přihnojení -30......... 17.5 11.5 15.5 30 kg 30kg 30kg 30kg dávka 31.3 14.3 15.5 základní

Pro ošetření parcelek regulátory růstu bylo opět postupováno u všech ročníků pokusů jednotně. K postřiku byl používán postřikovač Allaeys s elekronickou regulací dávky postřikové kapaliny. Během aplikace regulátorů bylo vždy mícháno 100 l postřiku a postřikovač pak projížděl celým dlouhým dílcem plynule (přes všechny 4 opakování). Po ukončení varianty byl postřikovač vypláchnut a přešlo se na další variantu. Případné zbytky postřikové kapaliny se vystříkaly na plochu mimo pokus. Data a stupeň vývoje hořčice v době ošetření regulátory jsou uspořádány v tabulce: ročník 1989 1990 1991 datum ošetření 1.6. 14.5 28.5 fenofáze 51-53 51-53 51-53 poč.butonizace tab. č. 5. Hlavní agrotechnické údaje při vedení pokusů. 1989 1990 1991 organické hnojení : bez organického hnojení zásobní : viz tab. č. 2 předseťové NPK1 AMOFOS AMOFOS hnojení : (12.5-8.4-15.8) (11%N-22%P) 250kg/ha 300kg/ha 300kg/ha dat.hnoj.: 31.3-3.4 14.3 10.4 dávky živin: 31N-22P-39.5K 33N-66P 33.4N-66P souprava: Amazone ZA - U 1801

přihnojení: viz text datum přihnoj.: I. 17.5 I.11.5 I.15.5 II.24.5 II.27.5 II.24.5 forma: LV 15%N LV 15%N LV 15%N příprava půdy: 27.3. 13.3 10.4 ŠT-180+ ŠT-180+ DT 75+ smyky,brány smyky,brány smyky,brány 2*na koso 1*na koso 2*na koso herbicidy: 8.4 19.3 15.4 Synfloran48EC 2.2l/ha 2.0l/ha 2.0l/ha + zapravení ŠT 180 ŠT180 Z12145 smyky-brány smyky-brány brány těžké dat.setí/vzej. I.12.4/20.4 I. 20.3/4.4 I.19.4/28.4 II.30.4/6.5 II.22.4/30.4 II.29.4/6.5 III.4.5/11.5 III.5.5/10.5 III.6.5/11. souprava setí: Z12145 + Z12145 + Z12145 + ACCORD 8m ACCORD 8m ACCORD 8m osivo, odrůdy: viz text sklizeň: 31.8-1.9 13.8-14.8 25.8-26.8 E 512 E 512 E 512 Výnos z celého pozemku: 1.179t/ha 1.860t/ha 1.568t/ha Všechny varianty byly ošetřeny během jednoho dne. U žádného ročníku nedošlo ke smytí postřiku deštěm a pod. Během vegetace byla u prvních dvou ročníků současně orientačně sledována dynamika růstu hořčice a nástup jednotlivých fenologických fází se zaměřením na rozdílnosti v termínu výsevu, ev. u regulátorů růstu. Ke sledování nástupu jednotlivých fenologických fází byla upravena původní makrofenologická stupnice dle Fábryho pro ozimou řepku (např.fábry a kol.1992). Porost byl sledován u vybraných variant ve výše uvedených intervalech ve dvou opakováních (A a C). Při každém vstupu bylo sledováno 5 rostlin - měřila se výška rostlin, délka rostlin a dosažená fenofáze. Uvedené stupnice původně pro řepku lze s výhodou použít též pro hořčici. Hořčice bílá má však jinou charakteristiku růstu,vyplývající z těchto skutečností: 1. Hořčice je plodinou jarní, takže fáze 3.00 (dek.26 tvorba přízemní listové růžice) není tak výrazná.

2. Hořčice prodělává velmi rychlý vývoj během dlouživého růstu, takže stupně 30-35 nelze přesně specifikovat. Dle sledování porostu některé rostliny hořčice volně přecházejí z fenofáze 30-31 zvolna do ff.43 už při výšce porostu kolem 0.25-0.30m. Proto byla stupnice použita s následující úpravou: 1. Je používáno desetinné dělení 2. Vypouští se ff. 26 (3.00) tvorba přízemní list.růžice 3. Období dlouživého růstu do objevení poupat se značí nespecificky 30-35. 4. Od objevení poupat (ff43) je stupnice prakticky beze změny použitelná i pro hořčici, s tím že je možno vypusti ff 85 (kombajnová zralost), neboť šešule hořčice nepukají a je možno sklízet prakticky až v plné zralosti. Upravenou stupnici uvádí tabulka č. 6. 4.4. Metodika při rozborování vzorků semene hořčice bílé. Vzorky semene z jednotlivých parcelek byly odebrány, vysušeny a uloženy výše popsaným způsobem. Před vlastními rozbory byly vzorky vyčistěny na pokusné stanici VŠZ v Červeném Újezdě. Následovaly laboratorní rozbory kvality semene pro každou parcelku (ev.pro variantu). Byly sledovány tyto znaky: 1. Výnos semene 2. Hmotnost tisíce semen 3. Podíl povrchově zašedlých semen 4. Podíl zelených semen (roč. 1989) 5. Olejnatost 6. Obsah glukosinulátů (sinalbin) 7. Obsah sinapinu (řešeno pouze doplňkově pro roč. 1989) 8. Obsah mykotoxinů (aflatoxin, ochratoxin) 1. Výnos semene byl stanoven způsobem popsaným v odstavci 4.1. Hmotnost semene, sklizená z každé parcelky byla přepočtena na výnos a vyjádřena v t*ha - 1. obr. ff 1

obr. ff. 2 2. H T S se stanovila odpočtem dvakrát pěti set semen na fotoelektrickém počítadle a následným vážením odpočteného množství na elektronické váze s přesností na tři desetinná místa. HTS je pak vypočtena součtem hmotností dvakrát pětiset semen a vyjádřena v g. V ročnících 1989 a 1991 byla stanovena pro všechna 4 opakování, v ročníku 1990 pro dvě opakování A a C. Do statistického hodnocení pak vstupují průměry za celou variantu. 3. Podíl povrchově zašedlých semen. Toto stanovení je objektivně zatíženo určitou chybou,

neboť je poměrně obtížné tato semena přesně rozlišit. Separaci všech vzorků z ročníku provedl autor najednou-pokud možno v celistvém časovém úseku. V ročníku 1989 byla takto analyzována všechna 4 opakování, v ročnících 1990 a 1991 pak dvě opakování A a C. Za "povrchově zašedlé semeno" je považováno semeno se šedobílým povlakem na osemení nebo je tímto povlakem pokryta alespoň jedna pětina plochy povrchu semene. Současně se zašedlými semeny se stanovil i případný podíl semen zelených. Výskyt zelených semen byl pozorován hlavně v ročníku 1989, v dalších ročnících byl jejich podíl nepatrný (vliv srážek a pod.) Podíly zelených semen jsou uvedeny jen u prvního ročníku. Pro rozbor byl vždy odvážen rozborový vzorek cca 5g. Na filtračním papíře ve fotomisce při jednotném osvětlení (žárovka 60W vzdálená 0.40 m) byla pinzetou oddělována zašedlá, event. zelená semena. Po separaci byly jednotlivé podíly váženy (semena normálnízašedlá -ev.zelená) na elektronické analytické váze s přesností na 3 des. místa. Z jednotlivých hmotností byl vypočten procentický podíl zašedlých (ev. zelených) semen. Podíl zašedlých semen se mezi ročníky značně liší (viz kap.5.2). Přesto však bylo možno provést statistické vyhodnocení. 4. Olejnatost semene byla stanovena v laboratořích KRV AF VŠZ Praha ze všech čtyř opakování, ale pouze u dvou ročníků 1989 a 1990. U třetího ročníku nebylo možno stanovení provést z technických důvodů. Olejnatost byla stanovena metodou nukleární magnetické rezonance na přístroji typu NEWPORT OXFORD 6000. Statistické výpočty počítají s výsledky jednotlivých opakování. 5. Obsah glukosinolátu byl stanoven pro každou variantu jako směs semene ze čtyř opakování u všech třech ročníků. Obsah byl vyjádřen v mikromolech sinalbinu na 1g extrahovaného šrotu. Obsah glukosinolátu byl stanoven metodou plynové chromatografie na přístroji HEWLET PACKARD. 6. Obsah sinapinu byl informativně stanoven u prvního ročníku 1989 opět pro všechny varianty jako směsné vzorky ze čtyř opakování. Stanovení se provedlo spektrofotometricky. Stanovení sinapinu i glukosinolátu opět provedla laboratoř KRV VŠZ Praha. 7. Obsah mykotoxinů (aflatoxin B1, ochratoxin A) byl z důvodu značné finanční náročnosti proveden jen u několika vybraných vzorků s různým obsahem povrchově zašedlých semen, neboť se předpokládá spojitost mezi podílem povrchově zašedlých semen a mykotoxinů. Kromě toho se rozbor provedl i u vzorku vytvořeného jen vytříděnými zašedlými semeny a u vzorku s vytříděnými jen zdravými (čistými) semeny. Stanovení bylo provedeno radioimunochemickou metodou. Stanovení mykotoxinů bylo provedeno ve spolupráci

s katedrou veterinárních disciplin AF VŠZ Praha. 4.5. Metodika zpracování získaných dat. Pro vytvoření objektivnějších závěrů při vyhodnocování jednotlivých vlivů je třeba výsledky pokusů podrobit statistickým testům. Pokud není uvedeno jinak, statistika je vypracována na standartní hladině významnosti 0.05 tzn, že se pracuje na úrovni pravděpodobnosti 95%. Všechny soubory dat získané v pokusech vycházejí ze třech ročníků a každá varianta ze čtyř opakování. Některé znaky však byly rozborovány jako průměrný vzorek čtyř opakování (A-B-C-D), proto potom do statistických testů vstupují hodnoty za celou variantu (např u HTS). Zjevně odlišné hodnoty (vzniklé laboratorní nebo technickou chybou, vlivem ev. poškození porostu na pok. parcele apod.), získané v některých opakováních byly z hodnocených souborů vyřazeny. Hlavní statistickou metodou, použitou pro hodnocení výsledků této práce je analýza variance. Tam, kde nebylo možno tuto metodu použít (např. tam, kde jsou k disposici výsledky jen z jednoho ročníku a pod), bylo hodnocení provedeno popisně na základě aritmetického průměru a vypočteného variačního koeficientu, který pak udává stupeň vyrovnanosti souboru. Analýza variance byla použita v jedno i vícefaktorové verzi (jednoduchého a dvojného třídění),např při hodnocení vlivu výsevekmeziřádková vzdálenost nebo odrůda - ročník apod. K vlastním výpočtům analýzy variance autor použil program pro počítače řady PC Statgraphics. Podrobnější vyhodnocení analýzy variance bylo provedeno metodou Scheffeho nebo citlivější metodou Duncanovou. Principem analýzy variance je testování, zda existuje statisticky významný rozdíl (na určité hladině významnosti) mezi více něž dvěma výběrovými soubory. Testuje se tzv. nulová hypotéza, která předpokládá,že H 0 = u 1 =u 2 =u 3 =u 4... =u m, kde m>2 a u i (i=1...m) jsou průměry normálně rozdělených základních souborů. Jestliže analýza variance tuto nulovou hypotézu zamítne, pak je na zvolené hladině významnosti statisticky významný rozdíl alespoň mezi dvěma testovanými soubory. Při výpočtu se uvádí tzv. tabulka analýzy variance kde jsou uvedeny tyto výpočty (např.u jednoduchého třídění): zdroj součet čtverců stupně rozptyl F-test variability ochylek

volnosti s 2 variability odchylek volnosti 1 S 1 mezi S 1 = - x 2 i - C m - 1 s2 =-- třídami n m-1 s 2 F=uvnitř s 2 r tříd S r (reziduál.) S r = S - S 1 m(n-1) s 2 r =-- m(n-1) m n celková v. S = x 2 ij-c mn - 1 kde m je počet měření n je počet variant (řad) x 2.. C = ---- je technická chyba m*n x 2.. je součet všech členů souboru na druhou m x 2 i. je součet čtverců řad 1 V tabulkách provedených počítačem je uváděna v pravém krajním sloupci i hodnota "signal level", která udává dosaženou hladinu významnosti, na níž lze zamítnot H 0. Vlastní test průkaznosti rozdílů je proveden F- testem. Jestliže je vypočtená hodnota F-testu vyšší než hodnota tabulková F (m-1),(m(n-1)),zamítáme H 0 a rozdíly mezi alespoň dvěma soubory považujeme za statisticky významné. Jestliže je statisticky významný rozdíl prokázán, může být provedeno podrobnější vyhodnocení analýzy rozptylu. V této práci je použita metoda Scheffeho a citlivější metoda Duncanova. Obě metody pracují s rozdílem průměrů souborů. Rozdíly jsou porovnávány s vypočtenou mezní hodnotou opět na zvolené hladině významnosti. Kromě toho lze na

základě tzv. standartní chyby vypočítat nejpravděpodobnější oblast výskytu hodnot zkoumaných souborů. Kromě číselného vyhodnocení autor použil tam, kde to považoval za vhodné nebo názorné grafických zobrazovacích metod (sloupcové grafy a pod.). V příloze jsou uvedeny výsledky analýz variance u jednotlivých pokusných bloků. Je vždy uvedena základní tabulka analýzy rozptylu, pak podrobnější vyhodnocení podle Scheffeho nebo podle Duncana. Hvězdičky nad sebou počítač vyjadřuje homogenní poleneprůkazný rozdíl, jestliže hvězdička ze sloupce vybočuje, znamená to statisticky významný rozdíl mezi variantami s vzájemně vybočenými hvězdičkami. Toto hodnocení je pak vždy doplněno výpisem statisticky významných diferencí mezi vzájemně se lišícími variantami. V tabulkách uváděných v textu jsou pak u variant uvedeny průměry, případně variační koeficienty a pořadí. Jestliže variační koeficient nabývá hodnoty do 5%, považuje se soubor za velmi vyrovnaný, do 15% za vyrovnaný, nad 15% za nevyrovnaný. V případě výpočtů korelací bylo k výpočtu použito kalkulačky PSR 98. 5. V Ý S L E D K Y A D I S K U S E 5.1. Sledování dynamiky růstu a nástupu fenologických fází u hořčice bílé v pokusném ročníku 1989. Dynamika růstu byla sledována měřením výšky a délky rostlin, kdy za výšku se považuje přirozená výška rostliny od rozhraní nad a podzemní části až po nenapřímený vrchol rostliny a za délku se považuje vzdálenost od rozhraní až po napřímený vrchol rostliny. V určitých případech pak je možno zjistit tzv. stupeň 100. v polehnutí jako %P = 100 - -------, kde v je výška d rostlin a d je délka rostlin. Přehled dynamiky růstu je pak doplněn některými význačnými údaji polního pozorování vybraných variant pokusu. Pro přehlednost je kladen důraz na různé termíny výsevu, regulátory růstu a meziřádkové vzdálenosti. Přehled dynamiky růstu u tří termínů výsevu je uveden v tabulce č. 6. a graf č. 1.

Rozdílnost nástupu fenofází je zobrazena v grafu č.2 5.1.1.Přehled výsledků jednotlivých vstupů do porostu. Vstup 1. dne 20.4.1989 Kontrola stavu zasetí, dodržení mezer mezi parcelkami,vzcházení. Zjištěno pravidelné vzcházení po celé ploše pokusu. Dosaženo ff 10-12. Vstup 2. dne 30.4.1989 U variant prvního termínu výsevu je zřetelné vykreslení řádek, ff 11-12. Provedeno zasetí variant 2. termínu výsevu. Vstup 3. dne 4.5.1989 Porost 2. etrmínu výsevu dosud nevzešlý, klíčící semena dosáhly vesměs ff 09. Proveden výsev varianty T3 Zlata (3.termín výsevu). Vstup.4. dne 18.5. 1989 Porost na celém pozemku vyrovnaný, ve střední části se projevuje zaplevelení pýrem plazivým. U variant, setých v 1. termínu se nejlépe diferencují rostliny u meziřádkových vzdáleností 125 a 250 mm. U meziřádkové vzdálenosti 375mm jsou rostliny (při všech výsevcích) příliš nahloučeny v řádku, jsou slabší a porost vykazuje menší konkurenční schopnost vůči plevelům. Vstup 5. dne 24.5.1989 Vlivem sucha a tepla dochází ke zpomalení započatého dlouživého růstu a k urychlení vývoje. U některých rostlin už dochází k objevení poupat vrcholového květenství (ff 43), většina rostlin však vykazuje stupeň 35 ( rozhraní mezi obdobím dlouživého růstu a butonizací). Porost setý na meziřádkovou vzdálenost 125 mm je již zapojen a částečně brzdí rozvoj pýru. Naproti tomu u meziřádek 250 a 375 mm se pýr rozvíjí silněji. Varianty druhého termínu výsevu započaly překotný vývoj a porost dosahuje ff až 43!, čímž se vývojově prakticky vyrovnal s prvním termínem výsevu. Rostliny 2.a 3.termínu výsevu mají oproti 1. termínu ztenčený stonek a celkově slabší rámec. Vstup 6. 13.6.1989 Po provedeném ošetření regulátory růstu ze dne 1.6.dochází k diferenciaci jednotlivých variant čtvrtého bloku. Dosaženo vesměs varianty 62 (počátek kvetení), kvete do 10% květů. Pýr ztrácí význam jako plevel, je potlačen hořčicí. Plně jsou zapojeny i porosty v meziřádcích 375mm.

Vstup 7. dne 10.7.1989 U varianty "Baronet" pozorováno dokvétání. Kvetení u této varianty končí o 3-5 dní po neošetřených variantách a květ končí "najednou". Podobně, ale méně výrazně i u varianty "Cultar".Varianty 2. a 3. termínu výsevu jsou ve druhé polovině kvetení. Vstup 8. dne 20.7.1989 Varianty 2. a 3. termínu výsevu se prakticky vývojově synchronisují s variantami v 1.termínu. Plná zralost porostu nastává 20.8. Sklizeň pokusu provedena z důvodu technických možností až 31.8-1.9.1989. tab. 6. graf. 1

graf. 2 Tab.č. 7. Porovnání dynamiky růstu u některých typických variant v období 8.6-10.7 (údaje výšky a

délky v [cm].) Varianta vstup: 8.6.1989 výška/délka fenofáze poznámka T1 ZLATA 71.2 / 72.20 62 RETACEL 77.75/80.25 62 ošetření bez projevu ALAR 78.40/79.60 62 mírné zpoždění CULTAR 79.8/ 83.50 63 RELAN 86.0/88.3 63 BARONET 47.50/50.40 55 zpomalení růstu VV 2 (10kg/375mm) 58.6/65 62 u 375mm nižší porost VV 5 (10kg/250mm) 62.2/64.8 62 VV 8 (10kg/125mm) 57.20/58.20 62 vstup: 13.6.1989 Varianta výška/délka fenofáze poznámka T1 ZLATA 100.5/102.5 64 RETACEL 89.8/91.45 64 zkrácení stonku ALAR 107.75/109.33 64-65 CULTAR 115.10/116.10 63 opoždění kvetení RELAN 107.7/109.33 63 BARONET 69.50/72.75 61 zkrácení,zpoždění VV 2 (10kg/375mm) 100.10/102.8 64 nižší než u 125mm VV 5 (10kg/250mm) 108.9/110 64 VV 8 (10kg/125mm) 111/113 64 Varianta vstup: 31.6.1989 výška/délka fenofáze poznámka T1 ZLATA 112/115 65 RETACEL 95.5/95.2 65 mírné zkrácení ALAR 107.5/108.5 65 CULTAR 108.25/115.20 64 nezkráceno,zpožděno RELAN nezjištěno 64 BARONET 114.5/116.5 63-64 vývoj opožděn VV 2 (10kg/375mm) 101.1/102.8 64 VV 5 (10kg/250mm) 108.9/110.8 64 VV 8 (10kg/125mm) 111.8/113 64

tab.7.pokracovani vstup: 10.7.1989 Varianta výška/délka fenofáze poznámka T1 ZLATA 69 RETACEL 65-69 ALAR dlouživý růst 69 CULTAR 65 odkvět opožděn RELAN ukončen 69 BARONET 65 odkvět opožděn VV 2 (10kg/375mm) (neměřeno) 69-70 VV 5 (10kg/250mm) 69 VV 8 (10kg/125mm) 69 Sledováním dynamiky růstu při různých termínech se potvrzují četné literární údaje (např.fábry 1990). Jakmile nastane období dlouhého dne hořčice prudce započne dlouživý růst a nastává překotný vývoj, dokud pozdní termíny výsevu nedostihnou vývoj včas setých variant. Z toho vyplývá, že hořčice bílá je snad nejcitlivější plodinou na délku dne. Je-li nástup dlouhého dne spojen např.se suchým obdobím, rostliny z pozdějších termínů výsevu (květnových) mají oproti včas setým slabší stonek a útlejší rámec. Během vegetace dosáhnou i nižšího vzrůstu oproti včasně zasetým porostům. To dokládá tabulka č.6, kde je uvedeno porovnání růstu a vývoje porostů při různých termínech výsevu. Jak vyplývá z grafu č.1, v období dlouživého růstu se křivky jednotlivých variant skoro překrývají, ale koncem dlouživého růstu už varianty pozdních termínů výsevu zpomalují růst a končí jej při nižší výšce porostu. Důsledky této skutečnosti budou dále analyzovány. Podobně lze charakterizovat i

nástup jednotlivých fenofází. Z grafu č.2 je patrný mnohem strmější fenologický vývoj T2 a T3 oproti včasnému prvnímu termínu setí. Porostu v prvním termínu výsevu trvalo období do nástupu butonizace (ff50) 48 dní, zatímco u T2 a T3 asi 30 dní. Uvedený zkrácený vývoj v době vegetativního období má za následek energetické vyčerpání rostlin, způsobené prudkým vývojem po nástupu dlouhého dne se všemi důsledky na výnos a kvalitu semene. V případě suchého stanoviště, ulehlé (uježděné), nebo nevhodně připravené půdy je možno spatřit nástup fenofáze 43-50 již při výšce rostlin kolem 0.1-0.20m. Na tuto skutečnost je třeba brát zřetel hlavně na souvratích nebo jiných kritických místech pozemku. V normálních podmínkách však nastává přechod do fenofáze butonizace při výšce kolem 0.40 m. Tento přechod je plynulý a je urychlen nástupem dlouhého dne ( t.j. od III. dekády května). U varianty "Baronet" byl potvrzen jeho částečný vliv na zpevnění stonku a následné omezení polehnutí. 24.7.1989 došlo k silnému přívalovému dešti s krupobitím. Při vstupu 26.7. bylo u této varianty pozprováno slabší polehnutí než u neošetřených variant. Následnou subjektivní prohlídkou rostlin bylo u ošetřené varianty zjišteno zpevnění spodní části stonku oproti neošetřeným variantám. Ostatní vlivy, způsobené regulátory růstu budou dále analyzovány. 5.2. Analýza problematiky povrchově zašedlých semen u hořčice bílé. Dlouhodobým problémem domácího produktu hořčice bílé je vysoký podíl semen se změněnou barvou slupky, zejména semen povrchově zašedlých. Ač tato problematika nebyla v minulosti (před r. 1988) podrobněji analyzována, zpracovatelé hořčice považovali surovinu s podílem zašedlých semen nad 5 % za nepoužitelnou (Havránek 1989), neboť mimo jiné může docházet k barevným i chuťovým degradacím stolních hořčic. Zpracovatelé tato "bílá" nebo "zašedlá" semena považují za naplesnivělá. Dílčím úkolem této práce je analyzovat tvorbu takto zašedlých semen při různých variantách agrotechniky a případně posoudit vlivy, které působí na výši jejich podílu v semeni. Na základě různých literárních údajů i mikroskopické analýzy ( Rozinek, Horská, Reisnerová

1992) lze předpokládat, že povrchové zašednutí semen je způsobeno mikroskopickými houbami - plísněmi. Této domněnce nasvědčuje i vysoký vliv ročníku na podíl těchto semen. Vašák (1989) požaduje pro hořčici takové podmínky, aby úhrn srážek v srpnu nebyl větší než 50 mm. V tomto ohledu jsou pozoruhodné výsledky třech ročníků těchto pokusů. V ročníku 1989 činil úhrn srážek v červenci a srpnu ( VII + VIII) 182.50 mm, v ročníku 1991 65.3 mm a v roč. 1990 jen 35.50 mm. Jak je doloženo grafem č. 3, plynule vzrůstá u všech pěti uvedených variant podíl povrchově zašedlých semen se zvyšujícím se úhrnem srážek. Např. v nejsušším létu 1990 činil maximální výskyt zašedlých semen kolem 4 %, zatímco ve srážkově nejbohatším létu 1989 činil tento podíl kolem 10 %! Uvedené údaje nasvědčují, že vlhké podmínky, spojené s letními teplotami podporují rozvoj některých druhů plísní, které pak napadají osemení semene. Aby se prokázala domněnka, že povrchové zašednutí semen je způsobeno plísněmi, byly vybrané vzorky ročníku 1989 společně se vzorky obchodních semen hořčice, odebraných přímo u zpracovatelů, podrobeny stanovení obsahu mykotoxinů (aflatoxin A a ochratoxin B1). K tomuto účelu byly vybrány vzorky semene bez ohledu na pokusnou variantu s plynule vzrůstajícím podílem povrchově zašedlých semen. K doplnění byl první vzorek tvořen jen čistými semeny a poslední vzorek jen vytříděnými zašedlými semeny.stanovení bylo provedeno ve spolupráci s katedrou veterinárních disciplin AF VŠZ v Praze (Reisnerová, Sova, Kuchtová, 1990). Radioimunochemickou metodou bylo vyšetřeno 8 vzorků s cílem posoudit, do jaké míry se může přítomnost povrchově zašedlých semen podílet na reziduích mykotoxinů. Výsledek tohoto stanovení uvádí tabulka č. 8.Ač se jedná o malý rozsah souboru, vychází vysoká těsnost vztahu mezi obsahem AFB1 a obsahem zašedlých semen r=0.774. U obsahu ochratoxinu (při vypuštění extrémní hodnoty posledního vzorku) vychází těsnost tab.č.8. Obsah mykotoxinů v závislosti na podílu povrchově zašedlých semen. označ. Procento Ochratoxin Aflatoxin vzorku zašedlých zelených ochratox. aflatoxin semen semen A ug/kg B1 ug/kg vytříděná 0 0 2,50 0.90 čistá T1 334 1,405 0,710 7,20 1,90 op.b

T1 334 3,428 0,898 7,00 2,00 op.d N1 6,589 0,753 4,80 1,80 op.a VV8 8,854 0,465 4,00 3,50 op.a VV 4 11,363 1,614 17,60 20,20 op.c N4 14,261 0,446 22,80 16,70 op.b vytříděná 100-11,30 27,30 šedá vztahu rovněž velmi vysoká r = 0.797! Ač se jedná o soubor velmi malého rozsahu, výsledky naznačují předpokládanou skutečnost, že se zvyšujícím se podílem povrchově zašedlých semen vzrůstá jednak rizikovost zatížení potravinářské suroviny mykotoxiny, a že povrchové zašednutí semen hořčice bílé skutečně způsobují plísně. Reisnerová, Vašák, Sova a Vodičková (1990) paralelně s těmito stanoveními provedli ve spolupráci s mikrobiologickým ústavem ČSAV vyšetření jiných vzorků hořčic (původně obchodních, odebraných u zpracovatele v Bohušovicích nad Ohří) vyšetření na stanovení jednotlivých druhů plísní. Z následující tabulky č.9 je patrno, že vytříděná povrchově zašedlá semena vykazují hojnější výskyt plísňových kolonií Aspergillus flavus, produkující AF B1 a Aspergillus ochraceus, produkující aflatoxin A, než čistá vytříděná semena hořčice bílé. tab.č.9. Zjištěné druhy plísní v povrchově zašedlých semenech hořčice bílé. Vzorek č.1 č.2 č.3 vzorek vytříděná suroviny šedá čistá Bohuš.n.Ohří semena

prům.poč. zárodků hub 2,37 3,32 1,02 10 3 /g % izolovaných kolonií Asp.flavus 35 30 18 Asp.ochraceus 12 32 5 Penicillium sp. 30 15 23 Cladosporium sp 5-10 Alternaria sp. - 10 40 PREVZATO- REISNEROVA,SOVA,VASAK,VODICKOVA (1990) Jedním z faktorů, ovlivňujících podíl povrchově zašedlých semen je též použitá odrůda. Z kolekce tří zkoušených kultivarů v těchto pokusech se lépe osvědčila novošlechtění HM 361 a HM 334 ze šlechtitekské stanice olejnin v Horních Moštěnicích než odrůda Zlata a Mustang. To dokládají grafy č.4 a č.5. Pro vlhčí graf 3

graf.4

graf. 5 oblasti se údaje pro odrůdu Zlata shodují i s údaji Kadlece (1989). který srovnává různé evropské odrůdy se Zlatou viz tab. str. 51),kdy Zlata vytváří podíl zašedlých semen kolem 11%, naproti tomu uvedená novošlechtění v těchto pokusech dosahují v srážkově nejbohatším ročníku 1989 podílu jen 1.71 a 2.73 %. 5.3. Obsah sinapinu v semeni hořčice bílé. Sinapin, cholinester kyseliny sinapové, tvoří spolu s glukosinolátem sinalbinem základ chuťového efektu hořčice. Sinapin patří do skupiny fenolických sloučenin a v potravinové hořčici modifikuje chuťový efekt, daný ale převážně glukosinolátem. Jeho obsah v semeni se vyjadřuje v umol/g extrahovaného šrotu nebo též procentickým podílem. V pokusném ročníku 1989 bylo provedeno stanovení obsahu sinapinu u všech variant pokusu. Na základě získaných výsledků lze předpokládat, že obsah této látky v semeni je poměrně stálý a variantami agrotechniky jeho obsah ovlivnit prakticky nelze.

Voškeruša(1989) však připouští rozdíly mezi pozemky. Obsahy sinapinu jednotlivých variant uvádí tab. č. 10. Ze všech stanovení byl vypočten průměrný obsah sinapinu, který činil 2.315 % s variačním koeficientem 14.42%, takže soubor mezi 27 stanovenými variantami lze považovat za vyrovnaný. Nebyla zjištěna ani rozdílnost obsahu sinapinu mezi zkoušenými odrůdami. tab.č.10. Obsah sinapinu v semeni variant ročníku 1989. varianta %sinapinu varianta %sinapinu T1 Zlata 2.19 VV6 2.88 T1 HM 361 1.97 VV7 2.54 T1 HM 334 2.23 VV8 2.45 T2 Zlata 2.48 VV9 2.62 T2 HM 361 2.49 Baronet 2.56 T2 HM 334 1.51 Alar 2.27 T3 ZLATA nezj. Relan 2.68 V1 125 2.44 Cultar 2.69 V2 250 2.28 Retacel 2.42 V3 375 1.51 N1 2.53 VV1 2.16 N2 2.27 VV2 1.83 N3 2.11 VV3 2.34 N4 2.04 VV4 2.34 VV5 2.68 průměr. obsah 2.315 % V k = 14.42% (značení variant viz. tab.č. 3) Podle literárních údajů (Kindl, Wöber 1981)je kyselina sinapová jedním z článků syntézy prekurzorů ligninu. Jde tedy o látku, jejíž obsah je poměrně pevně založen a je málo variabilní. To dokládají i údaje Zukalové (1989), která na rozdíl od výsledků této práce získala hodnoty 1.13-1.66% u řady vzorků různých (i dovezených) hořčic. Ročníkové výkyvy nelze vyloučit. V požadavcích zpracovatelů není výslovně obsah sinapinu limitován. Obecně se udává požadavek na obsah kolem 1.50%. Podobné údaje uvádí i Voškeruša (1989), který u různých odrůd zjistil obsah sinapinu kolem 50 umol/g suš.extr.šrotu. Ze souboru uváděných

6 odrůd se výrazně odlišovala jen jedna obsahem 25.8 umol/g. Uvedený autor se dále zmiňuje o možnosti kladné korelace mezi obsahem sinapinu a tuku. Tento jev sledoval u jarních řepek s korel.koef. 0.84 a u hořčice bílé s korel. koef. r=0.41. Na základě uvedeného vztahu byl rovněž u uvedených vzorků vypočten korelační koeficient mezi obsahem sinapinu a tuku. Jeho hodnota činila 0.27, takže uvedený vztah nebyl potvrzen. 5.4. Vyhodnocení vlivu různých dávek dusíku na výnos a kvalitu semene hořčice bílé. 5.4.1. Vliv dávky dusíku na výnos semene hořčice bílé Tato kapitola vyhodnocuje vliv čtyř různých dávek dusíku na výnos a kvalitu semene hořčice bílé. Jde o varianty : N1 - jen základní dávka 30 kg N, N2 - základní dávka + 1 přihnojení,tedy celkem 60 kg N, N3 - základ. dávka + 2 přihnojení (90 kg N), N4 - jako předchozí, ale ve druhém přihnojení dohnojená na úroveň 120 kgn/ha. Tabulka č. 11 uvádí výnos, dosažený v jednotlivých opakováních třech ročníků při uvedených dávkách dusíku. Při hodnocení dosažených výnosů vychází prakticky klasická charakteristika, a to že se stoupající dávkou dusíku lze pozorovat vzestup výnosu až do určité meze, kde pak nastává stagnace vzestupu. U varianty N4 lze již pozorovat mírnou depresi z přehnojení dusíkem. Toto je možno vysledovat i z grafu č. 6. nebo v grafu, zobrazujícím nejpravděpodobnější interval rozložení výnosu ( příloha č.2) na základě vypočtených průměrů variant a standartních chyb. graf. 6

Tab. č. 11 Výnos v t/ha hořčice bílé při různých dávkách dusíku. prům prům prům prům varianta 1989 výnos 1990 výnos 1991 výnos V k (%) var. N 1.292 1.131 1.100 N 1 1.235 1.300 1.115 1.462 1.456 0.996 (30kg) 1.540 1.382 1.237 1.281 1.362 1.143 9.40 1.268 1.860 1.643 1.665 N 2 1.357 1.728 1.568 1.835 2.001 1.868 (60kg) 1.752 1.701-1.790 1.772 1.722 2.67 1.737 1.852 1.971 2.462 N 3 1.467 2.560 1.931 2.072 2.000 2.234 (90kg) 2.050 1.860-2.177 2.256 2.220 9.40 2.002 1.542 2.462 2.365 N 4 0.955 1.931 1.896 1.865 2.234 1.996 (120kg) 2.111 1.618 2.256 2.221 2.113 2.092 16 1.977 Z hlediska výnosových znaků výsledky pokusu naznačují, že optimální dávka dusíku se pohybuje v rozmezí dávek N2 a N3. Výsledek se též shoduje s literárními údaji, kde např. Vašák, Fábry, Zukalová (1985) doporučují po obilnině dávku 70-100 kgn /ha, Schreier a Vidlák (1984)doporučili zvýšit dávku N z 60 na 90 kg/ha. Při stanovení výše dávky N je však třeba brát větší zřetel na kvalitu produktu než na dosažení maximálního výnosu. Proto s ohledem na následující

výsledky je možno doporučit spíše dávku nižší, v rozmezí 70-80 kgn/ha. Statistické vyhodnocení bylo provedeno analýzou variance. Z tabulky analýzy variance (příloha č. 1) vyplývá, že prakticky na 100% hladině významnosti (Signal level 0.0000) jsou statisticky průkazné rozdíly ve výnosech mezi různými dávkami dusíku.podrobnější analýza Scheffeho metodou potvrzuje rozdíly mezi variantami N1-N2, N1-N3, N1- N4, N2-N3, N2-N4. Diference N3-N4 je neprůkazná. V příloze č. 2 je vytištěn graf nejpravděpodobnějších intervalů výnosů a graf č. 6 uvádí dynamiku výnosu a kvalitativních prvků u variant N1 až N4. 5.4.2. Vliv dávky dusíku na hmotnost tisíce semen. Tabulka č. 12 uvádí dosažené hodnoty HTS v g u jednotlivých variant (průměrné hodnoty z jednotlivých opakování). Tab.č.12 vari- roč. roč. roč. prům. variační pořa- % anta 1989 1990 1991 var. koef % dí nan3 N1 6.637 6.516 6.940 6.641 4.40 4 93.70 N2 6.707 6.785 6.655 6.715 0.90 3 94.80 N3 6.879 6.998 7.365 7.080 3.50 1 100 N4 7.088 6.658 6.842 6.862 3.14 2 96.90 Analýza variance v tomto případě pracuje s výsledky jednotlivých opakování. Soubory hodnot HTS vykazují mezi ročníky velmi nízkou hodnotu variačních koeficientů.vliv ročníku v tomto případě není zřetelný. Při vzájemném porovnání jednotlivých hodnot získáme podobnou charakteristiku jako u výnosu. Se zvyšující se dávkou dusíku HTS mírně vzrůstá, dávky N4 opět nastává zlom a dojde k mírné depresi. Při hodnocení vlivu dávky dusíku na HTS analýzou variance (viz příloha č. 3), vyšel statisticky průkazný výsledek mezi variantami N1-N3 a N2-N3 podle Duncana, Scheffeho metoda prokazuje jen rozdíl mezi N1-N3 ve

prospěch N3, u níž bylo dosaženo nejvyšší hmotnosti tisíce semen. Též pro dosažení nejvyšší HTS vychází dávka 90 kgn/ha jako nejvhodnější. 5.4.3. Vliv dávky dusíku na podíl povrchově zašedlých semen. V rámci kvalitativních znaků je limitujícím faktorem právě podíl povrchově zašedlých semen.i v tomto pokusném bloku vychází silný vliv ročníku na podíl těchto semen, což je mimo jiné doloženo vysokými hodnotami variačních koeficientů v rámci řad. Přesto však lze vysledovat zhoršující se kvalitu semene se vzrůstající dávkou dusíku. Tab.č. 13. Vliv dávky N na podíl povrchově zašedlých semen. vari roč. roč. roč. prům. variač. pořa- % na anta 1989 1990 1991 var. koef.% dí N1 N1 7.916 0.360 0.565 2.947 >100 1 100 N2 7.713 1.50 2.835 4.016 81 2 136 N3 9.890 2.201 2.313 4.801 91 3 162 N4 11.55 6.856 2.971 7.132 60.30 4 242 I když vzhledem ke značným ročníkovým rozdílům nebylo vhodné použít analýzu variance, přesto při pokusném výpočtu nebyl prokázán statisticky významný vliv dávky N na podíl zašedlých semen (příloha č. 4.). I přes to jsou patrné určité rozdíly. Nejsilnější zvýšení podílu zašedlých semen lze spatřit mezi variantami N3-N4 v ročníku 1989, který byl ze všech třech v tomto ohledu nejrizikovější (viz též kap.5.2.) a méně zřetelně i v ostatních ročnících. S ohledem na minimalizaci obsahu povrchově zašedlých semen je opět určitým kompromisem mezi výnosem a

ostatními znaky rozmezí dávek N2 (60kgN) a N3 (90kgN). Zvýšené riziko pak zřejmě nastává ve srážkově bohatších ročnících. 5.4.4. Vliv dávky dusíku na olejnatost semene hořčice bílé. Výsledné hodnoty olejnatosti pro všechna čtyři opakování jsou uvedena v tab. č. 14. Tab. č. 14.(specifikace variant-viz tab.č. 3) vari roč. prům. roč. prům. prům. V k poř- % na anta 1989 1990 var. (%) adí N4 N1 29.42 28.21 29.05 29.055 28.28 28.505 29.055 2.5 2 98.7 29.49 28.44 30.46 29.09 N2 27.73 26.34 27.87 27.61 28.70 27.74 27.68 4.5 3 94.89 29.38 28.37 25.48 27.58 N3 27.42 26.09 27.76 28.07 27.36 26.75 27.41 3.8 4 93.96 29.63 26.81 27.50 26.75 N4 29.69 28.78 28.00 28.89 30.88 29.44 29.17 2.8 1 100 28.78 29.03 29.12 29.10 Olejnatost semene byla stanovena u všech opakování pouze v prvních dvou ročnících 1989 a 1990. Do analýzy variance vstupovaly hodnoty jednotlivých opakování. Není možné zde vyhodnotit vliv ročníku. V příloze č. 5 je uveden výsledek analýzy variance, která prokazuje statisticky významný rozdíl mezi variantami N1-N1, N1-N3 a N2-N3, N2-N4. ve prospěch

N4. Charakteristika olejnatosti je vykreslena v grafu č. 6. Dosaženou výši olejnatosti lze u všech variant hodnotit jako naprosto dostačující, neboť požadavek zpracovatelů zní na 25%. 5.4.5. Vliv dávky dusíku na obsah glukosinolátů. Při stanovení obsahu glukosinolátu sinalbinu byly u jednotlivých variant získány tyto výsledky: Tab.č. 15.Vliv dávky dusíku na obsah glukosinolátu. (umol/g) vari roč. roč. roč. prům. V k pořaanta 1989 1990 1991 var. (%) dí N1 195.05 199.06 179.75 191.28 5.32 4 N2 152.00 214.32 216.25 194.19 18.82 3 N3 158.73 231.39 193.75 194.62 18.67 2 N4 174.84 230.31 183.50 196.21 15.21 1 Obsah glukosinolátu je v tabulce vyjádřen v umol/g sušiny extrahovaného šrotu. Při procentickém vyjádření odpovídá 129 umol/g 10% glukosinolátu. Analýza variance neprokázala vliv dávky N na obsah GSL. 5.4.6. Shrnutí výsledků pokusného bloku dávkování dusíku. Dosažené výsledky prokázaly jednoznačný vliv dávky dusíku na výnos semene hořčice bílé. Statisticky byl též prokázán vliv na obsah povrchově zašedlých semen, na HTS event. na olejnatost. Na obsah glukosinolátů vliv dávky N prokázán nebyl. Z hlediska výše výnosu a kvalitativních znaků (při prioritě minimalizace obsahu povrchově zašedlých semen) se jeví kompromisem rozmezí mezi dávkami N2 a N3 - t.j. 60-90kg/ha, přičemž horní hranici je třeba považovat za maximální. U této horní hranice a vyšších dávek již hrozí riziko zvýšení podílu zašedlých semen a tím snížení potravinářské kvality. Snížení dávek N pod 60kg/ha by zřejmě přineslo snížení podílu zašedlých semen bez větší újmy na ostatních kvalitativních znacích, ale s citelně sníženým výnosem a nižsí HTS. Vyšší dávka by

pravděpodobně ve srážkově bohatším ročníku nadlimitně zvýšila obsah zašedlých semen. V této části uváděné výsledky dávají námět pro další, podrobný výzkum, kdy budou důsledně sledovány obsahy dusíku v půdě a stanoveny hodnoty předplodin. 5.5. Vyhodnocení vlivu regulátorů růstu na výnosové a kvalitativní znaky hořčice bílé. 5.5.1. Vliv regulátorů růstu na výnos semene hořčice. V tomto pokusném bloku byla prověřována možnost využití regulátorů růstu ke zvýšení výnosu hořčice, popřípadě ke zlepšení kvality semenea. Výchozím bodem byl sortiment regulátorů buď již používaných (registrovaných) nebo dosud zkoušených u obdobné plodiny - řepky. U hořčice bílé není dosud jejich aplikace běžná. Přehled a dávkování přípravků u jednotlivých variant je popsán v kapitole 4.2. Některé z regulátorů vykazovaly vliv na dynamiku růstu a vývoje hořčice - viz kap. 5.1. V následujících tabulkách jsou výsledky získané při aplikaci regulátorů růstu porovnávány s variantami VV9, N2 a T1 Zlata, které byly vedeny stejnou agrotechnikou jako varianty v tomto pokusném bloku, ale neošetřeny. Jejich průměr v tomto případě poskytuje funkci kontroly. Do analýzy variance vstupují jen výsledky ošetřených variant. Analýza variance (viz. příloha č.6.) neprokázala statisticky významný vliv regulátorů růstu na výnos semene (mezi regulátory). Opět je však zřejmý vliv ročníku na výnos.příloha č. 7 uvádí výsledek analýzy variance dvojného třídění (výnos x ročník), která statisticky prokázala vliv ročníku na výnos. Ročník zde tedy působí významněji než vlastní regulátor. Vedle účinku na kvalitativní znaky výsledky naznačují, že u přípravků Baronet a Alar došlo oproti ostatním regulátorům k slabé výnosové depresi. tab.č.16 Výnos semene při aplikaci regulátorů růstu [t/ha]. (Údaje jednotlivých opak.kontrolaprům.uvedených variant)