Školní vzdělávací program pro obor

Školní vzdělávací program pro obor 41-52-E/01 Zahradnické práce Identifikační údaje: Název instituce: Střední odborné učiliště Toužim, Plzeňská 330, 364 11 Zřizovatel : Karlovarský kraj Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro obor : Květinářské a aranžérské práce Kód a název oboru: 41-52-E/01 Stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka studia: 3 roky Forma studia: denní Jméno ředitele : Ing.Richard Nykodym Kontaktní adresy : www.souz-touzim.cz, souz.touzim@seznam.cz Telefon : 353 312 190 Datum platnosti: 1. 9. 2010 počínaje 1.ročníkem Číslo jednací: 506/10 1

Obsah: PROFIL ABSOLVENTA 3 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 8 TRANSFORMACE RVP DO ŠVP 20 UČEBNÍ PLÁN 21 UČEBNÍ OSNOVA - ČESKÝ JAZYK 23 ROZPIS UČIVA - ČESKÝ JAZYK 25 UČEBNÍ OSNOVA OBČANSKÁ NAUKA 33 ROZPIS UČIVA OBČANSKÁ NAUKA 36 UČEBNÍ OSNOVA MATEMATIKA 49 ROZPIS UČIVA - MATEMATIKA 50 UČEBNÍ OSNOVA TĚLESNÁ VÝCHOVA 53 ROZPIS UČIVA TĚLESNÁ VÝCHOVA 55 UČEBNÍ OSNOVA PRÁCE S POČÍTAČEM 64 ROZPIS UČIVA - PRÁCE S POČÍTAČEM 68 UČEBNÍ OSNOVA ESTETICKÁ VÝCHOVA 71 ROZPIS UČIVA - ESTETICKÁ VÝCHOVA 72 UČEBNÍ OSNOVA ZÁKLADY ZAHRADNICKÉ VÝROBY 73 ROZPIS UČIVA - ZÁKLADY ZAHRADNICKÉ VÝROBY 74 UČEBNÍ OSNOVA ZÁKLADY BOTANIKY 77 ROZPIS UČIVA - ZÁKLADY BOTANIKY 78 UČEBNÍ OSNOVA - OVOCNICTVÍ 81 ROZPIS UČIVA - OVOCNICTVÍ 82 UČEBNÍ OSNOVA - ZELINÁŘSTVÍ 85 ROZPIS UČIVA - ZELINÁŘSTVÍ 86 UČEBNÍ OSNOVA - SADOVNICTVÍ 89 ROZPIS UČIVA - SADOVNICTVÍ 90 UČEBNÍ OSNOVA - KVĚTINÁŘSTVÍ 93 ROZPIS UČIVA - KVĚTINÁŘSTVÍ 94 UČEBNÍ OSNOVA VAZAČSTVÍ A ARANŽOVÁNÍ 101 ROZPIS UČIVA - VAZAČSTVÍ A ARANŽOVÁNÍ 102 UČEBNÍ OSNOVA KRESLENÍ A MODELOVÁNÍ 103 ROZPIS UČIVA - KRESLENÍ A MODELOVÁNÍ 104 UČEBNÍ OSNOVA ODBORNÝ VÝCVIK 107 ROZPIS UČIVA - ODBORNÝ VÝCVIK 109 PERSONÁLNÍ A MATERIÁLNÍ PODMÍNKY REALIZACE ŠVP 113 SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY 115 2

PROFIL ABSOLVENTA ŠVP Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro obor Květinářské a aranžérské práce Kód a název oboru: 41-52-E/01Květinářské a aranžérské práce Stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka studia: 3 roky Forma studia: denní Datum platnosti : 1.9.2010 1. Popis uplatnění absolventa v praxi Absolvent je připraven pro výkon jednoduchých pracovních činností v povolání zahradník s uplatněním v základních oblastech zahradnické výroby, jako je rozmnožování a pěstování zeleniny, ovoce, květin, okrasných a ovocných dřevin sadovnických výpěstků. Absolvent je schopen vykonávat jednoduché operace a práce při množení, výsadbě, ošetřování a hnojení, pěstování rostlin ve volné půdě i ve sklenících, údržbě a zakládání sadovnických úprav a při zhotovování běžných vazačských výrobků. 2. Popis očekávaných výsledků vzdělávání absolventa 2.1 Všeobecné kompetence Výuka je systematicky zaměřena k tomu, aby po jejím skončení žák: - porozuměl jiným lidem a bylo schopen na základě vlastního sebepoznání aktivně komunikovat s ostatními lidmi z různých společenských vrstev a různých etnik; - vytvořil si pozitivní hodnotovou orientaci; - byl připraven pro aktivní účast v demokratické společnosti; - vnitřně uznával etické a právní společenské normy; - poznáním klíčových historických momentů lépe chápal současnost; - prostřednictvím mateřského jazyka rozvíjel své komunikativní schopnosti slovem i písmem; - pochopil význam umění, zejména literatury, pro kultivaci člověka; - uměl základní matematické výpočty, rozvíjel svou geometrickou představivost, dovedl provádět aplikované výpočty; - pochopil vzájemnou souvislost jevů v přírodě, zejména chemických, biologických a fyzikálních s cílem jednat v souladu s ekologickými požadavky; - poznal základní principy ekonomiky a dovedl je aplikovat vzhledem k svému povolání, eventuálně i při svých podnikatelských aktivitách; - dokázal pracovat efektivně s informacemi a využíval potenciál informačních technologií pro svůj obor, uplatnění a další perspektivy osobního růstu; - chápal význam zdravého způsobu života a dokázal zařadit do svého programu pravidelné pohybové aktivity uměl chránit své zdraví a zdraví ostatních a věděl, jak zasáhnout i v mimořádných situacích. 2.2 Odborné kompetence provádí generativní a vegetativní množení rostlin; připravuje půdu k výsadbě a vysazovali ručně i sázecími stroji; vykonává základní práce při ošetřování, hnojení a ochraně rostlin a dodržovali při nich požadované postupy; provádí jednoduché práce při sklizni, třídění, balení a expedici výpěstků; pomáhá při pěstování zahradnických plodin, tj. především ovoce, zeleniny, květin, ovocné a okrasné sadby ve sklenících i volné půdě; 3

pomáhá při zakládání a údržbě sadovnických a krajinářských úprav; zhotovuje běžné vazačské a aranžérské výrobky; provádí základní údržbu zahradnických strojů a zařízení. chápe bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem; zná a dodržuje základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; osvojí si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.); rozpozná možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a je schopen zajistit odstranění závad a možných rizik; zná systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, umí uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce); je vybaven vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při úrazu a dokáže první pomoc sám poskytnout; chápe kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; dodržuje stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti; dbá na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňuje požadavky klienta (zákazníka, občana); zná význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; zvažuje při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady; efektivně hospodaří s finančními prostředky; nakládá s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí chápe bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků); zná a dodržuje základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; osvojí si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpozná možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví; zná systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce); je vybaven vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a snaží se poskytnout první pomoc. chápe kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; dodržuje stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti; dbá na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana). zná význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; zvažuje při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady; efektivně hospodaří s finančními prostředky; nakládá s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. 4

2.4 Klíčové kompetence 2.4.1 Kompetence k učení absolventi by měli: mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; ovládat adekvátní techniku učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky; ovládat práci s textem, umět vyhledávat a zpracovávat informace; s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky; využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí; sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků učení od jiných lidí; znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. 2.4.2 Kompetence k řešení problémů absolventi by měli: porozumět zadání úkolu nebo rozpoznat jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému buď samostatně nebo s vedením jiných lidí navrhnout způsob řešení; volit prostředky a způsoby (pomůcky, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). 2.4.3 Komunikativní kompetence absolventi by měli: vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat při oficiálním jednání (např. při jednání se zaměstnavatelem, na úřadech apod.); formulovat své myšlenky srozumitelně; naslouchat pozorně druhým, tzn. vyjadřovat se přiměřeně tématu diskuse; zpracovávat věcně správně a srozumitelně přiměřeně náročné texty na běžná i odborná témata, pracovní a jiné písemnosti (žádosti a podání na instituce, zaměstnavatelům apod., strukturovaný životopis, vyplňovat formuláře aj.); vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování. 2.4.4 Personální a sociální kompetence absolventi by měli: posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích; stanovovat si cíle a priority podle své zájmové a pracovní orientace a životních podmínek; reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku; ověřovat si získané poznatky, zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí; adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti; pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům a diskriminaci; být finančně gramotný. 2.4.5. Občanské kompetence a kulturní povědomí absolventi by měli: 5

jednat odpovědně a samostatně nejen ve vlastním, ale i ve veřejném zájmu; dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika) a oprostit se od nesnášenlivosti, xenofobie a diskriminace; jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie; uvědomovat si v rámci plurality a multikulturního soužití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; zajímat se o politické a společenské dění u nás a ve světě; chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje; uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních; uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury. 2.4.6. Kompetence k pracovnímu uplatnění absolventi by měli: mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání; vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli; znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků. 2.4.7. Matematické kompetence absolventi by měli: správně používat a převádět běžné jednotky; používat pojmy kvantifikujícího charakteru; číst různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; rozpoznat základní tvary předmětů a jejich vzájemnou polohu v rovině i prostoru; aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů v běžných situacích. 2.4.8. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi absolventi by měli: pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; učit se používat nové aplikace; komunikovat elektronickou poštou; získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet; pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní. 3. Organizace vzdělávání 6

3. 1. Délka a forma vzdělávání 3 roky v denní formě vzdělávání 3. 2. Způsob ukončení vzdělávání, potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace Vzdělávání je ukončeno po úspěšném absolvování třetího ročníku závěrečnou zkouškou. Organizace závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy. Zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů. Vyhláškou MŠMT ČR 47/2005 o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři. Závěrečná zkouška se skládá ze tří částí v pořadí písemná zkouška, praktická zkouška z odborného výcviku a ústní zkouška. Po úspěšném vykonání všech tří částí závěrečné zkoušky absolvent obdrží vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. 3. 3. Dosažený stupeň vzdělání střední vzdělání s výučním listem. 3. 4. Potvrzení dosaženého vzdělání Dokumenty: Vysvědčení o závěrečné zkoušce Výuční list CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro obor Květinářské a aranžérské práce Kód a název oboru: 41-52-E/01 Květinářské a aranžérské práce Stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka studia: 3 roky Forma studia: denní Datum platnosti : 1.9.2009 1. Základní pojetí vzdělávacího programu Je určen pro žáky s lehkým mentálním postižením pro profesní přípravu pro práci zahradníka. Jedná se o upravený vzdělávací program podle 16 Školského zákona. Obecným cílem vzdělávacího programu je připravit pracovníka, který se dobře umístí na trhu práce, případně bude schopen reagovat na měnící se podmínky trhu práce. 7

Výuka odpovídá základním obecným vzdělávacím cílům a je specifikována vzhledem k jednotlivým předmětům. V teoretické výuce je klíčovou záležitostí naučit žáky samostatné práce s informacemi, naučit efektivním způsobům studia a umění aplikovat získané vědomosti. Neméně důležitou záležitostí je motivace žáků a všestranné posilování jejich volních vlastností. Důležitými metodami je problémové učení, týmová práce, diskuse, samostatné prezentace až po vytváření žákovských projektů. Metodika výuky bude volena i vzhledem k mentálnímu vývoji a schopnostem žáků, zohledňováni budou žáci se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. V odborném výcviku je kladen důraz na rozšíření odborných znalostí a pěstování dovedností potřebných pro daný obor tak, aby žák získal jistotu při provádění praktických činností, byl samostatný, dokázal prakticky použít nabyté znalosti při řešení a plnění praktického úkolu. Žáci jsou vedeni k odpovědnosti za plnění úkolů a kvalitu vykonané práce jednotlivce i kolektivu. Používané metody rozvíjí komunikační dovednosti, estetické cítění, upevňování pracovních návyků. Metody odborného výcviku jsou doplněny o návštěvy odborných pracovišť, exkurze, kurzy. Velmi důležitou částí odborného výcviku je praxe žáků, probíhající v provozních podmínkách ve spolupráci s podnikatelskou sférou. 2. Organizace výuky Studium je organizováno jako tříleté denní. Organizace výuky se řídí legislativními předpisy, zejména zák. č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a vzděláváním v konzervatoři. Základní formou organizace výuky je týden odborné a všeobecné vzdělávající teorie a týden odborné praxe. Teoretická výuka se realizuje kromě klasické výuky v systému vyučovacích hodin i formou exkurzí, kurzů a dalších výchovně-vzdělávacích akcí, jako jsou besedy, diskuze, sportovní dny atd. Odborný výcvik je v 1. a 2.a 3. ročníku organizován v provozech zařízeních školy a provozech soukromých podnikatelů v oblasti zahradnictví. 3. Způsoby začlenění průřezových témat 3.1 Občan v demokratické společnosti Teoreticky i prakticky se toto téma realizuje především ve všeobecně vzdělávací složce, zejména v občanské nauce, ve výuce českého jazyka, v estetickém vzdělávání. Kromě poznatků základů občanské gramotnosti v jednotlivých předmětech (rozvoj osobnosti, mezilidská komunikace, struktura společnosti, historie společnosti, politický a právní systém, morálka, svoboda, odpovědnost) je toto téma prohlubováno i v odborných předmětech a odborné praxi. Zejména je kladen důraz na zodpovědný a aktivní přístup k práci, je vyzvedávána snaha dosáhnout mistrovství ve svém oboru, ale i poznáním mezioborových souvislostí s jejich vazbou na celospolečenské dění. Kromě toho jsou žáci vedeni k tomu, aby: -měli vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku; byli připraveni si klást základní existenční otázky a hledat na ně odpovědi a řešení; hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byli kriticky tolerantní; -byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci; dovedli se orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat 8

-masová média pro své různé potřeby; -dovedli jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; -byli ochotni se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích a na jiných kontinentech; -vážili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je chránit a zachovat pro budoucí generace. Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí: -osobnost a její rozvoj; -komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů; -společnost jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství; -stát, politický systém, politika, soudobý svět; -masová média; -morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; -potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život. Obsah tématu a jeho realizace Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí: -osobnost a její rozvoj; -komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů; -společnost jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství; -stát, politický systém, politika, soudobý svět; -masová média; -morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; -potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život. 3.2 Člověk a životní prostředí Poznatkové základy se vytvářejí v odborných předmětech. Žák je veden v tom smyslu, aby si vážil a měl úctu k živé i neživé přírodě. Cílem je vytvořit nejen přesvědčení o ochraně životního prostředí, ale i aktivní vztah ve smyslu volby takových činností, technologických metod a pracovních postupů, které by nepoškozovaly životní prostředí. Hlavním cílem průřezového tématu Člověk a životní prostředí je vést žáky k tomu aby: -pochopili souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními enviromentálními problémy; -chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život; -porozuměli souvislostem mezi enviromentálními, ekonomickými a sociálními aspekty ve vztahu k udržitelnému rozvoji; -respektovali principy udržitelného rozvoje; získali přehled o způsobech ochrany přírody, o používání technologických, -ekonomických a právních nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje; samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace v přímých -kontaktech s prostředím a z různých informačních zdrojů; -pochopili vlastní odpovědnost za své jednání a snažili se aktivně podílet na řešení enviromentálních problémů; 9

-osvojili si základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním a profesním jednání; -dokázali esteticky a citově vnímat své okolí a přírodní prostředí; -osvojili si zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví. Přínos tématu k naplňování cílů rámcového vzdělávacího programu Přínos průřezového tématu je ve třech rovinách: -informativní, směřující k získání potřebných znalostí a dovedností, jejich chápání a hodnocení; -formativní, zaměřené zejména na vytváření hodnot a postojů ve vztahu k životnímu prostředí (etických, citových, estetických apod.); -sociálně-komunikativní, zaměřené na rozvoj dovedností vyjadřovat a zdůvodňovat své názory, zprostředkovávat informace, obhajovat řešení problematiky životního prostředí a působit pozitivním směrem na jednání a postoje druhých lidí. Obsah průřezového tématu Člověk a životní prostředí zahrnuje témata: -biosféra v ekosystémovém pojetí (znalosti o abiotických a biotických podmínkách života, o ekologické přizpůsobivosti, o vzájemných vztazích organismů a prostředí, o struktuře a funkci ekosystémů, o významu biodiverzity a ochrany přírody a krajiny); -současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí (klimatické změny, ohrožování ovzduší, vody, půdy, ekosystémů i biosféry z různých hledisek rozvoje lidské populace, vliv prostředí na lidské zdraví); -možnosti a způsoby řešení enviromentálních problémů a udržitelnosti rozvoje v daném oboru vzdělání a v občanském životě (např. nástroje právní, ekonomické, informační, technické, technologické, organizační, prevence negativních jevů, principy udržitelnosti rozvoje). 3.3 Člověk a svět práce Téma se realizuje zejména v občanské nauce (trh práce, vybrané kapitoly ze Zákoníku práce, podstata a formy podnikání), v občanské nauce (odpovědnost za vlastní budoucnost) a v českém jazyce (formulace žádosti o zaměstnání, strukturovaný životopis, prezentace před možným zaměstnavatelem), v odborných předmětech (možnost uplatnění, situace v regionu, možnosti dalšího vzdělávání a rekvalifikace) a odborné výuce (praxe žáků na pracovištích firem). Téma Člověk a svět práce přispívá k naplňování cílů vzdělávání zejména v rozvoji následujících obecných kompetencí: -identifikace a formulování vlastních priorit; -práce s informacemi, vyhledávání, vyhodnocování a využívání informací; odpovědné rozhodování na základě vyhodnocení získaných informací; verbální komunikace při důležitých jednáních; -písemné vyjadřování při úřední korespondenci. Hlavním cílem průřezového tématu je vybavit žáka znalostmi a kompetencemi, které mu pomohou optimálně využít svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění na trhu práce a pro budování profesní kariéry. Uskutečňování tohoto cíle předpokládá: -vést žáky k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře; 10

-zorientovat žáky ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, naučit je hodnotit jednotlivé faktory charakterizující obsah práce a srovnávat tyto faktory se svými předpoklady, seznámit je s alternativami profesního uplatnění po absolvování studovaného oboru vzdělání; -naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o profesních příležitostech, orientovat se v nich a vytvářet si o nich základní představu; -vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientovat se v ní a posuzovat ji z hlediska svých předpokladů a profesních cílů; -písemně i verbálně se prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulovat svá očekávání a své priority; -vysvětlit žákům základní aspekty pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů i základní aspekty soukromého podnikání, naučit je pracovat s příslušnými právními předpisy; -zorientovat žáky ve službách zaměstnanosti, přivést je k účelnému využívání jejich informačního zázemí. 3.4 Informační a komunikační technologie Realizuje se v samostatném předmětu, ale prostupuje i do dalších předmětů. Díky počítačovým technologiím je možné rychlé vyhledávání nejrůznějších informací, jejich efektivní zpracování a přehledná forma prezentace. IT zefektivňují i samotný proces výuky a hodnocení. Počítačové programy doplňují všechny vyučovací předměty, jsou schopné propojit slovo s obrazem a pohybem. V oblasti odborné výuky se rozvíjí aplikované znalosti především v částech technické dokumentace a diagnostiky. Cílem je naučit žáky: Dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií Používat základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání. Rovněž je důležité naučit žáky pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky. Úkolem bude mj. vyrovnání úrovně připravenosti žáků ze základní školy na určitý standard a poskytování hlubšího vzdělání v závislosti na potřebách daného oboru. 4. Způsoby rozvoje občanských a klíčových kompetencí ve výuce 4.1 Občanské kompetence Občanské kompetence se rozvíjejí zejména v předmětech občanská nauka, český jazyk a literatura, s cílem probudit u žáků zájem o společenské dění, naučit je orientovat ve společenských vztazích a tyto zasadit došivších evropských a světových souvislostí. Dominantu tvoří zejména globální problémy spojené s ochranou životního prostředí v duchu udržitelného rozvoje a chápání života jako nejvyšší hodnoty. Spolu s posilováním pocitu hrdosti na vlastní historii jsou vyzvedávány i jiné kultury a význam aktivní tolerance k nim. Kvalita občanských kompetencí není poměřována jen rozsahem poznatků, ale zejména postoji, hodnotovou orientací, schopností vlastního úsudku a kritického myšlení vůbec. 4.2. Komunikativní kompetence 11

Komunikativní kompetence se rozvíjejí zejména ve výuce českého a cizího jazyka, v občanské nauce, ale realizují se i v odborných předmětech. Spolu s prohlubováním gramatických a stylistických schopností je žák veden k tomu, aby dokázal věcně komunikovat při různých příležitostech v neoficiálním i oficiálním styku, aby byl schopen vyslechnout druhé, ale i asertivně prezentovat svůj názor. Součástí komunikativní kompetence je i vypracování textů na běžná i odborná témata (osobné dopis, životopis, žádost o zaměstnání, technický popis, technická zpráva). 4.3 Personální kompetence Personální kompetence jsou rozvíjeny v partiích občanské nauky, zejména v oblasti psychologie osobnosti s cílem sebepoznání a sebehodnocení. Na základě sebepoznání žák může volit různé techniky učení a duševní práce. Systematicky je veden ke kritickému hodnocení svého učení a práce. Cílem všech předmětů je naučit žáka plánovat své aktivity, stanovit si priority i prostředky k jejich dosažení. Během studia se tak vytváří základ k dalšímu vzdělávání. 4.4 Sociální kompetence Sociální kompetence jsou rozvíjeny napříč všemi předměty. Jedná se o rozvoj takových schopností, jako je týmová spolupráce, přijímání jednotlivých rolí v týmu, zodpovědné plnění svěřených úkolů, pozitivní řešení konfliktů v mezilidských vztazích, samotný a tvůrčí přístup k zadanému úkolu. Dále se jedná o plánování a průběžnou kontrolu úkolů, případně korekci jejich řešení. Tyto sociální kompetence lze rozvíjet jak v teoretických předmětech při určitých modelových situacích, např. v občanské nauce při založení a vedení fiktivní firmy, tak i v praktickém vyučování. 4.5 Kompetence v oblasti využívání informačních a komunikačních technologiích Tyto kompetence se rozvíjejí v předmětu práce s počítačem, kde je žák seznamován se základním počítačovým vybavením a základními textovými editory. V návaznosti na tento základ se učí používat nové aplikace v ostatních předmětech a pracovat s dalšími prameny informací, jako je zejména internet. To vše pak aplikuje zejména v diagnostické praxi a při používání náročnějších programů. 4.6 Matematické kompetence Bezprostředně se rozvíjejí v matematice a v aplikované podobě v odborných technických předmětech. Žák se naučí správně používat pojmy, jednotky, vztahy při řešení praktických úkolů. Rovněž zvládne různé formy grafického vyjádření, zejména tabulky, schémata a grafy. Matematické kompetence rovněž rozvíjejí logiku a preciznost myšlení. 4.7 Kompetence k pracovnímu uplatnění Tyto kompetence se rozvíjejí zejména v tématu Úvod do světa práce, které je realizováno zejména v občanské nauce a odborném výcviku. Jedná se zejména o vytvoření pozitivního a odpovědného vztahu k práci vůbec a dále o získání reálné představy o konkrétních podmínkách práce v oboru, pracovních nabídkách v regionu, možnostech kariérního růstu, dalšího vzdělávání, případně rekvalifikace. Kromě orientace v nabídkách a hledání uplatnění jsou žáci připravování i pro komunikaci s budoucím zaměstnavatelem. V ekonomice získávají žáci také informace o možnostech vlastního podnikání. 12

4.8 Kompetence k řešení problémů Rozvíjejí se ve všech předmětech. Hodnotí se: -jak žáci rozumí jádru problému, jak umí získávat informace potřebné k řešení problémů; -jak umí navrhnout způsoby řešení problémů a umí je zdůvodnit, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu; - jak umí uplatňovat při řešené problémů různé metody myšlení; - jak umí využívat nabytých zkušeností a vědomostí - jak umí spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi 4.9. Kompetence k učení V jednotlivých předmětech je součástí hodnocení pozitivní vztah k učení, umění ovládat různé techniky učení, vhodný studijní režim a podmínky. Zda umí uplatňovat různé způsoby práce s textem, umí vyhledávat a zpracovávat informace. Součástí hodnocení je umění porozumění mluvenému textu, schopnost pořizovat si poznámky. Je hodnocena schopnost sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení. 5. Podmínky přijetí ke studiu Přijímání ke vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ve znění pozdějších předpisů. Přednostně jsou přijímáni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří ukončili povinnou školní docházku devátým nebo nižším ročníkem. Žák musí být zdravotně způsobilý a musí vlastnit platný zdravotní průkaz. O posouzení zdravotní způsobilosti rozhoduje příslušný registrovaný praktický lékař. Z rozhodnutí ředitele školy se přijímání ke studiu provádí bez přijímacích zkoušek formou výběrového řízení podle kritérií stanovených ředitelem školy pro příslušný školní rok. Učební obor je určen pro hochy i dívky. 5.2 Zdravotní předpoklady Onemocnění vylučující výkon povolání: Prognosticky závažné poruchy vidění; Záchvatovité a kolapsové stavy; Závažné duševní poruchy, těžké poruchy chování. Onemocnění omezující výkon povolání: Závažná endokrinní onemocnění Závažná degenerativní a zánětlivá onemocnění pohybového systému; Nemoci cév a nervů horních končetin; Poruchy vidění; Závažná onemocnění pohybového systému omezující práci ve vynucené poloze; Závrať jakékoliv etiologie; Duševní poruchy; Poruchy chování; Drogová závislost v anamnéze; 13

Epilepsie a jiná záchvatová onemocnění; Závažná nervová onemocnění. Do učebního oboru mohou být přijati pouze uchazeči, jejichž zdravotní způsobilost posoudil a na přihlášce potvrdil praktický závodní lékař... 8. Závěrečná zkouška, hodnocení žáků a diagnostika Základ pro hodnocení chování a prospěchu ve výuce tvoří výše citovaný zákon a vyhláška a dále klasifikační řád, který je součástí školního řádu, který sjednocuje požadavky z teoretického a praktického vyučování. Různé formy hodnocení písemné, ústní, testy, sebehodnocení spolu se způsobem známkování, bodovým systémem, slovním hodnocením směřuje k posouzení zvládnutí základních kompetencí. Závěrečná zkouška je realizována dle jednotného zadání závěrečných zkoušek oboru zahradnické práce. Zkouška se skládá ze tří částí: 1. Písemná zkouška trvá max. 24O minut. Žáci si losují témata. 2. Praktická zkouška probíhá na pracovištích odborného výcviku, skládá se ze dvou částí: a) dlouhá práce spočívá v plnění komplexního úkolu z technologie pěstování zahradní produkce v délce jedné pracovní směny b) plnění tří úkolů z probraného učiva Jednotlivé úkoly si žáci losují. 3. Ústní zkouška obsahuje okruhy témat, z nichž si žák losuje. 9. Způsoby hodnocení klíčových kompetencí : 9.1 Teoretická výuka: Hodnocení ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech se provádí formou písemnou a ústní. Písemné hodnocení je formou otevřených úloh nebo testem., dále se hodnotí samostatné domácí práce a referáty. Hodnotí se i forma vyjadřování a vystupování. U písemných prací se zohledňuje i grafická stránka. Součástí hodnocení je i aktivita v hodinách. Pravidla hodnocení: Základními kriterii je splnění všech úkolů, které jsou vyučujícím určeny jako podmínka klasifikace za jednotlivá období školního roku. Při 30% nebo vyšší absenci během klasifikačního období může vyučující nařídit žákovi doplňkovou zkoušku pro uzavření klasifikace. Výsledná známka za klasifikační období se stanoví na základě této zkoušky a dalších klasifikačních podkladů vyučujícího (známky z ostatních zkoušek, písemných prací atd.). Doplňková zkouška se koná obvykle mimo vyučování, může mít část písemnou i ústní. Jeli zkouška ústní, probíhá za přítomnosti dalšího člena předmětové komise daného předmětu. Vyučující oznámí termín doplňkové zkoušky a zapíše průběh do portálu školy online a odevzdá záznam o jejím průběhu zástupci ředitele. Doplňkové zkoušky koná i student s individuálním vzdělávacím plánem, který není průběžně klasifikován. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do konce daného školního roku. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy náhradní termín tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen vlastním zaviněním ani v tomto termínu, neprospěl. O všem je žák informován prostřednictvím portálu škola online a samotnými vyučujícími. O všem je informován zákonný zástupce prostřednictvím portálu škola online a písemně třídní učitelem. 14

Vědomosti žáků jsou hodnoceny těmito klasifikačními stupni: Výborný - ovládá výborně látku, zná detaily problematiky, chápe souvislosti mezi jednotlivými jevy a dokáže je vysvětlit; Chvalitebný - ovládá dobře látku, zná s chybami detaily problematiky, chápe podstatné souvislosti mezi jevy a dokáže je vysvětlit; Dobrý - ovládá látku, zná některé detaily problematiky, byť s možnými chybami, chápe souvislosti mezi jednotlivými jevy, ale nedokáže je vysvětlit; Dostatečný - látku příliš neovládá, dopouští se chyb, byť ne zásadního charakteru. Chápe podstatu problému, není si však vědom souvislostí a detailů; Nedostatečný - látku neovládá. 9.2 Způsoby hodnocení odborného výcviku Učitel odborného výcviku hodnotí několik základních aspektů : Zvládnutí učiva klasifikací. Dodržování pravidel BOZP ústní hodnocení. Aktivní přístup k řešení problémů ústní hodnocení, může být i součástí klasifikace. Pořádek na pracovišti ústní hodnocení, může být i součástí klasifikace. Vědomosti žáků jsou hodnoceny těmito klasifikačními stupni: Výborný - umí diagnostikovat i složitější závady a zná a umí použít nejvhodnější a nejekonomičtější způsob opravy, je schopen samostatné práce, odvedenou práci dokáže zkontrolovat a zhodnotit; Chvalitebný - ovládá dobře problematiku diagnostiky a oprav, zná s chybami detaily problematiky, chápe podstatné souvislosti mezi jevy a dokáže je vysvětlit, je schopen pracovat samostatně s dozorem pedagoga; Dobrý - ovládá látku, zná některé detaily problematiky, byť s možnými chybami, při diagnostice závad se dopouští chyb, je schopen práce pod dozorem pedagoga v jednodušších případech pracuje samostatně; Dostatečný - látku příliš neovládá, dopouští se chyb. Chápe podstatu diagnostiky a oprav, není si však vědom souvislostí a detailů. Pracuje správně pouze pod dozorem pedagoga; Nedostatečný - látku neovládá, není schopen práce ani pod dohledem 9.3 Způsoby hodnocení průřezových témat Hodnocení průřezových témat je ob saženo v náplni jednotlivých předmětů, z nichž některá tato témata probírají a hodnotí zevrubněji. Téma Občan v demokratické společnosti je analyzováno zejména v předmětu občanská nauka, který se podílí nejvíce na formování osobnosti, hodnotí se zejména jeho postoje a celková orientace. Hodnocení je prováděno formou výměny názorů a diskusí. 15

Téma Člověk a životní prostředí je probíráno a hodnoceno v odborných předmětech. Hodnotí se nejen dílčí poznatky, ale zejména aktivní postoj jednotlivce v otázce ochrany životního prostředí. Téma Člověk a svět práce je obsaženo především v předmětu občanská nauka. Hodnotí se především schopnost se ústně a písemně prezentovat při jednání, mít představu o pracovních možnostech v daném regionu, orientovat se v příslušných partiích Zákoníku práce. Hodnocení zvládnutí Informačních a komunikačních technologií probíhá formou jednotlivých prací na základě zadaných témat. 10. Vzdělávání a integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se SVP probíhá v souladu se Školským zákonem č. 561/2004 Sb. a vyhláškou MŠMT č. 73/2005 o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Jedná se většinou o poruchy v procesu učení, které jsou diagnostikovány a specifikovány odborníky z pedagogicko psychologických poraden. Podle charakteru poruchy a podle předmětu, kterého se týkají, jsou přijímána kompenzační opatření: V jazyce se dává přednost ústním projevům před písemnými, v matematice se volí jednodušší varianty příkladů, obecně se prodlužuje čas na přípravu a vlastní výkon, případně se volí mírnější hodnocení a klasifikace a v praktické výuce je kladen důraz na osobní kontakt žáka a učitele, který je umožněn nízkým počtem žáků ve skupině. Ve škole se vzdělávají žáci se specifickými vývojovými poruchami učení, žáci se specifickými poruchami chování, žáci se zdravotním znevýhodněním, žáci se sociálním znevýhodněním i žáci ohrožení sociálně patologickými jevy. 10.1 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením Do skupiny žáků se zdravotním postižením řadíme žáky s tělesným, mentálním, zrakovým nebo sluchovým postižením, žáky s vadami řeči, vývojovými poruchami učení nebo chování a žáky se souběžným postižením více vadami. Práce s žáky s vývojovými poruchami chování, především s poruchami pozornosti spojenými s hyperaktivitou (ADHD) spočívá především ve volbě vhodných výukových a výchovných prostředků. Cíl vzdělávání těchto žáků zůstává zachován, rozsah učiva může být přizpůsoben s ohledem na druh postižení žáka. Pro každého žáka volíme vhodné metody vzdělávání a specifické formy ověřování osvojeného učiva. Výuka těchto žáků směřuje k tomu, aby si i přes svůj handicap osvojili potřebné klíčové a odborné kompetence. Všichni vyučující jsou v potřebném rozsahu informováni o žácích se SVP, které učí, třídní učitelé jsou podrobněji informováni o potřebách žáků se SVP ve svých třídách. Při péči o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami spolupracuje škola s následujícími institucemi a organizacemi: - pedagogicko-psychologická poradna Karlovy Vary - výchovní poradci základních škol, ze kterých integrované děti přicházejí - praktičtí lékaři pro děti a dorost, specialisté, dětský klinický psycholog - středisko výchovné péče a výchovné ústavy v případě žáků s poruchami chování 10.2 Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním Zdravotním znevýhodněním se rozumí dlouhodobá nemoc, zdravotní oslabení nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování. Volíme vhodné výukové a výchovné prostředky. Cíl vzdělávání těchto žáků zůstává zachován, rozsah učiva může být přizpůsoben s ohledem na druh postižení žáka. Pro každého žáka volíme vhodné metody vzdělávání a specifické formy ověřování osvojeného učiva. Výuka těchto žáků směřuje k tomu, aby si i přes svůj handicap osvojili potřebné klíčové a odborné kompetence. Všichni vyučující jsou v potřebném rozsahu informováni o žácích se SVP, které učí, třídní učitelé i ostatní vyučující jsou 16

podrobněji informováni o potřebách žáků se SVP ve svých třídách. Při péči o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami spolupracuje škola s následujícími institucemi a organizacemi: - pedagogicko-psychologická poradna Karlovy Vary - výchovní poradci základních škol, ze kterých integrované děti přicházejí - praktičtí lékaři pro děti a dorost, specialisté, dětský klinický psycholog - středisko výchovné péče a výchovné ústavy v případě žáků s poruchami chování 10.3 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Práce se žáky se sociálním znevýhodněním spočívá především v jejich motivaci ke studiu vůbec a ve volbě vhodného výchovného postupu. Významnou úlohu při řešení problémů žáků se sociálním znevýhodněním tvoří úzká spolupráce třídních učitelů, výchovných poradců a metodiků prevence se žákem, s jeho rodiči nebo zákonnými zástupci a poradenskými zařízeními. Třídní učitelé v úzké součinnosti s metodikem prevence i výchovným poradcem jsou povinni sledovat sociální klima v třídních kolektivech a pohotově reagovat na vzniklé problémy. Zvlášť velkou pozornost věnujeme prevenci nežádoucích sociálně patologických projevů v chování žáků. K tomuto účelu má škola vypracovaný minimální preventivní program, který tvoří přílohu ŠVP. Práce se žáky se sociálním znevýhodněním spočívá v jejich motivaci ke studiu vůbec, k větší aktivizaci žáků ve vyučování a ve volbě vhodného výchovného postupu. 11. Požadavky na bezpečnost, ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu Součástí teoretického a praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygieny a hygieny práce. Při výuce se vychází z platných předpisů, zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem, dále z všeobecných bezpečnostních zásad až ke konkrétním zásadám pro učební obor květinář aranžér. Žáci jsou při práci vedeni zejména k dodržování předepsaných technologických postupů a používání osobních ochranných pracovních prostředků. Při nástupu do prvního ročníku prochází žáci celodenním komplexním školením v oblasti bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a požární ochrany. Další školení získají žáci vždy při příchodu na nové dílenské pracoviště a speciálních učeben. 12. Charakteristika obsahu vzdělávacího programu 12.1 Všeobecné vzdělání 12.1.1 Jazyková komunikace Jazyková komunikace se realizuje v předmětu český jazyk a literatura, navazuje na učivo základní školy, prohlubuje a rozvíjí jazykové znalosti, napomáhá k rozvoji procesu pochopení druhých i sama sebe, kultivuje myšlení, logiku, přispívá k rozvoji citové stránky osobnosti. Prostřednictvím mateřského jazyka jsou osvojovány kulturní hodnoty vlastního i cizího národa. 12.1.2 Společenskovědní vzdělávání Společenskovědní vzdělávání se naplňuje v předmětu občanská nauka, který propojuje poznatky z několika společenskovědních disciplín, s cílem připravit žáky pro aktivní občanský život v demokratické společnosti. Je významným nástrojem pro ovlivnění hodnotové orientace žáků. 17

12.1.3 Estetické vzdělávání Estetické vzdělávání se realizuje v předmětech český jazyk a literatura s akcentem na rozvoj estetických hodnot a norem. Žáci jsou nejen seznamováni s různými druhy a styly umění, zejména s literárním uměním, ale jsou vedeni k tomu, aby projevili sami své estetické cítění a chápání, uměli se v literárním díle orientovat,vyjádřit svůj vlastní postoj a názor. 12.1.4 Matematické vzdělávání Matematické vzdělávání podstatně ovlivňuje kognitivní procesy, zejména logické myšlení, práci se symboly, paměť a představivost. Je důležitým předmětem jak k technické praxi, tak i pro posuzování a vyhodnocování reálných situací praktického života. 12.1.5 Přírodovědné vzdělávání Přírodovědné vzdělávání obsahuje poznatky z chemie, biologie a ekologie a je pojato tak, aby žáci pochopili vzájemnou souvislost jevů v přírodě, že i společnost je součástí přírodního řádu, který má své zákonitosti. Cílem tohoto vzdělávání není jen poznání zákonitostí, ale i vytvoření pozitivní hodnotové orientace k přírodě. 12.1.6 Ekonomické vzdělávání Ekonomické vzdělávání v předmětu občanská nauka seznamuje žáky se základy tržní ekonomiky, rozvíjí jejich ekonomické myšlení, připravuje je pro případné podnikání, poskytuje žákům odborné znalosti pro uplatnění na trhu práce. 12.1.7 Vzdělávání v informačních technologiích Práce s počítačem umožňuje žákům využívat na uživatelské úrovni operační systém, základní kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením. Na základě dalšího vzdělávání lze zvládnout i složitější programy, vzhledem k některým předmětům teorie i při aplikacích v diagnostické praxi. 12.1.8 Vzdělávání v oblasti tělesné kultury Vzdělávání v oblasti tělesné kultury se realizuje v předmětu tělesná výchova, kde jsou žáci vedeni k provádění pravidelných pohybových činností, ke kompenzování negativních vlivů způsobu života, rovněž jsou vybaveni znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní péči o zdraví a bezpečnost. 12.2 Odborné vzdělávání Je tvořeno výukou odborných předmětů a nácvikem praktických dovedností na odborném výcviku, případně v zahradnických provozech soukromých podnikatelů. 18

Transformace RVP do ŠVP Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro obor Květinářské a aranžérské práce Kód a název oboru: 41-52-E/01 Květinářské a aranžérské práce Stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka studia: 3 roky Forma studia: denní Datum platnosti : Květinářské a aranžérské práce Vzdělávací okruhy Jazykové vzdělávání minimum týdenních vyučovacích hodin RVP minimum celkových vyučovacích hodin předmět týdenních vyučovacích hodin ŠVP vyučovacích hodin celkem za studium Český jazyk 2 64 Český jazyk 2 64 Občanský vzdělávací základ 3 96 Občanská nauka 3 96 Matematické vzdělávání 3 96 Matematika 3 96 Estetické vzdělávání 1 32 Literatura a umění 1 32 Vzdělávání pro zdraví 3 96 Tělesná výchova 3 96 Vzdělání v ICT 3 96 Práce s počítačem 3 96 Základy zahradnické Základy zahradnické 3 96 produkce výroby 14 448 Základy botaniky 4 128 Odborný výcvik 7+8 480 Vazačství a aranžování 4 128 26 832 Základy ovocnictví a 23 736 Ovocnictví 3 96 19

zelinářství Základy sadovnictví a květinářství 28 896 Disponibilní hodiny 16 512 Zelinářství 3 96 Odborný výcvik 17 544 23 736 Sadovnictví 1 32 Květinářství 5 160 Odborný výcvik 22 704 Kreslení a modelování 2 64 Estetická výchova 2 64 32 1024 Celkem Odborný výcvik 54 1728 Celkem Teoretická výuka 42 1344 Celkem 96 3 072 96 3072 Učební plán ŠVP Květinářské a aranžérské práce Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro obor Květinářské a aranžérské práce Kód a název oboru: 41-52-E/01Květinářské a aranžérské práce Stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka studia: 3 roky Forma studia: denní Datum platnosti : Povinné vyučovací předměty 1. 2. 3. celkem český jazyk a literatura 1,5 1,5-3 občanská nauka 1 1 1 3 matematika 1,5 1,5-3 tělesná výchova 1 1 1 3 práce s počítačem 1 1 1 3 estetická výchova 2 - - 2 základy zahr.výroby 3 - - 3 základy botaniky 4 - - 4 ovocnictví 0,5 0,5 1 2 zelinářství 1 1 1 3 sadovnictví 0,5 0,5 1 2 květinářství - 4 1 5 vazačství a aranžování - 3 1 4 kreslení a modelování - 2-2 - - - - odborný výcvik 15 15 24 54 teorie celkem 17 17 8 42 20

Celkem 32 32 32 96 Poznámky k učebnímu plánu : Poznámky: 1. Vyučování je organizováno tak, že se střídá týden teoretického vyučování a týden odborného výcviku. Na odborný výcvik jsou žáci rozděleni na skupiny, zejména s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické požadavky podle platných předpisů. Počet žáků na jednoho učitele odborného výcviku je stanoven vládním nařízením. 2. Předmět Literatura a umění je zahrnut do předmětu Český jazyk a literatura 3. Praktické činnosti formou odborného výcviku jsou realizovány v předmětu Odborný výcvik. Probíhá na pracovištích školy pod odborným vedením učitelů odborného výcviku a na smluvních pracovištích, kde pracují pod dozorem instruktorů. Přehled využití týdnů ve školním roce : Činnost 1.ročník 2.ročník 3.ročník Vyučování podle rozpisu učiva 32 32 32 Lyžařský kurz Závěrečná zkouška 2 Časová rezerva (opakování učiva, výchovně vzdělávací akce) 8 8 6 Celkem týdnů 40 40 40 UČEBNÍ OSNOVY Povinné vyučovací předměty: Český jazyk a literatura Občanská nauka Matematika Tělesná výchova Práce s počítačem Estetická výchova Základy zahradnické výroby Základy botaniky Ovocnictví Zelinářství Sadovnictví Květinářství Vazačství a aranžování Kreslení a modelování 21

Odborný výcvik UČEBNÍ OSNOVA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Obor:. 41-52-E/01 KVĚTINÁŘSKÉ A ARANŽÉRSKÉ PRÁCE Obecné cíle předmětu Předmět český jazyk a literatura vychovává žáky ke sdělnému kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetence žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. K dosažení tohoto cíle přispívá i literární vzdělávání a naopak literární vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci uplatňovali mateřský jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace, využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory, chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění, získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele. Obecným cílem literárního vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykové vzdělávání a naopak literární vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků. Práce s uměleckým textem je zaměřena zejména na výchovu k vědomému, kultivovanému čtenářství. Poznání textu slouží také k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nichž probíhá dialog žáků s texty a učitelem i mezi žáky navzájem. Žáci jsou rovněž vedeni k esteticky tvořivým aktivitám. Charakteristika učiva Vychází z RVP 41-52-E/01 Zahradnické práce z okruhu Vzdělávání a komunikace v českém jazyce a Estetické vzdělávání. Předmět se skládá ze dvou oblastí, které se vzájemně prolínají a rozvíjejí. Jazykové vzdělávání a komunikační výchova rozvíjejí komunikační kompetence žáků a učí je užívat jazyka jako prostředku dorozumívání a myšlení. K plnění tohoto cíle přispívá i literární výchova a naopak literární vzdělávání a výchova, zvláště práce s uměleckým 22