3. Vyjmenujte příčiny tržního selhání, které jsou důvodem zásahu státu do ekonomiky.

1. Vyjmenujte instituce, které tvoří veřejný sektor. - prezident, resp. Kancelář prezidenta ČR - zákonodárné instituce (sněmovna, senát) - vláda výkonný a řídící orgán se svými institucemi (ministerstva státní úřady, ústřední orgány státní správy a komise) - armáda (obranná složka) - justice, policie, vězeňská služba (represívní složka) - okresní/krajské úřady (přednosta, hejtman) - městské úřady (primátor) - obecní úřady (starosta) 2. Charakterizujte veřejné statky netržní a polotržní. Netržní statky - nejsou alokovány prostřednictvím trhu - jejich produkce nepřináší zisk - do alokace zdrojů zasahuje stát - volná směna mezi výrobcem a spotřebitelem neprobíhá - služby státní správy, soudnictví Polotržní statky - cena je sjednávána na trhu - stát cenu ovlivňuje - zásahy do produkce a spotřeby, stát nemá zájem, aby se statek prodával za cenu, kterou nabízí soukromý sektor - stát určí maximální cenu, která je nepřekročitelná - spotřeba elektrické energie domácnostmi, vodné, stočné, poštovné, spoje, regulované nájemné 3. Vyjmenujte příčiny tržního selhání, které jsou důvodem zásahu státu do ekonomiky. Selhání konkurence Nedostatečná nabídka veřejných statků Existence externalit Existence neúplných trhů Nedostatek informací Nezaměstnanost, inflace a nerovnováha nejsložitější 4. Stručně charakterizujte čistě veřejné a smíšené statky. Čistě veřejné statky - jejich spotřeba je nedělitelná v kvantitě i kvalitě - jednotlivce nelze ze spotřeby vyloučit = nelze přesně stanovit podíl jednotlivce na jejich spotřebě - nelze předepsat jednotlivci podíl na úhradě - spotřeba žádného subjektu nesnižuje nabídku pro ostatní uživatele: U 1 MU... mezní užitek MU = ------------- = 0 U... užitek U 2 - náklady nezávisí na tom, kolik spotřebitelů tyto statky využívá: N 1 MN.. mezní náklady na dodat.spotřebitele MN = ------------- = 0 N.. náklady Sp Sp. počet spotřebitelů - hlavní rys: nemožnost a neprospěšnost výlučné spotřeby - policie, armáda, veřejné osvětlení

Částečně veřejné statky - smíšené - jejich spotřebě je dělitelná v kvantitě, kvalita statků je nedělitelná - většinou růst kvantity spotřeby vede pro všechny ke snížení kvality ze spotřeby - spotřebitele lze ze spotřeby vyloučit, lze určit velikost spotřeby jednotlivce - vyloučení ze spotřeby bývá ekonomicky neprospěšné, může vést k nevyužití kapitálu - MN (mezní náklady na dodatečného spotřebitele) > 0, ale mohou být nízké, závisí na spotřebiteli - obrazárny, parky, školství, zdravotnictví 5. Odvoďte graficky poptávkovou křivku po veřejných statcích pomocí křivky rozpočtových omezení a indiferenčních křivek. Graf popište, použité symboly vysvětlete.

6. Odvoďte graficky efektivní nabídku veřejných statků pomocí křivky produkčních možností a indiferenčních křivek. Křivky označte, podmínku efektivní nabídky vyjádřete slovně. Optimum je tam, kde sklon obou křivek je shodný, tj. v bodě dotyku E. 7. Při spotřebě čistě veřejných statků platí, že mezní užitek (MU) je: U 1 MU = ------------- = 0 U 2

8. Odvoďte graficky poptávkou křivku po veřejných statcích pomocí křivky rozpočtových omezení a indiferenčních křivek. Graf popište, použité symboly vysvětlete. 9. Charakterizujte veřejné statky netržní a polotržní. Netržní statky - nejsou alokovány prostřednictvím trhu - jejich produkce nepřináší zisk - do alokace zdrojů zasahuje stát - volná směna mezi výrobcem a spotřebitelem neprobíhá - služby státní správy, soudnictví Polotržní statky - cena je sjednávána na trhu - stát cenu ovlivňuje - zásahy do produkce a spotřeby, stát nemá zájem, aby se statek prodával za cenu, kterou nabízí soukromý sektor - stát určí maximální cenu, která je nepřekročitelná - spotřeba elektrické energie domácnostmi, vodné, stočné, poštovné, spoje, regulované nájemné

10. Čistý užitek projektu veřejných výdajů je chápán jako "spotřebitelský přebytek". Charakterizujte tento pojem. Určete jeho velikost pomocí grafického znázornění. Graf popište, použité symboly vysvětlete. - základem je čistý užitek (ČU) - užitek pro spotřebitele-náklady = čistý užitek - čistý užitek je chápán jako spotřebitelský přebytek je to rozdíl mezi tím, co by spotřebitelé byli ochotni zaplatit za určité množství statků a tím, co zaplatit musí. C-E-F = spotřebitelský užitek Vysv.: jsem ochoten, za knihu zaplatit 500,-Kč, ale je lacinější a stojí jen 400,- Kč. Ušetřených 100,-Kč je pak mým čistým užitkem 11. Znázorněte graficky efektivní nabídku veřejných statků pomocí křivky produkčních možností a indiferenčních křivek. Křivky označte, podmínku efektivní nabídky vyjádřete slovně.

Optimum je tam, kde sklon obou křivek je shodný, tj. v bodě dotyku E. 12. Stručně charakterizujte čistě veřejné a smíšené statky. Čistě veřejné statky - jejich spotřeba je nedělitelná v kvantitě i kvalitě - jednotlivce nelze ze spotřeby vyloučit = nelze přesně stanovit podíl jednotlivce na jejich spotřebě - nelze předepsat jednotlivci podíl na úhradě - spotřeba žádného subjektu nesnižuje nabídku pro ostatní uživatele: U 1 MU... mezní užitek MU = ------------- = 0 U... užitek U 2 - náklady nezávisí na tom, kolik spotřebitelů tyto statky využívá: N 1 MN.. mezní náklady na dodat.spotřebitele MN = ------------- = 0 N.. náklady Sp Sp. počet spotřebitelů - hlavní rys: nemožnost a neprospěšnost výlučné spotřeby - policie, armáda, veřejné osvětlení Částečně veřejné statky - smíšené - jejich spotřebě je dělitelná v kvantitě, kvalita statků je nedělitelná - většinou růst kvantity spotřeby vede pro všechny ke snížení kvality ze spotřeby - spotřebitele lze ze spotřeby vyloučit, lze určit velikost spotřeby jednotlivce - vyloučení ze spotřeby bývá ekonomicky neprospěšné, může vést k nevyužití kapitálu - MN (mezní náklady na dodatečného spotřebitele) > 0, ale mohou být nízké, závisí na spotřebiteli - obrazárny, parky, školství, zdravotnictví

13. Uveďte členění statků podle ekonomických vlastností. Každý typ stručně charakterizujte. Statky s vlastností nerivality (nekonkurence) - nekonkurují si - může je současně spotřebovávat více osob, aniž by si konkurovali (neomezují se v užitku) - není důvod vylučovat spotřebitele ze spotřeby - někde není ani možné spotřebitele vyloučit jedná se o čistě veřejné statky Statky s vlastností nevylučitelnosti - spotřebitele nelze ze spotřeby vyloučit, ať si konkurují, či nikoliv (pouliční osvětlení) Statky s vlastností vylučitelnosti - spotřebitele lze z užívání vyloučit - míra omezení užitku ze spotřeby lze snížit (spoje různé sazby telefonních poplatků např. podle časového období) - existují statky, které si nekonkurují (nerivalita) a přesto se vylučují (kabel) 14. Při spotřebě čistě veřejných statků platí, že mezní užitek (MU) je: U 1 MU = ------------- = 0 U 2 15. Znázorněte graficky rozdělení zdrojů při fixním objemu rozpočtu pro případ dělitelného projetku. Vymezte velikost výdajů a velikost užitku. užitek F Projekt X užitek G Projekt Y křivka MU projektu X křivka MU projektu Y H C D Mx My O A výdaje O B výdaje výdaje na X = OA výdaje na X = OB celkové výdaje = OA + OB celkový užitek = OFCA + OGDB = maximální H užitek odvozený z poslední Kč stejný pro X i Y

16. Uveďte kritéria rozdělení finančních prostředků při fixním objemu rozpočtu mezi nedělitelné projekty. 1. Podle poměru užitek náklady 2. podle maximálního čistého užitku čistý užitek = užitkem náklady 3. minimalizace nespotřebované částky Dává se požadavek, aby ten užitek k nákladům byl alespoň větší než 1. Při veřejných projektech bychom měli hledět na to hledisko efektivnosti 17. Uveďte druhy reálných užitků veřejných projektů. Charakterizujte pojem "reálný užitek". užitky reálné - jsou užitky, které získávají koneční uživatelé veřejného projektu - představují přírůstek blahobytu společnosti - jsou různorodé a s tím pak souvisí I jejich číselné vyjádření rozlišují se 4 skupiny reálných užitků: 1a) přímé - užitky které jsou vztahují k hlavnímu cíly projektu 1b) nepřímé (druhotné) - jsou vedlejším produktem projektu 2a) hmotné - takové které lze oceňovat na trhu 2b) nehmotné - nelze oceňovat na trhu 3a) konečné - je užitek přímo pro spotřebitele 3b) meziprodukt - je předpokladem pro poskytnutí užitku přímého 4a) vnitřní - vzniká uvnitř příslušnéoblasti 4b) vnější - vzniká vně příslušné oblasti 18. Uveďte alespoń 5 faktorů, které působí na růst státních výdajů. 1) stupeň rozvoje země 2) růst důchodu na jednoho obyvatele 3) ochrana životního prostředí 4) změny populace 5) inflace 6) mobilita obyvatelstva 19. Uveďte základní postupy veřejné volby. 1. pravidlo jednomyslné shody (konsensu) = je založeno na principu, že všichni zúčastnění musí souhlasit s navrhovaným řešením. 2. pravidlo většiny = je založeno na principu, že s návrhem souhlasí nadpoloviční (prostá) většina. 3. pluralitní hlasování = voliči musí seřadit jednotlivé návrhy, které jsou předmětem hlasování, podle svých preferencí. Vítězí varianty, které se nejčastěji umístily na 1.místě 4. hlasování podle počtu získaných bodů = každý volič má přidělen určitý počet bodů a ty přiřazuje různým návrhům. Vyhrává varianta s max. počtem bodů.

20. Uveďte typy užitků plynoucích z veřejných projektů (výdajů). Uveďte na příkladech. užitky reálné - jsou užitky, které získávají koneční uživatelé veřejného projektu - představují přírůstek blahobytu společnosti - jsou různorodé a s tím pak souvisí I jejich číselné vyjádření rozlišují se 4 skupiny reálných užitku Př. Elektrárna - užitkem přímým je produkce elektřiny - užitek nepřímý může být třeba centrální vytápění - hmotný užitek je ta elektřina - nehmotný užitek můžeme chápat to že lidé mají lepší pohodu - konečný užitek je ta elektřina - meziproduktem je to teplo ( k tomu aby vznikla elektřina je potřeba teplo) - vnitřní užitek - v naší zemi přibude produkce energie - užitek vnější že elektřinu můžeme nabídnout do zahraničí - užitky peněžní - vznikají v důsledku změn, které se projevují při adaptaci ekonomiky na poskytované veřejné statky - důsledkem je, že narůstají zisky jedněch, které jsou kompenzovány ztrátami druhých - peněžní užitky nepřináší žádný efekt pro společnost Př. Postavíme dálnice, reálným užitkem je to, že lidé, kteří ji budou užívat si zkrátí čas to je ten užitek reálný 21. Maastrichská smlouva stanovila jako kritérium přijetí země do Evropské měnové unie maximální podíl schodku veřejných rozpočtů ve výši. 1) deficit státního rozpočtu může být maximálně do výše 3 % HDP 2) veřejný dluh může činit maximálně 60 % HDP 22. Za nedaňový příjem státního rozpočtu se považuje:????? 1. příjmy z prodeje dálničních známek 2. odvody od příspěvkových organizací 3. dovozní clo 4. splátky vládních úvěrů 5. výnosy ze státních cenných papírů 6. nájemné ze státních budov 7. výnos z prodeje státních majetkových účastí 23. Státní rozpočet plní v ekonomice funkci: 1. akumulační 2. homogenizační 3. redistribuční 4. hmotné zainteresovanosti vlády na rozvoji země 5. stimulační 6. výběru daní a poplatků 7. kontrolní

24. Mezi rozpočtové zásady patří: 1. zásada rovnoměrného růstu státního rozpočtu 2. zásada tvorby rozpočtové rezervy 3. zásada úplnosti státního rozpočtu 4. zásada jednotnosti státního rozpočtu 5. zásada apolitičnosti státního rozpočtu 6. zásada vyrovnanosti státního rozpočtu 7. zásada každoročního sestavování a schvalování státního rozpočtu 25. Vysvětlete pojem státní závěrečný účet. Instituce, která ve spolupráci s ostatními ústředními orgány sestavuje státní závěrečný účet, který obsahuje výsledky hospodaření s rozpočtovými prostředky. Zpravidla je tato činnost svěřena ministerstvu financí, které zároveň metodicky usměrňuje práce na vypracování přehledu o souhrnu závěrečných účtů. V případě přebytku nebo deficitu státního rozpočtu navrhuje vláda parlamentu způsob rozdělení přebytku či řešení deficitu. Za všeobecné pravidlo lze v tržních ekonomikách považovat neúčelnost příjmů. Některé příjmy mohou být účelově vázány, ale zcela výjimečně. 26. Vyjmenujte základní modely fiskálního federalismu, resp. modely soustav rozpočtů. 3 základní modely fiskálního federalismu, resp. modelů soustav rozpočtů: 1) model jediného rozpočtu (plně centralizovaný model) - rozpočet vyššího stupně zahrnuje vlastní rozpočet + celkový sumář rozpočtů nižších stupňů - (v případě ČR to znamenalo, že státní rozpočet by zahrnoval vlastní státní rozpočet ČR a souhrn všech příjmů a výdajů všech rozpočtů krajských a místních úřadů. V konečném důsledku by to znamenalo, že státní rozpočet = soustava veřejných rozpočtů) 2) model relativní samostatnosti rozpočtů (kombinovaný model) - rozpočet vyššího stupně zahrnuje, kromě vlastního rozpočtu, jen některé příjmy a výdaje rozpočtů nižších stupňů = některé články rozpočtové soustavy jsou tedy relativně samostatné, resp. samosprávné 3) model autonomie rozpočtů - SR je zcela oddělen od ostatních veřejných rozpočtů - souhrnný rozpočet zjistíme pouze sumarizací příjmů a výdajů 27. Co je příčinou vzniku státního dluhu (přechodného, dlouhodobého) Dluh přechodný - kryje výkyvy hospodaření státu v běžném rozpočtovém období, způsobené časovým nesouladem příjmů a výdajů Dluh dlouhodobý - jehož příčinou je trvající deficitní hospodaření. Dlouhodobý státní dluh představuje nahromaděné schodky státního rozpočtu 28. Uveďte daňové příjmy státního rozpočtu. - poplatky (dálniční známka,...) přímé x nepřímé - cla - daně (dědická, darovací, DPH.) - pojistné na sociálního zabezpečení, které zahrnuje:důchodové pojištění, nemocenské pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

29. Uveďte členění výdajů státního rozpočtu podle funkcí státu. 1)ekonomického charakteru, které jsou spojeny se zásahem státu do ekonomiky (např. prostřednictvím výdajů na velké investice, do vědy a výzkumu, aj.), kdy stát musí zabezpečovat jak infrastrukturu, tak i progresivní odvětví a přitom sledovat ekonomický vývoj. 2) na státní správu, armádu a bezpečnost 3) na sociální, zdravotní, školské a kulturní účely 4) na splácení státního dluhu 30. Stručně charakterizujte pojem "finanční plán" a "ekonomický vztah" týkající se pojmu státní rozpočet. finanční plán (časové hledisko) - dělá se pro rozpočtové období a zahrnuje i rozpočtovou závěrku (úroveň příjmů a výdajů státu = bilance hospodaření) ekonomický vztah - shromažďování a rozdělování peněžních prostředků (cla, daně, poplatky..) 31. Uveďte dva základní přístupy k otázce vyrovnanosti státního rozpočtu a stručně je vymezte. Otázka vyrovnanosti SR, resp. problematika fiskální nerovnováhy lze vymezit 2 základními přístupy k realizaci fiskální politiky: 1. Keynesiánský přístup - předpokládá, že rozpočtové deficity, vyvolané expanzivní fiskální politikou v době hospodářského poklesu, budou kompenzovány rozpočtovými přebytky ve fázi rozmachu národního hospodářství, takže v delším časovém horizontu je rozpočet vyrovnán. 2. Fiskální monetarismus založen na striktním odmítání úlohy státu při stabilizaci poptávky. Jde o to, aby se schodek vyvíjel úměrně růstu peněžní zásoby. Existují limity, které určují, nakolik jsou schodky státního rozpočtu slučitelné s mírou růstu peněžní zásoby 32. V čem spočívá substituční efekt daní? Substituční - změny preferencí poplatníků, které se mění podle mezních užitků ze spotřeby. Závisí na mezní sazbě daně. 33. Souběžný vliv důchodové daně a vládních výdajů (za předpokladu fixních investic a spotřeby závislé pouze na důchodu) vyjadřuje vztah: Vysvětlete použité symboly. SOUBĚŽNÝ VLIV DŮCHOD.DANĚ A VLÁDNÍCH VÝDAJŮ graf

- Roste daňový výnos a snižuje se disponibilní důchod i spotřeba C a tím se zastaví expanzivní vliv růstu vládních výdajů G - Odezva daňového výnosu tlumí efekt růstu výdajů - Daňový výnos T je roven ty 34. Stručně charakterizujte modely sociálního zabezpečení Liberální model - podnikové zaopatření (spoléhá na jednotlivce, že se bude starat sám o sebe). Model sociálního pojištění - univerzální dávky ze SR (poskytuje velké množství dávek ze SR, ale předpokládá se, že si jednotlivec v průběhu života platí přes SR) Skandinávský model - kombinace předchozích (jednotlivec si spoří, sám se zaopatřuje a v případě potřeby mu stát pomůže) 35. Znázorněte graficky vliv vládních výdajů na velikost důchodu při fixní úrovni investic a spotřebě závislé na důchodu. Použité křivky a symboly vysvětlete. VLIV VLÁDNÍCH VÝDAJŮ - G - Přímka celkových výdajů (C + I + G) - Zavedení vládních výdajů zvyšuje výrobu z A do B 36. Matematicky odvoďte souběžný vliv důchodové daně a vládních výdajů na rovnovážný důchod. Matematické určení rovnovážného důchodu: Y = C + I + G C = Ca + c(1-t)y Dosazením spotřební funkce do rovnice celkového důchodu lze odvodit rovnovážný důchod: Y = (Ca + I + G) Y = G

37. Stručně charakterizujte pojem daňové incidence. Daňová incidence (incidence = dopad daní) - otázkou je kdo nese daňové břemeno Rozlišují se dva druhy incidence daně: Zákonný dopad - zajišťuje výběr daně (kdo odvání do st.rozpočtu) Skutečný dopad - ekonomické účinky daně (dopad na skutečného spotřebitele) 38. Stručně charakterizujte koncepce uplatňované při konstrukci invalidního důchodu. Starobní koncepce - invalidita je chápána jako předčasné zestárnutí a invalidní důchod jako předčasný starobní důchod Nemocenská koncepce - chápe invaliditu jako pokračující pracovní neschopnost a invalidní důchod jako dávku sociálního zabezpečení navazující na nemocenské poskytované při pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz 39. Charakterizujte stimulační a preventivní funkce sociální politiky. Stimulační funkce Posláním stimulační funkce je podporování žádoucího sociálního jednání jednotlivců a sociálních skupin jak v oblasti ekonomické, tak i mimo ni. Snaží se o ovlivnění výkonnosti pracovního potenciálu. Jedná se o opatření: o vzdělávací politiky o politiky zaměstnanosti o zdravotní politiky Preventivní funkce snaha předcházet určitým škodám na životě a zdraví, snaha předcházet nepříznivým sociálním situacím (chudoba, nezaměstnanost, alkoholismus, zdravotní poškození, kriminalita). Jedná se o: o existenční prevenci orientovanou na zvládání životního stylu o rozsáhlou osvětovou činnost (poradenství) 40. Vysvětlete pojem trojpilířový systém financování sociálního zabezpečení. Na financování SZ se podílejí: a) zaměstnavatelé b) pojištěnci c) stát = trojpilířový systém financování sociálního zabezpečení - zaměstnanec by měl přispívat na své pojištění, ovšem tak, aby nebyl neúměrně zatížen, u zaměstnavatelů a státu se pak jedná o princip solidarity a zájmu na fungování sociálního zabezpečení.

1. Rozpočtové zásady a) zásada úplnosti b) zásada jednotnosti c) zásada reálnosti a pravdivosti SR d) zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu e) zásada vyrovnanosti SR f) zásada publicity SR g) zásada přehlednosti SR 2. Rozpočtová pravidla (co nepatří mezi rozpočtová pravidla, asi 2 tam nepatří) a) pravidlo určení navrhovatele rozpočtu b) pravidlo způsobu vypracování výdajové stránky rozpočtu c) pravidlo přednosti výdajů před příjmy d) pravidlo schvalování rozpočtu e) pravidlo omezení přesunů v rozpočtu f) pravidlo alokace výdajů g) pravidlo vymezení příjmů, výdajů a rezerv h) pravidlo rozpočtového provizória i) pravidlo časového využití a účelovosti výdajů j) pravidelné sestavování a schvalovací procedury státního závěrečného účtu k) VŠEOBECNÉ PRAVIDLO: neúčelovost příjmů (příjmy nejsou k ničemu vázány) 3. Státní závěrečný účet Je výsledkem postrozpočtové kontroly plnění rozpočtu, která se provádí po skončení rozpočtového období. Předkládá jej MF vládě, poté sněmovně. Obsahuje: návrh na rozpuštění přebytku SR či řešení jeho deficitu. Podmínkou je dodržovat zásadu PUBLICITY Přílohou je: výsledek hospodaření samosprávných územních celků, závěrečné účty státních fondů, zpráva o stavu státních finančních A a P, přehled o státních zárukách a stavech fondů. 4. Instituce tvořící VS: Jsou to instituce státní správy a samosprávy: - prezident, kancelář prezidenta - parlament, vláda, justice - policie, armáda, orgány samosprávy (kraje, obce)

5. Veřejné statky netržní, polotržní a poručnické nebo také jako Jaký vliv má stát na rozhodování o alokaci zdrojů. NETRŽNÍ VEŘEJNÉ STATKY - - nejsou alokovány prostřednictvím trhu, do alokace i spotřeby zasahuje stát - - jejich produkce nepřináší zisk,volná směna mezi výrobcem a spotřebitelem neprobíhá - př.: armáda, státní správa, justice, policie, veřejné osvětlení POLOTRŽNÍ VEŘEJNÉ STATKY - - veřejně prospěšné statky, cena je sjednávána na trhu, stát však cenu ovlivňuje zásahy do produkce a spotřeby - - soukromý sektor tyto statky poskytuje, ale stát nechce, aby byly poskytovány za tržní cenu může je dotovat, rozsah cen se vývojem mění dle sociál. Situace obyvatel - př.: nájem, elektrická energie, pošta, telecom, dopravné, plyn PORUČNICKÉ VEŘEJNÉ STATKY - statky, u kterých má stát důvod rozhodovat za jednotlivce dle vlastních referencí (např. ZŠ, zdravotní služby) - stát může jednotlivce donutit užívat statek nařízením, zákonem, neboť je přesvědčen o jeho prospěšnosti pro jednotlivce (paternalismus) 6. Příčiny tržního selhání Selhání konkurence Existence veřejných statků Existence externalit Existence neúplných trhů Nedostatek informací Nezaměstnanost Nerovnováha a inflace 7. Příčiny růstu veřejných výdajů - stupeň rozvoje země - růst důchodu na obyvatele -ochrana ŽP - změny v populaci - mobilita - inflace - urbanizace - technologické změny 8. Čistě veřejné, soukromé a smíšené statky Čistě veřejné statky - jejich spotřeba je nedělitelná v kvantitě ani v kvalitě - jednotlivce nelze ze spotřeby vyloučit - mezní užitek se rovná 0 změna U1 ku změna U2 = 0 jak se změní mezní užitek jedné osoby, zvýší-li se užitek druhé osoby - nemožnost a neprospěšnost výlučné spotřeby - náklady na tyto statky nezávisí na počtu spotřebitelů služby: armáda, policie, hasiči, soudci, veřejná správa

Smíšené statky (částečně veřejné) - jejich spotřeba je dělitelná v kvantitě, ale nedělitelná v kvalitě tzn., že jednotlivce lze vyloučit ze spotřeby - rozšiřování kvantity často vede ke snižování kvality - mezní náklady (mn) na dodatečného spotřebitele jsou větší, ale jsou velmi nízké (mohou být téměř nulové) - možnost, ale neprospěšnost výlučné spotřeby služby: např. školství Soukromé statky - spotřeba je dělitelná (kvalita nedělitelná) - vyloučení ze spotřeby je možné, ale nebylo by spravedlivé - statky soukromé ( každý by si je měl pořídit sám), ale jsou finančně nepřístupné, proto jeposkytuje veřejný sektor - mezní náklady (mn) spojené se zvýšením počtu spotřebitelů služby: např. vysoké školství v ČR 9. Rozdíl mezi daněmi a odvody 1) daně - zákonem stanovené platby nenávratného charakteru - právní norma stanovuje metodiku výpočtu daně - vybírají finanční úřady i jiné státní orgány - daň je finanční vztah mezi plátcem daně a státem - daně se vybírají od soukromopodnikatelských subjektů a od obyvatelstva 2) odvody - povinné zákonem - platby nenávratného charakteru - odčerpávání části výnosů od státních podniků, rozpočtových a příspěvkových organizací - ekonomická podstata - přerozdělování finančních prostředků v rámci státního vlastnictví majetku 10. Faktory ovlivňující příjmy státního rozpočtu výši příjmů SR a. úroveň a vývoj cen (přímá úměra) b. úroveň vlastních nákladů podnikatelské sféry (vliv na daň z příjmů) c. uplatňována mzdová politika (zdanitelné příjmy zaměstnanců; mzdy daně náklady podnikatele: příjmů) d. zdaňování bezpracných příjmů z kapitálového majetku;.. e. dotační politika f. rozsah daňové soustavy a výše daňových sazeb g. rozsah majetku spravovaného státem

11. Reálný užitek, pojem, druhy či Problémy spojené s hodnocením efektivnosti veř.výdajů Efektiviva veřejných výdajů se hodnotí za pomoci analýzy výnosů a nákladů. Projekt se realizuje tehdy, je-li užitek pro společnost větší, než-li náklady. Reálný užitek = užitek, který získá konečný uživatel veřejného projektu představuje přírůstek blahobytu společnosti. DRUHY: 1) přímé vztahují se k hl. cíli projektu (elektřina) nepřímé - vedlejší produkt projektu (regulace vodních toků, nová pracovní místa) 2) hmotné - lze oceňovat na trhu (energie) nehmotné - nelze oceňovat na trhu (dovolená na přehradě, odpočinek, nelze ocenit) 3) konečný - užitek přímo pro spotřebitele plynoucí z daného projektu (dostatek el.energie) užitek jako meziprodukt (vytvoření vodní nádrže, násada ryb) 4) vnitřní - uvnitř příslušné oblasti, kde je projekt realizován (v rámci regionu) vnější - projevuje se mimo oblast, kde byl projekt realizován (vedlejší region) 12. Základní postupy veřejné volby Cílem je snaha o optimalizaci přijatých rozhodnutí A) pravidlo jednomyslné shody - všichni zúčastnění musí souhlasit s návrhem řešení B) pravidlo většiny - s návrhem souhlasí nadpoloviční většina (prostá většina) C) pluralita hlasování - voliči seřadí jednotl.návrhy dle svých preferencí. Vítězí varianty, jež se nejčastěji umístily na 1.místě D) hlasování de počtů získaných bodů - každý volič má přidělen počet bodů a ty přiřazuje k návrhům. Vítězí maximální počet bodů Problémy veřejné volby: a) hlasovací paradox b) Arrowův zákon nemožnosti c) volič - medián 13. Mimoekonomické faktory rozsahu VS a) geopolitický b) kulturně-náboženský c) historický d) politický

14. Nedaňové příjmy SR a daňové příjmy SR NEDAŇOVÉ: příjmy od stáních podniků příjmy od rozpočtových a příspěvkových organizací přijaté úroky a výnosy ze státního majetku splátky vlastních úvěrů (domácí, cizí) splátky návratných finančních výpomocí emisní výnosy ze státních cenných papírů DAŇOVÉ: - poplatky (dálniční známky) - cla a daně (DPH, dědická, darovací) - pojistné na sociálním zabezpečení (důchod., nemocenské pojištění, příspěvky na stát.politiku) Zaškrtávací - co jsou daňové příjmy státního rozpočtu a) poplatky u lékaře b) poplatek za psa c) rozvojová daň d) poplatek u lékaře Pozor - rozvojová daň je chyták, nic takového neexistuje. 15. Typy užitků plynoucích z veřejných výdajů, Smysl hodnocení ekonomické efektivnosti A) peněžně vyjádřitelné zisk, příjem, úspora nákladů B) peněžně nevyjádřitelné či obtížně vyjádřitelné - vytvoření nových pracovních míst, zlepšení ŽP, zdravotního stavu obyvatelstva 16. Maastrichtská smlouva Pro vstup do EU požaduje: - schodek veřejného rozpočtu max. 3% HDP - veřejný dluh maximálně 60 % HDP 17. Která kritéria se používají pro hodnocení veřejného dluhu maastrichtská

18. Funkce státního rozpočtu Vyrovnaný SR V = P Nevyrovnaný SR V = P a) P>V přebytkový rozpočet b) P<V schodkový /deficitní/ rozpočet POJEM: Rozdělování (distribuce) ale hlavně přerozdělování důchodů. Souhrn peněžních vztahů v oblasti tvorby, rozdělování a užití centralizovaného peněžního fondu. Státní rozpočet funguje na principu: Nenávratnosti (daně), Neekvivalence, Nedobrovolnosti FUNKCE: a) alokační stát alokuje prostřednictvím SR zdroje do produkce veřejných statků netržních i polotržních, které poskytuje sám nebo je nakupuje od soukromého sektoru. Příjemcem je obyvatelstvo b) redistribuční přerozdělování HDP, respektive národního důchodu, cílem je zmírnit negativní dopady tržního mechanismu do sociální oblasti c) regulační uplatňována v době nerovnovážného ekonomického vývoje. Jde o přímé zásahy o soukromého sektoru (regulace cen, mezd, zaměstnanosti) d) stabilizační cílem je eliminace tržního selhání a minimalizace společenských ztrát z využití zdrojů, zejména v obdobích nerovnovážného vývoje tržní ekonomiky e) kontrolní kontrola příjmů a výdajů SR 19. Příčiny státního dluhu, ukazatelé dluhu Státní dluh = rozpočet deficitního charakteru. Buď je přechodný nebo dlouhodobý Příčiny vzniku deficitu SR: a) nedostatečné daňové příjmy b) příliš velké rozpočtové výdaje Vznik státního dluhu: * půjčka ze zahraničí * půjčka od domácích subjektů. Velikost SD se posuzuje dle jeho podílu na HDP. V roce 2006 byl SD: 802,5 mld. = 24,9 % HDP Posuzování velikosti státního dluhu - UKAZATELÉ DLUHU: a) poměr k HDP lze posoudit likviditu ekonomiky a likviditu tržeb investorů b) podíl placených úroků z dluhu na HDP ukazuje na potřebu daní k úhradě úroku c) podíl dluhu v rukou veřejnosti na HDP váha celkového dluhu systému likvidity veřejný dluh / suma likvidních aktiv = nabídka peněz v ekonomice (v %)

20. Členění příjmů SR A) dle zdrojů SR: * daně * poplatky * odvody * cla * splátky *emisní výnosy B) z hlediska návratnosti - návratné - nenávratné C) z časového hlediska - běžné (každoročně se opakují) - kapitálové (většinou jednorázové) D) dle četnosti výskytů a možností odhadu - pravidelné - nepravidelné E) dle stupně dobrovolnosti - mandatorní (závazně vymezené) - fakultativní (dobrovolné, př. dary apod.) F) dle vlastnické dispozice - příjmy se soukromého vlastnictví - příjmy ze státního vlastnictví 21. Vlastnosti daňového systému nebo také jako daňové principy, či jako principy spravedlivého daňového systému - spravedlnost - flexibilita - ekonomická efektivnost - administrativní jednoduchost - politická průhlednost a právní dokonalost 22. Modely sociálního zabezpečení Liberální model významněji se zde uplatňuje podnikové zaopatření Model sociál.pojištění zahrnuje min. 1 univerzální dávku ze SR (př. dětské přídavky) a může být doplněno podnik.zaopatřením Skandinávský model - kombinace univerzálních dávek a soc.pojištění. Vyvinul se z liberálního modelu - všechny modely zahrnují sociál.pomoc. Převažuje model sociál.pojištění, v němž převažují dávky závislé na výdělku. Ve vyspělých zemích je sociální pojištění odděleno od SR.

23. Substituční efekt daní Každá daň má dva efekty: a) substituční změny preferencí poplatníků b) důchodový snížení disponibilního důchodu Substituční efekt daní: poplatník mění své preference s tím, jak se mění jeho mezní užitky ze spotřeby zboží, výnosu z práce, a podobně. Velikost závisí na mezní sazbě daně (přímo úměrně) 24. Daňová incidence = zatížení. Důležitou otázkou je, kdo nese daňové břemeno, tj. kdo je určen jako plátce a komu se skutečně sníží jeho disponibilní důchod v důsledku zdanění. Rozeznáváme dva druhy incidencedaně: a) zákonný dopad - zajišťuje výběr daně b) skutečný, ekonomický dopad daně - ekonomické účinky daně Pro daňovou praxi má větší význam zákonný dopad (zajišťuje výběr daně), pro zkoumání vlivu daně má větší význam dopad skutečný. 25. Při konstrukci invalidního důchodu se uplatňuje a) starobní koncepce invalidita chápána jako předčasné zestárnutí a invalidní důchod jako předčasný starobní důchod b) nemocenská koncepce invaliditu chápe jako pokračující pracov.neschopnost a invalidní důchod jako dávku soc.zabezpečení navazující na nemocenské poskytované při pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz 26. Trojpilířový systém Tvoří ho: - příspěvky na sociálním zabezpečení placené zaměstnavateli - pojištěnci - státní dotace Ideovým základem je, že zaměstnanec by měl přispívat na své pojištění ovšem tak, aby nebyl neúměrně zatížen. U zaměstnanců státu se pak jedná o princip solidarity a zájmu na financování sociálního zabezpečení. V průměru EU mají největší váhu: a) příspěvky zaměstnavatelů cca 40% b) dotace státu cca 35 % c) dotace zaměstnanců cca 25 %

27. Společenské potřeby - potřeba organiz. uspořádání společnosti - potřeba ochrany osoby a majetku - potřeba zajištění spravedlnosti - potřeba ochrany území 28. Vybrat co patří do sektoru existenčních jistot a popsat - zaměstnanost (p. existenční jistoty cestou práce) 1. VS sám nabízí práci, 2. VS intervenuje do tržního sektoru - sociální zabezpečení (p. existenční jistoty jinou cestou) 1. sociální pojištění, 2. sociální podpora 3. sociální pomoc - ochrana životního prostředí 29. Vysvětlit tezi dlužíme si sami sobě Dopady státního dluhu - Souvisí s otázkou velikosti placených úroků a zátěže státního dluhu pro obyvatelstvo. Problém je, že občané vlastně dluží sami sobě stát vydá obligace, člověk koupí dluhopis zaplatí daně a čekají, až se jim z daní vrátí úrok (= stát platí úrok z daní) Úroky se platí z daní, které jsou vybírány od poplatníků. Část těchto daní se jim však vrátí v podobě výplaty úroků. Výplata úroků tak představuje dluh, který si poplatníci dluží sami sobě. Proto státní dluh nemůže být zátěž pro obyvatelstvo, na rozdíl od soukromého dluhu, kdy dluží jiné osobě. Tvrzení dlužíme sami sobě neuvažuje možnost, že naakumulovaný dluh by mohl vést fiskálnímu vyloučení a k neuznání dluhu státem. 30. Ekonomické faktory ovlivňující rozsah a strukturu VS Fáze ekonomického rozvoje a. ekonomicky zaostalá země b. rozvojová země c. země v industriálním stádiu d. země v postindustriálním stádiu Bariéry ekonomického růstu e. bariéra spotřeby f. bariéra výkonnosti

31. Stručně popsat fáze rozpočtového procesu a) sestavení návrhu rozpočtu ministr financí, zhruba v polovině roku musí být předložen b) projednání a schválení rozpočtu v zákonodárném sboru - vláda předkládá PS návrh, ta má 3 měsíce na projednání, které probíhá ve 3 čteních c) Možnosti změny rozpočtu během rozpočtového období, zda mohou být nějaké přesuny, v rámci rozpočtu d) Plnění veřejného rozpočtu je projevem realizace VR uskutečňují se platby, na úrovni státu ČNB, na úr. Obcí banky e) Uplatňování kontrolní funkce během rozpočtového období průběžná kontrola hospodaření, zaměřena na pohledávkové plnění f) Postrozpočtová kontrola plnění rozpočtu ve státním závěrečném účtu předkládá Ministerstvo financí PS, návrh na rozpuštění přebytku, řešení deficitu, musí být zveřejněn zásada publicity 32. Struktura rozpočtu PŘÍJMY STÁTNÍHO ROZPOČTU A) Daňové příjmy a. Daně (z příjmu, silniční, darovací ) b. Cla (určitá forma nepřímé daně) c. Poplatky (př: užívání silnic, soudní poplatky) B) Nedaňové a. Odvody (od státních podniků, příspěvkových org.) b. Přijaté úroky a výnosy (ze státního majetku) c. Přijaté splátky (z úvěrů) d. Emisní výnosy (státní dluhopisy, pokladniční poukázky) VÝDAJE STÁTNÍHO ROZPOČTU a) výdaje na nákup zboží a služeb b) transferové platby

33. Fce veřejného sektoru (co by měl VS dělat) - Korigovat nedokonalou alokaci zdrojů - Stanovit pravidla podnikání v oblasti právní, měnové a sociální s ohledem na lidská práva a ochranu životního prostředí (optimální podmínky pro trh) - Čelit monopolním jevům v ekonomice - Produkovat veřejné statky - Vyrovnávat působení externalit - Uplatňovat stabilizační politiku v oblasti ekonomické a sociální + alokační, distribuční, stabilizační, regulační, kontrolní, stimulační 34. Hodnocení projektů z dlouhodobého hlediska - jaké faktory ho ovlivňují. V tomto případě je velmi důležitý pojem a volba diskontní sazby Lze ji vypočítat jako sumu přínosu investice, které lze dělit lety, přinášející zisk nebo životnosti dané investice, projektu. Čím vyšší bude úroková míra, tím bude výnosnost projektu menší. Nabízí se 2 možnosti: 1/soukromá diskontní sazba odráží volbu spotřebitele v soukromém sektoru mezi současnou a budoucí spotřebou, čili respektuje individuální ocenění budoucí spotřeby ve vztahu k současné spotřeby. 2/Společenská diskontní sazba veřejný sektor si stanová svojí úrokovou míru. Důvodem náhrady soukromé diskontní sazby společenskou může být stav, kdy obyvatelstvo dává přednost současné spotřebě před budoucí spotřebou. 35. Ochranná funkce sociální politiky Jedná se o řešení již vzniklých sociálních událostí, kdy jedinec či sociální skupina je znevýhodněna ve vztahu k ostatním, ať již v ekonomickém, či sociálním smyslu. Ochranná funkce plyne: a) primárně z humanitárních snah společnosti; b) sekundárně z potřeby ochrany člověka jako pracovní síly. 36. Veřejná správa (VS) = určitá část národního hospodářství, která je financována z veřejných zdrojů, je řízena veřejnou správou, rozhoduj se v ní veřejnou volbou a podléhá veřejné kontrole o veřejné zdroje = veřejné rozpočty, fondy místních samospráv, kulturní fondy atd. o veřejná správa = představována státní správou a územní samosprávou o veřejná volba cíl = harmonizovat individuální zájmy členů společnosti na určitém principu s cílem něčeho dosáhnout, získávat občany určitou ideou = volby občané tak rozhodují, co by se mělo dělat o veřejná kontrola = hlídá, co všichni dělají

37. Hlavní problémy VS, co řeší VS Problémy: - jak uspořádat veřejný systém tak, aby byl spravedlivý a zároveň neomezoval svobodu jednotlivce - jaký by měl být rozsah VS - jak uspořádat veřejné instituce a stanovit jejich dělbu práce a rozsah pravomoc - jak zabezpečit příjmy pro fungování VS - jak řídit výdaje VS - otázka vzájemné koexistence (soužití) VS a soukromého sektoru Co VS řeší: co se má vyrábět, resp. zabezpečovat jakým způsobem bezplatně či za poplatek pro koho bude produkt určen všem občanům nebo jen některým a za jakých podmínek jak se bude o výrobě, resp. přidělování statků rozhodovat kdo bude rozhodovat, jakým způsobem, rozdělování pravomocí, jak se bude kontrolovat 38. Určení velikosti užitku základem je čistý užitek (U N) a čistý užitek projektu je chápán jako spotřebitelský přebytek = rozdíl mezi tím, co by spotřebitelé byli ochotni zaplatit za určité množství statku a tím, co zaplatit musejí 39. Problémy spojené s hodnocením efektivnosti veřejných výdajů Efektivnost veřejných výdajů = E (ČU) vklady (IN) IN.. investiční náklady nákladové ukazatele efektivnosti investic (používají se, pokud nelze vyčíslit užitek a) vymezení všech možných užitků a nákladů b) měření užitků ( vyjádření jejich hodnoty) c) víceúčelovost projektu 40. Modely soustav rozpočtů Model jediného rozpočtu = plně centralizovaný model, tzn. nejvyšší rozpočet na úrovni státu Model relativní samostatnosti rozpočtů = kombinovaný model nejvyšší rozpočet obsahuje jen některé příjmy a výdaje nižších Model autonomie rozpočtu = plně decentralizovaný model, rozpočty jsou zcela autonomní, státní rozpočet je zcela oddělen od ostatních veřejných rozpočtů

41. Potřeby = charakterizována jako pociťovaný nedostatek a) společenské jsou důsledkem života ve společnosti ostatních - potřeba organizovaného uspořádání společnosti; potřeba ochrany osoby a majetku; potřeba zajištění spravedlnosti; potřeba ochrany území, na kterém žije. b) individuální jsou dány existencí člověka, jsou předpokladem jeho života - potřeba výživy, bydlení, odívání, ochrany zdraví, vzdělání, dopravy, poznání, informací, spojů, estetických zážitků 42. Členění veřejného sektoru (podle charakteru uspokojovaných potřeb) Struktura VS Sektor společenských služeb - nejstarší součást VS - je financován z veřejných zdrojů (ze státního rozpočtu) - produkuje čistě veřejné statky je představován veřejnou správou, armádou, policií, justicí Sektor lidského faktoru - smyslem je zachování, zkvalitňování a celkový rozvoj lidského faktoru - poskytuje částečně veřejné statky (smíšené) školství, zdravotnictví, kultura, sportovní vyžití, soc. služby Sektor poznání a informací - smyslem je uspokojování potřeby poznání - statky částečně veřejné zahrnuje : Vědu a výzkum, Uchování a distribuce informací (knihovny), Masmedia Sektor technické infrastruktury - statky, které potřebují všichni, mají charakter statků veřejných - zabezpečení vysoce investice náročné s dlouhou dobou vázanosti investičních prostředků zahrnuje : Rozvoj vody energií, Dopravu, Spoje Sektor soukromých statků - jedná se o vyloženě soukromé statky zahrnuje : Bydlení, Ostatní soukromé statky (os. auta pro postižené) Sektor existenčních jistot - Zaměstnanost - Sociální zabezpečení (sociální pojištění, sociál.podpora, sociál.pomoc) - Tvorba a ochrana ŽP

43. Rozsah veřejného sektoru posuzuje se pomocí ukazatelů, které umožňují určitou srovnatelnost, a to jak v čase, tak v prostoru a) podíl veřejných výdajů na HDP b) pružnost veřejných výdajů c) struktura veřejných výdajů d) podíl počtu pracovníků ve VS na celkovém počtu pracovníků v NH e) podíl počtu pracovníků ve VS na celkovém počtu obyvatel f) podíl příjmů pracovníků ve VS na celkových příjmech ze závislé činnosti pracovníků činných v NH 44. Členění veřejných statků A) dle ekonomických vlastností Nerivalita Nevylučitelnost Nezmenšitelnost spotřeba více osobami, aniž by si tyto vzájemně konkurovaly - spotřebitele nelze ze spotřeby vyloučit, ať konkuruje či nikoli - spotřeba jednotlivce nemá vliv na množství spotřeby ostatních B) dle vlivu státu na rozhodování a alokaci zdrojů Netržní veřejné statky Polotržní veřejné statky C) dle způsobu spotřeby Čistě veřejné statky Částečně veřejné statky 45. Rozdíl mezi finální a společ. a individuální potřebou - potřeby výrobní (pociťuje je člověk v postavení výrobce) - potřeby finální (konečné, spotřební pociťuje je spotřebitel za účelem zachování své existence a její kvality /životní úroveň, způsob života) Smyslem národního hospodářství je uspokojovat finální potřeby (předpokladem je uspokojení výrobních potřeb). VS primárně uspokojuje finální potřeby.

46. Nástroje restriktivní a expanzivní fiskální politiky Fiskální politika = tento typ hospodářské politiky provádí vláda s cílem: regulovat agregátní poptávku (krátkodobý cíl) a ovlivnit ekonomický růst, stabilizovat cenovou hladinu a snížit nezaměstnanost na její přirozenou míru (dlouhodobý cíl) Nástroje restriktivní fiskální politiky: pokles vládních nákupů statků a služeb pokles transferových plateb růst autonomní daně růst sazby důchodové daně Nástroje expanzivní fiskální politiky: - růst vládních nákupů statků a služeb růst transferových plateb pokles autonomní daně pokles sazby důchodové daně 47. Faktory ovlivňující nabídku veřejných statků (faktory ovlivňující rovnováhu veř.statků) a) otázka veřejného rozhodování a politického procesu b) spotřeba VS je pro všechny stejná (cena jiná) c) závislost na rozdělení příjmů ve společnosti 48. Nástroje přidělování veřejných statků A) EKONOMICKÉ NÁSTROJE - cenový mechanismus (poplatky za služby) - čekání na poskytnutí statku B) ADMINISTRATIVNÍ NÁSTROJE - jednotná úroveň nabídky všem potenciálním spotřebitelům. 49. Funkce veřejného sektoru Alokační, regulační, stabilizační, distribuční, stimulační, kontrolní 50. Zdroje financování VS A) soukromé finance získané pro konkrétní účel, slouží k jejich spotřebě nebo pro uspokojení potřeb jiných osob B) veřejné finance čerpané z veřejných rozpočtů přerozdělováním zdrojů

51. Podmínky efektivního využívání zdrojů v tržní ekonomice a) paretovsky optimální alokace zdrojů - za určitých podmínek vede konkurenční prostředí k takové alokaci zdrojů, kde si nikdo nemůže polepšit, aniž by si někdo jiný pohoršil MMZ = ( U1 / U2 ) = 0 b) MU = MN mezní užitek = mezním nákladům 52. Úloha VS při řešení extrémního rozdělování příjmů I když je ekonomika v paretovském optimu, může docházet k extrémnímu rozdělování příjmů. 1. POLARIZACE CHUDOBY chudý člověk je špatným spotřebitelem, nemá prostředky na zkvalitňování své osobnosti, snižuje úroveň lidského potenciálu celé psolečnosti 2. POLARIZACE BOHATSTVÍ koncentrace bohatství v rukou malého % obyvatel má také negativní důsledky, např. plýtvání zdroji, korupce politiků Polarizace bohatství a chudoby přináší problémy nejen v jedné zemi, ale i MEZI zeměmi. 53. Podmínka efektivnosti pro veřejné statky - rozhodující je určení velikosti efektivní nabídky, tj. kdy nastane stav paretovské optimality Stanovit velikost efektivní nabídky můžeme za pomoci: a) křivky produkčních možností a indiferentní křivky b) křivky nabídky a poptávky 54. Určení velikosti veřejných výdajů 3 okruhy problémů: a) jak rozdělit celkový objem prostředků mezi alternativní projekty, tj. jak určit strukturu rozpočtu při jeho fixním objemu b) jak stanovit vhodný objem rozpočtu c) jak financovat nedělitelné projekty

55. Určení velikosti výdajů na veřejné projekty Je třeba přihlédnout k: A) zda se jedná o projekty - dělitelné - nedělitelné B) - zda je třeba rozdělit přidělené zdroje mezi různé projekty, tzv. fixní rozpočet - nebo zda je třeba stanovit samostatný objem rozpočtu, tzv. měnící se rozpočet 56. Posuzování efektivnosti veřejných výdajů U veřejných výdajů se chápe efektivnost jako hospodárnost ve výdajích a účelnost, neboli užitečnost. Výsledkem je pak celková efektivnost. a) smysl hodnocení ekonomické efektivnosti (posouzení návratnosti kapitálu, efekty veřej.výdajů) b) kritéria hodnocení ekonomické efektivnosti c) identifikace finančních a ekonomických toků Příčiny neefektivnosti: 1) Neznalost preferencí občanů 2) Alokační neefektivnost 3) Produkční neefektivnost 4) Neoprávněnost zařazení určitého projektu k realizaci v rámci veřejného sektoru 57. Výdaje na dělitelné projekty a nedělitelné projekty DĚLITELNÉ PROJEKTY 1) Fixní objem rozpočtu optimální rozdělení dané částky mezi určité projekty. Dostaneme určitý objem prostředků a tento musíme rozdělit (např. školství) 2) Měnící se objem rozpočtu stanovení samotného objemu rozpočtu, tj. jak rozdělit celkové zdroje mezi soukromý a veřejný sektor NEDĚLITELNÉ PROJEKTY 1) Fixní objem rozpočtu rozdělování určitého objemu peněžních prostředků na několik akcí. Pořadí pro výběr akcí se stanoví podle těchto kritérií: - podle poměru užitku k nákladům - podle velikosti čistého užitku - podle maximalizace nespotřebovaného zdroje 2) Měnící se objem rozpočtu stanovení samotného objemu rozpočtu, tj. jak rozdělit celkové zdroje mezi soukromý a veřejný sektor. Zde se však na rozdíl od dělitelných projektů musí dodržovat pravidlo, že veřejný projekt lze realizovat až tehdy, je-li užitek větší než náklady.

58. Rozpočtová soustava: Soustava veřejných rozpočtů včetně vztahů fungujících uvnitř této soustavy a instituce, které zabezpečují chod. Státní rozpočet (nejvyšší) Regionální rozpočty (střední úroveň) Místní rozpočty (nejnižší úroveň) Rozpočty finančních účelových fondů Soustava rozpočtových orgánů 59. Sociální politika Cíle: * zlepšení základních životních podmínek obyvatelstva * zabezpečení sociální suverenity Státní sociální politika: a) aktivní přednostně usiluje o prevenci b) pasivní řešení již vzniklých sociálních problémů Aktivní a pasivní nezaměstnanost (politika nezaměstnanosti): Pasivní - zmírňuje se dopad nezaměstnanosti vyplácením dávek v nezaměstnanosti. Jde o zprostředkování zaměstnání uchazečům o práci a také hmotné zabezpečení uchazečů o práci Aktivní - je snaha snížit nezaměstnanost udržením vysoké zaměstnanosti. Jde o souhrn opatření směřujících k zajištění rovnováhy na trhu práce. Funkce sociální politiky: Ochranná jedná se o řešení již vzniklých sociálních událostí, kdy jedinec či sociální skupina je znevýhodněna ve vztahu k ostatním ať již v ekonomic. či sociál. smyslu. Cílem je odstranění např. nezaměstnanosti., škodlivého prac. prostředí apod. Rozdělovací a přerozdělovací touto fcí je určován podíl jednotlivců na ekonomic.činnosti a na společenském bohatství. Řeší co, jak, komu za co a podle čeho rozdělovat. Je třeba zajistit *všem rovné šance *důstojné podmínky všem *fungování společens.systému *odstranění nedokonalosti konkurence Stimulační posláním je podněcování, podporování, vyvolávání nežádoucího sociální jednání jednotlivců a sociálních skupin jak v oblasti ekonomické, tak i mimo ni. Snaží se o ovlivnění výkonnosti pracovního potenciálu

Preventivní rozumí se zde snaha předcházet určitým škodám na životě a zdraví, snaha předcházet nepříznivým sociálním situacím (chudoba, nezaměstnanost, alkoholismus). Jedná se o: a) existenční prevenci orientovanou na zvládání životního stylu b) rozsáhlou osvětovou činnost (poradenství) Homogenizační zabezpečuje zmírňování sociálních rozdílů v životních podmínkách sociálních subjektů a k odstraňování neodůvodněných nerovností. Jedná se o proces, v němž společnost dospívá k poskytování stejných šancí: vzdělávat se, pracovat, pečovat o své zdraví. 60. Určení rovnovážného důchodu 61. Důvody zásahu státu do ekonomiky A) Tržní selhání selhání konkurence, existence veřejných statků, existence neúplných trhů, existence externalit, nedostatek informací, nerovnováha a inflace, nezaměstnanost B) Obecně prospěšné statky - statky, jejichž spotřebu stát nařizuje Škodlivé statky - jejich spotřebu se stát snaží snížit, zakázat nebo omezit (alkohol, cigarety)

1) jak ovlivňují trh veřejné statky a nedostatek informací některé informace mají charakter veřejných statků (potřebují je všichni). Náklady na získání jsou velké, takže soukromá osoba není schopna je poskytovat, protože cena by nezajistila potřebný zisk (předpověď počasí, dopravní informace). Veřejný sektor zajišťuje tyto informace jako veřejná statek zdarma, nebo za cenu nákladů (veřejnoprávní TV a rozhlas) 2) jaké jsou principy spravedlivého daň.systému podstatou je stanovit spravedlivý podíl jednotlivce na nákladech vlády. Rozeznáváme dvě hlediska: a) princip prospěchu (ekvivalence) = platba by měla odpovídat užitku b) princip platební schopnosti = spravedlnost ve vertikálním a horizontálním pojetí principy efektivnosti daňového systému Je zkoumán vliv daní na ekonomické chování subjektů (otázka daňového břemene). Daňové břemeno je tvořen: -daňovým výnosem, -administrativními náklady, - nadměrným daňovým břemenem 6) Fce soc. zabezpečení: - péče o zdraví,- - zabezpečení při pracovní neschopnosti, - zabezpečení matek v mateřství, - pomoc při výchově dětí v rodině, - zabezpečení při invaliditě, stáří a nezaměstnanosti TESTY Z CHEBU 2009: 1) co patří mezi rozpočtová pravidla - zaškrtávací jak ovlivňují trh veřejné statky a nedostatek informací jaké jsou principy spravedlivého daň.systému 2) Co nepatří mezi rozpočtová pravidla: bylo tam asi 8 možností a nepatřili tam jenom 2. Vzorec pro souběžný vliv důchodové daně a vládních výdajů a popsat proměné, byl to výběr ze 3 vzorečků Na příkladech uvést reálné užitky Co je státní závěrečný účet členění sektorů podle charakteru uspokojovaných potřeb Graf byl ztráta z centrálně stanovené spotřeby.

3) MU veřejných statků jak se měří státní dluh rozdíl mezi odvody a daněmi co ovlivňuje růst veřejných výdajů (chtěla 5 faktorů) popsat sektor společenských potřeb graf byl multiplikativní model vliv důchodové daně 4) a) Úloha veřejného sektoru při extrémním rozdělování (příjmů nebo statků, nevim) b) modely fiskálního federalismu (otázka za pět bodů) c) Funkce sociální politiky (kroužkovací otázka bylo tam na výběr něco jako stimulační, redistribuční, homogenizační atd.) d) Okruhy problémů při stanovení veřejných výdajů e) Charakterizuj pojem státní rozpočet f) GRAF: neefektivnost soukromého sektoru při poskytování veřejných statků 5) a) Nástroje používané při rozdělování veřejných statků b) Průběh veřejné volby c) Rozdíl mezi zákonným a skutečným dopadem daně (to je v daňové incidenci) d) příjmy státního rozpočtu nedaňové (kroužkovací otázka) e) GRAF 6) Co je státní rozpočet (hlediska členění) Funkce sociálního zabezpečení Graf neefektivnosti soukromého sektoru (při poskytování veřejných statků) 7) Vysvětlit důchodový a substituční efekt Problémy efektivnosti veřejných statků - měly tam být to o reálných užitcích atd. neekonomické vlivy ovlivňující velikost a strukturu veřejného sektoru (geopoliticjé, kulturně... Velikost veřejného dluhu může činit Graf spotřebitelského užitku - a vysvětlit- 8) Jaké faktory ovlivňují příjmy státního rozpočtu. Daňové příjmy státního rozpočtu. Vzoreček zahrnující vliv důchodové daně a vládních výdajů, zaškrtávací, vysvětlit proměnné. Jaký vliv má stát na rozhodování o alokoci zdrojů. Graficky znázorni efektivní nabídku veřejných statků pomocí křivky produkčních možností a indiferenčních křivek, slovně popiš. Instituce veřejného sektoru.