ROK 1950 Politický život Konec poloviny 20. století nás zastihuje v rušném vývoji spoleenského dní. Od r. 1948 jsou v obci 2 politické strany : sl. strana komunistická a sl. strana lidová. Pi slouení v r. 1948 pešlo 25 sociálních demokrat do strany komunistické ostatní zstali bez politické píslušnosti. sl. strana socialistická se u nás neustavila. ecké dti V ozdravovn Nový život se objevily ecké dti. Byly to dti eckých vlastenc, kteí bojovali proti feudalismu za nový spoleenský ád. Pozdji se uplatnily v Tesle Rožnov. Letošní rok je také rokem vypuknutí korejské války. MNV V rámci reorganisace Národních výbor byl MNV reorganisován takto : Pedseda : Jan Bíl 58 I. místopedseda : Julius Fiurášek 39 II. místopedseda : Antonín Vašut lenové rady MNV : Ludvík Kantor, Michal Maceek 40, Jureka Rudolf 29, Dominik Maceek 180, Josef Ze lenové MNV : Kenek Julius 236, Mäuthner Josef, Vašut František, Metodj Prorok, Jindich Kysuan, editel školy, Anna Ondryášová porodní asistentka, Mikulenka František 166, Robert Vítek. Za SM Karel Pavlát, František Juroška. Za sl. stranu lidovou : Janíek František mladší, Josef Skalík 62, Vladislav Krištof 76. Jako referenti : Bohumil Skalík a František Ondryáš. Náhradníci : Bedich Fiurášek 49, Juíek Jií 165, Jindiška Kenková, František Chrbját, Pavel Petek. Jednotlivé referáty byly rozdleny takto : Referent pro všeobecné vci, plánovací a bezpeností : pedseda MNV Jan Bíl Referent finanní : Ludvík Kantor Referent zemdlský : Michal Maceek Referent práce, sociální pée a zdravotnictví : Rudolf Jureka 29 Referent hospodáský a technický : Dominik Maceek 180 Školský a osvtový referent : Julius Fiurášek Pestala existovat místní školní rada. Poslední schze MŠR byla 20.12.1949. V nové školské komisi jsou zastoupeni : Antonín Vašut, František Mikulenka, Michal Juroška 66, František Mikuda. Zrušena je také osvtová rada. Nový místní národní výbor složil slib do rukou pedsedy ONV. Kroupy dne 10. kvtna 1950.
Sítání lidu národní sítání Bylo provedeno ve dnech 1. 10. bezna 1950. Sítání provedlo 5 sítacích komisa (mezi nimi i kroniká) a 1sítací revisor Josef Holák, editel školy. Sítání se provádlo dm od domu na obsáhlých blanketech. Výsledek : Poet dom v obci : 344, z toho 315 obydlených a 29 neobydlených Poet pítomných osob : 1690, a to : v bytech 1 431, v hotelích a ozdravovnách 259. Zemdlských závod v obci : 301, a to : 68 závod s výmrou pdy do 1 ha 38,81 ha 141 závod s výmrou pdy do 5 ha 396,12 ha 74 závod s výmrou pdy do 10 ha 507,88 ha 15 závod s výmrou pdy do 20 ha 193,13 ha 3 závody nad 20 ha 93,99 ha Zde nepatí závody ležící v katastru jiných obcí a pda nepatící k zemdlským závodm, t. j. cesty, vodní toky atd. Není zahrnuta ani pda velkostatku Rožnov, a ona tvoí podstatnou výmru obce. 1. pozemky zemdlských závod v obci.1 229,93 ha 2. pozemky nepatící k zemdlským závodm 116,98 ha 3. pozemky, na nichž nikdo nehospodaí 10,47 ha 4. pozemky na nichž hospodaí hospodái z jiných obcí, patící ale do katastru zdejší obce 988,71 ha celková plocha obce 2 346,09 ha t. j. 23 km² 46 ha, 9 a. Výroba živoišná Produkce mléka a vajec, jak ji uvádí úední zpravodaj statistického úadu Praha František Janíek 47, který je v této funkci od r. 1940 : V letech 1940 45 bylo odevzdáno ron 70 000 l mléka na prodej, zbytek ponechán na samozásobení. Samozásobitelské dávky inily ½ l na osobu i dosplou, od r. 1945 iní samozásobitelská dávka ¾ l na osobu. Ve válce byla cena mléka (úední) 3,20 K, dnes 5,20 Ks s donáškou do domu (do 1 km 10 h, do 2 km 20 h). Úedn podchycená produkce mléka na prodej inila v letech : 1945 130 000 l 1946 130 000 l 1947 122 000 l 1948 122 000 l 1949 122 000 l 1950 121 000 l
Vejce se odevzdávaly za Protektorátu ze slepice 60 kus ron. V obci bylo úedn vedeno 816 830 slepic. Dodávka byla zmírnna, když slepici odnesla liška ((což vtšinou pravd neodpovídalo), o emž byl sepsán protokol. Od roku 1945 se odevzdávalo 75 vajec z 1 slepice. Od roku 1948 se dodávka vejce vymuje z výmry pdy : Z 1 ha orné pdy 250 vajec, od 1 ha do 1,49 ha orné pdy 320 kus z ha, od 1,50 ha do 2 ha orné pdy 390 kus z ha. Od roku 1945 dodnes iní poet odevzdávaných vajec ron 63 64 000 kus. Cena za 1kg za války 33 44 K, dnes 44 Ks (v roce 1976 15,30 K). erné ceny za války byly : 1 l mléka 20 K, 1kg másla 900 K, vejce 10 15 K. V roce 1948 se objevil ve zdejší obci mor drbeže. JSZ JSZ jednotný svaz eských zemdlc má v oboru psobnosti všecky záležitosti zemdlství. ítal prmrn 80 70 len, dnes 110. lenové platí píspvky od 20 až do 200 Ks. JSZ vyizoval pro své leny poukazy na boty, šaty, hospodáské náiní atd. Pedseda JSZ a nyní zemdlský referent MNV podává tyto informace : S plánováním osevu se zaalo v roce 1947. Výrobní smlouva se uzavírá od roku 1949. Osevní plochy v letech 1945 50 byly vedeny takto : Orná pda 312 ha 70 a Zemdlská pda (louka, pastva) 825 ha 80 a Poet závod do 2 ha 131 Poet závod od 2 ha do 5 ha 93 Poet závod od 5 ha do 10 ha 72 Poet závod od 10 ha do 20 ha 16 Poet závod pes 20 ha 1 Osevní plochy inily : 21 ha pšenice 55 ha žito 8 ha.jemen 64 ha oves 148 ha obiloviny 2 ha luštninné krmné smsky na zrno 65 ha brambory 20 ha krmné okopaniny 4 ha len 40 a trávních semen 73 ha a 30 a jeteliny na orné pd Stav dobytka letos : 34 koní, z toho 2 registrované plemenné klisny 680 kus skotu celkem, 350 krav, 160 telat 250 kus prasat, z toho 13 prasnic 100 ovcí 1 450 slepic a 30 kus vodní drbeže na plemeno Na kontigent bylo letos odevzdáno 29 909 kg jateného skotu (splnno na 160%)
9 670 kg vepového masa 115 132 l mléka 46 080 kus vajec 91 kg kusy, kachny. Roní dojivost ítala na 1 krávu 950 l mléka. Snška na 1 slepici inila 95 vajec. Dodávka obilnin inila 42 q. Domácí porážky vep Z domácích porážek vep se odevzdávalo sádlo (do eznictví Maceek v Horní Bev) podle váhy vepe od 2 ½ kg do 4 ½ kg. Letos se odevzdává, je-li porážka jen jednou za rok paušáln 5 kg. Domácí porážka se pedem na MNV na tiskopise ohlásila, naež navštívila v den porážky domácnost porážková komise, která sestávala z pedsedy MNV, zemdlského referenta a ohližitele. Vážným byl od r. 1946 Julius Fiurášek 39. Dležitá byla funkce ohližitele. Byl to oban zvláš instruovaný, který maso orazítkoval. Ohližitelem byl nejdíve Vojkvka z Dolní Bevy, pak František Mikulenka. 166, který ml na starosti více obcí. Množství porážek : V minulých letech bylo velmi mnoho domácích porážek skoro v každé chalup. Byly i porážky na erno. Choroby vep : Z chorob se objevily letos ve vtším mítku : obrna, tšínka (paralysa), kopivka, ervenka. Mor drbeže se tu objevil v roce 1948 (Žitník v Knhyních). Kozy se mohly porážet voln, u ovcí byla pípustná jen nutná porážka. Ceny dobytka : Úední ceny dobytka dodávaného na kontigent iní podle tíd : Hovzí : 11 21,60 Ks Vepové : od 24 Ks do 32 Ks Telecí : od 11 Ks do 22 Ks Ceny obilí : Ceny dodávaného (dobytka, obilí) : Rež 360 Ks za 1 q Pšenice 380 Ks za 1 q Oves 267 Ks za 1 q Dobytek se odevzdává na Horní Bev. Dodávka obilnin Obilniny se odevzdávaly v prvních poválených letech ve skladišti Hospodáského družstva na Horní Bev, kde rolníci naši též nakupovali umlá hnojiva. Od roku 1948 byla v naší obci
zízena samostatná poboka Hospodáského družstva v Rožnov a umístna v skladných místnostech obchodu Jana Dckého. Skladníkem byl František Mikulenka 166, pak Rudolf Jureka 29. Pozdji bylo umístno toto skladišt v obecním skladišti u Josefa Janíka 170. Národní pojištní zemdlc Od roku 1948 bylo zavedeno pro zemdlce Národní pojištní, které se platilo podle výmry pdy a podle potu len rodiny od 15 rok. Zemdlci toto pojištní vtšinou odmítali platit. Chov ovcí, salaš Ponvadž v našich valašských písních se tolik zpívá o ovekách, podíváme se na tento problém po ekonomické stránce. Dnes již chov ovcí takka vymizel, pece však skoro každý zemdlec chová 2 i více ovcí. Mnozí dávají ovce pes léto (od 1. kvtna do sv. Václava) na salaš na Radhoš nebo na ernou horu. Majitel Paprská František. Salaš na Pústevnách v naší obci dávno ped svtovou válkou vyhoel a byl zrušen. Za pasení platí zemdlec 90 Ks ron (po roce 1953), od 1 kusu a majitel salaše dává majiteli ovce 3 kg ovího sýra z 1 obce. Když zemdlci potebovali peníze prodávali tento sýr za 20 25 Ks za 1 kg. Majitelé salaš prodávali žinicu i oví sýr etným hostm, kteí denn pes temeno Radhošt i erné hory proudili. Papue z houn V zim, když je kraj zasnžený a mrzne vídáváme naše obany ve valašských papuích z tlusté oví houn (jindy ne). Naši obuvníci Vachn, Ondryáš na Knhyni, Vank a Mitáš v Knhyních mají papuovou sezónu. Jmenovaný Josef Vachn 241 šil na zimu i 150 pár papuí. Proto mu v mén dležité práci pomáhali i sousedé (prosívaní tuplvek). Houn vyrábí firma Karel Langer, výroba houní a sukna Prostední Beva (od roku 1942 provozovatel firmy Rudolf Langer). Langrova valcha Na dotazy kronikáe odpovídá majitel firmy toto : V našem podniku vyrábli jsme papuové houn bílé, i barevné, koské pikrývky, valašské vláky pruhované i kostkované, sukna na valašské kroje, sukna a lehké houn na obleky pro devae a zemdlce. Také jsme spádali vlnu na pízi k pletení svetr, rukavic apod. Pracovali jsme jednak z vlastního materiálu, ale také z vlny od chovatel ovcí, pro které jsme zpracovávali zboží ve mzd. V posledních letech, kdy zaal systém obhospodaení, pracovali jsme výhradn ve mzd pro chovatele ovcí. Vlnu k zpracování nosili nám chovatelé ovcí z celého Valašska, ale nejvíce zákazník mli jsme z okresu frýdeckého. Také z ostatní Moravy, Slovenska a z ech jsme mli etné zákazníky.
Prmrn jsme zpracovali asi 50 q vlny za sezónu, která se ídila ostihem ovcí, tedy výroba byla sezónní. Podnik vznikl z malých zaátk, stroje byly poízeny starší a tak bylo teba stále nco opravovat a zlepšovat vlastníma rukama. Krise v letech 1929 33 neprojevila se u nás snad tím, že by lidé nosili mén vlny k zpracování, ale tím, že nám za zpracování zstávali dlužni, kteréžto pohledávky nebyly již nikdy vyrovnány. Za Protektorátu pracovali jsme výhradn ve mzd pro chovatele ovcí. Nastalo ízené hospodáství, nebylo textilií a tak chovatelé ovcí využívali hojn své výsady k zpracování vlny, a byli by nás v pravém slova smyslu zanesli vlnou, kdyby i tato výsada nebyla do urité míry omezena. Každý musil mít od své obce potvrzení, že je skuten chovatelem ovcí a že zpracované textilie použije výhradn pro sebe, svou rodinu a své zamstnance. V roce 1945 utrpl náš podnik válenými zásahy, takže teprve po nejdležitjších opravách mohli jsme zaít s provozem koncem msíce zái 1945. Ponvadž nebylo prozatím jiných naízení, pracovali jsme dále ve mzd pro chovatele ovcí. Brzy na to soustedil však Svaz chovatel zvíectva veškeré záležitosti týkající se zpracování vlny od chovatel ovcí, mohli jsme pracovati pouze jeho prostednictvím, pak výlun jen pro tento svaz, který ml svou vlastní sbrnu vlny a zpracované výrobky sám vydával svým lenm. Avšak i tento zpsob zpracování byl v roce 1947 zastaven; pracovali jsme pak z pídlu materiálu pro textilní rozdlovnu Textilia, a konen v posledních letech, kdy soukromé podniky tohoto druhu pracovati mohou pouze ve mzd pro národní podniky, vyrábli jsme pokrývky pro národní podnik Lodena v Novém Jiín. Nyní jsme doasn zastavili pro vozování živnosti, ponvadž jsme nedostali pro naši dílnu vhodnou práci. 11.4.1950. V zamstnanosti našich oban byl tento podnik bezvýznamný, protože zamstnával jen nkolik oban. Solanská valcha Zakladatel firmy, bývalý strojník parní pily na Prostední Bev, spíznil se s rodinou Solanskou, která vybudovala hned vedle stejný podnik o stejné kapacit. Po valašských papuích pišly soukenné obuvi s gumovou podrážkou, které vyrábl Svit n. p. Gottwaldov. Nejlepší kombinací je domácí papue s papírovou podrážkou nazuty do gumových galoších. Zpracování oví vlny Oví vlnu si nyní chovatelé zpracovávají doma (krumplují a padou) na nit, z kterých se run jehlicemi pletou svetry. Prodej uhlí Uhelné sklady jsou umístny za usedlostí Josefa Janíka 170 u bacovské cesty. V pedválených letech nebylo zájmu o uhlí, protože byl dostatek deva. Teprve v roce 1940 zaal do zdejší obce dovážet uhlí Josef Ze z Ostravy, 1q za 34 K. Mnoho zájmu však o nj nebylo. Pes válku však devo se stalo vzácnjším a dražším materiálem a tak vznikla první uhelná živnost Filomena Zeová, obchod s uhlím.
V roce 1946 prodala 80 tun, v roce 1950 již 800 tun za rok. Po likvidaci soukromého obchodu byl obchod pemnn na poboku Uhelných sklad v Rožnov a pivtleny k ní 4 vesnice : Dolní Beva, Horní Beva, Hutisko, Solanec, a kontigent pro tyto vesnice iní 30 000 q v hndouhelné hodnot. Hndé uhlí se u nás objevilo poprvé v roce 1947. Uhlí rozvážel Josef Ze. Socialisace hotelových podnik Letos po letní sezón bylo likvidováno i soukromé vlastnictví hotelových podnik : Krejí Pústevny, Skokan v Knhyních a Zavadilka Karla Maliny. Jen Josef Blažek s hotelem Beva odepel vstoupiti do komunálních podnik a zstává soukromým sektorem. Do socialistického sektoru se postupn zapojily i zbývající obchody v naší obci. Pohyb obyvatelstva za poslední léta Narození : Rok Muž Žen Manželských Nemanželských Mrtv narozených 1946 32 32 61 3-1947 27 24 47 4-1948 23 22 42 3-1949 20 16 35 1-1950 Další léta již matriní úad poet narozených jako úední tajemství nesdlí. Zemelí : Rok Muž Žen Celkem 1946 7 16 23 1947 17 6 23 1948 6 6 12 1949 10 10 20 1950 Prmrného stáí se dožívají lidé asi do 70 let. Dosti úmrtí bývá na srdce. Školství za poslední léta :
Šk. rok 45-46 46-47 47-48 48-49 49-50 Bacov Knhyn U mostu Do I. tídy nástup.žák Po.t. Chlapc Dvat Po.t. Chlapc Dvat Po.t. Chlapc Dvat 2 28 30 3 45 61 2 26 27 2 38 44 2 26 25 2 39 43 2 26 24 2 1 20 19 3 Uitelé : V Bacov vyuovali : Bedich Vašek, Jan Kvto, Zita Blažková a Emil Vašek. V Knhyních vyuovali : Josef Holák, Pavlína Hynková, Božetch Vlek, Kretková Vra, Františka Karbanová, Vlasta Podzemná, Kvtoslava Doráková, Ctimír Karban. U mostu v roce 1946 nastala zmna ve funkci ídícího uitele. Metodj Pur odešel na obecnou školu na Juinku a místo nj byl nov ustanoven ídícím uitelem Jindich Kysuan z Hutiska. Z uitel tam vyuovali : Augusta Purová, Zita Blažková, Jarmila, Ctimír Karban, Ludmila Bárová. Jednotná škola, MDF Dne 21. dubna 1948 schválilo ÚNS vládní návrh zákona o jednotném školství, ímž se splnil sen Jana Amose Komenského by se dostalo vzdlání všem dtem bez zetele na sociální pvod. Zaniká obecná a mšanská škola. Žáci jsou nyní vzdláváni prvních 5 let v národní škole, další 4 léta ve stední škole (u nás v Horní Bev). Nastává tedy hromadný pesun žák 6., 7., 8. post. roník na stední školu v Horní Bev. Namnoze se tomu obané velmi bránili s odvodnním, že u regulace u krompáe a lopaty, na poli neb i v pletárn takového vzdlání dti potebovat nebudou. Ve škole nastává i nový zpsob práce s dtmi, a tak se setkáváme s novými pojmy, jako : závazky, soutžení, patronáty nad slabšími žáky, žákovská organisace aj. Posledními uitelkami ženských runích prací, které se pestaly vyuovat byly ve zdejší obci Libuše Šturmová a pak Vra Smolná. Žáci byli stravováni ve škole z Mezinárodního dtského fondu. Žákm byla vnována vtší zdravotní pée ve form lékaských prohlídek, opravy chrupu a okování. 20. íjna 1949 bylo v hotelu Beva poprvé provedeno okování proti tuberkulose dánským erveným kížem. Žáci provádli na místním velkostatku Rožnov zalesovací práce, sbr semen lesních strom (buk), sbírali odpadové suroviny, jako starý papír a železo. Jako novota byly zavedeny na školách nástnky a vbec nové pojetí výzdoby. Žáci se zaali ve školách pezouvat. Boty ponechávají na chodb a do tídy vstupují v papuích, což díve nebylo. Uklízeky škol pešly do státní služby jako školnice. Díve vykovávaly tuto práci nádenicky za odmnu od Místní školní rady. Zrušeny byly tituly ídící uitel a zavedeno místo nj služební oznaení editel národní školy. Dležitým initelem na školách se stalo SRPŠ sdružení rodi a pátel školy, v kteréžto organisaci se radili rodie s uiteli o výchov a výuce dtí.
Spolkový život MJPO (místní jednota požární ochrany) oslavila 20leté jubileum svého trvání. Byla založena místní skupina sl. erveného kíže. Doplková sociální podprná pée, kterou ervený kíž provozoval byla 15. kvtna 1950 s okamžitou platností penesena na MNV a ONV. Jedna z posledních podpor jmenované organisace byla podpora 5 000 Ks Rudolfovi Jurekovi 29, kterému vyhoela stodola. SM pod vedením Josefa Hrušky uskutenil otevení hišt. Pedsedou Svazu bojovník za svobodu se stal Josef Krištof 97, místopedsedou František Janíek 47, jednatelem Karel Malina 119 a organisaním referentem editel Jindich Kysuan. Místní organisace Komunistické strany eskoslovenska utvoila ze 2 organisací (Knhyn a sted obce) organisaci jednu pod pedsednictvím Josefa Zet. 20. Zapisovatelem se stal Josef Mäuthner, kapitán etnictva v. v. Pedsedou lidové strany byl Rudolf Jureka 29. Pedsedou AV NF (akního výboru národní fronty), stal se po Ondeji Ondryáši Antonín Vašut. V budování obce se pracovalo na hasiské zbrojnici a na obecních cestách. Rok 1950 byl pomrn suchý. Brambory se sázely již koncem bezna. Nepršelo od polovice kvtna do 17. ervna. Proto senose byla provedena již v ervnu.