Září 2014. CI2, o.p.s. MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA VE VELKÉM MEZIŘÍČÍ 2005 2014 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. www.ci2.co.cz

Podobné dokumenty
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Uherském Hradišti

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Květen CI2, o. p. s. Zdroj: Wikipedie MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V KRNOVĚ, 2017 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL CHRUDIMI,

Únor CI2, o. p. s. MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V OPAVĚ, VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

Srpen CI2, o. p. s. MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V OPAVĚ, LETNÍ OBDOBÍ ROKU VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

ŘÍJEN CI2, o.p.s. MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ, VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V NAPAJEDLECH VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

použité druhy dopravy pro tyto cesty a/nebo pro různé vzdálenosti každé cesty (% vztahující se k různým druhům dopravy zahrnutým do průzkumu);

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA A PROBLEMATIKA ZDRAVÍ VE STRAKONICÍCH VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Výsledky sledování indikátoru ECI: A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících v Chrudimi

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM MČ PRAHY 10, 2019 SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s.

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL JILEMNICE, 2015 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s.

Josef Novák CI2, o. p. s.

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V JIHLAVĚ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM MĚSTA ŠTĚTÍ, 2015 SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s.

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 14, 2015 SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

SPOKOJENOST OBČANŮ ZNOJMA S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, 2016 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s. ČERVEN ZDROJ: MĚSTO ZNOJMO

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA A VNÍMÁNÍ MĚSTSKÉHO PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ, SVITAVY, 2015

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM MČ PRAHY 8, 2017 SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s.

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM MČ PRAHA 21, 2014 SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA OBČANŮ VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o.p.s. Srpen

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL V JILEMNICI, 2013 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o.p.s.

S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM A MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V JILEMNICI. Duben 2011

CESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

SPOKOJENOST OBČANŮ VE VSETÍNĚ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.1: Spokojenost obyvatel s místním společenstvím v Třebíči

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Spokojenost občanů s místním společenstvím

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH, 2015 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s. SRPEN

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Příloha č. 17. Výsledky socio-dopravního průzkumu. Integrovaný plán mobility Ostrava analytická část - přílohy 1

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

Využití indikátorů při plánování místního rozvoje a jeho měření

ŘÍJEN CI2, o.p.s. SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V HODONÍNĚ, VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

ŘÍJEN CI2, o. p. s. SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM CHRUDIM, 2015 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V CHRUDIMI V OBDOBÍ 2007 AŽ 2011 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Dlouholetý člen České marketingové společnosti dodržující kodex ESOMAR a principy SIMAR

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj, o.s. Město Uherské Hradiště

Tvorba indikátorů pro udržitelnou mobilitu a sběr dat. Ing. Luděk Dostál

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM, MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA, OTÁZKY KE ZDRAVÍ JILEMNICE, 2017 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s.

Martin Oklamčák Magistrát města Jablonec nad Nisou

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

METODICKÝ LIST: INDIKÁTOR č. A.3

Plán udržitelné městské mobility města Frýdku Místku

Červenec CI2, o.p.s. SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V LITOMĚŘICÍCH VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu a o dění na Ukrajině leden 2016

Spokojenost se životem březen 2019

III. NEHODY V OKRESECH

Příloha PS2 Průzkum veřejnosti v oblasti dopravy a městské mobility ve městě Přerov

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Spokojenost se životem červen 2019

Úroveň vzdělávání v ČR

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

Plán udržitelné městské mobility Statutárního města Kladna

Spokojenost se životem březen 2018

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR - únor 2015

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Spokojenost s životem červen 2015

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

RESPONDENTI DLE EKONOMICKÉ AKTIVITY

Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Tisková zpráva. Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen /6

Občané o americké radarové základně v ČR

SPOKOJENOST OBČANŮ S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V LITOMĚŘICÍCH VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ. CI2, o. p. s. Květen

Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 2018

Spokojenost obyvatel s životem v regionu MAS Havlíčkův kraj

Obavy a příprava na důchod listopad 2016

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 2019

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016

MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA CESTUJÍCÍCH 2015

Životní podmínky 2015

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

ROZDĚLENÍ ROLÍ V ČESKÉ RODINĚ


ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

Transkript:

Září 2014 CI2, o.p.s. MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA VE VELKÉM MEZIŘÍČÍ 2005 2014 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ www.ci2.co.cz

Obsah Cíle průzkumu... 3 Indikátor ECI A.3: Mobilita a místní přeprava obyvatel... 3 Metoda dotazování... 3 CI2, o.p.s.... 4 Socio-demografické složení respondentů... 5 Výsledky indikátoru: Mobilita a místní přeprava obyvatel... 7 Počet cest... 8 Důvod cesty... 9 Způsob dopravy...11 Vzdálenost cesty...15 Doba cesty...16 Cesty po městě a mimo město...18 Cesty letadlem...20 Cesty automobilem...21 Hodnocení... 22 Příloha 1: Použitý dotazník... 24 Strana 2

Cíle průzkumu Cílem dotazníkového šetření Mobilita a místní přeprava cestujících ve Velkém Meziříčí" bylo: Zhodnotit mobilitu a místní přepravu obyvatel města v roce 2014. Porovnat získané výsledky z dotazníkového šetření s průzkumy, které byly provedeny v letech 2005 a 2012. Získat podkladová data pro stanovení ekologické stopy města. Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňují především určení průzkumu. Výsledky jsou uváděny vyčerpávajícím způsobem v přehledné podobě grafů či tabulek tak, aby jednotlivá zjištění bylo možno zohlednit a využít jako podklad a inspiraci orgánům města při konkrétních opatřeních a rozhodnutích. Grafy a tabulky jsou doplněny vysvětlujícím textem, který upozorňuje na nejdůležitější zjištění. Indikátor ECI A.3: Mobilita a místní přeprava obyvatel Indikátor ECI 1 A.3 Mobilita a místní přeprava obyvatel je jedním z deseti standardizovaných indikátorů používaných v ČR pro hodnocení místní udržitelnosti. Zjišťuje a popisuje mobilitu občanů žijících na území dané samosprávy. Mezi základní hlediska (a k nim se vztahující jednotky měření), které přispívají k určení obecného modelu mobility každého občana, patří: o Počet cest za běžný den; o účel cest a jejich pravidelnost během týdne (cesty lze rozdělit na systematické" a nesystematické"); o průměrná denní vzdálenost cesty na osobu (km na osobu); o délka trvání cest (čas cesty v minutách); o použité druhy dopravy pro tyto cesty a/nebo pro různé vzdálenosti každé cesty (podíl vztahující se k různým druhům dopravy zahrnutým do průzkumu); o počet cestujících v autě. Jako cesta se udává déletrvající pohyb obyvatele města z jednoho bodu do druhého v běžný den na určitou vzdálenost a z konkrétního důvodu. Cestou se rozumí déletrvající pohyb, ne pouhá docházka k popelnici kvůli vyhození odpadků. Metoda dotazování Šetření mobility probíhalo v květnu 2014 a bylo spojeno s rozsáhlejším průzkumem postojů obyvatel Velkého Meziříčí, zejména ve vztahu k veřejným kulturním službám. Šetření je ve městě pravidelně organizováno Filosofickou fakultou UK v Praze. Výzkum zaštiťuje Dr. Ondřej Hubáček z katedry teorie kultury a probíhá již od roku 1992. Tazatelé jsou z řad studentů této fakulty. Dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí standardizovaného dotazníku, jenž byl použit i v jiných městech ČR. Samotné dotazování proběhlo formou řízeného rozhovoru 1 European Common Indicators (ECI) Společné evropské indikátory jsou v českých podmínkách nejznámější a nejvyužívanější sadou udržitelného rozvoje na místní úrovni. Sada byla vyvinuta v roce 2001 na popud Evropské komise a byla testována v několika desítkách evropských měst. Strana 3

(tazatel se ptá a zaznamenává odpovědi dotázaného). Volba respondentů proběhla dle náhodného výběru domácností ve Velkém Meziříčí. Cílem bylo získat odpovědi od minimálně 400 dotázaných starších 18 let. V dotazníkovém šetření indikátoru mobility měli respondenti ve svých odpovědích vycházet ze zkušenosti svého běžného dne a způsobu přepravy v něm. Pro údaje z běžného dne bylo možné zvolit všední den předcházející dotazování, pokud to byl den pracovní a neprobíhaly během něj neočekávané nebo mimořádné okolnosti (dovolená, nemoc, pracovní cesta atp.). Respondenti uváděli do dotazníku počet cest uskutečněných během dne a ke každé cestě zaznamenávali údaje týkající se důvodu cesty, dopravního prostředku, který použili, a délku cesty v kilometrech i minutách. Údaje za všechny cesty všech respondentů se posléze zpracovaly a výsledkem bylo poměrné rozdělení počtu cest podle důvodu a způsobu dopravy, podle délky a doby. Výsledky byly primárně zpracovány v prostředí programu MS Access do databáze vytvořené CI2, o.p.s. Tato zpráva shrnuje výsledky do podoby tabulek a grafů a stručných komentářů. Tato zpráva se věnuje pouze indikátoru ECI A.3. Neobsahuje srovnání s dalšími městy ČR. Základní srovnání je možno získat na stránkách CI2, o.p.s. (http://indikatory.ci2.co.cz). CI2, o.p.s. CI2, o.p.s. je nestátní nezisková organizace zaměřená na udržitelný rozvoj, vzdělávání, publikační činnost a vědu a výzkum. Jejím cílem je prosazovat udržitelný rozvoj ve spolupráci s veřejnou správou, soukromou sférou, vzdělávacími institucemi a veřejností. CI2, o.p.s. podporuje města ve sledování jejich rozvoje prostřednictvím indikátorů udržitelnosti; ukazatele spokojenosti a mobility jsou v českých podmínkách nejpoužívanějšími. Strana 4

Socio-demografické složení respondentů V rámci dotazníkového šetření bylo vybráno 401 dotazníků. Je třeba upozornit, že ne všichni dotázaní odpověděli na všechny otázky. Ve vzorku respondentů převládají muži (51,0 %) nad ženami (49,0 %). Nejvíce jsou ve vzorku zastoupeny věková skupiny 21 30 let a 41 50 let (obě 19,6 %). Při pohledu na sociální zařazení/zaměstnání dotázaných je zřejmé, že většinu tvoří zaměstnaní (53,1 %) spolu s důchodci (22,6 %). Ve vzorku dále převažují osoby se středoškolským vzděláním (44,0 %). Pohlaví Muž Žena 49,0 % 51,0 % Vzdělání Základní Vyučen Střední Vyšší odborné Vysokoškolské 16,3 % 5,9 % 4,6 % 29,3 % 44,0 % Strana 5

Zaměstnání 53,1 % 22,6 % 8,3 % 2,8 % 5,5 % 7,8 % Student Zaměstnaný Nezaměstnaný Důchodce Na rodičovské dovolené Živnostník Věková skupina 19,6 % 17,1 % 19,6 % 15,3 % 14,3 % 5,8 % 8,3 % 17 20 let 21 30 let 31 40 let 41 50 let 51 60 let 61 70 let 71 a více let Strana 6

Titulkový indikátor Titulkový indikátor je takový indikátor, který zastupuje celou oblast a je možné jej prezentovat samostatně. Lze jej přirovnat k titulku v novinách. Způsob dopravy Pěšky Na kole Na motocyklu Autem, taxíkem Autobusem Vlakem 0,3 % 5,9 % 41,9 % 45,2 % 5,4 % 1,3 % VÝSLEDKY INDIKÁTORU: MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL Strana 7

Počet cest Jeden z prvních zjišťovaných údajů byl počet cest, který respondenti za běžný den uskuteční. Nejvíce obyvatel Velkého Meziříčí uvedlo, že uskuteční dvě cesty denně (47,7 %), zhruba třetina respondentů cestuje denně čtyřikrát (36,3 %). Šestkrát denně cestuje 9,3 % a minimum 3x a 5x. Počet cest uskutečněných respondenty za běžný den Šest cest 9,3 % Pět cest 2,4 % Čtyři cesty 36,3 % Tři cesty 4,2 % Dvě cesty 47,7 % Průměrný počet cest na osobu za den ve Velkém Meziříčí je 3,02, což je v porovnání s předchozím šetřením nejvyšší hodnota. Průměrný počet uskutečněných cest za den 2014 3,02 2012 2,73 2005 2,14 Strana 8

Důvod cesty V další části dotazníku měli respondenti určit, které z šesti nabízených možností byly důvodem jejich cest/y předešlý den dotazování. Pokud nepočítáme zpáteční cesty, které jsou až sekundárním důvodem cestování, pak lidé ve Velkém Meziříčí nejčastěji cestují do práce (22,0 %) a za nákupy (14,5 %). Cest za rekreací 2 je 10,7 % a do školy pouze 3,2 % 3. Nejméně respondentů uvedlo jako důvod cesty návštěvu lékaře (2,3 %). Jako zpáteční cesta byla v dotazníku označena ta cesta, která směřovala zpět do předchozího místa pobytu či do místa bydliště. Důvod cesty Do školy Do práce Rekreace Nakupování K lékaři Zpáteční 3,2 % 22,0 % 47,2 % 10,7 % 2,3 % 14,5 % Z nabízených kategorií důvodu cest představovaly cesty do školy a do práce cesty systematické, tedy ty, které je nutno pravidelně vykonávat a které probíhají téměř každodenně. Kategorie rekreace, nakupování a k lékaři představovaly cesty nesystematické, tedy něco, co pravidelně neprobíhá. Systematičnost cesty Systematické Nesystematické 43,6 % 56,4 % 2 Rekreací je myšlena cesta za volnočasovými aktivitami, sportem, procházka ad. 3 Podíl cest do školy je nízký, jelikož ve vzorku byly pouze osoby starší 18 let. Strana 9

Další grafy ukazují porovnání výsledků důvodu cestování v letech 2005, 2012 a 2014. Nejvýraznějším rysem je mírný pokles podílu cest za nákupy. Ostatní hodnoty jsou zhruba stálé. V roce 2014 byla do dotazníku nově doplněna možnost cesty k lékaři. I podíl nesystematických cest se v roce 2014 příliš nezměnil. Důvod cesty Do školy Do práce Rekreace Nakupování K lékaři Zpáteční 45,0% 47,0 % 47,2 % 2,3 % 20,1% 16,0 % 14,5 % 10,0% 11,3 % 10,7 % 23,3% 22,7 % 22,0 % 1,6% 3,0 % 3,2 % 2005 2012 2014 Systematičnost cesty Systematické Nesystematické 54,6 % 51,5 % 52,3 % 45,4 % 48,5 % 47,7 % 2005 2012 2014 Strana 10

Způsob dopravy Dále respondenti do dotazníku zaznamenávali, jaký z šesti možných způsobů dopravy sledovaný den využili. Z výsledků vyplývá, že největší podíl cest byl uskutečněn automobilem (45,2 %). Druhý nejčastější způsob dopravy byl pěšky (41,9 %), dále veřejnou hromadnou dopravou autobusem i vlakem (6,2 %) a na kole (5,4 %). Minimální podíl počtu cest byl tvořen cestami na motocyklu (1,3 %). Způsob dopravy Pěšky Na kole Na motocyklu Autem, taxíkem Autobusem Vlakem 0,3 % 5,9 % 41,9 % 45,2 % 5,4 % 1,3 % Podíl počtu cest autem je důležitým indikátorem mobility. Jeho výsledek (45,2 %) je v porovnání s jinými městy velmi nadprůměrná hodnota, která vypovídá o tom, že ve Velkém Meziříčí jsou cesty automobilem často využívány na úkor jiných způsobů dopravy. Z hlediska udržitelnosti lze toto hodnotit jako negativní stav. Různé způsoby dopravy je možné kvalifikovat z hlediska udržitelnosti jako udržitelné pěší cesta, cesta na kole, použití hromadné dopravy a neudržitelné cesta autem nebo na motocyklu. Následující graf ukazuje mírnou převahu udržitelných způsobů dopravy (53,5 %) nad neudržitelnými (46,5 %). Udržitelnost dopravy Udržitelně Neudržitelně 46,5 % 53,5 % Strana 11

Negativním jevem z hlediska udržitelného rozvoje je nárůst neudržitelných forem dopravy (na motocyklu, automobilem) o více jak 13 procentních bodů (od roku 2005). Tento nárůst proběhl na úkor cest pěším způsobem. Způsob dopravy Pěšky Na kole Na motocyklu Autem Hromadnou dopravou 6,4% 9,5 % 6,2 % 32,4% 5,1% 0,8% 55,4% 40,6 % 45,2 % 1,3 % 6,8 1,3 % 5,4 41,8 % 41,9 % 2005 2012 2014 Udržitelnost dopravy Udržitelně Neudržitelně 33,1 % 41,9 % 46,5 % 66,9 % 58,1 % 53,5 % 2005 2012 2014 Strana 12

Respondenti, kteří uvedli, že svou cestu/své cesty uskutečnili autem, byli dále dotazováni na to, kolik osob autem jelo. Nejvíce respondentů uvedlo, že jeli autem sami (52,2 %), což lze opět z hlediska udržitelnosti považovat za negativní jev. Pozitivním je, že se tento podíl oproti roku 2012 mírně snížil. Počet osob v autě Řidič řidič a jeden spolujezdec Řidič a min. dva spolujezdci 12,3 % 35,6 % 52,2 % Počet osob v autě Řidič Řidič a jeden spolujezdec Řidič a min. dva spolujezdci 20,7% 12,6 % 12,3 % 36,8% 30,9 % 35,6 % 42,5% 56,5 % 52,2 % 2005 2012 2014 Strana 13

Níže je uveden graf srovnávající výsledky mobility na základě indikátoru podíl cest automobilem. Jsou v něm uvedeny nejnovější výsledky za města (název města, rok stanovení), která indikátor mobility sledovala. Všechny výsledky včetně výsledků jiných indikátorů lze nalézt na výsledkovém portále http://indikatory.ci2.co.cz. Podíl cest osobním automobilem (%) ve městech ČR Litoměřice 2014 Jihlava 2013 Jilemnice 2013 Jablonec n. N. 2014 Svitavy 2011 Napajedla 2011 Poděbrady 2009 Hodonín 2013 Uherské Hradiště 2013 Semily 2009 Roudnice n. L. 2008 Krnov 2011 Vsetín 2009 Hlučín 2013 Třebíč 2010 Bílina 2008 MČ Praha-Libuš 2011 Kladno 2008 Chrudim 2011 Hradec Králové 2009 Mikroregion Záhoran 2004 Strakonice 2010 Kopřivnice 2013 Velmé Meziříčí 2014 MČ Praha 21 2014 25,9 % 27,1 % 27,2 % 27,7 % 28,2 % 28,6 % 29,3 % 29,5 % 30,0 % 30,4 % 30,4 % 31,0 % 32,5 % 32,8 % 33,1 % 36,4 % 36,6 % 38,2 % 38,3 % 39,0 % 43,0 % 43,5 % 44,2 % 45,2 % 48,5 % 0,0 % 10,0 % 20,0 % 30,0 % 40,0 % 50,0 % 60,0 % Strana 14

Vzdálenost cesty Dalším sledovaným ukazatelem byla průměrná vzdálenost, kterou respondenti během jedné cesty urazí. Průměrná uskutečněná vzdálenost jedné cesty, bez ohledu na použitý způsob dopravy, byla podle uvedených údajů 12,6 km. To je hodnota cca o 8 km vyšší než v průzkumu z roku 2005. Průměrná délka cesty (km) 12,1 12,6 4,8 2005 2012 2014 Následující grafy ukazují uraženou vzdálenost podle způsobu dopravy a také podle důvodu cesty (bez započítání cesty zpáteční). Nejdelší jsou cesty vlakem (66,5 km). Následují cesty autobusem (22,0 km) a autem, taxíkem (20,4 km). Cesty na motocyklu byly dlouhé 8,0 km, na kole 5,2 km a cesty pěšky 2,0 km. Průměrná délka cesty dle způsobu dopravy (km) 66,5 20,4 22,0 2,0 5,2 8,0 Pěšky Na kole Na motocyklu Autem, taxíkem Autobusem Vlakem Strana 15

Z hlediska délky cestování je nejdelší cesta do práce (17,5 km). Cesty do školy (14,7 km) a cesty za rekreací (14,5 km) jsou obdobně dlouhé. Cesty k lékaři jsou kratší (7,3 km) a nejkratší jsou cesty za nakupováním (3,2 km). Průměrná délka cesty dle důvodu dopravy (km) 14,5 14,7 17,5 7,3 3,2 Nakupování K lékaři Rekreace Do školy Do práce Doba cesty Dalším hodnoceným ukazatelem byla doba cestování, tedy časový úsek trvání jedné cesty. Výsledky naznačují, že oproti roku 2012 se průměrná délka jedné cesty (bez ohledu na způsob dopravy) zkrátila o 4 minuty na 23 minut. Průměrná doba cesty (h) 2014 0:23 2012 0:27 2005 0:16 Strana 16

Doba cestování dle způsobu cesty je již vyrovnanější než vzdálenost, i když i zde vyčnívá cesta vlakem (1:30 hod.) nad ostatním způsoby. Nejkratší jsou cesty na motocyklu (17 minut) a cesty pěšky, na kole a autem, taxíkem trvají obdobně dlouze (20 23 minut). Cesty autobusem pak 33 minut. Z hlediska důvodu jsou cesty za rekreací nejdelší (33 minut) a cesty za nákupy nejkratší (15 minut). Zbylé se pohybují mezi 23 a 26 minutami. Průměrná doba cesty dle způsobu dopravy (h) 1:30 0:17 0:20 0:23 0:23 0:33 Na motocyklu Pěšky Na kole Autem, taxíkem Autobusem Vlakem Průměrná doba cesty dle důvodu dopravy (h) 0:33 0:23 0:24 0:26 0:15 Nakupování Do práce K lékaři Do školy Rekreace Strana 17

Cesty po městě a mimo město Respondenti uváděli, zda jejich cesta vedla po městě (v rámci Velkého Meziříčí) či mimo město. Převažovaly cesty po městě (75,8 %). Podíl cest po městě se oproti roku 2012 zvýšil o 7 procentních bodů. Dosah cesty Po městě Mimo město 24,2 % 75,8 % Dosah cesty Po městě Mimo město 16,6 % 31,3 % 24,2 % 83,4 % 68,7 % 75,8 % 2005 2012 2014 Strana 18

Dosah cesty byl rovněž posuzován dle účelu cestování a jeho způsobu. Nejvíce cest po městě bylo uskutečněno z důvodu nakupování (93,2 %) či k lékaři (78,6 %) a způsobem pěším (96,1 %). Naopak cesty vlakem jsou uskutečněny ze 100 % mimo město. Dosah cesty dle důvodu dopravy Po městě Mimo město 34,2 % 33,1 % 27,7 % 6,8 % 21,4 % 65,8 % 66,9 % 72,3 % 93,2 % 78,6 % Do školy Do práce Rekreace Nakupování K lékaři Dosah cesty dle způsobu dopravy Po městě Mimo město 3,9 % 23,1 % 12,5 % 39,1 % 55,1 % 96,1 % 76,9 % 87,5 % 60,9 % 44,9 % 100,0 % Pěšky Na kole No motocyklu Autem, taxíkem Autobusem Vlakem Strana 19

1,0 % 0,8 % 0,5 % 0,8 % 0,5 % 0,3 % 0,3 % 0,5 % 0,3 % 0,3 % 0,3 % 0,5 % 0,3 % 0,3 % 1,8 % 1,8 % 3,0 % 3,8 % Cesty letadlem K otázkám mobility patří i způsob dopravy letadlem. Nejvíce respondentů (84,5 %) uvedlo, že letadlem v uplynulém roce necestovalo. Průměrně tedy každý respondent strávil ve vzduchu 1,6 hodiny. Tato hodnota se oproti šetření v roce 2012 zvýšila o 0,6 hodiny (36 minut). Počty nalétených hodin v uplynulém roce 2 3 4 5 6 7 8 10 12 14 16 20 24 28 30 48 50 60 hodiny Poznámka: Hodnotě 0,3 % odpovídá jeden dotázaný. Průměrný počet nalétaných hodin 1,6 1,0 2012 2014 Strana 20

Cesty automobilem Dále otázka směřovala na odhadovaný výkon (ujeté km) osobního vozu v roce 2013. Největší podíl respondentů, kteří vlastní osobní automobil, uvedlo, že nacestují 1 až 10 tisíc kilometrů ročně. Průměrně tedy každý respondent najezdí automobilem necelých 17 tisíc km. Ujeté km automobilem v uplynulém roce 80 001 a více 50 001 80 000 3 0001 50 000 2,0 % 2,0 % 3,0 % 10 001 30 000 21,7 % 1 001 10 000 32,3 % 1 1000 8,1 % 0 30,8 % Strana 21

Hodnocení Výsledky indikátoru mobility a místní přepravy ve Velkém Meziříčí naznačují, že v základních ukazatelích město nesměřuje k udržitelnosti. Hovoří za to zejména skutečnost, že titulkový indikátor, podíl cest osobním automobilem, narostl od roku 2005 o 13 procentních bodů a že jeho hodnota patří mezi nejvyšší v rámci měst, která obdobný ukazatel sledují. Zvýšení podílu cest osobním automobilem proběhlo na úkor poklesu cest pěších, což je rovněž negativní výsledek. Následující tabulka souhrnně ukazuje mobilitu obyvatel z hlediska vývoje a směřování k udržitelnosti. Jsou v ní uvedeny výsledky klíčových indikátorů za roky 2005, 2012 a 2014. Vývoj mezi roky 2011 a 2014 je naznačen šipkami a vývoj z hlediska udržitelnosti podbarvením. Indikátor Počet cest na obyvatele za den Podíl cest do školy Podíl cest do práce Podíl cest za rekreací Podíl cest za nakupováním Jednot ka 2005 2012 2014 Zhodnocení vývoje (od roku 2005) Zhodnocení vývoje (od roku 2012) Počet 2,14 2,73 3,02 % 1,6 3,0 3,2 % 23,3 22,7 22,0 % 10,0 11,3 10,7 % 20,1 16,0 14,5 Podíl cest k lékaři % x x 2,3 x x Podíl cest zpáteční cesta Podíl systematických cest Podíl nesystematických cest % 45,0 47,0 47,2 % 45,4 48,5 47,7 % 54,6 51,5 52,3 Podíl cest pěšky % 55,4 41,8 41,9 Podíl cest na kole % 5,1 6,8 5,4 Podíl cest na motorce Podíl cest automobilem, taxíkem Podíl cest hromadnou dopravou Podíl cest udržitelnými způsoby Podíl cest neudržitelnými způsoby Průměrná délka jedné cesty % 0,8 1,3 1,3 % 32,4 40,6 45,2 % 6,4 9,5 6,2 % 66,9 58,1 53,5 % 33,1 41,9 46,5 h 0:16:16 0:27:21 0:23:23 Strana 22

Indikátor Průměrná vzdálenost jedné cesty Podíl cest uskutečněných automobilem (pouze řidič) Podíl cest uskutečněných automobilem (se spolujezdci) Průměrný počet nalétaných hodin Jednot ka 2005 2012 2014 Zhodnocení vývoje (od roku 2005) Zhodnocení vývoje (od roku 2012) km 4,8 12,1 12,6 % 42,5 56,5 52,2 % 57,5 43,5 47,8 h x 1,0 1,6 x Hodnocení vývoje x Nelze hodnotit Rostoucí Stagnující Klesající Hodnocení udržitelnosti Nelze hodnotit Pozitivní Neutrální Negativní Poznámky: 1. Při hodnocení vývoje výsledků dílčích indikátorů mobility se rozdíl menší nebo roven jednoho procentního bodu považuje za vývoj stagnující. 2. Šedivé podbarvení u důvodu cest je z proto, že nelze hodnotit směřování k udržitelnosti. Strana 23

Příloha 1: Použitý dotazník Strana 24