Rozvojové vzdělávání Manuál pro učitele 2. stupně základních škol

Transkript

1 Rozvojové vzdělávání Manuál pro učitele 2. stupně základních škol Autoři (pokud není uvedeno jinak): Kristýna Píchová, Eva Burgetová, Jakob Hurrle, Tereza Rejšková Publikaci vydalo Multikulturní centrum Praha, o.s. ve spolupráci s Charitou Česká republika v Praze v roce 2008 za finanční podpory Evropské unie. Za obsah dokumentu nesou plnou zodpovědnost Multikulturní centrum Praha a Charita Česká republika. Nelze jej v žádném případě považovat za oficiální stanovisko Evropské unie. This publication was published by the Multicultural Centre in co-operation with Caritas Czech Republic. It has been produced with the financial assistance of the European Union. The contents of this document are the sole responsibility of Multicultural Centre Prague and Caritas Czech Republic. They can under no circumstances be regarded as reflecting the position of the European Union Fotografie na obálce: Petr Šilhánek, Grafika: jagajankowska.eu ISBN

2 //// O projektu Tento manuál je jedním z výstupů projektu Zvyšování povědomí o rozvojové problematice v regionech, který realizuje Charita Česká republika ve spolupráci s Multikulturním centrem Praha a jako regionálními partnery v rozvojových zemích s Cordia Caritas Medan (Indonésie) a Fondem Aspern (Ukrajina). Hlavní cíle projektu jsou: zvýšení povědomí o rozvojových otázkách mezi žáky (11 15 let) v České republice díky sérii školení pro učitele, podpora mimoškolních aktivit a drobných projektů mezi českými a zahraničními školami (Indonésie, Ukrajina), a zvyšování povědomí o rozvojových tématech mezi širokou veřejností. Projekt je řešen v několika fázích. Do první fáze jsou zapojeni učitelé základních škol (věková kategorie žáků let), kteří projdou školením zaměřeným na rozvojové otázky. Na základě tohoto školení by měli prohloubit nejen své teoretické poznatky, ale mj. také získat metodickou podporu, jak zavádět tyto poznatky do své učitelské praxe a co nejvíce usnadnit žákům pochopení rozvojové problematiky. Kromě samotného školení se učitelé či případní zájemci z řad širší veřejnosti mohou dozvědět více informací na www. migraceonline.cz, kde je sekci rozvojového vzdělávání věnován samostatný prostor. V další fázi dostanou české školy, které mají o dané téma zájem, možnost navázat osobní kontakt a zkušenost se dvěmi zeměmi Indonésií a Ukrajinou. V rámci vytvoření partnerství s některou školou v těchto zemích budou moci vytvářet i drobné projekty, na které je možno přispět z tohoto projektu. V rámci projektu proběhne i několik akcí pro širší veřejnost se zájmem o rozvojovou problematiku /// 0 /// O projektu

3 Učitelé a školy mají několik možností jak se zapojit aktivně do projektu: 1/ Účast na vzdělávacím programu pro učitele vybraných škol Cílová skupina: učitelé ZŠ (popř. víceletých gymnázií) pro žáky let Kdy: v průběhu školního roku 2008/2009 (2 x 2 dny) Kde: v 8 regionech ČR 2/ Účast na informačním semináři pro školy o možnostech partnerství s rozvojovými zeměmi (Indonésie, Ukrajina) Bude organizován jednodenní seminář, kde zástupci škol získají informace o možnostech vytvoření partnerství s vytipovanými školami na Ukrajině a v Indonésii. Účastníci získají informace o již fungujících partnerstvích ze zahraničí. Seznámí se také s formálními požadavky vyžadovanými při podávání projektů. 3/ Podpora financování partnerských aktivit Společné projekty mezi českými a ukrajinskými/indonéskými školami mohou být v rámci projektu podpořeny drobným finančním příspěvkem. Projekty budou hodnoceny komisí složenou ze zástupců Charity Česká republika a Multikulturního centra Praha. 4/ Návštěva rozvojového experta ve škole V rámci projektu bude vytvořena databáze expertů na nejrůznější aspekty rozvojové problematiky. Školy budou mít možnost pozvat si experta dle svého výběru přímo do výuky a dozvědět se konkrétní a nejnovější informace a zeptat se na to, co je skutečně zajímá. Další informace o projektu na stránkách a Kontakt: Mgr. Ilona Gajdíková, projektová manažerka Charita Česká republika Vladislavova 1460/ Praha 1 Tel.: GSM: ilona.gajdikova@charita.cz Multikulturní centrum Praha Vodičkova 36 (Palác Lucerna) Praha 1 Tel./fax: infocentrum@mkc.cz /// 0 /// O projektu 3

4 //// Obsah / Co je rozvojové vzdělávání / rozvojová výchova? 6 2/ Souvislost rozvojového vzdělávání a průřezových témat 3/ Metodické postupy obecně 9 4/ Struktury rozvojové pomoci Aktivita: Rozvojový projekt Aktivita: Uděláme si projekt, zapojme se do projektu! Aktivita: Povodeň 16 5/ Tématické kapitoly (podle rozvojových cílů tisíciletí OSN) MDG Cíl 1: Odstranit extrémní chudobu a hlad Aktivita: Kdo je chudý? Aktivita: Budeme mít hlad? Aktivita: Žít z jednoho dolaru (16 Kč) na den MDG Cíl 2: Dosáhnout základního vzdělání pro všechny Aktivita: Škola jinak Aktivita: Proč některé děti nemohou chodit do školy? MDG Cíl 3: Rovnost pohlaví a posílení role žen ve společnosti Aktivita: Může Jaya zůstat ve škole? Aktivita: Jak vypadá zemědělec? Aktivita: Průzkum na téma vzdělání MDG Cíl 4: Snížit dětskou úmrtnost a MDG Cíl 5 Zlepšit zdraví matek Aktivita: Spalničková záhada 32 4 /// 0 /// Obsah

5 Aktivita: Fakta o vodě MDG Cíl 6: Boj proti HIV/AIDS, malárii a jiným nemocem Aktivita: Co potřebujeme, abychom byli zdraví? MDG Cíl : Zajistit udržitelný stav životního prostředí Aktivita: Co se stane s našimi odpadky? Aktivita: Kde se to jídlo vzalo? MDG Cíl 8: Budovat světové partnerství pro rozvoj Aktivita: Závody kdo víc (O sušenky) Aktivita: Rozdělení zdrojů Aktivita: Spravedlivý podíl na zisku? Aktivita: Měly by chudé země splatit své dluhy? 45 6/ Další tématické kapitoly Globalizace a její projevy v každodenním životě Aktivita: Globální a česká vesnice Aktivita: Kalendář významných mezinárodních dní (celoroční projekt) Aktivita: Piktogramy Mezinárodní migrace a rozvoj Aktivita: Proč lidé migrují? Aktivita: Odkud k nám lidé přicházejí? 55 / Pracovní listy k jednotlivým aktivitám 56 8/ Odkazy 85 /// 0 /// Obsah 5

6 /1/// Co je rozvojové vzdělávání / rozvojová výchova? Rozvojové vzdělávání informuje všechny věkové kotegorie o důsledcích globálního propojení současného světa a o situaci v chudých zemích globálního jihu. Vysvětluje, jak jim bohaté země severu, ke kterým se počítá i Česká republika, pomáhají a proč. Rozvojové vzdělání apeluje na lidský soucit a občanskou sounáležitost a učí lidi převzít svůj díl odpovědnosti za řešení veřejných problémů na lokální i globální úrovni. Rozvojové vzdělávání nás učí být aktivní a respektovat odlišné názory. Svět je čím dál více propojený informačními technologiemi, obchodními a společenskými vztahy. Každý den se setkáváme s důsledky globalizace. V přímém přenosu médií sledujeme následky tajfunu v Barmě a zemětřesení v Číně. Lidé se stěhují po celém světě v České republice žije více cizinců, naši příbuzní a známí studují a pracují v zahraničí. Pravidelně cestujeme a poznáváme jiné kultury a vidíme různou životní úroveň. Denně kupujeme zboží, které k nám cestovalo tisíce kilometrů a mnoho Čechů pracuje pro firmy, které mají sídlo na opačné polokouli. Česká republika a každý její obyvatel se na procesu globalizace svým jednáním podílí a má z něj prospěch. Zároveň pociťuje některé negativní dopady tohoto jevu. Rozvojové vzdělávání poskytuje nástroje, jak tento svět lépe poznat a jak porozumět vztahům, které v něm působí. Důsledky globalizace hůře dopadají na ty, kteří do globální soutěže vstupují s menším vstupním kapitálem. Jedná se většinou o chudé, rozvojové země. Země, které jsou bohatší, rozvinuté a z globalizace mají spíše užitek, přijímají odpovědnost za rozvoj světa jako celku a snaží se chudým zemím pomáhat. K tomu účelu zakládají bohaté země organizace a fondy, jako je například Organizace spojených národů (OSN) nebo Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), které potom organizují a financují akce, které mají za cíl pomoci chudým zemím vymanit se z chudoby a nastartovat rozvoj. Kromě chudých zemí dopadá globalizace většinou špatně i na chudé regiony a lidi v bohatých zemích. Rozvojové vzdělávání poukazuje i na tyto rozdíly v rámci jednotlivých zemí. Rozvojové vzdělávání v České republice informuje také o tom, jak konkrétně pomáhá Česká republika v zahraničí. Popisuje strukturu institucí (například Česká rozvojová agentura, dříve Rozvojové středisko), priority české zahraniční pomoci a roli českých nevládních organizací v této oficiální pomoci. Předkládaný materiál zmiňuje i rozvojové projekty, které se odehrávají v České republice. Jedním důvodem je fakt, že i v České republice jsou chudí lidé (i když Česká republika patří mezi země s nejmenšími rozdíly mezi chudými a bohatými). Druhým důvodem je, že na projektech, které jsou geograficky blízko, se dobře ilustruje povaha rozvojové činnosti. Třetím důvodem pak je, že příklad projektu v České republice se bude snáze hledat nebo i opakovat, v případě že by k tomu tento manuál motivoval. V textu jsou dále vysvětleny a ilustrovány termíny, které se v problematice rozvojového vzdělávání často používají. Jsou jimi zejména rozvoj a projekt. Ve zkratce lze říci, že rozvojem se v kontextu rozvojového vzdělávání myslí změna k lepšímu, projektem zase časově omezená aktivita s jasným cílem a výstupem. Nejedná se tedy o průběžnou činnost. Samotný termín rozvojové vzdělávání, někdy rozvojová výchova nebo globální rozvojové vzdělávání (anglicky Development Education) se v České republice ujal, i když se spíše jedná o výchovu v tom smyslu, že součástí jejího hlavního cíle je kromě předávání vědomostí u žáků posilovat hodnoty a postoje. Je nutné říci, že mnoho z problematiky, kterou pokrývá rozvojové vzdělávání, je pro žáky základní školy náročné a žáci mohou postrádat některé znalosti, které jsou nutné pro pochopení globálních souvislostí. Proto tento materiál nepokrývá všechna témata komplexně, ale vybírá jen ta, která jsou pro věkovou kategorii let vhodná. Součástí materiálů, které vznikly v rámci tohoto projektu, je kromě tohoto manuálu i čítanka. Jedná se o soubor převzatých textů s komentářem, který dává tyto texty do souvislosti s rozvojovým vzděláváním. Čítanka je určena zejména pro učitele, aby získali širší znalosti o tématech, která se týkají rozvojové problematiky. U jednotlivých cvičení v manuálu jsou pak uvedeny odkazy na konkrétní články, které se vztahují k danému cvičení a je užitečné si je přečíst. Součástí čítanky je pak i seznam odkazů na další materiály manuály, učebnice, webové stránky k rozvojovému vzdělávání. Začlenění rozvojového vzdělávání do školních vzdělávacích plánů Obecně je třeba říci, že průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání. Všechna průřezová 6 /// 1 /// Co je rozvojové vzdělávání / rozvojová výchova?

7 /2/// Souvislost rozvojového vzdělávání a průřezových témat témata musí být zařazena na 1. i 2. stupni ZŠ, ale nemusí být obsažena v každém ročníku. Průřezová témata je možné zařadit do školních vzdělávacích plánů (ŠVP) jako součást jiných předmětů. Způsob začlenění průřezových témat a stanovení časové dotace v jednotlivých ročních je v kompetenci školy. Způsoby, jak je možné začlenit průřezová témata do školních vzdělávacích plánů 1. Integrace témat rozvojového vzdělávání do stávajících vyučovacích předmětů (např. zařazení vyučovací hodiny na téma rozvojová spolupráce do hodin zeměpisu, nebo zařazení hodiny na téma jak pomáhají neziskové organizace do hodin výchovy k občanství atp.). 2. Vytvoření samostatného vyučovacího předmětu (např. globální výchova jeho součástí může být téma rozvojové vzdělávání, environmentální výchova, interkulturní nebo mediální výchova). K vytvoření samostatného vyučovacího předmětu je potřeba časová dotace pro předmět, popsání charakteristiky předmětu a rozpracování vzdělávacího obsahu předmětu. 3. Realizace rozvojového vzdělávání formou projektů, konferencí, kurzů. 4. Propojením výše uvedených možností (např. zařazení několika témat rozvojového vzdělávání do stávajících vyučovacích předmětů a realizace jednoho projektu). Při realizaci projektových dní nebo kurzů lze také požádat o pomoc některou z českých organizací, které se rozvojovým vzděláváním zabývají. Jejich seznam lze nalézt v kapitole 8 Odkazy. Průřezová témata Rozvojové vzdělávání je v podstatě jedním z průřezových témat, přestože v Rámcovém vzdělávacím plánu (RVP) netvoří samostatnou kapitolu. Jeho obecný cíl je shodný s funkcí průřezových témat, totiž přiblížit žákům problémy současného světa a připravit je na jejich řešení. Rozvojové vzdělávání také dává do souvislosti znalosti z různých předmětů a tím dotváří komplexní vzdělání žáků. Kromě informování o aktuálních globálních problémech se rozvojové vzdělávání zaměřuje na rozvoj postojů a hodnot žáků a pomáhá rozvíjet klíčové kompetence k jednání v reálném životě. Přestože se tedy ujal název rozvojové vzdělávání, patří tato problematika svým charakterem spíše mezi výchovy. Konkrétně odpovídají cíle rozvojového vzdělávání nejvíce cílům průřezového tématu výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. V charakteristice tohoto průřezového tématu je zdůrazňována zejména dimenze evropská, rozvojové vzdělávání přidává rozměr celosvětový. Vzdělávací obory a obsahy Rozvojové vzdělávání obsahuje témata a aktivity, které jsou na základní škole nejlépe využitelné v hodinách výchovy k občanství, zeměpisu a cizích jazyků. Ve výchově k občanství jsou vhodné zejména kapitoly Člověk ve společnosti a Mezinárodní vztahy, globální svět (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání - RVP). Rozvojové vzdělávání přímo vybízí k zaujetí postojů a k akci. Učí žáky, jak být nejen dobrým občanem České republiky a Evropy, ale celého světa. Ukazuje způsoby, jakými převzít svůj díl odpovědnosti za stav a dění v globálním kontextu, samozřejmě s ohledem na možnosti dětí této věkové kategorie. Akcí pak může být jakákoliv aktivita, která směřuje k uspokojení nějakého společného nebo veřejného zájmu (úklid okolí školy, benefiční akce). V zeměpise je vhodné začlenit témata rozvojového vzdělávání zejména v kapitole Společenské a hospodářské prostředí (RVP). V rámci učiva v této kapitole (obyvatelstvo světa, světové hospodářství, globalizační, společenské, politické a hospodářské procesy a uskupení), můžeme informovat o životní úrovni v různých částech světa a chudobě, mezinárodních organizacích jako je OSN, o migraci. V rámci kapitoly Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie (RVP) lze pracovat s mnoha daty dostupnými na internetu (8 Odkazy a materiály předložené v tomto manuálu mapy zobrazující svět podle výše příjmů, tabulky Indexu lidského rozvoje atp.). Hodiny cizích jazyků ke zpracování témat rozvojového vzdělávání přímo vybízejí. Učení se cizímu jazyku přímo souvisí s poznáváním cizích zemí, jiných kultur, cestováním a obecně s globalizací. I podle RVP jsou v učivu cizích jazyků obsažena témata člověk a společnost, cestování, sociokulturní prostředí příslušných jazykových oblastí. Dalším důvodem je, že existuje množství pestrých materiálů pro rozvojové vzdělávání v angličtině, které lze v hodinách cizích jazyků použít. Jedná se jak o materiály /// 2 /// Souvislost rozvojového vzdělávání a průřezových témat

8 vytvořené přímo pro globální výchovu nebo rozvojové vzdělávání některými zahraničními organizacemi, nebo o původní data z průzkumů a zpráv mezinárodních organizací typu OSN. Rozvojové vzdělávání však není omezeno jen na zmíněné předměty. Lze je jistě začlenit i do dalších výukových hodin. 8 Odkazy n SCIO asp?odstavecid=1000 n Metodický portál vzdělávání /// 2 /// Souvislost rozvojového vzdělávání a průřezových témat

9 /3/// Metodické postupy obecně Cílem této příručky je dát učitelům 2. stupně ZŠ k dispozici pomůcku pro zavedení tématu rozvojového vzdělávání do výuky. Oblast rozvoje je pro žáky 2. stupně ZŠ tématem poměrně náročným, nicméně považujeme za vhodné, aby se děti v tomto věku s tímto tématem seznamovaly a učily se o něm přemýšlet. Věříme, že to vhodnou formou lze. Rozvojové vzdělávání považujeme spíše za výchovu v tom smyslu, že by mělo vést k přijímání hodnot a vytváření postojů. Poznávací součást je také důležitá, ale vzhledem ke komplexnosti témat globalizace, rozvoje, rozvojové pomoci v této příručce uvádíme pouze základní informace. Témata vycházejí z Rozvojových cílů tisíciletí 1 a byla vybrána s ohledem na věk cílové skupiny (tj let). Každá kapitola obsahuje základní fakta o tématu a dvě až tři aktivity, které je možné na dané téma s dětmi dělat. Typy aktivit jsou různé, od krátkých aktivit jako je znalostní test, přes simulační hry, sledování filmu s následnou diskusí a souvisejícími úkoly, až po tipy na celodenní projekt pro celou třídu nebo samostatnou domácí práci a prezentaci. Aktivity využívají všeobecných znalostí, které mohou děti získat z ostatních školních předmětů, ze sledování televizních zpráv, nebo mediálních kampaní českých nevládních organizací. Cílem aktivit je pak dát tyto znalosti do kontextu a obohatit je o nové pohledy. Dále aktivity počítají s tím, že každé dítě přichází z rodiny vybavené nějakým souborem postojů a hodnot. Cílem všech aktivit je nechat tyto hodnoty a postoje zaznít a umožnit vzájemné obohacení o odlišné názory mezi dětmi a pak usměrnit tyto postoje směrem k rozšíření zájmu na věci veřejné podpoření aktivního konání a posílení odpovědnosti za důsledky vlastního jednání. Rozvojové vzdělávání se někdy nazývá globálním rozvojovým vzděláváním. Jeho cílem je naučit děti, ale i dospělé, přemýšlet o světě jako o jednom celku a o sobě jako o součásti tohoto celku, která jednak pociťuje důsledky globálních jevů a také se na nich sama podílí, ať již vědomě nebo nevědomě. Domníváme se, že pro žáky ve věku let tento koncept může být náročný. Celkový cíl aktivit je tedy také přemýšlení v globálním kontextu, nicméně některé z aktivit podporují zájem o veřejné věci v nejbližším okolí žáků. Naplňují tedy princip mysli globálně, jednej lokálně. Věříme, že tento postup od bližšího ke vzdálenějšímu vytvoří solidní základ pro další vzdělávání v této oblasti na dalších stupních škol. Jak již bylo řečeno, rozvojové vzdělávání naplňuje do velké míry průřezové téma Myšlení v evropských a globálních souvislostech. Podobně jako v ostatních průřezových tématech, i zde závisí nejen na vzdělávacím obsahu a aktivitách které se odehrají ve třídě. Aby byly výchovné metody účinné, je třeba, aby byly v souladu s nimi i ostatní činnosti ve škole. Důležitá je celková atmosféra školy, přístup učitelů k žákům, vztahy mezi žáky, spolupráce mezi učiteli a spolupráce školy s dalšími partnery (rodiči, zřizovatelem, jinými organizacemi), zapojení školy do veřejného života v obci a podobně. I proto některé z navržených aktivit překračují hranice třídy a školy. Zásadní je potom osobnost učitele. Pokud v rámci průřezových témat chceme měnit hodnoty a postoje žáků, měli bychom sami zastávat takové postoje a hodnoty, k jakým žáky vedeme. A to jak jednotlivci, tak jako organizace škola. Nejlepší je jít příkladem. Proto školy zavádějí třídění odpadu, proto celé třídy přispívají na vzdělávání dětí v Africe nebo v Indii prostřednictvím programů adopce na dálku. Spolu s vyučováním je tedy vhodná pro průřezová témata nějaká akce. Vedle nápadů na aktivity v hodinách proto tento materiál dává návrhy na reálné projekty uskutečnitelné se školními třídami. Příručku je třeba chápat jako zásobník nápadů, jak prakticky uchopit rozvojové vzdělávání. Rozvojové vzdělávání je však široké téma zahrnující mnoho oblastí a prostor pro vyučování průřezových témat je omezený. Předpokládá se proto, že každý učitel a každý žák si z tématu vybere některé, které ho z osobních důvodů zajímá, a kterému se bude věnovat více. Například to může být jedna geografická oblast, nebo jeden typ rozvojového projektu. Je vhodné podporovat v žácích vlastní zájem a motivaci hledat si dál vlastní zdroje informací nebo dokonce realizovat nějakou akci, než usilovat o pokrytí všech oblastí širokého tématu rozvojového vzdělávání. Předložený materiál využívá dostupných zdrojů v českém a anglickém jazyce. Je třeba říci, že zdrojů v angličtině je více, některé jsou do češtiny překládány se zpožděním, jiné vůbec ne. Jedná se jak o příručky rozvojového vzdělávání, tak o primární zdroje, například zprávy agentur OSN. I v případě omezených zdrojů v češtině je jich ale dost na to, aby si zájemce doplnil aktuální údaje sám a našel související informace. Seznam většiny zdrojů v češtině a vybraných zdrojů v angličtině je k nalezení v kapitole8odkazy. /// 3 /// Metodické postupy obecně 9

10 Doporučené metody pro rozvojové vzdělávání n vzájemné učení, n práce s prameny a literaturou (internet je nepřeberným zdrojem aktuálních informací z celého světa), n třídění a vyhodnocování informací (informací je hodně, ale je třeba učit se v nich orientovat, vybrat z nich ty důležité a umět je interpretovat), n prezentace začlenění obrázků, map, vlastní prezentace prezentace informativní i přesvědčovací (zvláště témata, která se dotýkají hodnot postojů, vyžadují dobré prezentační schopnosti), n myšlenková mapa oblíbená forma strukturování myšlenek a souvislostí (vhodná pro témata, jejichž struktura je hodně provázaná, jako je právě rozvojové vzdělávání), n brainstorming užitečná aktivita pro nastartování přemýšlení (vhodná do skupin do velikosti maximálně 15 členů), n kooperativní aktivity ve dvojicích nebo ve skupinách (učí spolupráci a využití individuálních schopností, připravují na praxi práce v týmu; při rozsáhlejších projektech dělba práce šetří čas) n diskuse základní nástroj tříbení myšlenek a základní dovednost pro život ve společnosti (je těžké uřídit diskusi v počtu 30 a více lidí. Je možné rozdělit třídu na 2 4 diskutující kroužky a určit žáky za moderátory diskuse; v některých případech je vhodné diskusi v bodech zapisovat), n volné čtení a psaní podporuje spontánní přemýšlení (jedná se o individuální variantu brainstormingu), n simulační hry náročné na organizaci, ale jsou nenahraditelné tím, že umožní skutečný zážitek a učení prostřednictvím zážitku, n další, podle toho, které skutečně použijeme. Hodnocení Vzhledem k tomu, že rozvojové vzdělávání má ambici působit na hodnoty a postoje, jaksi nad vzdělávací obsah, je těžší žáky hodnotit. Hodnocení by mělo být v první řadě motivující. Hodnotit by se mělo nejen, nebo ne hlavně, zvládnutí vzdělávacího obsahu, ale posun v postojích a hodnotách. Hodnocení by se mělo přizpůsobit formě realizace. Realizuji-li s žáky interaktivní projekt, také hodnocení provedu formou projektu a například vzájemného hodnocení se žáky. 1. Rozvojové cíle tisíciletí je soubor osmi cílů, směřujících k odstranění chudoby ve světě, jejích příčin a následků. V roce 2000 na Summitu tisíciletí se všech 189 členských států OSN (Organizace spojených národů) spolu s Vatikánem a Švýcarskem zavázalo spolupracovat na naplnění těchto cílů, a tím na odstranění chudoby, do roku Jejich plnění se daří pouze částečně. Za částečný úspěch lze považovat fakt, že vůbec byly zformulovány a tvoří jednotné vodítko pro mnoho rozvojových projektů. Další pozitivem je, že se na nich 191 států světa shodlo, k jejich plnění se zavázalo a je možné jejich plnění vyžadovat /// 3 /// Metodické postupy obecně

11 /4/// Struktury rozvojové pomoci Rozvojová pomoc Důvodů, proč se bohaté země severu angažují v pomoci méně bohatým zemím jihu, je mnoho. Prvním důvodem je pocit spoluodpovědnosti za stav světa a soucit s lidmi, kteří se narodili v jeho méně šťastné části. Dalším důvodem je vědomí, že v současném globalizovaném světě mohou mít různé činnosti a jevy nečekané následky na druhém konci světa. Je tedy pro všechny dobré snažit se o ekonomickou, přírodní a sociální stabilitu ve všech částech světa. Existují samozřejmě i pragmatické ekonomické a strategické důvody, proč jednotlivé státy a jejich uskupení investují do zahraniční pomoci. Je snahou mnoha nevládních organizací přesvědčit vládu, aby se při poskytování zahraniční pomoci řídila zejména potřebností cílové země. V oblasti mezinárodní pomoci je třeba rozlišit dva základní druhy pomoci: humanitární a rozvojovou. 1. Humanitární pomocí se myslí akutní reakce na krizi. Krize může vzniknout následkem přírodní pohromy, jako je tsunami, katastrofální neúrodou nebo jako následek vojenského konfliktu. Humanitární pomocí se pak myslí zajištění základních životních potřeb lidí postižených touto krizí. Většinou se jedná o dodávky přístřeší, vody, potravin a základní lékařské pomoci. 2. Rozvojovou pomocí se rozumí podpora nastartování vlastního rozvoje. Investuje se tedy například do výstavby infrastruktury (budovy škol, zavlažovací systémy, komunikace), do vzdělávání (základního i odborného), do prevence nemocí, tak, aby po určitém čase byla země, region nebo jednotlivci schopni žít i bez vnější pomoci. Důležitým aspektem účinné rozvojové pomoci je angažovanost příjemců pomoci. Rozvojová pomoc se odehrává na úrovni vlád jednotlivých zemí, v rámci mezinárodních uskupení a také ji poskytují jednotlivci, sami, nebo prostřednictvím nevládních organizací. Další prostředky na rozvojovou pomoc jsou vynakládány z českého státního rozpočtu na příspěvky agenturám OSN (Světový potravinový program WFP, UNICEF příspěvky finančním institucím (Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj EBRD, prostředky vyčleněné na odpuštění dluhů nejchudším zemím a také péče o uprchlíky v České republice. ERBD je specifická tím, že vznikla po pádu komunismu za účelem obnovy bývalých komunistických zemí. Dnes jsou bývalé cílové země, mj. také Česká republika, zeměmi dárcovskými a poskytují prostřednictvím banky pomoc zemím střední Asie. V rámci rozvojové pomoci se poskytují samozřejmě peníze, ale i materiál či know-how, často v podobě vyslání odborníků do cílové země, nebo v podobě poskytnutí patentů, např. na léky. Samostatnou kategorií je poskytování stipendií studentům z chudých zemí, nejlépe pod podmínkou, že získané znalosti uplatní ve svých rodných zemích. Jedním z nových témat v rámci rozvojové pomoci je rozvoj a migrace. Zkoumá se zejména možný přínos existující migrace pro země, ze kterých migranti pocházejí. Jedna ze soukromých forem podpory země původu jsou takzvané remitence peníze nebo zboží, které posílají migranti zpět svým rodinám, které zůstaly doma. Odhaduje se, že tímto způsobem se do chudých zemí dostane dvakrát tolik prostředků, než skrze oficiální zahraniční pomoc. Kromě peněz, které poskytují vlády, přispívají na humanitární a rozvojovou pomoc i jednotlivci, soukromé firmy a nadace. Například jen na konto Charity ČR na pomoc obětem cyklonu v Barmě přispěli jednotlivci částkou téměř 1 mil. Kč. Kromě peněz pak jednotlivci poskytují svůj čas v rámci dobrovolné práce (např.: pro program UN Volunteers v ČR Národní kontaktní místo dobrovolníků OSN index.php, pracují jen z ČR ročně desítky lidí na misích v rozvojových zemích). V rámci České republiky poskytuje zahraniční rozvojovou pomoc Ministerstvo zahraničních věcí ČR prostřednictvím České rozvojové agentury (dříve Rozvojové středisko). Například v roce 2004 poskytla Česká republika na zahraniční pomoc 500 miliónů Kč ( /// 4 /// Struktury rozvojové pomoci 11

12 8 01. Aktivita: Rozvojový projekt Cíl: Vysvětlit žákům některé často používané termíny v oblasti rozvojové spolupráce. Pomoci žákům si uvědomit,že rozvojové projekty se nemusí týkat jen extrémně chudých zemí, ale i České republiky, a že se i oni mohou na rozvojových činnostech podílet a ukázat jim příklady toho, jak. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost, Výchova k občanství, Člověk ve společnosti, Mezinárodní vztahy, globální svět Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Pomůcky: (8 pracovní list na str. 5) krátké články o rozvojové pomoci, seznam termínů a definic. Související texty v čítance : 2.3. Humanitární dilemata.4. Informace o rozvojových a humanitárních projektech Charity ČR 1. Úvod (10 minut) n Rozdělte žáky do dvou skupin. Každá skupina dostane k přečtení článek o humanitární pomoci (8 pracovní list na konci manuálu). n Z každé skupiny představí jeden z žáků obsah článku. n Otázky pro první skupinu (Do Barmy dorazilo ): Co znamená slovo humanitární? Co znamená humanitární pomoc? (Z kontextu je jasné, že jde o rychlou pomoc k zajištění základních potřeb.) Co je nevládní organizace? n Otázky pro druhou skupinu (Jak přispívá ČR na rozvojovou pomoc?...): Co znamená rozvojová pomoc? Co je dárcovská /přijímací země? 2. Samostatná práce s papírky (10 min) Žáci dostanou rozstříhané papírky s termíny a s jejich definicí/popisem (8 pracovní list na konci manuálu). Úkolem je přiřadit termín ke správné definici. Hesla si pak mohou nalepit/napsat do sešitu. 3. Prezentace (10 minut) Vysvětlete žákům, jaké různé významy může mít slovo rozvoj. Rozvoj Co se vám vybaví, když se řekne rozvoj? Trvale udržitelný rozvoj, rozvoj lidských zdrojů, rozvoj regionu, rozvojové země, rozvoj malého a středního podnikání, rozvoj venkova, rozvoj osobnosti... Obecná definice Rozvoje se vztahuje k rozvoji, který máme na mysli v rozvojovém vzdělávání: Rozvoj je označení procesu, který má za cíl zlepšování původního stavu, či jeho přetvoření do lepší podoby.rozvoj je chápán jako proces zlepšování, vedoucí ke vzniku lepší verze než byla předchozí, ze které vycházela. Opakem rozvoje je stagnace, kdy nedochází ke zlepšování, ale k pozastavení, či případně zhoršování stavu. Podle Rozvojového programu OSN (UNDP) je lidský rozvoj proces rozšiřování možností lidí, jak žít svůj život. V principu mohou být tyto možnosti neomezené a mohou se měnit v čase. Avšak na všech úrovních rozvoje jsou zásadní tyto tři možnosti: možnost žít dlouhý a zdravý život; možnost získávat vědění; možnost přístupu ke zdrojům nutným pro zajištění důstojného života. www. varianty.cz Rozvojovou spoluprací se myslí: Jakákoliv forma spolupráce, která se snaží reagovat na dlouhodobé problémy chudších zemí, zejména s ohledem na ekonomické, sociální, zdravotní a ekologické aspekty 12 /// 4 /// Struktury rozvojové pomoci

13 01. Aktivita: Rozvojový projekt života lidí, kteří v nich žijí. Zdůrazňuje aktivní zapojení více zúčastněných stran (příjemce i dárce) při usilování o rozvoj. Rozvoj v rozvojovém vzdělávání Rozvoj v rozvojovém vzdělávání znamená lidský rozvoj měřený tzv. indexem lidského rozvoje (Human Development Index, HDI). Podle tohoto hodnocení se lidský rozvoj měří ekonomickými (zejména HDP) a sociálními ukazateli (např.: očekávaná délka života, přístup ke vzdělání, přístup k nezávadné pitné vodě, přístup ke zdravotní péči atp.). Rozhodně nesmíme zapomínat na ekonomickou část lidského rozvoje a zahrnujeme proto i termín hospodářský rozvoj. Vědomi si však rizik a dopadů ekonomické globalizace, dáváme přednost trvale udržitelnému rozvoji, který bere ohled na budoucí generace a na životní prostředí. K rozvoji v rozvojovém vzdělávání se pojí rozvojová pomoc. Myslí se tím finanční, materiální a informační pomoc ze strany rozvinutých, bohatých zemí severu směrem k chudým, rozvojovým zemím jihu. Tento termín je někdy nahrazován termínem rozvojová spolupráce. Používáním druhého termínu se chce zdůraznit, že pomoc probíhá v partnerství, na základě potřeb definovaných zemí, která asistenci přijímá, nikoliv na základě rozhodnutí dárcovské země. 4. Příklady rozvojových projektů (10 minut) Uveďte příklady rozvojových projektů. Možná některé znáte, nebo můžete nalézt jejich příklady v čítance v kapitole.4. Informace o rozvojových a humanitárních projektech Charity ČR. Příklady projektů, do kterých se žáci mohou zapojit, sami nebo prostřednictvím školy: Uveďte žákům příklady projektů, do kterých je zapojená vaše škola nebo vy sami a do jakých se mohou zapojit oni. Škola (příklady): n kurz První pomoci u Červeného kříže pro učitele, n příspěvek do sbírky některé humanitární organizace zorganizovaný mezi zaměstnanci i žáky školy, n dobrovolná práce v rámci úklidu lesa, pomoc v domově důchodců, n zorganizování sbírky ve škole a adoptování dítěte z Afriky nebo Indie v rámci projektu Adopce na dálku, n podpis petice za propuštění politických vězňů organizované Amnesty International, n navázání partnerství se školou z chudé země viz např. projekt Charity ČR, n účast na veřejných zasedáních zastupitelstva obce atp. Dětské projekty (příklady): n zmapovat neziskové organizace v obci a jejich činnost, n uspořádat benefiční akci a její výtěžek věnovat na předem daný projekt/organizaci například jeden den všechny děti z jedné třídy upečou koláč (maminka), přinesou ho do školy a prodávají za dobrovolný příspěvek; utržené peníze pak pošlou na některou aktuální sbírku (Charita ČR, Člověk v tísni a další) nebo si vyberou některou místní neziskovou organizaci a domluví se s ní, na co by potřebovala přispět n najít si pen-frienda přes internet s mladým člověkem z některé chudé země. 5. Závěrečná diskuse (reflexe) Účastnili jste se již nějakého projektu na pomoc lidem, kteří jsou na tom hůř než vy? Napadá vás jiný projekt/ aktivita, kterou bychom mohli pomoci? Je pomoc chudým zemím spíše záležitost našeho státu, nebo je to něco, kde by se měly angažovat i soukromé osoby, občanská sdružení, církve, firmy a další? Měla by i naše škola zkusit pomoci lidem v chudých částech světa (pokud se ještě škola nezapojila )? Co by vám přišlo jako dobrý nápad jak pomoci? A co by naopak pro zapojení vhodné nebylo? 6. Domácí úkol (ve skupinách) Žáci mají za úkol připravit prezentaci jednoho rozvojového projektu (zdroj informací: 8 popis projektů Charita ČR v čítance, nebo webové stránky /// 4 /// Struktury rozvojové pomoci 13

14 8 02. Aktivita: Uděláme si projekt, zapojme se do projektu! Cíl: Přivést žáky k tomu, aby si uvědomili, že i oni se mohou na rozvojových činnostech podílet. Ukázat jim na příkladech jak. Vyzkoušet si přípravu a realizaci takového projektu. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost, Výchova k občanství, Člověk ve společnosti, Mezinárodní vztahy, globální svět Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Související texty v čítance: 2.3. Humanitární dilemata.4. Informace o rozvojových a humanitárních projektech Charity ČR Příklad dlouhodobé projektové aktivity pro vyšší ročniky, která jde nad rámce běžné výuky. Muže přímo navázat na 1. aktivitu. Konkrétní obsah aktivity musí byt určen podle konkrétních podmínek a možností, které se nabízejí ve vašem regionu. 1. Úvod: Informační kampaň (1 2 týdny) n Žáci pracují ve skupinách, které mají za úkol zjistit informace o rozvojových projektech. Můžou používat webové zdroje (8 Odkazy), mluvit s místními reprezentanty neziskových organizaci nebo získat informace z médií. n Ideálně se jedná o rozvojové nebo humanitární projekty, které mají vazbu s vaším regionem (např. projekty místních a regionálních Charit). Jako alternativa se nabízejí projekty bez spojení s chudými zeměmi, které mají za cíl zlepšit podmínky ve vašem regionu (např.: ekologické projekty, sociální služby, atp.). Třetí možnost je nehledat již existující projekt, ale nápady, kde by bylo vhodné vytvořit vlastní projekt pro zlepšení místní situace (např. přímo ve škole nebo v jejím blízkém okolí). n Informační kampaň vrcholí prezentací jednotlivých nápadů pro celou třídu. 2. Diskuse a hlasováni (1 hodina) Uspořádejte debatu o jednotlivých projektech/projektových nápadech. Co bychom mohli konkrétně udělat? Jsou časové a materiální předpoklady realistické? Ztotožňujeme se s veškerými cíly projektů? Musí se počítat s určitými riziky? V případě existujících projektů: Jsme si jisti, že má realizátor projektu o naše zapojení / pomoc v projektu zájem? Uspořádejte anketu a/nebo hlasování o tom, kolik žáků by se chtělo zúčastnit kterého projektu. 3. Plánování projektu (časová náročnost bude velmi záviset na charakteru jednotlivých projektů) Buď celá třída, nebo ve skupinách připravte s žáky plán realizace projektu/ projektů. Jako vodítko pro strukturování projektu vám může posloužit následující schéma (více o přípravě rozvojových projektů naleznete např. na webové stránce Ministerstva zahraničních věcí ČR nebo Nadace NROS Záměr: Dlouhodobý pozitivní dopad na cílovou skupinu, jehož chce projekt dosáhnout nebo k němu přispět (např. zvýšení gramotnosti). Cíl: Očekávaný cílový stav (kvalitativní změna situace), který bude pravděpodobným krátko- a střednědobým důsledkem využití výstupů projektu (např. zvýšená kvalita výuky). Výstupy: Konkrétní jasně definované produkty projektu potřebné pro dosažení cílů; výstupy musí být časově i věcně identifikovatelné (např. rekonstruovaná škola, vyškolení učitelé). Aktivity: Činnosti realizované v rámci projektu, tj. transformace vstupů na výstupy (např. rekonstrukce/stavba školy, školení pro učitele). Vstupy: Finanční, lidské a materiální zdroje potřebné pro realizaci projektu. 14 /// 4 /// Struktury rozvojové pomoci

15 02. Aktivita: Uděláme si projekt, zapojme se do projektu! Logická stavba projektu vychází z příčinných souvislostí jednotlivých postupných kroků ( jestliže potom ), např. aktivity budou realizovány za předpokladu, že jsou zajištěny dostatečné zdroje, výstupy budou vyprodukovány za předpokladu, že jsou realizovány aktivity atd. V případě projektu: Mapování neziskových organizací v obci a jejich činnosti by tedy struktura projektu vypadala následovně: Záměr: Poznávání obce a jejího občanského života, propojení činnosti školy a neziskových organizací, zapojení dětí do dobročinného života v obci. Cíl: Zjistit, jaké jsou v obci neziskové organizace a čím se zabývají, zda by měly zájem o spolupráci se školou. Výstupy: Seznam neziskových organizací v elektronické a tištěné podobě, navázané vztahy mezi školou a organizacemi. Aktivity: Sestavení týmu pro mapování, vytvoření formuláře (seznam organizací, údaje o nich, zda mají zájem o spolupráci, jakou formou, kontakty,...), plán mapování kde hledat kontakty (obecní úřad, internet,...), kontaktování organizací telefonicky, mailem, osobně,... Vstupy: Alespoň 3 členové týmu, pomoc 1 učitele, přístup k počítači, přístup k telefonu. 4. Realizace projektu a hodnocení V průběhu celého školního roku zrealizujte jeden projekt nebo některý z projektů. Po roce od přípravy projektu udělejte hodnocení: Povedlo se nám projekt zrealizovat? Zrealizovali jsme ho dobře? Pokud ne, proč se to nepovedlo? Co potřebujeme, aby to příště bylo lepší? /// 4 /// Struktury rozvojové pomoci 15

16 8 03. Aktivita: Povodeň Cíl: Uvědomit si, co znamená krizová situace a humanitární pomoc. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost, Člověk a zdraví, Člověk a jeho svět Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Pomůcky: flipchart/tabule, seznam potřeb v nouzovém balíčku (8 pracovní list na str. 58 (k rozdání nakonec), předem sepsaný na flipchartu), 2 krátké články o humanitární pomoci (8 pracovní list na str. 58) Související texty v čítance: 2.3. Humanitární dilemata.4. Informace o rozvojových a humanitárních projektech Charity ČR 1. Úvod (5 min) n Učitel otevře téma s otázkami do třídy: Zažili jste povodně v Čechách, na Moravě? Byli jste přítomni nějaké jiné krizové situaci? Požáru? Zapojili jste se nějak do pomoci při nebo po povodních? Znáte někoho, kdo pomáhal? Jak? 2. Brainstorming, prioritizace (5-20 min) Co byste si s sebou vzali, kdyby se blížila povodeň a vy byste byli vyzváni opustit během 30 minut dům/byt? Učitel zapisuje hesla na flipchart, postupně vyvolává všechny účastníky dokola, později, pokud se sami a všichni aktivně zapojují, je možné nechat žáky mluvit volně, bez vyvolávání. Po skončení brainstormingové fáze se seznam věcí zreviduje některé položky škrtneme, sloučíme, doplníme. Na závěr porovnejte seznam se seznamem z portálu Záchranný kruh ( Je možné na začátek uvést/zopakovat si pravidla brainstormingu každý řekne jen 1 věc, mluvíme k tématu, neskáčeme ostatním do řeči, nekritizujeme cizí názory. Ideální počet účastníků pro brainstorming je 5 15, je vhodné mít zapisovatele a vedoucího diskuse facilitátora, který se sám aktivně do diskuse nezapojuje. Brainstorming může trvat 5 20 minut. Nouzové zavazadlo pro případ povodní by mělo obsahovat: n osobní doklady, peníze a cennosti n osobní léky a základní zdravotnické prostředky n trvanlivé potraviny na 2 3 dny n tekutiny v nádobě (obalu) voda, čaj, šťávy apod. n toaletní a hygienické potřeby n základní předměty denní potřeby n bateriovou svítilnu (a náhradní baterie), zápalky, svíčky, zapalovač n bateriový rozhlasový přijímač (a náhradní baterie) n přikrývku, spací pytel n náhradní prádlo a oblečení (podle povětrnostních podmínek) 3. Humanitární pomoc (20 minut) n Rozdělte třídu do dvou skupin. Rozdejte každé skupině krátký článek o zahraniční pomoci po povodni. (8 pracovní list na konci manuálu). Každá skupina dostane 10 minut si článek přečíst a shrnout hlavní body. n Nechte z každé skupiny jednoho žáka shrnout obsah článku. 16 /// 4 /// Struktury rozvojové pomoci

17 03. Aktivita: Povodeň n Zahajte diskusi. Proč pomáhali lidé i organizace z cizích zemí, když byla povodněmi postižena jiná země než jejich? Jakým způsobem můžou organizace pomoct? Za co se peníze nejčastěji utrácejí? Napište nápady, jak pomoct, do tabulky. Roztřiďte nápady do tří kategorií: a) humanitární pomoc, která reaguje na akutní potřeby oběti (jídlo, nouzové bydlení, voda, atd.) b) dlouhodobá rozvojová pomoc ke znovuvybudování si existence, kterou povodeň zničila (zaměstnání, bydlení atd.), c) prevence nových povodní (stavba přehrad atd.) Diskutujte, zda způsoby pomoci, které stojí v tabulce, jsou vyvážené. Reflexe Co jsme se naučili? Chceme také pomoct? Jaké máme možnosti pomáhat? Domácí úkol Každý žák píše jako domácí úkol text k tématu Aktuální humanitární katastrofy, v kterých se angažují české nebo mezinárodní humanitární organizace. Zdroje pro zpracování úkolu jsou denní tisk, televize a internetové stránky rozvojových organizací (8 Odkazy) /// 4 /// Struktury rozvojové pomoci 1

18 /5/// Tématické kapitoly (podle Rozvojových cílů tisíciletí OSN) Rozvojová problematika je velmi složitá. Abychom ji mohli do hloubky poznat, je nutné znát historické souvislosti a provázanost s různými symptomy nedostatečného rozvoje v zemích, kterým se říká rozvojové. Těmito symptomy, které jsou zároveň i příčinami, je například špatné vládnutí, vysoká negramotnost či rozšíření nemocí. Právě kvůli provázanosti vztahů mezi příčinami a důsledky a důsledky a příčinami je nezbytné správně rozhodovat o prioritách, které nejúspěšněji k rozvoji povedou. Potřeba tyto priority určit vedla Organizaci spojených národů k formulování Rozvojových cílů tisíciletí (Millenium Development Goals MDGs), které jsou strategickým plánem boje s nejpalčivějšími problémy současného světa. Rozvojové cíle tisíciletí, na kterých se členské státy OSN shodly na summitu v roce 2000 a které mají být splněny do konce roku 2015, vytýkají těchto osm priorit: n Snížení počtu chudých a hladovějících na polovinu (tj. žijících z prostředků, které se rovnají nebo jsou nižší než jeden dolar na osobu a den), n Zpřístupnění základního vzdělání pro všechny (odstranění negramotnosti, zajištění plného základního vzdělání pro všechny chlapce a dívky na světě), n Odstranění nerovnosti žen a mužů ve všech úrovních vzdělání a posílení postavení žen, n Snížení dětské úmrtnosti (snížit o dvě třetiny úmrnost u dětí mladších 5 let), n Snížení míry úmrtnosti matek o tři čtvrtiny, n Omezení šíření HIV/AIDS, malárie a dalších závažných chorob, n Zajištění udržitelnosti přírodních zdrojů (zabránění úbytku přírodních zdrojů, snížení počtu lidí, kteří nemají přístup k pitné vodě, o polovinu, zlepšení životních podmínek alespoň pro 100 milionů lidí žijících na chudinských předměstích (slumech) světových velkoměst do roku 2020, n Vytvoření globálního partnerství pro rozvoj: (rozvinutí světového nediskriminačního obchodního systému, odstranění kvót a cel, podpora malých a ostrovních zemí, oddlužování chudých zemí, zlepšení dostupnosti léků v rozvojových zemích). které se monitorují formou pravidelných zpráv. Osm let po vyhlášení Rozvojových cílů tisíciletí je však už bohužel jasné, že mnohých z těchto cílů nebude možné včas dosáhnout. Rozvojové cíle tisíciletí se navíc dají dobře využít v rozvojovém vzdělávání jakožto obecný úvod do rozvojové problematiky nebo mohou svou strukturou přímo posloužit jako rámec samotné výuky (například formou několika souvisejících vyučovacích hodin, z nichž každá představí jeden či dva cíle, formou projektových aktivit, jako například uspořádání školního rozvojového dne či výstavy). Následující kapitoly vždy stručně představí fakta související s jednotlivými cíli a nabídnou několik praktických cvičení. Některá z těchto cvičení byla vytvořena autory manuálu, zatímco jiná byla inspirována již osvědčenými materiály ze západní Evropy. Doplňující informace k rozvojovým cílům jsou též obsaženy v čítance a na následujících webových stránkách: 8 V čestině: (Informační centrum OSN v Praze) (organizace Partners Czech nabízí školám MDG-DAYS: ROZVOJOVÉ CÍLE TISÍCILETÍ NA ŠKOLÁCH) 8 V angličtině: (webový portál OSN o MDG cílech) (stránky UNDP, na které je možno stáhnout The Millennium Development Goals Report (200). Narozdíl od předchozích prohlášení, která nespojovala obecné cíle s konkrétními indikátory úspěchu, Rozvojové cíle tisíciletí vytkly pro každou zemi jasně měřitelné cíle, 18 /// 5 /// Tématické kapitoly (podle Rozvojových cílů tisíciletí OSN)

19 MDG CÍL 1: ODSTRANIT EXTRÉMNÍ CHUDOBU A HLAD n Úkol 1 Snížit mezi lety 1990 a 2015 počet lidí žijících za méně než jeden dolar na den na polovinu n Úkol 2 Snížit mezi lety 1990 a 2015 počet lidí, kteří trpí hladem, na polovinu Extrémní chudoba a hlad jsou problémem tak velkým a úzce souvisejícím se všemi ostatními Rozvojovými cíly tisíciletí, že právem stojí na prvním místě seznamu Cílů. Vytčeným úkolem je snížit počet extrémně chudých lidí (žijících z prostředků, které se rovnají, nebo jsou nižší než jeden dolar na den) na polovinu a stejnou měrou snížit podíl lidí trpících hladem. Odhaduje se, že v současnosti je takových lidí více než miliarda. To je celá šestina, neboli 1% všech lidí na světě. Chudobu je ale těžké měřit, protože je relativní v závislosti na celkové úrovni dané země nebo regionu. Měřítkem absolutní chudoby je celosvětově uznávaná hranice extrémní chudoby, kterou Světová banka určila na 1 americký dolar na den. Lidé, jejichž příjem nedosahuje této hranice, si nemohou obstarat základní životní potřeby jídlo a střechu nad hlavou. Mezi zeměmi se míra bohatství nebo chudoby vyjadřuje pomocí HDP na osobu a rok. Je to údaj orientační, protože vyjadřuje pouze průměrný příjem na jednoho obyvatele a nemluví vůbec o rozdílech mezi jednotlivci (viz také články v čítance Mapa světa podle výše příjmů a Propast mezi bohatými a chudými). Za relativní chudobu se považuje, když člověk nemůže žít plnohodnotným životem tak, jak je v dané společnosti obvyklé. Při diskusi o chudobě je třeba také zmínit, že do příjmů v mnoha rozvojových zemích je nutné započítat nepeněžní příjmy z vlastního hospodaření. Podle tabulek dolarových příjmů tedy mohou být obyvatelé takové země chudí, ale možná se jim daří dobře. Také rozdíl mezi životem na venkově a ve městě je v mnoha zemích obrovský. V některých asijských zemích jsou ve městě dostupné všechny vymoženosti moderního života a na venkově se žije jako před 300 lety. Jedním z hojně používaných měřítek úrovně rozvoje země a jejích obyvatel je Index lidského rozvoje (Human Development Index), který kromě finančních příjmů zohledňuje úroveň zdraví a vzdělání v dané zemi (viz články v čítance Index lidského rozvoje a Zpráva o lidském rozvoji 2006). Chudoba není jen záležitostí rozvojových zemí, vyskytuje se i v zemích rozvinutých, zejména v lidnatých zemích s velkým rozdílem příjmů (extrémně bohatí a extrémně chudí lidé jsou to zejména Čína a Indie, ale i Brazílie a USA, viz článek Propast mezi bohatými a chudými). V rozvinutých zemích jsou chudobou ohroženi zejména lidé s nějakým druhem znevýhodnění ženy, nezaměstnaní, zdravotně postižení nebo dlouhodobě nemocní, neúplné rodiny s dětmi a obyvatelstvo na venkově /// 5 /// Tématické kapitoly (podle Rozvojových cílů tisíciletí OSN) 19

20 8 04. Aktivita: Kdo je chudý? Cíl: Cílem lekce je názorně vysvětlit, co je to chudoba a jak se rozlišuje. Kdo o sobě může opravdu říct, že je chudý? Je chudý ten, kdo si nemůže pořídit to, co třeba jeho spolužáci? Nebo by se toto slovo mělo objevovat pouze v souvislosti s lidmi, kteří trpí hmotným nedostatkem? Žáci si uvědomí, jak toto slovo vnímají, a poznají jak je to s chudobou ve světě. Vzdělávací oblasti: Člověk a společnost, Člověk a zdraví, Člověk a jeho svět Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova, Globální výchova Pomůcky (8 pracovní list na str ): a) Mapa světa *, b) pracovní list Kdo je chudý? Anketa o chudobě, c) Pracovní list Shrnutí, d) pracovní list Podoby chudoby. Související texty v čítance: 1.1. V Indii umírají lidé hlady 1.6. Propast mezi bohatými a chudými: nerovnost příjmů ve světě 1.. Mapa světa podle výše příjmů 3.1. Světová banka získala rekordní sumu pro chudé 3.2. Nová tvář hladu 4.3. Stát omezí pomoc chudým 1. Úvod Žáky seznamte s tématem následující vyučovací hodiny hádankou. Promítněte jim přílohu Mapa světa* s barevně vyznačenými oblastmi. Zeptejte se jich. Co tento graf zobrazuje? Co spojuje tmavší a co světlejší státy? Žákům řekněte, že tento graf velmi úzce souvisí s tématem chudoby. Tématem tedy bude chudoba. Na úvod žákům rozdejte do dvojic pracovní list Kdo je chudý? Anketa o chudobě. Jejich úkolem je pokusit se ve dvojici shodnout na tom, zda danou osobu/rodinu vnímají jako chudou či nikoliv. Poslední část Chudý je žáci prozatím vynechají. Po samostatné práci žáků diskutujte o tom, jak jednotlivé osoby/rodiny zhodnotili. Ptejte se na jejich vysvětlení a diskutujte. 2. Kdo je chudý? Předchozí úvodní část využijte k tomu, abyste žákům vysvětlili, co to je chudoba. Zeptejte se žáků, jak by chudobu definovali. Ptejte se: Kdo je tedy chudý? Co je to chudoba? Dala by se formulovat nějaká definice? Vyzvěte žáky, aby se ve dvojici zkusili shodnout na nějaké definici toho, co to je chudoba a kdo je chudý. Můžete využít pracovní list Kdo je chudý?, kde je nedokončená věta. Diskusi o tom, co to je chudoba, ukončete shrnutím nejčastějších vymezení chudoby. Využijte shrnutí Co je to chudoba? (8pracovní list). Zatím nezmiňujte pojmy absolutní/relativní chudoba! Nezapomeňte u indexu lidského rozvoje připomenout úvodní mapu, která zachycuje mapu světa na základě tohoto indexu. 3. Podoby chudoby Po této části rozdejte pracovní list Podoby chudoby, kde jsou texty pojednávající o chudobě. Můžete žáky rozdělit do dvojic/skupin a každé dát jeden text. Ke každému textu je stejná otázka: Jak je v textu popisována chudoba? Kdo je v textu označován jako chudý? Na základě těchto textů rozlište pojetí chudoby (příjmové, širší, absolutní a relativní). 4. Reflexe Na závěr této aktivity se žáci mohou vrátit k pracovnímu listu Kdo je chudý? Anketa o chudobě. Diskutujte, zda by odpověděli stejně. * Barevná verze mapy je ke stažení na /// Autor: Marek Mičienka /// 20 /// 5 /// Tématické kapitoly (podle Rozvojových cílů tisíciletí OSN))