Démonia DIS č. 7/2010

Transkript

1 DIS 7/2010 Obsah: 1. Novela zákona o DPH používání ceny obvyklé 2. Paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem 3. Řešení důsledků povodní z pohledu daní 4. Aktuality v DPH 5. Výzkum a vývoj z pohledu zákona o daních z příjmů Praha

2 Vážení přátelé, internetová adresa uváděná v záhlaví našich (vašich) DISů, není jen reklamou firmy Démonia. Na těchto webových stránkách máte k dispozici mj. i aktuální informace z oblasti účetnictví a daní, ještě před tím, než se k vám dostanou ve formě tištěného DISu. Tak tomu bylo i v případě dvou níže uvedených sdělení MF (novela zákona o DPH používání ceny obvyklé a paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem). Doporučujeme proto tyto stránky pravidelně navštěvovat. V další části dnešního DISu naleznete návod na řešení povodní z pohledu daní, aktuální informace k DPH od auditora a daňového poradce Ing. Jana Ambrože a pohled na výzkum a vývoj optikou zákona o daních z příjmů. Novela zákona o DPH používání ceny obvyklé Sdělení Ministerstva financí k zákonu č. 120/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (k 36a cena obvyklá jako základ daně u plnění pro osoby v pracovněprávním nebo obdobném vztahu k plátci; zaměstnanecké benefity) (Č.j. : 18/44 492/2010) Zákonem č. 120/2010 Sb., částka 43/2010 Sb. (rozeslána dne 29. dubna 2010) se s účinností od 29. dubna 2010, mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů ( zákon o DPH ). Zákon obsahuje změnu ustanovení 36a odst. 3, písm. d), kdy se z výčtu osob, u nichž se při dodání zboží nebo poskytnutí služeb za úplatu nižší než je cena obvyklá, jako základ daně použije cena obvyklá, vypouští osoby v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k plátci (zejména zaměstnanci). Od účinnosti tohoto zákona se při dodání zboží nebo poskytnutí služeb těmto osobám použije jako základ daně nikoliv cena obvyklá, ale částka hrazená příjemcem plnění (zaměstnancem). Současně zákon stanovil, že pro uplatnění daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro uplatnění práv a povinností s tím souvisejících, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Plátci daně, kteří v období od 1. ledna 2010 do data účinnosti tohoto zákona postupovali při stanovení základu daně podle 36a odst. 3 písm. d) ve znění zákona o DPH platném od 1. ledna 2010, mohou provést opravu základu daně a výše daně podle 41 zákona č. 377/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, v dodatečném daňovém přiznání, případně plátce provede opravu základu daně a výše daně způsobem stanoveným v 42 zákona o DPH. 1

3 Paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem Uplatnění paušálních výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem podle 24 odst. 2 písm. zt) v daňovém přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období započatá v roce 2009 Vzhledem k množícím se dotazům poplatníků daně z příjmů právnických osob na postup při uplatnění paušálních výdajů na dopravu silničním motorovým vozidlem podle 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů, ve znění zákona č. 304/2009 Sb., v přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období započatá v roce 2009 (dále jen přiznání DPPO ) a v přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 (dále jen přiznání DPFO ) Ministerstvo financí sděluje: I. k dani z příjmů právnických osob 1. Při splnění podmínek stanovených v 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů, budou uplatněné paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem vykázány na řádku č. 162 přiznání DPPO. Skutečnost, že se jedná o tyto výdaje, bude uvedena v poli s nepředtištěným názvem položky; pokud budou tyto výdaje tvořit pouze část souhrnné částky vykázané na tomto řádku, budou uvedeny na zvláštní příloze jako součást specifikace věcné náplně jednotlivých výdajů uplatněných na tomto řádku. 2. Daňově neúčinné výdaje (náklady) vymezené v 25 odst. 1 písm. zp) zákona o daních z příjmů, vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého je uplatněn paušál, budou součástí souhrnné částky na řádku č. 40 přiznání DPPO; současně budou tyto výdaje zahrnuté na základě účetních dokladů do účetnictví, rozčleněny podle svého charakteru do příslušných účtových skupin účtové třídy Náklady (spotřebované pohonné hmoty, parkovné) v tabulce A přílohy č. 1 k II. oddílu přiznání DPPO. II. k dani z příjmů fyzických osob A. u poplatníků, kteří vedou účetnictví 1. Při splnění podmínek stanovených v 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů, budou uplatněné paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem vykázány v souhrnné částce: na řádku č. 106 Přílohy č. 1 přiznání DPFO v případě příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7 zákona o daních příjmů). Podkladem jsou částky uvedené v odd. E na straně 2 Přílohy č. 1 přiznání DPFO, na řádku č. 205 Přílohy č. 2 přiznání DPFO v případě příjmů z pronájmu ( 9 zákona o daních příjmů). 2. Daňově neúčinné výdaje (náklady) vymezené v 25 odst. 1 písm. zp) zákona o daních z příjmů, vynaložené v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého je uplatněn paušál, budou součástí souhrnné částky: na řádku č. 105 Přílohy č. 1 přiznání DPFO v případě příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7 zákona o daních příjmů). Podkladem jsou částky uvedené v odd. E na straně 2 Přílohy č. 1 přiznání DPFO, na řádku č. 204 Přílohy č. 2 přiznání DPFO v případě příjmů z pronájmu ( 9 zákona o daních příjmů). 2

4 B. u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci podle 7b zákona o daních příjmů, nebo u poplatníků s příjmy z pronájmu, kteří vedou záznamy podle 9 odst. 6 zákona o daních příjmů Při splnění podmínek stanovených v 24 odst. 2 písm. zt) zákona o daních z příjmů, budou uplatněné paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem vykázány v souhrnné částce: na řádku č. 102 Přílohy č. 1 přiznání DPFO v případě příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7 zákona o daních příjmů), na řádku č. 202 Přílohy č. 2 přiznání DPFO v případě příjmů z pronájmu ( 9 zákona o daních příjmů), a to bez daňově neúčinných výdajů vymezených v 25 odst. 1 písm. zp) zákona o daních z příjmů, vynaložených v souvislosti s užíváním silničního motorového vozidla, u kterého je uplatněn paušál. V případě, že se jedná o poplatníka, fyzickou osobu, který vede daňovou evidenci podle 7b zákona o daních příjmů, nebo má příjmy z pronájmu a vede záznamy podle 9 odst. 6 zákona o daních příjmů, a uplatní postup podle písmene A) tohoto sdělení, nebude správce daně tento postup pozastavovat. Současné uplatnění postupu podle písmene A) a B) tohoto sdělení v jednom dílčím základu daně je nepřípustné. Řešení důsledků povodní z pohledu daní V souvislosti s živelnou pohromou (povodně a záplavy), která zasáhla území ČR v květnu 2010, Česká daňová správa sděluje: 1. V důsledku této skutečnosti budou správci daně postupovat obdobně jako při řešení důsledků povodní v roce 2002 a 2009, tedy vstřícně a ve vzájemné součinnosti s povodněmi či záplavami postiženými fyzickými a právnickými osobami. Předpokladem k takovému postupu je neprodlené oznámení o postižení povodní nebo záplavou místně příslušnému finančnímu úřadu. 2. S ohledem na blížící se lhůtu k podání daňových přiznání fyzických a právnických osob za rok 2009 ( ) mohou povodněmi či záplavami postižené osoby požádat svého správce daně o prodloužení lhůty k podání daňového přiznání. 3. V případě pozdního podání daňového přiznání správce daně přihlédne k vzniklým a oznámeným okolnostem a upustí od zvýšení daně za pozdní podání přiznání. 4. V případě hrozícího prodlení s placením daní a záloh na daň, je možné podat žádost správci daně o posečkání s placením daně z příjmů nebo o její zaplacení ve splátkách. Správce daně může zálohy na daň na žádost stanovit jinak, popřípadě zcela od nich upustit. 5. Povodněmi či záplavami postižené fyzické a právnické osoby budou osvobozeny od správních poplatků souvisejících s úkony v daňovém řízení. 6. Poskytnuté dary, o které je možné snížit základ daně, lze poskytnout povodněmi či záplavami postiženým osobám prostřednictvím pořadatelů veřejných sbírek. 3

5 7. Finanční a jiné dary poskytované v souvislosti s postižením povodněmi jsou osvobozeny od daně darovací. (Jde o úplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely a bezúplatnému nabytí majetku z veřejných sbírek). 8. Případné sankce plynoucí z neplnění placení daní budou povodněmi či záplavami postiženým osobám prominuty dle pokynu D Ministerstvo financí může na žádost povodněmi či záplavami postižené osoby zcela nebo částečně prominout daň dědickou, daň darovací a daň z převodu nemovitostí při řešení důsledků živelních pohrom a jiných mimořádných hromadných událostí z důvodu odstranění tvrdosti. 10. Obec při řešení důsledků živelních pohrom může zcela nebo částečně osvobodit od daně z nemovitostí na svém území obecně závaznou vyhláškou nemovitosti dotčené živelnou pohromou, a to nejdéle na dobu 5 let, přičemž toto osvobození lze stanovit také za již uplynulé zdaňovací období. Obecně závazná vyhláška, kterou obec osvobození stanoví, musí být vydána tak, aby nabyla účinnosti do roku následujícího po zdaňovacím období, v němž k živelní pohromě došlo. Pokud poplatník uplatňuje nárok na uvedené osvobození za již uplynulé zdaňovací období, případně na aktuální zdaňovací období, avšak po termínu pro podání daňového přiznání, uplatní nárok na osvobození v dodatečném daňovém přiznání. 11. Částka daru formou dárcovské SMS (DMS) nepodléhá DPH. 12. Informace pro poplatníky daně silniční - vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů a registrovaná v České republice, jsou předmětem daně bez ohledu na to, zda jsou nebo mohou být skutečně používána k podnikání. Aby nebyla předmětem daně silniční, musí být vyřazena z registru silničních vozidel. Aktuality v DPH V tomto příspěvku reagujeme na vaše další dotazy týkající se aplikace daně z přidané hodnoty v praxi. Zaměříme se na vyúčtování záloh, připomeneme si pravidla pro stanovení základu daně na úrovni ceny obvyklé po novele zákona o DPH, krátce si vysvětlíme problematiku členění vybraných plnění na zdanitelná, resp. osvobozená a odpovíme na dotaz, týkající se poskytování služeb do EU. Příspěvek připravil auditor a daňový poradce ing. Jan Ambrož. Zálohy a sazba DPH V letošním roce se nejvíce diskusí týkalo vypořádání záloh, kterými rozumíme přijaté platby podléhající povinnosti přiznat daň, u nichž byla v loňském roce uplatněna 9% nebo 19% sazba daně. Věříme, že s následujícím prvním dotazem jste se již vypořádali a problémy jsou vyřešeny. Dotaz Obchodní partner nám zaslal fakturu za zboží, u kterého jsme v prosinci 2009 uhradili zálohu Kč. Zboží bylo dodáno v dubnu a na faktuře je uveden základ daně bez DPH Kč. Doplatit máme částku ( Kč základ daně plus Kč daň) a také 300 Kč novou daň. 4

6 Na náš nesouhlas reagoval dodavatel, že jeho software neumí na daňovém dokladu v tomto roce uvádět neplatné sazby DPH a uvedené bylo prý i potvrzeno na jednom ze školení. Řešení Ano, s takovou odpovědí jsme se asi setkali všichni. Postup Vašeho dodavatele není správný. Povinnost přiznat daň se týkala hodnoty Kč, zatížené správně v prosinci 2009 platnou 19% sazbou daně. Nedošlo k žádné opravě základu daně. Daňový doklad musí Váš partner opravit. Nabízí se otázka, jak postupovat, nebude-li doklad opraven? Domníváme se, že lze z obecných ustanovení zákona o DPH dovodit: je-li příjemci plnění známo, že daň vyčíslená na daňovém dokladu je chybná, nesmí nárok na odpočet uplatnit. Proč byste ale měli hradit více? Doporučujeme zaplatit o uvedenou tisícikorunu méně, odvolat se na přechodná ustanovení novely zákona o DPH a nárokovat jen částku Kč. Zálohy a výpočet DPH Objevují se stále dotazy ke způsobu výpočtu daně. Dotaz Naši programátoři připravili zautomatizování výpočtu daně u vypořádání záloh pouze metodou ze shora s odkazem na 37/3. Ve Vaší knize je používán výpočet daně ze zdola. Jaký postup je správný? Řešení Podle našeho názoru, ač je text zákona ( 36 nebo 37) někdy kritizován, byl měněn, zásady jsou stále stejné a neměnné. Nazývejme tento problém jen a jen jako matematický výpočet daně z přidané hodnoty. V odborných článcích se pro zjednodušení výkladu používají zpravidla výpočty ze shora. Je na poskytovateli plnění, jaký algoritmus výpočtu si zvolí, zákon o DPH ho nijak výrazně nelimituje. Poznámka Můžeme se setkat s jiným problémem. Je pro daňový subjekt závazné právní ujednání, když si smluvní strany jednoznačně dohodli, že hodnota plnění je: například 100 plus platná zákonná sazba daně nebo naopak: je částka 100 včetně DPH? Pokud ano, tyto obchodní podmínky je povinností akceptovat, měli bychom takto postupovat při výpočtu daně z přidané hodnoty. Představte si, že odběratel A požaduje vždy výpočet ze zdola, odběratel B výpočty ze shora. Rozumné je vyvarovat se obdobných ujednání s odkazem na vlastní obchodní podmínky apod. Cena obvyklá a zaměstnanci Předvolební politické hrátky a odborové lobby vyústily v novelu zákona o DPH, která vypouští z 36a/3, písmenko d). K této problematice vydalo Ministerstvo financí Sdělení, a to dne 7. května 2010 pod č. j. 18/44 492/2010, protože novela stanoví zpětnou účinnost k datu 1. ledna Není divu, že se objevují dotazy, jak se bude postupovat při opravách původních plnění. 5

7 Dotaz Naše společnost na základě novely zákona o DPH účinné od 1. ledna 2010 odváděla poměrně významné částky DPH. Cena původního plnění, odsouhlasená v kolektivní smlouvě, nebyla změněna. Dokladem o použití jsme například za měsíc leden 2010 odvedli částku Kč, která se týká stovek zaměstnanců a různých plnění. Dozvěděli jsme se z médií, že toto zdanění neplatí, bylo zrušeno a vlastně bylo neoprávněné. Jak máme provést opravu? Řešení Máte pravdu, novela zákona zrušila předmětné ustanovení jako kdyby v zákoně o DPH vůbec neexistovalo. Jistě tato novela přinese některým politickým stranám mnoho volebních hlasů. Snad se jim nepodaří společně s odborovou lobby okopírovat řeckou cestu. Změna je však prospěšná z jiného důvodu. Odpadají případné složité diskuse, jak se má správně stanovit základ daně. Ani evidence a účtování nebylo jednoduché a výnos několik set milionů korun za tak komplikovanou správu této daně nestojí. Vraťme se k Vašemu dotazu. Postup je velmi snadný. Ministerstvo financí ve výše uvedeném Sdělení nabízí co nejjednodušší řešení, vědomo si zřejmě skutečnosti, že se této kauze věnovalo až příliš pozornosti. Máte dvě možnosti: podat dodatečná daňová přiznání podle 41 zákona o správě daní a poplatků, nebo opravit základ daně podle 42 zákona o DPH. Praxe Drtivá většina plátců zvolí samozřejmě druhou alternativu. Doporučujeme nezabývat se určitými nejasnostmi, které vyplývají ze skutečnosti, že se podle 42 zákona o DPH provádí oprava základu daně, jeho snížení pouze na základě sjednaných podmínek, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění. Je otázkou, zda tato skutečnost nastala (změna podmínek / a nyní opět základ daně na úrovni roku 2009). V návaznosti na výše uvedené využijete dále znění 42/6 zákona o DPH, protože původní zdanitelné plnění bylo uskutečněno pro osobu, která není plátcem. Připomínáme, že v tomto případě: nevystavujete daňový dobropis, ale jen doklad o opravě základu daně a výše daně, a dodatečný nárok na odpočet DPH uplatníte v běžném zdaňovacím období, kdy jste doklad vystavili, nikoliv v období, v němž byl partnerem přijat. Administrativně to bude trochu náročné, ale získáte zpět dříve odvedenou daň z přidané hodnoty. Cena obvyklá a dary V poslední době se vyskytly také jiné dotazy, nepřímo související s daní z přidané hodnoty. Při podávání daňových přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období 2009 byla využívána odčitatelná položka dary. Někdy byly poskytnuty v nepeněžní podobě. 6

8 Dotaz Při stanovení základu daně z příjmů právnických osob za rok 2009 jsme využili ustanovení 20/8 zákona o daních z příjmů a snížili jsme si daňovou povinnost. Darovali jsme totiž část našich zásob, stavební materiál jedné ozdravovně. Pro daň z příjmů bylo snížení o částku Kč, přesně podle odúčtování hodnoty skladovaných zásob. Měla být tato operace předmětem DPH? Řešení Postup pro daň z příjmů byl správný, neboť citované ustanovení zákona o daních z příjmů umožňuje uplatnit pouze účetní hodnotu (u daňově odpisovaného majetku pak daňovou zůstatkovou cenu). Pro účely DPH je třeba nahlédnout do ustanovení 13, resp. odstavce čtvrtého. Podle písmene a) je zdanitelným plněním použití majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti. Poskytnutí daru je chvályhodné, ale bezesporu naplňuje znaky nesouvisející s ekonomickou činností, jak vyplývá také z 13/5 pokud byl u tohoto majetku uplatněn odpočet daně. Je více než pravděpodobné, že daň na vstupu jste uplatnili. Proto ke dni předání daru Vám vznikla povinnost odvést (vrátit) dříve nárokovanou daň z přidané hodnoty. Výše DPH Na druhé straně je obtížné dovodit, že jsou naplněny všechny znaky pro stanovení základu daně ve vyšší úrovni, než vašich pořizovacích nákladů. Což je logické, protože: pořídili plátce zboží za 120, neuplatní-li odpočet DPH, nevzniká vůbec titul pro dodanění, uplatní-li odpočet 20, logicky ztrácí nárok a měla by být tato hodnota vrácena. Je proto nutné vystavit doklad o použití a dříve nárokovanou daň z přidané hodnoty odvést do státního rozpočtu. V obou případech by měl být dopad DPH shodný. Zdanitelná vs. Osvobozená plnění Stále více daňových subjektů se stává plátci DPH a řeší, jestli jejich uskutečněná plnění jsou nebo nejsou osvobozena od daně. Typický příklad představuje následující dotaz. Dotaz Naše základní škola má právní subjektivitu a rozhodli jsme se stát plátci daně z přidané hodnoty. Podle přílohy č. 3 zákona o DPH, jsme totiž osobou povinnou k dani, mimo jiné provádíme následující plnění: reklamní služby (SKP 74) a školní a další stravování (SKP 55). Není nám však jasné, jaká další plnění mohou být podle 57 nebo 61 osvobozeny od daně. Máme též doplňující dotaz: Jaký je rozdíl mezi státní a soukromou základní školou. Řešení V dotaze se neuvádí další typy plnění. Proto se na úvod pokusíme o krátkou rekapitulaci přístupu k osvobození od DPH podle paragrafů uvedených v dotaze. Zjednodušeně můžeme uvést následující přehled platný pro osvobození některých činností poskytovaných tzv. neziskovými subjekty. 7

9 Podle 57 Činnost Výchova a vzdělání Školské služby související Povinná školní docházka Jazykové vzdělávání (mimo výuku) Podmínka Zapsání ve školském rejstříku Zapsání ve školském rejstříku Souhlas MŠMT, i když není ve školském rejstříku Uznán vzdělávací subjekt nebo typ zkoušek, a to MŠMT Volnočasové aktivity Typ poskytovatele* *Typem poskytovatele rozumí 57 zákona o DPH příspěvkovou organizaci nebo nestátní neziskové organizace dětí a mládeže. Podle 61 Služby uvedené u 57 mohou být osvobozeny od daně podle 61, ale pouze za následující podmínky: jsou poskytovány neziskovými subjekty, při příležitostných akcích, za účelem získání finančních prostředků pro určené ( neziskové ) účely, a nesmí narušit hospodářskou soutěž. Z uvedeného například vyplývá, že pro vaši základní školu nebudou osvobozeným plněním mimo jiné: reklamní služby, závodní stravování a provoz kantýny, pronájem apod. Budete-li poskytovat jazykové kurzy, spíše se bude jednat o zdanitelné plnění, pokud nezískáte licenci jako organizace nebo příslušný kurz není certifikován (viz 47/1/f). Soukromý subjekt Doplňující dotaz, zda shodná pravidla platí pro soukromou základní školu, je možné jen krátce zodpovědět. Je-li škola zapsána ve školském rejstříku nebo má odsouhlaseno zajištění povinné školní docházky, výchovnou a vzdělávací činnost osvobodí stejným způsobem. Ale pro osvobození školských služeb je nezbytnou další podmínkou zařazení konkrétního školského zařízení do školského rejstříku není-li zařazeno, jen obtížně se běžně poskytované služby nebo dodání zboží podaří osvobodit podle 61. Poznámka V konkrétních případech doporučujeme bedlivé prostudování nejen zákona o DPH, ale také školských předpisů. Například obsah pojmu školské služby podle odborných výkladů není v zákoně o DPH shodný se školským zákonem. Služby a EU Novela zákona o DPH s účinností od 1. ledna 2010 významně změnila dříve platná pravidla pro posuzování principu reverse charge. Proto doporučujeme pečlivě prověřovat, zda nedošlo u konkrétních služeb ke změně. 8

10 Dotaz Představme si, že existuje výzkumný nebo třeba zkušební ústav s.p., který je plátcem DPH. Provádí školení nejen pro tuzemské osoby, ale také pro osoby registrované k dani v jiných členských státech. Školení probíhá v České republice a má dvě formy: Školení týkající se nových zákonů, které souvisejí s jejich zkušební činností - aby jejich zákazníci věděli, co a jakým způsobem mají dát vyzkoušet. Školení obsluhy vysokozdvižných vozíků. Platí pro uvedené služby obecný 9/1 nebo 10b zákona o DPH? Řešení Jak jsme uváděli v předchozích článcích, klíčové je určení pozice daňových subjektů a typ služby. Informace o daňových subjektech je jasná a zaměříme se proto na typ plnění. Princip Nenajdeme- výjimku v 10 zákona o DPH, automaticky dochází k reverse charge, přesunu daňové povinnosti do jiného členského státu. To platí, je-li samozřejmě příjemcem služby skutečně osoba povinná k dani v jiném členském státě (a není příjemce provozovna, jejíž místo může měnit obecný režim). Typ služby Otázkou v tomto konkrétním případě je posouzení typu služby - školení. Domníváme se, že do kategorie vzdělávací by bylo možné uvedená školení zařadit pouze v případě, když by se jednalo například o školení spolu s vydáním certifikátu obsluha zařízení. A tato licence by měla platnost též v jiných členských státech. Shrneme-li si na závěr: Školení obecné má formu odborného poradenství: obsluha různých zařízení nebo informace o nových předpisech: nenaplní ustanovení 10b a uplatní se přenos daňové povinnosti do jiného členského státu. Školení vzdělávací, zakončené a potvrzené platným certifikátem, místo plnění bude zdaněno podle místa, kde je tato vzdělávací akce uskutečněna. Tento příklad dokumentuje, jak je stále citlivé posuzování různých typů plnění. Výzkum a vývoj z pohledu zákona o daních z příjmů Sdělení k Pokynu č. D-288, k jednotnému postupu při uplatňování ustanovení 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo financí sděluje, že v souvislosti se schválením zákona č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, je nutné přijaté změny ve vymezení pojmů promítnout i do Pokynu č. D-288, který byl uveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 10/1/2005. Na základě výše uvedeného se kompletně mění článek 2. Pokynu č. D 288 a ke drobné změně dochází rovněž v článku 8. Pro přehlednost uvádíme úplné, aktuálně platné znění tohoto pokynu. 9

11 Pokyn č. D-288 k jednotnému postupu při uplatňování ustanovení 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, č.j.: 15/96003/2005 Zákonem č. 669/2004 Sb. byla s účinností od do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ), doplněna ustanovení 34 odst. 4 a 5, podle kterých může poplatník uplatnit odpočet od základu daně z příjmů ve výši 100 % výdajů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje. V zájmu zajištění jednotného postupu při aplikaci uvedených ustanovení vydává Ministerstvo financí tento pokyn. Pokyn lze použít již za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, započaté od Projekt výzkumu a vývoje Projektem výzkumu a vývoje (dále jen projekt ) se rozumí souhrnný dokument, ve kterém poplatník vymezí pro účely uplatnění odpočtu před zahájením řešení projektu svou činnost ve výzkumu a vývoji. Projekt obsahuje zejména: a) základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou obchodní firma nebo název poplatníka, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení poplatníka, je-li poplatník fyzickou osobou, místo jeho trvalého pobytu a místo podnikání, b) cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení, c) dobu řešení projektu (datum zahájení a datum ukončení řešení projektu), d) předpokládané celkové výdaje (náklady) na řešení projektu a předpokládané výdaje (náklady) v jednotlivých letech řešení projektu, e) jména a příjmení osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu k poplatníkovi, f) způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků, g) datum, místo, jméno a příjmení oprávněné osoby, která projekt schválila před zahájením jeho řešení; oprávněnou osobou se rozumí poplatník, je-li fyzickou osobou, nebo osoba, která je statutárním orgánem poplatníka nebo jeho členem. Z důvodu zajištění dostatku důkazního materiálu na straně daňového subjektu musí být projekt zpracován v písemné podobě. 2. Vymezení výzkumu a vývoje pro účely zákona Základní vymezení pojmů výzkum a vývoj navazuje na ustanovení 2 odst. 1 písm. a) až c) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 110/2009 Sb. Výzkumem se rozumí základní výzkum nebo aplikovaný výzkum a vývojem se rozumí experimentální vývoj, přičemž a) základní výzkum je teoretická nebo experimentální práce prováděná zejména za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi; b) aplikovaný výzkum je teoretická a experimentální práce zaměřená na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb; 10

12 c) experimentální vývoj je získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Základním kritériem pro odlišení výzkumu a vývoje od ostatních (příbuzných) činností je přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty. Pro jejich posouzení se použijí tato doplňující (pomocná) kritéria: stanovené cíle projektu (jejich dosažitelnost a vyhodnotitelnost po ukončení projektu), prvek novosti nebo novátorství (v rámci možných informací, které může mít poplatník k dispozici v dané době), hledání předtím neodhalených jevů, struktur nebo vztahů, aplikace poznatků nebo techniky novým způsobem, výsledkem má být nové, hlubší chápání jevů, vztahů, principů s významem širším než pro jednoho poplatníka, očekávaný přínos, tj. patent, licence, chráněný vzor apod., kvalifikace pracovníků zařazených do projektu, používané metody, souvislost s větším celkem (např. s programem, s činností podniku), míra obecnosti předpokládaných výsledků, souvislost projektu s jinou vědeckotechnickou činností. Poplatník není povinen splnit zároveň všechna z uvedených doplňujících kritérií pro to, aby jeho aktivity bylo možno označit za výzkum a vývoj. Přítomnost ocenitelného prvku novosti a požadavek na vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty jsou u projektu výzkumu a vývoje zachovány i v případě, že cíl projektu nebo jeho část je již známa jiným subjektům a daňový subjekt řešící projekt výzkumu a vývoje prokáže, že je pro něj věcně či ekonomicky nedostupný nebo nepoužitelný z jiného věcného či ekonomického důvodu nebo v době řešení projektu neměl o jeho existenci informace. 3. Činnosti prováděné poplatníkem při realizaci projektů, které lze zahrnout mezi činnosti výzkumu a vývoje pro účely odpočtu od základu daně z příjmů: a) experimentální či teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků, nebo s cílem získání nových poznatků zaměřených na využití v nových výrobcích, technologiích nebo službách, b) systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k navržení nebo zavedení nových či zlepšených technologií, systémů nebo k produkci nových či zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení, c) výrobu funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části, kde prototypem se rozumí původní model zahrnující veškeré technické a výkonové charakteristiky nového výrobku nebo jeho skupin, nebo první vyrobené kusy nového výrobku, pokud je prvořadým cílem ověření navrženého řešení nebo jeho další vylepšení; hranicí je ukončení nezbytné modifikace prototypu a úspěšné dokončení zkoušek, d) ověření prototypu, poloprovozních nebo předváděcích zařízení, 11

13 e) projekční či konstrukční práce, výpočty nebo návrhy technologií sloužící k vývoji nebo inovaci výrobků nebo výrobních procesů, f) zkoušky nových nebo inovovaných výrobků nebo jejich skupin, které jsou výsledkem výzkumu a vývoje, sloužící k ověření jejich funkcí a provozních vlastností a získání potřebných certifikací opravňujících tyto výrobky k provozu; certifikací se rozumí odborné ověření nebo posouzení či zkoušky výsledků projektu prováděné k tomu oprávněnými institucemi či úřady nebo zajištění jejich právní ochrany podle zvláštních právních předpisů [1], g) zkušební provozy a zkušební výrobu, pokud jsou prováděny za účelem vyhodnocení hypotéz, sestavení vzorce a specifikací nového výrobku, projektování zařízení pro nové procesy a postupy, technické specifikace a provozní charakteristiky nezbytné pro koncepci, vývoj a výrobu nových výrobků a procesů, h) koncepční nebo metodické práce, kterými se rozumí rozvoj nových nebo podstatně modifikovaných průzkumů a statistických systémů, vývoj nových metodik šetření, vyvíjení nových nebo podstatně zdokonalených metod zkoušení, studie proveditelnosti projektu, příprava původní zprávy o výsledcích projektu, i) vývoj softwaru založený na tvůrčím využití poznatků výzkumu, pokud je cílem projektu systematické vyjasnění vědecké nebo technické nejistoty, zejména vývoj operačních systémů, programovacích jazyků, řízení dat, komunikačního softwaru, vývoj internetové technologie, výzkum metod projektování, vývoje, používání nebo údržby softwaru, vývoj nových softwarových technologií, vývoj nových pouček a algoritmů v oblasti teoretické počítačové vědy, j) zdravotnický a farmaceutický výzkum a vývoj včetně klinických zkoušek léků, vakcín nebo léčebných metod, avšak pouze do udělení povolení k výrobě, k) činnosti v šlechtitelství prováděné do fáze uznání (registrace) odrůdy, včetně vyhodnocování užitných vlastností prováděné při registračním řízení, l) výzkum a vývoj v oblasti služeb, kterým je například výzkum a vývoj rizikových modelů, výzkum a vývoj vedoucí k novým nebo podstatně zdokonaleným službám, vývoj nových metod a nástrojů průzkumu, m) patentové a licenční práce, sběr údajů, jejich zpracování a interpretace, studie záměrů politiky národní, regionální nebo místní a podnikatelské záměry podniků; tyto činnosti lze zahrnout pouze, jde-li o úpravu stávajících nebo vytváření nových metodik s ocenitelným prvkem novosti. 4. Činnosti, které nelze zahrnout mezi činnosti výzkumu a vývoje pro účely odpočtu od základu daně z příjmů: a) vzdělávání a výcvik pracovníků na univerzitách a institucích pro vyšší a pomaturitní vzdělávání, b) příbuzné vědeckotechnické činnosti, kterými jsou zejména informační služby jako shromažďování, kódování, klasifikace, zaznamenávání, rozšiřování, překládání, analyzování, vyhodnocování prováděné vědeckotechnickými pracovníky, bibliografickou, informační, poradenskou či patentovou službou, nebo vědeckou konferencí, sběr údajů či pozorování rutinního charakteru, jakož i zpracování těchto údajů, například geologický, meteorologický průzkum, astronomická pozorování, sčítání lidu, průzkum trhu, udržování národních standardů, kalibraci a analýzu materiálů, výrobků, procesů, půd, ovzduší; výjimkou jsou činnosti prováděné výlučně pro účely projektu, 12

14 c) studie proveditelnosti, specializovanou zdravotní péči, rutinní zkoumání a používání lékařských znalostí; výjimkou jsou činnosti prováděné výlučně pro účely projektu, d) administrativní a právní úkony spojené s patentovou a licenční činností; studie záměrů politiky či podnikatelské činnosti, udržování národních standardů, kalibrace druhotných standardů; výjimkou jsou činnosti prováděné výlučně pro účely projektu, e) standardní vývoj softwaru a počítačová údržba, kterými jsou zejména implementace (ladění a úpravy) existujícího systému v podmínkách zákazníka, přidání uživatelské funkčnosti k aplikačním programům, řešení technických problémů, údržba softwaru, podpora nebo úprava existujících systémů, předvádění nebo překlady počítačových jazyků, příprava uživatelské dokumentace, f) administrativa a ostatní podpůrné činnosti, zejména činnost centrálních oddělení poplatníka, např. činnost oddělení finančních a personálních, manažerské činnosti, přeprava, skladování, úklid, opravy, údržba a bezpečnost, g) běžné použití lékařských znalostí, veškerou lékařskou péči, není-li spojena přímo s projektem, h) udržovací šlechtění, i) stálé analýzy, j) činnosti inovačního charakteru, které nezahrnují ocenitelný prvek novosti, zejména výzkum trhu, nastartování výroby využitelné pro všechny průmyslové situace, vybavení nástroji, úprava návrhu pro výrobní proces, získání technologie (hmotné i nehmotné), provozní inženýrství, marketing nových nebo zdokonalených výrobků, výroba ukázkových modelů, provádění zkoušek pro uživatele, průmyslová výroba, předvýrobní příprava, distribuce zboží a služeb a příbuzné technické služby v rámci činností inovačního charakteru. 5. Výdaje vynaložené při realizaci projektů Poplatník je povinen vést o výdajích (nákladech), u kterých aplikuje ustanovení 34 odst. 4 a 5 zákona oddělenou evidenci v členění na jednotlivé projekty a jednotlivé účetní případy. Tato evidence musí splňovat požadavek přehlednosti a prokazatelnosti oprávněnosti použití ustanovení 34 odst. 4 a 5 zákona s tím, že důkazní břemeno je na poplatníkovi. Za výdaje (náklady) vynaložené na realizaci projektů lze pro účely 34 odst. 4 zákona považovat: a) osobní výdaje (náklady) na výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, techniky a pomocný personál poplatníka, včetně zaměstnanců administrativních nebo dělnických profesí podílejících se na řešení projektu, a jim odpovídající výdaje (náklady) na povinné zákonné odvody [2]); do osobních výdajů (nákladů) lze započítat: 1. mzdy nebo platy zaměstnanců přijatých podle pracovní smlouvy výhradně na řešení projektu, 2. příslušnou část mezd nebo platů zaměstnanců, odpovídající jejich úvazku na řešení projektu nebo se na projektu podílejících [3]), 3. zvýšení pohyblivé částky mzdy nebo platu zaměstnanců, kteří se na řešení projektu podílejí, 13

15 4. odměny poskytované na základě dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce nebo obdobné dohody podle zahraničních právních předpisů, uzavřených v přímé souvislosti s řešením projektu; b) odpisy (nebo jejich část) hmotného movitého majetku a nehmotného majetku (s výjimkou nehmotných výsledků výzkumu a vývoje pořízených od jiných osob), používaného v přímé souvislosti s řešením projektu podle 26 až 32a zákona včetně účetních odpisů podle 24 odst. 2 písm. v) zákona, c) další provozní výdaje (náklady), vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, například výdaje (náklady) na materiál, zásoby a drobný hmotný a nehmotný majetek, výdaje na knihy a časopisy, na elektrickou energii, teplo, plyn, telekomunikační poplatky a vodné a stočné, vedené v oddělené evidenci v souladu se zákonem, d) výdaje (náklady) na certifikaci výsledků podle bodu 3 písm. f), e) cestovní náhrady poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům v oblasti vývoje a výzkumu v souladu se zvláštním právním předpisem [4]), pouze pokud vzniknou v přímé souvislosti s řešením projektu. Za náklad vynaložený na realizaci projektů nelze pro účely 34 odst. 4 zákona považovat zůstatkovou cenu vyřazeného majetku. 6. Období uplatnění výdajů (nákladů) na výzkum a vývoj Za výdaje (náklady) vynaložené v daném zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání jsou pro účely odpočtu od základu daně považovány výdaje (náklady) u poplatníků, kteří vedou účetnictví, zaúčtované podle zvláštního právního předpisu [5], při respektování časové a věcné souvislosti a jsou současně daňově uznatelné v daném zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, nebo u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, výdaje v ní zahrnuté v daném zdaňovacím období, snižující výsledek hospodaření a současně daňově uznatelné. Tzn., že při pořízení majetku vymezeného v bodě 5 písm. b) tohoto pokynu je možné uplatnit pro stanovení výše odpočtu pouze daňový odpis, a to i z majetku pořízeného před (i darem), dále je možné uplatnit pouze výdaj (náklad) časově rozlišený a výdaj (náklad), jehož daňová uznatelnost je podmíněna zaplacením, až po jeho zaplacení. Příklady výdajů (nákladů), které jsou považovány za vynaložené (zahrnuté) v daném zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, vznikne závazek uhradit jednorázový výdaj (náklad), tento výdaj (náklad), pokud je výdajem (nákladem) daňovým, je možné zohlednit při stanovení odpočtu na výzkum a vývoj, při pořízení majetku vymezeného v bodě 5 písm. b) tohoto pokynu je výdajem (nákladem) pro účely odpočtu daňový odpis, a to i u majetku pořízeného do , ve zdaňovacím období vznikne závazek uhradit časově rozlišený výdaj, nákladem pro účely odpočtu je časově rozlišený náklad, a to i při uhrazení časově rozlišovaného výdaje do , ve zdaňovacím období vznikne závazek uhradit náklad, který se za daňově uznatelný považuje až po zaplacení (např. částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění). Pro účely odpočtu je možné tento náklad zohlednit až ve zdaňovacím období, ve kterém je zaplacen (viz 23 zákona). 14

16 7. Odpočet nelze uplatnit na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Odpočet od základu daně nelze uplatnit podle ustanovení 34 odstavec 4 zákona k výdajům (nákladům) na služby obecně, lze ho však uplatnit na výdaje (náklady) na spotřebované nákupy vynaložené v přímé souvislosti s řešením projektu (např. na elektrickou energii, teplo, plyn, telekomunikační poplatky a vodné a stočné). Odpočet nelze uplatnit na výdaje na činnosti, které jsou uvedené v bodě 3 tohoto pokynu, pokud poplatník činnosti sám neprovádí při realizaci projektu výzkumu a vývoje, ale pořizuje je od jiné osoby jako službu (např. testování léků, výrobu či ověřování prototypu). Odpočet také nelze uplatnit na prvotní náklady vynaložené za externí služby tj. výkony od jiných jednotek, zejména náklady na nájemné, reprezentaci, konzultace, poradenství a informační servis, externí vzdělávání, účast na konferencích včetně cestového apod. Dále nelze odpočet uplatnit na výdaje na administrativní a ostatní podpůrné činnosti, např. činnosti finanční, personální, IT, manažerské, na výdaje na opravy, přepravné, ostrahu objektu, a to ať pořizované od jiných osob nebo prováděné vlastními pracovníky, protože se nejedná o výdaje vynaložené poplatníkem na výzkum a vývoj, jehož základní kritériem je přítomnost ocenitelného prvku novosti. Odpočet nelze uplatnit na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob, které se posuzují jako nehmotný majetek ve smyslu 32a zákona a ve smyslu příslušných přechodných ustanovení k novelám zákona (zejména zákon č. 438/2003 Sb. a 492/2000 Sb.). Výjimku tvoří pouze výdaje (náklady) vynaložené za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje. 8. Výdaje (náklady), na které byla byť jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů Odpočet nelze uplatnit na ty výdaje (náklady) výzkumu a vývoje, na které byla i jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. V případě, že projekty podporované z veřejných zdrojů, např. podle zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, jsou v souladu s tímto zákonem financovány podílově, tj. každý jednotlivý náklad související s daným projektem je z určené části financován z veřejných prostředků, je zřejmé, že veškeré takto podpořené náklady projektu je nutné při stanovení odpočtu od daně vyloučit. Dále je nutné při stanovení odpočtu vyloučit ty jednotlivé výdaje (náklady), které jsou sice zahrnuty v nepodpořených projektech výzkumu a vývoje, ale jsou podpořeny samostatně z veřejných zdrojů, a to ve výši odpovídající tomuto jednotlivému výdaji. Za veřejné zdroje jsou pro účely zákona považovány prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů, z grantů Evropských společenství a z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu. Na náklady, na které již byla i jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů nelze uplatnit odpočet dle 34 odst. 4 zákona. Pokud však byla poskytnuta podpora k nákladům, které se nevztahují k projektu výzkumu a vývoje (včetně mzdových prostředků nevztahujících se k projektu výzkumu a vývoje) nemá tato veřejná podpora (např. dotace od úřadu práce na úhradu mzdových nákladů, uplatněná sleva na dani podle 35a a 35b zákona o daních z příjmů) vliv na uplatnění odčitatelné položky dle 34 odst. 4 a Souběh odčitatelných položek dle 34 odst. 3 a 4 zákona V zákoně není určeno pořadí položek odčitatelných od základu daně. Proto je na rozhodnutí poplatníka, zda uplatní jako první odpočet dle 34 odst. 1 (odpočet 15

17 ztráty) nebo dle 34 odst. 3 zákona (odpočet na učně) nebo bývalý reinvestiční odpočet, pokud jej nebylo možné uplatnit do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2004 anebo odpočet na výzkum a vývoj (s respektováním lhůty stanovené pro možnost odpočtu v 34 odst. 5 zákona). 10. Období, ve kterém lze odpočet na výzkum a vývoj uplatnit Pro účely uplatňování odpočtu v následujících třech zdaňovacích obdobích ( 34 odst. 5 zákona) se pro účely lhůty nepočítají období, za které se podává daňové přiznání, ale která nejsou obdobími zdaňovacími. 11. Dodatečné daňové přiznání V případě, kdy poplatník uplatní odpočet a z důvodu následně podaného dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost je uplatněn odpočet nižší, je možné neuplatněnou část odpočtu převést do dalšího období, pokud neuplynula lhůta tří zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém nárok na odpočet vznikl. V případě podání dodatečného daňového přiznání na vyšší daňovou povinnost se uplatní ustanovení 38p zákona. 12. Přenos neuplatněného odpočtu na právního nástupce Neuplatněný odpočet může být uplatněn právním nástupcem pouze v případech podle 23a a 23c zákona, a to nejdéle do lhůty stanovené v 34 odst. 5 zákona. V ostatních případech není přenos neuplatněného odpočtu povolen. 13. Výdaje na výzkum a vývoj u zanikající společnosti po rozhodném dni přeměny Nástupnická společnost s výjimkou případů stanovených v 23a a 23c zákona nemůže neuplatněný odpočet zanikající společnosti vzniklý před rozhodným dnem přeměny uplatnit. Nástupnická společnost však může uplatnit odpočet k výdajům vynaloženým po rozhodném dni přeměny za všechny společnosti účastnící se přeměny, které zanikají bez likvidace. Poznámky: [1] Například zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění zákona č. 116/2000 Sb., zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 81/2005 Sb., zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů a o změně zákona č. 132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat, zákon č. 207/2000 Sb. o ochraně průmyslových vzorů a o změně zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů. [2] Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. [3] Zákoník práce. [4] Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. [5] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 16