Komora auditor»r se stala dn m Ëlenem FEE!

Transkript

1 Komora auditor»r se stala dn m Ëlenem FEE! Po osmi letech aktivnì Ëasti p i eöenì ot zek v voje ËetnÌ a auditorskè profese byla Komora auditor»r p ijata, spolu s vrcholov mi organizacemi auditorskè profese Polska, Slovenska a MaÔarska, za dnou Ëlenskou organizaci FEE (FÈdÈration des Experts Comptables EuropÈens). ée jde o zadostiuëinïnì pro vöechny, kte Ì intenzivnï pracovali pro dosaûenì tèto mety nenì t eba zd razúovat. Je dokonce na mìstï p ipomenout, ûe slovensk Ëi polsk komora auditor dos hly tohoto cìle p i pozdïjöìm n stupu. Naopak Rumunsko a Slovinsko z staly zatìm jeötï v pozici korespondenënìch Ëlen. Bulharsko je novï p ijat m korespondenënìm Ëlenem. Vöe se vlastnï odvìjì od celkovè politickè situace a od postupu v p ijìm nì jednotliv ch zemì do EvropskÈ unie. Zased nì ValnÈho shrom ûdïnì FEE se za Komoru auditor»eskè republiky z Ëastnili Petr K Ìû, Ladislav Langr a Eva Rokosov. Prezident Komory auditor»r mïl poprvè v historii vztah KA»R ñ FEE p Ìleûitost pozdravit ValnÈ shrom ûdïnì a podïlit se s ËastnÌky o svè p edstavy o naöem p sobenì v tèto organizaci. Moûn, ûe mnozì z n s si pamatujì, ûe KA»R uzav ela dohodu o spolupr ci s FEE v roce 1994 p i p Ìleûitosti VelkÈho shrom ûdïnì FEE ve VÌdni. N - sledovalo p ijetì za korespondenënìho Ëlena v roce 1996 v Bruselu. PotÈ jiû odklady a jist snaha o objektivnì vysvïtlenìñ nap. nep Ìzniv v voj v legislativï t kajìcì se auditu u n s. Dnes m me plnopr vnè postavenì dnèho Ëlena FEE. MnozÌ naöi staronovì evropötì kolegovè d vajì najevo z jem ñ s ËÌm do FEE p ich zìme, jak p ispïjeme naöì evropskè profesi. Jiû adu let jsme mïli moûnost z - Ing. Ladislav Langr viceprezident KA»R ËastÚovat se jedn nì odborn ch v bor FEE, p edevöìm v oblasti ËetnictvÌ, auditu a etiky profese. Zn me svè moûnosti i sv omezenì. P evzìt zodpovïdnost za nïkterou z oblastì Ëinnosti FEE nenì asi nynì aktu lnì. Ëast na vöech kolech, kterè dnes FEE eöì, je takè zatìm ponïkud nad naöe moûnosti. P esto vöak se zde otevìr prostor pro mnohè, kte Ì majì chuù a schopnosti p ispït. A n ö p Ìnos? Moûn jej lze p edvèst v oblasti spolupr ce s dalöìmi uchazeëi o ËlenstvÌ v FEE. Pr vï tam je asi nejvïtöì slabina FEE a takè EU. Za deset let existence naöì Komory jsme nashrom ûdili znaënè mnoûstvì poznatk i zkuöenostì. T eba je dok ûeme vyuûìt ve prospïch novï se vytv ejìcì evropskè auditorskè profese. Mnohem konkrètnïjöì je ale skuteënost, ûe prezident KA»R bude mìt pr - vo Ëasti na jedn nìch nejvyööìch org n FEE. Budeme mìt zajiötïnè pr - vo p Ìmo ovlivúovat rozhodov nì org n FEE, budeme p ispìvat na Ëinnost FEE ve v öi 27 tis. EUR roënï, budeme mìt vïtöì odpovïdnost neû dosud. Pop ejeme si navz jem hodnï sil a spïch p i naöem p sobenì v tèto prestiûnì organizaci. Fotografie z prosincovèho ValnÈho shrom ûdïnì FEE. Zleva Ivan Boöela, prezident SlovenskÈ komory auditor, David Devlin, nov prezident FEE (z Irska), Piotr Rojek, prezident polskè N rodnì komory statut rnìch auditor, Petr K Ìû, prezident KA»R a Deszo Sugar, prezident MaÔarskÈ komory auditor. AUDITOR Ë. 2, 2003 OBSAH AKTUALITY... 2 DISKUSNÕ OK NKO... 4 V BORY A KOMISE INFORMUJÕ... 4 VZDÃL V NÕ... 5 Inspirace Mezin rodnìch vzdïl vacìch standard Prof. Ing. Bohumil Kr l... 6 OvÏ enì spr vnosti postupu auditora a jeho p ÌpadnÈ odpovïdnosti za ökodu Alena ävejdov... 9 NA POMOC AUDITORŸM Zve ejnïnì mimo dnè ËetnÌ z vïrky SdÏlenÌ MF»R o pouûìv nì pevnèho kursu pro p epoëet cizìch mïn v ËetrnictvÌ podnikatel.. 12 Archivace ve spisu auditora DISKUSE JeötÏ k problematice ud lostì po rozvahovèm dni Ing. Aleö R ta Pozn mka k ËetnÌmu provedenì p emïn spoleënostì Ing. VÏra Vlas kov vaha k nïkter m aspekt m padkovèho pr va Ing. Petr Dost l K PROBLEMATICE DANÕ UplatnÏnÌ hodnoty cenn ch papìr do daúov ch n klad dle novely ZDP Ing. Miroslav Svoboda Ing. Jan Petr ö UplatnÏnÌ ztr t z prodeje cenn ch papìr po novele ZDP Mgr. Edita äevcovicov Ing. Tom ö Pleöingr UplatÚov nì odëitatelnè poloûky ze vstupnì ceny dle ZDP na stranï leasingovèho n jemce Ing. Ji Ì äkampa Ing. Ji Ì Nesrovnal ZE ZAHRANI»Õ NovÈ mezin rodnì auditorskè standardy (ISA) RECENZE ZAUJALO N S ZAZNAMENALI JSME AUDITOR 2/2003 1

2 ZE ZASED NÕ RADY Leden 2003 Rada na svèm zased nì zejmèna jednala o: ï p ipomìnk ch k n vrhu novely z - kona o ËetnictvÌ, ï n vrhu MF»R ke zv öenì kvality ËetnictvÌ a auditu, ï novele EtickÈho kodexu, ï n vrzìch na zmïnu z kona o auditorech, ï nabìdce firmy Datev, ï nabìdce rozöì enì SW ËetnÌ poradce pro auditory; schv lila: ï û dosti o pozastavenì opr vnïnì k poskytov nì auditorsk ch sluûeb, ï û dosti o v jimku z placenì fixnìho p ÌspÏvku, ï n vrh na vyökrtnutì asistent ze seznam komory, ï pl ny Ëinnosti v bor na rok 2003, ï n vrh orchestru pro oslavy 10. v ro- ËÌ vzniku KA»R, ï hodnotìcì komisi pro v bïr manu lu, ï novèho Ëlena zkuöebnì komise ing. Ambroûe; vzala na vïdomì: ï zpr vy ze zased nì komisì a v bor, ï zpr vy z pracovnìch cest, ï pl novanè termìny akcì v roce Ing. Eva Rokosov ad KA»R AKTUALITY V ZVA AUDITORŸM K ETICK MU KODEXU IFAC V n vaznosti na z vïry XII. snïmu auditor ve vztahu k EtickÈmu kodexu IFAC vyz v me auditory, aby zpracovali pìsemnï svè p ipomìnky a dotazy ke konkrètnìm sporn m, p Ìp. nesrozumiteln m ustanovenìm EtickÈho kodexu IFAC a tyto zaslali do adu komory auditor do V bor pro ot zky profese a etiku a Rada KA»R se pak doöl mi p ipomìnkami a dotazy budou zab vat tak, aby v sledky mohly b t p edloûeny p ÌötÌmu snïmu auditor. Etick kodex IFAC v ËeötinÏ byl rozesl n auditor m vloni spolu s materi ly na listopadov snïm a je rovnïû k dispozici na p ÌpadnÏ jej lze obdrûet na vyû d nì v adu komory. -rok- SLIB NOV CH AUDITORŸ Dne 29. ledna se v adu komory uskuteënil slavnostnì slib nov ch auditor a p ed nì osvïdëenì o z pisu do seznamu auditor, kterè opravúuje k poskytov - nì auditorsk ch sluûeb. Ti, kdo spïönï dokonëili v prosinci 2002 auditorskou zkouöku a zavröili t Ìletou praxi asistenta sloûili profesnì slib podle z kona do rukou prezidenta komory ing. Petra K Ìûe za p Ìtomnosti ing. Ladislava Langra a vedoucì adu ing. Evy RokosovÈ. NovÏ zapsan mi auditory jsou: JmÈno». osv. MÌsto podnik nì Ing. ARABASZ Petr 1915 Praha Ing. BÃLKOV Silvie 1916 Praha Ing.»ERN Michal 1917»eskÈ BudÏjovice Ing. DVORä»ÕKOV Lenka 1918 Praha Ing. DUäKOV Dagmar 1919 Praha Ing. FOJTÕKOV Daniela 1920 Praha Ing. FOLKOV Ivana 1921 PlzeÚ Ing. HORA VladimÌr 1922 Praha Ing. KOUTN ZdeÚka 1923 Liberec Ing. KU»ERA Pavel 1924 Ostrava Ing. PÿIKRYLOV Kate ina 1925 Praha Ing. ZAPLETALOV Radka 1926 Praha Ing. ZAVADILOV VÏra 1930 Praha Ing. éenat Roman 1927 Praha Ing. éilka VladimÌr 1928 Praha Ing. éõéala Josef 1929 Praha Martina Fiöerov evidence auditor JAK JE AKTU LNÕ STRUKTURA AUDITORSK OBCE? K datu evidovala Komora auditor celkem 1352 auditory (jeötï p ed vyökrtnutìm auditor ve vazbï na ß 3 z kona o auditorech). Z tohoto po- Ëtu bylo 763 muû a 589 ûen. Z celkovèho poëtu muû (763 osob) poskytovalo auditorskè sluûby jako OSV» 408 osob, zb vajìcìch 355 osob bylo v pracovnìm pomïru, nebo poskytovalo sluûby jako spoleënìk auditorskè spoleënosti. Z celkovèho poëtu ûen (589 osob) poskytovalo auditorskè sluûby jako OSV» 329 osob, zb vajìcìch 260 osob bylo v pracovnìm pomïru, nebo poskytovalo sluûby jako spoleënìk auditorskè spoleënosti. V roce 2002 p sobilo na ËeskÈm auditorskèm trhu 309 auditorsk ch spoleënostì. Audito i NejvyööÌ pohybliv p ÌspÏvek placen auditorem OSV» byl ve v öi bezm la KË, mezi a KË bylo na pomyslnèm stupìnku 8 auditor OSV». V rozmezì 9999 aû 5000 KË bylo 62 auditor OSV». V rozmezì 4999 aû 2000 KË bylo 190 auditor OSV». V rozmezì 1999 aû 1 KË bylo 388 auditor OSV». Z tohoto zjiötïnì vypl v, ûe 88 auditor OSV» uvedlo 0 KË pohyblivèho p ÌspÏvku za poskytov nì auditorsk ch sluûeb. V roce 2002 tedy byla pr mïrn v öe pohyblivèho p ÌspÏvku: 2300 KË na osobu. (PoËÌt me pouze ty osoby, kterè mïly pohybliv p ÌspÏvek vyööì neû 1 KË.) SpoleËnosti NejvyööÌ pohybliv p ÌspÏvek za firmu byl ve v öi bezm la KË. V rozmezì 2 mil. aû KË bylo 10 spoleënostì. V rozmezì aû KË bylo 7 spoleënostì. V rozmezì aû KË bylo 27 spoleënostì. V rozmezì aû KË bylo 59 spoleënostì. V rozmezì 9999 aû 1000 KË bylo 155 spoleënostì. V rozmezì 999 aû 1 KË bylo 13 spoleënostì. Z tohoto zjiötïnì vypl v, ûe 12 spoleënostì uvedlo 0 KË jako pohybli- 2 AUDITOR 2/2003

3 v p ÌspÏvek za poskytov nì auditorsk ch sluûeb (vych zìme z celkovèho poëtu 284 spoleënostì, kterè byly zaps ny v pr bïhu roku 2001 a tudìû lze p edpokl dat vznik povinnosti platby fixnìho p ÌspÏvku). V roce 2002 byla tedy pr mïrn v öe pohyblivèho p ÌspÏvku (p i celkovèm poëtu 284 aud. spoleënostì) KË. Martina Fiöerov evidence auditor UPOMÕNKA UpozorÚujeme vöechny, kte Ì do dneönìho dne neuhradili fixnì p ÌspÏvek na rok 2003, splatn do , aby tak uëinili bez prodlenì. V öe p ÌspÏvku pro rok 2003 ËinÌ: pro auditory 2600 KË VS xxxx31, KS 0558 pro asistenty auditora 2600 KË VS xxxx33, KS 0558 pro audit. spoleënosti KË VS xxx32, KS 0558 Symbol xxxx je vûdy ËÌslo osvïdëenì. BankovnÌ spojenì: /0100. Martina Fiöerov evidence auditor UPOZORNÃNÕ: EVIDEN»NÕ Z ZNAM KPV UpozorÚujeme auditory, kte Ì dosud nezaslali na ad komory EvidenËnÌ z znam o Ëasti na profesnìm vzdïl v nì v roce 2002, ûe tak mïli uëinit do 31. ledna 2003, a nesplnïnì povinnosti stanovenè SmÏrnicÌ Komory auditor»r pro KPV by mïli urychlenï napravit. Vzor evidenënìho z znamu byl zve ejnïn v p Ìloze Ëasopisu Auditor Ë. 9/ 2002, a souëasnï je k dispozici i na webov ch str nk ch Komory auditor»r ve form tu pdf (Acrobat Reader). -rr- Vzor evidenënìho z znamu je k dispozici ve form tu Acrobat Reader na webov ch str nk ch komory na adrese: evidencni_zaznamkpv.pdf. PÿÕLOHY»ASOPISU AUDITOR Ë. 2/03 SouË stì tohoto ËÌsla Ëasopisu Auditor jsou dvï vloûenè p Ìlohy. PrvnÌ z nich je pracovnì pom cka P ezkoum nì hospoda enì obcì za rok 2002, jejìû autorkou je auditorka ing. Ivana Schneiderov. Pom cku urëitï ocenì ada auditor. Druhou p Ìlohou je jiû tradiënì VÏcn rejst Ìk Ël nk uve ejnïn ch v Ëasopise Auditor v roce Rejst Ìk vypracoval auditor ing. Jaroslav Kula. -jd- KOMORA AUDITORŸ»R A INOVACE 2002 Ve dnech 3. ñ uspo dala Asociace inovaënìho podnik nì»r (AIP»R) spolu s Inûen rskou akademiì»r a»esk m svazem vïdeckotechnick ch spoleënostì (ve spolupr - ci s Ministerstvem ökolstvì, ml deûe a tïlov chovy, Bundesministerium f r Bildung und Forschung a AiF Otto von Guericke) v budovï»svts v Praze na NovotnÈho l vce mezin rodnì sympozium INOVACE 2002, T den v zkumu, v voje a inovacì v»r. LetoönÌ 9. roënìk se poprvè uskuteënil pod z ötitou VladimÌra äpidly, p edsedy vl dy»r. SouË stì tèto mezin rodnì, nejd leûitïjöì akce v oblasti inovaënìho podnik nì v»r byly: ï 9. mezin rodnì sympozium INOVACE 2002 ï 9. mezin rodnì veletrh invencì a inovacì ï 7. roënìk Ceny Inovace roku 2002 V r mci Ëty dennìho programu se uskuteënilo: ï 6 sekcì v r mci mezin rodnìho sympozia - vodnì plen rnì sekce - Sekce Mezin rodnì spolupr ce ve VaV a inovacìch - Sekce Technologie ûivotnìho prost edì - 3. setk nì inovaënìch firem SRN, SR,»R a dalöìch zemì Asociace inovaënìho podnik nì»r, Inûen rsk akademie»r,»esk svaz vïdeckotechnick ch spoleënostì V s zvou na INOVACE 2003 T den v zkumu v voje a inovacì v»r ve dnech 2. ñ 5. prosince 2003 V r mci INOVACE 2003 se uskuteënì: ï 10. mezin rodnì sympozium INOVACE 2003 ï 10. veletrh invencì a inovacì ï 8. roënìk Ceny Inovace roku 2003 MÌsto kon nì: Praha a dalöì mìsta»r Kontakt: Asociace inovaënìho podnik nì»r, NovotnÈho l vka 5, Praha 1 tel.: , fax: , svejda@aipcr.cz, Uz vïrka p ihl öek 31. Ìjna 2003 AUDITOR 2/2003 3

4 - Zased nì CEERDA EUREKA - sekce InovaËnÌ aspekty v r mci procesu restrukturalizace ï 2 setk nì ËastnÌk INOVACE 2002 ï vernis û a pr bïh v stavy ï p ed nì ocenïnì Cena Inovace roku 2002 ï tiskov konference ï jedn nì org n AIP»R Komora auditor»r jiû podruhè spolu s dalöìmi 42 vystavovateli prezentovala svou p sobnost, Ëinnost, cìle, koly a dala tak moûnost inovaënìm firm m, p ihl öen m subjekt m, zahraniënìm i tuzemsk m ËastnÌk m a dalöìm z jemc m, sezn mit se s auditorskou profesì v»eskè republice. Za KA»R se vodnì vernis ûe a n - slednèho setk nì s vystavovateli z - Ëastnila ing. Eva Rokosov, editelka adu komory, kter na vyzv nì ing. Pavla ävejdy, CSc., gener lnìho sekret e AIP»R, vystoupila s kr tk m projevem. Alena ävejdov, DiS. refer t metodiky DISKUSNÕ OK NKO Auditor je povinen p i svè pr ci dodrûovat auditorskè smïrnice vydanè komorou auditor. Ale jsou tyto smïrnice kaûdèmu stejnï srozumitelnè? Nep ekr vajì se nïkterè pas ûe auditorsk ch smïrnic? Nebo neodporujì si? Je praktick aplikace auditorsk ch smïrnic vûdy bez problèm nebo se psanè slovo a realita rozch zejì? Protoûe v letoönìm roce by mïly auditorskè smïrnice projìt vïcnou revizì a srovn nìm se stavem Mezin rodnìch auditorsk ch smïrnic, pomozte n m i sami sobï a p edejte n m svè n mïty na zmïny smïrnic, upozornïnì na nedostatky ve v kladu nebo v praktickè aplikaci smïrnic Ëi poûadavky na doplnïnì smïrnic. Vöichni vìme, ûe dodrûov nì auditorsk ch smïrnic je i souë stì kontroly kvality pr ce auditora ze strany komory a proto je v naöem z jmu, aby smïrnice byly co nejlepöì a vöem srozumitelnè. Piöte n m poötou, faxem, mailem, m ûete ps t dlouhè i kr tkè p ÌspÏvky. Marie KuËerov kucerova_marie@centrum.cz N zory a p ipomìnky posìlejte pod znaëkou ÑDiskusnÌ okènko auditoraî pìsemnï na adresu Komora auditor»r, Opletalova 55, Praha 1, faxem na nebo em na adresu kacr@kacr.cz. V BORY A KOMISE INFORMUJÕ V BOR PRO AUDITORSK SMÃRNICE»lenovÈ v boru se na zased nì dne 6. ledna 2003 vïnovali obs hlèmu materi lu z IFAC, kter se t k pl novan ch zmïn auditorsk ch standard (viz str. 25) a kter bude slouûit jako podklad pro dalöì pr ci v boru. Vzhledem k termìnu stanovenèmu IAASB pro uplatnïnì p ipomìnek bude tento materi l hlavnìm bodem p ÌötÌch zased nì v boru. Byl projedn n pl n Ëinnosti v boru pro letoönì rok, ve kterèm jsou stanoveny nïkterè cìle, kter ch by chtïl v bor dos hnout: nap. zpracovat auditorskou smïrnici pro vyuûitì pr ce experta; d le smïrnici pro audit v p ÌpadÏ, ûe auditovan spoleënost vyuûìv sluûeb servisnìch organizacì, dokonëit novelizaci a vydat smïrnici Ë. 9 ñ ÑProhl öenì vedenì ËetnÌ jednotky k audituî atd. V bor takè projednal odpovïô na dopis nejmenovanèho advok ta, kter poû dal KA»R o stanovisko k ovï enì spr vnosti postupu auditora p i prov dïnì auditu. V slednou odpovïô spolu s dotazem najdete na str. 9. DalöÌ body jedn nì: ï Diskutovala se ot zka, jakè datum uv dït na stanovisku auditora k v roënì zpr vï. (Pozn. redakce: UpozorÚujeme, ûe na toto tèma probìh v Ëasopise Auditor diskuse. TakÈ v tomto ËÌsle se k tèmatu vyjad uje ing. R ta - rubrika Diskuse, str. 12.) ï Bylo jedn no o situaci, kdy spoleënost nezpracovala v roënì zpr vu za minul rok, aë ji to ukl d z kon. ï Byla diskutov na ot zka zda je moûnè, aby auditor, kter neprov dïl audit ËetnÌ z vïrky, provedl audit zpr vy o vztazìch mezi propojen mi osobami. ï OpakovanÏ byla diskutov na ot zka ovï enì spr vnosti zpr vy o vztazìch, stanovenè obchodnìm z konìkem, a povinnosti provèst ovï enì vïcnè spr vnosti zpr vy o vztazìch tak, jak to stanovuje AS 54. V BOR PRO FINAN»NÕ INSTITUCE V bor na svèm zased nì dne 9. ledna 2003 projedn val p ipomìnky k n vrhu materi lu»nb k vïrov m deriv - t m ve vazbï na kapit lovou p imï enost a vïrovou angaûovanost bank. CÌlem tohoto materi lu je stanovit terminologii vïrov ch deriv t a zp sob zach zenì s tïmito n - stroji pro Ëely kapit lovè p imï enosti a angaûovanosti, neû bude problematika upravena podle p ipravovan ch doporu- ËenÌ basilejskèho v boru, kter budou z ejmï n slednï promìtnuta do smïrnic EU. Ve stanovenèm termìnu byly p ipomìnky Komory auditor zasl ny»eskè n rodnì bance. ProbÏhla diskuse k n vrhu novely z kona o ËetnictvÌ - MF dle svèho harmonogramu rozeöle do vnïjöìho p ipomìnkovèho ÌzenÌ materi l po zapracov nì p ipomìnek z porady vedenì ministra financì (zasl nì se p edpokl d jeötï v lednu t.r.), d le byli ËlenovÈ informov ni o novèm znïnì materi lu MF ñ N vrh opat enì ke zlepöenì kvality a posìlenì d vïryhodnosti ËetnictvÌ a ËetnÌho v kaznictvì v»eskè republice. P ipomìn - me, ûe o tomto materi lu referoval na XII. snïmu auditor pan n mïstek Zelinka. 4 AUDITOR 2/2003

5 V BOR PRO METODIKU»lenovÈ v boru se na svèm zased nì dne 21. ledna 2003 zab vali ot zkou zapojenì se do tvorby Ëesk ch ËetnÌch standard, novelou z kona o ËetnictvÌ a byli mimo jinè informov ni o tom, ûe koordinaci N rodnì ËetnÌ rady p evzala na obdobì öesti mïsìc Komora auditor»r. DalöÌm bodem programu byla diskuse k p edloûen m dotaz m t kajìcìm se: ï slouëenì spoleënostì; ï urëenì re lnè hodnoty rokovèho swapu k datu ËetnÌ z vïrky; ï oceúov nì dlouhodobèho finanënìho majetku; ï pevn ch kurz a jejich pouûitì v roce 2003 (dle n zoru z stupce MF a Ëlen v boru pro metodiku je moûnè v letoönìm roce pouûìt tyto kurzy, neboù jsou definov ny ve st le platnèm Opat enì Ë.j. V/20 100/1992); ï zve ejnïnì mimo dnè ËetnÌ z vïrky a sestavenì a zve- ejnïnì konsolidovanè ËetnÌ z vïrky (viz stanovisko MF v rubrice Na pomoc auditor m). Alena ävejdov, DiS. refer t metodiky V BOR PRO AUDITORSK ZKOUäKY Zased nì v boru probïhlo dne 15. ledna 2003 spoleënï s garanty a oponenty jednotliv ch dìlëìch pìsemn ch Ë stì auditorskè zkouöky. HlavnÌm bodem programu bylo projedn nì aktualizace SbornÌku materi l k auditorskè zkouöce a oddïlenì p Ìpravy adept na zkouöky od procesu p Ìpravy zkouökov ch zad nì. V bor v tèto souvislosti poû dal garanty, aby zpracovali p ipomìnky z diskuse a p edali na KA»R aktualizovanè materi ly do SbornÌku materi l k auditorskè zkouöce, neboù nov verze sbornìku by mïla vyjìt nejpozdïji v Ëervnu Na z kladï jedn nì s garanty a oponenty se v bor rozhodl zab vat se finanënìm ohodnocenìm garant a lektor. Pokud by se garanti - v souladu s mezin rodnìmi poûadavky - nemïli podìlet v budoucnu na p Ìpravn ch V BOR PRO OT ZKY PROFESE A ETIKU V bor na svèm zased nì projednal a schv lil pl n Ëinnosti na rok 2003, projednal û dosti o pozastavenì opr vnïnì k poskytov nì auditorsk ch sluûeb auditor a auditorsk ch spoleënostì a udïlov nì v jimek z placenì fixnìch p ÌspÏvk, projednal vyökrtnutì asistent, kte Ì nedoloûili potvrzenì, ûe jsou v pracovnìm pomïru u auditora nebo auditorskè spoleënosti. D le se v bor zab val doöl mi dotazy k problematice ß 3 odst. 1 pìsm e) z k. Ë. 254/2000 Sb. a p ipravil odpovïdi. SouËasnÏ v bor projednal vzhled a text Ñcertifik tuî, kter bude rozesìl n tïm auditor m, kte Ì budou muset b t ze seznamu vyökrtnuti neboù nesplúujì v öe uvedenou z konnou podmìnku. V tèto souvislosti v bor navrhl, aby tïmto auditor m byla umoûnïna sleva na p edplatnèm Ëasopisu Auditor. Tento n vrh musì projednat rada komory na svèm zased nì. Martina Fiöerov evidence auditor kurzech, pak je t eba upravit jejich hodnocenì takov m zp sobem, aby p Ìprava zkouöek a jejich oprava nebyla znev hodnïna v Ëi tïm, kte Ì by pouze p edn öeli. V bor se rovnïû usnesl, ûe uchazeë m û dajìcìm o vykon nì auditorskè zkouöky nebude d na moûnost individu lnï konzultovat obsah a pr bïh zkouöky s garanty a oponenty na VäE p ed kon nìm zkouöky. Na z vïr jmenoval v bor komisi pro dìlëì pìsemnou Ë st auditorskè zkouöky z obchodnìho, obëanskèho a finanënìho pr va, kter probïhne dne ä rka Budilov refer t pro auditorskè zkouöky VZDÃL V NÕ Vstupujeme do novèho kalend nìho roku a vzhledem k oëek van m zmïn m v oblasti ËetnÌch, daúov ch a dalöìch p edpis (jejichû pln konec je v nedohlednu) se musìme p ipravit na adu zmïn. Smyslem kontinu lnìho profesnìho vzdïl v nì je udrûovat a posilovat vïdomostnì z kladnu naöich Ëlen. M me radost, ûe jste naöli cestu k vzdïl vacìm aktivit m, kterè nabìzì profesnì instituce. Toto pramenì z vyhodnocenì Ëasti za rok 2002 p i jedn nì v boru KPV dne Jak jinak, neboù vlastnì profesnì z kladna m ûe nabìdnout pr vï to, co audito i pot ebujì. Vzhledem k tomu, ûe jsme pro ty, kte Ì plnì svoji povinnost KPV ve stanovenèm roënìm limitu jiû jen akcemi po dan mi Institutem vzdïl v nì KA»R, p ipravili novinku o zruöenì jejich pìsemnèho vyhotovenì dotaznìku, pokroëili jsme v tomto hodnocenì d le a zve ejúujeme jmèna auditor, kte Ì p es hli poëet hodin nad 90 hod. za rok (dosaûen ch v r mci akcì po - dan ch Institutem vzdïl v nì KA»R). Tito majì jeden semin (jednodennì) v roce 2003 podle svèho v bïru zdarma. Pokud se v tomto seznamu nenajdou a nep ihl sì se sami, upozornìme je individu lnï: Ing. MartÌnkov Veronika Ë. osvïdëenì hod. Ing. Osusk J n Ë. osvïdëenì hod. Ing. Kov Ëik Peter Ë. osvïdëenì hod. Ing. Ji Ìk Jaroslav Ë. osvïdëenì hod. Ing. Luûov Bohumila Ë. osvïdëenì hod. Ing. R ûiëka Josef Ë. osvïdëenì hod. Vlivem diskutovanè zmïny v poslednì novele z kona o auditorech AUDITOR 2/2003 5

6 a tìm povinnosti vyökrtnutì tïch, kte Ì jsou v jinè z vislè Ëinnosti neû u auditora, pop. auditorskè spoleënosti, se z ejmï zmïnì seznam i Ñv konn ch auditor î. P esto vöak podle prvnìch dotaznìk je minim lnï 500 auditor, kte Ì pracujì jako osoba samostatnï v dïleënï Ëinn a dalöì zhruba stejn skupina, kter je v pracovnìm pomïru u auditora, pop. auditorskè spoleënosti. Jsme p ipraveni poskytnout odbornou podporu p i vzdïl - v nì vöem nerozdìlnï, ale zejmèna tïm Ëlen m KA»R, kte Ì pot ebujì p imï enè z zemì, aby se orientovali ve zmïn ch z kladnìch p edpis v naöì Ëinnosti. I v letoönìm roce budeme pokraëovat v rozöì enì region lnìho vzdïl vacìho procesu. VÌce budeme vïnovat prostoru tzv. Ñve ejnèmu sektoruî, kter se r suje sice jako velmi komplikovanè, ale perspektivnì prost edì pro rozvoj auditorskè Ëinnosti a lze tìmto pokr vat nïkterè zaniklè klienty podnikatelsk ch subjekt, kterè nepodlèhajì podle nov ch pravidel povinnèmu auditu ze z kona. Pl nujeme jiû velmi intenzivnï program t ÌdennÌch semin, kterè p ipravujeme tradiënï na druhè pololetì ñ podle ohlasu nïkter ch ËastnÌk po- ËÌt me min. s jednìm termìnem, kter bude mimo are l mïst s doplúkem sportovnìho z zemì. Sledujte pozornï rubriku vzdïl v nì, budeme informovat o jejich odbornèm obsahu. RovnÏû tak se slibnï rozjìûdì spolupr ce s Komorou daúov ch poradc, kde pl nujeme odbornè kurzy v cizojazyënè terminologii ËetnictvÌ pro auditory i daúovè poradce. P edbïûnï p edpokl d me t ÌdennÌ intenzivnì kurs v jazyce anglickèm v Praze a rovnïû t ÌdennÌ kurs v jazyce nïmeckèm v BrnÏ. SdÏlujte n m i nad le podnïty, co by bylo vhodnè uspo dat, pop. jakèho lektora byste r di na semin Ìch uvidïli. DÏkujeme v m za dosavadnì p ÌzeÚ. Ing. Ji Ì Vrba V bor pro KPV Inspirace Mezin rodnìch vzdïl vacìch standard : spojme sìly! vodem Silvestr, kter jsme ned vno oslavili, byl nejen obvyklou p ÌleûitostÌ k zamyölenì, co se n m v uplynulèm roce poda ilo a kterè z cìl bude t eba p esunout do obdobì dalöìch. Byl z hlediska rozvoje profese v znamn jeötï z jednoho d vodu: poslednì den minulèho roku totiû takè vypröela öestimïsìënì lh ta pro p ipomìnkov nì tzv. ve ejn ch p edloh (anglicky: Exposure Drafts) Mezin rodnìch vzdïl vacìch standard profesion lnìch ËetnÌch (International Education Standards for Professional Accountants ñ d le jen IES) 1). Jiû nynì je vöak z ejmè, ûe charakter p ipomìnek z sadnï neovlivnì ani obsah standard ani ËasovÈ p edpoklady jejich implementace. VÏtöinu p ipomìnek, zaslan ch od poë tku Ëervence do konce Ìjna 2002, totiû projednal p edkladatel ve ejn ch p edloh ñ vzdïl vacì v bor Mezin rodnì federace ËetnÌch (International Federation of Accountants ñ d le jen IFAC) ñ jiû na svèm listopadovèm zased nì v Pekingu. Zapracov nì nebylo nijak zvl öù n - roënè - pr ci v boru velice usnadnila skuteënost, ûe û dn z p ipomìnek se net kala z sadnìch obsahov ch poûadavk, vyj d en ch v n vrzìch. MenöÌ polovina p ipomìnek, kterè p iöly od z stupc cca 30 profesnìch organizacì svïta, navrhovala formulaënì zp esnïnì a upozorúovala na nïkterè terminologickè nejasnosti ve vazb ch mezi standardy, vïtöì polovina kritizovala (skuteënï nep Ìliö öùastnï) zvolenou strukturu standard, kterè se v adï form lnìch bod (smysl, cìl, rozsah, v voj, vztah k n rodnìm poûadavk m, datum Ëinnosti a dalöì) opakovaly, a ztr cely tak na zam ölenè dernosti svou rozvleklostì. Vzhledem k tomu, ûe obdobn charakter m i nïkolik m lo p ipomìnek z poslednìch dvou mïsìc roku, je vysoce pravdïpodobnè, ûe b eznovè zased nì vzdïl vacìho v boru, konanè v Brasilii, projedn jiû definitivnì n - vrhy standard. Jejich Ëinnost by pak mïl (jiû vìcemènï form lnï) schv lit ÿìdìcì v bor IFAC na svèm letoönìm podzimnìm zased nì. V n vrzìch standard se p itom p edpokl d, ûe ÑËlenskÈ organizace budou vytv et silì, aby byly v souladu se standardy od 1. ledna 2005ì s tìm, ûe Ñse vìt jejich d ÌvÏjöÌ aplikaceì. Schv lenè Mezin rodnì vzdïl vacì standardy tak rozöì Ì spektrum poûadavk, jimiû dnes IFAC p sobì na zv öenì kvality ËetnÌch informacì, o d leûitou, nicmènï moûn do jistè mìry p ekvapivou dimenzi: jejìm obsahem je zd raznïnì skuteënosti, ûe vypovìdacì schopnost ËetnictvÌ v raznï ovlivúuje ï nejen roveú a kvalita jeho obsahovè harmonizace (kde IFAC realizuje svè z mïry pomocì Mezin rodnìch ËetnÌch standard, resp. ñ po zmïnï jejich n zvu ñ pomocì Mezin - rodnìch standard pro vykazov nì informacì finanënìho ËetnictvÌ (International Financial Reporting Standards ñ IFRS), a na nì navazujìcì ï kvalita nez vislèho externìho ovï enì vykazovan ch informacì (prosazovan pomocì Mezin rodnìch auditorsk ch standard ), ale takè ï vöestrannï ch pan profesnì zp sobilost ËetnÌch, kte Ì jsou odpovïdnì za zpracov nì, prezentaci a ovï- enì ËetnÌch informacì. Nelze v tèto souvislosti p ehlèdnout jeötï jeden podstatn rys novï standardizovanè oblasti: zatìmco prvnì dvï skupiny standard se zamï ujì pouze na tu Ë st informacì, kter se poskytuje ve ve ejnèm z jmu externìm uûivatel m finanënìho ËetnictvÌ, smyslem Mezin rodnìch vzdïl vacìch standard je harmonizace poûadavk na profesnì zp sobilost sice kvalitativnï nejvyööì rovnï ËetnÌch, ale v z sadï odbornìk, p sobìcìch ve vöech oblastech ekonomiky. Standardy a profesnì rozvoj ËetnÌch v»eskè republice ZejmÈna z tohoto d vodu se domnìv m, ûe vahy o vlivu Mezin rodnìch vzdïl vacìch standard na rozvoj ËetnÌ profese v»eskè republice nelze zredukovat na oddïlenou srovn vacì anal zu standard- 1) O cìlech, struktu e a obsahu tïchto standard jsme jiû na str nk ch Ëasopisu Auditor informovali. 6 AUDITOR 2/2003

7 nìch poûadavk se souëasn mi poûadavky vzdïl vacìch systèm naöich dvou Ëlensk ch organizacì IFAC - Komory auditor a Svazu ËetnÌch. Tou musì proces vyuûitì myölenkovèho p Ìnosu IES podle mèho n zoru Ñpouzeì zaëìt ñ nesmì jì ale skonëit. Pr ce na budov nì efektivnìho systèmu rozvoje ËetnÌ profese by se v dalöìch krocìch mïly zamï it takè ï na hled nì cest, po kter ch se mohou obï profesnì instituce vydat spoleënï, ï na anal zu moûnostì, jak profesnì vzdïl nì efektivnï propojit se systèmem (zejmèna ekonomickèho) st edoökolskèho a vysokoökolskèho vzdïl nì a ï na integraci z jm Ñprofeseì se st tnì a legislativnì podporou. ï Jsem p esvïdëen o tom, ûe ñ co se t Ëe srovn nì poûadavk IES s obdobn mi poûadavky vzdïl vacìch program v Komo e auditor a Svazu ËetnÌch - m ûe vèst spìöe k pocitu pr ce, vykonanè na dobr ch z kladech. Mezin rodnì vzdïl vacì smïrnice IEG 9 2), kter tvo ila hlavnì inspiraënì zdroj nov ch standard, byla ñ spolu s dalöìmi podstatn mi materi ly, upravujìcìmi poûadavky na vzdïl nì p ed vstupem do profese, obsah zkouöek a na praktickè dovednosti 3) profesion lnìch ËetnÌch ñ vzata v vahu jak p i budov - nì vzdïl vacìho a zkouökovèho systèmu p ed vstupem do profese jak na Komo e auditor»eskè republiky, tak i vzdïl vacìho a certifikaënìho programu Svazu ËetnÌch; lze konstatovat, ûe oba systèmy jsou dnes v z sadï s poûadavky tèto smïrnice v souladu 4). TakÈ z kladnì poûadavek IEG 2 5) ñ vïnovat p imï enou pozornost kontinuitï v odbornèm vzdïl v nì profesion lnìch ËetnÌch a auditor ñ je v profesnìch smïrnicìch Komory auditor i certifikovan ch ËetnÌch zabudov n. ï Je ovöem z roveú skuteënostì, ûe od p ijetì obou Mezin rodnìch vzdïl - vacìch smïrnic jiû uplynulo relativnï dlouhè obdobì, a standardy tak novï Jak je z tïchto hledisek Ñstav vzdïl v nì a rozvoje ËetnÌ profese v»r?ì koncipujì, resp. zd razúujì tendence, kterè na ËetnictvÌ ve vöech souvislostech (vëetnï poûadavk na rozvoj profesnì zp sobilosti) zap sobily v poslednìm desetiletì. Tyto tendence, jako nap. v raznï vïtöì tlak na budov nì profesnìch hodnot ËetnÌch, na respektov nì etick ch n rok, na rozvoj komunikaënìch schopnostì a na vyuûìv - nì poznatk z oblasti informaënìch systèm a technologiì jsou zabudov ny v obou naöich systèmech spìöe na rovni ÑtradiËnÌchì poûadavk IEG 9; jejich soulad se standardnìm eöenìm by tedy mïl b t p edmïtem v raznï podrobnïjöì anal zy neû obvyklè a dlouhodobï zd razúovanè poûadavky na znalosti ËetnÌch v oblasti Ñtriumvir tuì ËetnictvÌ ñ danï ñ pr vo. ï Je takè ve ejn m tajemstvìm, ûe obï komory sice dbajì na pokraëujìcì vzdïl v nì a rozvoj sv ch Ëlen v oblasti ÑpozitivnÌ motivaceì ñ tedy apelem na plnïnì p ijat ch, na snïmech odhlasovan ch z vazk, a nabìdkou (vöestrannï orientovan ch a v drtivè vïtöinï p Ìpad i aktu lnìch a kvalitnï p ipraven ch) vzdïl vacìch akcì; z roveú se vöak ñ bohuûel - pot kajì s problèmem, jak efektivnïji p sobit na Ë st ËlenskÈ z kladny, kter poûadavky obsaûenè ve smïrnicìch kontinu lnìho profesnìho vzdïl v nì neplnì. P ÌsluönÈ profesnì normy, p ijatè snïmy obou komor, totiû vymezujì povinnosti, spojenè s kontinu lnìm profesnìm vzdïl v nìm, ale jiû nikoliv d sledky, kterè jejich neplnïnì p in öì. NovÏ navrûen standard, vïnovan problematice kontinu lnìho profesnìho rozvoje, ovöem zd razúuje, ûe p ÌsluönÈ n rodnì profesnì instituce jsou odpovïdnè za Ñpr bïûnè vyhodnocov nì kontinu lnìho profesnìho rozvoje a za p ijetì pravidel, jak postupovat v Ëi sv m Ëlen, kte Ì poûadavky kontinu- lnìho profesnìho rozvoje neplnìì, s tìm, ûe hlavnìm cìlem tïchto pravidel je sice Ñp esvïdëit Ëlena o nutnosti plnit poûadavky kontinu lnìho profesnìho rozvojeì, ale jejich obsahem jsou 2) International Education Guideline 9 (Mezin rodnì vzdïl vacì smïrnice 9) jako hierarchicky bezprost ednï niûöì typ dokumentu, kter mi IFAC metodicky ÌdÌ v voj profese (po standardech), vymezuje poûadavky na vzdïl nì p ed vstupem do profese, na zkouöky profesnì zp sobilosti a na zkuöenosti profesion lnìch ËetnÌch. Byla poprvè vyd na v roce 1991 a podstatnï revidov na v roce ) Nejd leûitïjöìmi z tïchto materi l jsou v souëasnè dobï 8. direktiva Rady evropskè unie z 10. dubna 1984 a tzv. KvalifikaËnÌ smïrnice ËetnÌ profese (UNCTAD//ITE/EDS/9), zpracovan Mezivl dnì skupinou odbornìk v oblasti mezin rodnìch ËetnÌch standard (ISAR) a p ijat jako SmÏrnice OSN v r ) Svaz ËetnÌch m tuto skuteënost dokonce potvrzenou srovn vacì anal zou, kterou zpracovali v znamnì odbornìci v Ëele s Alainem Burlaudem, kter je z stupcem Francie ve vzdïl vacìm v boru. 5) IEG ñ 2, smïrnice nazvan ÑPokraËujÌcÌ profesnì vzdïl v nìì byla poprvè vyd na v roce 1982 a revidov na v roce Vzhledem ke vzr stajìcìmu v znamu tèto problematiky je jejì podstatn Ë st upravena nejen jednìm z novï koncipovan ch IES (kter ji takè koncipuje ponïkud öì eji ve smyslu kontinu lnìho profesnìho rozvoje) ale i n vaznou, podstatnï revidovanou smïrnicì, kter by mïla vstoupit v Ëinnost spolu se standardy od 1. ledna AUDITOR 2/2003 7

8 i ÑexplicitnÏ vyj d en disciplin rnì opat enì, pokud by jejich realizace byla nezbytn ì. Jde samoz ejmï o poûadavky krajnï nepopul rnì, kterè na snïmu Komory auditor (ale jistï i na snïmu Komory certifikovan ch ËetnÌch) vyvolajì adu diskusì. P esto vï Ìm, ûe budou p ijaty. Opak by totiû znamenal, ûe naöe smïrnice nebudou v souladu s celosvïtovï uzn vanou Ñdobrouì praxì, vyj d enou ve standardech. ï V tlaku na zvyöov nì zp sobilosti ËetnÌch pro vykon v nì profese je takè z ejm snaha vymezit poûadavky na vzdïl v nì p ed vstupem do profese nejen v Ëtem problèmov ch okruh a odkaz na liter rnì prameny, ale takè systèmem uëebnìch pom cek (zejmèna knih, ale i poëìtaëov ch aplikacì a kompaktnìch disk ), kterè jsou zpracov ny ËelovÏ s ohledem na profil auditor a certifikovan ch ËetnÌch. Tato forma, z nìû dnes v»eskè republice vych zì systèm certifikace a vzdïl v nì Svazu ËetnÌch, sice nenì explicitnï poûadov na standardnìm eöenìm, ale je obecnï p ijìm na jako efektivnïjöì; je cìlevïdomï uûivatelsky orientovan, didakticky sdïlnïjöì, a pro ûadatele o vstup do profese takè ËasovÏ spornïjöì. DomnÌv m se, ûe p i zajiöùov nì poûadavk nov ch vzdïl vacìch standard by proto bylo v hodnïjöì jìt touto cestou. Bohuûel je to vöak takè cesta draûöì a n roënïjöì zejmèna na Ñintelektu lnì kapit lì - odborn potenci l tïch, kte- Ì koncipujì obsah a dbajì na rozvoj vzdïl vacìch systèm a systèm ÌzenÈ praxe, zpracov vajì uëebnì pom cky, p ipravujì zkouökov zad nì, opravujì jejich eöenì a realizujì öirok rozsah organizaënìch ËinnostÌ, spojen ch s Ñprovozemì tïchto systèm. V porovn nì se svïtem je naöì velkou nev hodou, ûe z hlediska vysok ch fixnìch n klad, spojen ch s vybudov - nìm tïchto systèm, s jejich pr bïûn mi inovacemi a provozem, je ËeskÈ prost edì profesion lnìch ËetnÌch velmi Ñmal m h iötïmì pro n vratnost tïchto n klad. O to smutnïjöì je konstatov nì, ûe finanënìmi i lidsk mi zdroji se dnes pl tv ñ ada odbornìk se angaûuje v öirokèm spektru vzdïl vacìch a zkouökov ch aktivit jak na Komo e auditor, tak i na Svazu ËetnÌch. Je p irozenè, ûe uûìvajì stejn vnit nì potenci l a stejnè uëebnì pom cky - pro dvï (v intencìch svïtov ch mï Ìtek) malè skupiny budoucìch odbornìk, a to pouze proto, ûe jedna z nich m b t v budoucnu auditory a druh certifikovan mi ËetnÌmi. Co vìc ñ takè obïma mal mi skupinami proch zejì stejnì lidè, aby si jeötï jednou Ëi dvakr t zopakovali ñ byù v intencìch postupnï zìsk van ch praktick ch zkuöenostì ñ zkouöku, kterou jiû v urëitè obdobï absolvovali na vysokè ökole. Z tohoto hlediska je nanejv ö û doucì, aby pro zajiötïnì n roën ch poûadavk budoucìch vzdïl vacìch standard obï profesnì instituce spojily sìly a ñ ve vazbï na systèm st edoökolskèho a vysokoökolskèho vzdïl nì ñ koncepënï vybudovaly systèm profesnìho vzdïl v nì a zkouöek, kter sice musì respektovat poûadavky na odliönosti v p ÌpravÏ profesion lnìch ËetnÌch a auditor, ale jehoû obsahov m a strukturnìm Ñsrdcemì bude spoleën vïdomostnì z klad. V jeho intencìch je takè t eba, aby se zejmèna na Komo e auditor zaëala podrobnïji analyzovat ot zka, kter ñ do jistè mìry i dìky legislativnìm barièr m ñ z st - vala dlouh lèta zcela mimo p edmït z jmu: moûnost uzn v nì zkouöek, absolvovan ch na vysok ch ökol ch a v programu Svazu ËetnÌch. Jako velice dobrou zpr vu hodnotìm skuteënost, ûe pr ce v tèto oblasti jiû zapoëaly: obsahov a strukturnì v chodiska spoleënèho vïdomostnìho a zkouökovèho z kladu byla ve vrcholov ch org nech Komory auditor i Svazu ËetnÌch prodiskutov na a byla vyj d ena v le takov to z klad vybudovat 6). ï M poslednì vaha se t k vlivu Mezin rodnìch vzdïl vacìch standard na v voj ËeskÈ legislativy. JistÏ ñ û dn standard na svïtï nenì pr vnï z - vazn. Pr vnï z vaznè nejsou ani standardy Mezin rodnì federace ËetnÌch; ta v vodu vöech sv ch smïrnic (vëetnï nov ch vzdïl vacìch standard ) zd razúuje, ûe û dn z dokument IFAC nenì nad azen nejen n rodnì legislativnï, ale ani n rodnìm standard m. NicmÈnÏ ñ pokud p ijetì vzdïl - vacìch standard nenì doprov zeno pochybnostmi o jejich d leûitosti snad v jedinè Ë sti svïta, mïl by b t jejich obsah inspiraënìm zdrojem nejen pro ËlenskÈ organizace IFAC, ale pro vöechny, kdo dnes odpovìdajì za to, zda profesi ËetnÌho vykon vajì odbornìci s dostateënou kompetencì. SkuteËnÏ z vaûn ch ot zek, kterè p ijetì vzdïl vacìch standard vyvol v, nenì v tomto smyslu m lo: - Je spr vn dlouhodob, tradiënì politika naöich evropsk ch soused a regionu jako celku v tom, ûe spat- uje hodn legislativnì pravy pouze tlak na profesnì zp sobilost auditor? - Jsou poûadavky na v kon ûivnosti ËetnÌho, uvedenè dnes v Z konu o ûivnostenskèm opr vnïnì, v souladu se vzr stajìcìmi n roky na profesi ËetnÌch? - PracujÌ ËetnÌ v dostateënï p ehlednèm legislativnìm, ale i profesnï upravenèm prost edì, kterè by vymezovalo jejich pravomoci a odpovïdnosti za informace, kter mi vl dnou? - Je komunikace a spolupr ce mezi org ny, odpovìdajìcìmi za st tnì a profesnì ÌzenÌ ËetnictvÌ na takovè rovni, aby eliminovala st ety a disharmonie? Ö.. Kaûd z tïchto ot zek m ûe vyvol - vat adu n vazn ch vah: m m-li (z hlediska mè odpovïdnosti za svï- enou oblast na Komo e auditor ) struënï nav zat na poslednì z ot zek, a to ve vazbï na legislativnì podporu vzdïl v nì a zkouöek p ed vstupem do profese, jsem p esvïdëen o tom, ûe nov z kon o auditorech a na nïj navazujìcì vyhl öka, kterou se upravuje zkuöebnì d, p ispïly k vyööì kvalitï znalostì auditor ; inspirovaly ke zpracov nì lepöìch podklad pro zkouöky, zejmèna co se t Ëe jednoznaënosti poûadavk, kladen ch na adepty, a vedly ke zv öenè n roënosti zejmèna z vïreënè stnì zkouöky. Co je navìc podstatnè z hlediska budov nì v öe zmìnïnèho spoleënèho vïdomostnìho z - kladu, uvedenè normy mu v z sadï nevytv ejì û dnè obsahovè Ëi strukturnì z brany: nenì divu ñ vyöly ze svïtovï uzn van ch poûadavk. ParadoxnÏ vöak nejvïtöì problèmy vyvol vajì mènï v znamnè a spìöe form lnì poûadavky, kterè p irozenï obsahem standard nejsou: za jak dlouho by mïl adept absolvovat cel vzdïl vacì a zkouökov systèm, kolikr t m ûe opakovat dìlëì zkouöku, kolik by mïl zìskat bod, aby u nì prospïl a kolik by mïl zaplatit za Ëast. DomnÌv m 6) Charakteristika byù z kladnìch rys tohoto spoleënèho vïdomostnìho z kladu p esahuje obsahov z mïr tohoto p ÌspÏvku. Z hlediska dalöìho rozvoje profese jde vöak o tak z sadnì projekt, ûe by jeho etapy mïly b t p edmïtem öirokè diskuse v auditorskè obci. Z tohoto d vodu se k tèto ot zce vr tìme v nïkterèm z dalöìch ËÌsel Auditora v tomto pololetì. 8 AUDITOR 2/2003

9 se, ûe v ovzduöì spolupr ce a dostateënè komunikace jsou tyto ot zky rozhodnï eöitelnè. Optimismem mï naplúuje zejmèna skuteënost, ûe v öe zmìnïnè z sadnì ot zky nejsou jen Ñv k ikem do tmyì; jsou mimo jinè zmìnïny (vëetnï uvaûovan ch eöenì) i v ÑN vrhu opat enì ke zlepöenì kvality a posìlenì d vïryhodnosti ËetnictvÌ a ËetnÌho v kaznictvì v»eskè republiceì, kter vyjad uje z mïry Ministerstva financì co se t Ëe legislativnìho eöenì danè problematiky. VÏ Ìm v tèto souvislosti, ûe vyd nì Mezin rodnìch vzdïl vacìch standard bude dalöìm impulsem pro legislativnì pravu n rok na kompetenci ËetnÌch, kter je v n vrhu naznaëena v duchu standardnìch poûadavk. A nejen to: vï Ìm, ûe standardy budou takè inspiracì pro tïsnïjöì spolupr ci odbornìk, kte Ì za rozvoj ËetnictvÌ na ökol ch a po st tnì i profesnì linii odpovìdajì. Jakkoli do 1. ledna 2005, kdy IES ofici lnï nabudou Ëinnosti, uplyne zd nlivï jeötï hodnï vody, na jejich koordinovanou implementaci p Ìliö Ëasu nenì. SpÌöe naopak: je podle mèho n zoru nejvyööì Ëas, aby za Ëelem jejich zajiötïnì byla vytvo- ena pracovnì skupina, tvo en reprezentanty ministerstva financì, profesnìch komor a ekonomicky zamï en ch st ednìch a vysok ch ökol, kter by v z kladnìch principech vymezila - cìle, strukturu a obsah spoleënèho vïdomostnìho z kladu profesion lnìch ËetnÌch, - cìle, strukturu a obsah tïch Ë stì vzdïl vacìch a zkouökov ch systèm obou profesnìch institucì, kterè by mïly b t realizov ny oddïlenï, - z sady uzn v nì absolvovan ch zkouöek, sloûen ch na st ednìch a vysok ch ökol ch a - principy koordinovanèho st tnï legislativnìho a profesnìho ÌzenÌ tïchto vztah vëetnï dïlby ËinnostÌ, pravomoci a odpovïdnosti p i jejich zajiöùov nì. Z vïrem Myölenka koordinovanèho postupu p i zajiöùov nì profesnìho rozvoje ËetnÌch ñ odbornìk, kterè i SvÏtov organizace pro obchod za adila na nevelk seznam povol nì, kter m se na jednè stranï majì vytvo it p edpoklady pro jejich pr chod glob lnìm svïtem, na kterè je vöak t eba z roveú kl st zv öenè n roky, co se t Ëe vzdïl nì, dovednosti, zkuöenosti a odbornè intuice ñ u n s rozhodnï nenì nov. Vûdy se vöak naöly argumenty pro to, ûe jejì uskuteënïnì nenì û doucì, nutnè nebo prvo adè. Nem smysl dnes p trat po d vodech, kterè vedly k form lnì nekompatibilitï dvou obsahovï velice podobn ch systèm. M podle mèho n zoru problematick efekt zaëìt odvìjet ot zku spolupr ce Ñodzaduì ñ tedy: co uznat tïm, kte Ì uû v profesi ÑnÏËehoì dos hli, ale v koordinovanèm postupu by Ñtohoì b vali dos hli vìce? Je totiû v hodou i nev hodou bïhu Ëasu, ûe jde pouze vp ed. A proto je takè jednou z m la jistot, ûe za necelè dva roky p ijde Silvestr roku 2004 a my se tradiënï zamyslìme, co se n m v uplynulèm roce (Ëi letech) poda ilo a kterè z cìl bude t eba p esunout do obdobì dalöìch. UdÏlejme vöe pro to, aby obsahovè a efektivnì zajiötïnì poûadavk Mezin rodnìch vzdïl vacìch standard pat ilo do skupiny cìl s pozn mkou ÑsplnÏnoì. Prof. Ing. Bohumil Kr l, CSc. OvÏ enì spr vnosti postupu auditora a jeho p ÌpadnÈ odpovïdnosti za ökodu 1. V Úatek z dotazu advok ta adresovanèho na Komoru auditor (Ë. j. 95/03) V konkrètnìm p ÌpadÏ, se kter m jsem se setkal a kter byl pro mï pohnutkou k naps nì tohoto dopisu, vyhotovilo p edstavenstvo ovl danè osoby Zpr vu o vztazìch a p ipojilo ji k v roënì zpr vï. Auditor se vöak v bec ke Zpr vï o vztazìch nevyj d il, a tak v roënì zpr va obsahovala jedin auditorsk v rok tohoto znïnì: ÑV roënì zpr va za rok 2001 obsahuje poûadovanè informace o spoleënosti v souladu s platn mi z kony a ËetnÌmi p edpisy. OvÏ il jsem spr vnost ËetnÌch informacì uveden ch ve v roënì zpr vï na auditovanou ËetnÌ z vïrku. Podle mèho n zoru jsou tyto informace ve vöech v znamn ch ohledech v souladu s touto ËetnÌ z vïrkou.î Jak je mi zn mo, problematikou ovï- enì Zpr vy o vztazìch se kromï obchodnìho z konìku zab v zejmèna auditorsk smïrnice Ë ÑOvÏ enì zpr vy o vztazìch mezi propojen mi osobamiî. AUDITOR 2/2003 DomnÌv m se, ûe v öe uveden v rok auditora je nedostateën a nevypl v z nïho, zda auditor skuteënï, jak mu ukl d obchodnì z konìk, ovï il i spr vnost daj uveden ch ve zpr - vï o vztazìch. Auditor by mïl podle mèho n zoru posoudit zejmèna spr vnost uveden ch informacì o vztazìch a transakcìch, nap Ìklad by mïl posoudit spr vnost informace o zisku nebo ztr tï z transakce, pop ÌpadÏ, zda je vztah spr vnï pops n a jestli tvrzenì ovl danè osoby se zakl d na pravdï, coû mu ukl d auditorsk smïrnice Ë. 54. NavÌc by mïl auditor doplnit auditorsk v rok sepsan podle auditorskè smïrnice Ë. 3 o jeho konkrètnì stanovisko ve Zpr vï o vztazìch, jehoû vzor uv dì auditorsk smïrnice Ë. 54. Dle mèho n zoru je smyslem obou p edmïtn ch p edpis, a to obchodnìho z konìku a auditorskè smïrnice Ë. 54 ve vztahu k auditorskè smïrnici Ë. 3, aby auditor nejen p ezkoumal Zpr vu o vztazìch, ale aby se k nì takè ve svèm v roku konkrètnï vyj d il, aby bylo patrnè, ûe se v bec jejìm p ezkoum nìm zab val. Na z kladï v öe uvedenèho si v s dovoluji poû dat o stanovisko k tomu, zda-li auditorsk v rok, jak je uveden v öe, kter auditor pouûil p i ovï enì spr vnosti v roënì zpr vy a Zpr vy o vztazìch, je v souladu s p edpisy vydan mi komorou v n vaznosti na z - konnè ustanovenì obchodnìho z konìku a do jakè mìry jsou takovè p edpisy pro auditory z vaznè. V p ÌpadÏ, ûe auditorsk v rok nenì v souladu s pr vnìmi p edpisy, coû ve svèm d sledku znamen, ûe auditor nesplnil svou z - konnou povinnost plynoucì mu z ustanovenì ß 66a odst. 11 obchodnìho z konìku, tzn. neovï il dnï spr vnost daj uveden ch ve Zpr vï o vztazìch, zajìmalo by mne, jakè prost edky lze z pohledu komory pouûìt k n pravï tohoto stavu. 9

10 OdpovÏÔ metodickèho seku KA»R P ed aplikacì ustanovenì ß 66a obchodnìho z konìku, pro audit ve smyslu ustanovenì ß 14 odst. 3 z kona Ë. 254/ 2000 Sb., o auditorech, do auditorsk ch smïrnic, Komora auditor»r zìsk vala pr vnì stanoviska v z jmu vytvo enì p edpoklad pro dn v kon Ëinnosti auditor v danè z leûitosti. Jiû v roce 2000 zorganizovala komora vedle vzdïl vacìch akcì v n vaznosti na novelu obchodnìho z konìku i jedn nì s prof. DÏdiËem, aby si potvrdila n zor, ûe ovï enì zpr vy o vztazìch mezi ovl - dajìcì a ovl danou osobou a o vztazìch mezi ovl danou osobou a ostatnìmi osobami ovl dan mi stejnou ovl dajìcì osobou (d le jen zpr va o vztazìch) auditorem je zaloûeno na stejn ch principech, kterè jsou zakotveny v ß 14 v öe citovanèho z kona o auditorech. V sledek projedn vanì p Ìstupu k ovï- ov nì zpr vy o vztazìch byl zakotven do samostatnè auditorskè smïrnice Ë. 54 ñ OvÏ enì zpr vy o vztazìch mezi propojen mi osobami a z roveú byla odpovìdajìcìm zp sobem doplnïna i auditorsk smïrnice Ë. 3 ñ Zpr va a v rok auditora, jak se zmiúujete ve svèm dopise. ObecnÏ m ûeme pouze konstatovat, ûe audito i majì povinnost p i svè Ëinnosti postupovat podle vnit nìch p edpis Komory auditor»r, jejichû sou- Ë stì jsou i auditorskè smïrnice. K jednotliv m p Ìpad m postupu auditora nem ûe komora d t konkrètnì odpovïô, aniû by byly provï eny vöechny souvislosti, prozkoum n spis auditora a uskuteënilo se jedn nì s p Ìsluön m auditorem, kter ovï oval zpr vu o vztazìch v danè obchodnì spoleënosti. V tèto souvislosti upozorúujeme, ûe podle z kona o auditorech, zejmèna jeho paragraf 28 aû 34, jakoû i vnit nìch p edpis Komory auditor»r, dohled nad v konem auditu prov dì dozorëì komise komory, kter kromï pl novan ch kontrol v r mci dohledu, prov dì i öet enì na z kladï stìûnostì doruëen ch Komo e auditor»r. Vzhledem k tomu, m ûe Komora auditor»r vydat svè stanovisko k postupu auditora v hradnï na z kladï proöet enì p Ìpad dozorëì komisì. 2. Komora auditor obdrûela koncem loúskèho roku dopis (Ë. j. 2455/02) se û dostì o poskytnutì stanoviska ve vïci ovï enì spr vnosti postupu auditora p i prov dïnì auditu a k jeho p ÌpadnÈ odpovïdnosti za ökodu Dovoluji se na v s obr tit se zdvo ilou û dostì poskytnutì stanoviska ve vïci ovï enì spr vnosti postupu auditora p i prov dïnì auditu a k jeho p ÌpadnÈ odpovïdnosti za ökodu. Nechù tato û dost, prosìm, nenì prozatìm povaûov na za stìûnost. Teprve potè, kdy by i z vaöeho stanoviska vypl valo, shodnï s naöìm pr vnìm n zorem, moûnè pochybenì auditora, bychom se zab vali vahami o stìûnosti. I proto v tèto û dosti neuv dìm oznaëenì konkrètnìho auditora, ale ani oznaëenì svèho klienta, jemuû, alespoú podle mèho n zoru, vznikla takè v d sledku ËinnostÌ auditora ökoda. Obecn rovina p Ìpadu: Klientem je spoleënost - s ruëenìm omezen m - s jednìm spoleënìkem - se z kladnìm kapit lem ve v öi KË s pr mïrn m roënìm obchodnìm obratem ve v öi 40 aû 45 miliûn KË - s pr mïrnou v öi obchodnìch p Ìpad v du pouh ch tisìc aû desetitisìc KË. Klient se zab v poskytov nìm specifick ch sluûeb v oblasti stavebnictvì prost ednictvìm speci lnìch stroj, kter ch m nïkolik kus, kaûd v hodnotï cca 3,5 mil KË. A) Tyto stroje dovezl do»r v roce 1997 s myslem vr tit je po cca t ÌletÈm uûìv nì zpït do zahraniëì. ZahraniËnÌ dodavatel stroj jiû hned v tèto vodnì f zi udïlal prvnì chybu, kdyû nïkterè z faktur, vystaven ch za dovoz tïchto stroj, byly vystaveny nikoliv na klienta, ale na zcela jinou spoleënost ve skupinï. Vöechny stroje vöak dovezl klient a ten je takè uûìval. Tyto faktury, vystavenè pro reûim doëasnèho uûìv nì, znïly kaûd na cca DEM. Nespr vnï vystavenè faktury evidoval klient ve svèm ËetnictvÌ. B) Po cca dvou letech uûìv nì stroj, tedy v roce 1999, byl zmïnïn p vodnì z mïr stroje vr tit a bylo rozhodnuto, ûe klient stroje zakoupì do svèho vlastnictvì. Pro Ëely celnìho ÌzenÌ vöak byly pouûity p vodnì faktury vystavenè pro reûim doëasnèho uûìv nì a nikoliv faktury dodavatele vztahujìcì se k prodeji stroj, kterè byly vystaveny samoz ejmï na Ë stku nïkolikan sobnï, cca desetin sobnï, vyööì. Tyto faktury, kaûd jiû na Ë stku cca DEM, byly klientovi doruëeny aû v roce 1999 a byly takè v plnè v öi klientem za Ëtov ny do majetku spoleënosti. Bohuûel si v tè dobï jiû klient, ani nikdo jin (nap. smluvnì ËetnÌ firma), nevöiml podstatnèho rozdìlu mezi cenami uveden mi na JCD a faktur ch. V d sledku tohoto postupu doölo ke znaënèmu snìûenì z kladu pro v poëet DPH. V roce 1999 doölo k tomu, ûe do klientskè spoleënosti vstoupil nov spoleënìk, kter koupil cel obchodnì podìl. Za Ëelem zjedn nì jistoty, ûe ËetnictvÌ spoleënosti (a v bec jejì celkov stav) je z hlediska plnosti, spr vnosti, pr kaznosti a souladnosti s pr vnìmi p edpisy v po dku a za Ëelem odstranïnì pochybnostì o moûn ch nedostatcìch v ËetnictvÌ a v bec problèm v chodu firmy, bylo objedn no provedenì zpïtnèho auditu za rok 1998 a d le auditu za rok Za oba dva roky vydal auditor zpr - vu s v rokem ÑBez v hradî. Na nesrovnalosti uvedenè bod body A) a B) nebylo v bec upozornïno. N slednï nato byla finanënìm adem provedena u klienta daúov kontrola. Touto daúovou kontrolou bylo mimo jinè zjiötïno, ûe klient uplatnil odpoëet DPH na vstupu zboûì na z kladï da- Úov ch doklad (JCD) vystaven ch na zcela odliön pr vnì subjekt (viz A), kterè ale byly za Ëtov ny v ËetnictvÌ klienta. Klientovi vznikla povinnost odvodu do st tnìho rozpoëtu ve v öi cca KË, kterouûto samoz ejmï splnil, ale bylo mu navìc vymï eno pen le ve v öi cca 1,2 mil. V roce 2002 byla u Klienta provedena n sledn kontrola celnìmi org ny. Touto kontrolou bylo zjiötïno, ûe p i pod nì celnìho prohl öenì v roce 1999 byly uvedeny nespr vnè daje o cenï zboûì. Stroje tak byly Klientovi propuötïny na z kladï nespr vn ch a nepravdiv ch daj a za tento delikt byla Klientovi vymï ena pokuta ve v öi KË. Klientovi bylo samoz ejmï navìc domï eno DPH ve v öi cca KË. Takto domï enè DPH samoz ejmï klient je povinen zaplatit. S ohledem na v voj vïci nenì jistè, zda bude takto dodateënï zaplacenè DPH klientovi vr ceno. Klientovi bylo navìc 10 AUDITOR 2/2003

11 vymï eno dalöì pen le ve v öi cca KË. V d sledku za Ëtov nì doklad, znïjìcìch na zcela odliön pr vnì subjekt, do ËetnictvÌ klienta a n slednèho uplatnïnì odpoëtu doölo k poruöenì z - kona a vymï enì pen le ve v öi cca 1,2 mil. KË. V d sledku z sadnì nesouladnosti cen uveden ch na JCD a na za Ëtovan ch faktur ch byla klientovi uloûena pokuta, domï eno DPH ve v öi cca KË a vymï eno dalöì pen le ve v öi KË. S ohledem na to, ûe pr mïrn v öe obchodnìch p Ìpad realizovan ch klientem se z sadnï pohybuje dovï pouze v tisìcìch aû desetitisìcìch KË, a kdy jednoznaënï nejvïtöìmi klientov mi obchodnìmi p Ìpady po celou dobu jeho podnik nì, byl dovoz p edmïtn ch stroj, kaûdèho v hodnotï cca 3,5 mil. KË, m m za to, ûe dovozy stroj byly natolik v znamn mi transakcemi, ûe se jimi mïl auditor v kaûdèm p ÌpadÏ zab vat. é dnè jinè srovnatelnè obchody, co do v öe a v znamnosti, klient nikdy neprov dïl. Stroje mïl klient evidov - ny ve svèm majetku. Jin, alespoú vzd - lenï srovnateln majetek klient nem. Pokud by se auditor tïmito obchody zab val, musel by na nesrovnalosti uvedenè ad A) a B) v öe, p ijìt. Pokud by auditor tyto nesrovnalosti zjistil, bylo by moûnè p edejìt ökodï vzniklè v d sledku uloûenì sankcì od finanënìch a celnìch org n. ée se jednalo o chyby jasnï zjistitelnè svïdëì to, ûe byly objeveny jak finanënìm adem, tak celnìm org nem. RovnÏû tak n - slednï na to, kdyû byl auditor poû - d n klientem o vyj d enì k celè z leûitosti a kdy mu byla zasl na JCD spolu s fakturami, na nesrovnatelnosti v cen ch s m pouk zal. P i samotnèm prov dïnì auditu na tyto skuteënosti ale nep iöel. Dovoluji si poû dat Komoru auditor»r o jejì posouzenì spr vnosti postupu auditora. MÏl auditor v öe popsanè, podle mèho n zoru z sadnì a podstatnè chyby v ËetnictvÌ p i dnèm provedenì auditu zjistit? Byl proveden audit dnè? JakÈ je stanovisko KA»R? Stanovisko V boru pro auditorskè smïrnice KA»R 1. UpozorÚujeme, ûe za vedenì ËetnictvÌ podle p ÌsluönÈho z kona je odpovïdn ËetnÌ jednotka resp. jejì statut rnì org n. TotÈû se analogicky t k dodrûov nì daúov ch a celnìch p edpis. 2. K p Ìpadu, kter popisujete, V m nem ûeme d t odpovïô, aniû bychom provï ili vöechny souvislosti, prozkoumali spis auditora a jednali s auditorem, kter ovï oval p ÌsluönÈ skuteënosti v konkrètnì obchodnì spoleënosti. 3. viz poslednì odstavec p edchozì odpovïdi Alena ävejdov, DiS. refer t metodiky KA»R NA POMOC AUDITORŸM Zve ejnïnì mimo dnè ËetnÌ z vïrky Dotaz na MF»R (Ë. j. 343/2002) é d me v s o posouzenì n sledujìcìch z vïr, ke kter m jsme dospïli p i aplikaci p Ìsluön ch ustanovenì z kona Ë. 539/1991 Sb., o ËetnictvÌ, ve znïnì pozdïjöìch p edpis pro p Ìpady mimo dn ch ËetnÌch z vïrek Zve ejnïnì mimo dnè ËetnÌ z - vïrky Akciov spoleënost, na kterou by prohl öen konkurs v b eznu tohoto roku, je povinna sestavit ke dni p edch zejìcìmu den Ëinnosti prohl öenì konkursu soudem mimo dnou ËetnÌ z - vïrku. Den, ke kterèmu je sestavov - na a jejì ËetnÌ knihy jsou uzavìr ny jsou v ß 19 z kona o ËetnictvÌ ozna- Ëeny legislativnì zkratkou rozvahov den. Akciov spoleënost musì mìt tuto z vïrku ovï enu auditorem a dle ß 21 z kona o ËetnictvÌ je povinna vyhotovit v roënì zpr vu. Dle ustanovenì obchodnìho z konìku, ß 66 odst.9, je povinna sestavit tèû zpr vu o vztazìch mezi ovl dajìcì a ovl danou osobou, kter je p ipojena k v roënì zpr vï. DalöÌ povinnostì spoleënosti dle ß 21a z kona o ËetnictvÌ je zve ejnïnì ovï- enè ËetnÌ z vïrky a v roënì zpr vy SestavenÌ a zve ejnïnì konsolidovanè ËetnÌ z vïrky Tato spoleënost m rovnïû povinnost sestavit k tomuto dni i konsolidovanou ËetnÌ z vïrku (tj. ke konci rozvahovèho dne konsolidujìcì ËetnÌ jednot- ky) za konsolidaënì celek, pokud splnì podmìnky uvedenè v ß 22 odst.3 z kona o ËetnictvÌ. Ze z kona rovnïû vypl v povinnost zve ejnïnì konsolidovanè ËetnÌ z vïrky a konsolidovanè v roënì zpr vy. OdpovÏÔ odboru ËetnictvÌ MF»R (Ë. j. 173/2003) Podle souëasnèho znïnì z kona o ËetnictvÌ je obecnï ËetnÌ jednotka ñ akciov spoleënost ñ povinna nechat ovï it ËetnÌ z vïrku ( dnou i mimo dnou) auditorem a vztahuje se na ni i povinnost vyhotovit v roënì zpr vu, vëetnï povinnosti a zp sobu zve ejnïnì podle ß 21a z kona o ËetnictvÌ ve spojenì s p Ìsluön mi ustanovenìmi obchodnìho z konìku, zejmèna ß 27 odst. 2 pìsm. c). ObecnÏ rovnïû platì, ûe ËetnÌ jednotka je povinna sestavit konsolidovanou ËetnÌ z vïrku za konsolidaënì celek. P Ìsluön ËetnÌ jednotka je od tèto povinnosti osvobozena za podmìnek ß 22 odst. 3 z kona o ËetnictvÌ. AUDITOR 2/

12 SdÏlenÌ Ministerstva financì»r o pouûìv nì pevnèho kursu pro p epoëet cizìch mïn v ËetnictvÌ podnikatel UpozorÚujeme auditory, ûe Ministerstvo financì»r by mïlo v nejbliûöìch dnech zve ejnit ve FinanËnÌm zpravodaji SdÏlenÌ o pouûìv nì pevnèho kurzu pro p epoëet cizìch mïn v ËetnictvÌ podnikatel v roce Archivace spisu auditora Dotaz na MF (Ë. j. 15/2003) ObracÌme se na v s se û dostì o v klad k ustanovenì ß 14 odst. 6 z kona Ë. 254/ 2000 Sb., o auditorech, t kajìcìho se spisu a jeho archivace. Ze znïnì tohoto z - kona nenì z ejmè, zda je moûnè spis auditora archivovat na elektronick ch nosiëìch Ëi zda musì b t archivov n v materi lnì, tedy pìsemnè podobï. OdpovÏÔ samostatnèho oddïlenì 401 MF»R (Ë. j. 305/2003) K vaöemu dotazu Ëj. 15/2003, ve kterèm û d te o v klad k ustanovenì ß 14 odst. 6 z kona Ë. 254/2000 Sb., o auditorech v m sdïluji: Z kon Ë. 254/2000 Sb., o auditorech a o zmïnï z kona Ë. 165/1998 Sb., ve znïnì pozdïjöìch p edpis stanovì v ß 14 odst. 6 auditorovi pouze povinnost spis archivovat. Forma, ve kterè m b t spis archivov n uveden m z konem stanovena nenì, lze tedy pouûìvat pìsemnè, obrazovè, zvukovè Ëi jinè z znamy, jak je mimochodem stanoveno i v auditorskè smïrnici Ë. 4 ñ spis auditora v bodu 14. DISKUSE JeötÏ k problematice ud lostì po rozvahovèm dni Jsem r d, ûe m j Ël nek o problematice ud lostì po rozvahovèm dni (Auditor Ë. 7/2002) vyvolal adu reakcì. Naprost vïtöina p ÌspÏvk, kterè jsem mïl moûnost zìskat, ocenila jako pom cku p i prov dïnì auditu uve ejnïnì souhrnnè tabulky p Ìklad n sledn ch ud lostì a n vrh jejich zachycenì v ËetnÌ z vïrce spoleënosti. Za vöechny p ÌspÏvky bych na tomto mìstï r d podïkoval a z roveú bych r d odpovïdïl panì ing. SlavomÌ e St rkovè ze spoleënosti HZ Praha (Auditor Ë. 9/2002, str. 21), kter vyj d ila znepokojenì nad pas ûì t kajìcì se n - sledn ch ud lostì v souvislosti s ovï- ov nìm v roënì zpr vy. Polemiku vyvolal m j n zor, ûe v p ÌpadÏ znaënè ËasovÈ prodlevy (zd razúuji slovo znaënè) mezi vyd - nìm auditorskè zpr vy a vyhotovenìm v roku k v roënì zpr vï, je auditor povinen uëinit dodateënè testy, jimiû by zìskal p imï enou jistotu, ûe mezi datem vyd nì v roku k auditorskè zpr vï a datem vyd nì v roku k v roënì zpr vï nedoölo k ud losti, kter by svou podstatou splúovala kriteria pro zve ejnïnì v ËetnÌ z vïrce spoleënosti. Dle ing. St rkovè nenì tato povinnost uvedena v û dnè normï, kter je pro auditora prov dïjìcìho audit dle Ëesk ch standard z vazn. Z roveú se domnìv, ûe by toto ovï enì vyvolalo nepl novanè zv öenì n klad na provedenì auditu a ûe tyto n klady nem vïtöina auditor promìtnuty v kalkulaci odmïny, protoûe se jedn o nestandardnì a obtìûnï vyëìslitelnou souë st poskytovanè sluûby. SouhlasÌm s n zorem ing. St rkovè, ûe auditorsk smïrnice Ë. 15 ñ Datum vyhotovenì zpr vy auditora, n slednè ud - losti a skuteënosti zjiötïnè po zve ejnïnì daj z ËetnÌ z vïrky (na kterou se ve svèm Ël nku odvol v ) uv dì, ûe auditor nem û dnou povinnost prov dït auditorskè postupy nebo vzn öet dotazy t kajìcì se ËetnÌ z vïrky po datu vyhotovenì zpr vy auditora. 12 AUDITOR 2/2003

13 AUDITOR 2/2003 NicmÈnÏ se domnìv m, v souvislosti s utvo enìm n zoru na p edmït polemiky je nutnè prim rnï pouûìt auditorskou smïrnici Ë. 18 ñ OstatnÌ informace v dokumentech obsahujìcì auditovanou ËetnÌ z vïrku, kter vymezuje postup auditora p i vyhotovov nì auditorskè zpr vy k ËetnÌ z vïrce a v roënì zpr vï a zejmèna jeho povinnost ovï it i jinè neû ËetnÌch informacì zve ejnïnè v tïchto dokumentech. Auditorsk smïrnice Ë. 15 se prim rnï vïnuje vyhotovenì zpr vy auditora k ËetnÌ z vïrce a argumentace touto smïrnicì nenì v tomto p ÌpadÏ zcela namìstï. StejnÏ tak auditorsk smïrnice Ë. 3 ñ Zpr va auditora o ovï enì ËetnÌ z vïrky se v tèto souvislosti odvol v pr vï na auditorskou smïrnici Ë. 18 a v slovnï urëuje, ûe v p ÌpadÏ ovï enì v roënì zpr vy se aplikuje auditorsk smïrnice Ë. 18 (viz bod 47 a n sledujìcì tèto smïrnice). V tèto souvislosti tedy nemohu souhlasit s n zorem, ûe se p i ovï ov nì n sledn ch ud lostì mezi rozvahov m dnem a datem vyhotovenì auditorskè zpr vy k v roënì zpr vï jedn o nestandardnì souë st sluûby poskytovanè klientovi. (Ot zku kalkulace odmïny ponech v m stranou, neboù je vïcì kaûdèho auditora, jakè n klady p i kalkulaci odmïny pro konkrètnìho klienta povaûuje za nutnè k provedenì kvalitnìho auditu). Pokud se d le p i vysvïtlenì mèho n zoru omezìm pouze na citace z Ëasopisu Auditor, kter je dostupn vöem jeho Ëten m, r d bych upozornil na Ë. 1/2002, str. 6, resp. Ë. 4/ 2002, str. 14, kde byla zve ejnïna stanoviska z stupc MF a z vïry z jedn nì mezi MF a N R. Ideov m z - kladem pro novelu z kona o ËetnictvÌ a pro formulaci tïchto stanovisek, bylo aktu lnì znïnì 4. SmÏrnice EU, jejìû znïnì bylo zve ejnïno jako mimo dn p Ìloha Ëasopisu Auditor Ë. 5. V Ël nku 46 ukl d tato smïrnice spoleënosti povinnost vyhotovit v roënì zpr vu obsahujìcì pravdiv a vïrn p ehled o v voji podnik nì ve spoleënosti a o jejì pozici, p iëemû v roënì zpr va musì obsahovat mj. vöechny d leûitè ud - losti, k nimû doölo ve spoleënosti po skonëenì danèho ËetnÌho obdobì. Lze odvodit, ûe pokud nastane po skonëenì danèho ËetnÌho obdobì z - vaûn ud lost, kter m ûe v znamnï ovlivnit daje prezentovanè ve v roënì zpr vï, a tyto ud losti nejsou ve v roënì zpr vï uvedeny, nelze tuto v roënì zpr vu povaûovat za zpr vu v souladu s ËetnÌ z vïrkou. Povinnost posoudit, zda v roënì zpr va pod v vïrn a pravdiv obraz mïl i auditor prov dïjìcì audit dle Ëesk ch standard jak podle legislativy platnè p ed , tak i po tomto datu. Situace, kdy v roënì zpr va je vyd - v na se znaën m Ëasov m odstupem od vyhotovenì auditorskè zpr vy nejsou dle mèho n zoru u zdrav ch a fungujìcìch spoleënostì ËastÈ. V tïchto p Ìpadech by se vöak dle mèho n zoru mïl kaûd auditor p ed podpisem zpr - vy auditora k v roënì zpr vï zamyslet, proë tomu tak je a zejmèna by nemïl soust edit svou pozornost pouze na Ë st v roënì zpr vy t kajìcì se ËetnÌ z vïrky, ale mïl by posoudit ËetnÌ z vïrku jako celek, tak jak je poûadov - no auditorskou smïrnicì Ë. 18. M ûe se tak vyvarovat situace, kdy nap. vyd v rok bez v hrady k ËetnÌ z vïrce spoleënosti, kter nap. p ed datem vyhotovenì v roënì zpr vy vyhl sila padek. Bude v tomto p ÌpadÏ uûivatel v roënì zpr vy p esvïdëen, ûe tato v roënì zpr - va je v souladu s ËetnÌ z vïrkou a ûe auditorsk v rok Ñbez v hradî vïrnï vystihuje finanënì situaci spoleënosti? OdpovÏÔ na tuto ot zku musì zv ûit kaûd auditor jeötï p ed tìm, neû oschne jeho podpis na zpr vï auditora k takovèto v roënì zpr vï. INZERCE Jsem p esvïdëen o tom, ûe jednìm z prim rnìch posl nì auditorskè profese je poskytovat odbornè sluûby klient m ale i ostatnìm subjekt m, kte Ì jsou uûivateli informacì o tèto ËetnÌ jednotce. OdpovÏdnost auditora za poskytovanè sluûby - kam bezesporu i vyd nì v roku k v roënì zpr vï pat Ì ñ tak zahrnuje i subjekty mimo ËetnÌ jednotku a auditor musì mìt z jem o to, aby ve ejnost d vï ovala auditorskè profesi a aby tato profese byla ve ejnostì uzn v na. OstatnÏ tato z sada je i uvozujìcìm motivem EtickÈho kodexu KA»R. P i prov dïnì auditu jakoû i p i jakèkoliv jinè Ëinnosti, se nelze omezit pouze na ÑsplnÏnÌ povinnostìî, ale je t eba Ìdit se i mor lkou. OstatnÏ proto si ada spoleënostì, profesnìch komor a spolk vyhotovuje sv j Etick kodex. MyslÌm si, ûe jeho v znam je Ëasto nedocenïn a budu r d, pokud se Komo e auditor poda Ì na nejbliûöì valnè hromadï schv lit nov Etick kodex, kter by pomohl posunout auditorskou profesi smïrem k vyööì spoleëenskè prestiûi. Ing. Aleö R ta auditor, Ë. osv OBCHODNÕ Z KONÕK ñ KOMENT ÿ 4080 stran, 3988 KË autor: Prof. JUDr. Jan DÃDI» a kol. Jedn se o mimo dnï podrobnï a kvalitnï zpracovan koment k obchodnìmu z konìku v aktu lnìm znïnì, s podrobnou judikaturou a s uvedenìm vazeb na souvisejìcì p edpisy. Vydalo: nakladatelstvì POLYGON, PlatÛnova 11, Praha 4 bova@bovapolygon.cz, tel.: , , bezplatn linka : , fax: , Objedn vky lze zasìlat poötou, mailem nebo prost ednictvìm internetu. 13

14 Pozn mka k ËetnÌmu provedenì p emïn spoleënostì ZmÏny obchodnìho z konìku (d le jen OZ), kterè vstoupily v platnost dnem , v razn m zp sobem zmïnily postup p i p emïn ch obchodnìch spoleënostì a druûstev. V znamnou zmïnou z hlediska ËetnictvÌ je pojetì tzv. rozhodnèho dne (ß 220a odst. 3 pìsm. g): g) den, od nïhoû se jedn nì zanikajìcì spoleënosti nebo zanikajìcìch spoleënostì povaûujì z ËetnÌho hlediska za jedn nì uskuteënïn na Ëet n stupnickè spoleënosti (d le jen Ñrozhodn den f zeì). OZ nestanovì, kter den m b t zvolen Ñrozhodn m dnem f zeì, ze souvisejìcìch ustanovenì OZ vöak vypl v, ûe rozhodn den f ze musì p edch zet kon nì valnè hromady, kter f zi schvaluje. ZmÏny OZ byly promìtnuty i do ËetnÌch metod, a to vëetnï eöenì rozhodnèho dne f ze. Ëtov osnova a postupy Ëtov nì pro podnikatele (d le jen Postupy) stanovì nïkterè postupy v»l. XX P emïny spoleënostì. Praxe vöak p in öì ot zky, na kterè nenajdeme v Postupech odpovïô. V dalöì Ë sti uvedu p Ìklad a n vrh eöenì v situaci, kdy k rozhodnèmu dni f ze nejsou z ËastnÏnÈ spoleënosti kapit lovï propojeny, protoûe k akvizici dojde aû po rozhodnèm dni f ze. P Ìklad ï existuje spoleënost A, jejìmû 100% majitelem je spoleënost AA, a spoleënost B, jejìmû 100% majitelem je spoleënost BB, ï v kvïtnu 2002 koupì spoleënost B majetkov podìl ve spoleënosti A od spoleënosti AA, takûe ke konci kvïtna je majitelem spoleënosti A spoleënost B, ï po izovacì cena majetkovèho podìlu je tis. KË, vlastnì kapit l spoleënosti a k rozhodnèmu dni ËinÌ tis. KË, ï kupnì cena byla uhrazena a d vodem pro vyööì cenu jsou p edpokl danè budoucì zisky spoleënosti, ï spoleënost BB, kter vlastnì spoleënost B a nep Ìmo i spoleënost A, rozhodne o f zi spoleënostì A a B (slou- ËenÌm), ï rozhodn den je stanoven na , n stupnickou spoleënostì je spoleënost B (100% matka spoleënosti A), spoleënost A zanik. K danèmu p Ìpadu se vztahujì n sledujìcì ustanovenì»l. XX Postup : odst. 3: ÑV p ÌpadÏ slouëenì mate skè a dce- inè spoleënosti, kdy m mate sk spoleënost 100% Ëast v dce inè spoleënosti a dce in spoleënost je zanikajìcì ËetnÌ jednotkou, nedoch zì ke zmïnï ocenïnì majetku a z vazk v ËetnictvÌ.ì odst. 4: ÑP i p emïn ch jsou v zahajovacì rozvaze vylouëeny vz jemnè pohled vky a z vazky z ËastnÏn ch ËetnÌch jednotek. O p ÌpadnÈ rozdìly vzniklè vylouëenìm vz jemn ch pohled vek a z vazk se upravì vlastnì kapit l (v öe Ëtu 428, 429) v zahajovacì rozvaze. ObchodnÌ podìly a akcie (d le v tomto Ël nku jen Ñakcieì) vydanè z - ËastnÏn mi zanikajìcìmi ËetnÌmi jednotkami v drûenì jinè z ËastnÏnÈ ËetnÌ jednotky jsou v zahajovacì rozvaze vylouëeny proti vlastnìmu kapit lu v po izovacìch cen ch. V p ÌpadÏ slouëenì mate skè a dce inè spoleënosti uvedenè v odstavci 3, kdy akcie dce inè spoleënosti jsou v drûenì mate skè spoleënosti a po izovacì cena akciì je vyööì neû hodnota vlastnìho kapit lu dce inè spoleënosti a tato cena byla uhrazena, lze rozdìl mezi po izovacì cenou a hodnotou vlastnìho kapit lu zachytit na Ëtu 097. Uveden postup se pouûije v p Ìpadech, kdy vyööì cena akciì byla uhrazena prokazatelnï z d vod budoucìch zisk spoleënosti a tento p edpoklad trv.ì Postup p i sestavenì zahajovacì rozvahy: Nutno zd raznit, ûe k rozhodnèmu dni neexistuje kapit lovè propojenì mezi z ËastnÏn mi spoleënostmi A a B. ZahajovacÌ rozvaha k n stupnickè spoleënosti B vznikla slouëenìm koneën ch ËetnÌch z vïrek n stupnickè a zanikajìcì spoleënosti s nìûe uveden mi pravami, kterè jsou v souladu s n vrhem smlouvy o f zi: a) jednotlivè sloûky vlastnìho kapit lu zanikajìcì spoleënosti byly p evedeny do ostatnìch kapit lov ch fond n stupnickè spoleënosti (v tis. KË): - z kladnì kapit l z konn rezervnì fond ostatnì kapit lovè fondy nerozdïlen zisk minul ch let hospod sk v sledek bïûnèho ËetnÌho obdobì celkem b) v sledek hospoda enì (zisk) bïûnèho ËetnÌho obdobì n stupnickè organizace byl pouûit hradu neuhrazenè ztr ty minul ch let c) v souladu s n vrhem smlouvy o f zi byly ze zanikajìcì spoleënosti p evedeny na n stupnickou spoleënost veökerè opravnè poloûky k jednotliv m druh m majetku, p echodn aktiva a pasiva a rezervy. VylouËenÌ kapit lovèho propojenì nelze v zahajovacì rozvaze provèst, neboù k tomuto datu neexistovalo. N kup obchodnìho podìlu je moûno charakterizovat jako ud lost po datu rozhodnèho dne f ze, ke kterèmu byla sestavena zahajovacì rozvaha; tato skuteënost by mïla b t zmìnïna v pìsemnèm vysvïtlenì, kterè bude p ipojeno k zahajovacì rozvaze. V tomto vysvïtlenì by mïl b t sou- ËasnÏ vyëìslen vliv vylouëenì kapit - lovèho propojenì, kterè bude provedeno jako ËetnÌ p Ìpad aû po nabytì pr vnì Ëinnosti f ze (po z pisu f ze do obchodnìho rejst Ìku), a to: - vylouëenì kapit lovèho propojenì (snìûenì ostatnìch kapit lov ch fond ) - vznik opravnè poloûky k nabytèmu majetku (rozdìl mezi po izovacì cenou a hodnotou vlastnìho kapit lu zanikajìcì spoleënosti ñ ) Opravn poloûka k nabytèmu majetku bude odepisov na do n klad po dobu 15 let. Ing. VÏra Vlas kov auditorka, Ë. osv. 820 EY Audit»esk republika, s.r.o. 14 AUDITOR 2/2003

15 vaha k nïkter m aspekt m padkovèho pr va Jiû delöì dobu se v p Ìsluön ch odborn ch kruzìch hovo Ì a v odbornèm tisku pìöe o p ipravovanè z sadnì novelizaci padkovèho pr va, tedy o z - sadnì novelizaci z kona o konkurzu a vyrovn nì z roku Spr vci konkurznì podstaty, podnikatelskè subjekty, vï itelè i pr vnìci, kte Ì p ich zejì s platnou pr vnì pravou padkovèho pr va do styku, majì k platnèmu z konu o konkurzu a vyrovn nì, souvisejìcìm pr vnìm p edpis m a praxi v konkurznìch ÌzenÌch znaënè v hrady. Tento stav povaûuji do jistè mìry za p irozen, neboù pr vnì prava i p es z sadnì novelizaci vznikla v roce 1991, kdy ani v p Ìsluön ch profesnìch odborn ch kruzìch nebyly û dnè zkuöenosti s padkov m pr vem. Pokud ale jde o zn mè znïnì p ipravovanè novelizace konkurznìho pr va, odbornìci i k nïmu majì znaënè v hrady, a to nejen z hlediska jasnosti a plnosti pr vnì pravy, tak i z hlediska dosaûitelnosti spoleëensky prospïön ch cìl. CÌlem tohoto pojedn nì nenì vyj d it se k dosavadnìmu znïnì novely padkovèho pr va a jeho moûnostem jako celku, cìlem je s vyuûitìm praktick ch zkuöenostì s konkurznìmi ÌzenÌmi, a p edevöìm s konkurzem ve v znamnèm strojìrenskèm podniku, upozornit na nïkterè nedo eöenè nebo i zav dïjìcì ustanovenì v souëasnè dobï p ipravovanè novelizaci padkovèho pr va. Autor vahy upozorúuje, ûe vych zì z toho znïnì p ipravovanè novelizace padkovèho pr va, kterè je odbornè ve ejnosti v souëasnè dobï k dispozici. 1. Pr vnì ochrana dluûnìka a reorganizace spoleënosti v konkurzu jako moûnosti eöenì insolvence P ipravovan novelizace padkovèho pr va se o tïchto moûnostech zmiúuje, coû je bezesporu jejìm p Ìnosem. Bohuûel tento p Ìnos je v raznï negov n tìm, ûe dostupnè znïnì novelizace je znaënï vöeobecnè a tedy zcela z pr vnìho i spoleëenskèho hlediska neefektivnì. Podle mèho n zoru je t eba vych zet z p edpokladu, ûe dosud p evaûujìcì ÑlikvidaËnÌî pr bïh konkurzu st ednï velk ch a velk ch spoleënostì m v raznï negativnì dopady na v daje st tu a vyööì daúovè zatìûenì daúov ch poplatnìk. Podle dosavadnì praxe se finanënï nejobjemnïjöì po- AUDITOR 2/2003 hled vky proti spoleënosti v konkurzu soust eôujì u»eskè konsolidaënì agentury. Jejich uspokojenì ze zpenïûenì konkurznì podstaty b v nepatrnè a nepatrn je rovnïû p Ìnos z prodeje tïchto pohled vek t etì osobï. Shodn, tedy zcela nepatrn efekt m ÑlikvidaËnÌî konkurz i pro finanënì ady, spr vu soci lnìho zabezpeëenì a zdravotnì pojiöùovny. Cel negativnì d sledek potom p Ìmo nebo nep Ìmo na jednè stranï ovlivúuje st tnì rozpoëet a na druhè stranï p enesen na obëany jako daúovè poplatnìky se promìt i ve v öi danì. Zcela nepatrnou mìrou jsou pak i uspokojov ny pohled vky ostatnìch konkurznìch vï itel, tedy zejmèna obchodnìch bank a dodavatel padce. Pouze v p ÌpadÏ oddïlenèho uspokojov nì, nap. v d sledku z stavnìho pr va, je mìra uspokojenì trochu vyööì. V öe uvedenè negativnì dopady dosavadnì pr vnì pravy a skuteënèho prov dïnì konkurz m ûe v raznï snìûit pr vnì zakotvenì povinnosti konstruktivnìho p Ìstupu k insolvenci dluûnìka a vlastnìmu konkurznìmu ÌzenÌ. Soust edïnì se na prostè zpenïûenì konkurznì podstaty a rozdïlenì v sledku zpenïûenì (po hradï n klad konkurzu) mezi konkurznì vï itele konstruktivnìm p Ìstupem nenì. V z jmu kaûdèho vï itele je, aby jeho pohled vka byla v co nejvïtöì mì e uspokojena, nikoliv pouze z nïkolika procent nebo dokonce z nïkolika desetin procent, jak je tomu p i ÑlikvidaËnÌmî konkurzu. Abstrahuji p itom od skuteënosti, ûe z hlediska obchodnìho neprobìh zpenïûov nì konkurznì podstaty vûdy nejefektivnïjöìm zp sobem pro konkurznì vï itele. Je v z jmu, mnohdy v existenënìm z - jmu vï itele dos hnout uspokojenì svè pohled vky. DalöÌm negativnìm d sledkem ÑlikvidaËnÌhoî konkurzu pro vï itele je, ûe ztr cì svèho odbïratele nebo klienta. VÏ itel a Ëesk ekonomika nemohou mìt pouze z - jem na z niku spoleënosti, kter se stala insolventnì, nemajì tedy z jem v kaûdèm p ÌpadÏ na ÑlikvidaËnÌmî konkurzu. 15

16 Mezi konstruktivnì p Ìstupy k vzniklè insolvenci povaûuji zejmèna a) zakotvenì pr vnì ochrany dluûnìka, kter zjistì, ûe se stal insolventnì, a b) d slednïjöì vyuûìv nì metody reorganizace v p ÌpadÏ, ûe Ë st podnikatelskè Ëinnosti dluûnìka je nad le z ekonomickèho hlediska perspektivnì. Pr vnì ochrana dluûnìka Pr vnì ochrana dluûnìka po urëitou dobu je pr vnì institut, kter obsahujì pr vnì dy jin ch ekonomicky vyspïl ch st t. Zpravidla spoëìv v tom, ûe o ochranï dluûnìka rozhoduje soud. Ekonomick efekt spoëìv v tom, ûe dojde po stanovenou dobu ke ÑzmrazenÌî dluh dluûnìka a dluûnìk m Ëasov i finanënì prostor, aby svoji insolvenci svojì podnikatelskou ËinnostÌ za p esnï stanoven ch podmìnek odstranil. Po dobu ochrany dluûnìka lze potom jednoznaënï stanovit dalöì podmìnky podnikatelskè Ëinnosti dluûnìka, zejmèna v oblasti nakl d nì s majetkem a p ijìm nì z vazk. NenÌ rozhodujìcì, zda kontrolu jedn nì dluûnìka v dobï jeho ochrany bude prov dït org n sloûen z vï itel nebo specializovan a odbornï fundovan firma urëen vï iteli dluûnìka nebo soudem. Praxe v jin ch st tech ukazuje, ûe tento pr vnì institut mnohdy umoûnil odstranïnì insolvence dluûnìka a jeho dalöì zapojenì do podnikatelskè Ëinnosti s konkrètnìm efektem pro vï itele, a ûe jejich pohled vky vzniklè p ed rozhodnutìm o pr vnì ochranï dluûnìka byly zcela nebo v podstatnè mì e uspokojeny. Reorganizace dluûnìka Metoda reorganizace v p ÌpadÏ insolvence dluûnìka p edstavuje pr vnì institut, kter obsahuje prvky ÑlikvidaËnÌhoî konkurzu a prvky zachov nì perspektivnì Ë sti podnikatelskè Ëinnosti. V tomto p ÌpadÏ by mïl spr vce povinnost, a to dokonce na prvnìm mìstï, p i zah jenì jeho Ëinnosti ve spoleënosti v konkurzu vyhodnotit a postarat se o to, aby ta podnikatelsk Ë st spoleënosti v konkurzu, kter je jeötï perspektivnì, nezanikla. Kaûd konkrètnì p Ìpad bude urëitï jin. NetvrdÌm, ûe kaûdou spoleënost v konkurzu lze alespoú Ë steënï v jejì podnikatelskè Ëinnosti zachr nit a ûe tedy cel spoleënost nemusì b t likvidov na, m m ale v praxi ovï eno, ûe Ñz chranaî Ë sti perspektivnì podnikatelskè Ëinnosti spoleënosti v konkurzu je moûn. Pro v öe uvedenou situaci je t eba vytvo it v ËeskÈ spoleënosti prost edì. ObdobÌ Ñtunelov nìî snad jiû brzy skonëì. K pr vnìmu st tu se ale Ëesk spoleënost hl sì, a proto novelizace z - kladnìho pr vnìho p edpisu v oblasti padkovèho pr va by tedy mïla moûnost Ñzachr nïnìî perspektivnì podnikatelskè Ëinnosti spoleënosti v konkurzu konkrètnì pr vnì pravou v raznï podporovat. JedinÏ konkrètnì pr vnì prava a jednoznaën pravidla pro Ëinnost spr vce konkurznì podstaty mohou tento trend v konkurznìm ÌzenÌ umoûnit. VöeobecnÈ formulace tento cìl nesplúujì. KonkrÈtnÌ kritèria umoûnì kontrolu spr vnosti postupu spr vce konkurznì podstaty v konkrètnì situaci. Podle mèho n zoru nenì spoleëensky prospïönè, abychom si mysleli, ûe naöe ekonomickè prost edì je harmonickè. Po provedenè transformaci ËeskÈ ekonomiky je st le jeötï zdeformovanè. M ûeme mìt r zn n zor na to, jak mnoho je zdeformovanè, to ale problèm nevy eöì. P ipravovan novelizace padkovèho pr va by mïla vytvo- it v r mci moûnostì pr vnìho p edpisu jednoznaën tlak a postup k tomu, aby se ta aktiva spoleënosti v konkurzu, u kter ch je jeötï moûnè jejich n vrat do ekonomiky, do ekonomiky vr tila a aby nedoch zelo ke zbyteënèmu sniûov nì poëtu pracovnìch mìst jenom v d sledku toho, ûe je preferov n ÑlikvidaËnÌ p Ìstupî ke konkurznìmu ÌzenÌ. Pr va konkurznìch vï itel jsou i p i odpovìdajìcìm zachov nì aktiv chr nïna, a proto nenì podle mèho n zoru spr vnè stavït z jmy konkurznìch vï itel proti ËelnÈmu zachov nì aktiv spoleënosti v konkurzu v ËeskÈ ekonomice. Jestliûe ale podle dosavadnì pr vnì pravy st le p evaûuje ÑlikvidaËnÌî p Ìstup ke konkurznìmu ÌzenÌ, mïla by novelizace padkovèho pr va po adì p Ìstupu u v znamn ch spoleënostì obr tit. Prov zanost pr vnìch p edpis P i v öe uveden ch metod ch eöenì insolvence je rovnïû velmi prospïönè do eöit na rovni st tnìch org n jednotn p Ìstup ke konkurzu. Z dosavadnì praxe jsou vöeobecnï zn mè spory mezi spr vci konkurznìch podstat a finanënìmi ady, kdy finanënì ady uspokojujì daúovè nedoplatky spoleënostì v konkurzu, kterè vznikly p ed prohl öenìm konkurzu daúov mi p eplatky, resp. vratkami DPH, jejichû n rok vznikl po prohl öenì konkurzu. Je rovnïû zn mè, ûe v tomto p ÌpadÏ finanënì ady nerespektujì ani stanoviska NejvyööÌho soudu»r. To je p inejmenöìm ponïkud podivn postup ve st tu, kter se hl sì k principu pr vnìho st tu. V r mci p ipravovanè novelizace padkovèho pr va povaûuji za ËelnÈ na nejvyööì v konnè rovni, z ejmï na rovni vl dy, do eöit, zda i st tnì org ny se v konkurznìm ÌzenÌ budou chovat jako konkurznì vï itel, Ëi dokonce budou jako v p ÌpadÏ finanënìch ad prosazovat svè z jmy mimo z konn r mec bïûnèho konkurznìho vï itele a budou za kaûdou cenu budou chtìt zìskat svè i dodateënï vykonstruovanè pohled vky anebo, zda i ze strany st tnìch org n bude p ijata z sada, ûe ve svèm jedn nì budou postupovat tak, aby efektivnì aktiva spoleënosti v konkurzu v ËeskÈ ekonomice z stala zachov na. 2. UstanovenÌ spr vce konkurznì podstaty Jednou z ot zek, kterou se novelizace padkovèho pr va zab v je zp sob ustanovov nì spr vce konkurznì podstaty. Podle souëasnè pr vnì pravy spr vce konkurznì podstaty ustanovuje soud ze seznamu spr vc, kter vede soud p Ìsluön ke konkurznìmu ÌzenÌ. Soud m ûe z d leûit ch d vod definovan ch z konem spr vce zprostit funkce a ustavit novèho spr vce. VÏ itelè se mohou usnèst na n vrhu, aby spr vce byl zproötïn funkce a ustaven spr vce nov. Soud m ûe takov n vrh zamìtnout jen tehdy, m -li o zmïnï v osobï spr vce z vaûnè pochybnosti. PracovnÌ znïnì p ipravovanè novelizace padkovèho pr va definuje postup spoëìvajìcì v tom, ûe soud p ed prohl öenìm konkurzu m ûe ustavit p edbïûnèho spr vce a p i prohl - öenì konkurzu ustanovuje spr vce konkurznì podstaty. Tento spr vce ale m ûe b t na prvnì sch zi vï itel zmïnïn volbou novèho spr vce. VÏ iteli zvolenèho spr vce nemusì soud akceptovat, pokud dospïje k n zoru, ûe nejde o vhodnou osobu. Toto eöenì umoûúuje, aby soudem ustanoven spr vce provedl v konkurznìm ÌzenÌ nezvratnè kroky, jejichû p ÌpadnÈ negativnì d sledky nebude jiû v moûnostech spr vce konkurznì podstaty zvolenèho vï iteli napravit. Nepovaûuji za d leûitè zab vat se na prvnìm mìstï form lnï procesnì ot zkou, kdo bude ustanovovat nebo volit spr vce konkurznì podstaty. TÏûiötÏ problèmu vidìm v tom, kter konkrètnì fyzick osoba nebo kter konkrètnì pr vnick osoba, resp. kterè konkrètnì fyzickè osoby pr vnick osoba povï Ì vykon v nìm funkce spr vce konkurznì podstaty. Ze z kona i z praxe je jasnè, ûe to musì b t takov osoba, kter je zp sobil p i v konu funkce spr vce postupovat s odbornou pèëì a kter je ve vztahu k ËastnÌk m konkurznìho ÌzenÌ nepodjat. Tolik asi 16 AUDITOR 2/2003

17 AUDITOR 2/2003 obecnï k z kladnì kvalifikaci spr vce konkurznì podstaty. Vznik tedy ot zka, kdo je skuteënï takovou osobou, kter je zp sobil v konkrètnìm konkurznìm ÌzenÌ postupovat s odbornou pèëì, a co je to odborn pèëe. NenÌ snad sporu o tom, ûe jinou odbornou pèëi vyûaduje konkurz, ve kterèm bude pouze prod v n majetek a spoleënost zanikne, a jinou, v raznï kvalifikovanïjöì, pèëi vyûaduje konkurz, ve kterèm kromï vlastnìho konkurznìho ÌzenÌ bude ËelnÈ pokraëovat v podnik nì v prosperujìcì a d le perspektivnì Ë sti podnikatelskè Ëinnosti. NalezenÌ takovè osoby by z ejmï mïlo vych zet v prvè adï z osobnìch vlastnostì, znalostì a schopnostì budoucìho spr vce konkurznì podstaty a nikoliv pouze z toho, jakou vysokou ökolu nebo jinè odbornè studium absolvoval. P ijmeme-li z sadu, ûe cìlem konkurzu nenì pouze zlikvidovat spoleënost a uspokojit konkurznì vï itele, ale i zachr nit perspektivnì Ë st podnikatelskè Ëinnosti a pracovnì mìsta, pak je z ejmè, ûe by mïlo jìt o osobu, kter je p edevöìm manaûerem, kter svè manaûerskè schopnosti osvïdëil v praxi. KromÏ ÌzenÌ vlastnìho pr bïhu konkurzu mïla by mìt tato osoba schopnost Ìdit i pokraëov nì podnik nì spoleënosti v padku, neboù i pokraëujìcì podnik nì m ûe b t v znamn m zdrojem pro uspokojenì konkurznìch vï itel. Protoûe nelze najìt manaûera, kter by odbornï rozumïl vöem oblastem ÌzenÌ, mïl by mìt takov spr vce schopnost vytvo it si t m odbornìk p Ìsluön ch profesì, kte Ì se budou podìlet podle svè odbornosti na konkurznìm ÌzenÌ a p ÌpadnÏ pokraëujìcìm podnik nì spoleënosti, a kterè bude vrcholovï Ìdit. KonkrÈtnÏ ve strojìrenskèm podniku s pokraëujìcì podnikatelskou ËinnostÌ musì jìt takè o odbornìky s kvalifikacì pro ÌzenÌ technick ch a v robnìch ot - zek i kaûdodennìho praktickèho chodu spoleënosti. K tomu lze samoz ejmï vyuûìt i dosavadnìch odbornï zdatn ch a spolehliv ch zamïstnanc. Je ale nezbytnè, aby kromï vrcholovè odpovïdnosti spr vce konkurznì podstaty tito odbornìci nesli svoji dìlëì odpovïdnost za jimi ËinÏnÈ nebo pro spr vce p ipravovanè pr vnì kony a ÌdÌcÌ rozhodnutì. SouËasn z kon zn z - stupce spr vce konkurznì podstaty ustanovenèho soudem. NedostateËnÏ je ale z konem eöeno jeho pr vnì postavenì a vazba na spr vce konkurznì podstaty, zejmèna z hlediska jednoznaënèho vymezenì pravomocì a odpovïdnosti. Douf m, ûe je jiû za vìce jak 10 let nabyt mi zkuöenostmi p ekon n zjednoduöen pohled na konkurznì ÌzenÌ, kter byl preferov n v poë tku 90. let, podle kterèho bylo konkurznì ÌzenÌ p edevöìm z leûitostì, kter vyûaduje osobu s vysokoökolskou pr vnickou kvalifikacì. Mnohalet praxe prokazuje, ûe pr vnì praxì provï en a osvïd- Ëen pr vnìk obvykle nem praktickè manaûerskè schopnosti, i kdyû jde t eba o pr vnìka s praxì v pr myslu a s urëit mi znalostmi z ekonomiky podnik nì. ExistujÌ samoz ejmï spïönì manaûe i s pr vnick m vzdïl nìm, v tomto p ÌpadÏ ale nelze hovo it o tom, ûe jde o pr vnìky v obvyklèm slova smyslu. Shodn vaha platì i o ekonomickè kvalifikaci a zkuöenosti v uûöìm slova smyslu, tj. nap Ìklad kvalifikace vedoucìch ekonomick ch sek ve spoleënostech z oblasti finanënìho pl nov nì, ËetnictvÌ, platebnìho styku apod. I pokraëujìcì obchodnì Ëinnost spoleënosti v padku musì probìhat za ponïkud jin ch podmìnek, neû je tomu u spoleënosti, kter v konkurzu nenì. RozdÌl je p edevöìm ve vïtöìch n rocìch na perfektnost kon p i obchodnì Ëinnosti INZERCE a z toho vypl vajìcì menöì smluvnì volnost. NynÌ k tomu, jak zìskat p ehled o spr vcìch konkurznì podstaty, u kter ch lze p edpokl dat, ûe splúujì pot ebn kritèria a budou postupovat v konkurznìm ÌzenÌ s n leûitou odbornou pèëì. Z form lnï pr vnìho hlediska je z ejmï nezbytnè, aby nad le existovaly seznamy spr vc konkurznìch podstat vedenè soudy. DoporuËuji ale zv ûit, zda tyto seznamy by nemïly mìt celost tnì platnost a tìm slouûit pro pot eby konkurz v celè republice. Jednotliv m konkurznìm soud m a vï itel m by se tak rozöì il okruh osob, ze kter ch mohou vybìrat spr vce konkurznì podstaty v konkrètnìm konkurznìm ÌzenÌ. Celost tnì platnost tïchto seznam by i podpo ila snahu o nepodjatost spr vce v konkrètnìm konkurznìm ÌzenÌ. Rozloha republiky i dopravnì infrastruktura takovè eöenì umoûúuje. Z sadnï je t eba ale propracovat informace, kterè bude seznam o jednotliv ch spr vcìch konkurznì podstaty obsahovat. DosaûenÈ vzdïl nì spr v- 17

18 ce je sice d leûitou informacì, ale tato informace jeötï nevypovìd o tom, zda jde o osobu vhodnou b t spr vcem v konkrètnìm konkurzu. Zvl öù v p ÌpadÏ, kdy od spr vce konkurznì podstaty bude vyûadov n manaûersk p Ìstup, je t eba v seznamu uvèst dalöì informace. Jde konkrètnï o dosavadnì praxi zejmèna v hospod skè sfè e a o konkurznì ÌzenÌ, ve kter ch jiû tato osoba zìskala praktickè zkuöenosti. VypovÌdacÌ schopnost m i informace o tom, kdy v p edchozìch konkurznìch ÌzenÌch byla tato osoba z funkce spr vce konkurznì podstaty odvol na nebo zbavena pro nedostatky v odbornè pèëi. I p ÌpadnÈ pozitivnì reference vï itel, pop. vï itelsk ch v bor mohou pomoci vybrat vhodnèho spr vce konkurznì podstaty. Propracov nìm kritèriì spr vce konkurznì podstaty a informovanosti o jejich splnïnì by se ale umoûnila konkurznìm soud m i vï itel m moûnost odpovïdnïjöìho v bïru. Ve vlastnìm znïnì novelizace padkovèho pr va by potom bylo moûnè uvèst bliûöì kritèria pro z - pis osoby do seznamu spr vc konkurznì podstaty. I p i propracov nì systèmu v bïru spr vce konkurznì podstaty se samoz ejmï nelze nevyvarovat vzniku d vodnèho podez enì o Ñneû doucì spolupr ciî mezi spr vcem konkurznì podstaty a konkurznìm soudcem. ObdobnÏ m ûe vzniknout podez enì o Ñneû doucì spolupr ciî mezi spr vcem konkurznì podstaty a vï iteli rozhodujìcìch pohled vek p ihl öen ch do konkurzu. TakovÈ prokazatelnè p Ìpady ale lze ad hoc eöit. V procesu ustanovov nì spr vce konkurznì podstaty soudem je t eba jednoznaënï zajistit, aby i pro konkurznìho soudce i vï itele existovala z vazn kritèria, podle kter ch m ûe spr vce konkurznì podstaty vybrat. Tato kritèria by mïla b t uvedena v z konï. NestaËÌ seznam spr vc konkurznì podstaty v dosavadnìm pojetì, neboù do tohoto seznamu m ûe b t v podstatï zaps na kaûd pr mïrnï vzdïlan osoba. P i takto pojatèm seznamu spr vc û dn z - kon nem ûe zabr nit tomu, aby p i ustanovov nì spr vce konkurznì podstaty konkurznì soudce t eba podvïdomï preferoval osobu s pr vnick m vzdïl nìm. V konkurznìm ÌzenÌ nelze ani vylouëit politickè tlaky na v bïr urëitè osoby spr vcem konkurznì podstaty nebo tlaky ze strany nïkter ch st tnìch org n a n slednï politickè tlaky na spr vce konkurznì podstaty. V moûnostech z kona asi nenì tyto tlaky vylouëit. V tomto p ÌpadÏ bude z - leûet na osobnì odvaze konkurznìho soudce a spr vce konkurznì podstaty, aby tlak m na kor objektivnìho pr bïhu konkurznìho ÌzenÌ odolali. Z - kon pouze m ûe zajistit moûnost zproötïnì spr vce funkce pouze p i v raznèm poruöenì jeho povinnosti postupovat s odbornou pèëì. Budou-li jasnï vyj d eny poûadavky na odbornou pèëi spr vce konkurznì podstaty a z toho vypl vajìcì n roky na osobu, kter bude funkci spr vce konkurznì podstaty vykon vat, lze objektivnïji eöit, jak a k m bude spr vce konkurznì podstaty vybr n. Myölenku pracovnì verze novelizace padkovèho pr va o volbï spr vce konkurznì podstaty vï iteli na prvnì sch zi vï- itel je t eba v p ipravovanè novelizaci padkovèho pr va ËasovÏ posunout blìûe k okamûiku zah jenì konkurznìho ÌzenÌ. P i pod nì n vrhu na prohl öenì konkurzu je p ece jiû zn m okruh nejbliûöìch rozhodujìcìch vï itel a navìc nic nebr nì tomu, aby si soud operativnï zjistil, kdo v konkrètnìm konkurznìm ÌzenÌ bude pat it mezi rozhodujìcì vï itele. Protoûe v konkurznìm ÌzenÌ je na soud kladen ve zv öenèm rozsahu i poûadavek na organizaënì Ëinnost konkurznìho soudu, nenì obtìûnè, aby soud organizoval sch zi budoucìch konkurznìch vï itel a vyû dal od nich ve velmi kr tkè lh tï n vrh na ustanovenì spr vce konkurznì podstaty soudem. V p ÌpadÏ, ûe by vï itelè v soudem stanovenè lh tï n vrh nep edloûili anebo p edloûili n vrh na ustanovenì konkrètnì osoby, u kterè by soud mïl pochybnost o jejì vhodnosti b t spr vcem konkurznì podstaty v konkrètnìm konkurznìm p Ìpadu, mohl by soud n vrh zamìtnout a ustanovit spr vce konkurznì podstaty splúujìcìho kritèria pro konkrètnì konkurznì ÌzenÌ z vlastnìho podnïtu. V obou p Ìpadech je ale ËelnÈ do novelizace padkovèho pr va zakotvit povinnost soudu konkrètnï od vodnit, proë byl n vrh vï itel na v bïr spr vce zamìtnut, anebo proë soud ustavil z vlastnìho podnïtu konkrètnì osobu spr vcem konkurznì podstaty. Od vodnïnì zamìtnutì n vrhu by obsahovalo uvedenì konkrètnìch charakteristik navrhovanè osoby, jeû vedly soud k odmìtnutì n vrhu ustanovit tuto osobu konkursnìm spr vcem. StejnÏ tak by soud musel charakterizovat osobu, kter byla z podnïtu soudu spr vcem konkurznì podstaty ustanovena. TÌm by se odstranila dosavadnì nepr hlednost rozhodov nì soudu o ustanovenì spr vcem konkurznì podstaty a v raznï zv öilo nejen postavenì spr vce konkurznì podstaty v konkurznìm ÌzenÌ, ale i kvalifikovanost a d vïryhodnost k rozhodov nì konkurznìch soud v ekonomicky i pr vnï velmi citliv ch vïcech s v razn mi dopady nejen na padce, ale i na jeho vï itele a celou»eskou republiku. V bïr zvl ötnìho spr vce konkurznì podstaty musì b t prov dïn rovnïû podle vhodnosti konkrètnì osoby pro konkrètnì konkurz. To nakonec je i v z jmu tohoto zvl ötnìho spr vce konkurznì podstaty. ËelnÈ je p ekonat zce Ñpr vnick î p Ìstup. Zvl ötnì spr vce by mïl b t specializovan odbornìk na oblast, pro kterou byl zvl ötnìm spr vcem konkurznì podstaty ustanoven. Z praxe spr vce konkurznì podstaty jsem zìskal jednoznaënou informaci o tom, ûe zahraniënì investo i povaûujì platnou pr vnì pravu padkovèho pr va v»eskè republice za nedostateënou, zejmèna z hlediska ochrany jejich z jm p i investov nì v»r. Srovn m-li sdïlenè v tky s p ipravovanou novelizacì padkovèho pr va, mnoho se na stavu padkovèho pr va zatìm nezmïnì. Povaûuji padkovè pr vo za v znamnou Ë st pr vnìho du s tìm, ûe kvalita padkovèho pr va m i v znam pro rozsah investic zahraniënìch investor. I z tohoto hlediska povaûuji za velmi û doucì, aby novelizace padkovèho pr va byla provedena kvalitnï v harmonii z jm ËeskÈ ekonomiky i konkurznìch vï itel. I tato vaha je v urëitèm stupni obecnosti odpovìdajìcì stupni obecnosti p ipravenèho n vrhu novelizace padkovèho pr va. Je-li skuteënï z jem na v raznèm zkvalitnïnì pr vnì pravy padkovèho pr va v»eskè republice, p edpokl d m, ûe dalöì konkrètnïjöì znïnì novelizace padkovèho pr va budou p ed na do öirokè diskuse odbornè ve ejnosti a ûe nep jde o pr vnì normu pojatou pouze z zce pr vnìho hlediska. Ing. Petr Dost l auditor, Ë. osv spr vce konkurznì podstaty»kd DopravnÌ systèmy Ëlen KSKÿI 18 AUDITOR 2/2003

19 K PROBLEMATICE DANÕ UplatnÏnÌ hodnoty cenn ch papìr do daúov ch n klad dle novely ZDP (ß 24 odst. 2 pìsm. r), w) a ze) ZDP) P edkl d : Ing. Miroslav Svoboda, daúov poradce, Ë. osvïdëenì 3090 Ing. Jan Petr ö, daúov poradce, Ë. osvïdëenì Popis situace Novela z kona o danìch z p Ìjm Ë. 260/2002 Sb. upravuje novï problematiku daúovè uznatelnosti hodnoty cenn ch papìr p i jejich prodeji do n klad na dosaûenì, zajiötïnì a udrûenì p Ìjm. Byl novelizov n paragraf 24 odst. 2 pìsm. r), kter nynì znì: ï Ñr) hodnota cennèho papìru p i prodeji zachycen v ËetnictvÌ v souladu se zvl ötnìm pr vnìm p edpisem 20) ke dni jeho prodeje, s v jimkou uvedenou v pìsmenech w) a ze)î. Z tohoto je z ejm vazba na n sledujìcì pìsmena w) a ze), kter znïjì: ï Ñw) nab vacì cena akcie, kter nenì oceúov na v souladu se zvl ötnìm pr vnìm p edpisem re lnou hodnotou, nab vacì cena podìlu na spoleënosti s ruëenìm omezen m nebo na komanditnì spoleënosti anebo na druûstvu, a to jen do v öe p Ìjm z prodeje tèto akcie nebo tohoto podìluî, ï Ñze) po izovacì cena smïnky p i prodeji, o nìû je Ëtov no podle zvl ötnìho pr vnìho p edpisu jako o cennèm papìru, zachycen v ËetnictvÌ v souladu se zvl ötnìm pr vnìm p edpisem ke dni jejìho prodeje, a to jen do v öe p Ìjm z jejìho prodejeî. Tato ustanovenì se majì pouûìt jiû pro zdaúovacì obdobì Je z ejmè, ûe toto znïnì mïnì radik lnï pohled na uplatúov nì hodnot cenn ch papìr do daúov ch n klad, p iëemû z sadnì roli hraje znïnì ËetnÌch p edpis, konkrètnï Z kon o ËetnictvÌ a Postupy Ëtov nì pro podnikatele platnè od Z kon o ËetnictvÌ v ß 27 odst. 1 pìsm. a) pravì, ûe re lnou hodnotou se k okamûiku ocenïnì (konec rozvahovèho dne nebo jinèho dne, ke kterèmu se sestavuje ËetnÌ z vïrka) oce- ÚujÌ: Ña) cennè papìry, s v jimkou cenn ch papìr drûen ch do splatnosti, cenn ch papìr p edstavujìcìch Ëast s rozhodujìcìm nebo podstatn m vlivem a cenn ch papìr emitovan ch ËetnÌ jednotkouî. Postupy Ëtov nì pak o p eceúov - nì cenn ch papìr hovo Ì v Ël nku XV. vodnìch ustanovenì, p iëemû rozliöujì zp soby p ecenïnì p es z Ëtov nì do n klad nebo v nos (majetkovè nebo dluûnè cennè papìry k obchodov nì) a p ecenïnì p es Ëet 414 ñ OceÚovacÌ rozdìly z p ecenïnì majetku a z - vazk (realizovateln ch majetkov ch, ostatnìch cenn ch papìr, majetkov ch ËastÌ oceúovan ch ekvivalencì atd.). 2. Rozbor problematiky V souvislosti s v öe uvedenou novelou identifikujeme zejmèna n sledujìcì problèmy, kterè souvisì s akciemi: a) Je podmìnka oceúov nì podle zvl ötnìho p edpisu v z na na okamûik p ecenïnì, nebo jde jen o splnïnì podmìnek dan ch z konem k p ecenïnì? AUDITOR 2/

20 b) Vztahuje se ß 24 odst. 2 pìsm. r) i na akcie, kterè se na re lnou hodnotu p eceúujì prost ednictvìm Ëtu 414, nikoliv v sledkovï? c) Pokud je odpovïô na p edchozì ot zku ano, co se pak povaûuje za cenu evidovanou v ËetnictvÌ, kter je n - kladem pro Ëely stanovenì z kladu danï? ad a) NovÈ znïnì ß 24 odst. 2 pìsm. r) ZDP se zjednoduöenï eëeno vztahuje na akcie, kterè jsou oceúov ny podle z - kona o ËetnictvÌ re lnou hodnotou. Ot zkou je, ke kterèmu dni je t eba tuto skuteënost zkoumat. ProblematickÈ se jevì dva p Ìpady: Postup v roce 2002 Protoûe novè znïnì z kona o ËetnictvÌ a postup Ëtov nì platì od , nemohlo jeötï v p ev ûnè vïtöinï ËetnÌch jednotek dojìt k p ecenïnì akciì na re lnou hodnotu. Toto p ecenïnì se provede poprvè v dnè ËetnÌ z vïrce za rok Novela z kona o danìch z p Ìjm se vöak pouûije jiû poprvè pro zdaúovacì obdobì roku ZmÏna podmìnek pro posouzenì Ëasti Dojde-li v pr bïhu zdaúovacìho obdobì k prodeji nebo n kupu akciì, kter znamen snìûenì vlivu pod podstatn vliv nebo naopak zv öenì vlivu na podstatn vliv, pak nast v ot zka, zda novï se pro posouzenì hodnoty akciì pro Ëely daúov ch n klad p i prodeji akciì pouûije posouzenì aktu lnìho stavu v okamûiku prodeje nebo stav ke dni p ecenïnì (k rozvahovèmu nebo jinèmu dni sestavenì z vïrky). Podle naöeho n zoru by mïly b t rozhodnè skuteënosti posuzov ny ke dni prodeje akciì, tedy pokud se ke dni prodeje akciì jedn o akcie s podstatn m nebo rozhodujìcìm vlivem, padajì pod pìsmeno w), pokud se o takovèto akcie nejedn, padajì pod pìsmeno r). Na stav k rozvahovèmu dni, resp. jinèmu dni, ke kterèmu se sestavuje ËetnÌ z vïrka, novè znïnì z kona neodkazuje, stanovì obecnï podmìnky, kterè musì akcie splnit p i uplatúov nì jejich hodnoty do n klad p i prodeji, tedy ke dni prodeje. ad b) Jak bylo v öe uvedeno, Postupy Ëtov nì platnè od roku 2002 pouûìvajì dvï metody p ecenïnì na re lnou hodnotu (v sledkovï a pomocì Ëtu 414). Ot zkou je, zda i pro akcie p eceúovanè prost ednictvìm Ëtu 414 lze pouûìt ß 24 odst. 2 pìsm. r) ZDP. AË by se tato ot zka mohla zd t nelogickou, spat ujeme skalì v praktickèm dopadu Postup Ëtov nì Ël. XV odst. 12 vodnìch ustanovenì, kter stanovì, ûe p i prodeji se p eceúovacì rozdìl zruöì souvztaûnï s analytick m Ëtem p ÌsluönÈho finanënìho majetku. ËetnÏ je tedy ke dni prodeje akciì jejich hodnota nejprve snìûena nebo zv öena zpït na nab vacì cenu, teprve potè je tato z Ëtov na do n klad. V okamûiku Ëtov nì o prodeji tedy akcie nejsou ocenïny re lnou hodnotou. DomnÌv me se v souladu s v öe uveden m z vïrem, ûe na tyto akcie se vztahuje ß 24 odst. 2 pìsm. r) novèho znïnì ZDP, neboù tyto akcie p ecenïnì obecnï podlèhajì a metoda p ecenïnì nenì z konem zmiúov na jako podmìnka pro posouzenì n klad. ad c) Pokud dojde k prodeji akciì p eceúovan ch prost ednictvìm Ëtu 414 a ËetnÏ bude uplatnïn v öe uveden postup a na tyto akcie se vztahuje ustanovenì ß 24 odst. 2 pìsm. r) ZDP, je ot zkou, co se povaûuje za hodnotu zachycenou v ËetnictvÌ ke dni jejich prodeje, kterou lze uplatnit jako n - klad na dosaûenì, zajiötïnì a udrûenì p Ìjm. V souladu s postupy Ëtov nì dojde u akciì p eceúovan ch p es Ëet 414 p i prodeji ke zruöenì p eceúovacìho rozdìlu, tedy do ËetnÌch n klad je za - Ëtov na nab vacì cena akciì. U akciì p eceúovan ch v sledkovï se do n klad Ëtuje re ln cena (kromï p Ìpadu roku 2002 v öe uvedenèho, kdy nenì jeötï p ecenïno na re lnou hodnotu). Je u cenn ch papìr p eceúovan ch p es Ëet 414 za hodnotu zachycenou v ËetnictvÌ ke dni prodeje povaûov - na cena po rozpuötïnì oceúovacìch rozdìl, nebo p ed nìm? OdpovÏÔ na tuto ot zku nenì ze znïnì z kona p Ìliö z ejm, neboù rozpuötïnì oce- ÚovacÌho rozdìlu se v ûe na Ëtov nì o prodeji, a nastane v kladov problèm, ke kterèmu okamûiku dne prodeje m ûe b t hodnota v z na a zda lze posoudit hodnotu aû po zruöenì oceúovacìho rozdìlu, kdy to je v z no aû na uskuteënïnì prodeje (p edtìm by nemohlo b t provedeno). V tomto p ÌpadÏ lze jen dovozovat, ûe daúovè n klady mïly dle smyslu ustanovenì kopìrovat n klady ËetnÌ, kterè v tomto p ÌpadÏ zahrnujì nab vacì cenu akciì neupravenou o oceúovacì rozdìl. Ze znïnì z kona to vöak nevypl v. 20 AUDITOR 2/2003

21 3. Navrhovan z vïr Na z kladï v öe uvedenèho rozboru doporuëujeme p ijmout tento z vïr: PodmÌnky pro za azenì cennèho papìru do okruhu cenn ch papìr posuzovan ch podle pìsmene r), w) nebo ze) novèho znïnì ß 24 odst. 2 ZDP se posuzujì ke dni prodeje cennèho papìru a jsou definov ny ß 27 odst. 1 pìsm. a) z kona o ËetnictvÌ, p ÌpadnÏ dalöìch ustanovenì tohoto z kona a Postup Ëtov nì. Za cennè papìry, kterè jsou oceúov ny v souladu se zvl ötnìm p edpisem re lnou hodnotou, se povaûujì cennè papìry bez ohledu na postup jejich p ecenïnì dle Postup Ëtov nì, podle pìsmene r) se tedy posuzujì jak cennè papìry k obchodov nì, tak cennè papìry realizovatelnè cennè papìry, majetkovè Ëasti oceúovanè ekvivalencì, jmenovitè hodnoty realizovateln ch kupûnov ch dluhopis, p ÌpadnÏ realizovateln ch diskontovan ch cenn ch papìr. Hodnotou cennèho papìru podle ß 24 odst. 2 pìsmene r) se rozumì hodnota z Ëtovan do ËetnÌch n klad na Ëty t Ìdy 5. To znamen, ûe u cenn ch papìr p eceúovan ch p es Ëet 414 je touto hodnotou cena po zruöenì oceúovacìho rozdìlu, tedy zjednoduöenï nab vacì cena cennèho papìru. Tento z vïr doporuëujeme vhodnï publikovat, p ÌpadnÏ za adit do pokyn MF»R ady D. Stanovisko Ministerstva financì»r Pro Ëely zjiötïnì z kladu danï z p Ìjm u operacì s cenn mi papìry je rozhodujìcì zp sob jejich ocenïnì podle z kona o ËetnictvÌ a Postup Ëtov nì pro podnikatele. U cenn ch papìr oceúovan ch re lnou hodnotou bez ohledu na zp sob jejìho Ëtov nì (v sledkovï nebo rozvahovï) se od zdaúovacìho obdobì zapoëatèho poëìnaje pouûije prava stanoven v ß 24 odst. 2 pìsm. r), ze kterè vypl v, ûe pro daúovè Ëely je rozhodujìcì ovlivnïnì hospod skèho v sledku. Pro cennè papìry oce- ÚovanÈ ekvivalencì (tzv. majetkovè Ëasti) se pouûije prava ß 24 odst. 2 pìsm. w), kter limituje daúovou uznatelnost po izovacìch cen dotëen ch cenn ch papìr a d le ËastÌ na s.r.o., k.s. a druûstvu v öì p Ìjmu z jejich prodeje, bez moûnosti kompenzace zisk a ztr t z jednotliv ch prodej. Stanovisko p edkladatel P i jedn nì KoordinaËnÌho v boru doölo k n zorovè shodï, koneënè stanovisko vydanè Ministerstvem financì»r je shodnè s n zorem p edkladatel. UplatnÏnÌ ztr t z prodeje cenn ch papìr po novele z kona o danìch z p Ìjm Ë. 260/2002 Sb. P edkl d : Mgr. Edita äevcovicov, daúov poradce, Ë. osvïdëenì 1840 Ing. Tom ö Pleöingr, daúov poradce, Ë. osvïdëenì 3581 AUDITOR 2/ vod Dne 28. Ëervna 2002 byl zve ejnïn ve SbÌrce z kon z kon Ë. 260/2002 Sb., kter m se mïnì i z kon Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm. Tato novela nab v Ëinnosti dne 1. z Ì 2002, p i- Ëemû zmïny t kajìcì se z kona o danìch z p Ìjm se pouûijì poprvè pro zdaúovacì obdobì roku Touto novelou doölo mimo jinè i ke zmïn m v oblasti daúovè uznatelnosti v daj (n klad ) p i prodeji cenn ch papìr. V p vodnìm znïnì ß 24 odst. 2 pìsm. r) z kona o danìch z p Ìjm byla zakotvena moûnost uplatnit p ÌpadnÈ ztr ty z prodeje cenn ch papìr vzniklè za danè zdaúovacì obdobì v n sledujìcìch 3 zdaúovacìch obdobìch proti p Ìpadn m zisk m z prodeje cenn ch papìr. Novela z kona v ß 24 odst. 2 pìsm. r) uzn v za daúov v daj (n klad) hodnotu cennèho papìru p i prodeji zachycenou v ËetnictvÌ v souladu se z - konem o ËetnictvÌ ke dni jeho prodeje, s v jimkou uvedenou v ß 24 odst. 2 pìsm. w) a ze). Realizace p ÌpadnÈho zisku nebo ztr ty z prodeje cennèho papìru jiû nenì v tomto ustanovenì d le eöena. NovÈ znïnì ß 24 odst. 2 pìsm. w) eöì ot zku daúov ch v daj (n - klad ) p i prodeji akciì, kterè nejsou oceúov ny v souladu se z konem o ËetnictvÌ re lnou hodnotou (nap. akcie p edstavujìcì Ëast s rozhodujìcìm nebo podstatn m vlivem). DaÚov m v dajem (n kladem) podle tohoto ustanovenì je nab vacì cena akcie, a to jen do v öe p Ìjmu z jejìho prodeje. P Ìpadn rozdìl, o kter nab vacì cena p evyöuje p Ìjem z prodeje, nenì moûno uznat za daúov v daj (n klad) v danèm zdaúovacìm obdobì a ani v n sledujìcìch zdaúovacìch obdobìch. V ß 24 odst. 2 ze) jsou upraveny daúovè v daje (n klady) p i prodeji smïnek. V tomto p ÌspÏvku bychom se chtïli zab vat ot zkou uplatnïnì ztr t z prodeje cenn ch papìr za zdaúovacì obdobì 1999, 2000 a 2001, kterè nebyly uplatnïny do konce zdaúovacìho obdobì roku 2001 a podle z kona platnèho do je bylo moûnè uplatnit po roce 2001, a takè ot zkou zda se neotev ela moûnost i uplatnïnì nevyuûit ch ztr t z roku 1997 a Tuto problematiku eöì novela v p echodn ch ustanovenìch. 2. Popis problematiky P echodnè ustanovenì uv dì: ÑÖ RozdÌl, o kter hrn hodnot prodan ch cenn ch papìr p ev öil hrn p Ìjm z jejich prodeje podle ß 24 odst. 2 pìsm. r) z kona Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì platnèm do 31. prosince 2001, kter nebyl uplatnïn jako v daj (n klad) nejdèle za zdaúovacì obdobì 2001, lze odeëìst od z kladu danï, a to nejdèle ve 3 zda- ÚovacÌch obdobìch bezprost ednï n - sledujìcìch po vyk z nì tohoto rozdìlu. ObdobnÏ m ûe tento rozdìl nebo 21

22 jeho Ë st, kter neuplatnil poplatnìk zanikl bez provedenì likvidace, odeëìst od z kladu danï n stupnick spoleënost (druûstvo) p i p emïnï nebo pr vnì n stupceöî TÌmto ustanovenìm je d na moûnost daúov m poplatnìk m v öe zmiúovanè ztr ty z prodeje cenn ch papìr uplatnit oproti z kladu danï, coû m ûe mìt pro adu daúov subjekt pozitivnì dopady. Jedn se zejmèna o ty p Ìpady, kdy daúov subjekt nem p edpoklady pro vykazov nì p Ìpadn ch zisk z prodeje cenn ch papìr a m ûe tak nashrom ûdïnè ztr ty uplatnit oproti z kladu danï. NavÌc tak m ûe uëinit i nap. n stupnick spoleënost p i f zi. ProblÈm je vöak ne zcela jednoznaën v klad termìnu ÑrozdÌlî. Jedn se o to, zda je za ÑrozdÌlî moûno povaûovat celkov souëet dosaûen ch ztr t (1997ñ2001; varianta A) nebo je nutno pod tìmto pojmem sledovat ztr ty za jednotliv obdobì samostatnï (varianta B). Zda tedy je moûno nap. ztr tu z prodeje cenn ch papìr dosaûenou za zdaúovacì obdobì 1999 odeëìst od z kladu danï pouze ve zdaúovacìm obdobì 2002 nebo je moûno tak uëinit p ÌpadnÏ i v n sledujìcìch obdobìch 2003 a 2004 a ztr ty z let 1997 a 1998 jiû uplatúovat nelze. Varianta A Abychom mohli zjistit, co se rozumì pod pojmem ÑrozdÌlî, je nutno nejd Ìve podrobnïji analyzovat prvnì Ë st zmìnïnèho p echodnèho ustanovenì. ÑRozdÌlî je zde definov n jako hrn hodnot prodan ch cenn ch papìr, kter p evyöuje hrn p Ìjm z jejich prodeje dle ß 24 odst. 2 pìsm. r) z kona o danìch z p Ìjm ve znïnì platnèm do Je zde pops n zp sob zjiötïnì ÑrozdÌluî. Jedn se tedy o rozdìly, kterè bylo moûno u daúovèho subjektu postupnï zjiöùovat za zdaúovacì obdobì poëìnaje rokem 1997 (poprvè bylo moûno pouûìt pìsm. r) aû do roku DalöÌ podmìnkou je, ûe tento ÑrozdÌlî nebyl uplatnïn jako v daj (n klad) nejdèle za zdaúovacì obdobì Dle pìsmena r) platnèho do bylo moûno ve zdaúovacìm obdobì roku 2001 uplatnit ztr - ty z prodej cenn ch papìr z let 1998, 1999 a N slednï dle p vodnìho ustanovenì pìsm. r) by bylo moûno uplatnit za zdaúovacì obdobì roku 2002 ztr ty z let 1999, 2000 a V textu p echodnèho ustanovenì nenì vöak uvedena podmìnka, ûe se jedn o ztr - ty, kterè nebyly uplatnïny jako v daj (n klad) nejpozdïji ve zdaúovacìm obdobì roku 2001 aëkoliv v p ÌpadÏ vyk z nì zisku z prodeje cenn ch papìr mohly b t uplatnïny. Z tohoto d vodu je nutno zahrnout do ìrozdìluî takè ztr tu za rok 1997, protoûe ta v p ÌpadÏ, ûe nebyla uplatnïna ve zdaúovacìch obdobìch 1998ñ2000, nebyla takè souëasnï uplatnïna nejdèle za zdaúovacì obdobì roku DalöÌ Ë st textu p echodnèho ustanovenì n m Ìk, ûe tento ÑrozdÌlî lze odeëìst od z kladu danï, a to nejdèle ve t ech zdaúovacìch obdobìch bezprost ednï n sledujìcìch po vyk z nì tohoto ÑrozdÌluî. Jako problematick se m ûe zd t i pojem Ñpo vyk z nìî. Dle ËetnÌch p edpis nenì nutno zisky Ëi p ÌpadnÏ ztr ty z prodej cenn ch papìr samostatnï nikde vykazovat. Pro daúovè Ëely je uplatnïnì ztr ty z prodeje cenn ch papìr v danèm zdaúovacìm obdobì dle p vodnìho znïnì z kona o danìch z p Ìjm uv - dïno v tabulce D p Ìlohy Ë. 1 II. oddìlu p izn nì k danìm z p Ìjm pr vnick ch osob (vezmeme-li v vahu v sou- ËasnÈ dobï platn formul daúovèho p izn nì). DomnÌv me se vöak, ûe pod pojmem Ñpo vyk z nìî nenì moûno rozumït z pis daj do zmìnïnè tabulky v p Ìloze daúovèho p izn nì za danè zdaúovacì obdobì, kdy bylo ztr ta z prodeje cenn ch papìr dosaûeno. NeuvedenÌm dosaûenè ztr ty do zmìnïnè tabulky se totiû daúov subjekt nezbavuje moûnosti tuto ztr tu uplatnit v souladu s platn m z konem v n sledujìcìch zdaúovacìch obdobìch. StejnÏ tak nenì moûno pod pojmem Ñpo vyk z nìî rozumït dosaûenì ztr - ty z prodeje cenn ch papìr za danè zdaúovacì obdobì. DaÚov subjekt sice m ûe Ñvyk zatî v internì evidenci nap. k ztr tu z prodeje cenn ch papìr za rok 1998, souëasnï vöak tuto ztr tu v p ÌpadÏ neuplatnïnì m ûe Ñvyk zatî v internì evidenci takè k DomnÌv me se, ûe pro variantu A se m ûeme p iklonit takè z toho d vodu, ûe snahou tohoto ustanovenì je zejmèna vst ÌcnÏ vy eöit zmïny vypl vajì z pravy p Ìsluön ch ustanovenì z kona o danìch z p Ìjm, a to s myslem minimalizovat moûnè negativnì dopady tïchto zmïn na daúovè subjekty. Tento mysl lze doloûit moûnostì uplatnit ztr ty z prodeje cenn ch papìr oproti z kladu danï a takè moûnost uplatnit tuto ztr tu nap. takè pr vnìm n stupcem p i f zi. D le takè p echodnè ustanovenì p ipouötì uplatnïnì ztr t z prodeje cenn ch papìr vztahujìcìch se k minul m obdobìm, kterè jsou po novele upravov ny v pìsm. w), kde nenì jiû moûnost uplatnïnì p Ìpadn ch ztr t z prodeje tïchto cenn ch papìr. Je nutno mìt na z eteli takè fakt, ûe zmìnïnè zmïny byly p ijaty se zpïtnou ËinnostÌ a nemïly by proto mìt negativnì dopady pro daúovè subjekty. Varianta B Tato varianta p edpokl d, ûe uvedenè p echodnè ustanovenì by mïlo ur- Ëit m zp sobem Ñnahraditî p vodnì ustanovenì pìsm. r), kterè se t k moûnosti uplatnïnì ztr t v n sledujìcìch 3 zdaúovacìch obdobìch. DomnÌv me se vöak, ûe text p echodnèho ustanovenì, vzhledem k v öe zmìnïnèmu, neodpovìd tomuto z mïru. V p ÌpadÏ, ûe bychom se p iklonili k tomuto v kladu, mohlo by to mìt navìc pro nïkterè daúovè subjekty negativnì dopady. Jedn se o p Ìpady, kdy nap. daúov subjekt zrealizuje ve zdaúovacìm obdobì 2002 zisk z prodeje cenn ch papìr a souëasnï eviduje ztr ty z prodeje cenn ch papìr z minul ch let. Nevyk ûe-li daúov subjekt n slednï za zdaúovacì obdobì roku 2002 kladn z klad danï, nebude si moci uplatnit evidovanè ztr ty z minul ch let, p iëemû ztr ta z prodeje cenn ch papìr za zdaúovacì obdobì 1999 jiû nebude moci b t vyuûita v n - sledujìcìch zdaúovacìch obdobìch. V p ÌpadÏ, ûe by v naöem p Ìkladu daúov subjekt postupoval dle p vodnìho znïnì z kona o danìch z p Ìjm, uplatnil by evidovanè ztr ty oproti zrealizovanèmu zisku z prodeje cenn ch papìr za zdaúovacì obdobì roku 2002, ËÌmû by doölo v koneënèm efektu ke zv öenì daúovè ztr ty, kterou lze uplatnit v souladu s ß 34 odst. 1 z kona o danìch z p Ìjm v n sledujìcìch sedmi zdaúovacìch obdobìch. Vezmemeli takè v vahu tu moûnost, ûe daúov subjekt uëinil podnikatelskè rozhodnutì souvisejìcì s prodejem cenn ch papìr nap. v prvnìm pololetì roku 2002, kdy nemohl zohlednit p i svèm rozhodov nì n slednè zmïny v z konï o danìch z p Ìjm se zpïtnou ËinnostÌ, nenì moûno tìmto v kladem vylouëit moûnè negativnì dopady pro daúovè subjekty. R di bychom takè upozornili na n - lez stavnìho soudu ze dne , sp. zn. II. S 487/2000, podle kterèho lze mezery v p edpisech ve ejnopr vnìho charakteru, pokud se rozhoduje o povinnostech subjektu k jeho tìûi, vyplúovat extenzivnìm v kladem, avöak pouze tehdy, jestliûe interpretace za pouûitì vöech metod vede k nepochybnèmu z vïru o smyslu a rozsahu p edmïtnè pr vnì normy. Nelze se totiû ztotoûnit s tìm, aby negativnì d sledky nedostatk v pr vnì pravï, aù uû jde o absenci p Ìsluön ch norem nebo jejich nesrozumitelnou formulaci, pokud jsou jimi ze strany st tu 22 AUDITOR 2/2003

23 ukl d ny povinnosti obëan (jednotlivc ), nesly pr vï tyto subjekty. 3. N vrh eöenì Vzhledem k v öe zmìnïnèmu se domnìv me, ûe termìnem ìrozdìlî pouûit v p echodn ch ustanovenìch novely z kona o danìch z p Ìjm Ë. 260/ 2002 Sb. je nutno ch pat celkov sou- Ëet rozdìl (1997ñ2001), o kterè jednotlivè hrny hodnot prodan ch cenn ch papìr p ev öily jednotlivè hrny p Ìjm z jejich prodeje v jednotliv ch zdaúovacìch obdobìch podle ß 24 odst. 2 pìsm. r) z kona Ë. 586/ 1992 Sb., o danìch z p Ìjm, ve znïnì platnèm do 31. prosince 2001 a kterè nebyly uplatnïny jako v daj (n klad) nejdèle za zdaúovacì obdobì Tento celkov souëet rozdìl lze odeëìst od z kladu danï, a to nejdèle ve 3 zdaúovacìch obdobìch bezprost ednï n sledujìcìch po vyk - z nì tohoto rozdìlu, tj. v letech 2002, 2003 a Z vïr Po projedn nì tohoto p ÌpÏvku v KoordinaËnÌm v boru doporuëujeme p ijatè z vïry vhodn m zp sobem publikovat. Stanovisko Ministerstva financì»r Odbor 54 MF nesouhlasì se zp sobem aplikace p echodnèho ustanovenì z - kona uveden m v p ÌspÏvku ve variantï A a na ni navazujìcìm z vïrem. Z p edmïtnèho ustanovenì z kona nelze dovodit, ûe rozdìlem, o kter lze sniûovat z klad danï, by bylo moûno ch pat celkov souëet rozdìl za obdobì 1997 aû Ve znïnì p echodnèho ustanovenì Ël. V bodu 2 z kona Ë. 260/2002 Sb., kter m byl novelizov n z kon o danìch z p Ìjm, je stanoveno, jak je moûno daúovï uplatnit jako poloûku sniûujìcì z klad Ë stky ÑRozdÌlu, o kter hrn hodnot prodan ch cenn ch papìr p ev öil hrn p Ìjm z jejich prodeje podle ß 24 odst. 2 pìsm. r) z kona platnèho do konce roku 2001, kter nebyl uplatnïn jako v daj (n klad)öî. V ustanovenì ß 24 odst. 2 pìsm. r) z kona platnèm do konce roku byl definov n p edmïtn rozdìl jako rozdìl za zdaúovacì obdobì, respektive za obdobì, za nïû je pod v no daúovè p izn nì. Odkaz na tehdy platnè ustanovenì z kona pouûit v p echodnèm ustanovenì nem ûe vèst k pochybnostem, ûe se t k pouze ÑrozdÌluî za zda- ÚovacÌ obdobì nebo obdobì, za nïû je pod v no daúovè p izn nì. V souladu se znïnìm p echodnèho ustanovenì je tedy varianta B. Stanovisko MF k eöenì p Ìpad, kdy poplatnìci byli povinni podat daúovè p izn nì p ed termìnem vyhl öenì z kona Ë. 260/2002 Sb. ve SbÌrce z kon : UstanovenÌ Ël. V bod 2 z kona Ë. 260/2002 Sb., kter m byl novelizov n z kon o danìch z p Ìjm nabylo Ëinnosti dnem 1. z Ì 2002 s tìm, ûe zmïny z kona o danìch z p Ìjm se pouûijì poprvè za zdaúovacì obdobì U poplatnìk, u nichû vznikla povinnost podat daúovè p izn nì do konce mïsìce srpna 2002 a nemïli moûnost uplatnit v öe citovanè ustanovenì z kona, je moûno eöit pod nìm dodateënèho daúovèho p izn nì na niûöì daúovou povinnost. Moûnost pod nì tohoto dodateënèho daúovè p izn nì na niûöì daúovou povinnost nenì omezena ustanovenìm ß 38p z kona o danìch z p Ìjm. Stanovisko p edkladatel Z vyj d enì stanoviska MF je z ejmè, ûe jeho myslem bylo v p edmïtnèm ustanovenì eöit urëit p echodn stav na principu kontinu lnìho pokraëov - nì ß 24 odst. 2 pìsm. r) z kona o danìch z p Ìjm platnèho do konce roku DomnÌv me se, ûe tento mysl se nepoda ilo zaznamenat do textu z - kona. Stanovisko MF k eöenì p Ìpad, kdy poplatnìci byli povinni podat daúovè p izn nì p ed termìnem vyhl öenì z - kona Ë. 260/2002 Sb. ve SbÌrce z kon, doporuëujeme vhodn m zp sobem publikovat. AUDITOR 2/

24 UplatÚov nì odëitatelnè poloûky ze vstupnì ceny dle ß 34 odst. 3 a n sl. z kona Ë. 586/1992 Sb., o danìch z p Ìjm (d le jen ÑZDPî) na stranï leasingovèho n jemce v nïkter ch specifick ch p Ìpadech P edkl d : Ing. Ji Ì äkampa, daúov poradce, Ë. osvïdëenì 3 Ing. Ji Ì Nesrovnal, daúov poradce, Ë. osvïdëenì 1757 I. vod V tomto p ÌspÏvku se zab v me nïkter mi specifick mi p Ìpady uplatúov nì odëitatelnè poloûky ze vstupnì ceny dle ß 34 odst. 3 a n sl. ZDP na stranï leasingovèho n jemce (m me na mysli finanënì pron jem s n slednou koupì najatè vïci ve smyslu ß 24 odst. 4 ZDP). Jedn se o p Ìpady moûnèho uplatnïnì tèto odëitatelnè poloûky na stranï leasingovèho n jemce z jinèho majetku dle ß 26 odst. 3 ZDP, a to konkrètnï: a) z technickèho zhodnocenì dle ß 26 odst. 3 pìsm. a) ZDP provedenèho v roce uvedenì pronajìmanèho hmotnèho majetku do uûìv nì. Vych - zìme z toho, ûe p edmïtnè technickè zhodnocenì provede a odpisuje leasingov n jemce a leasingov pronajìmatel o nï nezv öì vstupnì cenu p edmïtu leasingu. b) z v daj dle ß 26 odst. 3 pìsm. c) ZDP. II. Popis problematiky Vznik ot zka, zda je moûnè u v öe popsan ch poloûek (viz Ë st I. vod) uplatnit na stranï leasingovèho n jemce odëitatelnou poloûku ze vstupnì ceny dle ß 34 odst. 3 a n sl. ZDP. P i odpovïdi na tuto ot zku je nutnè zkoumat jednotliv ustanovenì ß 34 odst. 3 a n sl. ZDP, kter p edmïtnou problematiku eöì: a) Jedn se o hmotn majetek dle ß 26 odst. 2 ZDP? OdpoËet ze vstupnì ceny je v souladu s ustanovenìm ß 34 odst. 3 pìsm. a) aû d) ZDP umoûnïn pouze z hmotnèho majetku dle ß 26 odst. 2 ZDP. Je nutnè zd raznit, ûe v popisovanèm p ÌpadÏ nenì moûnè odpoëet uplatnit na z kladï ß 34 odst. 3 pìsm. e) ZDP, kter v ûe uplatnïnì odpoëtu na vstupnì cenu u leasingovèho pronajìmatele, kter bude v danèm p ÌpadÏ nulov (uvedenè n klady hradì a odpisuje leasingov n jemce). Tato podmìnka bude bezpochyby splnïna, protoûe v obou p Ìpadech se jedn o hmotn majetek ve smyslu ß 26 odst. 2 pìsm. f) ZDP. b) Bude splnïna podmìnka pro moûnost uplatnïnì odpoëtu dle ß 34 odst. 4 ZDP? DomnÌv me se, ûe v p ÌpadÏ obou speci lnï definovan ch typ hmotnèho majetku nebude obecnï problèm se splnïnìm podmìnky uvedenì p edmïtnèho majetku do uûìv nì dle ËetnÌch p edpis (viz Ëtov t Ìda 0 ñ Dlouhodob majetek Ël. II odst. 2 p Ìlohy Ë. 2 k opat enì MF»R Ë.j. 281/ /2001), p ÌpadnÏ vystavenì dokladu dle ß 34 odst. 4 ZDP u poplatnìk, kte Ì nejsou ËetnÌ jednotkou. UvedenÌ danèho majetku do uûìv nì se bude v tomto p ÌpadÏ v z sadï v zat na moûnost zah jenì daúovèho odpisov nì v souladu s ustanovenìm ß 26 odst. 5 ZDP a ß 28 odst. 3 ZDP. S dovïtkem ß 34 odst. 4 pìsm. a) ZDP eöìcìm ot zku v hrady vlastnickèho pr va aû v okamûiku zaplacenì v tomto p ÌpadÏ neuvaûujeme, protoûe z podstaty vïci nebude vïtöinou relevantnì (pokud by p ece byl uplatnïn, znamenal by obecnï pouze posunutì okamûiku uplatnïnì odpoëtu). c) Je moûnost odpoëtu v tomto p ÌpadÏ omezena nebo vylouëena? DomnÌv me se, ûe tomu tak nenì. JedinÈ ustanovenì, kterè by z tohoto pohledu mohlo p ipadat v vahu, je ustanovenì ß 34 odst. 5 pìsm. e) ZDP, kterè obecnï vyluëuje moûnost odpoëtu u technickèho zhodnocenì. P edmïtnè ustanovenì vöak takè obsahuje v jimku, kter stanovì, ûe toto omezenì se nepouûije ÑÖv roce uvedenì hmotnèho majetku do uûìv nìöî. P edmïtn v jimka nenì koncipov na tak, ûe by platila pouze u vlastnìka hmotnèho majetku, na nïmû je prov dïno technickè zhodnocenì. Z toho dovozujeme, ûe je pouûiteln i na n mi popisovan p Ìpad. d) Je splnïna podmìnka prvnìho vlastnìka dle ß 34 odst. 3 pìsm. a) aû d) ZDP? Je ot zka, co je v danèm p ÌpadÏ nutnè mìt na mysli pod pojmem ìprvnìmi vlastnìkyî uvedenèm v tomto ustanovenì. DomnÌv me se, ûe v danèm p ÌpadÏ je nutnè tuto podmìnku vykl dat v souladu s ËetnÌm a daúov m pohledem na danè specifickè poloûky hmotnèho majetku, kter v z sadï vych zì z toho, ûe jde o daúov a ËetnÌ 24 AUDITOR 2/2003

25 subjekt, kter o danèm majetku poprvè Ëtuje na Ëtech 02x ËetnÌ skupiny, respektive poprvè zah jì jeho da- ÚovÈ odpisov nì (tento v klad je v souvislosti s danou podmìnkou nap Ìklad vöeobecnï uplatúov n p i eöenì problematiky nab v nì majetku p es vìce prodejc ). Uveden podmìnka je dle naöeho n zoru velmi zce sv z na s ustanovenìmi ß 34 odst. 4 ZDP, respektive ß 26 odst. 5 ZDP a ß 28 odst. 3 ZDP, kter budou v danèm p ÌpadÏ naplnïna. e) Je moûnost uplatnïnì odpoëtu v souladu se systèmem uplatúov nì odpoëtu dle ß 34 odst. 3 a n sl. ZDP? I kdyû z hlediska posouzenì danèho p Ìpadu by odpovïô na tuto ot zku nemïla b t relevantnì (relevantnì je text pr vnì normy, nikoliv z mïr Ëi cìl z konod rce), je moûnè na danou ot zku dle naöeho n zoru odpovïdït kladnï. Pokud by totiû p edmïtnè n klady [dle ß 26 odst. 3 pìsm. a) a c) ZDP] v roce uvedenì do uûìv nì pronajìmanèho hmotnèho majetku nehradil leasingov n jemce, ale leasingov pronajìmatel, byl by odpo- Ëet na stranï leasingovèho n jemce obecnï moûn. P edmïtnè n klady by totiû v danèm p ÌpadÏ zv öily vstupnì cenu pronajìmanèho hmotnèho majetku, a to by se promìtlo do odpoëtu, kter by n jemce uplatnil na z kladï ß 34 odst. 3 pìsm. e) ZDP. V popisovanèm p ÌpadÏ pak bude v sledek stejn, pouze s tìm rozdìlem, ûe Ë st odpoëtu bude leasingov m n jemcem uplatnïna na z kladï ß 34 odst. 3 pìsm. a), p ÌpadnÏ aû d) ZDP a Ë st na z kladï ß 34 odst. 3 pìsm. e) ZDP. Na z kladï v öe uveden ch skuteënostì je dle naöeho n zoru moûnè uzav Ìt, ûe v popisovan ch p Ìpadech m leasingov n jemce moûnost uplatnit odpoëet dle ß 34 odst. 3 pìsm. a), p ÌpadnÏ aû d) ZDP. III. Z vïr Na z kladï skuteënostì uveden ch v Ë sti II. Popis problematiky doporuëujeme p ijmout tento z vïr: Leasingov n jemce m ûe uplatnit odpoëet od z kladu danï dle ß 34 odst. 3 pìsm. a) aû d) ZDP takè: a) z technickèho zhodnocenì dle ß 26 odst. 3 pìsm. a) ZDP provedenèho v roce uvedenì pronajìmanèho hmotnèho majetku do uûìv nì. PodmÌnkou je, ûe p edmïtnè technickè zhodnocenì provede a odpisuje leasingov n jemce a leasingov pronajìmatel o nï nezv öì vstupnì cenu p edmïtu leasingu. b) z v daj dle ß 26 odst. 3 pìsm. c) ZDP. Po projedn nì v r mci KoordinaËnÌho v boru doporuëujeme z vïr vhodn m zp sobem publikovat. Stanovisko MF obsaûenè v z pisu z jedn nì KoordinaËnÌho v boru konanèho dne Moûnost reinvestiënìho odpoëtu je m.j. podmìnïna tìm, ûe poplatnìk, kter jej uplatúuje, je takè prvnìm vlastnìkem dotëenèho majetku. Jelikoû tato podmìnka nenì v popisovanè situaci splnïna, nelze s navrhovan m z vïrem souhlasit. ZE ZAHRANI»Õ NovÈ mezin rodnì auditorskè standardy (ISA) International Federation of Accountant s (IFAC) International Auditing and Assurance Standards Board (IAASB) vydala v r mci zlepöenì celosvïtovè kvality auditu dodatek k ISA 200 a n vrhy t Ì nov ch auditorsk ch standard (viz tabulka). NavrûenÈ mezin rodnì St vajìcì mezin rodnì auditorskè auditorskè standardy standardy, kterè budou nahrazeny Amendment to ISA 200 ÑObjective Proposed addition only to ISA 200 and General Principes Governing an Audit of Financial Statementsî ISA XX, ÑUnderstanding the Entity ISA 310, ÑKnowledge of the Businessî and Its Environment and Assessing ISA 400, ÑRisk Assessments and the Risks of Material Misstatementî Internal Controlî ISA 401, ÑAuditing in a Computer Information Systems Environmentî ISA XX, ÑThe Auditor s Procedures ISA 400, ÑRisk Assessments and Internal in Response to Assessed Risksî Controlî ISA 401, ÑAuditing in a Computer Information Systems Environmentî ISA XX, ÑAudit Evidenceî ISA 500, ÑAudit Evidenceî dard smï uje IASB prost ednictvìm svèho partnerstvì s ASB k dosaûenì jednoho ze sv ch cìl, kter m je sjednocenì procesu vyd v nì standard s vydavateli n rodnìch standard. Materi ly IFAC volnï ke staûenì pln znïnì vöech standard, n vrh a ostatnìch dokument IAASB naleznete od ledna letoönìho roku na internetov ch str nk ch Jednoduöe se zaregistrujte a zìsk te v Ñon-line knihkupectvìî elektronick p Ìstup k tïmto i jin m materi l m IFAC zcela zdarma. Alena ävejdov, DiS. refer t metodiky KA»R NavrhovanÈ zmïny smï ujì ke snìûenì rizika auditora a ke zkvalitnïnì auditu. NavrhovanÈ mezin rodnì auditorskè standardy jsou v sledkem projektu ÑAudit Riskî ÌzenÈho spoleënï s U.S. Auditing Standards Board (ASB). V z jmu prosazov nì sbliûov nì a n - slednèho p ijetì mezin rodnï uzn - vanèho souboru auditorsk ch stan- AUDITOR 2/

26 RECENZE Koment k obchodnìmu z konìku PraûskÈ nakladatelstvì Polygon vydalo koncem loúskèho roku Ëty svazkov Koment k obchodnìmu z - konìku. Jde o velmi rozs hlè a mimo dnï kvalitnï zpracovanè dìlo uzn vanèho odbornìka v oboru obchodnìho pr va prof. JUDr. Jana DÏdiËe a kolektivu (mezi autory nechybì ing. Jana Sk lov, kter mïla na starosti vöechny ËetnÌ a daúovè aspekty souvisejìcì s jednotliv mi paragrafy obchodnìho z konìku). Koment vznikal nïkolik mïsìc a text proöel mnoûstvìm korekcì v souvislosti s v vojem legislativy v tèto sfè e a s tìm souvisejìcìmi dopady do v klad jednotliv ch ustanovenì obchodnìho z konìku. V sledkem je plnï aktu lnì podoba koment e k obchodnìmu z konìku, o jehoû pomoc se bude moci odborn ve ejnost opìrat pomïrnï dlouhou dobu. Koment k obchodnìmu z konìku obsahuje ucelen v klad jednotliv ch ustanovenì obchodnìho z konìku po vöech jeho novelizacìch, jak byly schv - leny do Publikace je urëena pro pr vnickou i nepr vnickou ve- ejnost i jako doplúkov uëebnì pom cka pro posluchaëe VäE, zejmèna ve speci lnìch kursech obchodnìho pr va a pr va obchodnìch spoleënostì. ÑP edloûen publikace nenì vïdeckou ani srovn vacì anal zou jednotliv ch institut obchodnìho pr va a jednotliv ch ustanovenì obchodnìho z - konìku, ale jde p edevöìm o praktickou pom cku, jeû m napomoci Ëten m orientovat se ve sloûitè problematice obchodnìho pr va. Z v öe uvedenèho takè plyne zamï enì v kladu spìöe k eöenì praktick ch ot - zek aplikace obchodnìho z konìku neû ot zek teoretick ch. Pokud to rozsah dìla dovolil, bylo pouk z no na pravu v souvisejìcìch p edpisech nebo byla tato prava zahrnuta p Ìmo do textu v kladu k jednotliv m ustanovenìm. V nïkter ch aspektech bylo nutno vyloûit i teoretick v chodiska urëit ch pr vnìch institut, jeû byla nezbytn pro interpretaci nïkter ch norem, a pouk zat na zahraniënì pravu nebo na komunitami pr vo, zejmèna smïrnice v oblasti pr va obchodnìch spoleënostì a n vrh tzv. transparenënì smïrnice. V souvislosti s v kladem nïkter ch institut obchodnìho pr va byl proveden v klad ve vazbï na z kon o cenn ch papìrech, z kon o ËetnictvÌ, z kon o ochranï hospod skè soutïûe, ob- Ëansk soudnì d, z kon o znalcìch a tlumoënìcìch a celou adu dalöìch souvisejìcìch z kon tak, jak jsou uvedeny ve zkratk ch pouûit ch pr vnìch p edpis. V publikaci jsou uvedena i ve ejnï dostupn a nïkter nepubli- kovan rozhodnutì Ëesk ch soud k obchodnìmu z konìku, stanoviska Komise pro cennè papìry, pokud se vztahujì k vykl danè problematice. Publikace obsahuje i d vodovou zpr vu k tzv. harmonizaënì novele obchodnìho z konìku a technickè novele obchodnìho z konìku,î uvedl za kolektiv autor JUDr. Jan DÏdiË v vodu dìla, kterè urëitï stojì za povöimnutì stran, 3988 KË, 4 svazky, vydalo nakladatelstvì POLYGON, Praha 4 Ceny v ËetnictvÌ a danìch V platn ch p edpisech a v oceúovacì praxi se setk v me asi se 70 druhy cen nebo cenov ch pojm, z toho asi 40 se uplatúuje v ËetnictvÌ a v danìch. P itom pro nïkterè druhy cen platì, ûe k jejich stanovenì existujì v r zn ch p Ìpadech r znè oceúovacì postupy. SouË stì ceny m ûe, ale takè nemusì b t daú z p idanè hodnoty, kter cenu ovlivúuje. Je tedy mnoho variant cen a ocenïnì. Z mïnou jednotliv ch druh cen, vadn m urëenìm zp sobu ocenïnì nebo öpatn m posouzenìm danï z p idanè hodnoty doch zì k nespr vnèmu stanovenì ceny a tìm i k poruöov nì ËetnÌch p edpis a k stanovenì daúov ch povinnostì v rozporu se z kony. N sledkem b vajì daúovè domïrky, pokuty, pen le a nebo naopak zbyteënï vyööì daúov povinnost, neû ukl d z kon. äpatnï urëen cena je nepochybnï jednìm z d vod Ëast ch daúov ch kolizì. P estoûe jde o problematiku mimo dnï aktu lnì, nenì dosud na kniûnìm trhu publikace svodnï vïnovan problematice cen a oceúov nì pro ËetnÌ a daúovè Ëely. Tuto mezeru na trhu odstraúuje publikace vydavatelstvì Aspi Publishing ÑCeny v ËetnictvÌ a v danìchî. JejÌ auto i, Milan Sk la a Jana Sk lov v nì vych zejì z dlouholetè praxe v daúovèm poradenstvì a auditu i z p edn ökovè Ëinnosti na toto tèma. Auto i se v publikaci nejprve vïnujì pravï cen: z kon o cen ch, z kon o oceúov nì majetku a navazujìcì p edpisy, vybran ustanovenì z obëanskèho a obchodnìho z konìku. Na nï navazuje podrobn koment k cen m a oceúov nì v ËetnÌch p edpisech, kter zohledúuje zmïny po v znamnè novele z kona o ËetnictvÌ platnè od a uv dì adu konkrètnìch p Ìklad Ëtov nì. N sleduje podrobn rozbor a koment k cen m a oceúov nì v jednotliv ch danìch: danï z p Ìjm, daú z p idanè hodnoty, daú dïdick, daú darovacì, daú z p evodu nemovitostì a daú z nemovitostì. Z vïr publikace p ibliûuje spolupr ci se znalci a odhadci a shrnuje systèmov p Ìstup k problematice cen a oceúov nì. P Ìlohou publikace je unik tnì v kladov slovnìëek vìce neû 40 cen a cenov ch pojm. Publikace je urëen zejmèna vyspïl m ËetnÌm, auditor m, daúov m poradc m, pracovnìk m spr vc danï, ale i znalc m, odhadc m a odbornèmu managementu podnikajìcìch subjekt. 308 stran, 644 KË, broû., vydalo ASPI Publishing s. r. o., U N kladovèho n draûì 6, Praha 3 -rr- 26 AUDITOR 2/2003

27 ZAUJALO N S PouËenÌ z velkè vody: NestaËÌ jen pojistit majetek AUDITOR 2/2003 SrpnovÈ povodnï odhalily, ûe jen zlomek naöich firem byl zabezpeëen komplexnìm pojiötïnìm rizik, kterè je ale bïûnè v z padnìch zemìch. NÏkterÈ podniky dokonce ani nemajì zaveden systèm ÌzenÌ rizik a pro p Ìpad ûivelnìch katastrof nebyly pojiötïny v bec. Mnoho podnik se snaûì vyrovnat s d sledky srpnovè povodnï. Jak dlouho obnova potrv, p jde-li o mïsìce Ëi roky, z visì samoz ejmï p edevöìm na z vaûnosti a mì e jednotliv ch ökod. Velkou roli vöak sehrajì i dalöì faktory. Mezi ty nejv znamnïjöì pat Ì bezesporu rychlost, rozsah a kvalita okamûitè odbornè pomoci, stejnï jako mnoûstvì finanënìch zdroj, kterè lze vyuûìt i pro n pravu ökod a rekonstrukci zniëen ch a poökozen ch objekt. Vl da sice poskytla urëitè formy pomoci a vytvo ila programy, jejichû cìlem je urychlenì obnovy, vïtöina zodpovïdnosti vöak leûì na samotn ch podnicìch. Zde p ich zì ke slovu kvalita pojiötïnì uzav enèho pro p Ìpad ûivelnì pohromy, zejmèna jeho struktura, plnost a rozsah krytì. Jak se v tèto oblasti m ûeme pouëit z pr vï nabyt ch zkuöenostì? Podniky Ëasto povaûovaly jak pojiötïnì pro p Ìpad povodnì, tak pl nov - nì obnovy Ëinnosti za jednu z mnoha formalit na seznamu opat enì systèmu ÌzenÌ rizik. NÏkterÈ podniky ani systèm ÌzenÌ rizik zaveden nemajì a pro p Ìpad ûivelnìch katastrof nejsou pojiötïny v bec. Vl dnì odhady celkov ch ökod v d sledku povodnì se pohybujì kolem 100 miliard KË (pro podnikovou i soukromou sfèru).»esk asociace pojiöùoven odhadla, ûe z plavy budou st t pojiöùovny zhruba 25 miliard korun. Znamen to tedy, ûe jenom Ëtvrtina vöech hodnot, kterè zniëila velk voda, byla pojiötïna? Nejde p itom jenom o to, zda podnik m ÑnÏjakÈ pojiötïnìì, protoûe pojiötïnì, kterè nenì dob e promyölenè a spr vnï zvolenè, zpravidla nestaëì. Je pot eba vûdy peëlivï zv ûit, co p esnï a proti Ëemu chceme pojistit a do jakè v öe. Z roveú je nezbytnè zjistit kvalitu podpory, kterou pojiöùovna poskytuje v p ÌpadÏ pojistnè ud losti. O jakè podpo e se tu mluvì? Vûdyù pro vïtöinu pojiötïn ch podnik vypadala situace v podstatï tak, ûe se k nim dvakr t kr tce vypravil z stupnou dobu. NenÌ t eba dod vat, ûe kaûd t den p eruöenì podnik nì je velmi n kladn (u velk ch v robc m ûe jìt aû o desìtky milion korun t dnï) a m v ûnè d sledky pro vöechny zainteresovanè strany: pro samu spoleënost, pojiöùovnu, dodavatele, odbïratele, dalöì obchodnì partnery a samoz ejmï i zamïstnance... PoskytnutÌ takovè odbornè pomoci zpravidla nez leûì jen na konkrètnìch podmìnk ch pojistnè smlouvy, ale takè na obchodnì strategii pojiöùovny a jejì filozofii p Ìstupu ke klient m. A zde spoëìv jedna z lekcì, jeû n m ned vn pohroma udïlila: Je dobrè peëlivï ce pojiöùovny. PoprvÈ, aby odhadl rozsah ökod, a podruhè, aby vyplatil finanënì Ë stku, na niû mïl pojiötïn podle pojiöùovny n rok. NiËemu z toho se vöak ned Ìkat Ñpodporaì. Jenûe pr vï okamûit technick a odborn podpora je vedle plnosti pojistky a mìry pokrytì majetku tìm, co nejvìce ovlivúuje celkovè ztr ty podniku a rychlost jejich nahrazenì. NÏkterÈ pojiöùovny zcela samoz ejmï posìlajì k pojiötïnc m okamûitï po pojistnè ud losti t my zkuöen ch odbornìk. Jejich kolem je pomoci postiûenèmu podniku zachr nit a zachovat co nejvìce majetku, okamûitï zah jit proces ÌzenÌ a n pravy ökod a obnovit Ëinnost podniku v nejbliûöìm moûnèm termìnu. ProË to nïkterè pojiöùovny dïlajì? Na prvnì pohled to m ûe vypadat paradoxnï, ale hlavnìm d vodem je silì minimalizovat v daje pojiöùovny. Pro pojistitele je levnïjöì investovat do tïchto podp rn ch aktivit neû pouze uhradit celkovè ökody, kterè mohou b t nav öeny o dalöì ztr - ty zp sobenè öpatn m ÌzenÌm procesu obnovy. Jin mi slovy: Pokud nedojde k efektivnìmu ÌzenÌ ökod ihned po pojistnè ud losti, je zpravidla nutno do obnovy majetku a podnik nì investovat mnohem vìce penïz, coû platì jak pro pojiötïnèho, tak pro pojiöùovnu. Jak takov pomoc vypad v praxi? VelkÈho v robce elektroniky v jednè ze sousednìch zemì postihl p ed Ëasem velk poû r, kter nap chal ökody p esahujìcì 500 milion USD. Stroje a n adì byly poökozeny zejmèna kou em a vodou, kterè vytv ely niëivè kyselè prost edì a zp sobovaly plìsnï. Jestliûe by vëas nebyla podniknuta z chrann opat enì, vïtöina strojovèho za ÌzenÌ by byla zcela zniëena. Pojiöùovna v robci poskytla zkuöen odborn t m, kter jednak zachr nil velkou Ë st stroj a n adì olejov m post ikem, jenû zastavil proces niëenì, jednak dok zal rychle zajistit n hradu za zniëenou Ë st za ÌzenÌ, a to v raznï rychleji, neû by to trvalo za norm lnìch podmìnek. DÌky specializovanèmu know-how tïchto odbornìk na Ñ ÌzenÌ ökodì mohla spoleënost obnovit produkci uû deset mïsìc po poû ru. Bez tïchto znalostì a opat enì by obnova v roby trvala nejmènï dvojn sobzùstává zv ûit, od koho se nech v me pojistit. MÏlo by jìt o spoleënost, kter vïnuje pozornost procesu vy izov nì pojistnè ud losti, kter si uvïdomuje, ûe penìze, jeû utratì za odbornìky a technickou podporu, se jì mnohon sobnï vr - tì. Proto je vûdy p ipravena doplnit svè standardnì sluûby Ñodbornou p idanou hodnotouì, jeû je nakonec v hodn pro obï strany, pojiöùovnu i pojiötïnèho. Zdaleka ne kaûd pojiöùovna postupuje tìmto zp sobem. Jestliûe se tedy podnik rozhoduje uzav Ìt pojistku, mïl by vûdy p edevöìm zv ûit, jakèho pojistitele si zvolì. P ed uzav enìm pojistnè smlouvy je uûiteënè zn t postup pojiöùovny v p ÌpadÏ pojistnè ud losti. Koho pojiöùovna na mìsto vyöle a co tam ti lidè budou dïlat? Jak podpora bude poskytnuta? Jak je standardnì postup pojiöùovny p i vy izov nì pojistn ch ud lostì? 27

28 Je t eba pojistit i vlastnì Ëinnost. TÌm se dost v me k druhèmu kroku: Co vöechno je t eba pojistit? OdpovÏÔ na tuto ot zku se zd b t jednoduch, ale v okamûiku pojistnèho plnïnì se pr - vï rozsah pojiötïnì st v z sadnìm faktorem. Podle naöich zkuöenostì mïlo jen malè mnoûstvì podnik pojiötïnì, kterè by bylo moûno oznaëit za komplexnì pojiötïnì rizik, jakè je bïûnè v z padnìch zemìch. V z sadï je moûno pojistit dvï ÑvÏciì. Obvykl m p edmïtem pojiötïnì je majetek (to znamen budovy, v robny, stroje, z soby, fyzickè penìze atd.). M ûe se zd t ban lnìm o takovèm pojiötïnì hovo it, dokud se vöak nepodìv me, jak byla situace p i srpnov ch povodnìch. Mnoho Ëesk ch podnik mïlo smluvnï pokryto jen 30 % hodnoty pojiötïnèho majetku. Velk Ë st hmotnèho majetku nebyla pojiötïna v bec. Druh p edmït pojiötïnì je nehmotn. Zahrnuje rizika spojen s p eruöenìm provozu podniku. TakovÈ pojiötïnì zpravidla pokr v bïûn p Ìjem spoleënosti (obvykle hrub zisk), kter spoleënost v d sledku hav rie Ëi ûivelnì katastrofy nevytvo ila. V ide lnìm p ÌpadÏ je tento druh pojiötïnì doplnïn v öe zmìnïnou podporou smï ujìcì k z chranï majetku a rychlè obnovï Ëinnosti podniku.»esk asociace pojiöùoven p itom konstatovala, ûe i ty menöì podniky, kterè mïly uzav eno pojiötïnì pro p eruöenì provozu (a mnohè toto pojiötïnì v bec nemïly), si byly jen velmi m lo vïdomy toho, co je jìm pokryto a jakè z nïj plynou n hrady. PojiötÏnÌ pro p Ìpad p eruöenì provozu m ûe zahrnovat r znè druhy pojistek, nap. znemoûnïnì p Ìstupu. NÏkterÈ podniky Ëi prodejny kup Ìkladu v bec nebyly p Ìmo zasaûeny povodnì, ale poökozenì Ëi zniëenì jedinè p ÌstupovÈ cesty mohlo vèst k delöìmu obdobì neëinnosti a v nejhoröìm p ÌpadÏ i k ukonëenì Ëinnosti. NÏkterÈ menöì obchody mohou b t souë stì velkèho n kupnìho centra, jemuû dominuje jeden hypermarket. Je-li ten z nïjak ch d vod v ûnï poökozen a nefunguje, kles z jem z kaznìk o komplex jako takov a malè obch dky, aë plnï funkënì, se mohou dostat do v ûn ch potìûì. I proti tzv. ztr tï p itaûlivosti je moûno se pojistit. Tyto druhy pojiötïnì jsou nicmènï na ËeskÈm trhu pomïrnï vz cnè. Jak zajistit plynul tok subdod vek. Dejme tomu, ûe podnik samotn je dokonale pojiötïn pro p Ìpad pohromy i pro p Ìpad p eruöenì provozu. Takto zajiötïni b vajì obvykle nadn rodnì v robci, kte Ì mohou vyuûìt mezin rodnìho z zemì a zkuöenostì. Jenûe i tyto podniky mìvajì zpravidla mìstnì dodavatele a z kaznìky. Co se stane, jestliûe dojde k p eruöenì Ëinnosti nïkterèho Ël nku dodavatelskoodbïratelskèho etïzce? V roba m ûe bïûet naplno, ale co dïlat, kdyû se zastavì klìëovè subdod vky nebo kdyû odbïratel nenì schopen odebìrat hotovè v robky? A co kdyû je nïjakou pohromou poökozen subdodavatel, takûe ani nepoökozen p Ìm dodavatel nem ûe zajistit v robnì materi l? Vöechny tyto situace lze pojistit. PojiötÏnÌ pro p Ìpad p eruöenì provozu se m ûe vztahovat i na neëinnost subjekt, na nichû je pojiötïn z visl, a zajistit tak podnik pro p Ìpad v padku p Ìjm z d vod pojistnè ud losti na stranï dodavatel a odbïratel. I toto pojiötïnì m ûe garantovat v öe zmìnïnou odbornou pomoc, tentokr t p i hled nì doëasn ch alternativnìch dodavatel Ëi z kaznìk. Ze zkuöenosti vìme, ûe mnoho mal ch a st ednìch Ëesk ch podnik takovè pojistky uzav enè nem, coû ale nenì aû tak p ekvapivè, protoûe tyto produkty b vajì drahè. Bohuûel mnoho podnik se v bec nedostalo k tomu, aby provedly propoëet pomïru celkov ch rizik k n klad m na pojiötïnì. NÏkterÈ spoleënosti si ani neuvïdomujì, ûe takovè druhy pojiötïnì existujì. D kladnï se informovat. To, jak a proti Ëemu se podnik pojistì (a jakè krytì pak skuteënï zìsk ), z visì p edevöìm na t ech faktorech: na v öi pojistnèho Ëili na tom, kolik je spoleënost ochotna za pojiötïnì zaplatit, na vïdomì moûn ch rizik, kterè by mïlo b t zaloûeno na co nejp esnïjöìch datech, a na znalosti dostupn ch pojistn ch produkt, sluûeb a postup. NenÌ tïûkè vyjmenovat rizika, proti nimû je dobrè uzavìrat pojistky. N - roënïjöì je urëit, kter z tïchto rizik jsou re ln. P ed povodnïmi se zd lo snadnè rozliöit skuteën nebezpeëì a teoretick rizika. NynÌ se snad budou podniky moûn mi riziky zab vat v ûnïji, aby jejich rozhodnutì byla zaloûena na peëlivèm pr zkumu a anal ze situace a nikoli jen na pocitu, ûe eka je dostateënï daleko na to, aby p edstavovala re lnè nebezpeëì. M ûeme tedy doufat, ûe jednìm z pozitivnìch d sledk srpnovè pohromy bude prost edì, v nïmû podniky budou opatrnï zvaûovat moûn rizika, p ezkoumajì a upravì svè pojistnè strategie, zjistì si vìce informacì o dosud opomìjen ch pojistn ch produktech a jejich vhodnosti a budou vyhled vat a poûadovat komplexnì sluûby. V nejlepöìm p ÌpadÏ podnik zv ûì t i skuteënosti. Za prvè si uvïdomì, ûe cena pojiötïnì roste s jeho kvalitou. V bïr pojiötïnì pak musì vych zet ze zmìnïnè anal zy pomïru rizik a n - klad. D le se lèpe informuje o pojistn ch produktech a souvisejìcìch sluûb ch. Bude zn t jednotlivè druhy pojiötïnì, bude mìt vïtöì p ehled o jejich v hod ch a nev hod ch, bude vïdït, na co m p i vy izov nì pojistnè ud - losti n rok apod. V neposlednì adï je nezbytnè, aby samy pojiöùovny dok - zaly nabìzet komplexnïjöì a vyspïlejöì produkty, neû je tomu nynì, a aby si uvïdomily, ûe je oboustrannï v hodnïjöì zahrnout mezi svè sluûby i poskytov nì v öe popsanè podpory p i odstraúov nì ökod. VyuûÌt p Ìleûitost? SouËasn situace p es vöechny potìûe vytv Ì pro pojiöùovny velmi zajìmavou p Ìleûitost. Po povodúov ch zkuöenostech budou podniky o sv ch strategiìch v oblasti pojiötïnì vìce uvaûovat a budou tak mimo dnï otev eny nov m eöenìm a produkt m. Budou se zajìmat o dosud mènï vyuûìvanè zp soby zajiötïnì majetku a provozu. Na trhu existuje z eteln nedostatek vhodn ch a propracovan ch produkt, Ëehoû mohou vyuûìt zejmèna zavedenè a zkuöenè z - padnì pojiöùovacì instituce. DalöÌ oblast, kter vol po nov ch eöenìch a p Ìstupech, je ÌzenÌ pojistn ch ud lostì, tedy nap Ìklad proces vyhodnocenì ztr t, odhad a ÌzenÌ n - klad na obnovu Ëinnosti, ÌzenÌ procesu urychlenì oprav Ëi pl nov nì obnovy ËinnostÌ. Obzvl öù pozitivnìm d sledkem srpnovè pohromy by bylo, kdyby tento p edpokl dan rozvoj trhu pojiötïnì byl doprov zen posìlenìm orientace pojiöùoven na klienty, kdyby se z kaznìci a jejich pot eby skuteënï dostali do st edu z jmu pojiöùoven a kdyby si pojiötïnì zaëali b t vìce vïdomi sv ch pr v a n rok vypl vajìcìch z pojistnè smlouvy. Doufejme tedy, ûe pojiöùovny nejen upravì ceny sv ch produkt, ale ûe takè zaënou nabìzet rozmanitïjöì ök - lu kvalitnïjöìch a plnïjöìch pojistn ch produkt a sluûeb s p idanou hodnotou a ûe je budou nabìzet zkuöen m a informovan m z kaznìk m, kte Ì p esnï vïdì, jak rizika chtïjì zajistit a jakè d vody je k tomu vedou. Andrew King, Sirshar Qureshi oddïlenì Vyöet ov nì a forenznìch sluûeb PricewaterhouseCoopers (p etiötïno z Ëasopisu Ekonom, Ìjen 2002) 28 AUDITOR 2/2003

29 Necitliv n stroj regulace V BÌlÈ knize o spr vï spoleënosti (Corporate Governance), sponzorovanè KPMG International, odhaluje The Economist Intelligence Unit existujìcì obavu vedoucìch manaûer, ûe ukvapen regulace a nadmïrnï p ÌsnÈ internì postupy, zavedenè po skand lu spoleënosti Enron a dalöìch, mohou snìûit schopnost efektivnìho ÌzenÌ podniku. Nikdo nezpochybúuje nutnost transparentnosti, poctivosti a p esnosti (46 % respondent tvrdì, ûe spr va spoleënosti je jednou ze t Ì hlavnìch priorit jejich organizace v souëasnè dobï). Ale nevych lilo se kyvadlo p Ìliö daleko? Nejbou livïjöì reakcì americk ch z konod rc bylo schv lenì p ÌsnÈho n vrhu z kona o reform ch obchodnìch spoleënostì, kter z izuje radu pro dohled nad auditory ve ejn ch obchodnìch spoleënostì a stavì podvody s cenn mi papìry do oblasti trestn ch Ëin. MnohÈ z neamerick ch spoleënostì se cìtì nov m z konem v - z ny. Nervozita z podvod obchodnìch spoleënostì ovlivnila finanënì trhy na celèm svïtï - na vl dnì podnït probìhajì v Brit nii, NÏmecku, EvropskÈ komisi a dalöìch mìstech kontrolnì ÌzenÌ t kajìcì se spr vy spoleënosti. Mezi tìm se vedoucì manaûe i musejì vyrovnat s faktem, ûe oëiötïnì povïsti spoleënosti se m ûe negativnï projevit na r stu. NovinovÈ titulky o zodpovïdnosti podniku jsou jedna vïc, ale jsou investo i skuteënï p ipraveni obïtovat p Ìjmy na olt etiky? AUDITOR 2/2003 V podnikovèm sektoru zu ily bou e uû d Ìve. Ve svè knize ÑVelk t esk v roce 1929 (The Great Crash 1929)ì popisuje J. K. Galbraith, jak kolaps nafoukl ch aktiv zp sobil ztr tu d vïry investor a ve ejnè pobou enì, kterè okamûitï vyvolalo ukvapenou reakci ze strany z konod rc a regul tor. SouËasnÌ vedoucì pracovnìci se ob - vajì, ûe verze z roku 2002 povede ke vzniku p edpis s neadekv tnï öirok m dopadem.»estn Ëlen spr vnì rady Allied Irish Banks Derek Higgs, kter vede ofici lnì v zkum lohy Ëlen spr vnìch rad v Brit nii, podot k : ÑMyslÌm si, ûe ve SpojenÈm kr lovstvì, a aë to znì bizarnï, ani ve Spojen ch st tech, to ve skuteënosti nenì tak öpatnè.ì NÏkte Ì lidè namìtajì, ûe ne n hodou se souëasnè skand ly v obchodnìch spoleënostech koncentrujì v zemi s velice pr vnï formalistickou kulturou. Peter Forstmoser, p edseda spoleënosti Swiss Re, jednè z nejvïtöìch svïtov ch zajiöùovacìch spoleënostì, podot k : ÑObzvl ötï v Americe se klade p Ìliö velk d raz na formu. SlyöÌte p ÌbÏhy o Ëlenech p edstavenstva, kte Ì chodì na sch ze v doprovodu svèho pr vnìho z stupce. S takov m p Ìstupem nem ûete vèst otev enou diskusi zamï enou na vy eöenì problèmu.ì ÿìdìcì partner pro svïtovè trhy v KPMG International Alistair Johnston poznamenal: ÑKritickou a p Ìliö palëivou ot zkou je, zda z vïrka poskytuje pravdiv obraz o postavenì spoleënosti zp sobem, kter je p ehledn pro vöechny drûitele podìl?ì A. Johnston a ostatnì jsou p ÌznivÏ naklonïni p Ìstupu zaloûenèmu na principu Ñpravdivosti a poctivostiì, kter pouûìv International Accounting Standards Board (Mezin rodnì v bor pro ËetnÌ normy). A. Johnston Ìk : ÑPot ebujeme zplnomocnit spr vnì rady, reviznì v bor a ËetnÌ profesi takov m zp sobem, aby - aù uû si p edpisy ÌkajÌ cokoli podrobnïjöìho - jejich ËlenovÈ mohli prosazovat nad azenost podstaty nad formou.ì Cena za bezpeënost Pod povrchem debaty o zlepöov nì firemnì spr vy vöak zu Ì polemika o vztahu mezi spr vou a r stem nebo inovacemi a konzervativnìm p Ìstupem. Respondenti pr zkumu EIU se dïlì do dvou opoziënìch t bor. P i hodnocenì dopadu p Ìsn ch pravidel spr vy spoleënosti na podnik nì se 45 % manaûer domnìvalo, ûe se projevì v oblasti f zì a akvizic, a to z d vodu prodlouûenì proces due diligence. 38 % dot zan ch se domnìvalo, ûe dopad bude pozitivnì. 36 % respondent zast valo n zor, ûe schopnost okamûitèho a ËinnÈho rozhodov nì bude ohroûena, oproti 34 % dot zan ch, kte Ì se domnìvali, ûe se zlepöì. Dodrûov nì transparentnosti Pevn spr va m ûe chr nit firmy a investory p ed podvodem, chybou Ëi nep imï en m rizikem, ale z roveú m ûe negativnï ovlivnit agilnost a inovativnost. ÿeöenì tohoto dilematu spo- ËÌv v transparentnosti spr vy spoleënosti. Pokud investo i a akcion i zìskajì jasnou a p Ìstupnou informaci o koncepci spr vy, mohou ponechat ostatnì z leûitosti v reûii trhu. Ten stanovì vhodnè rizikovè pojistnè pro spoleënosti, kterè majì p Ìliö m lo nez - visl ch editel Ëi p Ìliö agresivnì politiku v ot zk ch kompenzace, nebo snìûì cenu kapit lu pro spoleënosti, kterè dodrûujì konzervativnì ËetnÌ z sady. V zkum vöak odhalil, ûe p ednì svïtovè spoleënosti si v ot zk ch transparentnosti nepoëìnajì dob e. Podle trûnì kapitalizace bylo vyhodnoceno deset nejlepöìch spoleënostì v USA, Brit nii, Japonsku, Francii a NÏmecku. Kaûd z nich byla hodnocena z hlediska poskytov nì a p Ìstupnosti informacì t kajìcìch se 29 r zn ch problèm spr vy. V sledky nebyly povzbudivè. Informace t kajìcì se spr vy - vëetnï vyhled v nì vrcholovèho managementu (CEO), v bïru editel a auditor Ëi hlasovacìch pr v akcion - jsou Ëasto skrytè Ëi zcela chybì na webov ch str nk ch. A nejsou uvedeny ani ve v roënìch zpr - v ch. PodrobnÈ ËetnÌ z - sady samoz ejmï laika zastraöì, coû vöak m ûe b t v zvou pro auditory, aby se v budoucnu zamï ili na jeötï vyööì transparentnost operacì na Ëtech firem. VÏtöina firem (dvï t etiny z 50 posuzovan ch) nabìzì samostatnou, snadno dostupnou sekci o spr vï spoleënosti, kromï Japonska a USA, kde je tato sekce k dispozici pouze na polovinï webov ch str nek. Ale pokud m te z jem zjistit, jak Ëasto ËestnÌ ËlenovÈ spr vnì rady navötïvujì sch ze p edstavenstva, vïtöina spoleënostì (94 %) v m to stejnï nesdïlì. Za mènï neû hodinu byla tato informaci zìsk - na pouze u dvou spoleënostì. P i sdïlov nì informacì o spr vï nebyly japonskè a americkè spoleënosti tak ochotnè jako jejich evropskè protïjöky - alespoú na webov ch str nk ch v anglickèm jazyce. NÏmeckÈ spoleë- 29

30 nosti byly nejlepöì ze skupiny. Ve vöech nïmeck ch spoleënostech, kterè byly dotazov ny, bylo snadnè zjistit, kdy se kon p ÌötÌ v roënì valn hromada. Vöechny na sv ch str nk ch nabìzely samostatnou sekci o tom, jak spravujì svè podniky, coû umoûúovalo zjistit, kdy byly zve ejnïny v sledky za poslednì ËtvrtletÌ. TakovÈ z kladnì mnoûstvì informacì poskytlo jen nïkolik spoleënostì v ostatnìch zemìch. NÏmeckÈ spoleënosti vöak byly lepöì neû ostatnì takè ve zve ejúov nì daj o poslednìch jedn nìch s analytikem, riziku, kterèmu firma ËelÌ, a ËetnÌch z sad ch, kter mi se ÌdÌ. Ze zpr vy vypl vajì Ëty i hlavnì z - vïreënè body: ï Regulace tvo Ì pouze jednu Ë st n - vodu na zlepöenì spr vy. ï Navrhov nì a zav dïnì struktur spr - vy spoleënosti je d leûitè, z kladem je ovöem vötïpov nì spr vnè kultury. ï Mezi inovacì a konzervatismem, spr - vou a r stem existuje nevyhnutelnè napïtì. ï Transparentnost z sad spr vy spoleënosti je kriticky d leûit. Pr zkumu v pr bïhu Ëervna aû Ëervence 2002 se z Ëastnilo 115 manaûer mezin rodnìch firem. Do podrobnè dotaznìkovè akce se zapojily vedoucì osobnosti z oblasti spr vy spoleënostì a regulace. D le byli dotazov ni vedoucì pracovnìci z vìce neû 30 r zn ch institucì po celèm svïtï z rozmanit ch pr myslov ch odvïtvì. (BankovnictvÌ, ) ZAZNAMENALI JSME UpozorÚujeme, ûe n zory uvedenè v p ÌspÏvcÌch nejsou n zorem Komory auditor»r. Z DOMOVA NOV SÕDLO Ernst & Young. Letos v Ëervenci doölo ke spojenì Ernst & Young s firmou Andersen a tedy i k v znamnèmu n r stu poëtu zamïstnanc. NynÌ v r mci Ernst & Young p sobì vìce neû 400 profesion l z oblasti auditu a ekonomickèho poradenstvì, danì a podnikov ch financì. Po spojenì obou spoleënostì p sobila firma Ernst & Young ve dvou praûsk ch budov ch. P estïhov nì firmy do vïtöìch prostor bylo tedy nezbytnè. P sobenì vöech zamïstnanc Ñpod jednou st echouì usnadnì mimo jinè internì komunikaci a posìlì kvalitu nabìzen ch sluûeb. Ernst & Young je nynì jednìm z nejvïtöìch n jemc novèho administrativnï obchodnìho centra Charles Square Center na KarlovÏ n mïstì v Praze. (ModernÌ ÌzenÌ, ) HRADE»TÕ radnì k vli na û dost hradeckè poboëky tvaru pro odhalov nì korupce a z vaûnè hospod skè trestnè Ëinnosti a zprostili mlëenlivosti auditory firmy A&CE Audito i Hradec Kr lovè, kte Ì prov dïli kontrolu Ët radnice. SvÏdectvÌ auditor chtïjì policistè vyuûìt p i vyöet ov nì podez enì souvisejìcìch s v stavbou bytov ch dom v Kuklen ch, kterè pro mïsto stavïla zkrachoval firma Mera-Czech. Kdyû hradeck prim tor Old ich Vlas k bez vïdomì zastupitel podepsal not sk z pis urëujìcì pomïr podìl rozestaven ch budov, nïkte Ì opoziënì zastupitelè upozorúovali na moûnè zneuûitì pravomoci ve ejnèho Ëinitele. BÏhem v stavby se objevily i spekulace, ûe dcera tehdejöìho n mïstka prim tora Bed icha Korose zìskala od firmy Mera-Czech byt za v hodnïjöìch podmìnek neû ostatnì n jemnìci. ÑVöichni radnì û dost policie podpo ili, pouze j jsem se zdrûel hlasov nì. DomnÌv m se, ûe m j hlas nehr l roli, navìc si myslìm, ûe policie m k dispozici vöechny dokumenty,ì popsal hlasov nì Vlas k. P vodnì n vrh, kter do rady p edkl dal tajemnìk radnice Petr Kmoch, p itom radnìm doporuëoval auditory mlëenlivosti nezbavit. ÑSvÈ z vïry o hospoda enì mïsta audito i uëinili jen na z kladï podklad, kterè jiû policie k dispozici m a m ûe je sama provï it a dospït ke stejn m z vïr m jako audito i,ì stojì v p vodnì d vodovè zpr vï k projedn vanèmu materi lu. PolicejnÌ tvar zamï en na hospod skè delikty jiû nïkolik mïsìc vyöet uje vztah mezi hradeckou radnicì a olomouckou spoleënostì Mera-Czech. PolicistÈ vysl chali i hradeckèho prim tora Vlas ka. Prim tor vëera uvedl, ûe netuöì, zda policistè û dali o zruöenì mlëenlivosti auditor kv li vyöet ov nì lidì ze spoleënosti Mera, Ëi z radnice. ÑM ûe to souviset s obïma moûnostmi,ì ekl Vlas k, kter jiû d Ìve uvedl, ûe v kauze Mera-Czech m ËistÈ svïdomì. Hradeck radnice budovala spoleënï s Merou d m se Ëty- iaëty iceti byty. DokonËenÌ stavby se o nïkolik mïsìc zpozdilo, Ë st byt byla zkolaudov na na sklonku loúskèho roku, zb vajìcì majì b t dokonëeny v b eznu. (MF Dnes, ) PÿEDSEDOU st edoevropskèho zastoupenì mezin rodnì poradenskè a auditorskè firmy Deloitte & Touche se od zaë tku letoönìho roku stal dosavadnì p edseda jejì ËeskÈ poboëky Otto Jelinek. Informovala o tom praûsk poboëka D&T. P edsedou ËeskÈ poboëky D&T se Jelinek stal v roce 1996 a z st v jìm i po zvolenì do novè funkce. Firma D & T Central Europe p sobì v 16 zemìch regionu, kde zamïstn v p es 2000 lidì. Je souë stì celosvïtovè Deloitte & Touche Tohmatsu.»esk poboëka byla zaloûena v roce 1990 a zamïstn v 550 lidì. (Pr vo, ) TÿI»ETNÕ mïly p ipravit domovy d chodc o miliûny korun. O nïkolik miliûn korun mïly p ipravit t i ËetnÌ Ëty i domovy d chodc na Teplicku. ÑT i ËetnÌ, kterè zpracov valy veökerou person lnì a mzdovou agendu Ëty- em domov m d chodc na Teplicku, mïly neopr vnïnï p ev dït Ë st penïz, kterè Ëtovaly domov m d chodc na mzdy, na svè soukromè Ëty a vkladnì knìûky. V roce 2001 byly obvinïny z trestnèho Ëinu podvodu. Tehdy byla ökoda vyëìslena na 200 tisìc korun. Za to jim hrozil trest odnïtì svobody aû na t i roky. DalöÌm öet enìm vyölo najevo, ûe ökoda bude daleko vyööì, a to dovï nïkolik miliûn korun,ì ekla tiskov mluvëì teplickèho policejnìho editelstvì Helena Pikalov. Podle informacì Pr va se ËetnÌm da ilo posìlat nepozorovanï penìze z domov d chodc na vlastnì Ëty p es tzv. ËernÈ duöe - nap Ìklad p es konta zamïstnankyú, kterè pob valy v tu dobu na mate skè dovolenè. TrestnÈ Ëinnosti se mïly dopustit v letech 1997 aû Z st v ot zkou, proë se na podvody nep iölo d Ìve. Nic nezjistily ani kontroly z ad. ée nenì nïco v po dku, si vöimla aû editelka jednoho domova d chodc, kter m ekonomickè vzdïl nì. Porovnala v platnì p sky s pro Ëtovan mi Ë stkami hrub ch mezd a zjistila nesrovnalosti. Na z kladï sv ch zjiötïnì nechala v domovï udïlat audit, kter 30 AUDITOR 2/2003

31 jejì öet enì potvrdil. PotÈ se rozhodla upozornit na tyto skuteënosti policii. ÑJedn se o komplikovan a sloûit p Ìpad, ve kterèm se objevujì novè skuteënosti, a proto nenì moûnè Ìci, kdy bude ukonëen,ì dodala Pikalov. Jelikoû je v öe ökody st le v öet enì, nenì moûnè urëit, jak vysok trest mohou obvinïnè ËetnÌ v p ÌpadÏ, ûe budou shled ny vinn mi, dostat. StÌh ny jsou na svobodï. (Pr vo, ) AUDITY t Ì mïstsk ch spoleënostì zad kladensk radnice, kterou loni ovl dla ObËansk demokratick strana. Stejn krok chyst i na konec volebnìho obdobì, aby ji opozice nemohla obvinit ze öpatnèho Ëi nepr hlednèho hospoda enì. SouË stì audit bude nejen podrobn rozbor hospoda enì, ale i pr vnìch pomïr a trûnì hodnoty majetku, sdïlil prim tor Kladna Milan Volf. ÑVedenÌ mïsta je po podzimnìch komun lnìch volb ch jednobarevnè. Proto chceme, aby veöker rozhodnutì, vëetnï finanënìch tok, byla maxim lnï transparentnì,ì vysvïtlil. Audit se podle nïj m t kat spoleënosti Tepo, kter je distributorem tepla v KladnÏ, SportovnÌch are l mïsta Kladna a firmy SBF Kladno, spravujìcì mïstskè byty. Auditora vyberou sami radnì, do audit jsou ochotni investovat aû korun. (»TK, ) KDO JE KDO.»lovÏk na pozici internìho auditora banky odpovìd za internì audit danè banky a pravidelnou kontrolu jejìch poboëek. V sledky internìho auditu zasìl»eskè n rodnì bance. Jeho z kladnì povinnostì je navrhovat a aplikovat stanovenou strategii a politiku spoleënosti v oblasti internìho auditu a z roveú Ìdit jeho pl nov nì. InternÌ auditor poskytuje nez vislè hodnocenì a informace p edstavenstvu, reviznì komisi a dozorëì radï banky o adekv tnosti a efektivnosti uûit ch kontrolnìch mechanism a procedur t kajìcìch se risk managementu. D le pod v zpr vy o rovni informaënìho systèmu, ËetnictvÌ atd. Pokud to vyûadujì v öe zmìnïnè org - ny banky, projedn v v sledky auditu, navrhuje manaûer m uvnit banky Ëi jejì poboëky moûnosti zlepöenì jìm nalezen ch slabin. TakÈ zajiöùuje konzultace v r mci optimalizace internìho kontrolnìho systèmu, spolupracuje s externìmi auditory spoleënosti, s dozorëìm kontrolnìm org nem»nb Ëi dalöìmi externìmi institucemi. InternÌ auditor musì b t, co se t Ëe uchov v - nì d vïrn ch informacì, loaj lnì k princip m banky. Tato pozice vyûaduje vysokoökolskè vzdïl nì s preferencì AUDITOR 2/2003 ekonomickèho a finanënìho zamï enì. AktivnÌ znalost anglickèho jazyka je samoz ejmostì. InternÌ auditor m ûe b t ohodnocen 60 aû 80 tisìci korunami. (MF Dnes, ) POKUTU ve v öi 700 tisìc korun udïlil praûskèmu magistr tu ad pro ochranu hospod skè soutïûe, u 47 zak zek ze 70 kontrolovan ch zah jil antimonopolnì ad spr vnì ÌzenÌ. VymÏ en sankce nenì dosud pravomocn. ÑZdrojem pro kontroly jsou podklady NejvyööÌho kontrolnìho adu nebo vlastnì zjiötïnì,ì ekl p edseda OHS Josef Bedn. Zpr va antimonopolnìho adu navazujìcì na anal zu externìho auditora, jenû odhalil chyby ve vöech 133 zak zk ch investiënìho odboru od roku 1998 (celkem jich bylo 200), vzbudila rozruch p edevöìm u radniënì opozice. ÑUkazuje se, ûe chybn nebyla jen metodika,ì sdïlila mluvëì a zastupitelka za EvropskÈ demokraty (ED) MarkÈta Reedov. P edseda klubu zastupitel za ED Ji Ì Witzany se vr til k tomu, ûe uû p ed t dnem û dal odstoupenì n mïstka prim tora Ji Ìho Paroubka (»SSD), protoûe odpovìd za finanënì kontrolu. Paroubek odpovïdnost odmìtl, zastal se ho i prim tor Pavel BÈm (ODS).»elnÌ p edstavitelè metropole se dosud v bec nevyj d ili k poûadavku na zad - nì forenznìho (hloubkovèho) auditu, jak se v letech 1998 aû 2002 p idïlovaly zak zky. Opozice na forenznìm auditu trv. V prohl öenì d le û d zmïny v pr ci magistr tnì sekci kontroly a internìho auditu. ÑZmÏna by mïla spoëìvat takè ve stanovenì dostateënè mìry nez vislosti tohoto odboru na politick ch a vnit nìch tlacìch uvnit magistr tu,ì uvedl Witzany. ED d le û dajì o zve ejnïnì externìho auditu i kontroly antimonopolnìho adu a aby se vyvodila Ñp Ìm politick odpovïdnost Ëlen mïstskè rady, kte- Ì se podìleli na procesu zad v nì tïchto ve ejn ch zak zekì. (Pr vo, ) ZE ZAHRANI»Õ PÿES 50 PROCENT ËÌnsk ch firem v roce 2001 öpatnï Ëtovalo. Ofici lnì pr zkum mezi 192 ËÌnsk mi firmami uk zal, ûe 54 procent z nich mïlo za p edloúsk rok öpatnï zpracovanè v sledky hospoda enì. Na internetov ch str nk ch to dnes uvedlo ËÌnskÈ ministerstvo financì. Vl dnì kampaú na zlepöenì firemnìho managementu, kv li nïmuû se zahraniënì investo i drûì zpït 31

32 p es siln hospod sk r st»ìny, m podle ministerskèho pr zkumu jeötï hodnï pr ce p ed sebou. P i pr zkumu u 192 sledovan ch firem, od tab - kov ch koncern po pojiöùovny, ministerstvo u 103 spoleënostì zjistilo, ûe si neopr vnïnï zv öily zisk o vìce neû deset procent. ProblÈmy s ËetnictvÌm, kterè neodpovìd norm m, jsou podle ministerstva st le rozs hlè a kvalita ËetnÌch informacì nenì velk. Mezi typickè problèmy pat Ì poruöov nì ËetnÌch metod, manipulace se zisky, chaos ve spr vï dlouhodob ch investic Ëi nesrovnalosti v konsolidovanè rozvaze...»ìnskè ËetnÌ standardy nejsou tak tvrdè jako mezin rodnì pravidla. VÏtöina zahraniënìch investor proto radïji kupuje akcie ËÌnsk ch firem na hongkongskè burze... Ministerstvo dod v, ûe jeötï provï uje 91 ËetnÌch firem, kterè v sledky zkouman ch spoleënostì auditovaly. U nich se situace lepöì, st le vöak majì problèmy nap Ìklad s nekompletnìm postupem auditu, napsala agentura Reuters. (»TK, ) ROZHOÿ»ENÕ investor po p dech zkrachovan ch americk ch firem a ËetnÌch skand lech vyvolalo snahu vìce zpr hlednit kapit lov trh a umoûnit lepöì orientaci v jedn nì spoleënostì, kterè jednajì v zastoupenì sv ch klient. NynÌ doölo i na americkè fondy. Podle na ÌzenÌ americkè Komise pro cennè papìry a burzy (SEC) musì zve- ejúovat, proë doöly k rozhodnutì investovat do vybran ch podnik a jak to bude mìt efekt pro podìlnìky. Z - stupci klient jsou nov m rozhodnutìm SEC nadöeni, fondy se ale br nì, ûe to pouze zv öì jejich n klady. AmerickÈ fondy odhadujì, ûe novè na ÌzenÌ bude st t 41 miliûn dolar roënï, coû snìûì majetek klient v p ÌötÌch dvaceti letech o 839 miliûn dolar. SEC takè vydala rozhodnutì, podle kterèho pr vnì firmy, pokud ve sluûb ch podnik p ijdou na podvodnè jedn nì sv ch klient, musejì na to upozornit vedenì podniku, jeho statut rnì z stupce a v p ÌpadÏ ne spïchu i SEC. Z roveú majì ukonëit smlouvu s tìmto klientem. Pr vnìci se vöak zdr hajì takto postupovat a tvrdì, ûe by tak opustili Ñklienta v nouziì. SEC vöak takè z roveú zmìrnila tvrdè podmìnky pro pr - ci auditor v podnicìch, kterè stanovil nov z kon ned vno p ijat americk m Kongresem. (Pr vo, ) AMERICK Komise pro cennè papìry a burzy (SEC) obvinila auditorskou spoleënost KPMG z klam nì investor a finanënìho podvodu. Komise uvedla, ûe KPMG nechala v robce kopìrek Xerox zve ejúovat falöovanè finanënì v sledky, aby neztratila prvot ÌdnÌho klienta. Xerox se loni v dubnu se SEC dohodl na zaplacenì rekordnì pokuty deseti milion dolar. MimosoudnÏ se tak vy eöilo obvinïnì firmy z ËetnÌch machinacì s cìlem nadhodnotit zisky. V Ëervnu Xerox p edloûil zpr vu, v nìû opravil öpatnï za ËtovanÈ trûby v sumï öesti miliard dolar, vinu vöak p iznat nemusel. éaloba proti KPMG jmenuje Ëty i obvinïnè z ad nynïjöìch a b val ch spoleënìk, kte Ì podle SEC d - vali investor m zav dïjìcì informace o nez vadnosti Ët Xeroxu. ÑNeû aby dali v s zku lukrativnì finanënì vztah s prvot ÌdnÌm klientem, rezignovali ûalovanì na svou povinnost pouk zat na nespr vnè ËetnÌ praktiky Xeroxu a donutit firmu k p ed v nì p esn ch finanënìch v sledk,ì uvedla SEC podle agentury Reuters. KPMG, kter pat- Ì k velkè Ëty ce svïtov ch auditor, jakèkoliv pochybenì popìr. ÑI kdyû bychom radïji tuto vïc vy eöili bez soudnìch spor, rozhodnï vï Ìme, ûe jsme nic öpatnèho neudïlali,ì ekl mluvëì KPMG George Ledwith. SEC poûaduje, aby byla KPMG udïlena nespecifikovan pokuta a firma z Ëtovala poplatky, kterè za p Ìsluön lèta od Xeroxu inkasovala. Pokud byly tyto poplatky zìsk ny za Ëinnost v rozporu se z kony, mïly by b t vr ceny, uvedla komise. (»TK, ) AUDITOR, ËÌslo 2, 2003, roënìk X, povolenì MK»R 6934, ISSN Vyd v : Komora auditor»eskè republiky, I» RedakËnÌ rada: p edsedkynï: prof. Ing. Libuöe M llerov, CSc., ËlenovÈ: Ing. Eva Fiöerov, Ing. Karel Hampl, Ing. Marie KuËerov, prof. Ing. VladimÌr Piln, CSc., Ing. Irena Pittermannov, Ing. Eva Rokosov, Alena Valeöov. Redaktor: JaromÌr DoËkal, tel: , fax: , dockal@ddpress.cz Adresa redakce: Komora auditor»eskè republiky Opletalova 55, Praha 1, tel.: , , fax: , kacr@kacr.cz. P Ìjem inzerce, sazba, distribuce: Infomedia, spol. s r.o., Hr skèho 14, Praha 4, tel.: , fax: , infomedia@infomedia.cz Tisk: Wendy, s.r.o., MÏlnÌk, tel.: tel.: Cena: 75 KË (pro Ëleny KA»R zdarma). Vych zì 10 x roënï. Toto ËÌslo vyölo KA»R. Vöechna pr va vyhrazena. 32 AUDITOR 2/2003