VNÍMÁNÍ EFEKTIVITY VÝUKY PRAXE ZALOŽENÉ NA DŮKAZECH U ČESKÝCH STUDENTŮ OŠETŘOVATELSTVÍ A PORODNÍ ASISTENCE

Transkript

1 Citace článku Zeleníková R, Jarošová D. Perception of the effectiveness of evidence-based practice courses by Czech nursing and midwifery students. Central European Journal of Nursing and Midwifery. 2014;5(4): VNÍMÁNÍ EFEKTIVITY VÝUKY PRAXE ZALOŽENÉ NA DŮKAZECH U ČESKÝCH STUDENTŮ OŠETŘOVATELSTVÍ A PORODNÍ ASISTENCE Renáta Zeleníková, Darja Jarošová Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, Česká republika Abstrakt Cíl: Cílem studie bylo zjistit, jak studenti ošetřovatelství a porodní asistence vybrané vysoké školy v České republice vnímají efektivitu výuky předmětu Praxe založená na důkazech. Dalším cílem bylo ověřit psychometrické vlastnosti české verze nástroje Vnímání efektivity výuky praxe založené na důkazech. Design: Výzkum má charakter deskriptivní průřezové studie. Metodika: Na sběr dat byla použita česká verze třinácti-položkového dotazníku Vnímání efektivity výuky praxe založené na důkazech. Sběr dat probíhal od dubna do července Výzkumný soubor tvořilo 119 studentů ošetřovatelství a porodní asistence. Reliabilita škály byla měřena pomocí Cronbachova α koeficientu. Konstruktová validita byla testovaná pomocí faktorové analýzy. Výsledky: Studenti vnímali, že implementace praxe založené na důkazech může zlepšit klinickou praxi, ale necítili se dostatečně kompetentní v evidence-based practice (EBP) znalostech a dovednostech. Průměrné hodnocení efektivity EBP výuky u celého souboru bylo 5,25 na škále od 1 (silně nesouhlasím) do 7 (silně souhlasím), přičemž vyšší skóre naznačuje vyšší efektivitu výuky. Cronbachův alfa koeficient (0,915) prokázal dobrou vnitřní konzistenci škály. Výsledky faktorové analýzy potvrzují třífaktorové řešení. Jednotlivé faktory reprezentují tyto subškály: spokojenost a behaviorální změny; výuka; zvládání EBP. Závěr: Nástroj Vnímání efektivity výuky praxe založené na důkazech prokázal dobré psychometrické vlastnosti a může být používaný v českém prostředí pro hodnocení výuky studenty. Klíčová slova: praxe založená na důkazech, ošetřovatelství, efektivita výuky, hodnocení, EBP dovednosti. Úvod V posledních letech se klade čím dál větší důraz na poskytování na pacienta zaměřené péče, která je založena na nejlepších dostupných důkazech pro zlepšení klinické praxe (Brancato, 2006). Praxe založená na důkazech (evidence based practice EBP) je považovaná za základní součást zdravotnických služeb na všech úrovních a očekává se od všech zdravotnických profesionálů (Thorsteinsson, Sveinsdóttir, 2014, s. 572). Sestry v praxi však deklarují, že jsou nedostatečně připravované na využívání principů ošetřovatelství založeného na důkazech ve své klinické praxi (Oh et al., 2010, s. 387). Výzkumy poukazují na to, že i přes přesvědčení sester o významu EBP, implementace do praxe bývá problematická (Boström et al., 2013; Melnyk et al., 2008b; Stokke et al., 2014; Thorsteinsson, 2013). I to je jeden z důvodů rostoucího zájmu vzdělávacích institucí o implementaci problematiky ošetřovatelství založeného na důkazech do studijních programů sester a porodních asistentek.

2 Jak uvádí Ciliska (2005), od absolventů bakalářského studia ošetřovatelství se očekává, že budou především aktivními a dobrými spotřebiteli výsledků výzkumu budou umět vyhledat, posoudit a využívat nalezené důkazy v praxi. Příprava na poskytování praxe založené na důkazech začíná již v pregraduálním studiu, kde se studenti seznamují se základními poznatky praxe založené na důkazech. Ošetřovatelství založené na důkazech je proces klinického rozhodování sester prostřednictvím využití nejdostupnějších výsledků výzkumu, klinické zkušenosti a preferencí pacienta v kontextu dostupných prostředků (DiCenso et al., 2005). Ošetřovatelská péče založená na důkazech ve srovnání s tradičním přístupem k péči vede ke zvýšení kvality péče, zlepšení výsledků pacienta, snížení nákladů a zvýšení spokojenosti sester (Melnyk et al., 2010). Poznatky o faktorech, které ovlivňují používání výzkumných důkazů v praxi, se hromadí převážně ze zemí, které udávají směr praxe založené na důkazech (např. USA, UK, Kanada). O připravenosti sester na poskytování praxe založené na důkazech z ostatních zemí, je známo již méně (Thorsteinsson, 2013, s. 116). Ošetřovatelství založené na důkazech je v českých sociokulturních podmínkách poměrně novým fenoménem, který se objevuje teprve od druhé poloviny minulé dekády v souvislosti s rozvojem vysokoškolského vzdělávání sester (Jarošová, Zeleníková, 2014, s. 7). Výuka ošetřovatelství založeného na důkazech v současné době není běžnou součástí kurikula na všech českých univerzitních pracovištích vzdělávající sestry a porodní asistentky. Výuka EBP může být zařazena jako samostatný předmět nebo jako součást jiných předmětů. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence LF OU je jedno z prvních pracovišť v ČR, které zařadilo výuku předmětu Praxe založená na důkazech nejenom do magisterských a doktorských studijních programů, ale i jako volitelný předmět do bakalářských studijních programů oborů všeobecná sestra a porodní asistentka. První výuka začala již v roce 2007, a to u bakalářských studijních programů. Výuka tohoto předmětu probíhá zčásti jako projektová výuka. Tento způsob výuky byl zvolen za účelem podpory angažovanosti studentů ve výuce, podpory jejich kritického myšlení, samostatné a kreativní činnosti (Zeleníková, Jarošová, 2012). Zajímalo nás proto, jak studenti vnímají efektivitu výuky a jaký dopad má výuka předmětu Praxe založená na důkazech na EBP znalosti a dovednosti studentů. Efektivitu výuky praxe založené na důkazech měří dotazník Perception of effectiveness of EBP courses, který byl původně vytvořen v anglickém jazyce pro studenty v USA (Zeleníková et al., 2014). Teoretické východisko pro jeho tvorbu představoval čtyřúrovňový hodnotící model autora Donalda Kirkpatricka poprvé publikovaný v roce 1959 (Kirkpatrick, 1998). Podle uvedeného modelu probíhá hodnocení na čtyřech úrovních (Stokking, 1996): reakce (satisfakce), učení, změny chování a výsledky (přínosy). Dotazník Vnímání efektivity výuky praxe založené na důkazech obsahuje 13 položek, které reflektují čtyři úrovně hodnocení podle uvedeného modelu. Jednotlivé položky jsou hodnoceny na sedmipoložkové Likertově škále od 1 (silně nesouhlasím) do 7 (silně souhlasím). Cíl Cílem studie bylo zjistit, jak studenti ošetřovatelství a porodní asistence vybrané vysoké školy v České republice vnímají efektivitu výuky předmětu Praxe založená na důkazech. Dalším cílem bylo ověřit psychometrické vlastnosti české verze nástroje Vnímání efektivity výuky praxe založené na důkazech. Metodika Design Výzkum má charakter deskriptivní průřezové studie. Soubor

3 Soubor tvořilo 119 studentů bakalářských a magisterských studijních programů Ústavu ošetřovatelství a porodní asistence Lékařské fakulty Ostravské univerzity v Ostravě, kteří absolvovali výuku předmětu Praxe založená na důkazech. Zařazujícím kritériem výběru respondentů bylo absolvování předmětu Praxe založená na důkazech na LF OU a souhlas s účasti ve výzkumu. Celkem bylo osloveno 191 studentů. Vrátilo se 124 vyplněných dotazníků (návratnost 64,9 %), z toho 5 dotazníků bylo vyloučených z důvodů více než 5 % chybějících odpovědí. Do konečného zpracování bylo zahrnuto 119 dotazníků. Sběr dat Sběr dat dotazníkovou metodou probíhal od dubna do července Dotazník Perception of effectiveness of EBP courses byl pro české studenty přeložen do českého jazyka dvěma nezávislými odborníky v oblasti praxe založené na důkazech. Dotazník byl dále doplněn o 14 položek na sebehodnocení EBP kompetencí na škále od 1 (vůbec nekompetentní) do 7 (nejvíce kompetentní), demografické položky a položky týkající se sebehodnocení ve vztahu k EBP, znalostí práce s PC a znalostí anglického jazyka. Seznam EBP kompetencí byl vytvořen na základě práce autorů Melnyk et al. (2008a, s. 12). Některé EBP dovednosti z uvedeného seznamu byly přeformulovány z důvodu lepší srozumitelnosti a přiblížení participantům. Seznam byl doplněn o další položky týkající se péče pacienta. Pilotním šetřením u 10 studentů byla ověřena srozumitelnost dotazníku. Po vyplnění dotazníků v papírové formě byli studenti dotázáni na srozumitelnost položek. Na základě výsledků pilotního šetření byly některé položky upraveny. Distribuce dotazníků byla realizovaná prostřednictvím webové stránky Survey Monkey, která zajišťuje bezpečné prostředí pro distribuci a sběr dat. Celkem bylo mailem osloveno 191 studentů bakalářských a magisterských studijních oborů. obsahoval informace o výzkumu a link na online dotazník. Každý student obdržel s informací o výzkumu pouze jedenkrát. Studenti souhlasící s účasti ve výzkumu vyplňovali dotazníky v online formě. Vyplnění jednoho dotazníku trvalo přibližně 3-5 minut. Vyplnění jakékoliv otázky bylo zcela dobrovolné. Studenti mohli v kterékoli části dotazník ukončit. Prostřednictvím nástrojů, které poskytuje webová stránka Survey Monkey bylo docíleno, že žádným způsobem nebylo možné identifikovat jednotlivé účastníky šetření, čímž byla zajištěna anonymita respondentů. Analýza dat Pro popis demografických položek souboru byla použita deskriptivní statistika. Pro každou položku dotazníku se vypočítal průměr a směrodatná odchylka. Reliabilita škál byla měřena pomocí Cronbachova α koeficientu. Konstruktová validita byla testovaná pomocí faktorové analýzy. Byla provedena faktorová analýza s Varimaxovou rotací po předchozím KMO (Kaiser-Meyer-Olkin) testu a Bartlettovém testu sféricity. Analýza dat byla provedena statistickým programem Statistical Package for the Social Sciences 16.0 for Windows (SPSS, Chicago, IL). Výsledky Z celkového počtu 119 studentů, kteří vyplnili dotazník, bylo 115 žen a 4 muži. Většina studentů byla ve věku let (46,2 %). Nejvíce byli zastoupeni studenti kombinované formy jak bakalářského (42,9 %), tak i magisterského studia (27,7 %). Nejčastější pracovní pozice našeho souboru byla sestra u lůžka (44,5 %). Studentů prezenčního studia, kteří aktuálně nepracovali na pozicích sestra nebo porodní asistentka, bylo 27,7 %. Nejčastěji se jednalo o studenty druhého ročníku (50,4 %). Studenti ošetřovatelství nebo porodní asistence hodnotili sebe ve vztahu k EBP jako začátečníky (70,6 %) nebo pokročilé začátečníky

4 (22,7 %). Ve vztahu ke znalostem práce na PC na stupnici od 1 (vůbec nekompetentní) do 7 (nejvíce kompetentní) se respondenti hodnotili průměrně známkou 4,34 (± 1,22), přičemž nejvíce studentů se ohodnotilo známkou 4 (25,2 %), 5 (31,1 %) a 3 (21 %). Znalosti anglického jazyka na stejné stupnici byly průměrně hodnoceny 2,68 (± 1,33), nejvíce studentů se hodnotilo známkou 2 (34,5 %), 3 (24,4 %) a 1 (17,6 %). Základní charakteristiky souboru jsou uvedeny v tabulce 1. Tab. 1 Charakteristika souboru (n = 119) Charakteristika n % Pohlaví žena ,6 % muž 4 3,4 % Věk let 55 46,2 % let 24 20,2 % let 35 29,4 % 50 a více 5 4,2 % Forma studia prezenční bakalářské 18 15,1 % kombinované bakalářské 51 42,9 % prezenční magisterské 17 14,3 % kombinované magisterské 33 27,7 % Pracovní pozice sestra u lůžka 53 44,5 % sestra v ambulanci 15 12,6 % porodní asistentka 8 6,7 % manažer 10 8,4 % student prezenčního studia 33 27,7 % Ročník studia první 32 26,9 % druhý 60 50,4 % třetí 27 22,7 % Zdroje pro pochopení EBP EBP předmět 99 83,2 % jiné (konference, webinar) 20 16,8 % Sebehodnocení ve vztahu k EBP začátečník 84 70,6 % Průměr 1,39 (SD 0,73) pokročilý začátečník 27 22,7 % kompetentní 5 4,2 % zdatný 2 1,7 % expert 1 0,8 % Sebehodnocení znalostí práce s PC Průměr* 4,34 (SD 1,22) Sebehodnocení znalostí anglického jazyka Průměr* 2,68 (SD 1,33) *1 vůbec nekompetentní, 7 nejvíce kompetentní; SD směrodatná odchylka Vnímání efektivity výuky praxe založené na důkazech bylo testováno pomocí třináctipoložkové škály. Studenti u každé položky označovali, do jaké míry s tvrzením souhlasí nebo nesouhlasí (1 silně nesouhlasím, 7 silně souhlasím). Průměrné hodnocení efektivity EBP výuky u celého souboru bylo 5,25 (min. 4,02; max. 6,49). Vyšší skóre naznačuje vyšší efektivitu výuky. Nejlépe hodnocenými položkami byly položky: vyučující projevoval nadšení v průběhu výuky EBP (6,49), vyučující má výborné znalosti problematiky EBP (6,49), vyučující EBP poskytoval v průběhu výuky dostatečnou zpětnou vazbu (6,29), vyučovací metody používané v průběhu výuky EBP byly nápomocné (6,11), implementace EBP může zlepšit klinickou praxi (5,69). Také užitečnost předmětu EBP a důležitost pokračovat ve studiu praxe založené na důkazech studenti vnímali pozitivně. Nejhůře hodnocenými položkami byly tyto položky: mám dostatečné dovednosti EBP (4,12), studenti mají rádi předmět EBP (4,19), mohu být EBP mentorem (rádcem) pro ostatní zdravotnické pracovníky (4,02) (tab. 2).

5 Tab. 2 Vnímání efektivity výuky praxe založené na důkazech (n = 119) Položka Průměr* (± SD) Vyučující projevoval nadšení v průběhu výuky EBP 6,49 (± 1,17) Vyučující má výborné znalosti problematiky EBP 6,49 (± 1,32) Vyučující EBP poskytoval v průběhu výuky dostatečnou zpětnou vazbu 6,29 (± 1,44) Vyučovací metody používané v průběhu výuky EBP byly nápomocné 6,11 (± 1,26) Implementace EBP může zlepšit klinickou praxi 5,69 (± 1,57) Předmět praxe založená na důkazech je pro studenty velmi přínosný 5,52 (± 1,37) Myslím si, že je důležité pokračovat ve studiu EBP 5,26 (± 1,59) V praxi mohu využít znalosti a dovednosti EBP 5,14 (± 1,83) Po absolvování předmětu/kurzu EBP jsem měl/a možnost uplatnit a zdokonalit 4,70 (± 1,85) EBP znalosti i v dalších předmětech v průběhu studia Mám dostatečné znalosti EBP 4,23 (± 1,32) Studenti mají rádi předmět EBP 4,19 (± 1,59) Mám dostatečné dovednosti EBP 4,12 (± 1,45) Mohu být EBP mentorem (rádcem) pro ostatní zdravotnické pracovníky 4,02 (± 1,74) *1 silně nesouhlasím, 7 silně souhlasím Testování psychometrických vlastností nástroje Vnímání efektivity výuky praxe založené na důkazech Validita Konstruktová validita byla testovaná pomocí faktorové analýzy. Pro testování psychometrických vlastností je potřebná dostatečná velikost souboru (poměr počtu respondentů k počtu proměnných je minimálně 5:1). Velikost výzkumného souboru byla devětkrát větší než počet položek škály. KMO test normálního rozložení dat dosáhl hodnoty 0,886 a Bartlettův test sféricity byl signifikantní ( 0,001), co potvrzuje, že faktorová analýza je pro daný soubor vhodná. Faktorová analýza nástroje měřícího vnímání efektivity EBP výuky ukázala třífaktorové řešení, přičemž každý z faktorů dosáhl eigenvalue > 1 (6,59; 2,46; 1,01). Rozptyl extrahovaný pomocí faktoru 1 byl nejvyšší a tento faktor vysvětloval i největší část variability proměnných (50,68 %). Druhý faktor vysvětloval 18,95 % variability proměnných a třetí faktor 7,78 % variability. První faktor nazvaný Spokojenost a behaviorální změny obsahoval 6 položek, druhý faktor Výuka obsahoval 4 položky a třetí faktor Zvládání EBP zahrnoval 3 položky škály (tab. 3). Tab. 3 Faktorová analýza Položka Faktor 1 Spokojenost a behaviorální změny (6 položek) Předmět praxe založená na důkazech je pro studenty velmi přínosný 0,77 Studenti mají rádi předmět EBP 0,54 Po absolvování předmětu/kurzu EBP jsem měl/a možnost uplatnit a 0,52 zdokonalit EBP znalosti i v dalších předmětech v průběhu studia Myslím si, že je důležité pokračovat ve studiu EBP 0,84 V praxi mohu využít znalosti a dovednosti EBP 0,82 Implementace EBP může zlepšit klinickou praxi 0,72 Faktor 2 Výuka (4 položky) Vyučující projevoval nadšení v průběhu výuky EBP 0,91 Vyučující má výborné znalosti problematiky EBP 0,89 Vyučovací metody používané v průběhu výuky EBP byly nápomocné 0,83 Vyučující EBP poskytoval v průběhu výuky dostatečnou zpětnou vazbu 0,91 Faktor 3 Zvládání EBP (3 položky) Standardized Factor Loadings

6 Mohu být EBP mentorem (rádcem) pro ostatní zdravotnické pracovníky 0,71 Mám dostatečné znalosti EBP 0,92 Mám dostatečné dovednosti EBP 0,92 Reliabilita V rámci reliability byla zjišťována vnitřní konzistence nástroje pomocí výpočtu Cronbachova alfa koeficientu, který byl pro celou škálu 0,915 (tab. 4). Signalizuje to dobrou vnitřní konzistenci. Inter-item korelace třinácti položek se pohybovaly v rozsahu od 0,018 po 0,902, přičemž převaha korelací byla kolem 0,5. Nejnižší korelace (0,018) byla mezi položkami vyučující má výborné znalosti problematiky EBP a mám dostatečné znalosti EBP. Nejsilnější korelace (0,902) byla mezi položkami mám dostatečné dovednosti EBP a mám dostatečné znalosti EBP. Item-total analýza ukázala rozsah od 0,902 do 0,914 pro Cronbachovo alfa, když je položka vymazaná, což potvrzuje, že každá položka nástroje přispívá k jeho celkové reliabilitě. Tab. 4 Cronbachovo α použitých škál Nástroj Cronbach α Cronbach s α based on standardized items Vnímání efektivity výuky EBP 0,915 0, Sebehodnocení EBP dovedností 0,942 0, Počet položek Pro sebehodnocení EBP dovedností byl použit čtrnáctipoložkový nástroj. Průměrné položkové hodnocení EBP dovedností v celém souboru na škále od 1 (vůbec nekompetentní) do 7 (nejvíce kompetentní) bylo 3,87 (min. 2,96; max. 4,89). Nejlépe hodnocenými položkami byly: dotazování se na péči pacienta (4,90), formulace klinické otázky v PICO formátu (4,25), efektivní vyhledávání důkazů na zodpovězení klinické otázky (4,15). Nejhůře hodnocenými položkami, tj. EBP dovednosti, ve kterých se cítí studenti po absolvování předmět Praxe založená na důkazech nejméně kompetentní, byly: zhodnocení připravenosti klinického prostředí pro praxi založenou na důkazech, silné stránky a bariéry (3,57), kritické posuzování současné praxe (3,56) a mentoring/výuka EBP (2,96). (tab. 5) Tab. 5 Sebehodnocení EBP dovedností (n = 119) Položka Průměr* (±SD) Dotazování se na péči pacienta 4,90 (± 1,38) Formulace klinické otázky v PICO formátu 4,25 (± 1,43) Efektivní vyhledávání důkazů na zodpovězení klinické otázky 4,15 (± 1,35) Výběr nejlepších důkazů z nalezených studií 4,09 (± 1,31) Komunikace nejlepších důkazů s pacientem 4,06 (± 1,57) Kritické zhodnocení důkazů ve vztahu k řešené klinické otázce 3,96 (± 1,38) Zohlednění preferencí pacienta při implementaci EBP 3,91 (± 1,58) Syntéza důkazů při uskutečnění rozhodnutí o péči pacienta 3,87 (± 1,39) Komunikace nejlepších důkazů s jednotlivci, skupinami, kolegy, médiami, 3,75 (± 1,57) manažery Aplikace důkazů k zahájení změn v klinické praxi 3,58 (± 1,52) Analýza výsledků zavedených intervencí založených na důkazech, změn v 3,58 (± 1,42) praxi a klinických doporučených postupů Zhodnocení připravenosti klinického prostředí pro praxi založenou na 3,57 (± 1,49) důkazech, silné stránky a bariéry Kritické posuzování současné praxe 3,56 (± 1,42) Mentoring/výuka EBP 2,96 (± 1,63) *1 vůbec nekompetentní, 7 nejvíce kompetentní

7 Diskuse Cílem výzkumu bylo zjistit, jak studenti ošetřovatelství a porodní asistence vybrané vysoké školy v České republice vnímají efektivitu výuky předmětu Praxe založená na důkazech. Nejlépe hodnocenými položkami byly položky týkající se výuky a přesvědčení o zlepšení klinické praxe díky implementaci EBP. Také užitečnost předmětu EBP a důležitost pokračovat ve studiu praxe založené na důkazech studenti vnímali pozitivně. Ve studii Zeleníková et al. (2014), kde byl použitý stejný dotazník, a soubor tvořilo 129 studentů ze Spojených států amerických, mezi nejlépe hodnocené položky patřila položka implementace EBP může zlepšit klinickou praxi a rovněž položky týkající se výuky. Efektivita výukových metod byla v tomto souboru hodnocena jako třetí nejhorší. Nejhůře hodnocenými položkami v českém souboru byly položky týkající se znalostí a dovedností EBP, oblíbenosti předmětu EBP a mentorství EBP. Nejhůře hodnocenými položkami v souboru amerických studentů byly položky: mohu být EBP mentorem (rádcem) pro ostatní zdravotnické pracovníky a studenti mají rádi předmět EBP ve srovnání s ostatními předměty. Položku dotazníku po absolvování předmětu/kurzu EBP jsem měl/a možnost uplatnit a zdokonalit EBP znalosti i v dalších předmětech v průběhu studia studenti hodnotili spíše neutrálně. Systematický přehled z roku 2004 (Coomaraswamy, Khan, 2004) potvrdil, že výuka samostatného předmětu EBP sice zlepšila znalosti studentů, ale klinicky integrovaná výuka zlepšila navíc jejich dovednosti, postoje a jednání. Praxe založená na důkazech by proto neměla být studována pouze jako samostatný předmět, ale také jako součást dalších, především klinických předmětů napříč celým kurikulem. Čeští studenti pozitivně hodnotili výuku a věřili, že implementace může zlepšit klinickou praxi, ale byli si méně jisti ve svých EBP znalostech a dovednostech. U většiny studentů se jednalo pouze o začátečníky nebo pokročilé začátečníky. Lze předpokládat, že se s problematikou EBP setkali poprvé. Také znalosti anglického jazyka podle sebehodnocení studentů, byly spíše nižší. Neznalost anglického jazyka se u studentů ukazuje jako jedna z významných bariér. Jazyková bariéra byla potvrzena i u jiných výzkumných studií (Thorsteinsson, Sveinsdóttir, 2013, s. 578). Po absolvování výuky si z EBP dovedností studenti byli nejvíce jisti v dotazování se na péči o pacienta, formulaci klinické otázky v PICO formátu, efektivním vyhledávání důkazů na zodpovězení klinické otázky. Na uvedené dovednosti je také výuka předmětu Praxe založená na důkazech nejvíce zaměřena. Dovednosti vyžadující propojení klinické zkušenosti s teorií byly hodnoceny hůře, např. zhodnocení připravenosti klinického prostředí, kritické posuzování současné praxe, mentoring EBP. Podobné hodnocení bylo i u studentů z USA (Zeleníková et al., 2014). V roce 2004 autoři Melnyk et al. (2004) v souboru 160 sester zjistili, že i když jejich přesvědčení o přínosu EBP bylo vysoké, znalosti EBP byly poměrně nízké. Významná souvislost byla nalezena mezi rozsahem poskytované péče založené na důkazech a vědomostmi sester o EBP, přesvědčení sester o přínosu EBP, přítomnosti mentora a využívání Cochrane Databáze Systematických přehledů a databáze National Guideline Clearinghouse. Sestry, které implementují EBP potřebují dovednosti, aby zhodnotili možnosti aplikace výzkumných důkazů v klinické praxi (Estrada, 2009, s. 205). Je potřebné zabývat se strategiemi na podporu nových absolventů při rozvíjení jejich EBP znalostí a dovedností. Takové strategie by měly být zaměřeny jak na individuální, tak na organizační faktory (Boström et al., 2013). Dalším cílem studie bylo ověřit psychometrické vlastnosti české verze nástroje Vnímání efektivity výuky praxe založené na důkazech. Česká verze prokázala dobrou vnitřní konzistenci (0,92). Podobně v originální verzi tato škála vykazuje dobrou vnitřní konzistenci měřenou pomocí Cronbachova alfa koeficientu (0,93).

8 Třífaktorový model škály Vnímání efektivity výuky praxe založené na důkazech české verze je konceptuálně konzistentní s originální verzí (Zeleníková et al., 2014), kde je prezentován také třífaktorový model. Pouze jedna položka (mohu být EBP mentorem pro ostatní zdravotnické pracovníky) v české verzi nebyla sycena stejným faktorem (faktor 1 spokojenost a behaviorální změny) jako v originální studii, ale byla sycena faktorem 3 zvládání EBP. EBP mistrovství (název tohoto faktoru v originální verzi je EBP mastery) zahrnuje především znalosti a dovednosti EBP. Lze tady však zařadit také EBP mentorství, které zahrnuje ovládání znalostí a dovedností EBP společně s dalšími interpersonálními dovednostmi. I když nástroj vychází z teoretického rámce čtyřstupňového modelu hodnocení, který obhajuje evaluaci intervencí na čtyřech různých úrovních reakce nebo satisfakce, učení, behaviorální změny a výsledky (přínos), výsledky testování nástroje v souboru amerických i českých studentů pomocí faktorové analýzy ukázaly na třífaktorové řešení. Jak uvádí Stokking (1996) hodnocení posledních dvou úrovní modelu je nesmírně náročné vzhledem ke skutečnosti, že výuka sama o sobě není jediným faktorem ovlivňujícím hodnocení. Je patrný vliv individuálních a kontextuálních faktorů. Z pohledu studentů není úplně možné zhodnotit všechny čtyři úrovně. Hodnocení úrovně 1 reakce (spokojenost) znamená, jak participanti reagují na výukový/výcvikový program. Může to být chápáno i ve smyslu, jak se studentům líbí výuka, jak jsou s ní spokojeni. Pod první úroveň spadají položky: předmět praxe založená na důkazech je pro studenty velmi přínosný, studenti mají rádi předmět EBP. Úroveň 2 učení byla ve zkoumaném nástroji zaměřena na hodnocení vyučovacích metod, poskytování zpětné vazby v průběhu výuky, hodnocení znalosti a nadšení vyučujícího. Úroveň 3 chování je charakterizovaná položkami: myslím si, že je důležité pokračovat ve studiu EBP, po absolvování předmětu/kurzu EBP jsem měl/a možnost uplatnit a zdokonalit EBP znalosti i v dalších předmětech v průběhu studia, implementace EBP může zlepšit klinickou praxi. Úroveň 4 výsledky je zaměřena na sebehodnocení znalostí a dovedností EBP. Faktorová analýza naznačuje, že úroveň reakce/spokojenost a behaviorální změny se v testovaném nástroji ukázaly jako jeden faktor. Další úrovně učení a výsledky jsou samostatné faktory, které byly nazvané výuka a zvládání EBP. Testovaný nástroj prokázal dobré psychometrické vlastnosti. Limitace Mezi hlavní limitace samotného nástroje patří skutečnost, že se jedná o subjektivní hodnocení vnímání efektivity výuky. Další limitací je to, že i přes relativně vysokou návratnost, studenti, kteří dotazník nevyplnili, mohli hodnotit efektivitu výuky jinak, co se mohlo odrazit v celkových výsledcích. Závěr Výsledky výzkumu potvrzují, že čeští studenti hodnotí výuku spíše jako efektivní. Věří, že implementace může zlepšit klinickou praxi, ale jsou si méně jisti ve svých EBP znalostech a dovednostech. V problematice praxe založené na důkazech je sledovaný soubor v roli začátečníků. Pro zlepšení EBP znalostí a dovedností je výuka pouze základním impulzem. EBP znalostí a dovedností je potřeba rozvíjet v průběhu dalšího vzdělávání nejenom během studia, ale zejména v klinické praxi. Nástroj Vnímání efektivity výuky praxe založené na důkazech prokázal dobré psychometrické vlastnosti a může být používaný v českém prostředí pro hodnocení výuky studenty. Etické aspekty a konflikt zájmu poslaný studentům obsahoval informace o povaze výzkumu. Oslovení studenti se mohli dobrovolně rozhodnout, jestli se výzkumu zúčastní. Vyplnění každé položky dotazníků bylo dobrovolné a respondenti mohli kdykoliv ukončit vyplňování dotazníku. Vyplnění a odeslání

9 online dotazníku bylo považováno za souhlas s výzkumem. Autoři si nejsou vědomi žádného konfliktu zájmu. Poděkování Poděkování patří také všem studentům, kteří se zapojili do výzkumu a vyplnili online dotazníky. Autorský podíl Koncepce a design (RZ), sběr dat (RZ, DJ), analýza a interpretace dat (RZ), zpracování návrhu rukopisu (RZ), kritická revize rukopisu (RZ, DJ), finální dopracování článku (RZ, DJ). Bibliografické odkazy Brancato VC. An Innovative Clinical Practicum to Teach Evidence-based Practice. Nurse Educator. 2006;31(5): PubMed: Boström AM, Rudman A, Ehrenberg A, Gustavsson JP, Wallin L. Factors associated with evidence-based practice among registered nurses in Sweden: a national cross-sectional study. BMC Health Service Research. 2013;13:165. PubMed: Ciliska D. Educating for evidence-based practice. Journal of Professional Nursing. 2005;21(6): PubMed: Coomaraswamy A, Khan KS. What is the evidence that postgraduate teaching in evidence based medicine changes anything? A systematic review. British Medical Journal. 2004;329(7473): PubMed: DiCenso A, Guyatt G, Ciliska D. Evidence-Based Nursing: A Guide to Clinical Practice. 1st ed. St. Louis: Mosby; Estrada N. Exploring perceptions of a learning organization by RNs and relationship to EBP beliefs and implementation in the acute care setting. Worldviews on evidence-based nursing. 2009;6(4): PubMed: Jarošová D, Zeleníková R. Ošetřovatelství založené na důkazech. Evidence Based Nursing. 1. vyd. Praha: Grada; Kirkpatrick DL. Evaluating training programs: the four levels. 2nd ed. San Francisco: Berrett-Koehler Publishers; Melnyk BM, Fineout-Overholt E, Feinstein NF, Li H, Small L, Wilcox L, Kraus R. Nurses perceived knowledge, beliefs, skills, and needs regarding evidence-based practice: implications for accelerating the pardigm shift. Worldviews on evidence-based nursing. 2004;1(3): PubMed: Melnyk BM, Fineout-Overholt E, Feinstein NF, Sadler LS, Green-Hernandez C. Nurse practitioner educators perceived knowledge, beliefs, and teaching strategies regarding evidence-based practice: implications for accelerating the integration of evidence-based practice into graduate programs. Journal of Professional Nursing. 2008a;24(1):7 13. PubMed: Melnyk BM, Fineout-Overholt E, Mays MZ. The evidence-based practice beliefs and implementation scales: psychometric properties of two new instruments. Worldviews on Evidence-Based Nursing. 2008b;5(4), PubMed: Melnyk BM, Fineout-Overholt E, Stillwell SB, Williamson K. Evidence-based practice: step by step: the seven steps of evidence-based practice. The American Journal of Nursing. 2010;110(1): PubMed:

10 Oh EG, Kim S, Kim SS, Kim S, Cho EY, Yoo J, Kim HS, Lee JH, You MA, Lee H. Integrating evidence-based practice into RN-to-BSN clinical nursing education. Nurse education today. 2010;49(7): PubMed: Stokke K, Olsern NR, Espehaug B, Nortvedt MW. Evidence based practice beliefs and implementation among nurses: a cross-sectional study. BMC Nursing. 2014;13(1):8. PubMed: Stokking KM. Levels of evaluation: Kirkpatrick, Kaufman and Keller, and Beyond. Human Resource Development Quarterly. 1996;7(2): Thorsteinsson HS. Icelandic nurses beliefs, skills, and resources associated with evidencebased practice and related factors: a national survey. Worldviews on evidence-based nursing. 2013;10(2): PubMed: Thorsteinsson HS, Sveinsdóttir H. Readiness for and predictors of evidence-based practice of acute-care nurses: a cross-sectional postal survey. Scandinavian Journal of Caring Sciences. 2014;28(3): PubMed: Zeleníková R, Jarošová D. Projektová výuka praxe založené na důkazech. In: Jarošová D, Plevová I, Vrublová Y, editors. Implementace praxe založené na důkazech do výuky. Ostravská univerzita v Ostravě, Lékařská fakulta: Ostrava; s Zeleníková R, Beach M, Ren D, Wolff E, Sherwood PR. Graduate nursing students' evaluation of EBP courses: A cross-sectional study. Nurse Education Today [Epub ahead of print]