Příloha: 5. Studie ekonomického hodnocení projektu

Transkript

1 Příloha: 5 Studie ekonomického hodnocení projektu Účinnost: Datum zveřejnění:

2 1. Úvod Studie ekonomického hodnocení je žadatelem předkládána v požadovaném rozsahu dle typů osnovy ekonomického hodnocení A, B, C, D dle rozdělení, které je uvedeno dále. Tyto závazné osnovy slouží jako podklad pro vypracování studie, která bude podkladem pro finanční a ekonomické hodnocení projektů v rámci programu ROP SV. Studie je předkládána jako povinná příloha spolu se žádostí o poskytnutí dotace. Typy studie se liší dle výše celkových nákladů (výdajů) projektu, dle oblastí podpory a dle toho, zda projekt zakládá veřejnou podporu či nikoliv takto: Typ A pro projekty v oblasti podpory :1.1 Typ B pro projekty v oblasti podpory : 1.2, 1.3, 2.1, 2.2, 2.3, 3.1, 4.1 s celkovými náklady (výdaji) nižšími nebo rovno 90 milionů Kč, které nezakládají veřejnou podporu a pro projekty v oblasti podpory 3.2. a 4.2 bez ohledu na výši celkových nákladů (výdajů) a veřejnou podporu Typ C pro projekty v oblasti podpory : 1.2, 1.3, 2.1, 2.2, 2.3, 3.1, 4.1 bez ohledu na výši celkových nákladů (výdajů), které zakládají veřejnou podporu Typ D pro projekty v oblasti podpory : 1.2, 1.3, 2.1, 2.2, 2.3, 3.1, 4.1 s celkovými náklady (výdaji) vyššími než 90 milionů Kč a zároveň nezakládající veřejnou podporu 2. Osnova ekonomického hodnocení projektu TYP A Rozsah zpracování jednotlivých kapitol může být u jednotlivých projektů velmi rozdílný v závislosti na aktivitách projektu. Činnosti uvažované v rámci projektu a jejich specifika ovlivní potřebnost některé části studie propracovat podrobněji, na žadateli či zpracovateli je, aby výsledná podoba studie měla vysokou vypovídají schopnost a umožnila co nejobjektivnější zhodnocení celého projektového záměru. 1. Obsah 2. Úvodní informace 3. Analýza trhu a odhad poptávky a potřeb 4. Technické a technologické řešení projektu, odůvodnění zvolené technologie a investic plánovaných v projektu ~ 1 ~

3 5. Potřeba a zajištění oběžného majetku a investic (dlouhodobého majetku) 6. Finanční plán - podrobný finanční výhled (plán) na dobu realizace projektu (investiční fáze) a dále na dobu sledování udržitelnosti (min. 5 let provozu od finančního ukončení projektu) popis a přehled nákladů a výnosů plánované stavy majetku a zajištění zdrojů popis a přehled výdajů a příjmů (cash-flow) 7. Popis očekávaného společenského (socioekonomického) přínosu 8. Řízení rizik 9. Podrobné závěrečné hodnocení projektu 10. Seznam příloh Doporučený postup zpracování pro typ osnovy A Pro kvalitní zpracování studie je nutné pracovat i s informacemi v rámci osnovy této studie nepožadovanými, jejichž výčet je uveden níže, žadatel je popíše vyčerpávajícím způsobem již ve webové aplikaci BENEFIT7: Výchozí stav před realizací projektu, odůvodnění realizace projektu (v záložce Popis projektu) Popis projektu a jeho aktivit (v záložce Aktivity projektu), etapy, časový plán jednotlivých činností, možné varianty řešení (v záložce Popis projektu a Aktivity projektu) Management projektu a řízení lidských zdrojů, podrobný popis realizačního týmu složení, úkoly při přípravě, realizaci i v době udržitelnosti projektu, zkušenosti s řízením podobně velkých projektů, (v záložce Personální zajištění projektu) Dopad projektu na horizontální témata včetně aspektu dopadu na životní prostředí, rovnost příležitostí (v záložce Enviromentální kritéria a Horizontální témata) Harmonogram projektu (v záložce Aktivity projektu) 1. Obsah Napište zejména informace o počtu a struktuře kapitol a o tom, na které stránce je lze nalézt. 2. Úvodní informace Na prostoru asi jedné stránky uveďte následující údaje: účel, pro který je studie zpracována a k jakému datu, identifikační údaje o zadavateli, zpracovateli studie a příslušných kontaktních osobách. Nastane-li situace, že detailní informace k některým bodům jsou součástí jiných příloh k předkládané žádosti o poskytnutí dotace (např. vztah bodu studie Technické a technologické řešení projektu a přílohy žádosti o poskytnutí dotace Dokumentace ke stavebnímu povolení), uveďte tuto skutečnost v textu. ~ 2 ~

4 3. Analýza trhu-prostředí, odhad poptávky a potřeb Žadatel v této kapitole popíše všechny odhady týkající se potřeb budoucích uživatelů. Přestože trh v případě veřejných statků (silnic) negeneruje přímo cenu výstupu, po každé službě či výrobku existuje určitá poptávka (společenská) a ta je dána potřebami subjektů, které poptávku tvoří a které hodlají tyto svoje potřeby prostřednictvím dané služby uspokojovat. Proto je třeba se i v případě veřejných statků a služeb zabývat otázkou, pro koho je služba určena, jaký problém tomuto subjektu řeší, v jakém rozsahu bude o tuto službu zájem a po jakou dobu, jakým způsobem lze zvýšit její využívání, jak zajistit informovanost o existenci této služby apod. Východiskem bude současná situace. Je třeba získávat a analyzovat informace o prostředí, ve kterém bude projekt provozován. Z analýzy trhu by měly vyplynout závěry týkající se zejména poptávky, potřeby a vlastnosti cílových subjektů (potenciálních zákazníků resp. uživatelů projektu a jeho výstupů), konkurence resp. alternativ ve způsobu uspokojení zjištěných potřeb. V této kapitole by měly padnout odpovědi alespoň na tyto zásadní otázky: Kdo je cílovým zákazníkem resp. uživatelem služeb a produktů plynoucích z projektu a jaká je potřeba, kterou by měl cílový uživatel prostřednictvím výstupů projektu uspokojovat? Jak vysokou poptávku lze očekávat? Jaké jsou alternativní dostupné způsoby, kterými může cílový uživatel své potřeby realizovat? Výstupem této části studie by měla být také informace o intenzitě dopravy na řešeném úseku (v počtu vozidel za 24 hodin měřeno v pracovní den). Údaje budou vycházet z celostátního sčítání dopravy v roce 2005 (tam, kde údaje nejsou k dispozici, doporučujeme vycházet z metodiky Ředitelství silnic a dálnic pro sčítání dopravy a průzkum dodatečně uskutečnit a v rámci tohoto bodu studie popsat). 4. Technické a technologické řešení projektu Při zpracování mějte na mysli specifika vašeho projektu, jim by měl odpovídat rozsah a podrobnost vypracování s ohledem na aktivity, které budou náplní projektu. Podrobně popište veškeré podstatné technické a technologické aspekty projektu, jako je zvolená technologie, technické parametry jednotlivých zařízení, předpokládaná řešení, vyplývající technická rizika, potřebné energetické a materiálové toky, údaje o životnostech, potřebné údržbě a nákladnosti oprav, změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení apod. Tato část a její kvalita je zásadní hlavně u projektů, kde zvolená technika ~ 3 ~

5 a technologie v jakékoli fázi projektu zásadním způsobem ovlivní investiční nebo provozní finanční toky (hotovostní tok) projektu. A to ať již přímo prostřednictvím výdajů na tuto technologii či techniku nebo i prostřednictvím ostatních provozních resp. investičních výdajů. Důležité je uvést ze všech souvisejících odborných informací ty, které jsou významné pro posouzení projektu jako celku. V každém případě, pokud vycházíte z určitého dodavatelského návrhu či technické a technologické dokumentace, uveďte je jako zdroj, popř. je přiložte jako přílohu k této studii. Pokuste se najít odpovědi především na tyto otázky: Jaká technologie je použita v průběhu realizace projektu (v investiční fázi) Jaký investiční majetek je zapotřebí v jednotlivých fázích projektu? Jak bude probíhat zásobování? Jak vysoké lze odhadovat investiční náklady? Jaká je fyzická životnost projektu, resp. pořizovaných investic? Kdy bude fakticky nutná reinvestice z technického hlediska? Kdy začne vlivem opotřebení majetku narůstat provozní náročnost a v jaké míře? 5. Potřeba zajištění oběžného majetku a investic (dlouhodobého majetku) Co potřebuji pořídit pro bezchybnou realizaci projektu, jestliže znám technické řešení? Jaký majetek, v jakém množství, v jakém období? Bude předmětem krátkodobé spotřeby (např. materiál) nebo dlouhodobé spotřeby (investiční majetek)? Cílem je vymezení struktury dlouhodobého majetku a určení výše investičních nákladů. V této kapitole zvažte, zda činnosti realizované v průběhu projektu jsou více či méně náročné na zajištění oběžného majetku s ohledem na charakter, jakým zajišťujete průběh projektu (např.dodavatelsky), neboť tato skutečnost se zásadně promítne do rozsahu a podrobnosti kapitoly. V kapitole naplánujte vymezení struktury dlouhodobého majetku, výši investičních nákladů, problematiku servisních podmínek. Naplánujte strukturu a velikost oběžného majetku, např. materiál (zda ho bude nutné skladovat a v jakých objemech), dále vzniklé pohledávky resp. krátkodobé závazky, potřebu hotovostních prostředků nutných pro plynulý a ekonomický chod projektu. Pokuste se nalézt odpovědi na tyto otázky: A) pro zajištění investičního majetku: Jaké položky obsahuje seznam nutných investic? V jakém roce života projektu bude investiční majetek pořizován a příp. opravován či znovu pořizován? B) pro zajištění oběžného majetku: ~ 4 ~

6 Jaké druhy materiálu budou v různých fázích projektu skladovány a v jakém množství? Jak vysoké zásoby bude celkem potřeba udržovat? C) pro oba typy majetku Jakým způsobem bude majetek pořizován, eventuelně od koho a za jakých obchodních podmínek (zejména cenových)? Vzniknou provozem projektu nějaké pohledávky a v jaké výši? Jak vysoké vzniknou závazky vůči dodavatelům? Bude nutné pojištění jednotlivých druhů majetku a proti čemu? Vhodným výstupem jsou také přehledné tabulky s jednotlivými položkami, s uvedením množství, období, způsobu pořízení a ceny pořízení. Tyto údaje by měly být odhadem budoucích záznamů v rámci účetnictví projektu. 6. Finanční plán Vypracujte podrobný finanční výhled (plán) na dobu realizace projektu (investiční fáze) a dále na dobu sledování udržitelnosti (min. 5 let od finančního ukončení projektu - provozní fáze). Jedná se o souhrnné finanční zohlednění předchozích bodů v následujícím členění: popis a přehled nákladů a výnosů v průběhu realizace projektu (fáze investiční) a na dobu sledování udržitelnosti (min.5 let od finančního ukončení projektu - provozní fáze), plánované stavy majetku a zajištění zdrojů, popis a přehled výdajů a příjmů (cash-flow) ve všech fázích projektu Plán průběhu nákladů a výnosů V rámci plánování nákladů a výnosů vyčíslete jednotlivé druhy nákladových položek pro jednotlivá plánovaná období - roky a také jejich rozdíl, kterým je hospodářský výsledek projektu. Hospodářský výsledek rozdíl celkových výnosů projektu a celkových nákladů na projekt může být pak účetně členěn stejně jako náklady a výnosy na druhové položky připadající provozní, finanční či mimořádné činnosti. U nákladů je třeba uvést obsahový popis každé položky s detailním uvedením toho, co je nakupováno a za jaké ceny. U výnosů postupujte obdobně. ~ 5 ~

7 Přehled výsledných tabulkových částí: Průběh nákladů v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) v druhovém členění Průběh výnosů v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) v druhovém členění Průběh nákladů v druhovém členění na dobu sledování udržitelnosti (min. 5 let od finančního ukončení projektu - provozní fáze) Průběh výnosů v druhovém členění na dobu sledování udržitelnosti (min. 5 let od finančního ukončení projektu - provozní fáze) 6.2. Plánované stavy majetku a zdrojů krytí V případě plánované bilance projektu navrhněte výši a strukturu potřebného majetku využívaného k realizaci projektu aktiv (s podrobným položkovým rozpisem) a také odpovídající výši a strukturu jemu odpovídajících pasiv. Je třeba uvést popis jednotlivých zdrojů financování s nimiž je počítáno ve finančním plánu, včetně bližších informací o každém z nich. Aktiva projektu jakýkoli hmotný, finanční či nehmotný majetek, jehož prostřednictvím je projekt realizován. Příkladem mohou být stálá aktiva jako například budovy, stroje, software, hardware, licence, ochranné známky či aktiva oběžná, mezi která naopak patří peněžní prostředky, pohledávky či zásoby. Pasiva projektu jakýkoli vlastní, cizí, dlouhodobý či krátkodobý zdroj, z nějž je majetek kryt. Příkladem takovýchto zdrojů může být zisk generovaný projektem, bankovní a jiné úvěry, závazky z obchodních styků či dotace nebo vklad vlastníka (vlastní zdroje). Přehled výsledných tabulkových částí: Stavy aktiv na konci jednotlivých období v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) Stavy pasiv na konci jednotlivých období v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) Stavy aktiv na konci jednotlivých období v době sledování udržitelnosti po finančním ukončení projektu (v provozní fázi) Stavy pasiv na konci jednotlivých období v době sledování udržitelnosti po finančním ukončení projektu (v provozní fázi) 6.3. Plán průběhu cash flow (příjmů a výdajů )-hotovostní tok Hotovostní tok (Cash Flow) příjmy či výdaje peněžních prostředků ve finančním vyjádření. ~ 6 ~

8 Příjem kladný tok peněz, doprovázen zvýšením stavu peněžních prostředků v pokladně nebo na některém z účtů. Výdaj záporný tok peněz, doprovázen snížením stavu peněžních prostředků v pokladně nebo na některém z účtů. Čistým hotovostním tokem (Net Cash Flow) se má pak namysli rozdíl kladných a záporných hotovostních toků, tedy rozdíl příjmů a výdajů, včetně kumulovaného CF na konci uvažovaného období.tato část bude také obsahovat slovní popis udržitelnosti projektu ve všech fázích na základě průběhu plánu hotovostního toku, tj z jakých zdrojů budou kryty provozní náklady u projektů, které negenerují příjmy. Vyhodnoťte finanční udržitelnost projektu a také institucionální (jaký subjekt bude udržovat výstupy projektu). V případě trvalé ztrátovosti projektu, který však chcete realizovat například z důvodu jeho celkové společenské potřebnosti, je třeba najít obvykle dlouhodobý zdroj krytí těchto záporných čistých cash flow. Přehled výsledných tabulkových částí: Průběh příjmů a výdajů v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) Průběh příjmů a výdajů v době sledování udržitelnosti (min 5 let po finančním ukončení projektu - v provozní fázi) např. v této podobě (a následně pro kumulované CF postupujte variantně) Období Příjmy Výdaje Rozdíl tedy čisté CF v jednotlivých letech ~ 7 ~

9 n 7. Popis očekávaného společenského (socioekonomického) přínosu Popište očekávané přínosy v číselném nebo slovním vyjádření a to pro žadatele, cílové skupiny, obec, region, stát. V této části studie bychom měli dostat odpověď na otázku co komu realizace projektu přináší a co komu bere tj. zajímají nás i ostatní subjekty, zajímají nás přínosy nejen pro investora, ale i ve vztahu ke všem cílovým skupinám. Detailně zpracujte především přínos projektu v následujících aspektech: Příspěvek projektu k vyšší bezpečnosti dopravy rozbor, zda a jak projekt řeší nepřehledný úsek komunikace, nedostatečnou šířku komunikace, neúměrné podélné a příčné sklony komunikace, nepřehledné křížení komunikací, chybějící svodidla, chybějící ostrůvky pro chodce na silnicích širších než 7 metrů v intravilánech obcí apod., důležité je i odkázat se na data z dopravní statistiky o nehodovosti, porovnejte výchozí stav se stavem po realizaci projektu. Příspěvek projektu ke zvýšení plynulosti dopravy a ke zkrácení přepravní doby rozbor, zda projekt řeší odstranění bodových závad, zvýšení návrhové rychlosti, odstranění kongescí apod. a jak tím přispěje ke zkrácení přepravních dob a ke zvyšování plynulosti dopravy, ~ 8 ~

10 porovnejte výchozí stav se stavem po realizaci projektu, v případě výstavby komunikace popište zejména zkrácení přepravní doby (např. mezi dvěma centry regionu) v důsledku výstavby nového úseku, vazba nové komunikace na podnikatelské aktivity v jejím okolí apod. Příspěvek projektu ke snížení provozních nákladů na údržbu a opravy rozbor dosavadních provozních nákladů (špatný stav komunikace vyžadoval časté opravy promrzající konstrukce vozovky, vyčerpaná životnost krytu vozovky, olámané okraje, výmoly, vyjeté koleje apod.) porovnejte výchozí stav se stavem po realizaci projektu, Příspěvek projektu ke zlepšení životního prostředí rozbor situace zatížení životního prostředí současným dopravním provozem - zejména v intravilánech obcí, ale i mimo ně, porovnává se výchozí stav se stavem po realizaci projektu (změna povrchu komunikace, protihlukové stěny, obchvaty apod.), v případě posuzování hluku je podstatné uvést současnou hodnotu hladiny akustického tlaku (db) a o kolik se sníží realizací projektu (nutný je odkaz na měření, na jejichž základě byla výchozí hodnota stanovena, je třeba vycházet z metodiky Ředitelství silnic a dálnic pro výpočet hluku silniční dopravy). Jednotlivé přínosy mají úzkou vazbu na ukazatel intenzita dopravy, který byl stanoven v kapitole 3. Součástí této kapitoly bude i informace o tom, jak je komunikace, na které bude projekt realizován, navázána na transevropskou silniční síť (TEN-T). Konkrétně, zda jde o přímé napojení, o napojení přes jednu další komunikaci apod. V souvislosti s napojením na síť TEN-T se zde také uvede přínos projektu pro rozvoj regionu (zda realizací projektu dojde k plnohodnotnému napojení urbanizovaných center, turistických center a dalších frekventovaných míst regionu na síť TEN-T, resp. zda přístup k TEN-T získají i oblasti odlehlé a s rozptýlenou malou hospodářskou základnou. 8. Řízení rizik Riziko lze definovat jako součin pravděpodobnosti výskytu určitého nebezpečí a dopadu škod, k nimž díky němu může dojít. Proč je tak důležité řízení rizik? Protože riziko může významně ovlivnit očekávané výsledky projektu. Řízení rizik je soustavná systematická činnost, která má za úkol včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat veškerá rizika (provozní, finanční, právní a jiná) vznikající v souvislosti s realizací projektu. Součástí procesu řízení rizik je analýza rizik vztahujících se k projektu, tak aby byla rizika včas rozpoznána, vyhledávána, vyhodnocována a dále minimalizovány jejich nežádoucí ~ 9 ~

11 dopady. Základní náplní analýzy je identifikace faktorů, které jsou příčinou či zdrojem rizika. Předmětem posouzení rizikového faktoru je intenzita negativního vlivu (dopad) a pravděpodobnost výskytu takové situace. Identifikujte všechna možná rizika, která mohou ohrozit realizaci a udržitelnost projektu a uveďte pravděpodobnost jejich výskytu a míru negativního dopadu. Jestliže má daný faktor zásadní vliv na výsledek projektu a zároveň je velmi pravděpodobný jeho výskyt, je třeba se jím dále detailně zabývat. Zjistit pravděpodobnosti jednotlivých možných stavů a průběhů zkoumaných vstupních veličin je zřejmě ještě obtížnější a v některých případech se neobejdete bez expertních posudků a posouzení. Příkladem typického zásadního faktoru rizika v praxi podnikatelských, ale i některých municipálních projektů může být poptávka po poskytované službě či statku. Představu o její velikosti a možných výkyvech vám může pomoci vylepšit zpracování analýzy poptávky a celkové tržní analýzy. Například rizika plynoucí z možných dopadů na životní prostředí by měla pomoci odhalit EIA, podobná provázanost se všemi použitými dílčími expertízami je nezbytnou součástí práce na studii. Výsledkem analýzy rizik musí být uvedený seznam všech doposud rozpoznaných významných rizik projektu. Jestliže byla identifikována a posouzena rizika projektu, je smyslem řízení rizika zvolení taktiky a nástrojů, které napomáhají k odstranění, zmírnění nebo předcházení rizik a tak je zvýšena pravděpodobnost úspěchu realizace projektu a minimalizována hrozící nebezpečí problémového průběhu. V rámci řízení rizika v této přípravné fázi projektu by mělo být provedeno zhodnocení, jak veliké je celkové riziko projektu, zda je vzhledem k němu projekt pro investora ještě přijatelný a zejména, jaká opatření je možné pro snížení rizikovosti přijmout, eventuelně, jak lze řešit negativní následky případných negativních vývojů. Vzhledem k tomu, že v průběhu realizace projektu jsou rizikové faktory obvykle odlišné od rizik v období po finančním ukončení projektu (v době sledování udržitelnosti projektu), oddělte tyto fáze také při zpracování této kapitoly. 9. Podrobné závěrečné hodnocení projektu uvažovaných hledisek a vyjádření k realizovatelnosti.jednoznačné vyjádření, zda je projekt realizovatelný či nikoli, případně uveďte podmínky tohoto výroku (dle výsledku analýzy rizik). V případě variantního zpracování projektu je třeba učinit tento závěr pro každou variantu zvlášť. Při zpracování studie může nastat i případ, že povaha významných proměnných, které ovlivňují realizovatelnost projektu, a které nemůže žadatel přímo ovlivnit, bude v budoucnu ovlivňovat celkové řízení, velikost, hotovostní toky a další významné faktory projektu zpracovávané v rámci studie. Příkladem takové proměnné může být předpokládaná velikost poptávky po dané službě kterou hodlá žadatel poskytovat, ať již na komerční či nekomerční bázi. Jeví-li se nám odhad tohoto předpokladu nespolehlivým (vysoce variabilním) a zároveň víme, že budeme projekt řídit v reakci na jeho různé hodnoty různým způsobem, je vhodné aby byl projekt zpracováván ~ 10 ~

12 variantně. V takovém případě je vhodné,aby žadatel či zpracovatel uvedl jakým způsobem jsou jednotlivé varianty od sebe odlišeny, aby bylo možné je přehledně identifikovat. Je možno uvádět variantní řešení pouze jako alternativy v rámci jednotlivých řešených tématických okruhů bez vzájemné vazby napříč těmito okruhy. Žadatel pak musí předpokládat jedno optimální řešení, které je v rámci každého problému označeno a jeho důsledky jsou promítány následně do finálních hotovostních toků. Současně si nesmí odporovat s ostatními plánovanými verzemi řešení ostatních okruhů. Zbylé varianty řešení hrají pak úlohu buďto zdůvodněně zamítnutých řešení, a nebo řešení alternativních k preferované variantě. Hrají tedy roli určitých náhradníků, které lze využít v případě, že preferovaná varianta zohledněná v celkovém plánu projektu nebude z předem neznámých důvodů realizovatelná. 10. Seznam příloh Přikládáte-li přílohy, napište zde jejich výčet. 3. Osnova ekonomického hodnocení projektu TYP B Rozsah zpracování jednotlivých kapitol může být u jednotlivých projektů velmi rozdílný v závislosti na aktivitách projektu. Činnosti uvažované v rámci projektu a jejich specifika ovlivní potřebu některé části studie propracovat podrobněji, na žadateli či zpracovateli je, aby výsledná podoba studie měla vysokou vypovídají schopnost a umožnila co nejobjektivnější zhodnocení celého projektového záměru. 1. Obsah 2. Úvodní informace 3. Analýza trhu-prostředí a odhad poptávky a potřeb, marketingová strategie 4. Technické a technologické řešení projektu, odůvodnění investic plánovaných v projektu 5. Potřeba a zajištění oběžného majetku a investic(dlouhodobého majetku) 6. Finanční plán - podrobný finanční výhled (plán) na dobu realizace projektu a dále na dobu sledování udržitelnosti (min 5 let provozu od finančního ukončení projektu) popis a přehled nákladů a výnosů plánované stavy majetku a zajištění zdrojů popis a přehled výdajů a příjmů (cash-flow) 7. Popis očekávaného společenského (socioekonomického) přínosu projektu 8. Řízení rizik 9. Podrobné závěrečné hodnocení projektu 10. Seznam příloh ~ 11 ~

13 Doporučený postup zpracování pro typ osnovy B Pro kvalitní zpracování studie je nutné pracovat i s informacemi v rámci osnovy této studie nepožadovanými, jejichž výčet je uveden níže, žadatel je popíše vyčerpávajícím způsobem již ve webové aplikaci BENEFIT7: Výchozí stav před realizací projektu, odůvodnění realizace projektu (v záložce Popis projektu) Popis projektu a jeho aktivit (v záložce Aktivity projektu), etapy, časový plán jednotlivých činností, možné varianty řešení (v záložce Popis projektu a Aktivity projektu) Management projektu a řízení lidských zdrojů, podrobný popis realizačního týmu složení, úkoly při přípravě, realizaci i v době udržitelnosti projektu, zkušenosti s řízením podobně velkých projektů, (v záložce Personální zajištění projektu) Dopad projektu na horizontální témata včetně aspektu dopadu na životní prostředí, rovnost příležitostí (v záložce Environmentální kritéria a Horizontální témata) Harmonogram projektu (v záložce Aktivity projektu) 1. Obsah Napište zejména informace o počtu a struktuře kapitol a o tom, na které stránce je lze nalézt. 2. Úvodní informace V rozsahu asi jedné stránky uveďte následující údaje: účel, pro který je studie zpracována a k jakému datu, identifikační údaje o zadavateli, zpracovateli studie a příslušných kontaktních osobách. Nastane-li situace, že detailní informace k některým bodům jsou součástí jiných příloh k předkládané žádosti o poskytnutí dotace (např. vztah bodu studie Technické a technologické řešení projektu a přílohy žádosti o poskytnutí dotace Dokumentace ke stavebnímu povolení), uveďte tuto skutečnost v textu. 3. Analýza trhu-prostředí, odhad poptávky a potřeb, marketingová strategie Východiskem pro Vás bude současná situace. Pro koho budete projekt realizovat? Bude zájem o tyto služby? Před otazník si sami doplňte váš projektový záměr a následně zde popište všechny odhady a doporučení týkající se potřeb budoucích uživatelů. A to i v případě, že váš projekt není komerční. Přestože trh v případě veřejných statků nevytváří přímo cenu výstupu, po každé službě či výrobku, existuje určitá poptávka, která je dána potřebami uživatelů, kteří poptávku tvoří a kteří hodlají svoje potřeby prostřednictvím dané služby či výrobku uspokojovat. Proto je třeba se i v případě veřejných statků a služeb zabývat otázkou, pro koho je služba určena, jaký problém komu řeší, v jakém rozsahu bude o tuto službu zájem a po jakou dobu, jakým způsobem lze zvýšit využívání služby, jak zajistit informovanost o existenci této služby apod. ~ 12 ~

14 Analýzu můžete provést také na základě statistik, výzkumů, dotazníkových šetření apod. a měly by z ní vyplynout závěry týkající se zejména poptávky, potřeby a vlastností cílové skupiny (potenciálních zákazníků resp. uživatelů projektu a jeho výstupů). Popište také konkurenci a alternativy ve způsobu uspokojení zjištěných potřeb např. v nabídce obdobných aktivit v místě realizace projektu. V případě, že byly zpracovány analýzy strategického charakteru, je vhodné jejich výsledky zmínit právě v této části. Měli bychom zde nalézt odpovědi především na tyto zásadní otázky: Kdo je cílovým zákazníkem resp. uživatelem služeb a produktů plynoucích z projektu a jaká je potřeba, kterou by měl cílový uživatel prostřednictvím výstupů projektu uspokojovat? Jak vysokou poptávku lze očekávat? Jaké jsou alternativní dostupné způsoby, kterými může cílový uživatel své potřeby realizovat,tj existuje dostatečná nabídka? Následně popište marketingovou strategii, tedy poslání projektu vzhledem k budoucím uživatelům a cíl jakého má být dosaženo. Důležité je vysvětlit zvolený postup, jakým má být cíl dosažen, jak dojde k jeho naplnění. Tam, kde je to vhodné můžete využít marketingový mix jako vymezení významných marketingových problémů pomocí 4 P: Produkt (výsledný výrobek nebo služba) popis produktů a služeb, které budou v souvislosti s projektem poskytovány a upřesnění potřeb, jejichž uspokojení má ten který produkt sloužit. Price (Cena a cenová politika) rozhodnutí, za jaké ceny budou jednotlivé výrobky a služby poskytovány resp. jejich soubory? Jaké budou uplatněny případné množstevní slevy, příslušné splatnosti a jiné platební a obchodní podmínky? Promotion (Propagace komunikační mix) podrobný popis veškerých komunikačních kanálů, které boudou v rámci jednotlivých etap projektu využívány. Využijete např. reklamu ( rozhlasovou a televizní reklamu, využití plakátů, billboardů, bigboardů, vkládané reklamy, adresný a neadresný mailing apod.), public relations (P.R.)?. Place jedná se o popis distribučních cest, kterými se dostávají produkty a služby od poskytovatele ke spotřebiteli. Zde popište významná specifika projektu, jakož i náklady na jednotlivé marketingové aktivity a jejich předpokládané výsledky. Další významnou informací je využití služeb souvisejících s marketingovými aktivitami, tj. které činnosti budou zajišťovány prostřednictvím vnitřních personálních zdrojů žadatele, které budou naopak nakupovány od jiných subjektů (reklamních a P.R. agentur, tiskáren aj.). V této kapitole také popište a posuďte všechny aspekty mající vliv na to, zda se jedná o projekt zakládající veřejnou podporu dle čl.87 odst.1 Smlouvy o založení ES a své rozhodnutí zde zdůvodněte (vyhodnoťte) na základě objektivně ověřitelných informací. ~ 13 ~

15 Žadatel je odpovědný za to, že uvedené údaje jsou správné, úplné a nezkreslené. V případě neúplnosti bude studie považována za věcně nesprávnou a jako taková nevyhoví při kontrole formálních náležitostí. Je nutné vyhodnotit, zda realizace projektu současně naplňuje 4 znaky veřejné podpory neslučitelné se společným trhem: poskytování veřejných prostředků, zvýhodňování podnikání či odvětví výroby, narušení nebo hrozba narušení hospodářské soutěže, ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU. Proto je nutné posoudit zejména: zda se jedná o ekonomickou činnost tj.nabídku zboží a služeb na trhu (komerční činnost), zda jde o služby obecného hospodářského zájmu, zda existuje tržní prostředí pro dané zboží nebo službu, zda realizace projektu může ohrozit konkurenční soutěžitele (služba či zboží je nabízena v daném místě i jinými poskytovateli) a hrozí narušení hospodářské soutěže, zda existuje a je dostupná alternativní nabídka zboží nebo služby (v daném rozsahu a kvalitě) v regionu (v místě), zda se jedná o projekt místního významu (tj. zda je nabídka zaměřena na místní obyvatele) či je cílem přilákat či oslovit spotřebitele mimo dané místo podpory, a to dokonce i z jiných členských států EU, zda podporou projektu může být dotčen zahraniční soutěžitel (poskytovatel služeb či zboží). 4. Technické a technologické řešení projektu Při zpracování mějte na mysli specifika vašeho projektu, jim by měl odpovídat rozsah a podrobnost vypracování s ohledem na aktivity, které budou náplní projektu. Můžete popsat výchozí situaci a navrhované řešení. Tam, kde je to vhodné, uveďte výhody i nevýhody technického řešení a technologie, která byla vybrána, a důvody jejího preferování, materiálové a energetické toky, které plynou z této technologie, profese, které ji budou zajišťovat. I v případě, že se nejedná o investici do infrastruktury je přesto nutné se technickým řešením zabývat, jedná se např. nákup počítačových technologií a dalšího vybavení nezbytného k realizaci projektu, popis grafického řešení projektu apod. Podrobně tedy popište technické parametry jednotlivých zařízení, předpokládaná řešení, vyplývající technická rizika, údaje o životnostech jednotlivých zařízení a potřebné údržbě ~ 14 ~

16 a nákladnosti oprav, změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení apod. Tato část a její kvalita je zásadní hlavně u projektů, kde zvolená technika a technologie v té či oné fázi projektu zásadním způsobem ovlivní investiční nebo provozní finanční toky (hotovostní tok) projektu. A to ať již přímo prostřednictvím výdajů na tuto technologii či techniku nebo i prostřednictvím ostatních provozních resp. investičních výdajů. Důležité je uvést ze všech souvisejících odborných informací ty, které jsou významné pro posouzení projektu jako celku. V každém případě, pokud vycházíte z určitého dodavatelského návrhu či technické a technologické dokumentace, uveďte ji jako zdroj informací, popř. ji přiložte jako přílohu k této studii, pokud již není mezi povinnými přílohami k žádosti. Pokuste se najít odpovědi především na tyto otázky: Jaká technologie je použita v průběhu realizace projektu (v investiční fázi) a jaká technologie tvoří podstatu provozu? Jakou technologií bude projekt po skončení jeho životnosti likvidován? Jaké má ta která technologie provozní výhody a nevýhody a proč je preferována? Popis samotného výrobního a logistického(zásobovacího) procesu z technologického a technického hlediska. Jaký investiční majetek je zapotřebí v jednotlivých fázích projektu? Jak bude probíhat zásobování? Jaké profese bude vzhledem k technologiím nutné zajistit pro výstavbu, provoz i likvidaci? Jak vysoké lze odhadovat investiční náklady? Jaká je fyzická životnost projektu, resp. pořizovaných investic? Kdy bude fakticky nutná reinvestice z technického hlediska? Kdy začne vlivem opotřebení majetku narůstat provozní náročnost a v jaké míře? Technická a technologická řešení se samozřejmě netýkají pouze samotné výroby, resp. poskytování služeb projektu, ale jeho samotné výstavby a likvidace, logistických procesů, použité IS/IT apod. 5. Potřeba zajištění oběžného majetku a investic (dlouhodobého majetku) Co potřebuji pořídit pro bezchybnou realizaci projektu jestliže znám technické řešení? Jaký majetek, v jakém množství, v jakém období? Bude předmětem krátkodobé spotřeby (např. materiál, zboží tj. zásoby) nebo dlouhodobé spotřeby (investiční majetek)? Cílem je vymezení struktury dlouhodobého majetku a určení výše investičních nákladů. V této kapitole zvažte, zda činnosti realizované v průběhu projektu jsou více či méně náročné na zajištění oběžného majetku, neboť tato skutečnost se zásadně promítne do rozsahu a podrobnosti kapitoly. Např. jednorázové pořízení zařízení střední školy pro zavedení nových vzdělávacích programů si vyžádá jednodušší plánování v této části studie, než modernizace přestupního terminálu pro veřejnou dopravu. V kapitole naplánujte ~ 15 ~

17 vymezení struktury dlouhodobého majetku, výši investičních nákladů, problematiku servisních podmínek. Naplánujte strukturu a velikost oběžného majetku, tj. druhy materiálu, zboží, zda je bude nutné skladovat a v jakých objemech, také vzniklé pohledávky resp. krátkodobé závazky, potřebu hotovostních prostředků nutných pro plynulý a ekonomický chod projektu. Není možné opominout logistické, dodavatelsko odběratelské a právní řešení nákupu veškerého zmíněného majetku. Výstupem této části studie by měly být přinejmenším následující informace: A) pro zajištění investičního majetku: Jaké položky obsahuje seznam nutných investic? V jakém roce života projektu bude příslušný investiční majetek pořizován a příp. opravován či znovu pořizován? B) pro zajištění oběžného majetku: Jaké druhy materiálu, nedokončené výroby, výrobků a zboží budou v různých fázích projektu skladovány a v jakém množství? Jak bude probíhat samotný koloběh zásob? objednávka materiálu dodávka zaskladnění skladování vyskladnění spotřeba zaskladnění výrobků prodej vyskladnění a fakturace pohledávka inkaso objednávka Jak vysoké zásoby bude celkem potřeba udržovat? C) pro oba typy majetku Jakým způsobem bude majetek pořizován, eventuelně od koho a za jakých obchodních podmínek (zejména cenových)? Vzniknou provozem projektu nějaké pohledávky a v jaké výši? Jak vysoké vzniknou závazky vůči dodavatelům? Bude nutné pojištění jednotlivých druhů majetku a proti čemu? Vhodným výstupem jsou také přehledné tabulky s jednotlivými položkami s uvedením množství, období, způsobu pořízení a ceny pořízení. Tyto údaje by měly být odhadem budoucích záznamů v rámci účetnictví projektu. 6. Finanční plán Vypracujte podrobný finanční výhled (plán) na dobu realizace projektu (investiční fáze) a dále na dobu udržitelnosti (min.5 let od finančního ukončení projektu-provozní fáze). Jedná se o souhrnné finanční zohlednění předchozích bodů v následujícím členění : ~ 16 ~

18 popis a přehled nákladů a výnosů v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) a na dobu sledování udržitelnosti (min.5 let od finančního ukončení projektuprovozní fáze) plánované stavy majetku a zajištění zdrojů popis a přehled výdajů a příjmů (cash-flow) ve všech fázích projektu 6.1. Plán průběhu nákladů a výnosů V rámci plánování nákladů a výnosů vyčíslete jednotlivé druhy nákladových položek pro jednotlivá plánovaná období - roky a také jejich rozdíl, kterým je hospodářský výsledek projektu. Hospodářský výsledek rozdíl celkových výnosů projektu a celkových nákladů na projekt může být pak účetně členěn stejně jako náklady a výnosy na druhové položky připadající provozní, finanční či mimořádné činnosti. U nákladů je třeba uvést obsahový popis každé položky s detailním uvedením toho, co je nakupováno a za jaké ceny. U výnosů postupujte obdobně. Přehled výsledných tabulkových částí: Průběh nákladů v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) v druhovém členění Průběh výnosů v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) v druhovém členění Průběh nákladů v druhovém členění na dobu sledování udržitelnosti (min.5 let od finančního ukončení projektu-provozní fáze) Průběh výnosů v druhovém členění na dobu sledování udržitelnosti (min.5 let od finančního ukončení projektu - provozní fáze) 6.2. Plánované stavy majetku a zdrojů krytí V případě plánované bilance projektu navrhněte výši a strukturu potřebného majetku využívaného k realizaci projektu aktiv (s podrobným položkovým rozpisem) a také odpovídající výši a strukturu jemu odpovídajících pasiv. Je třeba uvést popis jednotlivých zdrojů financování s nimiž je počítáno ve finančním plánu, včetně bližších informací o každém z nich. Aktiva projektu jakýkoli hmotný, finanční či nehmotný majetek, jehož prostřednictvím je projekt realizován. Příkladem mohou být stálá aktiva jako například budovy, stroje, software, hardware, licence, ochranné známky či aktiva oběžná, mezi která naopak patří peněžní prostředky, pohledávky či zásoby. Pasiva projektu jakýkoli vlastní, cizí, dlouhodobý či krátkodobý zdroj, z nějž je majetek kryt. Příkladem takovýchto zdrojů může být zisk generovaný projektem, bankovní a jiné úvěry, závazky z obchodních styků či dotace nebo vklad vlastníka (vlastní zdroje). ~ 17 ~

19 Přehled výsledných tabulkových částí: Stavy aktiv na konci jednotlivých období v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) Stavy pasiv na konci jednotlivých období v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) Stavy aktiv na konci jednotlivých období v době sledování udržitelnosti po finančním ukončení projektu (v provozní fázi) Stavy pasiv na konci jednotlivých období v době sledování udržitelnosti po finančním ukončení projektu (v provozní fázi) 6.3. Plán průběhu cash flow (příjmů a výdajů ) - hotovostní tok Hotovostní tok (Cash Flow) příjmy či výdaje peněžních prostředků ve finančním vyjádření Příjem kladný tok peněz, doprovázen zvýšením stavu peněžních prostředků v pokladně nebo na některém z účtů. Výdaj záporný tok peněz, doprovázen snížením stavu peněžních prostředků v pokladně nebo na některém z účtů. Čistým hotovostním tokem (Net Cash Flow) se má pak namysli rozdíl kladných a záporných hotovostních toků, tedy rozdíl příjmů a výdajů, včetně kumulovaného CF na konci uvažovaného období. Tato část bude také obsahovat slovní popis udržitelnosti projektu ve všech fázích projektu na základě průběhu plánu hotovostního toku, tj z jakých zdrojů budou kryty provozní náklady u projektů, které negenerují příjmy. Vyhodnoťte finanční a také institucionální udržitelnost (jaký subjekt bude udržovat výstupy projektu). V případě trvalé ztrátovosti projektu, který však chcete realizovat například z důvodu jeho celkové společenské potřebnosti, je třeba najít obvykle dlouhodobý zdroj krytí těchto záporných čistých cash flow. Takovýmto zdrojem může být například rozpočet dané obce či svazku obcí. Přehled výsledných tabulkových částí: Průběh příjmů a výdajů v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) Průběh příjmů a výdajů v době sledování udržitelnosti (min. 5 let po finančním ukončení projektu - v provozní fázi) např. v této podobě (a následně pro kumulované CF postupujte variantně ) Období Příjmy Výdaje Rozdíl tedy čisté CF v jednotlivých letech 1 ~ 18 ~

20 n 7. Popis očekávaného společenského (socioekonomického) přínosu projektu V této části studie byste měli najít odpověď na otázku co komu realizace projektu přináší a a co komu bere tj. zajímají nás i ostatní subjekty, zajímají nás přínosy nejen pro investora, ale i ve vztahu ke všem cílovým skupinám. Popište přínos pro žadatele, cílové skupiny, obec, region, stát. Jaký vliv bude mít projekt a jeho výstupy na kvalitu a rozsah služeb apod. ~ 19 ~

21 definování všech beneficientů s pravděpodobným významným dopadem,tj souhrn subjektů, jejichž náklady a přínosy budou do analýzy zahrnuty,jednak ty na které dopad z projektu působí pozitivně,resp.mají z něj přínos(benefit)a také ty na které působí negativně,resp.realizace projektu pro ně představuje újmu(cost) určení všech nákladů a přínosů včetně neocenitelných, 8. Řízení rizik Riziko lze definovat jako součin pravděpodobnosti výskytu určitého nebezpečí a dopadu škod, k nimž díky němu může dojít. Proč je tak důležité řízení rizik? Protože riziko může významně ovlivnit očekávané výsledky projektu. Řízení rizik je soustavná systematická činnost, která má za úkol včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat veškerá rizika (provozní, finanční, právní a jiná) vznikající v souvislosti s realizací projektu. Součástí procesu řízení rizik je analýza rizik vztahujících se k projektu, tak aby byla rizika včas rozpoznána, vyhledávána, vyhodnocována a dále minimalizovány jejich nežádoucí dopady. Základní náplní analýzy je identifikace faktorů, které jsou příčinou či zdrojem rizika. Předmětem posouzení rizikového faktoru je intenzita negativního vlivu (dopad) a pravděpodobnost výskytu takové situace. Identifikujte všechna možná rizika, která mohou ohrozit realizaci a udržitelnost projektu a uveďte pravděpodobnost jejich výskytu a míru negativního dopadu. Jestliže má daný faktor zásadní vliv na výsledek projektu a zároveň je velmi pravděpodobný jeho výskyt, je třeba se jím dále detailně zabývat. Zjistit pravděpodobnosti jednotlivých možných stavů a průběhů zkoumaných vstupních veličin je zřejmě ještě obtížnější a v některých případech se neobejdete bez expertních posudků a posouzení. Příkladem typického zásadního faktoru rizika v praxi podnikatelských, ale i některých municipálních projektů může být poptávka po poskytované službě či statku. Představu o její velikosti a možných výkyvech vám může pomoci vylepšit zpracování analýzy poptávky a celkové tržní analýzy. Např. rizika plynoucí z možných dopadů na životní prostředí by měla pomoci odhalit EIA, podobná provázanost se všemi použitými dílčími expertízami je nezbytnou součástí práce na studii. Výsledkem analýzy rizik musí být uvedený seznam všech doposud rozpoznaných významných rizik projektu. Jestliže byla identifikována a posouzena rizika projektu, je smyslem řízení rizika zvolení taktiky a nástrojů, které napomáhají k odstranění, zmírnění nebo předcházení rizik a tak je zvýšena pravděpodobnost úspěchu realizace projektu a minimalizována hrozící nebezpečí problémového průběhu. V rámci řízení rizika v této přípravné fázi projektu by mělo být provedeno zhodnocení, jak veliké je celkové riziko projektu, zda je vzhledem k němu projekt pro investora ještě přijatelný a zejména, jaká opatření je možné pro snížení rizikovosti přijmout, eventuelně, jak lze řešit negativní následky případných negativních vývojů. Vzhledem k tomu, že v průběhu realizace projektu jsou rizikové faktory obvykle odlišné od rizik v období po finančním ukončení projektu (v době sledování udržitelnosti projektu), oddělte tyto fáze také při zpracování této kapitoly. 9. Podrobné závěrečné hodnocení projektu ~ 20 ~

22 Komplexní a propracovaný závěr, který zahrnuje výsledné posouzení projektu ze všech uvažovaných hledisek a vyjádření k realizovatelnosti projektu, případně uveďte podmínky tohoto výroku (dle výsledku analýzy rizik). V případě variantního zpracování projektu je třeba učinit tento závěr pro každou variantu zvlášť. Při zpracování studie může nastat i případ, že povaha významných proměnných, které ovlivňují realizovatelnost projektu, a které nemůže žadatel přímo ovlivnit, bude v budoucnu ovlivňovat celkové řízení, velikost, hotovostní toky a další významné faktory projektu zpracovávané v rámci studie. Příkladem takové proměnné může být předpokládaná velikost poptávky po dané službě kterou hodlá žadatel poskytovat, ať již na komerční či nekomerční bázi. Jeví-li se nám odhad tohoto předpokladu nespolehlivým (vysoce variabilním) a zároveň víme, že budeme projekt řídit v reakci na jeho různé hodnoty různým způsobem, je vhodné aby byl projekt zpracováván variantně. V takovém případě je vhodné, uvést jakým způsobem jsou jednotlivé varianty od sebe odlišeny, aby bylo možné je přehledně identifikovat. Je třeba popsat na základě které konsistentní varianty jsou spočteny výsledné hodnotící (kriteriální) ukazatele (pokud jsou předmětem studie) uvedené v této kapitole. Je možno uvádět variantní řešení pouze jako alternativy v rámci jednotlivých řešených tématických okruhů bez vzájemné vazby napříč těmito okruhy. V tom případě musíte předpokládat jedno optimální řešení, které je v rámci každého problému označeno a jeho důsledky jsou promítány následně do finálních hotovostních toků. Současně si nesmí odporovat s ostatními plánovanými verzemi řešení ostatních okruhů. Zbylé varianty řešení hrají pak úlohu buďto zdůvodněně zamítnutých řešení, a nebo řešení alternativních k preferované variantě. Hrají tedy roli určitých náhradníků, které lze využít v případě, že preferovaná varianta zohledněná v celkovém plánu projektu nebude z předem neznámých důvodů realizovatelná. 10. Seznam příloh Přikládáte-li přílohy, napište zde jejich výčet. 4. Osnova ekonomického hodnocení projektu TYP C Rozsah zpracování jednotlivých kapitol může být u jednotlivých projektů velmi rozdílný v závislosti na aktivitách projektu.činnosti uvažované v rámci projektu a jejich specifika ovlivní potřebnost některé části studie propracovat podrobněji, na žadateli či zpracovateli je, aby výsledná podoba studie měla vysokou vypovídají schopnost a umožnila co nejobjektivnější zhodnocení celého projektového záměru. 1. Obsah 2. Úvodní informace ~ 21 ~

23 3. Analýza trhu-prostředí a odhad poptávky a potřeb, marketingová strategie 4. Technické a technologické řešení projektu, odůvodnění zvolené technologie a investic plánovaných v projektu 5. Potřeba a zajištění oběžného majetku a investic(dlouhodobého majetku) 6. Finanční plán - podrobný finanční výhled (plán) na dobu realizace projektu (investiční fáze) a dále na dobu životnosti (min. 5 let provozu od finančního ukončení projektu) popis a přehled nákladů a výnosů plánované stavy majetku a zajištění zdrojů popis a přehled výdajů a příjmů (cash-flow) 7. Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu z finančního hlediska kriteriální ukazatelé propočtené z finančních toků současná hodnota (PV-Present Value) čistá současná hodnota (NPV - Net Present Value) vnitřní výnosové procento (IRR-Internal Rate on Return) doba návratnosti 8. Popis očekávaného společenského (socioekonomického) přínosu projektu v číselném nebo slovním vyjádření pro žadatele, cílové skupiny, obec, region, stát. Vliv projektu na kvalitu a rozsah služeb. 9. Řízení rizik 10. Citlivostní analýza 11. Podrobné závěrečné hodnocení projektu 12. Seznam příloh Doporučený postup zpracování pro typ osnovy C Pro kvalitní zpracování studie je nutné pracovat i s informacemi v rámci osnovy této studie nepožadovanými, jejichž výčet je uveden níže, žadatel je popíše vyčerpávajícím způsobem již ve webové aplikaci BENEFIT7: Výchozí stav před realizací projektu, odůvodnění realizace projektu (v záložce Popis projektu) Popis projektu a jeho aktivit (v záložce Aktivity projektu), etapy, časový plán jednotlivých činností, možné varianty řešení (v záložce Popis projektu a Aktivity projektu) Management projektu a řízení lidských zdrojů, podrobný popis realizačního týmu složení, úkoly při přípravě, realizaci i v době udržitelnosti projektu, zkušenosti s řízením podobně velkých projektů, (v záložce Personální zajištění projektu) Dopad projektu na horizontální témata včetně aspektu dopadu na životní prostředí, rovnost příležitostí (v záložce Environmentální kritéria a Horizontální témata) Harmonogram projektu (v záložce Aktivity projektu) 1. Obsah ~ 22 ~

24 Napište zejména informace o počtu a struktuře kapitol a o tom, na které stránce je lze nalézt. 2. Úvodní informace V rozsahu asi jedné stránky uveďte následující údaje: účel, pro který je studie zpracována a k jakému datu, identifikační údaje o zadavateli, zpracovateli studie a příslušných kontaktních osobách. Nastane-li situace, že detailní informace k některým bodům jsou součástí jiných příloh k předkládané žádosti o poskytnutí dotace (např. vztah bodu studie Technické a technologické řešení projektu a přílohy žádosti o poskytnutí dotace Dokumentace ke stavebnímu povolení), uveďte tuto skutečnost v textu. 3. Analýza trhu-prostředí, odhad poptávky a potřeb, marketingová strategie Východiskem pro Vás bude současná situace. Pro koho budete projekt realizovat? Bude zájem o tyto služby? Před otazník si sami doplňte váš projektový záměr a následně zde popište všechny odhady a doporučení týkající se potřeb budoucích uživatelů. A to i v případě, že váš projekt není komerční. Přestože trh v případě veřejných statků nevytváří přímo cenu výstupu, po každé službě či výrobku, existuje určitá poptávka, která je dána potřebami uživatelů, kteří poptávku tvoří a kteří hodlají svoje potřeby prostřednictvím dané služby či výrobku uspokojovat. Proto je třeba se i v případě veřejných statků a služeb zabývat otázkou, pro koho je služba určena, jaký problém komu řeší, v jakém rozsahu bude o tuto službu zájem a po jakou dobu, jakým způsobem zvýšit využívání služby, jak zajistit informovanost o existenci této služby apod. Analýzu můžete provést také na základě statistik, výzkumů, dotazníkových šetření apod. a měly by z ní vyplynout závěry týkající se zejména poptávky, potřeby a vlastností cílové skupiny (potenciálních zákazníků resp. uživatelů projektu a jeho výstupů). Popište také konkurenci a alternativy ve způsobu uspokojení zjištěných potřeb např. v nabídce obdobných aktivit v místě realizace projektu. V případě, že byly zpracovány analýzy strategického charakteru, je vhodné jejich výsledky zmínit právě v této části. Měli bychom zde nalézt odpovědi především na tyto zásadní otázky: Kdo je cílovým zákazníkem resp. uživatelem služeb a produktů plynoucích z projektu a jaká je potřeba, kterou by měl cílový uživatel prostřednictvím výstupů projektu uspokojovat? Jak vysokou poptávku lze očekávat? Jaké jsou alternativní dostupné způsoby, kterými může cílový uživatel své potřeby realizovat, tj. existuje dostatečná nabídka? ~ 23 ~

25 Následně popište marketingovou strategii, tedy poslání projektu vzhledem k budoucím uživatelům a cíl jakého má být dosaženo. Důležité je vysvětlit zvolený postup, jakým má být cíl dosažen, jak dojde k jeho naplnění. Tam, kde je to vhodné můžete využít marketingový mix jako vymezení významných marketingových problémů pomocí 4 P: Produkt (výsledný výrobek nebo služba) popis produktů a služeb, které budou v souvislosti s projektem poskytovány a upřesnění potřeb, jejichž uspokojení má ten který produkt sloužit. Price (Cena a cenová politika) rozhodnutí, za jaké ceny budou jednotlivé výrobky a služby poskytovány resp. jejich soubory? Jaké budou uplatněny případné množstevní slevy, příslušné splatnosti a jiné platební a obchodní podmínky? Promotion (Propagace komunikační mix) podrobný popis veškerých komunikačních kanálů, které boudou v rámci jednotlivých etap projektu využívány. Využijete např. reklamu ( rozhlasovou a televizní reklamu, využití plakátů, billboardů, bigboardů, vkládané reklamy, adresný a neadresný mailing apod.), public relations (P.R.)?. Place jedná se o popis distribučních cest, kterými se dostávají produkty a služby od poskytovatele ke spotřebiteli. Zde popište významná specifika projektu, jakož i náklady na jednotlivé marketingové aktivity a jejich předpokládané výsledky. Další významnou informací je využití služeb souvisejících s marketingovými aktivitami, tj. které činnosti budou zajišťovány prostřednictvím vnitřních personálních zdrojů žadatele, které budou naopak nakupovány od jiných subjektů (reklamních a P.R. agentur, tiskáren aj.). V této kapitole také popište a posuďte všechny aspekty mající vliv na to, zda se jedná o projekt zakládající veřejnou podporu dle čl.87 odst.1 Smlouvy o založení ES a své rozhodnutí zde zdůvodněte (vyhodnoťte) na základě objektivně ověřitelných informací. Žadatel odpovědný za to, že uvedené údaje jsou správné, úplné a nezkreslené. V případě neúplnosti bude studie považována za věcně nesprávnou a jako taková nevyhoví při kontrole formálních náležitostí. Je nutné vyhodnotit, zda realizace projektu současně naplňuje 4 znaky veřejné podpory neslučitelné se společným trhem: poskytování veřejných prostředků, zvýhodňování podnikání či odvětví výroby, narušení nebo hrozba narušení hospodářské soutěže, ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU. Proto je nutné posoudit zejména: ~ 24 ~

26 zda se jedná o ekonomickou činnost tj.nabídku zboží a služeb na trhu ( komerční činnost), zda jde o služby obecného hospodářského zájmu, zda existuje tržní prostředí pro dané zboží nebo službu, zda realizace projektu může ohrozit konkurenční soutěžitele (služba či zboží je nabízena v daném místě i jinými poskytovateli) a hrozí narušení hospodářské soutěže, zda existuje a je dostupná alternativní nabídka zboží nebo služby (v daném rozsahu a kvalitě) v regionu (v místě), zda se jedná o projekt místního významu (tj. zda je nabídka zaměřena na místní obyvatele) či je cílem přilákat či oslovit spotřebitele mimo dané místo podpory, a to dokonce i z jiných členských států EU, zda podporou projektu může být dotčen zahraniční soutěžitel (poskytovatel služeb či zboží). 4. Technické a technologické řešení projektu Při zpracování mějte na mysli specifika vašeho projektu, jim by měl odpovídat rozsah a podrobnost vypracování s ohledem na aktivity, které budou náplní projektu. Můžete popsat výchozí situaci a navrhované řešení.tam, kde je to vhodné, uveďte výhody i nevýhody technického řešení a technologie, která byla vybrána, a důvody jejího preferování, materiálové a energetické toky, které plynou z této technologie, profese, které ji budou zajišťovat. I v případě, že se nejedná o investici do infrastruktury je přesto třeba se technickým řešením zabývat, jedná se např. nákup počítačových technologií a dalšího vybavení nezbytného k realizaci projektu, popis grafického řešení projektu apod.podrobně tedy popište technické parametry jednotlivých zařízení, předpokládaná řešení, vyplývající technická rizika, údaje o životnostech jednotlivých zařízení a potřebné údržbě a nákladnosti oprav, změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení apod. Tato část a její kvalita je zásadní hlavně u projektů, kde zvolená technika a technologie v té či oné fázi projektu zásadním způsobem ovlivní investiční nebo provozní finanční toky (hotovostní tok) projektu. A to ať již přímo prostřednictvím výdajů na tuto technologii či techniku nebo i prostřednictvím ostatních provozních resp. investičních výdajů. Důležité je uvést ze všech souvisejících odborných informací ty, které jsou významné pro posouzení projektu jako celku. V každém případě, pokud vycházíte z určitého dodavatelského návrhu či technické a technologické dokumentace, uveďte ji jako zdroj informací, popř. ji přiložte jako přílohu k této studii, pokud již není mezi povinnými přílohami k žádosti. Pokuste se najít odpovědi především na tyto otázky: Jaká technologie je použita v průběhu realizace projektu (v investiční fázi) a jaká technologie tvoří podstatu provozu? Jakou technologií bude projekt po skončení jeho životnosti likvidován? Jaké má ta která technologie provozní výhody a nevýhody a proč je preferována? ~ 25 ~

27 Popis samotného výrobního a logistického (zásobovacího) procesu z technologického a technického hlediska. Jaký investiční majetek je zapotřebí v jednotlivých fázích projektu? Jak bude probíhat zásobování? Jaké profese bude vzhledem k technologiím nutné zajistit pro výstavbu, provoz i likvidaci? Jak vysoké lze odhadovat investiční náklady? Jaká je fyzická životnost projektu, resp. pořizovaných investic? Kdy bude fakticky nutná reinvestice z technického hlediska? Kdy začne vlivem opotřebení majetku narůstat provozní náročnost a v jaké míře? Technická a technologická řešení se samozřejmě netýkají pouze samotné výroby, resp. poskytování služeb projektu, ale jeho samotné výstavby a likvidace, logistických procesů, použité IS/IT apod. 5. Potřeba zajištění oběžného majetku a investic(dlouhodobého majetku) Co potřebuji pořídit pro bezchybnou realizaci projektu jestliže znám technické řešení? Jaký majetek, v jakém množství, v jakém období? Bude předmětem krátkodobé spotřeby (např. materiál, zboží tj. zásoby) nebo dlouhodobé spotřeby (investiční majetek)? Cílem je vymezení struktury dlouhodobého majetku a určení výše investičních nákladů. V této kapitole zvažte, zda činnosti realizované v průběhu projektu jsou více či méně náročné na zajištění oběžného majetku, neboť tato skutečnost se zásadně promítne do rozsahu a podrobnosti kapitoly. Např. jednorázové pořízení zařízení střední školy pro zavedení nových vzdělávacích programů si vyžádá jednodušší plánování v této části studie, než modernizace přestupního terminálu pro veřejnou dopravu. V kapitole naplánujte vymezení struktury dlouhodobého majetku, výši investičních nákladů, problematiku servisních podmínek. Naplánujte strukturu a velikost oběžného majetku, tj. druhy materiálu, zboží, zda je bude nutné skladovat a v jakých objemech, také vzniklé pohledávky resp. krátkodobé závazky, potřebu hotovostních prostředků nutných pro plynulý a ekonomický chod projektu. Není možné opominout logistické, dodavatelsko odběratelské a právní řešení nákupu veškerého zmíněného majetku. Výstupem této části studie by měly být přinejmenším následující informace. Pokuste se nalézt odpovědi na tyto otázky: A) pro zajištění investičního majetku: Jaké položky obsahuje seznam nutných investic? V jakém roce života projektu bude investiční majetek pořizován a příp. opravován či znovu pořizován? B) pro zajištění oběžného majetku: ~ 26 ~

28 Jaké druhy materiálu, nedokončené výroby, výrobků a zboží budou v různých fázích projektu skladovány a v jakém množství? Jak bude probíhat samotný koloběh zásob? objednávka materiálu dodávka zaskladnění skladování vyskladnění spotřeba zaskladnění výrobků prodej vyskladnění a fakturace pohledávka inkaso objednávka Jak vysoké zásoby bude celkem potřeba udržovat? C) pro oba typy majetku Jakým způsobem bude majetek pořizován, eventuelně od koho a za jakých obchodních podmínek zejména cenových? Vzniknou provozem projektu nějaké pohledávky a v jaké výši? Jak vysoké vzniknou závazky vůči dodavatelům? Bude nutné pojištění jednotlivých druhů majetku a proti čemu? Vhodným výstupem jsou také přehledné tabulky s jednotlivými položkami, s uvedením množství, období, způsobu pořízení a ceny pořízení. Tyto údaje by měly být odhadem budoucích záznamů v rámci účetnictví projektu. 6. Finanční plán Vypracujte podrobný finanční výhled (plán) na dobu realizace projektu (investiční fáze) a dále na dobu životnosti (min.5 let od finančního ukončení projektu-provozní fáze).jedná se o souhrnné finanční zohlednění předchozích bodů v následujícím členění: popis a přehled nákladů a výnosů v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) a na dobu životnosti (min.5 let od finančního ukončení projektu -provozní fáze) plánované stavy majetku a zajištění zdrojů popis a přehled výdajů a příjmů (cash-flow) ve všech fázích projektu 6.1. Plán průběhu nákladů a výnosů V rámci plánování nákladů a výnosů vyčíslete jednotlivé druhy nákladových položek pro jednotlivá plánovaná období - roky a také jejich rozdíl, kterým je hospodářský výsledek projektu. Hospodářský výsledek rozdíl celkových výnosů projektu a celkových nákladů na projekt může být pak účetně členěn stejně jako náklady a výnosy na druhové položky připadající provozní, finanční či mimořádné činnosti. U nákladů je třeba uvést obsahový popis každé položky s detailním uvedením toho, co je nakupováno a za jaké ceny. U výnosů postupujte obdobně. Přehled výsledných tabulkových částí: ~ 27 ~

29 Průběh nákladů v průběhu realizace projektu(ve fázi investiční) v druhovém členění Průběh výnosů v průběhu realizace projektu(ve fázi investiční) v druhovém členění Průběh nákladů v druhovém členění na dobu životnosti (min. 5 let od finančního ukončení projektu-provozní fáze) Průběh výnosů v druhovém členění na dobu životnosti (min. 5 let od finančního ukončení projektu-provozní fáze) 6.2. Plánované stavy majetku a zdrojů krytí V případě plánované bilance projektu navrhněte výši a strukturu potřebného majetku využívaného k realizaci projektu aktiv (s podrobným položkovým rozpisem) a také odpovídající výši a strukturu jemu odpovídajících pasiv. Je třeba uvést popis jednotlivých zdrojů financování s nimiž je počítáno ve finančním plánu,včetně bližších informací o každém z nich. Aktiva projektu jakýkoli hmotný, finanční či nehmotný majetek, jehož prostřednictvím je projekt realizován. Příkladem mohou být stálá aktiva jako například budovy, stroje, software, hardware, licence, ochranné známky či aktiva oběžná, mezi která naopak patří peněžní prostředky, pohledávky či zásoby. Pasiva projektu jakýkoli vlastní, cizí, dlouhodobý či krátkodobý zdroj, z nějž je majetek kryt. Příkladem takovýchto zdrojů může být zisk generovaný projektem, bankovní a jiné úvěry, závazky z obchodních styků či dotace nebo vklad vlastníka(vlastní zdroje). Přehled výsledných tabulkových částí: Stavy aktiv na konci jednotlivých období v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) Stavy pasiv na konci jednotlivých období v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) Stavy aktiv na konci jednotlivých období v době sledování udržitelnosti po finančním ukončení projektu (v provozní fázi) Stavy pasiv na konci jednotlivých období v době sledování udržitelnosti po finančním ukončení projektu (v provozní fázi) 6.3. Plán průběhu cash flow (příjmů a výdajů)-hotovostní tok Hotovostní tok (Cash Flow) příjmy či výdaje peněžních prostředků ve finančním vyjádření Příjem kladný tok peněz, doprovázen zvýšením stavu peněžních prostředků v pokladně nebo na některém z účtů. Výdaj záporný tok peněz, doprovázen snížením stavu peněžních prostředků v pokladně nebo na některém z účtů. ~ 28 ~

30 Čistým hotovostním tokem (Net Cash Flow) se má pak namysli rozdíl kladných a záporných hotovostních toků, tedy rozdíl příjmů a výdajů, včetně kumulovaného CF na konci uvažované životnosti Tato část bude také obsahovat slovní popis udržitelnosti projektu ve všech fázích projektu na základě průběhu plánu hotovostního toku, tj. z jakých zdrojů budou kryty provozní náklady u projektů, které negenerují příjmy. Vyhodnoťte finanční udržitelnost projektu a také institucionální (jaký subjekt bude udržovat výstupy projektu). V případě trvalé ztrátovosti projektu, který však chcete realizovat například z důvodu jeho celkové společenské potřebnosti, je třeba najít obvykle dlouhodobý zdroj krytí těchto záporných čistých cash flow. Takovýmto zdrojem může být například rozpočet dané obce či svazku obcí. Přehled výsledných tabulkových částí: Průběh příjmů a výdajů v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) Průběh příjmů a výdajů v době životnosti (min. 5 let po finančním ukončení projektu-v provozní fázi) např. v této podobě (a následně pro kumulované CF postupujte variantně) Období Příjmy Výdaje Rozdíl tedy čisté CF v jednotlivých letech ~ 29 ~

31 n 7. Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu Při zpracování neuvažujte inflaci a diskontní sazbu použijte ve výši 5% (je to tzv. alternativní náklad kapitálu, neboli cena ušlé příležitosti. Jednoduše řečeno je to výnos v procentech, který byste obdrželi, pokud by jste zamýšlenou částku investovali do jiného stejně rizikového projektu. V této části propočítejte a vyhodnoťte projekt pomocí kriteriálních ukazatelů kalkulovaných z finančních toků (resp. nákladů, výnosů) NPV, IRR, Doba návratnosti. Jejich konstrukce je orientována na co nejlepší zobrazení rentability projektu. Smyslem této kapitoly je vynést soud o finanční bonitě a udržitelnosti projektu, tedy efektivnosti z finančního hlediska. Současná hodnota (PV - Present Value) - je součet všech budoucích toků (cash flow) plynoucích z investice převedených na jejich současnou hodnotu. Převod na současnou hodnotu se provádí takzvaným diskontováním budoucích toků. Kde: PVt je současná hodnota všech hotovostních toků vyplývajících z projektu od období 1 až do období n, r je diskontní sazba, ~ 30 ~

32 t je symbol konkrétního období, n je poslední hodnocené období (období konce životnosti projektu). Čistá současná hodnota (NPV - Net Preset Value) je součet současné hodnoty budoucích hotovostních toků plynoucích z investice a hotovostního toku v nultém roce (investičních výdajů). Kde: NPV je čistá současná hodnota investice, CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t, r je diskontní sazba, t je období (rok) od 0 do n. Vnitřní výnosové procento (IRR - Internal Rate on Return) - je taková výše diskontní sazby, při níž bude čistá současná hodnota (NPV) toků plynoucích z investice rovna nule. Kde: IRR je vnitřní výnosové procento, CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t, r je diskontní sazba, t je období (rok) od 0 do n. Doba návratnosti (DN) - je počet let, které jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované prognózované hotovostní toky vyrovnaly počáteční investici. ~ 31 ~

33 8. Popis očekávaného společenského (socioekonomického) přínosu Popište očekávané přínosy v číselném nebo slovním vyjádření a to pro žadatele, cílové skupiny, obec, region, stát. V této části studie bychom měli dostat odpověď na otázku co komu realizace projektu přináší a co komu bere tj. zajímají nás i ostatní subjekty, zajímají nás přínosy nejen pro investora, ale i ve vztahu ke všem cílovým skupinám. Jaký vliv bude mít projekt a jeho výstupy na kvalitu a rozsah služeb apod. Vymezte všechny beneficienty (příjemce) s pravděpodobným významným dopadem tj.subjekty, jejichž náklady a přínosy budete zkoumat a popisovat. Jedná se o ty, na které dopad z projektu působí pozitivně, resp. mají z něj přínos (benefit) a také ty, na které působí negativně, resp. realizace projektu pro ně představuje újmy - náklady (costs). Všechny náklady a přínosy jednotlivým beneficientům popište. 9. Řízení rizik Riziko lze definovat jako součin pravděpodobnosti výskytu určitého nebezpečí a dopadu škod, k nimž díky němu může dojít. Proč je tak důležité řízení rizik? Protože riziko může významně ovlivnit očekávané výsledky projektu. Řízení rizik je soustavná systematická činnost, která má za úkol včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat veškerá rizika (provozní, finanční, právní a jiná) vznikající v souvislosti s realizací projektu. Součástí procesu řízení rizik je analýza rizik vztahujících se k projektu, tak aby byla rizika včas rozpoznána, vyhledávána, vyhodnocována a dále minimalizovány jejich nežádoucí dopady. Základní náplní analýzy je identifikace faktorů, které jsou příčinou či zdrojem rizika. Předmětem posouzení rizikového faktoru je intenzita negativního vlivu (dopad) a pravděpodobnost výskytu takové situace. Identifikujte všechna možná rizika, která mohou ohrozit realizaci a udržitelnost projektu a uveďte pravděpodobnost jejich výskytu a míru negativního dopadu. Jestliže má daný faktor zásadní vliv na výsledek projektu a zároveň je velmi pravděpodobný jeho výskyt, je třeba se jím dále detailně zabývat. Zjistit pravděpodobnosti jednotlivých možných stavů a průběhů zkoumaných vstupních veličin je zřejmě ještě obtížnější a v některých případech se neobejdete bez expertních posudků a posouzení. Příkladem typického zásadního faktoru rizika v praxi podnikatelských, ale i některých municipálních projektů může být poptávka po poskytované službě či statku. Představu o její velikosti a možných výkyvech vám může pomoci vylepšit zpracování analýzy poptávky a celkové tržní analýzy. Například rizika plynoucí z možných dopadů na životní prostředí by měla pomoci odhalit EIA, podobná provázanost se všemi použitými dílčími expertízami je nezbytnou součástí práce na studii. Výsledkem analýzy rizik musí být uvedený seznam všech doposud rozpoznaných významných rizik projektu. Jestliže byla identifikována a posouzena rizika projektu, je smyslem řízení rizika zvolení taktiky a nástrojů, které napomáhají k odstranění, zmírnění nebo předcházení rizik a tak je zvýšena pravděpodobnost úspěchu realizace projektu a minimalizována hrozící ~ 32 ~

34 nebezpečí problémového průběhu. V rámci řízení rizika v této přípravné fázi projektu by mělo být provedeno zhodnocení, jak veliké je celkové riziko projektu, zda je vzhledem k němu projekt pro investora ještě přijatelný a zejména, jaká opatření je možné pro snížení rizikovosti přijmout, eventuelně, jak lze řešit negativní následky případných negativních vývojů. Vzhledem k tomu, že v průběhu realizace projektu jsou rizikové faktory obvykle odlišné od rizik v období po finančním ukončení projektu (v době sledování udržitelnosti projektu), oddělte tyto fáze také při zpracování této kapitoly. 10. Citlivostní analýza Analýza citlivosti je postup, který zkoumá proměnlivé a nejisté předpoklady investičního záměru a zejména pak vliv jejich změn na určitý výsledný ukazatel. V uvedeném příkladě o vliv na rozhodující (kriteriální) ukazatel (NPV). Smysl je v tom, že nutí zpracovatele projektu identifikovat zásadní předpoklady a proměnné, ukazuje, kde by byla případně dodatečná (upřesňující) informace nejužitečnější a pomáhá odhalit spolehlivost prognózy.označte faktory,na které jsou ukazatele necitlivější. Postup analýzy může probíhat následovně: Vyjádření všech zásadních předpokladů obsažených v prognóze hotovostního toku pro všechny roky. Postupně každý z těchto předpokladů změníme o 1% a pro každou tuto změnu zvlášť spočítáme znovu hodnotu rozhodujícího (kriteriálního) ukazatele. Pro každý takto měněný předpoklad nyní spočítáme procentní změnu výsledného kriteriálního ukazatele. (pozor! Jedná-li se o ukazatel uváděný v procentech např. IRR, pak počítáme procento z procentního vyjádření). procentní změna ukazatele = (hodnota ukazatele po změně předpokladu hodnota před změnou) / hodnota ukazatele před změnou předpokladu Příklad č. 11 Výpočet procentní změny kritéria v rámci citlivostní analýzy Jestliže se zvýší poptávka po službách informačního centra v obci o 1%, zvýší se NPV ekonomických toků projektu z původních Kč na Kč. ~ 33 ~

35 Výsledek znamená, že změní-li se předpoklad poptávky o 1% změní se hodnota kritéria o 4%. Z toho lze usuzovat, že právě odhadu poptávky bychom měli v analýze věnovat maximální pozornost, neboť právě na jeho změnu jsou výsledky projektu velmi citlivé. Obecně lze doporučit věnování největší pozornosti těm předpokladům, jejichž změna vyvolá největší reakci výsledných ukazatelů, ať již jakýmkoli směrem 1. Omezený počet takto významných předpokladů je vhodné ještě jednou v této fázi ověřit. To vše ještě před tím, než budeme interpretovat výsledky analýzy a rozhodovat o smysluplnosti investice. 11. Podrobné závěrečné hodnocení projektu uvažovaných hledisek a vyjádření k realizovatelnosti a finanční rentabilitě projektu, zhodnocení a okomentování kriteriálních ukazatelů. Napište jednoznačné vyjádření, zda je projekt realizovatelný či nikoli, případně uveďte podmínky tohoto výroku (dle výsledku analýzy rizik). V případě variantního zpracování projektu je třeba učinit tento závěr pro každou variantu zvlášť. Při zpracování studie může nastat i případ, že povaha významných proměnných, které ovlivňují realizovatelnost projektu, a které nemůže žadatel přímo ovlivnit, bude v budoucnu ovlivňovat celkové řízení, velikost, hotovostní toky a další významné faktory projektu zpracovávané v rámci studie. Příkladem takové proměnné může být předpokládaná velikost poptávky po dané službě kterou hodlá žadatel poskytovat, ať již na komerční či nekomerční bázi. Jeví-li se nám odhad tohoto předpokladu nespolehlivým (vysoce variabilním) a zároveň víme, že budeme projekt řídit v reakci na jeho různé hodnoty různým způsobem, je vhodné aby byl projekt zpracováván variantně. V takovém případě je vhodné, uvést jakým způsobem jsou jednotlivé varianty od sebe odlišeny, aby bylo možné je přehledně identifikovat. Je třeba popsat na základě které konsistentní varianty jsou spočteny výsledné hodnotící (kriteriální) ukazatele (pokud jsou předmětem studie) uvedené v této kapitole. Je možno uvádět variantní řešení pouze jako alternativy v rámci jednotlivých řešených tématických okruhů bez vzájemné vazby napříč těmito okruhy. V tom případě musíte předpokládat jedno optimální řešení, které je v rámci každého problému označeno a jeho důsledky jsou promítány následně do finálních 1 Zvýšení hodnoty předpokladu o 1% může vyvolat naopak snížení hodnoty kritéria o x%. Dopad na kritérium je tedy tím větší, čím větší je absolutní hodnota jeho změny. Např. čím větší je NPV. Je-li tedy změna NPV vyvolaná předpokladem A rovna -4% a změna vyvolaná předpokladem B je 0,2%, pak předpoklad A je jednoznačně významnější. ~ 34 ~

36 hotovostních toků. Současně si nesmí odporovat s ostatními plánovanými verzemi řešení ostatních okruhů. Zbylé varianty řešení hrají pak úlohu buďto zdůvodněně zamítnutých řešení, a nebo řešení alternativních k preferované variantě. Hrají tedy roli určitých náhradníků, které lze využít v případě, že preferovaná varianta zohledněná v celkovém plánu projektu nebude z předem neznámých důvodů realizovatelná. 12. Seznam příloh Přikládáte-li přílohy, napište zde jejich výčet. 5. Osnova ekonomického hodnocení projektu TYP D Rozsah zpracování jednotlivých kapitol může být u jednotlivých projektů velmi rozdílný v závislosti na aktivitách projektu.činnosti uvažované v rámci projektu a jejich specifika ovlivní potřebnost některé části studie propracovat podrobněji,na žadateli či zpracovateli je,aby výsledná podoba studie měla vysokou vypovídají schopnost a umožnila co nejobjektivnější zhodnocení celého projektového záměru. 1. Obsah 2. Úvodní informace 3. Analýza trhu prostředí, odhad poptávky a potřeb, marketingová strategie 4. Technické a technologické řešení projektu, odůvodnění zvolené technologie a investic plánovaných v projektu 5. Potřeba a zajištění oběžného majetku a investic (dlouhodobého majetku) 6. Finanční plán podrobný finanční výhled (plán) na dobu realizace projektu a dále na dobu životnosti (min. 5 let provozu provozu od finančního ukončení projektu ) popis a přehled nákladů a výnosů plánované stavy majetku a zajištění zdrojů popis a přehled výdajů a příjmů (cash-flow) 7. Popis a analýza očekávaného společenského (socioekonomického) přínosu projektu v číselném a slovním vyjádření pro žadatele, cílové skupiny, obec, region, stát a dále analýza nákladů a přínosů: definování všech beneficientů s pravděpodobným významným dopadem určení všech nákladů a přínosů včetně neocenitelných převedení ocenitelných nákladů a přínosů na hotovostní tok výpočet kriteriálních ukazatelů: ekonomická současná hodnota EPV ekonomická čistá současná hodnota ENPV, ekonomické vnitřní výnosové procento ERR ) 8. Řízení rizik 9. Citlivostní analýza 10. Podrobné závěrečné hodnocení projektu 11. Seznam příloh ~ 35 ~

37 Doporučený postup zpracování pro typ osnovy D Pro kvalitní zpracování studie je nutné pracovat i s informacemi v rámci osnovy této studie nepožadovanými, jejichž výčet je uveden níže, žadatel je popíše vyčerpávajícím způsobem již ve webové aplikaci BENEFIT7: Výchozí stav před realizací projektu, odůvodnění realizace projektu (v záložce Popis projektu) Popis projektu a jeho aktivit (v záložce Aktivity projektu), etapy, časový plán jednotlivých činností, možné varianty řešení (v záložce Popis projektu a Aktivity projektu) Management projektu a řízení lidských zdrojů, podrobný popis realizačního týmu složení, úkoly při přípravě, realizaci i v době udržitelnosti projektu, zkušenosti s řízením podobně velkých projektů, (v záložce Personální zajištění projektu) Dopad projektu na horizontální témata včetně aspektu dopadu na životní prostředí, rovnost příležitostí (v záložce Environmentální kritéria a Horizontální témata) Harmonogram projektu (v záložce Aktivity projektu) 1. Obsah Napište zejména informace o počtu a struktuře kapitol a o tom, na které stránce je lze nalézt. 2. Úvodní informace Na prostoru asi jedné stránky uveďte následující údaje: účel, pro který je studie zpracována a k jakému datu, identifikační údaje o zadavateli, zpracovateli studie a příslušných kontaktních osobách. Nastane-li situace, že detailní informace k některým bodům jsou součástí jiných příloh k předkládané žádosti o poskytnutí dotace (např. vztah bodu studie Technické a technologické řešení projektu a přílohy žádosti o poskytnutí dotace Dokumentace ke stavebnímu povolení), uveďte tuto skutečnost v textu. 3. Analýza trhu-prostředí, odhad poptávky a potřeb, marketingová strategie Východiskem pro Vás bude současná situace. Pro koho budete projekt realizovat? Bude zájem o tyto služby? Před otazník si sami doplňte váš projektový záměr a následně zde popište všechny odhady a doporučení týkající se potřeb budoucích uživatelů. A to i v případě, že váš projekt není komerční. Přestože trh v případě veřejných statků nevytváří přímo cenu výstupu, po každé službě či výrobku, existuje určitá poptávka, která je dána potřebami uživatelů, kteří poptávku tvoří a kteří hodlají svoje potřeby prostřednictvím dané služby či výrobku uspokojovat. Proto je třeba se i v případě veřejných statků a služeb zabývat otázkou, pro koho je služba určena, jaký problém komu ~ 36 ~

38 řeší, v jakém rozsahu bude o tuto službu zájem a po jakou dobu, jakým způsobem lze zvýšit využívání služby, jak zajistit informovanost o existenci této služby apod. Analýzu můžete provést také na základě statistik, výzkumů, dotazníkových šetření apod. a měly by z ní vyplynout závěry týkající se zejména poptávky, potřeby a vlastností cílové skupiny (potenciálních zákazníků resp. uživatelů projektu a jeho výstupů). Popište také konkurenci a alternativy ve způsobu uspokojení zjištěných potřeb např. v nabídce obdobných aktivit v místě realizace projektu. V případě, že byly zpracovány analýzy strategického charakteru, je vhodné jejich výsledky zmínit právě v této části. Měli bychom zde nalézt odpovědi především na tyto zásadní otázky: Kdo je cílovým zákazníkem resp. uživatelem služeb a produktů plynoucích z projektu a jaká je potřeba, kterou by měl cílový uživatel prostřednictvím výstupů projektu uspokojovat? Jak vysokou poptávku lze očekávat? Jaké jsou alternativní dostupné způsoby, kterými může cílový uživatel své potřeby realizovat,tj existuje dostatečná nabídka? Následně popište marketingovou strategii, tedy poslání projektu vzhledem k budoucím uživatelům a cíl jakého má být dosaženo. Důležité je vysvětlit zvolený postup, jakým má být cíl dosažen, jak dojde k jeho naplnění. Tam, kde je to vhodné můžete využít marketingový mix jako vymezení významných marketingových problémů pomocí 4 P: Produkt (výsledný výrobek nebo služba) popis produktů a služeb, které budou v souvislosti s projektem poskytovány a upřesnění potřeb, jejichž uspokojení má ten který produkt sloužit. Price (Cena a cenová politika) rozhodnutí, za jaké ceny budou jednotlivé výrobky a služby poskytovány resp. jejich soubory? Jaké budou uplatněny případné množstevní slevy, příslušné splatnosti a jiné platební a obchodní podmínky? Promotion (Propagace komunikační mix) podrobný popis veškerých komunikačních kanálů, které boudou v rámci jednotlivých etap projektu využívány. Využijete např. reklamu ( rozhlasovou a televizní reklamu, využití plakátů, billboardů, bigboardů, vkládané reklamy, adresný a neadresný mailing apod.), public relations (P.R.)? Place jedná se o popis distribučních cest, kterými se dostávají produkty a služby od poskytovatele ke spotřebiteli. Zde popište významná specifika projektu, jakož i náklady na jednotlivé marketingové aktivity a jejich předpokládané výsledky. Další významnou informací je využití služeb souvisejících s marketingovými aktivitami, tj. které činnosti budou zajišťovány prostřednictvím vnitřních personálních zdrojů žadatele, které budou naopak nakupovány od jiných subjektů (reklamních a P.R. agentur, tiskáren aj.). ~ 37 ~

39 V této kapitole také popište a posuďte všechny aspekty mající vliv na to, zda se jedná o projekt zakládající veřejnou podporu dle čl.87 odst.1 Smlouvy o založení ES a své rozhodnutí zde zdůvodněte (vyhodnoťte) na základě objektivně ověřitelných informací. Žadatel je odpovědný za to, že uvedené údaje jsou správné, úplné a nezkreslené. V případě neúplnosti bude studie považována za věcně nesprávnou a jako taková nevyhoví při kontrole formálních náležitostí. Je nutné vyhodnotit, zda realizace projektu současně naplňuje 4 znaky veřejné podpory neslučitelné se společným trhem: poskytování veřejných prostředků, zvýhodňování podnikání či odvětví výroby, narušení nebo hrozba narušení hospodářské soutěže, ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU. Proto je nutné posoudit zejména: zda se jedná o ekonomickou činnost tj.nabídku zboží a služeb na trhu ( komerční činnost), zda jde o služby obecného hospodářského zájmu, zda existuje tržní prostředí pro dané zboží nebo službu, zda realizace projektu může ohrozit konkurenční soutěžitele (služba či zboží je nabízena v daném místě i jinými poskytovateli) a hrozí narušení hospodářské soutěže, zda existuje a je dostupná alternativní nabídka zboží nebo služby (v daném rozsahu a kvalitě) v regionu (v místě), zda se jedná o projekt místního významu (tj. zda je nabídka zaměřena na místní obyvatele) či je cílem přilákat či oslovit spotřebitele mimo dané místo podpory, a to dokonce i z jiných členských států EU, zda podporou projektu může být dotčen zahraniční soutěžitel (poskytovatel služeb či zboží). 4. Technické a technologické řešení projektu Při zpracování mějte na mysli specifika vašeho projektu, jim by měl odpovídat rozsah a podrobnost vypracování s ohledem na aktivity, které budou náplní projektu. Můžete popsat výchozí situaci a navrhované řešení.tam, kde je to vhodné, uveďte výhody i nevýhody technického řešení a technologie, která byla vybrána, a důvody jejího preferování, materiálové a energetické toky, které plynou z této technologie, profese, které ji budou zajišťovat. I v případě, že se nejedná o investici do infrastruktury je přesto třeba se technickým řešením zabývat, jedná se např. nákup počítačových technologií a dalšího vybavení nezbytného k realizaci projektu, popis grafického řešení projektu apod. Podrobně tedy popište technické parametry jednotlivých zařízení, předpokládaná řešení, vyplývající technická rizika, údaje o životnostech jednotlivých zařízení a potřebné údržbě ~ 38 ~

40 a nákladnosti oprav, změny v provozní náročnosti vlivem opotřebení apod. Tato část a její kvalita je zásadní hlavně u projektů, kde zvolená technika a technologie v té či oné fázi projektu zásadním způsobem ovlivní investiční nebo provozní finanční toky (hotovostní tok) projektu. A to ať již přímo prostřednictvím výdajů na tuto technologii či techniku nebo i prostřednictvím ostatních provozních resp. investičních výdajů. Důležité je uvést ze všech souvisejících odborných informací ty, které jsou významné pro posouzení projektu jako celku. V každém případě, pokud vycházíte z určitého dodavatelského návrhu či technické a technologické dokumentace, uveďte ji jako zdroj informací, popř. ji přiložte jako přílohu k této studii, pokud již není mezi povinnými přílohami k žádosti. Pokuste se najít odpovědi především na tyto otázky: Jaká technologie je použita v průběhu realizace projektu (v investiční fázi) a jaká technologie tvoří podstatu provozu? Jakou technologií bude projekt po skončení jeho životnosti likvidován? Jaké má ta která technologie provozní výhody a nevýhody a proč je preferována? Popis samotného výrobního a logistického(zásobovacího) procesu z technologického a technického hlediska. Jaký investiční majetek je zapotřebí v jednotlivých fázích projektu? Jak bude probíhat zásobování? Jaké profese bude vzhledem k technologiím nutné zajistit pro výstavbu, provoz i likvidaci? Jak vysoké lze odhadovat investiční náklady? Jaká je fyzická životnost projektu, resp. pořizovaných investic? Kdy bude fakticky nutná reinvestice z technického hlediska? Kdy začne vlivem opotřebení majetku narůstat provozní náročnost a v jaké míře? Technická a technologická řešení se samozřejmě netýkají pouze samotné výroby, resp. poskytování služeb projektu, ale jeho samotné výstavby a likvidace, logistických procesů, použité IS/IT apod. 5. Potřeba zajištění oběžného majetku a investic(dlouhodobého majetku) Co potřebuji pořídit pro bezchybnou realizaci projektu jestliže znám technické řešení? Jaký majetek, v jakém množství, v jakém období? Bude předmětem krátkodobé spotřeby (např. materiál, zboží tj. zásoby) nebo dlouhodobé spotřeby (investiční majetek)? Cílem je vymezení struktury dlouhodobého majetku a určení výše investičních nákladů. V této kapitole zvažte, zda činnosti realizované v průběhu projektu jsou více či méně náročné na zajištění oběžného majetku, neboť tato skutečnost se zásadně promítne do rozsahu a podrobnosti kapitoly. Např. jednorázové pořízení zařízení střední školy pro zavedení nových vzdělávacích programů si vyžádá jednodušší plánování v této části studie, než ~ 39 ~

41 modernizace přestupního terminálu pro veřejnou dopravu. V kapitole naplánujte vymezení struktury dlouhodobého majetku, výši investičních nákladů, problematiku servisních podmínek. Naplánujte strukturu a velikost oběžného majetku, tj. druhy materiálu, zboží, zda je bude nutné skladovat a v jakých objemech, také vzniklé pohledávky resp. krátkodobé závazky, potřebu hotovostních prostředků nutných pro plynulý a ekonomický chod projektu. Není možné opominout logistické, dodavatelsko odběratelské a právní řešení nákupu veškerého zmíněného majetku. Výstupem této části studie by měly být přinejmenším následující informace: A) pro zajištění investičního majetku: Jaké položky obsahuje seznam nutných investic? V jakém roce života projektu bude příslušný investiční majetek pořizován a příp. opravován či znovu pořizován? B) pro zajištění oběžného majetku: Jaké druhy materiálu, nedokončené výroby, výrobků a zboží budou v různých fázích projektu skladovány a v jakém množství? Jak bude probíhat samotný koloběh zásob? objednávka materiálu dodávka zaskladnění skladování vyskladnění spotřeba zaskladnění výrobků prodej vyskladnění a fakturace pohledávka inkaso objednávka Jak vysoké zásoby bude celkem potřeba udržovat? C) pro oba typy majetku Jakým způsobem bude majetek pořizován, eventuelně od koho a za jakých obchodních podmínek (zejména cenových)? Vzniknou provozem projektu nějaké pohledávky a v jaké výši? Jak vysoké vzniknou závazky vůči dodavatelům? Bude nutné pojištění jednotlivých druhů majetku a proti čemu? Vhodným výstupem jsou také přehledné tabulky s jednotlivými položkami s uvedením množství, období, způsobu pořízení a ceny pořízení. Tyto údaje by měly být odhadem budoucích záznamů v rámci účetnictví projektu. 6. Finanční plán Vypracujte podrobný finanční výhled (plán) na dobu realizace projektu (investiční fáze) a dále na dobu životnosti (min.5 let od finančního ukončení projektu-provozní fáze). Jedná se o souhrnné finanční zohlednění předchozích bodů v následujícím členění: ~ 40 ~

42 popis a přehled nákladů a výnosů v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) a na dobu životnosti (min.5 let od finančního ukončení projektu-provozní fáze) plánované stavy majetku a zajištění zdrojů popis a přehled výdajů a příjmů (cash-flow) ve všech fázích projektu 6.1. Plán průběhu nákladů a výnosů V rámci plánování nákladů a výnosů vyčíslete jednotlivé druhy nákladových položek pro jednotlivá plánovaná období - roky a také jejich rozdíl, kterým je hospodářský výsledek projektu. Hospodářský výsledek rozdíl celkových výnosů projektu a celkových nákladů na projekt může být pak účetně členěn stejně jako náklady a výnosy na druhové položky připadající provozní, finanční či mimořádné činnosti. U nákladů je třeba uvést obsahový popis každé položky s detailním uvedením toho, co je nakupováno a za jaké ceny. U výnosů postupujte obdobně. Přehled výsledných tabulkových částí: Průběh nákladů v průběhu realizace projektu(ve fázi investiční) v druhovém členění Průběh výnosů v průběhu realizace projektu(ve fázi investiční) v druhovém členění Průběh nákladů v druhovém členění na dobu životnosti (min.5 let od finančního ukončení projektu-provozní fáze) Průběh výnosů v druhovém členění na dobu životnosti (min.5 let od finančního ukončení projektu-provozní fáze) 6.2. Plánované stavy majetku a zdrojů krytí V případě plánované bilance projektu navrhněte výši a strukturu potřebného majetku využívaného k realizaci projektu aktiv (s podrobným položkovým rozpisem) a také odpovídající výši a strukturu jemu odpovídajících pasiv. Je třeba uvést popis jednotlivých zdrojů financování s nimiž je počítáno ve finančním plánu,včetně bližších informací o každém z nich. Aktiva projektu jakýkoli hmotný, finanční či nehmotný majetek, jehož prostřednictvím je projekt realizován. Příkladem mohou být stálá aktiva jako například budovy, stroje, software, hardware, licence, ochranné známky či aktiva oběžná, mezi která naopak patří peněžní prostředky, pohledávky či zásoby. Pasiva projektu jakýkoli vlastní, cizí, dlouhodobý či krátkodobý zdroj, z nějž je majetek kryt. Příkladem takovýchto zdrojů může být zisk generovaný projektem, bankovní a jiné úvěry, závazky z obchodních styků či dotace nebo vklad vlastníka(vlastní zdroje). ~ 41 ~

43 Přehled výsledných tabulkových částí: Stavy aktiv na konci jednotlivých období v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) Stavy pasiv na konci jednotlivých období v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) Stavy aktiv na konci jednotlivých období v době sledování udržitelnosti po finančním ukončení projektu (v provozní fázi) Stavy pasiv na konci jednotlivých období v době sledování udržitelnosti po finančním ukončení projektu (v provozní fázi) 6.3. Plán průběhu cash flow (příjmů a výdajů)-hotovostní tok Hotovostní tok (Cash Flow) příjmy či výdaje peněžních prostředků ve finančním vyjádření Příjem kladný tok peněz, doprovázen zvýšením stavu peněžních prostředků v pokladně nebo na některém z účtů. Výdaj záporný tok peněz, doprovázen snížením stavu peněžních prostředků v pokladně nebo na některém z účtů. Čistým hotovostním tokem (Net Cash Flow) se má pak namysli rozdíl kladných a záporných hotovostních toků, tedy rozdíl příjmů a výdajů, včetně kumulovaného CF na konci uvažované životnosti Tato část bude také obsahovat slovní popis udržitelnosti projektu ve všech fázích projektu na základě průběhu plánu hotovostního toku, tj z jakých zdrojů budou kryty provozní náklady u projektů, které negenerují příjmy. Vyhodnoťte finanční a také institucionální udržitelnost (jaký subjekt bude udržovat výstupy projektu). V případě trvalé ztrátovosti projektu, který však chcete realizovat například z důvodu jeho celkové společenské potřebnosti, je třeba najít obvykle dlouhodobý zdroj krytí těchto záporných čistých cash flow. Takovýmto zdrojem může být například rozpočet dané obce či svazku obcí. Přehled výsledných tabulkových částí: Průběh příjmů a výdajů v průběhu realizace projektu (ve fázi investiční) Průběh příjmů a výdajů v době životnosti(min 5 let po finančním ukončení projektuv provozní fázi) ~ 42 ~

44 např. v této podobě (a následně pro kumulované CF postupujte variantně ) Období Příjmy Výdaje Rozdíl tedy čisté CF v jednotlivých letech n ~ 43 ~

45 7. Popis a analýza očekávaného společenského (socioekonomického ) přínosu projektu V číselném i slovním vyjádření pro žadatele cílové skupiny, obec, region, stát. V této části studie byste měli najít odpověď na otázku co komu realizace projektu přináší a co komu bere tj. zajímají nás i ostatní subjekty, zajímají nás přínosy nejen pro investora, ale i ve vztahu ke všem cílovým skupinám. definujte všechny beneficienty (příjemce) s pravděpodobným významným dopadem, tj souhrn subjektů, jejichž náklady a přínosy budou do analýzy zahrnuty, jednak ty, na které dopad z projektu působí pozitivně, resp.mají z něj přínos (benefit) a také ty na které působí negativně, resp. realizace projektu pro ně představuje újmu (cost) popište investiční a nulovou variantu určete všechny náklady a přínosy včetně neocenitelných Dopady převeďte na hotovostní toky a zahrňte do výpočtu rozhodujících ukazatelů, na základě nichž lze rozhodnout, zda je projekt ve svém důsledku pro společnost přínosem či nikoliv. Převedťe ocenitelné náklady a přínosy na hotovostní tok, část z nich ve formě příjmů a výdajů již máte ve finančním plánu (výnosy a náklady) a všechny další efekty např. nižší hlučnost, čistší ovzduší, nižší nehodovost, úspora času apod., které nemají tržní cenu pro jednoduché ocenění je třeba na hotovostní tok převést. Popište metodu a konkrétní způsoby výpočtů, které pro ocenění použijete. Při zpracování neuvažujte inflaci a diskontní sazbu použijte ve výši 5% (je to tzv. alternativní náklad kapitálu, neboli cena ušlé příležitosti). V této části propočítejte a vyhodnoťte projekt pomocí kriteriálních ukazatelů: ekonomická současná hodnota EPV, ekonomická čistá současná hodnota ENPV, ekonomické vnitřní výnosové procento ERR. Postup je obdobný jako v výpočtu kriteriálních ukazatelů z finančních toků v předcházející kapitole. 8. Řízení rizik Riziko lze definovat jako součin pravděpodobnosti výskytu určitého nebezpečí a dopadu škod, k nimž díky němu může dojít. Proč je tak důležité řízení rizik? Protože riziko může významně ovlivnit očekávané výsledky projektu. Řízení rizik je soustavná systematická činnost, která má za úkol včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat veškerá rizika (provozní, finanční, právní a jiná) vznikající v souvislosti s realizací projektu. Součástí procesu řízení rizik je analýza rizik vztahujících se k projektu, tak aby byla rizika včas rozpoznána, vyhledávána,vyhodnocována a dále ~ 44 ~

46 minimalizovány jejich nežádoucí dopady. Základní náplní analýzy je identifikace faktorů, které jsou příčinou či zdrojem rizika. Předmětem posouzení rizikového faktoru je intenzita negativního vlivu(dopad) a pravděpodobnost výskytu takové situace. Identifikujte všechna možná rizika, která mohou ohrozit realizaci a udržitelnost projektu a uveďte pravděpodobnost jejich výskytu a míru negativního dopadu. Jestliže má daný faktor zásadní vliv na výsledek projektu a zároveň je velmi pravděpodobný jeho výskyt, je třeba se jím dále detailně zabývat. Zjistit pravděpodobnosti jednotlivých možných stavů a průběhů zkoumaných vstupních veličin je zřejmě ještě obtížnější a v některých případech se neobejdete bez expertních posudků a posouzení. Příkladem typického zásadního faktoru rizika v praxi podnikatelských, ale i některých municipálních projektů může být poptávka po poskytované službě či statku. Představu o její velikosti a možných výkyvech vám může pomoci vylepšit zpracování analýzy poptávky a celkové tržní analýzy.. Např. rizika plynoucí z možných dopadů na životní prostředí by měla pomoci odhalit EIA, podobná provázanost se všemi použitými dílčími expertízami je nezbytnou součástí práce na studii. Výsledkem analýzy rizik musí být uvedený seznam všech doposud rozpoznaných významných rizik projektu. Jestliže byla identifikována a posouzena rizika projektu, je smyslem řízení rizika zvolení taktiky a nástrojů, které napomáhají k odstranění, zmírnění nebo předcházení rizik a tak je zvýšena pravděpodobnost úspěchu realizace projektu a minimalizována hrozící nebezpečí problémového průběhu. V rámci řízení rizika v této přípravné fázi projektu by mělo být provedeno zhodnocení, jak veliké je celkové riziko projektu, zda je vzhledem k němu projekt pro investora ještě přijatelný a zejména, jaká opatření je možné pro snížení rizikovosti přijmout, eventuelně, jak lze řešit negativní následky případných negativních vývojů. Vzhledem k tomu, že v průběhu realizace projektu jsou rizikové faktory obvykle odlišné od rizik v období po finančním ukončení projektu (v době sledování udržitelnosti projektu), oddělte tyto fáze také při zpracování této kapitoly. 9. Citlivostní analýza Analýza citlivosti je postup, který zkoumá proměnlivé a nejisté předpoklady investičního záměru a zejména pak vliv jejich změn na určitý výsledný ukazatel. V uvedeném příkladě o vliv na rozhodující (kriteriální) ukazatel (NPV). Smysl je v tom, že nutí zpracovatele projektu identifikovat zásadní předpoklady a proměnné, ukazuje, kde by byla případně dodatečná (upřesňující) informace nejužitečnější a pomáhá odhalit spolehlivost prognózy.označte faktory,na které jsou ukazatele necitlivější. ~ 45 ~

47 Postup analýzy může probíhat následovně: Vyjádření všech zásadních předpokladů obsažených v prognóze hotovostního toku pro všechny roky. Postupně každý z těchto předpokladů změníme o 1% a pro každou tuto změnu zvlášť spočítáme znovu hodnotu rozhodujícího (kriteriálního) ukazatele. Pro každý takto měněný předpoklad nyní spočítáme procentní změnu výsledného kriteriálního ukazatele. (pozor! Jedná-li se o ukazatel uváděný v procentech např. IRR, pak počítáme procento z procentního vyjádření). procentní změna ukazatele = (hodnota ukazatele po změně předpokladu hodnota před změnou) / hodnota ukazatele před změnou předpokladu Příklad č. 11 Výpočet procentní změny kritéria v rámci citlivostní analýzy Jestliže se zvýší poptávka po službách informačního centra v obci o 1%, zvýší se NPV ekonomických toků projektu z původních Kč na Kč. Výsledek znamená, že změní-li se předpoklad poptávky o 1% změní se hodnota kritéria o 4%. Z toho lze usuzovat, že právě odhadu poptávky bychom měli v analýze věnovat maximální pozornost, neboť právě na jeho změnu jsou výsledky projektu velmi citlivé. ~ 46 ~

48 Obecně lze doporučit věnování největší pozornosti těm předpokladům, jejichž změna vyvolá největší reakci výsledných ukazatelů, ať již jakýmkoli směrem 2. Omezený počet takto významných předpokladů je vhodné ještě jednou v této fázi ověřit. To vše ještě před tím, než budeme interpretovat výsledky analýzy a rozhodovat o smysluplnosti investice. 10. Podrobné závěrečné hodnocení projektu Komplexní a propracovaný závěr, který zahrnuje výsledné posouzení projektu ze všech uvažovaných hledisek a vyjádření k realizovatelnosti a finanční rentabilitě projektu, zhodnocení a okomentování kriteriálních ukazatelů. Jednoznačné vyjádření, zda je projekt realizovatelný či nikoli, případně uveďte podmínky tohoto výroku (dle výsledku analýzy rizik). V případě variantního zpracování projektu je třeba učinit tento závěr pro každou variantu zvlášť. Při zpracování studie může nastat i případ, že povaha významných proměnných, které ovlivňují realizovatelnost projektu, a které nemůže žadatel přímo ovlivnit, bude v budoucnu ovlivňovat celkové řízení, velikost, hotovostní toky a další významné faktory projektu zpracovávané v rámci studie. Příkladem takové proměnné může být předpokládaná velikost poptávky po dané službě kterou hodlá žadatel poskytovat, ať již na komerční či nekomerční bázi. Jeví-li se nám odhad tohoto předpokladu nespolehlivým (vysoce variabilním) a zároveň víme, že budeme projekt řídit v reakci na jeho různé hodnoty různým způsobem, je vhodné aby byl projekt zpracováván variantně. V takovém případě je vhodné, uvést jakým způsobem jsou jednotlivé varianty od sebe odlišeny, aby bylo možné je přehledně identifikovat. Je třeba popsat na základě které konsistentní varianty jsou spočteny výsledné hodnotící (kriteriální) ukazatele (pokud jsou předmětem studie) uvedené v této kapitole. Je možno uvádět variantní řešení pouze jako alternativy v rámci jednotlivých řešených tématických okruhů bez vzájemné vazby napříč těmito okruhy. V tom případě musíte předpokládat jedno optimální řešení, které je v rámci každého problému označeno a jeho důsledky jsou promítány následně do finálních hotovostních toků. Současně si nesmí odporovat s ostatními plánovanými verzemi řešení ostatních okruhů. Zbylé varianty řešení hrají pak úlohu buďto zdůvodněně zamítnutých řešení, a nebo řešení alternativních k preferované variantě. Hrají tedy roli určitých náhradníků, které lze využít v případě, že preferovaná varianta zohledněná v celkovém plánu projektu nebude z předem neznámých důvodů realizovatelná. 11. Seznam příloh Přikládáte-li přílohy, napište zde jejich výčet. 2 Zvýšení hodnoty předpokladu o 1% může vyvolat naopak snížení hodnoty kritéria o x%. Dopad na kritérium je tedy tím větší, čím větší je absolutní hodnota jeho změny. Např. čím větší je NPV. Je-li tedy změna NPV vyvolaná předpokladem A rovna -4% a změna vyvolaná předpokladem B je 0,2%, pak předpoklad A je jednoznačně významnější. ~ 47 ~

49 Doporučená a použitá literatura Studie proveditelnosti metodická příručka, Ing.Patrik Sieber, květen 2004 Analýza nákladů a přínosů metodická příručka, Ing.Patrik Sieber, květen 2004 ~ 48 ~

50 Velké náměstí Hradec Králové tel.: info@rada-severovychod.cz