Plemeno masný simentál Plemeno masný simentál Historie chovu simentálského skotu 10/ press.cz

Transkript

1 Plemeno masný simentál Masný simentál současnosti je plemeno většího tělesného rámce, s výrazným osvalením a výbornými jatečnými vlastnostmi. Dobře snáší drsnější horské podmínky a patří mezi tři nejrozšířenější masná plemena chovaná v ČR. Historie chovu simentálského skotu Historie chovu skotu ve Švýcarsku, zemi původu tohoto plemene, začíná se většinou již v mladší době kamenné. My se ale spokojíme s konstatováním, že již v polovině 18. století mluví různá úřední hlášení o kvetoucím chovu skotu v kantonech Simmentalu, Saanen a Emmentalu. Z těchto oblastí se skot prodával za vysoké ceny do zahraničí. Ve druhé polovině 19. století dosáhl export švýcarského skotu ročně téměř kusů. Vlastní šlechtění masného simentála jako specializovaného masného plemene lze posunout do šedesátých až sedmdesátých let minulého století. Původní barva simentálského skotu byla červená a bílá, přičemž sytě červená až hnědočervená převládala a byla rušena jen bílými znaky. Postupem doby přibývalo bílých znaků a barva se stávala světlejší. Popis exteriéru z roku 1859 říká, že barva simentálského skotu je červenostrakatá, světle a nebo žemlově červená s bílým čelem a nosem. Světlejšímu nebo žemlovému zbarvení byla dávána přednost, protože toto zbarvení vyžadovali kupci ze sousedních států. Zároveň byl kladen důraz na co největší tělesný rámec a kapacitu těla. Tento požadavek na nakupovaná zvířata měli zejména kupci ze sousedních Bavor. Zde požadovali mohutná zvířata z důvodu dobrého zpeněžení jatečních zvířat, ale také pro produkci mohutných a silných tažných volů. Trend zvětšování tělesného rámce pokračoval i v první polovině dvacátého století a v roce 1950 byl přijat standard pro plemeno. U krav byla požadována výška v kříži 140 až 152 cm a hmotnost 650 až 800 kg a pro býky výška 146 až 160 cm a hmotnost 900 až 1200 kg. Tělesné parametry i na dnešní dobu nadprůměrné. Po celé období, to znamená od 19. do první poloviny 20. století, byla šlechtitelská práce zaměřena na kombinovanou produkci. Standard z roku

2 hovoří o kombinované užitkovosti a stanoví procentický podíl užitkovosti na úrovni: % mléko, % maso, 25 5 % pracovní schopnosti. Jako vysloveně kulturní plemeno kladl simentál vždy poměrně veliké nároky na krmení, ošetřování a pastvu. Předností plemene byla naopak jeho vynikající mléčná a zároveň i masná užitkovost. Právě díky těmto vlastnostem, převedeným na ekonomickou bázi, mu v řadě zemí dávali chovatelé přednost před dlouho trvajícím procesem šlechtění domácích populací skotu s malou produkcí mléka a masa. U těchto populací skotu docházelo k převodnému křížení. Vznikaly tak různé místní rázy skotu na základě simenského skotu. Tak tomu bylo v 18. a 19. století ve všech středoevropských zemích a také u nás. V některých zemích byl simentálský skot ale chován i v čistokrevné formě. Valcha Měcholupská P, národní vítěz ve své kategorii 2015, chovatel Měcholupská zemědělská a. s. Chov simentálského skotu ve světě V padesátých letech rozvoj mechanizace v zemědělství postupně u většiny plemen skotu omezil jejich pracovní využití k tahu. Dochází také k výraznějšímu rozšiřování specializovaných plemen skotu. Toto období tak přináší podmínky pro rozvoj chovu masných plemen skotu. Z řady do té doby kombinovaných plemen se postupně stávají plemena masného užitkového typu. Ve Francii to jsou například plemena gasconne, blonde d Aquitaine, bazadais, ale i salers. V Itálii především plemeno piemontese. Velký tělesný rámec a výborná masná užitkovost simentálského skotu způsobily, že se v řadě zemí začalo toto plemeno chovat jako plemeno masného užitkového typu. Stavy chovaného simentálského skotu postupně rostly a jako masné plemeno je chováno jak v Severní a Jižní Americe, tak i v Africe, Austrálii, na Novém Zélandě a v některých zemích v Evropě. Byla to především Skandinávie a Velká Britanie. Vždyť v Dánsku letos slavili 40 let založení chovu. Jejich chov byl postaven v začátku na nákupu jalovic fleckvieh z Rakouska a Německa. V sedmdesátých letech se projevily určité problémy v odbytu mléka v Bavorsku a některých dalších starých spolkových zemích Německa. Z toho důvodu se někteří chovatelé začali věnovat chovu fleckvieh v masném systému (Fleckvieh Fleisch). Podle vzpomínek Georga Schultese (otec Clause Schultese) v roce 1974 někteří jeho sousedé nevěřícně kroutili hlavou nad jeho rozhodnutím chovat fleckvieh jako masné plemeno. Změna systému chovu a přestavba stáje ho donutila k tomu, že musel stádo odrohovat. To v něm vzbudilo zájem o bezrohost. Na druhé straně bylo ještě v první polovině devadesátých let možno v Bavorsku navštívit chovy, ve kterých se část krav dojila a část byla v masném systému. Přitom otcové dojených krav byli již tehdy považováni za typické představitele Fleckvieh Fleisch. Po roce 1990 se začíná chovat masný simentál (Fleckvieh Fleisch) i v dalších zemích s chovem červenostrakatého skotu s kombinovanou užitkovostí. Byly to nové spolkové země v Německu, ale i Rakousko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko atd. šeb- Vývoj šlechtění na bezrohost Šlechtění na genetickou bezrohost je pro toto plemeno asi dost typické a dá se rozdělit na dva okruhy. V Americe a Kanadě se s bezrohostí začalo již někdy v šedesátých letech, a to díky určité lidové tvořivosti chovatelů. Bezrohost se do populace masného simentála (dále jen MS) dostala z několika plemen (ostatně jako i u dalších plemen), ale vzhledem k současnému převládajícímu zbarvení MS v Americe a Kanadě mělo na tomto procesu patrně dominantní postavení plemeno aberdeen angus. V Bavorsku na to šli trochu jinak. Protože údajně nechtěli chovatelé použít křížení s angusem a nebo s gallowayem (některé prameny ale hovoří i o této možnosti), hledali v populaci fleckvieh bezrohé krávy. Nakonec se podařilo najít dvě krávy. Argon z Bánova PP, chovatel MEDITO, s. r. o., Praha, národní vítěz ve své kategorii 2015 Kontakty Kráva č. 136 z Coburské oblasti byla geneticky bezrohá. Kráva č. 163 z Landshutské oblasti měla tzv. wackelhorn (volný roh). V některých populacích skotu se v ojedinělých případech bezrohost a nebo častěji volné rohy vyskytují. Touto cestou šli o pár let později i chovatelé charolais ve Francii. V posledních letech byl tento postup zvolen ve Francii i u plemene blonde d Aquitaine. Tato exteriérová anomálie je známa i z naší populace, viz scanovaný obrázek z učebnice obecné zootechniky. To dokládá, že se zvířata bez rohů a nebo s volným rohem vyskytovala v naší populaci v minulosti také. Volné rohy jsou ale popisovány i ve dvacátých letech u našeho hřbíneckého skotu. Klub chovatelů plemene masný simentál Jan Hořák předseda Opavská Janovice u Rýmařova Tel.: janhorak.janhorak@tiscali.cz Český svaz chovatelů masného skotu Těšnov 17, Praha 1 info@cschms.cz The British Simmental Cattle Society Kenilworth, Warwickshire Telephone +44 (0) information@britishsimmental.co.uk Verband Deutscher Simmentalzüchter e. V. der Bundesrasseverband der deutschen Fleckviehzüchter Zuchtrichtung Fleisch Angerstraße 6 D Halle, Německo 7

3 Zpět do Bavorska: Uvedené dvě krávy byly zařazeny do intenzivního šlechtění za využití embryotransferu. Záštitu nad tímto programem převzala státní organizace Swaiganger Haupt und Landgestut. Do hřebčína v Ohlstadtu byli soustředěni bezrozí býci a jalovice z celého Bavorska. Jalovice byly dále připouštěny vybranými býky a pochopitelně byl opět využit embryotransfer. Počátkem devadesátých let se v tomto chovu využívali býci Holzmann, Emsig, Holberg, Empau, Eminenz, Essig. V přirozené plemenitbě pak ještě Sampau. Většina těchto býků se vyskytuje i v plemenné knize v České republice. Ostatně pět býků z této stanice působilo v plemenitbě v ČR. Vraťme se ale na začátek. Prvním býkem z tohoto bezrohého programu byl v roce 1978 narozený Horn. Druhým býkem je Holler z roku Tento býk se vyskytuje například v původu Eisenherze PP. Třetím býkem je Embargo z roku 1983 a ten je například otcem býka Empau. Pochopitelně se v té době rodili i další bezrozí býci. Například George Schultes vlastnil býka ZSI 037 Pirol A723 PP, který byl používán i u nás. Tento býk se v roce 1990 stal šampionem II. mezinárodní Grüne Woche v Berlíně. Pro zajímavost, tento býk je otcem PIR 001 Primus S. W. P., ale je také otcem matky v Evropě ve své době velice populárního býka ZSI 070 Gorm. I v současné době jsou ve starých spolkových zemích Bezrohá kráva hanáckého typu červenostrakatého skotu z padesátých let (Kopecký, Obecná zootechnika 1958) Býk ZSI 037 Pirol byl používán také u nás velice často používáni býci, kteří navazují na tyto původní prošlechtěné linie Fleckvieh Fleisch. Nové spolkové země (bývalá NDR) měly poněkud jiný vývoj. Ve snaze co nejrychleji zvýšit tělesný rámec a současně do chovu dostat bezrohost, začalo v těchto zemích rozsáhlé využívání býků z Dánska a nebo inseminace býky z Ameriky a Kanady. V tomto směru se tento vývoj podobal systému, který byl využit v ČR. V Dánsku jak již bylo uvedeno, začal chov masného simentála zhruba ve stejné době jako v Bavorsku. Zde však byl volen poněkud jiný způsob než v Německu. Základem chovu v Dánsku byly jalovice nakoupené v Rakousku a později v Německu. V plemenitbě byli používáni ale na rozdíl od Německa především býci z Kanady a nebo případně z Ameriky. Byli importováni přímo i býci a nebo embrya. Současně chovatelé používali i býky z Velké Británie, ale ti byli rohatí. Velká Británie totiž dlouho odolávala bezrohosti. I v Dánsku se pochopitelně vyskytovali chovatelé, kteří kritizovali příliš masivní využívání zámořské genetiky. Na druhé straně zvířata po těchto býcích byla bezrohá, vítězila na výstavách a byla dobře prodejná i do zahraničí. V devadesátých letech se v Dánsku hodně používali především: Single Nick Dubletime, Bar 5 Paymaster 1334 D, Fraser Pol Classic, Switz Pol Senor Rojo a Switz HPF Redwood. Šlechtění simentálského skotu na jednostranně masnou užitkovost přineslo výsledky, které jsou srovnatelné s výsledky masné užitkovosti ostatních masných plemen. Masný simentál současnosti je plemeno většího tělesného rámce, s výrazným osvalením a výbornými jatečními vlastnostmi. I když se typ masného simentála poněkud liší podle jednotlivých zemí původů, převládá vždy výrazný masný užitkový typ. -šeb- Masný simentál v ČR Než začneme popisovat počátky chovu masného simentála v ČR, je třeba si udělat určitou rekapitulaci tehdejšího stavu v chovu skotu. Na počátku devadesátých let se začali objevovat chovatelé restituenti, kteří měli chuť hospodařit na vrácené půdě, restituovali z tehdejších státních statků a nebo JZD krávy a nebo jalovice, ale nechtěli je dojit. Pokud se jednalo o český strakatý skot, někteří je začali křížit s jinými masnými plemeny, ale byli i tací, kteří volili masného simentála (Fleckvieh Fleisch) jako fylogeneticky příbuzné plemeno. Byly ale i chovy, které nakoupily jalovice v rámci tehdy existujícího dotovaného programu na ozdravování od IBR. Nahradily IBR pozitivní plemenice, nákupem zdravých zvířat ze zahraničí. Jednalo se většinou o větší firmy, zatímco v prvním případě to byly chovy menší, tak do 40 krav. Pochopitelně existovali i někteří začínající chovatele a ti se pro nákup tohoto plemene rozhodli, protože se jim plemeno líbilo a nebo podlehli reklamě. I oni nákup realizovali na základě dotačních titulů. Protože zájemců o chov masného simentála bylo počátkem devadesátých let poměrně hodně, byly vytvořeny předpoklady pro založení Klubu chovatelů plemene masný simentál. K tomuto aktu došlo na ustavující schůzi klubu 14. prosince 1994 v Praze. Součástí této schůze bylo i schválení standardu plemene, cíle šlechtění a zásad vedení plemenné knihy. Protože začátek chovu plemene MS byl postaven na chovu, který vycházel z importu čistokrevných zvířat, projevil se rychle na růstu početních stavů čistokrevných krav. V tabulce 1 jsou uvedeny počty otelených čistokrevných jalovic podle roku prvního otelení. Zhruba 90 % prvotelek, které již pocházely z českého chovu, se otelilo až v letech 1996 až Jako čistokrevné jsou v této tabulce uvedena zvířata se 100 % krve masného simentála (fleckvieh). Počátkem devadesátých let se používalo také zhruba 300 krav Kontakty Manfred Reinhold Stará Červená Voda krav základního stáda mobil: reinold@reinold.cz Agrochyt, s. r. o Mohelno 461 Tel.: vchytka@seznam.cz Hana Chlupáčková Ležnice Horní Slavkov Tel.: chlupackovi@volny.cz Statek Kašperské Hory, s. r. o. Dlouhá Kašperské Hory statek.khory@tiscali.cz 8

4 Džbánek Switz Poll Buds Dealer Tab. 1 Počty otelených čistokrevných jalovic podle zemí původu Celkem Česká republika Dánsko Kanada Německo Rakousko Slovensko Velká Británie Celkový součet Prima PP Tab. 2 Telení v chovech v programu MS Rok Chovatel Počet narozených telat Matky 1993 Sitter, s. r. o., Valtrov 15 fleckvieh 1994 Sitter, s. r. o., Valtrov 4 fleckvieh chovů s křížením 18 čestr 1995 AGRO Březová, s. r. o. 17 fleckvieh 1995 Chmel Cígler, s. r. o., Běsno 23 fleckvieh 1995 Kuděj Aleš, ZS Chrást 5 fleckvieh 1995 Podhoran a. s., Černíkov 28 fleckvieh 1995 Javorník CZ, s. r. o., Štítná n/v. 21 fleckvieh 1995 Sitter s. r. o., Valtrov 8 fleckvieh 1995 Skořepa Díly, Postřekov 79 fleckvieh 1995 Jan Zatloukal, Velké Dvorce 185 fleckvieh 1995 Druhá Poběžovická, a. s. 18 MS CA 1995 Holding ČMPU k. s., Potštejn Brnná 10 MS DK 1995 Dionýz Hutár, Horní Chobolice 12 MS CA 1995 ZD Brloh 4 MS CA chovů s křížením 217 čestr plemene české strakaté s různým podílem krve. Čistokrevných krav s podílem C100 bylo v té době v chovu jen 58. Potomstvo těchto krav bylo považováno podle řádu plemenné knihy za produkty křížení. Za začátek chovu MS v České republice lze považovat rok V tomto roce se narodilo prvních 15 telat od z Německa importovaných březích jalovic. Bylo to ve firmě SIDO Valtrov (dnes Sitter, s. r. o., Valtrov). První jalovice MS byly do ČR dovezeny z Kanady také v roce Import se uskutečnil do ZD Poběžovice, ZD Brloh, Polfin AGRO Ploština, D. Chobolice, k Ing. Švagrovi do Zvěstovic. Ve stejném roce byly do republiky importovány jalovice z Dánska na ISB Brná a o rok později k Janu Zatloukalovi do Velkých Dvorců. Zhruba ve stejném období, to znamená od roku 1993, se uskutečnily poměrně Kontakty Tab. 3 Býci v plemenitbě podle zemí původu Země původu Přirozená Insemin. Česká republika Dánsko Kanada 9 11 Německo Rakousko 12 1 Slovensko Švédsko 4 USA 7 Velká Britanie 24 Celkový součet velké importy jalovic fleckvieh z Německa a Rakouska. Mezi prvními chovy, ve kterých byl zahájen chov MS na základě importů fleckvieh, byly mimo již zmíněný chov SIDO Valtrov, ještě AGRO Březová, Jan Zatloukal V. Dvorce, Chmel Cígler Běsno, Podhoran a. s., Černíkov, Skořepa Díly, Postřekov a další. Současně s importy jalovic ze zahraničí začaly být do chovu MS v roce 1993 zařazovány i plemenice s různým podílem krve českého strakatého skotu. O tom již byla řeč. Tyto krávy a jalovice byly ze začátku inseminovány a později i připouštěny v přirozené plemenitbě býky MS. Mezi prvními chovateli byli chovatelé Mašanský z Měrunic, Žížala z Úročnice, Pajdar z Draženova a firma Chmel Cígler, Běsno. Jak probíhalo telení v letech 1993 až 1995, dokumentuje tabulka 2. Jak je z tabulky zřejmé, převládalo v těchto letech telení jalovic fleckvieh a krav a jalovic čestr. Všechna tato opatření měla zajistit dostatečný počet především geneticky bezrohých plemeníků. O ty byl mezi chovateli především zájem. Bezrohost v začátcích chovu ale nebyla zásadní podmínkou pro zařazení býka do plemenitby. Plemenní býci Celý program chovu MS musel od začátku řešit problém zajištění plemenit- Šilhanová Marie Nová Ves Mratín vaclavsilhan.st@seznam.cz Zatloukal Jan Velké Dvorce Přimda Tel.: zatloukalshr@seznam.cz ZD Podlesí Ročov Ročov Ročov vlastimil.verner@rocov.cz Josef Žížala ml. Úročnice Benešov pzizala@seznam.cz 9

5 Počty vybraných býků býkem byl HLX 001 Lykke Halifax. První býci z domácí produkce se narodili v roce 1994 a do plemenitby byli vybráni v roce Prvním byl rohatý SIP 002 Dugo a druhým bezrohý SIP 003 Džbánek (viz obr.). Oba býci po ZSI Switz Poll Buds Dealer pocházeli od chovatele Mašanského z Měrunic (okres Teplice). Matky obou býků byly čestr. SIP 002 dal později v KUMP 177 telat a SIP 219 dal 219 telat. Graf dokumentuje vývoj počtu vybíraných býků do přirozené plemenitby a inseminace. Počty býků vybraných do přirozené plemenitby jsou rozděleny na býky z domácí produkce a býky importované do našeho chovu z ciziny. Je zřejmé, že rozhodující podíl měla přirozená plemenitba. Počet importovaných býků je v posledních letech poměrně stabilní. Pro plemeno MS je dnes charakteristická genetická bezrohost. Z 1623 žijících býků k 30. června 2015 je 88,2 % geneticky bezrohých (včetně volných rohů). Jaké jsou počty býků podle zemí původu, dokumentuje tabulka 3. Býci jsou rozděleni na inseminační býky a ty, kteří působili v přirozené plemenitbě. Nejvíc býků logicky drží chov v České republice. Druhé místo v pomyslném žebříčku připadá na Německo. Počet býků, který připadá na Slovensko, může být pro někoho překvapením. Tito Jak již bylo uvedeno, působí v současné době v plemenitbě 1623 býků tohoto plemene. Víc býků je v chovech pouze u plemene charolais. Obecně lze konstatovat, že v chovech masného skotu ovlivňuje rozsah využívání inseminace právě stoupající růst stavu býků v přirozené plemenitbě. V ČR bylo dosaženo nejvyššího počtu prvních inseminací v roce 2000, a to V roce 2014 to bylo již jen prvních inseminací. Masný simentál, stejně jako ostatní TULLIUS ŠUMAVSKÝ V, chovatel Jan Zatloukal,Velké Dvorce, národní vítěz ve své kategorii by. První narozená telata pocházela od březích jalovic, které byly připouštěny v zemi původu. Některá telata, která se narodila v roce 1994, již pocházela po inseminaci matek v ČR. To bylo možné uskutečnit díky importu inseminačních dávek dvou býků z USA v roce Jednalo se o býky ZSI 001 Switz Poll Buds Dealer a ZSI 002 Star Palm II. V roce 1994 byli zaregistrováni do přirozené plemenitby také tři býci, kteří byli již importováni z Kanady. Jednalo se o býky ZSI 003 BCM Premium 14C, ZSI 004 H & A Switz Holm LAD 30C a ZSI 005 BCM Pol Force 6C. Ve stejném roce se také uskutečnil import tří býků z Dánska, ti ale byli registrováni pro inseminaci. Zejména BHM 002 Vingegaard Haitti ET P se výrazně prosadil v chovu. Dalším byl opět býk z chovu Dr. Pedersena BHM 001 Vingegaard Bahama ET P. Třetím Kontakty Vlčák z Ležnice xxxx býci většinou pochází z firmy MOVIS- -AGRO, AK, spol. s r. o. Skalica (dříve AG Management s. r. o. Skalica). Do tohoto chovu byla počátkem devadesátých let importována původem velice zajímavá embrya z USA. Tento chov poměrně intenzivně spolupracuje s chovateli v ČR. U býků, kteří jsou využíváni v inseminaci, ale dominuje u nás Dánsko s 35 býky. To se projevuje i v počtu odchovaných mladých býků. plemena, zaznamenal za toto období také pokles v počtu prvních inseminací, a to z 6119 v roce 2000 na 4460 v roce Na druhé straně se plemeno v roce 2000 podílelo na celkovém počtu provedených prvních inseminací 9,4 % a v roce 2014 již 15,3 %. I to svědčí spolu s počty býků v plemenitbě o oblibě plemene v ČR. -šeb- Ing. Jan Chytil Dolní Oldříš 23, Bulovka tel.: jan.chytil@centrum.cz Polfin eko, s. r. o. Loučka Újezd u Valašských Klobouk tel.: zamecnik@polfin-agro.cz Ing. Jiří Dufka Chodský Újezd Planá tel.: Dufka.farma@seznam.cz Andrea Samohejlová Malešice Týn nad Vltavou Tel.: SamohejlovaA@seznam.cz František Kolář Na Oborách Ledenice Tel.:

6 Šlechtitelský program a užitkovost V porovnání se simentálem s kombinovanou užitkovostí se cíl šlechtění masného simentála liší. Hlavní důraz je kladen na masnou užitkovost. Se zvyšováním růstové schopnosti plemene roste i hmotnost jatečního těla, a tím i hmotnost JUT. Zlepšování osvalení v populaci zase zvyšuje zatřídění jatečných těl podle klasifikace SEUROP. Nelze také opomíjet přizpůsobení šlechtitelského programu chovu v systému bez tržní produkce mléka. Jedná se o dosažení optimálních reprodukčních výsledků, počtu snadných porodů a samozřejmě i dobré pastevní schopnosti. Pro plemeno je v posledních letech typická i bezrohost. Standard plemene Plemeno masný simentál patří mezi plemena většího tělesného rámce. Vzhledem k vysoké růstové schopnosti mladých zvířat umožňuje větší tělesný rámec a hmotnost jalovic ve věku 15 až 18 měsíců i jejich první připuštění v tomto věku. Proto řadíme masného simentála mezi plemena, která se poprvé telí ve dvou letech. Plemeno je chováno jak v rohaté, tak i bezrohé formě. I když je genetická bezrohost stále více chovateli požadována, není výskyt rohů u jedince důvodem k jakékoli penalizaci. Zvířata geneticky rohatá jsou označována R a s volnými rohy V, bezrohá P. Zbarvení: červenostrakaté, kdy červená barva je v odstínu od světle žemlové až po tmavou, hlava je bílá, červené zbarvení na lících a kolem očí není vadou, ale nesmí převládat Sliznice: narůžovělá, bez tmavého souvislého pigmentu Hlava: středně dlouhá, přiměřeně široká Krk: středně dlouhý, dobře osvalený a u dospělých zvířat tvoří lalok Hrudník: hluboký a široký, spolu se středotrupím tvoří téměř ideální válec; žebra jsou dostatečně klenutá, plochá, dobře osvalená Kohoutek, hřbet a bedra: dostatečně široká, dobře osvalená a rovná Záď: kvadratická, dlouhá, mírně skloněná, v sedacích hrbolech široká; kryta výrazným osvalením, které je v přechodu na stehnech jak z vnější, tak i z vnitřní strany konvexní; kýta je dlouhá, přiměřeně spuštěná Plemeno Masný simentál ukazatele užitkovosti Ukazatel Česká republika Německo Dánsko Masný simentál početní stavy Počet chovů MS celkem 793 Stavy čistokrevných krav v ÚE Počty chovů zapojených do KUMP 95 MS MS MS MS Počet chovů v plemenné knize Počet krav v plemenné knize Hodnocení reprodukčních ukazatelů Věk při I. otelení (měsíců) Průměrné mezidobí (dnů) Podíl narozených telat na 100 krav (%) Podíl odstavených telat na 100 krav (%) Podíl živě narozených telat (%) Podíl snadných porodů (1+2) (%) Porody bez pomoci (1 bod) (%) S lehkou pomocí (2 body) (%) Mrtvě narozená telata prvotelky (%) II. a další (%) Úhyn telat do 14 dnů prvotelky (%) II. a další (%) Úhyn telat 15 ař 30 dnů prvotelky (%) II. a další (%) Hmotnosti telat v roce 2014 (kg) Býci porodní hmotnost Věk 120 dní Věk 210 dní Věk 365 dní Jalovice porodní hmotnost Věk 120 dní Věk 210 dní Věk 365 dní Telat v kontrole užitkovosti (ks) Býků Jalovic Podíl zvážených telat ve 120 dnech Býci (%) Jalovice (%) Podíl zvážených telat v 210 dnech Býci (%) Jalovice (%) Podíl zvážených telat v 365 dnech Býci (%) Jalovice (%) Jatečná hmotnost JUT kg býci Jatečná hmotnost JUT kg krávy Podíl zatřídění jat. mladých býků (%) E U R O P 31, ,1 90,9 98,2 98,9 93,4 5,5 Než začneme hodnotit růst potomstva v KUMP u nás a začneme je porovnávat s Německem a Dánskem, musíme si vysvětlit rozdíly v provádění kontroly. V ČR je hmotnost zjištěná ve věku telete 90 až 170 dní přepočítávaná na jednotný věk 120 dní a hmotnost ve věku 171 až 290 dní je přepočítána na hmotnost 210 dní. V Německu a Dánsku je hmotnost ve věku 90 až 280 dní přepočítána na věk 210 dní. To samé platí i pro hmotnost v 365 dnech věku. U nás je to v období 291 až 450 dní a v Německu ve věku 281 až 500 dní. Tyto rozdíly ale umožňuje příslušná směrnice ICAR pro kontrolu užitkovosti. Naše dosažené výsledky porodních hmotností se neliší v porovnání s Německem a máme o něco lepší hmotnosti v 210 dnech zejména u jalovic. Máme i lepší hmotnosti v 365 dnech, a to obzvlášť u jalovic. V Německu je ale váženo v 365 dnech téměř 46 % jalovic a u nás to není ani polovina. V Dánsku představuje kontrola užitkovosti určitý výběr. To platí pro celkový počet telat, kterých v roce 2014 bylo v kontrole Platí to ale zejména pro podíl vážených telat (viz tabulka). 3,4 1,2 1,8 1,5 0,4 0, ,0 62,8 61,4 62,4 21,6 20, ,1 34,5 53,0 10,5 0,9 94, ,0 74,9 27,9 45, , ,1 80,7 13,3 5,1 4,1 1,6 1,4 0,7 0, ,8 26,7 16,0 23,9 Končetiny: široce postavené, dobře zaúhlené, s pevnou spěnkou a paznehtem; postoj pánevních končetin je spíš strmější než přeúhlený Vemeno: dobře upnuté, polovejčité s pravidelnými válcovitými a středně dlouhými struky Kůže: středně silná a pružná Temperament: požadována klidná a vyrovnaná povaha Plemennou knihu vede: Český svaz chovatelů masného skotu Kontaktní osoba: Jan Kopecký V tabulce jsou stanoveny požadavky na hmotnost a výšku v kříži pro jednotlivé věkové kategorie. Výsledky kontroly užitkovosti V tabulkové části jsou výsledky chovu MS v České republice za rok 2014 a ty současně dokumentují plnění šlechtitelského programu. Jsou zde také uvedeny některé dostupné výsledky z Německa a Dánska za rok Pokud jde o celkové stavy čistokrevných krav v ústřední evidenci, v roce 2015 je ve stavu 9451 kusů. Celkově se chovu masného simentála u nás ale věnuje 793 chovů. Stavem čistokrevných krav je masný simentál na prvním místě v ČR. Základním kamenem šlechtění je kontrola užitkovosti. V tabulkové části jsou uvedeny počty čistokrevných krav a kříženců, které jsou do KUMP zapojeny. Nejvyšší stavy krav jsou ze všech tří hodnocených zemí v Německu. Ve stavech krav zapojených do PK u nás je plemeno MS na třetím místě. Dobrá reprodukce a plodnost jsou u všech masných plemen skotu rozhodujícím předpokladem ekonomiky chovu. Kritériem pro hodnocení plodnosti je především počet zabřezlých plemenic a počet živě narozených telat na 100 krav základního stáda. V roce 2014 se narodilo v KUMP 95,1 % telat na sto krav základního stáda. To je velmi dobrý výsledek. Po odpočtu ztrát telat při narození a od narození až do odstavu je odstaveno v hodnoceném roce 90,9 % telat. S těmito parametry patří plemeno MS k nejlepším v ČR. Vykazuje i vysoký podíl živě narozených telat a snadných porodů. To lze srovnat i s výsledky v Německu 11

7 měsíce??? Podíl otelení v ČR v roce 2014 (%) a Dánsku. Na druhé straně ale právě ve srovnání s Dánskem vykazuje ČR i nižší podíl mrtvě narozených telat při porodu a to doplňuje pohled na podíl snadných porodů. Ve ztrátách telat od narození do 14 dní věku a od 15 do 30 dní věku jsou naše výsledky srovnatelné s Dánskem. Šlechtitelský program předpokládá věk při I. otelení 23 až 29 měsíce. Skutečně dosažený věk při I. otelení za rok 2014 je v ČR 31,5 měsíců, což je oproti Dánsku vyšší. Podle výsledků KUMP se dá konstatovat, že zhruba 60 % jalovic se telí později. Zlepšení tohoto stavu je věcí organizace chovu (zejména období telení) a systému výživy. V současné době se touto problematikou musí zabývat i chovatelé plemen aberdeen angus a hereford. Nepříznivá je i délka průměrného mezidobí 432 dní. Většina masných plemen chovaná u nás dosahuje průměrného mezidobí nad 400 dní. V porovnání se srovnatelnými chovy v zahraničí jsme na tom z tohoto pohledu hůře. V ČR je však u všech masných plemen poměrně důsledně Výška a hmotnost Kategorie Hmotnost Výška Mladí plemenní býci v 365 dnech Jalovice v 365 dnech Prvotelky Krávy po 3. otelení dodržováno sezónní telení. V kombinaci s inseminací se pak automaticky může mezidobí prodlužovat, což je patrné z grafu. I když podíl telat narozených po inseminaci představuje jen 25 % z celkem narozených telat, 68 % se jich telí v období listopad až leden. Na druhé straně se 57,4 % telat narozených po přirozené plemenitbě otelilo v období únor až duben. Období připouštění plemenic je tak přesně vymezeno a v porovnání s tím, co je možné doložit v ostatní Evropě, je období připouštění u nás relativně krátké. Toto kratší období může negativně působit na počet nepřipuštěných plemenic po skončení připouštěcího období. Masná užitkovost Hmotnost JUT u mladých býků poražených ve věku 22 měsíců je u nás jen 372 kg a v Německu 413 kg. Může to být ale způsobeno i rozdílnou masnou užitkovostí u obou populací. U nás je plemeno MS v masné užitkovosti za plemeny BM, BA, PI, CH a LI. Podle souboru, který je zveřejněn plemennou knihou v Německu, je ale MS Zkratky a vysvětlivky: MS plemeno masný simentál KU kontrola užitkovosti KUMP kontrola užitkovosti masných plemen (v ČR) JUT jatečně upravené tělo Cíle šlechtění podle kategorií Kategorie Hmotnost ve věku Hmotnost (kg) Výška v kříži 120 dnů 210 dnů 365 dnů v 365 dnech Býčci cm x v 365 dnech Jalovičky 128 cm Prvotelky x x x cm Krávy (po 3 otel.) x x x cm Plem. býci nad 3 roky x x x cm ZÁVIST AGROCHYT P, chovatel Agrochyt, s. r. o., Mohelno, šampiónka plemene na Národní výstavě hospodářských zvířat 2015 před plemeny CH a LI a plemena BM, BA a PI zde hodnocena nejsou. Podíl zatřídění mladých býků v ČR podle SEUROP odpovídá porovnání s ostatnimi plemeny u nás. Na druhé straně je dosahovaná variabilita plemenných hodnot v populaci MS tak velká, že umožňuje dostatečně efektivní selekci. Náš nejlepší býk PMS 014 Rex z Janovic R (po německém otci ZSI 454 Titanic P a matce Monika Vodňanská P) má na základě 17 hodnocených synů při jejich průměrné hmotnosti JUT 447 kg, rph JUT 137 a rph Zmas 148, výborné je i jejich zatřídění podle SEUROP. Ve třídě E 8 kusů, U 7 kusů a R 2 kusy. Díky těmto výsledkům odpovídají jeho plemenné hodnoty výsledkům některých francouzských plemen. Na druhé straně je dosahovaná hmotnost JUT u krav 317 kg velice nízká a neodpovídá dosahované průměrné živé hmotnosti krav při bonitacích. V úvahu přichází také ta možnost, že jatečné krávy nejsou dostatečně dobře připravené na porážku. Hlavním selekčním kritériem při posuzování exteriéru u masného simentála jsou typické znaky plemene, které jsou vymezeny plemenným standardem. Při vlastním hodnocení je kladen zvlášť silný důraz na parametry tělesného rámce, tělesné stavby, užitkového typu a osvalení. V tabulce jsou uvedeny hmotnosti a výška v kříži u hodnocených kategorií v roce Při porovnání s tabulkou je zřejmé, že cíl šlechtění není plněn u jalovic. Nedostatky v odchovu jalovic mohou být i důvodem prodloužení věku při I. otelení. Ostatní parametry růstu jsou poměrně výrazně překračovány alespoň v porovnání s požadavky cíle šlechtění. Při porovnání našich výsledků s Německem zistíme, že tam je například cílem šlechtění pro krávy 12

8 požadována výška 147 cm a hmotnost 800 kg. Zejména u hmotnosti máme o čem přemýšlet, a to zejména v souvislosti s dosahovanou porážkovou hmotností JUT u krav. Plemenné hodnoty jsou v ČR odhadovány 4 ročně. Současně jsou zveřejňovány přehledy nejlepších zvířat v rámci plemen, mezi chovateli známé TOP býků, krav a jalovic. Otcem otce nejlepšího býka ZSI 894 Umbro P je i v Dánsku používaný ZSI 352 Národní vítěz Vodňanský P. Otcem otce matky tohoto býka je ZSI 178 Jiřík Vodňanský P. Tento býk je ale také otcem otce druhého býka ZSI 513 Pakistána P a současně je Jiřík nejlepším býkem v maternálním efektu. Druhý býk v maternálním efektu SIP 617 Nemo z Podlesí R má otce ZSI 185 Jas Vodňanský P; Jas a Jiřík jsou synové německého ZSI 095 Hillary P. Třetí SIP 684 Ogar z Ležnice P je zase synem německého ZSI 222 Korvina P. V čem je přehled nejlepších býků tedy zajímavý? Že mu v současné době vládne již poměrně stará německá genetika. Plemeni MS patří asi jeden primát ze všech u nás chovaných plemen. V současné době je v Německu používáno v inseminaci osm býků z českého chovu a v Dánsku tři býci (dva z nich jsou používáni i Německu). Přitom se nedá napsat, že zejména v Německu by hráli druhé housle. Z 2260 býků hodnocených podle syntetického indexu RZF je Tuareg na 45. místě a Atlas na 51. U některých plemenných hodnot jsou rozdíly, ale je asi předčasné je řešit. Jasno do rozdílů mezi zeměmi by mohlo přinést až zapojení plemene MS do mezinárodního genetického hodnocení INTERBEEF. První výsledky by měly být k dispozici již při následujícím zpracování. Plemeno MS se tak zařadí mezi plemena limousin a charolais. Současně bude zřejmé, jak si náš masný simentál stojí i v mezinárodním porovnání. -šeb- Rozhovor s Janem Hořákem, předsedou Klubu chovatelů plemene masný simentál Ekologická farma Jana Hořáka se rozprostírá na výměře 1100 ha v okolí Janovic u Rýmařova na úpatí Hrubého Jeseníku. Jan Hořák chová plemena masný simentál, aberdeen angus, hereford a charolais a je spoluzakladatelem klubu chovatelů a plemenné knihy masného simentála v ČR. K farmě přísluší také bourárna masa a pojízdná prodejna a odchovna plemenných býků. Letos na podzim farma registruje stav 370 březích krav a jalovic, z toho asi 100 kusů plemene masný simentál. Proč právě masný simentál co byste vyzdvihl? Masný simentál se do našich, tedy drsnějších horských podmínek, dobře hodí. Oblast se nazývá také Moravská Sibiř, nadmořská výška se pohybuje mezi 650 až 800 m. Podobně zde dobře prospívají plemena hereford a aberdeen angus. Naproti tomu např. plemeno charolais je do našich podmínek nevhodné. MS jsem si oblíbil kvůli jeho houževnatosti a hlavně dobrým růstovým schopnostem. Co se kvality masa týče, mám následující žebříček od nejlepšího plemene, který potvrzuje i poptávka našich zákazníků: 1. hereford, 2. aberdeen angus, 3. simentál, 4. francouzská plemena. Na produkci masa jsou velice vhodní kříženci. Když vybíráte býka pro další plemenitbu, na co hledíte? Na prvním místě je bezrohost, ale od čeho by to bylo masné plemeno, kdybych nepožadoval i dobrou zmasilost. Takže oběma těmto vlastnostem se musí přikládat stejná váha. Další zásadou, která je pro náš chov samozřejmostí, je mírnost. Zvíře je ale takové, jak s ním chovatel zachází, ale přesto hraje důležitý podíl i jeho genetické založení. Po negativních zkušenostech klademe na bezpečnost práce se zvířaty velký důraz, jde o zdraví lidí. Hned na dalším místě je mléčnost, upřednostňuji tedy spíše maternální efekt před přímým efektem růstu. Potomstvo rostle po mléce matek. Rozhodně tím ale nechci říkat, že přímý efekt není důležitý. Popište prosím sezónní organizaci na farmě. Používáme jak inseminaci, tak přirozenou plemenitbu. Inseminace probíhá od 20. února až do dubna, na zabřeznutí mají krávy a jalovice pouze jeden pokus. Pak nastupují býci každý kotec asi o dvaceti kravách má svého býka. Zabřezávání po inseminaci u jalovic je 70 %, u krav 55 %. Telení se uskutečňuje od listopadu do března. Termín bych chtěl zkrátit na tři měsíce prosinec až únor. Jak se díváte na současný systém odchovu plemenných býků? Se závoděním v přírůstcích, které je nejmarkantnější u plemene masný simentál a charolais, jednoznačně nesouhlasím. Zvířata by měla přirozeně růst především z mléka, které mu dává matka. Nikoli abychom to doháněli dalším krmivem a nejrůznějšími doplňky. Na to, že se stanovila krmná dávka v testu na přírůstek u intenzivních plemen (včetně masného simentála) na 1,5 kg, u plemen hereford a aberdeen angus na 1,4 kg, se už zapomnělo. Překrmený býk není použitelný v chovu minimálně jeden rok, jinak se s ním může chovatel rozloučit. Navíc, čím více zkrmený býk, tím má obvykle lepší PH. Při různé výživě se zkresluje projev vlastního genotypu, a tím jsou méně přesné i odhady plemenných hodnot. Jednou, a možná už brzy přijde doba, kdy odchovny nebudou vůbec se odebere krev, podle které se určí genetický přínos daného plemeníka tedy genomická plemenná hodnota. U masného skotu je to teprve v plenkách, ale pokrok se nedá zastavit. Pak odpadnou zmíněné hony za přírůstky. Byl byste pro zmírnění kritérií pro výběry do plemenitby v letošním roce, kdy byla výživa v důsledku sucha omezena? Ne. Jak hodnotíte odchov u chovatele? Podmínky pro odchov u chovatele jsou mírné. Zatímco odchovny musejí provádět všechny zdravotní zkoušky, odchov u chovatele to nevyžaduje. Praxe je taková, že průměrné býčky si chovatel nechává doma a tzv. je dokrmí, aby splnil požadovaná kritéria pro výběr do plemenitby. Pořádá klub MS nějakou větší akci v podobě vlastní výstavy a podobně? Loni jsme uspořádali dražbu plemenných jalovic u Manfreda Reinolda. Zde kromě Čechů projevili o plemenný materiál zájem němečtí a slovenští chovatelé. Letos byla národní výstava v Brně, kde se ti, kdo měli zájem, mohli prezentovat. -lur- 13

9 Simentálský skot z podhůří Rychlebských hor Jeden z významných chovatelů masného plemene Manfred Reinold hospodaří v katastru obce Stará Červená Voda a na svých pozemcích chová plemeno masný simentál. Chov byl založen asi před sedmi lety a v současné době čítá šedesát krav základního stáda. Když v roce 2008 byla farma Reinold založena, tvořilo základní stádo dvanáct odstavených jalovic plemene masný simentál nakoupených z českého chovu (Argo Březová u Uherského Brodu) a o dva roky později bylo doplněno dalšími 19 jalovicemi. Chovatel dovezl jalovice pro své stádo také z Dánska a Německa a v poslední době z Velké Británie, kde se podle něho chovají vynikající zvířata velkého tělesného rámce. Právě odtud přivezl březí a také roční jalovice a v současné době nakupuje také inseminační dávky nejlepších anglických býků. Právě anglická zvířata jsou podle něho velmi rámcová a mají vynikající osvalení, proto patří mezi to nejlepší, co ve stádě má. Cílem Manfreda Reinolda je mít špičkové stádo plemenných zvířat. Tomu odpovídají i výsledky býků v odchovnách. Hodnocení odchovaných plemenných býků za exteriér je v průměru 77 bodů. Ale například býk Tempo z Nové Vody V (Viti x Axel) byl hodnocen 85 body a excelentní jsou také plemenné hodnoty homozygotně bezrohého býka Templář z Nové Vody. K nejlépe hodnoceným býkům patří Viking z Nové Vody (83 bodů za exteriér) a Vinci z Nové Vody (82 body za exteriér). Za jednu z nejvyšších cen byl vydražen býk Zážeh z Nové Vody (83 bodů za exteriér). Podle Manfreda Reinolda se velmi dobře prodává právě špičková genetika, jež je jeho cílem, který se dobře daří. V chovu se ve vysokém procentu využívá inseminace a farmář se zaměřuje na nákup inseminačních dávek bezrohých homozygotních býků, o jejichž potomky je na aukcích velký zájem. Všechny plemenice ve stádě jsou geneticky testovány právě pro zjištění homozygotnosti pro bezrohost. Protože bezrohost zatím znamená nižší osvalení, používají ve Staré Červené Vodě inseminační dávky homozygotů i pro heterozygotní krávy, aby se u telat, narozených jako bezrohá, udrželo vynikající osvalení. Protože jsou krávy ve stádě geneticky testovány, mohou se používat nepříbuzní býci bez ohledu na jejich homozygotnost nebo heterozygotnost v bezrohosti. Farma hospodaří na ploše 168 ha luk a pastvin. Na sedmi hektarech orné půdy se pěstují krmné pícniny (vojtěška). Manfred Reinold řekl, že se chystá rozorat dalších 10 ha půdy a pěstovat krmné pícniny i kukuřici. Farmář také věnuje velkou pozornost pastvinám. Kaž dé tři roky je po padesátihektarových plochách přisívá a na jaře se přihnojují. Zvyšuje se tak jejich kvalita a úživnost. Manfred Reinold se od roku 2003 věnuje chovu jelenů v oboře (z Rakouska dovezl ta nejkvalitnější zvířata a nyní prodává chovná zvířata) a poté, co získal větší rozlohy pozemků, se rozhodl chovat skot. Dočetl se, a také si nechal poradit, že nejvhodnějším plemenem do daných klimatických podmínek bude masný simentál. Farmář si toto plemeno vybral právě pro odolnost vůči drsnějším podmínkám počasí a často drsným zimám podhorské oblasti, kde hospodaří. Dalšími důležitými vlastnostmi, kterých si cení, je ranost plemene i velmi dobrá mléčnost a vynikající mateřské vlastnosti matek, a tedy výborný růst telat. Manfred Reinold s pohárem pro šampiona plemene z brněnské národní výstavy 2013 stala se jí CZ Vendy z Nové Vody Podle šlechtitelského programu plemene masný simentál je u jalovic cíl standardu v hmotnosti ve věku 120 dní 165 kg, ve 210 dnech 265 kg a věku 365 dní by měly vážit 420 kg. V chovu Manfreda Reinolda jsou tyto hmotnosti průměrně 210,4 kg, 340,5 kg a 431 kg. Požadavky pro růst býčků jsou pro věk 120 dní 180 kg, pro 210 dní 295 kg a v roce 470 kg. Býčci na farmě Reinhold dosahují hmotností 231,5 kg, 386,7 kg a 637,4 kg. Masný simentál dosahuje vysokých pří- 14

10 821 Campari HP, ZSI 769 Trast Vodňanský PP či ZSI 978 Hannibal PP, nebo švédský býk ZMS 108 VB Mustik. V loňském, resp. letošním roce se ze 41 porodů narodilo deset telat po přirozené plemenitbě a zbytek po inseminaci, ke které se využívalo inseminační dávky celkem dvanácti býků. Na pastvě jsou krávy s telaty rozděleny do tří stád podle období otelení. Umístěny jsou na malé desetihektarové past viny, a postupně se přesunují, zatímco z ostatních ploch se vyrábí seno a senáže. V srpnu jsou všechna zvířata přesunuta na tzv. velkou pastvinu, mají tedy k dispozici celou plochu pastvin. Stádo masného simentála ve Staré Červené Vodě je také samozřejmě zapojeno do kontroly užitkovosti. Zjišťují se hmotnosti telat ve 120 a 210 dnech, bonitují se jalovice a prvotelky. Farma se tedy specializuje na prodej plemenných jalovic a plemenných býků prošlých odchovnou (Benešov u Boskovic a Měcholupy). Od doby vzniku farmy uc hovnili jednašedesát plemenných býků. růstku hmotnosti při relativně malých nákladech na krmivo. Dalším neopomenutelným kladem je to, že se celé stádo na pastvině chová velmi klidně. Krávy jsou učenlivé a relativně dobře se s nimi manipuluje. Stádo je celoročně venku na pastvě, využívá přírodního zimoviště s rozlohou kolem dvou hektarů a telata mají k dispozici přístřešek s hlubokou podestýlkou. Na pastvě se telata přikrmují mačkaným obilím, zejména pokud je pastevní porost horší. V letošním roce se kvůli velkému suchu celé stádo již v této době přikrmuje senem, resp. travní siláží, tedy vlastně zimní krmnou dávkou. Stádo má samozřejmě k dispozici také minerální lizy s obsahem minerálních prvků v závislosti na fázi pastvy, resp. březosti krav. Krávy se otelí v době mezi říjnem a únorem a na pastvu se matky s telaty posílají na konci dubna. Od prosince, resp. ledna (tak, aby první otelení probíhala v říjnu) se 90 % všech krav ve stádě inseminuje. Rozdělí se do skupin po 5 8 kravách a asi 40. den po otelení (a ošetření oestrophanem) se inseminují. Využívá se toho, že jsou krávy soustředěny na zimovišti a zaměstnanec farmy, který pracuje jako inseminační technik a stará se i o porody, má k dispozici systém koralů s fixační klecí. Jalovice zabřezávají po inseminaci a na pastvě je ke stádu zařazen na dobu dvou měsíců plemenný býk, který oplodní nezabřezlé plemenice. U narozených telat se potom vždy zjišťuje paternita. Pro inseminaci používají dávky několika býků, které si chovatel sám vybírá. Říká, že je důležité, aby do odchovny šli býci po několika otcích a ne jen po jednom. Jedním z nich je například anglický plemenný Caper Cailie, ZSI 778 Templář PP, německý ZSI 967 Strabinos PP, ZSI 817 Ursus PP, ZSI V loňském roce se v areálu farmy konala první aukce jalovic v České republice, která byla velmi úspěšná. Šlo o aukci elitních bezrohých jalovic z předních českých chovů. Podle Manfreda Reinolda jsou právě jalovice těmi nejcennějšími zvířaty a v zahraničí se prodají velmi draze, u nás kolem Kč. Jedním z cílů farmáře Reinolda je prorazit s plemennými jalovicemi na německý trh, protože, jak uvedl, jsou jejich zvířata na takové úrovni, že mohou německým směle konkurovat. Zvířata z chovu pod Rychlebskými horami sklízejí úspěchy i na výstavách. V roce 2013 se jalovice z farmy umístily na prvním a třetím místě na Národní výstavě hospodářských zvířat a zemědělské techniky v Brně a mladý býk pak získal třetí místo. V letošním roce získal chov druhé místo v kategorii jalovic a stejné v kategorii mladých býků vybraných v roce 2015 (letos nejlépe hodnocený býk ve III. turnusu výběrů ZMS 408 Aifel z Nové Vody P). Alena Ježková 15