EKONOMICKÝ POTENCIÁL EXISTUJÍCÍCH SYSTÉMŮ ehealth V ČR

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "EKONOMICKÝ POTENCIÁL EXISTUJÍCÍCH SYSTÉMŮ ehealth V ČR"

Transkript

1 EKONOMICKÝ POTENCIÁL EXISTUJÍCÍCH SYSTÉMŮ ehealth V ČR Disertační práce MUDr. Jan Bruthans Školitel: Doc. Ing. Miroslav Ševčík, CSc. Praha, červenec 2013

2 Abstrakt Práce se věnuje aktuálnímu tématu využití výpočetní techniky ve zdravotnictví (ehealth). Základním cílem práce je analýza existujících národních systémů ehealth v ČR, vyčíslení nákladů na zavedení těchto systémů, kvantifikace jejich maximálního možného přínosu a vyhodnocení jejich skutečného aktuálního přínosu. Ze tří existujících národních systémů se práce zabývá dvěma systémem erecept a epacs. Původně uvažovaný třetí systém IZIP nebylo možné hodnotit, neboť relevantní informace nejsou k dispozici. V oblasti nákladů se práce zabývá nejen obecně zveřejňovanými náklady, ale hodnotí také náklady dalších dotčených subjektů (výrobců informačních systémů, zdravotnických zařízení, atd). Jako první v ČR tato práce kvantifikuje přínosy existujících systémů ehealth, na rozdíl od zahraničních prací pak tato práce klade velký důraz právě na náklady dalších dotčených subjektů. Součástí práce je rovněž zhodnocení úspěšnosti systémů ehealth v ČR včetně předpokládaných důvodů tohoto stavu. Práce přináší rovněž celou řadu doporučení pro zadavatele těchto systémů, aby budoucí systémy ehealth byly ekonomičtější a úspěšnější tato doporučení vycházejí převážně z analýzy vývoje existujících národních systémů ehealth. Pro dosažení cíle práce (komplexní zhodnocení celkových nákladů, maximálního možného přínosu a reálného přínosu jednotlivých systémů ehealth) je použita deskriptivní metoda a SWOT analýza, extrapolace a abstrakce, komparativní a faktoriální analýza. Klíčová slova ehealth; ICT; Telehealth; epreskripce; PACS; zdraví; ekonomika zdraví; zdravotnictví; JEL klasifikace H51, I18, I19, Y80

3 Abstract The purpose of this dissertation is to explore the contemporary area of information technologies employed in health care (ehealth). Focusing on the systems already employed in the Czech Republic, it aims to analyse them, to quantify expenditures of their introduction and maximum benefits derived from these, as well as to evaluate their real current profit. Out of the three existing national systems, this dissertation concentrates on the two only (erecept, epacs), as it became impossible to evaluate the third IZIP system due to scarcity of the relevant information available. In the field of expenditures not only generally published numbers are taken into consideration, but this dissertation also evaluates the expenditures of other subjects involved (IT systems producers, health care providers, etc.). As the first dissertation in the Czech Republic it quantifies benefits derived from the existing ehealth systems and unlike foreign theses it greatly emphasizes just the expenditures of other subjects involved. Included in this dissertation is also the evaluation of achievements of the ehealth systems in the Czech Republic complete with supposed grounds for this situation. This dissertation also recommends courses of action for contractors of these systems to ensure future basis for more economical and successful ehealth systems. These recommendations are mainly based on analysis of development of the existing national ehealth systems. For the complex evaluation of the costs, maximum of possible and real benefit of the individual ehealth systems the research approach adopted in this dissertation includes descriptive method and SWOT analysis, extrapolation and abstraction, comparative and factor analysis. Key words ehealth; ICT; Telehealth; eprescription; PACS; health; economy of health; health-care; JEL Classification H51, I18, I19, Y80

4 Rád bych poděkoval všem, kteří svou pomocí přispěli ke zpracování této disertační práce. Děkuji tak za cenné rady Doc. Ševčíkovi, svému školiteli. Důležité informace o vzniku a fungování jednotlivých systémů mi poskytli Mgr. Veselý ze SÚKL a Ing. Labounek z ICZ. Vyčíslení nákladů na erecept by nebylo možné bez přispění Ing. Víta z firmy Farmis a k vyčíslení nákladů na epacs napomohli Prof. Daneš, Mgr. Hána a pan Strnad z 1.LF UK a Všeobecné fakultní. Extrapolační postup při stanovení přínosů epacs vznikl po konsultaci s Ing. Andrlíkem z firmy Concur. Cenných připomínek k celé práci se mi dostalo od mého kolegy MUDr. Svítka. V neposlední řadě bych rád poděkoval své rodině za podporu během celé doby mého doktorandského studia.

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem disertační práci s názvem Ekonomický potenciál existujících systémů ehealth v ČR vypracoval(a) samostatně, pouze na základě uvedených pramenů a literatury. V Praze dne.. Podpis

6 Seznam použitých zkratek ADR Adverse Drug Reaction Nežádoucí reakce vzniklá s souvislosti s podáním léčiva CÚER Centrální úložiště elektronických receptů CN Komunikační uzel (koncová komponenta epacs) CS Centrální směrovač (centrální komponenta epacs) CT Computerized Tomography Výpočetní tomografie ČR Česká republika DICOM datový standard pro sdílení obrazových dat EHR Electronic Health Record Elektronické záznamy použitelné v rámci různých zdravotnických organizací EMR Electronic Medical Record Elektronické záznamy použitelné v rámci jedné zdravotnické organizace EU Evropská unie ICT Information and Communication Technology Použití a sdílení zdravotních dat IZIP Systém internetových zdravotních knížek JŘBU Jednací řízení bez uveřejnění MRI Magnetic Resonance Imaging NIS Nemocniční informační systém PACS Picture Archieving and Communication System PC Personal Computer osobní počítač. Termín v současnosti používaný pro označení libovolného počítače pro běžné užití (stolní počítač, notebook, atd). PET Pozitronová emisní tomografie PHR Patient Health Record Elektronické záznamy, se kterými disponuje pacient -6-

7 QALY Quality-adjusted life year QCA Kvalifikovaný osobní certifikát RTG Rentgenové vyšetření (nativní, prostý rentgenový snímek) USG Ultrasonografie ÚOOÚ Úřad na ochranu osobních údajů SÚKL Státní ústav pro kontrolu léčiv VSL Value of statistical life Statistická cena života WHO World Health Organization Světová zdravotnická organizace -7-

8 Úvod Výpočetní technika pronikla v posledních dvaceti letech takřka do všech oborů lidské činnosti a celou řadu z nich zásadním způsobem změnila. Přinesla nové postupy, řadu činností zrychlila, zjednodušila i zlevnila. Rovněž ve zdravotnictví můžeme být svědky masivního využívání výpočetní techniky, od obyčejných PC v takřka každé ambulanci, přes rozsáhlá datová úložiště až po náročné zobrazovací (počítačová tomografie, magnetická rezonance) či dokonce léčebné (Lexellův gamanůž) metody. Avšak zatímco na lokální úrovni (ordinace praktického lékaře, ) se technika využívá, v oblasti propojení jednotlivých lokací (například dvou různých nemocnic) zatím k velkému postupu nedošlo. Zcela běžné je přenášení lékařských zpráv či výsledků laboratorních testů ve vytištěné podobě, zatímco elektronické záznamy nelze v podstatě sdílet. Tudíž není možné získat v urgentní situaci aktuální zdravotní data pacienta, který se léčí v jiném zdravotnickém zařízení. Absurdnost této situace nejlépe vysvětlí srovnání třeba s finančním sektorem. Bonitu klienta a jeho rodiny (včetně kompletního vyčíslení jeho závazků ve všech bankovních ústavech v ČR) může získat libovolná bankovní instituce během pár sekund, naopak k získání úplného přehledu o zdravotním stavu pacienta by (teoreticky) bylo potřeba získat přehled vykázané péče od příslušné pojišťovny a následně oslovit všechna zdravotnická zařízení, která nějakou péči na pacienta vykázala. V současnosti se tak velmi skloňovaným termínem stává pojem ehealth, který v širokém slova smyslu označuje jakékoliv použití výpočetní techniky ve zdravotnictví, v užším smyslu se ale používá spíše pro globální využití počítačových technologií. Zavádění systémů ehealth tak logicky může zlepšit kvalitu zdravotních služeb, nicméně častým argumentem při plánování takovýchto systémů je také předpokládané snížení nákladů na zdravotní služby. Při bližším hodnocení plánovaných či již existujících systémů ehealth se však ukazuje, že minimálně v kontextu ČR je zcela nemožné najít studii, která by potvrdila hospodářský přínos příslušného systému. Zdá se dokonce, že v případě soukromých společností nabízejících takovéto systémy jsou publikovaná tvrzení o ekonomických přínosech motivována hlavně snahou tento produkt uplatnit na trhu, zatímco v případě orgánů státní správy (naprostá většina těchto systémů je (ko)financována z veřejných rozpočtů) je jednoznačným motivem snaha odůvodnit zavedení systému ehealth za každou cenu. Již -8-

9 vůbec pak nemůžeme očekávat, že by existovala jednotná hodnotící metodika systémů ehealth ať na národní, či dokonce mezinárodní úrovni. Česká republika není v tomto ohledu výjimkou. Doposud není dostupná jakákoliv studie, která by se zabývala ekonomickým přínosem připravovaných či již realizovaných systémů ehealth. A je skutečností, že i přes masivní politickou i finanční podporu ze strany veřejného sektoru naprostá většina zaváděných ehealth technologií doposud nenaplnila ani předpoklady na zlepšení kvality zdravotních služeb, natož aby nějakým způsobem snížila náklady na zdravotní služby. Tématem této práce je charakteristika současných národních systémů ehealth a jejich ekonomický význam pro celé hospodářství. Úvodní kapitola teoretické části pojednává o definici zdraví, problematice a specifikách zdravotnictví a je zmíněna problematika zájmových skupin (stakeholders) ve zdravotnictví. Dále je rozebrána aktuální problematika řízení systémů ve zdravotnictví. Druhá kapitola přináší základní informace o výdajích na zdravotnictví v ČR. V následující kapitole je stručně popsána problematika využití výpočetní techniky ve zdravotnictví, definován samotný termín ehealth s omezením na národní systémy (práce cíleně není zaměřena na omezené použití výpočetní techniky na úrovni jednotlivých zdravotnických zařízení) a rozebrány možnosti různých přístupů ke stanovení přínosů systémů ehealth. Analytická část práce začíná čtvrtou kapitolou, ve které jsou popsány existující systémy ehealth (erecept a epacs - dále jen řešené projekty), které se v ČR do současné doby podařilo realizovat. Do tohoto přehledu není zahrnut systém IZIP, o kterém nebylo možné zjistit dostatek relevantních informací pro tuto práci. V páté kapitole jsou vyčísleny náklady na oba řešené projekty, přičemž kromě veřejně dostupných údajů (informace od ministerstev, zdravotních pojišťoven, atd) je využito také existujících pracovních materiálů z příslušných úřadů. Jsou rovněž vyčísleny i náklady, které vznikly vznikly dalším zájmovým skupinám ve zdravotnictví (například nutnost upravit stávající výpočetní systémy). V následující kapitole jsou stanoveny přínosy, které jednotlivé řešené projekty mohly poskytnout, pokud by se je podařilo rozvinout v plánovaném rozsahu. Při nedostupnosti relevantních údajů (ne vždy byly přínosy při začátku řešeného projektu exaktně vyjádřeny) je -9-

10 využito extrapolace přínosů lokálních projektů v rámci ČR a autorovy analýzy předpokládaných přínosů (s přihlédnutím k realizovaným zahraničním projektům). V předposlední kapitole jsou analyzovány přínosy, které jednotlivé řešené projekty ve skutečnosti poskytnuly. Jsou tedy nižší, než přínosy stanovené v předcházející kapitole. V závěrečné kapitole jsou porovnány jednotlivé řešené projekty a hledány společné znaky, které určují, zda-li bude projekt úspěšný. Součástí kapitoly jsou také doporučení pro budoucí zadavatele takovýchto projektů, jak zvýšit pravděpodobnost vzniku ekonomicky opodstatněného a celkově úspěšného projektu. Základním cílem práce je komplexně zhodnotit celkové náklady a reálné přínosy jednotlivých realizovaných systémů ehealth v rámci ČR a dále stanovit, jaké přínosy mohly jednotlivé systémy ehealth mít, pokud by se je podařilo realizovat v původně navrženém rozsahu. Na základně získaných poznatků je pak cílem zhodnotit, proč byly některé projekty úspěšné a jiné nikoliv a sestavit doporučení pro budoucí zadavatele obdobných projektů. Pro dosažení tohoto cíle jsou definovány tyto dílčí cíle: C1: Vyčíslit náklady na jednotlivé v ČR realizované projekty ehealth C2: Vyčíslit dosažitelné přínosy jednotlivých v ČR realizovaných projektů ehealth C3: Vyčíslit dosažené přínosy jednotlivých v ČR realizovaných projektů ehealth Pro dosažení těchto cílů byly definovány tyto dílčí hypotézy: H1: Náklady na jednotlivé v ČR realizované projekty ehealth značně překročily předpokládané náklady H2: Ani při dosažení všech reálných přínosů by v ČR realizované projekty ehealth nebyly s ohledem na vynaložené náklady ekonomicky opodstatněné H3: v ČR realizované projekty ehealth nedosáhly přínosů, které byly při jejich zavádění předpokládány V rámci práce jsou použity tyto metody: deskriptivní metoda a SWOT analýza (pro popis jednotlivých systémů)

11 extrapolace a abstrakce pro vyčíslení nákladů a přínosů komparativní a faktoriální analýza pro srovnání jednotlivých systémů a vyvození závěrů. Ve své práci jsem se snažil využít nejen znalosti získané doktorským studiem na Národohospodářské fakultě VŠE, ale také více než desetileté klinické zkušenosti lékaře a rovněž i své předchozí studium informatiky na Matematicko-fyzikální fakultě UK

12 Teoretická část 1. Zdraví, zdravotnictví a jeho specifika Zdraví je jeden z nejdůležitějších statků člověka. Je tedy přirozeným a zcela pochopitelným zájmem každého jednotlivce udržet si ho v dobrém stavu po co nejdelší dobu. Na podkladě tohoto zájmu se péče o zdraví rozvíjela již od starověku až vyústila v moderní zdravotnictví v současné podobě. Postupně se s narůstajícími poznatky z mnoha vědních oborů rozvinula péče o zdraví do obrovského komplexu více či méně specializovaných profesí. S přibývajícími možnostmi se zdravotnictví jako celek rozvíjí neustále a současně se zvyšuje i zásadním způsobem kvalita péče o zdraví. Významnou roli v tomto procesu hraje i zapojování výpočetní techniky. V rozvinutých zemích patří zdravotní péče mezi jedno z nejdůležitějších ekonomických odvětví. Na rozdíl od ostatních důležitých odvětví však nese sebou jistá specifika, která budou představena v této kapitole Definice zdraví Z laického hlediska je většinou zdraví chápáno jako absence nemoci, tedy stav, kdy si jedinec nestěžuje na nějaké konkrétní onemocnění nebo obtíže. Takové negativní vymezení je však zcela nedostatečné a nese sebou celou řadu otázek. Například jaký stupeň obtíží již vnímáme jako nemoc? Existuje pochopitelně celá řada definic s opačným, pozitivistickým přístupem. Nejznámější je definice přijatá již roku 1948 Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V rámci této definice je zdraví vymezeno jakožto stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, nejen nepřítomnost nemoci nebo vady.1 Další definice upozorňují ovšem na skutečnost, že chápání zdraví musí být odlišné jak dle věku jedince, tak podle vnějších podmínek, a částečně i podle zodpovědnosti jednotlivce. To je vyjádřeno v definici zdraví jakožto dynamický stav blahobytu, charakterizovaný 1 WHO. Preamble to the Constitution of the World Health Organization as Adopted by the International Health Conference. 22. července

13 fyzickým a duševním potenciálem, který splní nároky kladené na život a to přiměřeně věku, kultuře a osobní zodpovědnosti 2. V současné společnosti se také stále více uvažuje o zdraví jako o základním právu jednotlivce. To reflektuje například definice zdraví jakožto stav blahobytu, bez onemocnění či nemohoucnosti a zároveň základní a univerzální lidské právo 3. Ze všech výše uvedených definic je jasné, že pojem zdraví je chápán velmi individuálně i v širším kontextu. Dva jednotlivci mohou na první pohled stejný stav hodnotit zcela odlišně (roli hraje značné množství faktorů jako jsou věk, společnost, vzdělání atd.). Rovněž tak pacient s chronickým omezením (od civilizační choroby až po postižení, které pacienta upoutalo na invalidní vozík) může mít pocit dostatečného zdraví, pokud bude žít spokojený a plnohodnotný život, ve kterém se jeho omezení chorobou či postižení nebude projevovat, či bude nějakým způsobem kompenzováno Determinanty zdraví Zdraví není samozřejmě neměnný stav. V průběhu života dochází k jeho proměnám a s určitým odstupem je ho možné chápat jako jakýsi rovnovážný stav v rámci biologického systému, který lidský organismus vlastně představuje. Jednotlivé faktory, kterými je možné tento systém charakterizovat, se nazývají determinanty zdraví a mohou být jak pozitivní, tak i negativní. Pro laika může být překvapující zjištění, že okolí, zvyklosti a životní styl jednotlivce mají na zdraví mnohem větší dopad, než úroveň zdravotnických služeb tomuto jednotlivci dostupných - různí autoři udávají vliv zdravotních služeb na zdraví v rozsahu pouhých 10 a 20% procent. Podle WHO patří mezi determinanty zdraví tyto skupiny4: 2 sociální a ekonomické prostředí Bircher J. Towards a Dynamic Definition of Health and Disease. Medicine, Health Care, and Philosophy 8, no. 3 (2005): doi: /s y. 3 Saracci, R. The World Health Organisation Needs to Reconsider Its Definition of Health. BMJ 314, no (10. května 1997): doi: /bmj WHO, The Determinants of Health. [online] Otevřeno: 3. září

14 fyzické prostředí individuální charakteristika a chování jednotlivce Federálního ministerstvo zdravotnictví USA (U.S. Department of Health and Human Services) klade důraz na funkční hledisko a rozlišuje determinanty takto5: tvorba politiky sociální faktory fyzické faktory zdravotní služby individuální chování biologie a genetika Je zjevné, že některé z výše uvedených determinant jsou vůlí jednotlivce či zásahem zdravotnictví zcela neovlivnitelné (genetický základ, pohlaví), na naprostou většinu determinant je však možné působit. Aktivita politické reprezentace je jednou ze stěžejních determinant například v USA přispělo zpřísnění dopravních předpisů a povinné vybavení vozidel zádržnými prvky ke snížení počtu úmrtí na silnicích, a to nejen v přepočtu na počet ujetých mil, ale i v absolutních hodnotách6. Mezi důležité sociální faktory patří příjem a sociální status (osoby s vyšším příjmem a vyšším sociálním statusem jsou v průměru zdravější), vzdělání (opět, osoby s vyšším vzděláním jsou v průměru zdravější, což samozřejmě často koreluje i s příjmem a sociálním statusem), zaměstnanost a sociální podmínky (nezaměstnaní jsou méně zdraví, důležitý není pouhý fakt zaměstnanosti, ale také spokojenost a možnost seberealizace v pracovním procesu), stejně jako sociální začlenění (osoby žijící samostatně a bez sociálních vazeb jsou méně zdravé). 5 Determinants of Health - Healthy People [online] Otevřeno: 3. září Achievements in Public Health, Motor-Vehicle Safety: A 20th Century Public Health Achievement [online] Otevřeno: 4. září

15 Z podstatných fyzických faktorů je třeba zmínit přírodní prostředí, ubytování, pracovní a výukové prostředí, negativně působí expozice toxickým látkám a fyzické bariéry (obzvláště pro osoby s omezeními pohybu). Zdravotní služby ovlivňují zdraví nejen svojí kvalitou, ale také mírou svojí dostupnosti. Ta může být limitována nejen svou neexistencí či finanční složkou (osoby bez zdravotního pojištění vyhledají zdravotní pomoc v průměru později než osoby pojištěné 7), ale také geograficky či dokonce jazykovou bariérou. Individuální chování vychází ze všech předchozích faktorů a je tím, co zdraví jednotlivce podstatně ovlivní. Patří sem jednoznačně stravovací návyky (včetně užívání návykových látek), životní styl (pohyb, způsob relaxace, hygiena) i zdánlivě nepodstatný pocit spokojeného prožívání života. Biologie a genetika jsou odpovědné za některé neovlivnitelné faktory (věk, pohlaví, vrozené vývojové vady), u celé řady dalších onemocnění však pouze zvyšují riziko jejich propuknutí (například takový životní styl, který by u jedince bez zvýšeného rizika kardiovaskulárního onemocnění ještě neměl dopad, ale v přítomnosti rizikových faktorů již způsobí propuknutí onemocnění). Zatímco nemoc, tedy absenci zdraví, je možné popsat většinou dosti exaktně, skutečná příčina tohoto stavu se může skrývat výrazně hlouběji to je možné ukázat na zcela banálním příkladu: 7 Proč je Petr v nemocnici? Má těžkou infekci nohy. Ale proč má infekci? Říznul se do ní a rána se zanítila. Ale proč se říznul? Hrál si na šrotišti vedle domu kde bydlí a spadl na ostrý kus železa. Ale proč si hrál na šrotišti? AHRQ: 2008 National Healthcare Disparities and Quality Reports. [online] Otevřeno: 4. září

16 Protože čtvrť, kde bydlí, není příliš udržovaná. Nejsou tam dětská hřiště a celá řada dětí si tam takhle hraje. Ale proč nebydlí někde jinde? Protože jeho rodiče si nemohou dovolit lepší bydlení. Ale proč si nemohou dovolit lepší bydlení? Protože otec je nezaměstnaný. Ale proč je jeho otec nezaměstnaný? Protože má pouze základní vzdělání, minimální praxi a nemůže nalézt stálou práci. Ale proč... I když je tento příběh upraven z kanadského originálu8, jistě nebude činit problém nalézt paralely i v reáliích ČR Zasazení zdravotnictví do základních ekonomických směrů V rámci této kapitoly se zamyslím nad ekonomickým vnímáním zdraví a zdravotnictví v průběhu rozvoje ekonomie jako vědy. V průběhu poznávání ekonomických myšlenek se posuzování zdraví a zdravotnictví zásadním způsobem vyvíjelo takováto změna pohledu je inspirací i do budoucnosti. Významné ekonomické myšlenky je možné nalézt již v dílech řeckých filosofů (Platón, Aristoteles), tyto myšlenky pak byly rozvíjeny i středověkými učenci (T. Akvinský, N. Oresme). Jednalo se však spíše o myšlenky zasazené do všeobecného pohledu na správnost chování člověka, specificky byla pozornost věnována otázce lichvy a otázce tzv. spravedlivé ceny. Za skutečné zakladatele ekonomie jsou považováni až merkantilisté koncem 16. století. Od morálních úvah se myšlení posouvá k praktickým aspektům budování obchodu a 8 Government of Canada, Public Health Agency of Canada. What Determines Health? - Population Health Public Health Agency of Canada, 25. listopad

17 budování státu, přičemž jako primární není bráno štěstí jednotlivce či lidu, ale síla a význam státu. Doktrína obchodní bilance byla postavena na představě, že důležitost a moc státu je odvozena od získání drahých kovů vývozem či dolováním. Šlo tedy o to, co nejvíce snížit domácí spotřebu a maximum produkce uplatnit v zahraničí. Je zřejmé, že v rámci takovéhoto pohledu bylo vnímání redukováno na výrobce a na spotřebitele. V rámci takovéto filozofie nemělo ještě zdraví zdaleka své místo. Ještě A. Smith ve svém Pojednání o podstatě a původu bohatství národů dělí práci na produktivní (výroba zboží) a neproduktivní (služby zdravotnictví je jistě třeba za jednu ze služeb považovat). Podle takovéhoto pohledu neproduktivní práce snižuje růstový potenciál země, neboť není schopna tvořit nic do zásoby (služby jsou okamžitě spotřebovány). Je zjevné, že (na rozdíl od mnoha nadčasových postřehů A. Smithe) tyto teze nejsou zrcadleny v realitě a byly postupně překonány. Teprve F. Bastiat jednoznačně odmítá dělení na produktivní a neproduktivní práci, klade důraz na dobrovolnost a symetričnost obchodních vztahů a ve svém nejznámějším textu Co je vidět a co není vidět vyzdvihuje nejen uskutečněná jednání, ale také neuskutečněná neviditelné dopady. V tom lze spatřovat zajímavou paralelu se zdravotnictvím, v rámci kterého je celá řada dopadů skrytých. Zajímavý vhled je možné nalézt v populační teorii T. Malthuse. Ten se zabýval problematikou populačního růstu a považoval jeho omezení nedostatkem, nemocemi a hladem za přirozené a regulující. Žádným způsobem však neakcentoval možnosti ovlivnění zdravotního stavu populace, řešení spatřoval spíše ve snižování růstu populace z rozhodnutí jednotlivců (moral restraint). Jistou analogii je také možné nalézt v práci D. Ricarda, který dává do souvislosti úroveň mzdy (respektive její vztah k existenčnímu minimu) a růst (či pokles) populace jako takové. Mnohem větší (i když explicitně nevyjádřený) zájem na zdraví tak měli spíše kameralisté v 18. a 19. století. V rámci tohoto učení byl kladen důraz na populační růst. Za obecné blaho měl být odpovědný osvícený panovník, který o své poddané pečoval prostřednictvím dobře organizované státní správy. Je pravdou, že v reáliích tehdejších českých zemí již skutečně existovala vcelku rozvinutá síť péče o zdraví. Direktivní řízení

18 zdravotnictví (směrem k vytyčeným cílům) je také vlastní některým zdravotnickým systémům (viz další kapitoly). Pro hlubší vhled do problematiky viz hlavní zdroj 9 z kterého jsem čerpal při tvorbě tohoto přehledu. Současná ekonomie pochopitelně přičítá zdravotnictví významnou úlohu. Medicína jak taková je řazena mezi základní vědy vědeckotechnologické revoluce Specifika zdravotnického trhu, ekonomika zdraví I v případě zemí s tržním zdravotnictvím je trh zdravotnických služeb považován za trh specifický, zatížený celou řadou tržních selhání. Tato skutečnost platí nejen v rozvinutých zemích, ale dokonce i ve velmi zaostalých rozvojových zemích. Není tak možné najít prostředí, ve kterém by byl trh zdravotnických služeb analogický jiným ekonomickým odvětvím. Specifika, kterými se trh zdravotnických služeb značně odlišuje, byla již zevrubně popsána v 60. letech minulého století10. Je nutné zdůraznit odlišnou povahu poptávky, stejně jako nejistotu výsledného produktu. Velmi odlišný je také samotný aspekt konkurenceschopnosti zdravotních trhů11. Nejdůležitější je ovšem poznatek, že žádné z konkrétních specifik není pro trh zdravotnických služeb unikátní. Jedinečnost zdravotních služeb je však právě v tom, že se zde všechna vyjmenovaná specifika uplatňují najednou12. Vzhledem k rozsahu práce si v návaznosti na předcházející odstavec dovoluji uvést pouze základní přehled odlišností, který vychází z výše uvedené literatury. První odlišností je povaha poptávky, která je v případě zdravotních služeb závislá na momentální přítomnosti nemoci, respektive obtíží, a je tedy nestálá. V danou chvíli má ovšem většinou akutní povahu při její nedostupnosti může být výsledkem závažné postižení nebo 9 Holman R. Dějiny ekonomického myšlení. Praha: C.H. Beck, ISBN Arrow KJ. Uncertainty and the Welfare Economics of Medical Care Bulletin of the World Health Organization 82, no. 2 (únor 2004): Stiglitz JE, Schneider O, Jelínek T. Ekonomie veřejného sektoru. Praha: Grada, ISBN Malý I. Problém optimální alokace zdroju ve zdravotnictví. Brno: Masarykova univerzita, ISBN

19 smrt. Mimo okamžik nemoci poptávka s výjimkou preventivních programů neexistuje (i samotné preventivní programy jsou často podpořeny až existující nemocí). Na rozdíl od jiných trhů není často u zdravotních služeb k dispozici náhradní řešení. Standardní ekonomický subjekt má za cíl maximalizovat svůj zisk. Ovšem průměrný pacient není obvykle schopen posoudit nutnost a přínosnost konkrétního typu péče vztah lékař-pacient je zatížen mnohonásobně větší informační asymetrií, než standardní vztah prodejce-kupující. Očekávané chování lékaře by se tak dle obecného veřejného mínění nemělo blížit chování standardního ekonomického subjektu a veřejnost většinou reaguje na případné excesy (ve snaze maximalizovat zisk) velmi negativně. Vzhledem k povaze zdraví si pacient nikdy nemůže být jist úspěchem tato situace je nazývána nejistotou výsledného produktu. Každý pacient je jedinečný, a proto je jedinečná i každá konkrétní situace poruchy jeho zdraví (nemoci). V závislosti na dosažené úrovni medicínského poznání a rovněž konkrétní úrovni poskytované zdravotní péče zdaleka nemusíme dosáhnout úspěšného výsledku (vyléčení) v každém případě. Opět se projevuje značná informační asymetrie jak ze strany informací o konkrétním onemocnění, tak i z důvodu nemožnosti přenášet závěry o výsledku péče mezi pacienty (postup úspěšný v jednom případě nemusí být zdaleka vhodný či dostatečný v případě jiném, třebaže na první pohled se jeví základní diagnóza stejná). Z dlouhodobého hlediska se jeví, že pacient subjektivně zhodnotí spíše snahu věnovat mu péči, ale zpravidla nedokáže kvalifikovaně posoudit úroveň či kvalitu poskytované péče, respektive léčby (proto je komunikativní, i když méně schopný lékař často hodnocen pacienty mnohem lépe, než špičkový odborník s nevhodným chováním). V podmínkách nabídky se zdravotní trh velmi odlišuje od dokonale konkurenčního prostředí. Zásadní překážkou je úzká regulace při přidělování oprávnění k výkonu činnosti a doba vzdělávání nových odborníků - studium lékaře zabere i se specializovaným postgraduálním vzděláním více než deset let a produktivní doba lékaře je tak kratší než v jiných oborech13. Státní orgány se regulací snaží zajistit dostatečnou odbornost pracovníků, a tak garantovat určitou standardní kvalitu péče. Rovněž se projevuje nabídkou indukovaná poptávka, kdy při dostatku zdrojů na straně jedné a informační asymetrii na straně druhé 13 Landorová A, Večeř J. Národní hospodářství. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, ISBN

20 pacient využívá další péči, aniž by o tom sám rozhodl (a někdy i v situaci, kdy o jejím přínosu není v žádném případě přesvědčen). I pokud bych některá z výše uvedených specifik rozporoval, či hledal analogie na ostatních trzích, musím konstatovat, že unikátnost zdravotnického trhu spočívá v hlavním statku (ať již ho bereme jako soukromý či veřejný) ve zdraví. V žádném jiném oboru nezpůsobí neprovedená transakce takovou fatální a již neodstranitelnou škodu, jako odmítnutá zdravotní péče. A proto, ať již pro výše uvedenou neodvratitelnost případné škody, tak i pro uvedená tržní selhání a dále pro morální a politický aspekt, je poskytování zdravotní péče často vnímáno jako hlavní oblast veřejného zájmu Hodnota života Základním cílem zdravotnictví je udržení života či vylepšení zdraví. Logicky se tak soudobá ekonomie snaží hodnotu života (případně zdraví) vyjádřit a proto považuji za nutné zmínit toto téma i v rámci mé práce. Prostý ekonomický pohled se ovšem střetává s celou řadou etických otázek. Na jednu stranu přeci není vhodné poměřovat život nějakou finanční částkou a každý život je z hlediska humanistické tradice třeba brát jako stejně hodnotný. Na druhou stranu z čistě ekonomického pohledu (například v situaci, kdy nějaká nákladná léčebná metoda může život udržet) jistě nemůže mít život do té doby zcela zdravého a ekonomicky aktivního člověka stejnou hodnotu jako třeba těžce nemocný devadesátiletý pacient. A ovšem pokud je možné odlišit cenu života například podle věku či prognózy pacienta, je možné připustit i představu, že cena života se bude odlišovat podle regionu (země či kontinentu), který zkoumáme. Aby se ekonomie zdraví vyhnula většině etických otázek, zabývá se v obecné rovině pouze jakousi průměrnou cenou života Value of statistical life (VSL). V literatuře14 je možné nalézt tři zákládní způsoby stanovení VSL. V případě studií lidského kapitálu (Human capital) je hodnocen příjem jedince před vznikem onemocnění, v případě podmíněného 14 Hirth RA, Chernew ME, Miller E, Fendrick AM, Weissert WG. Willingness to pay for a quality-adjusted life year: in search of a standard. Medical decision making: an international journal of the Society for Medical Decision Making 20, no. 3 (září 2000):

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Více

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ

Reformy zdravotního pojištění v zahraničí. Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Reformy zdravotního pojištění v zahraničí Doc. Martin Dlouhý Škola veřejného zdravotnictví IPVZ Financování zdravotnictví Různé modely financování: zdravotní pojištění, národní zdravotní služba (státní

Více

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek Pacienti z prosebníků zákazníci MUDr. Pavel Vepřek Proč všichni reformují zdravotnictví po tisíciletí přímý vztah mezi pacientem a lékařem průmyslová revoluce vznik nemocenských pokladen pro zaměstnance

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006

Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Co čeká lékaře a pacienty v roce 2006 Reforma zdravotnictví-forum.cz Pardubice, 18.4. 2006 OBSAH Dopady vyhlášek Ministerstva zdravotnictví ČR pro 1. pololetí 2006 Důsledky novel zdravotnických zákonů

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví České vysoké učení technické v Praze FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ workshop Hodnocení zdravotnických prostředků pátek 28. listopadu 2014 J. Kubinyi,

Více

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví

Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Zapojení zaměstnanců a zaměstnavatelů do řešení otázek Společenské odpovědnosti firem ve stavebnictví Projekt CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Realizátor projektu: Konfederace

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Efektivní právní služby

Efektivní právní služby PRÁVNÍ POHLEDY NA POUŽÍVÁNÍ BIOSIMILARS Efektivní právní služby 1 Co nás čeká? 2 PRÁVNÍ POHLEDY NA POUŽÍVÁNÍ BIOSIMILARS základní paragrafy a biosomilars; systém cen a úhrad biosimilars; zaměnitelnost

Více

Informace. v ceně života

Informace. v ceně života Informace STAPRO s.r.o. Pernštýnské nám. 51 530 02 Pardubice v ceně života www.stapro.cz STAPRO s. r. o. Významný dodavatel a poskytovatel: - informačních systémů - zdravotnické techniky - služeb v oblasti

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic. MUDr. Pavel Kubů

Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic. MUDr. Pavel Kubů Možnosti financování rozvoje zdravotnického IT a návratnost investic MUDr. Pavel Kubů Zdravotnictví: nízká míra využívání IT Finanční služby Pojištění Spotřebitelské služby Velkoobchod Obchodní služby

Více

TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE

TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE TŘÍSTUPŇOVÁ GARANCE ZDRAVOTNÍ PÉČE MUDr. Jan Šťastný srpen 2005 CESTY K REALIZACI STŘEDOVÉHO MODELU I. Definice a plošné zajištění solidárně hrazené péče. II. Třístupňová garance péče. III. Řízená péče.

Více

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha

Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách. Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Seznámení s projektem MPSV Podpora procesů v sociálních službách Radek Suda Olympik hotel - konference 17. 4. 2003 Praha Problematické sociální jevy a vliv sociálních služeb na jejich řešení (A2) Mapování

Více

Možnosti určení rozsahu povinného pojištění

Možnosti určení rozsahu povinného pojištění Možnosti určení rozsahu povinného pojištění MUDr. Pavel Hroboň, M.S. Reformy zdravotnictví v nových členských zemích EU Praha, 8. září 2004 STAV TRADIČNÍCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍHO ZABEZPEČENÍ Zastaralé financování

Více

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. EuroMISE Centrum Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky 1. LF UK a ÚI AV ČR Satelitní seminář EFMI STC 2013,

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Ekonomika III. ročník 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Znovu si připomeňme: Tzv. hospodářský proces má 4 fáze: 1. Výroba 2. Rozdělování peněz (zaměstnanec x podnikatel) a přerozdělování

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví

Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví Průzkum veřejného mínění k reformám ve zdravotnictví Konference ČZF 30. březen 2012 Ján Palguta, M.A. 1 Základní cíle průzkumu Analýza dat z průzkumu veřejného mínění dokáže zachytit společenské vnímání

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia Název tématického celku: Úvod do problematiky. 1. Kořeny a teoretické základy moderního sociálního a soukromého pojištění. 2. Metody sociálního a

Více

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008

Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 Rizika reformy zdravotnictví MUDr. Milan Kubek Konference ČLK Milovy 25.-26.4.2008 26.4.2008 ČLK a 2. fáze reformy 24.11.2007 Ministr Julínek na sjezdu ČLK předal věcné záměry 7 zákonů a slíbil, že se

Více

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011

VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 4095 RESPONDENTŮ 1 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 DOPORUČIL/A BYSTE SVÝM PŘÁTELŮM PRÁCI

Více

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled první ročník semináře ehealth 2012 kongresový sál IKEM 1.11.2012 Elektronizace zdravotnictví: 1. jedná se o dlouhodobé téma 2. povede ke zvýšení

Více

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:

Tento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat: Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR

Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR Právní postavení českého lékaře z pohledu Výboru pro zdravotnictví PSP ČR R. Vyzula 12.10.2015 Právní postavení českého lékaře 1. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN

REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN REFORMNÍ STRATEGIE V ČR A JEJÍ DOPAD NA SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ A POSTAVENÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN SYSTÉM VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČR Stárnutí populace Vysoká nákladovost nových

Více

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.

Právo a přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3. Právo a přístup ke zdravotní péči JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Advokátní kancelář JUDr. Holubové Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Obsah prezentace Úvodem: Právo a systém zdravotního pojištění

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování

Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Krize veřejných zdravotních systémů a reforma financování Seminar Starting points for Czech health reform 16.4. 17.4. Prague Macháček, Hroboň, Julínek Health reform.cz PROBLÉMY VEŘEJNÝCH SYSTÉMŮ ZDRAVOTNÍ

Více

CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ

CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ODBORNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ I ZAMĚSTNANCI DALŠÍCH ODVĚTVÍ ZÍSKALI ODPOVÍDAJÍCÍ VĚDOMOSTI, POSTOJE A DOVEDNOSTI K OCHRANĚ A ROZVOJI ZDRAVÍ

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA VZDĚLÁVÁNÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011

DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011 DOPORUČENÍ SKUPINY NERV PRO OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ 19. července 2011 OBSAH Top 10 opatření Zefektivnění financování zdravotnictví Léky a zdravotnické prostředky Reálná konkurence pojišťoven a poskytovatelů

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva

Ekonomika Úvod do světa práce. Ing. Ježková Eva Ekonomika Úvod do světa práce Ing. Ježková Eva Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

N_SSPo Sociální a soukromé pojištění

N_SSPo Sociální a soukromé pojištění pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Název tematického celku: Metody sociálního zabezpečení Cíl tématického celku: Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014

J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014 J.Ruprich et al., CZVP SZÚ, Brno 4.12.2014 1 Program 1. Úvod, obecné představení projektu Nutrivigilance (prof. J. Ruprich, 35 min.) 10:00 hod 2. Potraviny nového typu (Doc. V. Ostrý, 20 min.) 3. Web Nutrivigilance

Více

Holandská klasifikace zdravotní péče další inspirace pro ČR? Daniel Hodyc Praha, 18. 11. 2014

Holandská klasifikace zdravotní péče další inspirace pro ČR? Daniel Hodyc Praha, 18. 11. 2014 Holandská klasifikace zdravotní péče další inspirace pro ČR? Daniel Hodyc Praha, 18. 11. 2014 Proč se zabývat zahraničními DRG systémy? IR DRG 1.2. kultivujeme od roku 2003, pro účely úhrad jej používáme

Více

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech META 2007 Praha, 8. 3. 2007 Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu ODS 1 Společné výzvy stárnutí populace delší dožití, nižší

Více

IZIP Elektronická zdravotní knížka

IZIP Elektronická zdravotní knížka IZIP Elektronická zdravotní knížka Emergentní dataset v Elektronické Zdravotní Knížce - Mobilní data pro život KTTP a IZIP MUDr. Pavel Trnka, Mgr. Lukáš Bil Systém IZIP Elektronická Zdravotní Knížka Systém

Více

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví. Tisková konference 18.11.2010

Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví. Tisková konference 18.11.2010 Výsledky projektu HEZR hodnocení ekonomických a sociálních opatření ve zdravotnictví Tisková konference 18.11.2010 Cíl projektu HEZR cílem projektu je veřejnosti pravidelně zprostředkovat názor odborné

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Radek Policar 1.10.2013

Radek Policar 1.10.2013 Nadstandardy ve zdravotní péči po vyhlášení nálezu Ústavního soudu ČR Radek Policar 1.10.2013 Milníky do 30. 11. 2011 bez nadstandardů 1. 12. 2011 až 4. 8. 2013 základní varianta ekonomicky náročnější

Více

PROBLEMATIKA PODPOJIŠTĚNÍ V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ

PROBLEMATIKA PODPOJIŠTĚNÍ V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ PROBLEMATIKA PODPOJIŠTĚNÍ V ŽIVOTNÍM POJIŠTĚNÍ zpracováno pro: NO FOOT NO STRESS, o.s. zpracoval: Ing. Lucie Menšíková datum: 28.1.2013 1 Představení společnosti Jsme specialistou na řešení sporů v oblasti

Více

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014

Role knihoven v konceptu ehealth. Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 Role knihoven v konceptu ehealth Mgr. Adam Kolín ÚISK 13. 11. 2014 ehealth Informační ekonomie ecommerce ehealth Telemedicína Telehealth Zdravotní informace ehealth ehealth Informační technologie Telekomun.

Více

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví?

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Dopadová studie č. 31

Dopadová studie č. 31 Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Více

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Informace ze zdravotnictví Středočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1 16.6.2003 Hospodářské výsledky vybraných zdravotnických zařízení Středočeského kraje

Více

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU

Modernizace zdravotních systémů v zemích EU Modernizace zdravotních systémů v zemích EU MUDr. Milan Cabrnoch poslanec Evropského parlamentu zpravodaj www.cabrnoch.cz Název zprávy Zpráva Evropské komise Evropské radě, Evropskému parlamentu, Evropskému

Více

Vliv farmaceutických firem na chování lékařů. Jiří Vorlíček

Vliv farmaceutických firem na chování lékařů. Jiří Vorlíček Vliv farmaceutických firem na chování lékařů Jiří Vorlíček Základní léčebné možnosti v onkologii chirurgie radioterapie farmakoterapie Farmakoterapie Česká onkologická společnost ČLS JEP dlouhodobě usiluje

Více

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka Nákladová efektivita atorvastatinu v porovnání se simvastatinem v prevenci kardiovaskulárních onemocnění v České republice dopady zkráceného revizního řízení Institut pro zdravotní ekonomiku a technology

Více

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny

Více

Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva

Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva Závěrečné zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Tematický okruh: Inovativní návrhy řešení pro zdravotnictví v oblasti demografické proměny a stárnutí obyvatelstva St. Pölten 27.1.2014 Tematický okruh

Více

Koncepce rozvoje zdravotnictví v regionu Dolnobřežansko

Koncepce rozvoje zdravotnictví v regionu Dolnobřežansko Koncepce rozvoje zdravotnictví v regionu Dolnobřežansko březen 2008 Úvod Zdravotní péči v české republice poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, krajů, fyzických a právnických osob a to v souladu

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Dotazníkový průzkum znalostí problematiky neodkladné první pomoci

Dotazníkový průzkum znalostí problematiky neodkladné první pomoci Dotazníkový průzkum znalostí problematiky neodkladné první pomoci realizovaný v rodinných a mateřských centrech na území České republiky Ústav metodiky první pomoci, z.ú., Praha 2014 Ústav metodiky první

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Mar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 2/0/0

Více

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí.

Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Letos v červenci uplynulo 20 let od zahájení činnosti dialyzačního střediska v Nemocnici Blansko. Jeho hlavním úkolem je provádět pravidelné očišťování krve tzv.

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

POSTAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Position of health services in the Czech social security system

POSTAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Position of health services in the Czech social security system POSTAVENÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB V SOCIÁLNÍM SYSTÉMU ČR Position of health services in the Czech social security system Marie Brandejsová Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Financování zdravotních služeb a zdravotní pojištění Postavení a motivace subjektů Ladislav Friedrich generáln lní ředitel OZP červen 2004 ve zdravotnictví 1 Aktuáln lní stav z pohledu financování Skut.

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. KMK ML Základy marketingu Základy marketingu (B_Zmar) ZS 09 Bakalářské studium Garant předmětu: Ing.Miloslav Vaňák Vyučující:.. Ing. M. Vaňák Typ studijního předmětu: povinný roč./sem.:.. 1/1 Rozsah studijního předmětu:.. 6 (KS)

Více

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika

Demografická transformace a posilování role pacientů. Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika Demografická transformace a posilování role pacientů Stanislav Vachek 3. International Health Summit Duben 18-20, 2007 Praha Česká republika 12 000 000 10 000 000 8 000 000 6 000 000 4 000 000 2 000 000

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Důchodová reforma. doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.

Důchodová reforma. doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Důchodová reforma doc. PhDr. Ing. Marek Loužek, Ph.D. Recenzovali: prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze, Nakladatelství Karolinum Redakce

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vývoj legislativy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením JUDr. Pavel Ptáčník Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Situace v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením Na úřadech

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému

Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému 18.11.2010 Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému MUDr.Rostislav Čevela Ředitel Odbor posudkové služby MPSV Cíl přednášky 1. Právní úprava posuzování invalidity 2. Vyhláška č. 359/2009

Více

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října 2007 - Praha MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH Právní rámec Zákon číslo 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu V. část

Více

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ

HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ A VYHODNOCENÍ CELOSTÁTNÍHO MĚŘENÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ ČESKÝCH NEMOCNIC 2011 HODNOCENÍ SE ZÚČASTNILO CELKEM 30 689 RESPONDENTŮ 1 VYHODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH OTÁZEK 1.1 UVÍTALI BYSTE VÍCE INFORMACÍ O VÝSLEDCÍCH

Více

Anotace. Klíčová slova. Zdravotnický portál pro občany - Dánsko

Anotace. Klíčová slova. Zdravotnický portál pro občany - Dánsko Alena Veselková, Pavel Kasal, Štěpán Svačina, Robert Fialka Zdravotnické portály pro občany Alena Veselková, Pavel Kasal, Štěpán Svačina, Robert Fialka Anotace V oblasti zdraví je důležitá dostupnost občana

Více

STEPS_31.3.2010_Ivanová

STEPS_31.3.2010_Ivanová Jak je na tom ČR z hlediska výzkumu v oblasti veřejného zdraví? Kateřina Ivanová Ústav sociálního lékařství a zdravotní politiky Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 1 Hlavní cíl: Podpora

Více

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet 1 REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet Ing. Ivana Jenšovská, STROFIOS a.s. Brno, 29.11. 2014 2 REGULAČNÍ OMEZENÍ amb. spec. Regulace na ZULP/ ZUM, léky a zdravotnické prostředky,

Více

Petr Kocian Praha, Brno, Bratislava. IVD - Vize českého zdravotnictví Praha, 23. května 2012

Petr Kocian Praha, Brno, Bratislava. IVD - Vize českého zdravotnictví Praha, 23. května 2012 Praha, Brno, Bratislava IVD - Vize českého zdravotnictví Praha, 23. května 2012 Hospitalizace Akutní péče Lidská práce Jednodenní chirurgie Plánovaná/ preventivní Sofistikované technologie 2 Velká chirurgie

Více