Adam Vojtěch, poslanec PSP ČR

Transkript

1 Adam Vojtěch, poslanec PSP ČR

2

3 % 22% 2% 18% 16% 14% 12% 1% 8%

4 náklady na zdravotní služby mil. Kč AZZ LZZ předepsané léky a ZP lázně a ozdravovny doprava (DRNR a RZS)

5 % % 169% 1 135% % % Náklady na centrová léčiva v nemocnicích v mil. Kč Index (k 211) 5

6 Segment centrových léků patřil v roce 216 k nejvíce rostoucím segmentům: v ambulancích dosáhl objemu 1,1 mld. Kč meziroční nárůst +15,1 % v nemocnicích dosáhl objemu 14,1 mld. Kč meziroční nárůst +19,9 % V roce 217 opět plánován nárůst nákladů na centrové léky: v ambulancích podle ZPP 1,2 mld. Kč meziroční nárůst +1,8 % v nemocnicích podle ZPP 15,5 mld. Kč meziroční nárůst +12,5 % 6

7 Náklady v mil. Kč V roce 218 v případě VZP je plánován nárůst nákladů na centrové léky: v ambulancích podle návrhu ZPP 78 mil. Kč - meziroční nárůst +8,3 % v nemocnicích podle návrhu ZPP 9,95 mld. Kč meziroční nárůst +4,7 % 3 Dermatologie

8 Náklady v mil. Kč Náklady v mil. Kč Dýchací soustava Endokrinologie

9 Náklady v mil. Kč Náklady v mil. Kč Hematoonkologie Imunitní systém

10 Náklady v mil. Kč Náklady v mil. Kč Infekce - hepatitida Infekce - HIV; Synagis

11 Náklady v mil. Kč Náklady v mil. Kč Metabolické vady Neurologie

12 Náklady v mil. Kč Náklady v mil. Kč Oběhový systém Oftalmologie

13 Náklady v mil. Kč Náklady v mil. Kč Onkologie - solidní nádory Osteoporóza

14 Náklady v mil. Kč Náklady v mil. Kč Revmatologie Trávící soustava

15 Náklady v mil. Kč Náklady v mil. Kč Centrová léčiva celkem za VZP Centrová léčiva na 16 za VZP

16 dle výzkumu OECD mezi roky 1995 a 29 rostly veřejné výdaje na zdraví v zemích OECD v průměru o 4,3% - více, než polovina tohoto růstu je tvořena náklady na nové technologie růst nákladů na centrové léky bude pravděpodobně pokračovat, náklady můžeme zbrzdit (přísnější posuzování vstupu nových léků ze strany SÚKL, risk-sharingové smlouvy, efektivnější nákupy, eliminace zpětných bonusů), nikoliv zastavit je nutné posuzovat dopady centrové péče nejen do zdravotního, ale i sociálního budgetu - pilotní projekt pro Bechtěrevovu nemoc a RS problematika VILP a novela tzv. megavyhlášky revize systému stanovování CaÚ léčivých přípravků a 16 zákona č. 48/1997 Sb. absence koncepce českého zdravotnictví negativní demografický vývoj, rostoucí využívání a náklady na zdravotní péči, exponenciální nárůst chronických onemocnění (75% výdajů na zdravotnictví), nedostatečný důraz na efektivitu financování zdravotnictví je zásadně závislé na jednom zdroji příjmů z veřejného zdravotního pojištění problém s udržitelností úhradová vyhláška MZ nízká míra regulace využívané péče, nízká motivace chovat se racionálně a odpovědně v systému (v ČR 11,1 návštěv lékaře per capita vs. 6,9 návštěv v EU) nevyjasněná role zdravotních pojišťoven 7 pojišťoven, které dělají prakticky totéž 16

17 malá možnost dlouhodobého plánování v českém zdravotnictví systém financování nezohledňuje výsledek, resp. kvalitu léčby neexistence posuzování nákladové efektivity nových a inovativních technologií chybně nastavená struktura péče příliš velký důraz na nemocniční péči (vysoký počet akutních lůžek ČR 6,5 lůžek na 1 obyvatel vs. Švédsko 2,4 lůžek na 1 obyvatel), slabá role primární péče neexistence propojení zdravotního a sociálního systému 17

18 přechod od současné zdravotní daně k skutečnému zdravotnímu pojištění zohledňujícímu individuální potřeby jednotlivce rozdělení odvodů první část procento z příjmů vstupující do přerozdělení, druhá část nominální platba přímo zvolené pojišťovně posílení odpovědnosti jedince za péči o vlastní zdraví, zajištění motivace ke zdravému životnímu stylu bonusy a malusy větší zapojení pacienta, zejména u chronických nemocí (disease management) informovanost a vzdělávání pacientů 18

19 ČR nevyužívá výhod pluralitního systému zdravotních pojišťoven, z jejichž konkurence by měl přínos pacient, resp. celý systém pojišťovny si dnes nekonkurují způsobem, který zvyšuje kvalitu a snižuje ceny ve zdravotnictví nový zákon o zdravotních pojišťovnách všechny pojišťovny musí mít v systému stejné postavení a strukturu posílení odpovědnosti členů statutárních orgánů za činnost zdravotních pojišťoven a jejich ekonomické výsledky nástroje pro vytváření efektivní sítě smluvních poskytovatelů - zrušení ročního cyklu úhradových vyhlášek a nahrazení smluvním vztahem mezi plátci a poskytovateli v mantinelech stanovených zákonem - nakupování péče pro klienty podle principu cena/kvalita při zajištění nepodkročitelného standardu věcné a časové dostupnosti platba poskytovatelům za konkrétní péči a kvalitu, nikoli pouze za samotnou existenci zařízení či provádění dílčích úkonů definice nároku - zákonem definovaný rozsah služeb plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění pacient musí vědět, na co má nárok z veřejného zdravotního pojištění a tento nárok musí být vymahatelný vytvoření legální možnosti připlácení si za služby, léky a zdravotnické prostředky nehrazené veřejným zdravotním pojištěním nebo hrazené jen částečně prostor pro vytvoření připojištění, jako dalšího zdroje příjmů pro zdravotnictví 19

20 je třeba vyjasnit kompetence mezi MZ a MPSV v oblasti zdravotně sociální péče a sdílet data propojení financování tam, kde by takové propojení zvýšilo efektivitu například propojení nemocenského pojištění se zdravotním pojištěním podpora domácí péče u dlouhodobě nemocných restrukturalizace sítě akutní lůžkové péče - transformace lůžek akutní péče na lůžka následné a dlouhodobé péče, koncentrace specializované péče do center, stanovení minimálního počtu výkonů v určitých odbornostech přesouvání péče z oblasti akutní lůžkové péče do oblasti péče primární a ambulantní, resp. jednodenní péče posílení role praktických lékařů, jakožto prvního kontaktního místa pro pacienta gate-keeping koordinace péče o pacienta mezi poskytovateli disease management monitoring kvality a výsledků poskytované péče navázání úhrady na výstupy péče 2

21 zlepšení informování pacientů je nutné vytvořit prostředí dostatečně strukturovaných informací pro občany informace o kvalitě poskytované péče větší dostupnost dat, rating nemocnic podle kvality, benchmark rozvoj osobního účtu pojištěnce informace o poskytnuté péči elektronizace zdravotnictví 21

22 zavedení posuzování vstupu nových technologií (HTA), postupů léčby, přístrojů apod., posuzování poměru nákladů a přínosů, přidané hodnoty pro pacienta a systém regulace úhrad zdravotnických prostředků (nález ÚS sp. zn. Pl.ÚS 3/15) zřízení nezávislé agentury pro provádění systematického procesu posuzování nákladové efektivity benchmark hospodaření open data přehled o skutečných nákupních cenách centrální katalog s přehledem cen vysoutěženého materiálu či léků sdružené nákupy 22

23