Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Březen Finanční analýza podnikové sféry za 1. pololetí 2015

Transkript

1 Sekce průmyslu Odbor ekonomických analýz Březen 216 Finanční analýza podnikové sféry za 1. pololetí 215

2 OBSAH O B S A H... STRANA OBSAH... 2 EXECUTIVE SUMMARY ÚVOD NEFINANČNÍ PODNIKY Nefinanční podniky podle CZ-NACE Nefinanční podniky podle institucionálních sektorů Nefinanční podniky podle kategorií tvorby hodnoty PRŮMYSL Průmysl podle CZ-NACE Průmysl podle institucionálních sektorů Průmysl podle kategorií tvorby hodnoty TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ Těžba a dobývání podle CZ-NACE Těžba a dobývání podle institucionálních sektorů Těžba a dobývání podle kategorií tvorby hodnoty ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Zpracovatelský průmysl podle CZ-NACE Zpracovatelský průmysl podle institucionálních sektorů Zpracovatelský průmysl podle kategorií tvorby hodnoty ENERGETIKA Postavení podniků z finanční analýzy Energetika podle institucionálních sektorů Energetika podle kategorií tvorby hodnoty VODA A ODPADY Postavení podniků z finanční analýzy Voda a odpady podle institucionálních sektorů Voda a odpady podle kategorií tvorby hodnoty STAVEBNICTVÍ Postavení podniků z finanční analýzy Nefinanční podniky podle institucionálních sektorů Stavebnictví podle kategorií tvorby hodnoty VÝSTAVBA BUDOV Postavení podniků z finanční analýzy Výstavba budov podle institucionálních sektorů Výstavba budov podle kategorií tvorby hodnoty INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ Postavení podniků z finanční analýzy Inženýrské stavitelství podle institucionálních sektorů...54

3 OBSAH 1.3 Inženýrské stavitelství podle kategorií tvorby hodnoty SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI Postavení podniků z finanční analýzy Specializované stavební činnosti podle institucionálních sektorů VYBRANÉ SLUŽBY Postavení podniků z finanční analýzy Vybrané služby podle institucionálních sektorů Vybrané služby podle kategorií tvorby hodnoty VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY Postavení podniků z finanční analýzy Velkoobchod, maloobchod a opravy podle institucionálních sektorů Velkoobchod a maloobchod a opravy podle kategorií tvorby hodnoty DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ Postavení podniků z finanční analýzy Doprava a skladování podle institucionálních sektorů Doprava a skladování podle kategorií tvorby hodnoty INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOST Postavení podniků z finanční analýzy Informační a komunikační činnost podle institucionálních sektorů Informační a komunikační činnosti podle kategorií tvorby hodnoty METODICKÁ ČÁST Zdroje dat a jejich reprezentativnost Použitá metoda finanční analýzy Finanční controlling Controlling rizik Propočet ekonomické přidané hodnoty (ekonomického zisku) JAK SE ORIENTOVAT V TABULKÁCH SEZNAM ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH

4 EXECUTIVE SUMMARY EXECUTIVE SUMMARY Podniky v nefinanční sféře v 1. pololetí 215 podstatně zlepšily svou ekonomickou situaci, kdy záporné hodnoty ekonomické přidané hodnoty se meziročně dostaly do poměrně vysokých kladných čísel. Nejvíce se o to zasloužil průmysl, jehož kladné hodnoty ekonomické přidané hodnoty se zvýšily dvaapůlkrát, u zemědělství téměř dvakrát. U ostatních odvětví zůstal tento ukazatel v záporných hodnotách, které se však zmírnily, kromě stavebnictví. Pozitivní skutečností je fakt, že ke zlepšení došlo zejména vlivem zvýšení efektivnosti podniků, kdy se zlepšil ukazatel spread díky zvýšení rentability vlastního kapitálu ROE. Dalším významným vlivem bylo snížení rizikovosti, měřené výnosností 1-ti letých státních dluhopisů. Mírně negativně se ve finančních výsledcích projevilo zvýšení zadluženosti. Lepší efektivnosti docilovaly podniky velkou měrou nižšími cenami vstupů, zejména energií a surovin, při pozitivních směnných relacích. To se projevilo hlavně ve zpracovatelském průmyslu. Na druhé straně se to nepříznivě projevilo u podniků, kde se tyto nižší ceny realizovaly v jejich výstupech, což se např. ukázalo u meziročního snížení kladné ekonomické přidané hodnoty u energetiky. Ke zlepšení v těžebních odvětvích, navzdory sníženým cenám svých výstupů, došlo díky restrukturalizačním opatřením. V závislosti na struktuře vstupů a výstupů byl dopad na jednotlivá odvětví a i podniky diferencovaný. Tvorbu ekonomické přidané hodnoty v samotném zpracovatelském průmyslu táhl hlavně automobilový průmysl, za přispění gumárenského a plastikářského průmyslu a hutnictví. Strojírenství a elektrotechnický průmysl zůstaly v záporných číslech ekonomické přidané hodnoty, které se u strojírenství meziročně zlepšily, avšak u elektrotechnického průmyslu zhoršily. Ze služeb stojí za zmínku informační a komunikační činnosti, které ve svých celoročních výsledcích jako jediné v oblasti služeb vykazují kladnou ekonomickou přidanou hodnotu, ale v 1. čtvrtletí si svou zápornou hodnotu tohoto ukazatele ještě dále meziročně prohloubily. To může souviset s redistribucí finančních toků u globálně propojených firem. Skupina nejlepších podniků (tj. ty, které tvoří kladnou ekonomickou přidanou hodnotu) zvýšila meziročně svůj podíl na zaměstnanosti v průmyslu z 57,9 % na 61,1 %, při poklesu, či stagnaci podílu ostatních tří skupin méně efektivních firem. V tvorbě ekonomické přidané hodnoty si v průmyslu nejlépe vedly firmy pod zahraniční kontrolou, jejich kladná ekonomická přidaná hodnota vzrostla dvaapůlkrát. 4

5 1. ÚVOD 1. ÚVOD Finanční analýza podnikové sféry za 1. pololetí 215 se soustřeďuje na měření ekonomických výsledků odvětví. V pojetí Finanční analýzy je za úspěšné považováno takové odvětví, ve kterém převažují podniky tvořící hodnotu pro své majitele a to jak z hlediska jejich počtu, tak objemu vytvořené hodnoty. Rentabilita vlastního kapitálu je u těchto firem vyšší než alternativní náklad na vlastní kapitál, tj. po započtení všech očekávaných rizik (finanční stabilita, velikost podniku, podnikatelské riziko). Takové podniky jsou konkurenceschopné, přinášející užitek nejen majitelům, kteří jsou ochotni dále investovat, ale i zaměstnancům a obchodním partnerům, a mají multiplikační efekt pro rozvoj ekonomiky a pro státní rozpočet. Cílem Finanční analýzy podnikové sféry je analyzovat vývoj odvětví, jejichž výkonnost se odráží v souhrnném ukazateli tvorby HDP. Tato mezo úroveň je rozhraním mezi makro a mikro ekonomikou, když podrobnější pohled na odvětví na úrovni 2 míst CZ-NACE byl pro Finanční analýzu získán agregováním podnikových dat, zatímco v rámci makroekonomických dat jsou zveřejňována data za tvorbu HDP dle odvětví jen do úrovně 1 místa CZ-NACE, označována jako tvorba hrubé přidané hodnoty (HPH). ČSÚ zařazuje podniky do CZ-NACE podle převažující činnosti. MPO toto zařazení přebírá. Zdrojem dat pro Finanční analýzu je statistické šetření ČSÚ. Tokové ukazatele jsou sledovány výkazem P 3-4, kdy je pokryto celé velikostní spektrum podniků a živností (dopočty za firmy s -19 zaměstnanci, výběrem za podniky s 2-49 zaměstnanci a celoplošným šetřením u podniků s 5 a více zaměstnanci). Stavové ukazatele a vybrané tokové ukazatele sleduje výkaz P 6-4 plošně u podniků s významnými aktivy bez ohledu na počet zaměstnanců. Pokrytí dat podniků zařazených do finanční analýzy je v Tabulce 1.1. Propočet pokrytí je spočten za rok 214 z důvodu existence dat za celé odvětví ve výkaze ČSÚ P5-1. Data ve výkaze P5-1 jsou za všechny jednotky od zaměstnanců, tj. včetně živnostníků. Jedinečnost zpracování dat pro Finanční analýzu spočívá v kombinaci individuálních dat z výše řečených dvou výkazů ČSÚ a individuálního ošetření podnikových dat. Z těchto dat jsou sestaveny stručné finanční výkazy pro jednotlivé podniky a následně agregovány. Základna pro zpracování Finanční analýzy byla sestavena s cílem meziroční srovnatelnosti a věcné správnosti v aktuálním roce. Na Obr. 1.1 je členění Finanční analýzy podle navazujících CZ-NACE (odvětvové členění). Podbarvená odvětví jsou předmětem Finanční analýzy. V tabulkové části Finanční analýzy jsou data i za neanalyzovaná odvětví a to v členění na 2 místa klasifikace CZ-NACE. Odvětvové členění je základem Finanční analýzy. Vedle něj je v každé kapitole také pohled podle Institucionálních sektorů (vlastnictví) a podle vztahu k tvorbě hodnoty pro majitele). Tyto kapitoly obsahují pohled na vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA), počtu zaměstnanců a obratu. Každá kapitola je zakončena pohledem na příčinný pyramidový rozklad změny hodnoty EVA. 5

6 1. ÚVOD Obr. 1.1 Vazby vybraných CZ-NACE ve Finanční analýze Kap.2 Nefinanční podniky (bez K) Zemědělství (A) Kap. 3 Průmysl (B+C+D+E) Kap. 4 Dobývání a těžba Kap. 5 průmysl Zpracovatelský Kap. 6 Výroba, rozvod el.,plynu a chladu Kap. 7 Voda a odpady Kap. 8 Stavebnictví (F) Kap. 9 Výstavba budov Kap. 1 Inženýrské stavitelství Kap. 11 Specializované stavební činnosti Kap. 12 Vybrané služby (G až N bez K) Kap. 13 Velko a malo obchod a opravy Kap. 14 Doprava a skladování Kap. 15 Informační a komunikační činnosti Pramen: MPO Ostatní služby (P až S) Tabulka 1.1 Pokrytí dat FA (Odvětví = 1%) CZ-NACE Aktiva Obrat PH Zaměstnanci A ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ 35% 17% 27% 13% B TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 94% 89% 91% 86% C ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 7% 68% 6% 43% D ENERGETIKA 99% 93% 89% 81% E VODA A ODPADY 68% 48% 56% 48% Průmysl (B+C+D+E) 8% 72% 64% 46% F STAVEBNICTVÍ 34% 27% 21% 16% G OBCHOD 39% 35% 32% 28% H DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 78% 44% 47% 45% I UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ 23% 11% 15% 9% J INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 57% 47% 5% 33% L ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ 42% 21% 38% 6% M PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI 26% 1% 7% 5% N ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI 34% 26% 18% 7% Vybrané služby (G až N bez K) 42% 33% 32% 23% Pramen: data ČSÚ, výpočty MPO 6

7 2. NEFINANČNÍ PODNIKY 2. NEFINANČNÍ PODNIKY 2.1 Nefinanční podniky podle CZ-NACE Tvorba ekonomické přidané hodnoty v nefinanční sféře se znatelně zlepšila, když už v 1. čtvrtletí 215 se meziročně ze záporných hodnot dostala do kladných, které ve 2. čtvrtletí ještě dále posílila (graf 2.1). Stěžejní zásluhu má na tom průmysl, který zdvojnásobil kladnou hodnotu EVA. U odvětví vybraných a ostatních služeb se jednalo o zlepšení záporných hodnot, ve stavebnictví záporná hodnota EVA meziročně stagnovala. V zemědělství došlo k meziročnímu zlepšení kladné hodnoty EVA, avšak v samotném 2. čtvrtletí 215 se tvorba EVA oproti 1. čtvrtletí 215 zhoršila. Ve výsledcích podnikové sféry se odráží nízké ceny energií a surovin, avšak kladná směnná relace v 1. čtvrtletí 215 se vlivem stagnace cen dovozu a snížením cen vývozu (o,5 %) ve druhém čtvrtletí 215 přehoupla do záporných hodnot (99,5). Rizikovost, měřená výnosem 1-tiletých státních dluhopisů, dosáhla zřejmě svého dna v 1. čtvrtletí 215 s hodnotou,37 %, kdy díky jejímu růstu ve 2. čtvrtletí se za 1. pololetí tato hodnota dostala na,6 %. Dopady těchto vlivů na jednotlivé podniky i odvětví byly diferencované, v závislosti na struktuře a alokaci jejich vstupů a výstupů. Graf č. 2.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) Nefinanční podniky (bez K) -5,92 95,5 1,97 A Zemědělství, lesnictví a rybářství 1,39 2,65 1,26 Průmysl (B+C+D+E) 63,18 131,49 68,31 F Stavebnictví -5,79-3,27 2,52 Vybrané služby (G až N bez K) -6,25-33,5 27,2 Ostatní služby (P až S) -4,44-2,76 1,68 Příčinný pohled na meziroční (1. pololetí 215 oproti 1. pololetí 214) vývoj hodnoty EVA, pomocí pyramidového rozkladu, u nefinančních podniků celkem je na Obr. 2.1, ukazuje, že meziroční vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA) byl velmi příznivý, kdy vzrostl o 11 mld. Kč. Pozitivní je také změna EVA ze záporné do kladné hodnoty, tj. podniky začaly pro své majitele tvořit hodnotu. V druhém patře rozkladu je zřejmé, že tento vývoj hodnoty EVA byl tažen převážně zlepšením efektivnosti, tj. zlepšením spreadu (vliv na změnu hodnoty EVA 99,4 mld. Kč) a jen v malé míře objemem investice (1,5 mld. Kč). V rámci rozkladu spreadu byl hlavní příčinou nárůst hodnoty rentability vlastního kapitálu (ROE), který způsobil vzrůst hodnoty EVA o 6,2 mld. Kč. Vedle toho pokles podstoupeného rizika (re) způsobil nárůst EVA o 39,2 mld. Kč. V podrobnějším členění ve spodním patře pyramidového rozkladu se kombinují vlivy jak od změny rentability vlastního kapitálu, tak od změny podstoupeného rizika. Hlavním pozitivním 7

8 2. NEFINANČNÍ PODNIKY vlivem byly faktory tvorby EBIT (nárůst hodnoty EVA o 14,2 mld. Kč). Velmi pozitivně také působily ostatní vlivy a v rámci nich pokles bezrizikové sazby (způsobily nárůst hodnoty EVA o 44,5 mld. Kč). Negativně působily změna finanční stability (aktiva a zdroje jejich financování, schopnost hradit závazky různými formami aktiv s různou likvidností) a dělení EBIT. V grafu 2.2 jsou vlivy jednotlivých faktorů na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 2.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (v mil. Kč) EVA Ukazatel Pol Pol Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -,2% 3,1% ROE re 11,84% 13,84% 12,4% 1,74% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní Graf č. 2.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra pyramidového rozkladu EVA (mil. Kč) EVA 1 97 Spread Investice ROE re Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní Zlepšení efektivity je doprovázeno také meziročním nárůstem zaměstnanosti, který byl největší v průmyslu, při jejím snížení v zemědělství a stavebnictví (graf č. 2.3). 8

9 2. NEFINANČNÍ PODNIKY Graf č. 2.3 Počet zaměstnanců (osoby) A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) Podobně tomu bylo u vývoje obratu (graf č. 2.4), kde došlo k meziročnímu snížení pouze u zemědělství. Graf č. 2.4 Obrat (mil. Kč) A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl (B+C+D+E) F Stavebnictví Vybrané služby (G až N bez K) Ostatní služby (P až S) Nefinanční podniky podle institucionálních sektorů Vývoj ekonomické přidané hodnoty podle většinového vlastnictví (institucionálních sektorů) se markantně zlepšil u podniků pod zahraniční kontrolou, které meziročně přešly z mírných do vysokých kladných hodnot (graf č. 2.5). Ke zlepšení došlo i u firem pod státní kontrolou a soukromých domácích podniků, které překročily laťku ze záporných do kladných hodnot. Podniky pod zahraniční kontrolou hrají dominantní roli v podílu na zaměstnanosti i obratu (graf č. 2.6 a graf č. 2.7). Zaměstnanost se meziročně snížila pouze u podniků pod státní kontrolou. 9

10 2. NEFINANČNÍ PODNIKY Graf č. 2.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) Podniky pod státní kontrolou -11,9 11,4 22,13 Soukromé pod domácí kontrolou -22,6 2,34 24,93 Soukromé pod zahraniční kontrolou 27,77 81,68 53,91 Graf č. 2.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů (osoby) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Graf č. 2.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

11 2. NEFINANČNÍ PODNIKY 2.3 Nefinanční podniky podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska kategorií podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty 1 tvoří největší objem EVA skupina nejlepších podniků, který se meziročně navýšil. Mírně se zvýšil objem záporné hodnoty EVA u druhé a třetí skupiny podniků, u nejhorších podniků se její objem nepatrně snížil (graf č. 2.8). Graf č. 2.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) TH 192,33 275,9 82,76 RF -64,55-5,83 13,72 ZI -32,32-25,74 6,59 ZT -11,37-13,47-2,1 Z hlediska zaměstnanosti dominuje skupina nejlepších podniků, jejíž podíl na zaměstnanosti meziročně vzrostl. Podíly ostatních skupin podniků klesly (graf č. 2.9). Graf č. 2.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků (osoby) TH RF ZI ZT U podílu na obratu dominují první dvě skupiny podniků (graf č. 2.1). Mírně se zvýšil podíl nejhorších podniků. 1 Kritéria pro rozdělení podniků do skupin podle tvorby EVA viz Metodická část 11

12 2. NEFINANČNÍ PODNIKY Graf č. 2.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) TH RF ZI ZT

13 3. PRŮMYSL 3. PRŮMYSL 3.1 Průmysl podle CZ-NACE V průmyslu si v tvorbě ekonomické přidané hodnoty velmi dobře vede zpracovatelský průmysl, s více jak dvojnásobným meziročním zvýšením objemu EVA, podobně tomu bylo v energetice. V těžebních odvětvích se tvorba EVA přehoupla ze záporné do kladné nuly, v odvětví voda a odpady přetrvala záporná hodnota EVA. Na tomto rozčlenění je patrný vliv nízkých cen energetických komodit a surovin. Graf č. 3.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) Průmysl (B+C+D+E) 63,18 131,49 68,31 B Těžba a dobývání,51,1 -,4 C Zpracovatelský průmysl 55,27 113,19 57,93 D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd. 1,88 2,9 1,2 E Voda a odpady -3,47-2,71,76 Příčinný pohled na meziroční (1. pololetí 215 oproti 1. pololetí 214) vývoj hodnoty EVA u průmyslových podniků na Obr Meziroční vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA) byl velmi příznivý, kdy vzrostl o 68,3 mld. Kč. Průmysl byl nejlepší agregací ohledně změny hodnoty EVA. V obou čtvrtletích průmysl tvořil hodnotu pro své majitele. Většina nárůstu hodnoty EVA byla dána zlepšením spreadu (efektivnosti) a to 62,1 mld. Kč. Navýšení investice do vlastního kapitálu způsobilo zvýšení hodnoty EVA o 6,2 mld. Kč. V rámci spreadu byl hlavní příčinou příznivé situace nárůst hodnoty rentability vlastního kapitálu (ROE), který způsobil vzrůst EVA o 21,6 mld. Kč. Pokles podstoupeného rizika (re) způsobil nárůst EVA o 4,5 mld. Kč. Výrazně pozitivně působily faktory Dělení EBIT (způsobil růst hodnoty EVA o 4,2 mld. Kč) a Ostatní vlivy (růst EVA o 28,8 mld. Kč) a v rámci nich především pokles bezrizikové sazby. Naopak negativně Tvorba EBIT (pokles hodnoty EVA o 5,6 mld. Kč). V grafu 3.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. 13

14 3. PRŮMYSL Obr. 3.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (v mil. Kč) EVA Ukazatel Pol Pol Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) 3,35% 6,53% ROE re 15,% 16,1% 11,65% 9,58% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní Graf č. 3.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra (mil. Kč) EVA Spread Investice ROE re Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita -353 Ostatní Zpracovatelský průmysl se podílí 87 % na zaměstnanosti v průmyslu, která se zde meziročně zvýšila o 11,5 tisíce pracovníků. V těžebním průmyslu a mírně i v energetice se meziročně zaměstnanost snížila (graf č. 3.3). U podílu na obratu je vedle dominantního zpracovatelského průmyslu patný výrazný podíl energetiky (graf č. 3.4). 14

15 3. PRŮMYSL Graf č. 3.3 Počet zaměstnanců B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd E Voda a odpady Graf č. 3.4 Obrat (mil. Kč) B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba elektřiny, plynu, tepla atd E Voda a odpady Průmysl podle institucionálních sektorů V tvorbě EVA převažují firmy pod zahraniční kontrolou, při meziročním zdvojnásobení hodnoty tohoto ukazatele (graf č. 3.5). Ještě rychleji vzrostla EVA u domácího a státního sektoru, ale jejich objemy jsou malé. Zaměstnanost (graf č. 3.6) se v průmyslu v 1. pololetí zvýšila meziročně jen u firem pod zahraniční kontrolou (téměř o 12 tis. pracovníků), zatímco u státního a domácího soukromého sektoru mírně poklesla. Podniky pod zahraniční kontrolou se podílejí na obratu za průmysl celkem téměř 84 %. Meziročně se jejich obrat zvýšil, podobně jako u podniků pod státní kontrolou, zatímco u domácích soukromých firem klesl (graf č. 3.7). 15

16 3. PRŮMYSL Graf č. 3.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) Podniky pod státní kontrolou 1,21 19,73 9,52 Soukromé pod domácí kontrolou 1,85 11,75 9,9 Soukromé pod zahraniční kontrolou 51,11 1,1 48,89 Graf č. 3.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Graf č. 3.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

17 3. PRŮMYSL 3.3 Průmysl podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska úspěšnosti tvorby ekonomické přidané hodnoty se rozevřely nůžky mezi skupinou nejlepších podniků a skupinou nejhorších podniků, kdy objem ukazatele EVA u nejlepších meziročně vzrostl, a zároveň se mírně zvýšila záporná hodnota EVA u skupiny nejhorších podniků (graf č. 3.8). Graf č. 3.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) TH 146,75 24,97 58,22 RF -37,69-22,7 14,99 ZI -8,76-7,87,9 ZT -37,12-42,92-5,8 Příznivou skutečností je, že zaměstnanost je koncentrována zejména do první a druhé skupiny podniků z hlediska tvorby EVA, přičemž v první skupině zaměstnanost meziročně výrazně narostla (graf č. 3.9). Graf č. 3.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků (osoby) TH RF ZI ZT Rovněž objem obratu je soustředěn do prvních dvou skupin podniků z hlediska úspěšnosti tvorby EVA, meziročně se však obrat zvýšil jen u první skupiny, zároveň se zvýšil jeho podíl u nejhorší skupiny podniků (graf č. 3.1). 17

18 3. PRŮMYSL Graf č. 3.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) TH RF ZI ZT

19 4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 4.1 Těžba a dobývání podle CZ-NACE V těžebním průmyslu se meziročně hodnota EVA snížila, ovšem stále se drží v kladných hodnotách. Příčiny tohoto vývoje jsou dány nízkými cenami produkce tohoto odvětví a zároveň snahou o restrukturalizaci společností. (graf č. 4.1). Graf č. 4.1 Ekonomický zisk (mld. Kč),6,5,4,3,51,2,1,1, -,1 -,2 -,3 -,4 -,5 Příčinný pohled na meziroční (1. pololetí 215 oproti 1. pololetí 214) vývoj hodnoty EVA u podniků těžby je na Obr Meziroční vývoj hodnoty ekonomického zisku (EVA) byl nepříznivý, kdy hodnota klesla o 42 mil. Kč, ale stále byla v kladných hodnotách. Většina poklesu hodnoty EVA byla dána zhoršením spreadu (efektivnosti) a to -358 mil. Kč a také negativním vlivem investice -45 mil. Kč. V rámci spreadu byl hlavní příčinou nepříznivé situace nárůst rizika (re), což způsobilo pokles EVA o mil. Kč. Vedle toho se ROE zvýšilo, což působilo příznivě na vývoj hodnoty EVA (vliv mil. Kč). Ve spodním patře pyramidového rozkladu působily pozitivně faktory Tvorba EBIT a Ostatní a negativně Dělení EBIT finanční Stabilita. V grafu 4.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. -,4 19

20 4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ Obr. 4.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA EVA Ukazatel Pol Pol Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK),7%,17% ROE re 9,62% 14,13% 8,92% 13,96% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní V grafu č jsou souhrnné vlivy výše uvedených faktorů na meziroční změnu hodnoty Graf č. 4.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra EVA -42 Spread -358 Investice -45 ROE 3 56 re Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní Zaměstnanost se v těžebním průmyslu meziročně snížila (graf č. 4.3), při růstu obratu (graf č. 4.4), což se projevilo ve zvýšení produktivity práce. 2

21 4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ Graf č. 4.3 Počet zaměstnanců (osoby) Graf č. 4.4 Obrat (mil. Kč) Těžba a dobývání podle institucionálních sektorů Těžební průmysl je jedinou sekcí průmyslu, kde domácí soukromé podniky úspěšně porážejí v tvorbě EVA jak sektor podniků pod státní kontrolou (meziročně lehce upadl do nižších hodnot), tak sektor podniků pod zahraniční kontrolou (jeho tvorba EVA se sice zlepšila, ale hodnoty zůstaly v červených číslech) viz graf č Podle počtu zaměstnanců i obratu dominují v těžebním průmyslu firmy pod zahraniční kontrolou (graf č. 4.6 a graf č. 4.7). 21

22 4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ Graf č. 4.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) Podniky pod státní kontrolou,86,71 -,14 Soukromé pod domácí kontrolou 1,89 2,6,17 Soukromé pod zahraniční kontrolou -2,24-2,67 -,43 Graf č. 4.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů (osoby) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Graf č. 4.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

23 4. TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 4.3 Těžba a dobývání podle kategorií tvorby hodnoty V těžebním průmyslu se meziročně výrazně rozevřely nůžky mezi skupinou nejlepších podniků, generujících ekonomickou přidanou hodnotu, a nejhorší skupinou firem, ničících hodnotu (graf č. 4.8). Graf č. 4.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) TH 3,87 5,27 1,4 RF -,55 -,75 -,2 ZI -,53,,53 ZT -2,28-4,42-2,13 Bohužel, právě ve skupině nejhorších podniků se nachází největší počet zaměstnanců, s rizikem ztráty zaměstnání, když jejich počet se meziročně zvýšil (graf č. 4.9). Graf č. 4.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků (osoby) TH RF ZI ZT Z hlediska obratu je situace příznivější, když nejlepší skupina podniků v tvorbě EVA vykazuje největší podíl na obratu, s jeho meziročním navýšením. Nižší podíl čtvrté (nejhorší) skupiny podniků na obratu ve srovnání s jejím vysokým podílem na zaměstnanosti svědčí o odbytových problémech této skupiny, spojené také s poklesem produkčních cen v tomto odvětví. 23

24 Graf č. 4.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) TH RF ZI ZT

25 5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 5.1 Zpracovatelský průmysl podle CZ-NACE Zpracovatelský průmysl zažívá období příznivého rozvoje, kdy tvorba jeho ekonomické přidané hodnoty se v 1. pololetí 215 meziročně zdvojnásobila. Největší zásluhu na tom má automobilový průmysl, dlouhodobě má stabilní vývoj gumárenský a plastikářský průmysl, dobře si z vybraných odvětví vedlo také hutnictví. V elektrotechnickém průmyslu a strojírenství se hodnota EVA z lehce kladných čísel dostala meziročně do mírných záporných čísel. U ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu došlo k výraznému zlepšení tvorby ukazatele EVA (graf č. 5.1). Graf č. 5.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) C Zpracovatelský průmysl 55,27 113,19 57,93 22 Guma a plasty 17,3 19,89 2,86 24 Hutě 2,65 5,2 2,55 26 Elektronika 1,36-1,15-2,51 28 Stroje,6-1,67-1,74 29 Auta 23,22 54,25 31,2 Ostatní odvětví 1,94 36,68 25,74 Příčinný pohled na meziroční (1. pololetí 215 oproti 1. pololetí 214) vývoj hodnoty EVA ukazuje velmi příznivý stav u podniků zpracovatelského průmyslu (Obr. 5.1). Hodnota EVA vzrostla z 55,3 mld. Kč na 113,2 mld. Kč, tj. o 57,9 mld. Kč. Vynikající výsledek. Všechny vlivy změn jednotlivých ukazatelů jsou pozitivní až na Stabilitu. Jedná se sice o pokles hodnoty EVA o 1,9 mld. Kč, v relativním vyjádření jde o pokles hodnoty EVA o 3,38%. Je to dáno mírným poklesem likvidity L3 o 7,5% a velkou volatilitou změn likvidit L3 v jednotlivých odvětvích zpracovatelského průmyslu. Jde o velmi příznivý vývoj. Jednotlivé vlivy na změnu EVA ukazuje graf

26 5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Obr. 5.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel Pol Pol Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) 5,9% 1,33% ROE re 16,6% 19,73% 11,51% 9,41% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní Graf č. 5.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra (mil. Kč) EVA Spread Investice 86 ROE re Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní Příznivý rozvoj zpracovatelského průmyslu potvrzuje meziroční růst jeho zaměstnanosti ve všech vybraných odvětvích (graf č. 5.3). Rovněž obrat meziročně vzrostl u všech významných odvětví zpracovatelského průmyslu, v elektronickém průmyslu a v agregaci ostatních odvětví však došlo k jeho poklesu (graf č. 5.4). 26

27 5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Graf č. 5.3 Počet zaměstnanců (osoby) Guma a plasty Hutě Elektronika Stroje Auta Ostatní Graf č. 5.4 Obrat (mil. Kč) Guma a plasty Hutě Elektronika Stroje Auta Ostatní Zpracovatelský průmysl podle institucionálních sektorů Ve zpracovatelském průmyslu převažují firmy pod zahraniční kontrolou a to se také projevuje na tvorbě jejich ekonomické přidané hodnoty, která meziročně rapidně stoupla (graf č. 5.5). Tato hodnota by mohla být ještě vyšší při eliminaci vlivu transferových cen uvnitř globálních, či regionálních hodnotových řetězců. Nízké kladné hodnoty domácích soukromých podniků se meziročně dosti zlepšily. Intenzívní zapojenost podniků ve zpracovatelském průmyslu do globálních hodnotových řetězců je zřejmá z vysokého a rostoucího podílu podniků pod zahraniční kontrolou na zaměstnanosti (graf č. 5.6). Jejich ještě větší podíl na obratu (graf č. 5.7) svědčí o vyšší úrovni produktivity práce těchto firem. 27

28 5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Graf č. 5.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) Podniky pod státní kontrolou -,26,8,34 Soukromé pod domácí kontrolou,94 7,92 6,97 Soukromé pod zahraniční kontrolou 54,58 15,2 5,62 Graf č. 5.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Graf č. 5.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

29 5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 5.3 Zpracovatelský průmysl podle kategorií tvorby hodnoty Skupina podniků s nejlepšími výsledky v tvorbě ekonomické přidané hodnoty má ve zpracovatelském průmyslu nejvyšší podíl, jež se meziročně výrazně zvýšil (graf č. 5.8). Graf č. 5.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) TH 111,7 16,8 49,1 RF -2,24-13,4 6,84 ZI -5,21-3,72 1,48 ZT -3,99-3,49,5 Skupina nejlepších podniků podle tvorby ekonomické přidané hodnoty vede i v podílu na zaměstnanosti (graf č. 5.9) a obratu (graf č. 5.1), které oba meziročně posílily. Graf č. 5.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků (osoby) TH RF ZI ZT

30 5. ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL Graf č. 5.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) TH RF ZI ZT

31 6. ENERGETIKA 6. ENERGETIKA 6.1 Postavení podniků z finanční analýzy Přes klesající ceny energií se objem ekonomické přidané hodnoty meziročně zdvojnásobil (graf č. 6.1), tento faktor se projevil v provozní oblasti a působil negativně na vývoj hodnoty EVA. Příčinou růstu hodnoty EVA byly operace ve finanční oblasti, které se promítly především do faktorů Dělení EBIT. Graf č. 6.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 25, 2, 2,9 15, 1, 1,88 1,2 5,, Příčinný pohled na meziroční (1. pololetí 215 oproti 1. pololetí 214) vývoj hodnoty EVA je na Obr Hodnota EVA byla v obou obdobích kladná, což je pozitivní, protože podniky energetiky tvořily pro své majitele hodnotu. Velmi pozitivní je nárůst hodnoty EVA o 1 mld. Kč. Negativní byl pokles hodnoty ROE zapříčiněný poklesem hodnoty skupiny ukazatelů Tvroba EBIT. Jednotlivé vlivy na změnu EVA jsou vyjádřeny v grafu 6.2. Obr. 6.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel Pol Pol Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) 1,75% 2,79% ROE re 14,32% 12,57% 12,57% 9,79% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní

32 6. ENERGETIKA Graf č. 6.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra (mil. Kč) EVA 1 23 Spread Investice 2 94 ROE re Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní Ve vývoji zaměstnanosti (graf č. 6.3) a obratu (graf č. 6.4) nedošlo v energetickém sektoru meziročně k žádným dramatickým změnám. V energetice hrají dominantní roli podniky pod státní kontrolou, u nichž objem EVA meziročně podstatně narostl. Soukromé domácí podniky se dostaly ze záporné hodnoty EVA do černých čísel, pouze podniky pod zahraniční kontrolou si zápornou hodnotu EVA prohloubily. (graf č. 6.5). Graf č. 6.3 Počet zaměstnanců (osoby)

33 6. ENERGETIKA Graf č. 6.4 Obrat (mil. Kč) Energetika podle institucionálních sektorů Graf č. 6.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) Podniky pod státní kontrolou 14,42 23,1 8,68 Soukromé pod domácí kontrolou -,57 1,74 2,3 Soukromé pod zahraniční kontrolou -2,97-3,93 -,96 V podílu zaměstnanosti dominují podniky pod státní kontrolou, jejichž podíl se meziročně snížil ve prospěch nárůstu podílu firem pod zahraniční kontrolou (graf č. 6.6). 33

34 6. ENERGETIKA Graf č. 6.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů (osoby) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Z hlediska obratu jsou podíly podniků pod státní kontrolou a pod zahraniční kontrolou vyrovnané, meziroční růst byl u firem pod státní kontrolou zřetelnější (graf č. 6.7). Graf č. 6.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Energetika podle kategorií tvorby hodnoty V tvorbě ekonomické přidané hodnoty podle kategorií podniků je patrné, že dobré podniky se zlepšily a špatné zhoršily (graf č. 6.8). 34

35 6. ENERGETIKA Graf č. 6.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) TH 28,17 36,57 8,4 RF -14,32-5,93 8,38 ZI -,56-3,3-2,47 ZT -2,42-6,7-4,29 Zaměstnanost je koncentrována do prvních dvou úspěšných skupin podniků (graf č. 6.9). U obratu je patrné meziroční oslabení skupiny nejlepších podniků a zároveň značné posílení skupiny nejhorších podniků (graf č. 6.1). Graf č. 6.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků (osoby) TH RF ZI ZT

36 Graf č. 6.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) TH RF ZI ZT

37 7. VODA A ODPADY 7. VODA A ODPADY 7.1 Postavení podniků z finanční analýzy Odvětví vodárenství, kanalizací a odpadů, které je částečně regulované, jako celek dociluje kladný hospodářský výsledek, avšak jeho tvorba ekonomické přidané hodnoty je záporná, s meziročním zlepšením (graf č. 7.1). Graf č. 7.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 1,,5,76, -,5-1, -1,5-2, -2,5-3, -2,71-3,5-4, -3,47 Na Obr. 7.1 je příčinný pohled na meziroční (1. pololetí 215 oproti 1. pololetí 214) vývoj hodnoty EVA. Ze schématu je patrné, že nárůst byl tažen prostřednictvím spreadu. Ten byl důsledkem poklesu hodnoty rizika a ta byla ovlivněna nepříznivou Tvorbou EBIT. Jednotlivé vlivy na změnu EVA jsou vyjádřeny v grafu 7.2. Obr. 7.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel Pol Pol Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -3,26% -2,51% ROE re 6,33% 4,87% 9,59% 7,38% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní

38 7. VODA A ODPADY Graf č. 7.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra (mil. Kč) EVA 761 Spread 8 Investice -39 ROE re 2 36 Tvorba EBIT Dělení EBIT 296 Stabilita 88 Ostatní Ve vývoji zaměstnanosti (graf č. 7.3) a obratu (graf 7.4) nedošlo meziročně k žádným výrazným změnám. Graf č. 7.3 Počet zaměstnanců (osoby) Graf č. 7.4 Obrat (mil. Kč) ,5 3, ,2-5 38

39 7. VODA A ODPADY 7.2 Voda a odpady podle institucionálních sektorů Z hlediska institucionálních sektorů tvoří nejvíce ekonomickou přidanou hodnotu podniky pod zahraniční kontrolou, které si meziročně pohoršily, přičemž domácí soukromé podniky přešly ze záporných do lehce kladných hodnot. Podniky pod státní kontrolou jsou dlouhodobě v červených číslech (graf č. 7.5). Graf č. 7.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) Podniky pod státní kontrolou -4,8-4,16,65 Soukromé pod domácí kontrolou -,41,4,45 Soukromé pod zahraniční kontrolou 1,75 1,41 -,33 Podíl na počtu zaměstnanců je u státního (včetně municipalit) a zahraničního sektoru poměrně vyrovnaný (graf č. 7.6). U podílu na obratu převažuje sektor pod zahraniční kontrolou, což svědčí o jeho vyšší úrovni produktivity práce, meziročně se jeho podíl snížil (graf č. 7.7). Graf č. 7.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů (osoby) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

40 7. VODA A ODPADY Graf č. 7.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) -2 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Voda a odpady podle kategorií tvorby hodnoty Z hlediska úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty došlo k největším meziročním změnám u třetí skupiny podniků, u kterých se záporné hodnoty zlepšily a u první skupiny podniků, kde došlo k meziročnímu zhoršení. V ostatních skupinách podniků nebyly meziroční změny výrazné (graf č. 7.8). Graf č. 7.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) TH 3, 2,32 -,68 RF -2,58-2,62 -,4 ZI -2,46-1,11 1,35 ZT -1,43-1,31,13 Rozložení podílů na zaměstnanosti a na obratu v jednotlivých skupinách podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty je vcelku příznivé, kdy podíly se koncentrují do první a druhé skupiny podniků (graf č. 7.9 a graf č. 7.1). 4

41 7. VODA A ODPADY Graf č. 7.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků (osoby) TH RF ZI ZT Graf č. 7.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) TH RF ZI ZT

42 8. STAVEBNICTVÍ 8. STAVEBNICTVÍ 8.1 Postavení podniků z finanční analýzy Stavební výroba pokračovala v 1. pololetí 215 v růstovém tempu, nastoupeném v roce 214 po pětiletém útlumu. Záporné hodnoty ekonomické přidané hodnoty se meziročně zlepšily, ale pouze obor inženýrského stavitelství překročil práh kladných čísel (graf č. 8.1). Graf č. 8.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) -7 F Stavebnictví -5,79-3,27 2,52 41 Výstavba budov -4,1-3,55,45 42 Inženýrské stavitelství -1,44,69 2,13 43 Specializované stavební činnosti -,35 -,41 -,6 Ve stavebnictví (Obr. 8.1) je hodnota EVA v obou obdobích záporná, tj. podniky jako celek netvoří hodnotu. Příznivý je meziroční vývoj hodnoty EVA. Prakticky všechny faktory působily pozitivně až na Investici (VK) a finanční Stabilitu. V grafu 8.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 8.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel Pol Pol Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -6,83% -3,82% ROE re 6,36% 7,49% 13,19% 11,31% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní

43 8. STAVEBNICTVÍ Graf č. 8.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra (mil. Kč) EVA 2 52 Spread Investice -44 ROE 968 re Tvorba EBIT 1 65 Dělení EBIT 839 Stabilita -535 Ostatní Podílem na zaměstnanosti převažuje více jak dvakrát inženýrské stavitelství nad pozemním stavitelstvím. Zaměstnanost se meziročně mírně snížila u všech oborů stavebnictví (graf č. 8.3). Graf č. 8.3 Počet zaměstnanců (osoby) F Stavebnictví Výstavba budov Inženýrské stavitelství Specializované stavební činnosti V obratu je převaha inženýrského stavitelství menší, při jejím meziročním růstu, při stagnaci podílu pozemního stavitelství a specializovaných stavebních činností (graf č. 8.4). 43

44 8. STAVEBNICTVÍ Graf č. 8.4 Obrat (mil. Kč) F Stavebnictví Výstavba budov Inženýrské stavitelství Specializované stavební činnosti Nefinanční podniky podle institucionálních sektorů K největšímu meziročnímu zlepšení záporných hodnot tvorby ekonomické přidané hodnoty došlo u domácích soukromých podniků (graf č. 8.5). Počet zaměstnanců u soukromých domácích firem a firem pod zahraniční kontrolou je poměrně vyrovnaný (graf č. 8.6), zatímco u podílu na obratu dosti výrazně převažuje domácí soukromý sektor (graf č. 8.7). Na rozdíl od většiny ostatních odvětví tak soukromé domácí firmy vykazují lepší úroveň produktivity práce. Graf č. 8.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) Podniky pod státní kontrolou -,33 -,37 -,4 Soukromé pod domácí kontrolou -3,2-1,5 1,96 Soukromé pod zahraniční kontrolou -2,45-1,85,6 44

45 8. STAVEBNICTVÍ Graf č. 8.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů (osoby) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Graf č. 8.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Stavebnictví podle kategorií tvorby hodnoty První skupina podniků zaznamenala růst ekonomické přidané hodnoty, u ostatních skupin byly změny minimální (graf č. 8.8). Z hlediska počtu zaměstnanců převzala převažující roli první skupina - nejlepších podniků, při znatelném meziročním snížení podílu čtvrté skupiny nejhorších podniků (graf č. 8.9). Meziroční zvýšení obratu u první skupiny podniků lehce převýšilo obrat u nejhorší skupiny podniků, který se zmenšil (graf č. 8.1). 45

46 8. STAVEBNICTVÍ Graf č. 8.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) TH 4,3 6,27 2,25 RF -1,93-1,86,7 ZI -,81 -,57,24 ZT -7,9-7,12 -,3 Graf č. 8.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků (osoby) TH RF ZI ZT Graf č. 8.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) TH RF ZI ZT

47 9. VÝSTAVBA BUDOV 9. VÝSTAVBA BUDOV 9.1 Postavení podniků z finanční analýzy Dynamika produkce v pozemním stavitelství byla v 1. pololetí 215 pomalejší oproti inženýrskému stavitelství. Záporná tvorba ekonomické přidané hodnoty se mírně zlepšila (graf č. 9.1). Graf č. 9.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 1,,5, -,5-1, -1,5-2, -2,5-3, -3,5-4, -4,5-4,1 Příčinný pohled (Obr. 9.1) na meziroční (1. pololetí 215 oproti 1. pololetíí 214) vývoj hodnoty EVA ukazuje mírně příznivý vývoj hodnoty EVA, ovšem v obou obdobích je hodnota EVA záporná. Při záporní hodnotě EVA, tj. podniky odvětví ničí hodnotu, má navýšení Investice (VK) nepříznivý vliv na vývoj hodnoty EVA. Zvýšení hodnoty Spreadu působilo pozitivně na EVA (+52 mil. Kč). V rámci rozkladu Spreadu pozitivně působilo zvýšení ROE a mírně negativně zvýšení rizika. Na nejspodnějším patře pyramidového rozkladu se negativně promítlo zhoršení finanční Stability. V grafu 9.2 jsou zobrazeny jednotlivé vlivy na změnu EVA. Obr. 9.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) -3,55,45 EVA Ukazatel Pol Pol Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -1,58% -9,26% ROE re 4,56% 6,21% 15,14% 15,48% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní

48 9. VÝSTAVBA BUDOV Graf č. 9.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra (mil. Kč) EVA 453 Spread 52 Investice -49 ROE 631 re -129 Tvorba EBIT 35 Dělení EBIT 391 Stabilita -82 Ostatní Nepříznivý vývoj v pozemním stavitelství se projevil jak meziročním snížením zaměstnanosti (graf č. 9.3), tak snížením obratu (graf č. 9.4). Graf č. 9.3 Počet zaměstnanců (osoby) Graf č. 9.4 Obrat (mil. Kč)

49 9. VÝSTAVBA BUDOV 9.2 Výstavba budov podle institucionálních sektorů V 1. pololetí 215 se záporná tvorba ekonomické přidané hodnoty u domácích soukromých podniků zlepšila, při jejím zhoršení u firem pod zahraniční kontrolou (graf č. 9.5). Graf č. 9.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) V podílu na zaměstnanosti (graf č. 9.6) i obratu (graf č. 9.7) výrazně převyšují domácí soukromé firmy, přičemž u obratu je převaha mírně vyšší, což vypovídá o jejich vyšší úrovni produktivity práce. Graf č. 9.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů Podniky pod státní kontrolou -,16 -,21 -,6 Soukromé pod domácí kontrolou -2,85-1,33 1,52 Soukromé pod zahraniční kontrolou -1,1-2,1-1, Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

50 9. VÝSTAVBA BUDOV Graf č. 9.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Výstavba budov podle kategorií tvorby hodnoty Nepříznivé výsledky v tvorbě ekonomické přidané hodnoty se projevují i v rozdělení podniků do skupin podle úrovně její tvorby, kde převažuje podíl čtvrté nejhorší skupiny podniků, který se meziročně prohloubil, ale zároveň vzrostl i podíl skupiny nejlepších podniků (graf č. 9.8). Graf č. 9.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) TH,95 1,69,73 RF -1,33-1,25,8 ZI -,45 -,4,5 ZT -3,18-3,58 -,4 Ve struktuře skupin podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty je vidět pozitivní posun ve zvýšení podílu na zaměstnanosti i obratu u první skupiny podniků, při snížení podílu skupiny nejhorších podniků (graf č. 9.9 a graf č. 9.1). 5

51 9. VÝSTAVBA BUDOV Graf č. 9.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků (osoby) TH RF ZI ZT Graf č. 9.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) TH RF ZI ZT

52 1. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ 1. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ 1.1 Postavení podniků z finanční analýzy Inženýrské stavitelství v průběhu 1. pololetí 215 zvyšovalo svou produkci z 15 % meziročního růstu v 1. čtvrtletí na téměř 24 % ve 2. čtvrtletí. V tvorbě ekonomické přidané hodnoty to znamenalo přechod z červených čísel do černých (graf č. 1.1). Graf č. 1.1 Ekonomický zisk (mld. Kč) 2,5 2, 2,13 1,5 1,,5,69, -,5-1, -1,5-1,44-2, Příčinný pohled (Obr. 1.1) ukazuje příznivý meziroční vývoj (nárůst hodnoty EVA o mil. Kč) a skutečnost, že se hodnota EVA přehoupla do kladných hodnot. Příznivě na vývoj hodnoty EVA působily všechny faktory z pyramidového rozkladu až na Investici, která působila velmi nepatrně nepříznivě. V grafu 1.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr. 1.1 Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel Pol Pol Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -3,49% 1,65% ROE re 8,34% 8,96% 11,83% 7,32% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní

53 1. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ Graf č. 1.2 Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra (mil. Kč) EVA Spread Investice -8 ROE 26 re Tvorba EBIT 77 Dělení EBIT 599 Stabilita 338 Ostatní Při meziročním zvýšení produkce se mírně snížila zaměstnanost (graf č. 1.3) a výrazně vzrostl obrat (graf č. 1.4), s pozitivním dopadem na růst produktivity práce. Graf č. 1.3 Počet zaměstnanců (osoby)

54 1. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ Graf č. 1.4 Obrat (mil. Kč) Inženýrské stavitelství podle institucionálních sektorů Záporná ekonomická přidaná hodnota u sektoru pod zahraniční kontrolou se meziročně i mezičtvrtletně zlepšila s přechodem do kladných hodnot, u domácího soukromého sektoru zvýšila svou kladnou hodnotu, která byla vyšší, než u zahraničního sektoru (graf č. 1. 5). Graf č. 1.5 Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) Podniky pod státní kontrolou -,3 -,3,1 Soukromé pod domácí kontrolou,1,46,44 Soukromé pod zahraniční kontrolou -1,41,26 1,68 V podílu na zaměstnanosti i obratu je vidět (graf č. 1.6 a graf č. 1.7) převažující role podniků pod zahraniční kontrolou, u kterých se zaměstnanost snížila při nárůstu obratu. U zbývajících sektorů hodnoty těchto ukazatelů prakticky meziročně stagnovaly, kromě významného nárůstu obratu u domácího sektoru. 54

55 1. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ Graf č. 1.6 Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů (osoby) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Graf č. 1.7 Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Inženýrské stavitelství podle kategorií tvorby hodnoty Ve struktuře skupin podniků podle úrovně schopnosti tvorby EVA došlo k nárůstu podílu 1. skupiny firem a mírném poklesu 4. skupiny firem (graf č. 1.8). Čtvrtá skupina podniků tím ztratila předchozí dominanci svým podílem na zaměstnanosti (graf č. 1.9), i na obratu (graf č. 1.1). 55

56 1. INŽENÝRSKÉ STAVITELSTVÍ Graf č. 1.8 Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) TH 3,3 4,54 1,51 RF -,52 -,42,1 ZI -,18 -,16,2 ZT -3,76-3,26,5 Graf č. 1.9 Počet zaměstnanců podle skupin podniků (osoby) TH RF ZI ZT Graf č. 1.1 Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) TH RF ZI ZT

57 11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI 11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI 11.1 Postavení podniků z finanční analýzy Ve Finanční analýze jsou obsaženy údaje jen za velké a za část středních podniků, u kterých se jejich záporná tvorba ekonomické přidané hodnoty meziročně dále propadla v červených číslech (graf č. 11.1). V tomto oboru však převládají spíše menší firmy, včetně živnostníků, kdy při jejich započtení, by byla hodnota Ekonomického zisku (EVA) vysoce kladná. Graf č Ekonomický zisk (mld. Kč), -,5 -,1 -,6 -,15 -,2 -,25 -,3 -,35 -,35 -,4 -,45 Příčinný pohled (Obr. 11.1) na meziroční vývoj hodnoty EVA ukazuje, že hodnota EVA se zhoršila o 6 mil. Kč ze záporné hodnoty -349 mil. Kč na hodnotu -49 mil. Kč. Na tomto nepříznivém vývoji se podílel propad hodnoty Spreadu -92 mil. Kč. Pokles hodnoty Investice naopak působil příznivě. Vliv mírného zvýšení ROE byl negován vlivem zvýšení rizika a na nejspodnějším patře pyramidového rozkladu negativně působila především oblast Dělení EBIT. V grafu 11.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) -,41 EVA Ukazatel Pol Pol Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -5,97% -7,62% ROE re 4,1% 5,18% 1,7% 12,79% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní

58 11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI Graf č Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra (mil. Kč) EVA -6 Spread -92 Investice 32 ROE 6 re -153 Tvorba EBIT 186 Dělení EBIT -335 Stabilita -39 Ostatní Rychlejší meziroční pokles zaměstnanosti (graf č. 11.3), než obratu (graf č. 11.4) se projevil ve zlepšení produktivity práce. Graf č Počet zaměstnanců (osoby) Graf č Obrat (mil. Kč)

59 11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI 11.2 Specializované stavební činnosti podle institucionálních sektorů V záporné tvorbě ekonomické přidané hodnoty převládají podniky domácího soukromého sektoru (graf č. 11.5). U domácího soukromého i státního sektoru došlo k meziročnímu zlepšení, zatímco sektor pod zahraniční kontrolou si pohoršil. Graf č Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč),5, -,5 -,1 -,15 -,2 Podniky pod státní kontrolou -,14 -,13,1 Soukromé pod domácí kontrolou -,18 -,18, Soukromé pod zahraniční kontrolou -,3 -,1 -,8 Domácí soukromý sektor dominuje v podílu na zaměstnanosti (graf č. 11.6), i obratu (graf č. 11.7). Meziročně se hodnoty zaměstnanosti a obratu u jednotlivých sektorů téměř nezměnily, kromě domácích soukromých podniků, kde se snížila zaměstnanost i obrat. Graf č Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů (osoby) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

60 11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI Graf č Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) 11.3 Specializované stavební podniky podle kategorií tvorby hodnoty V tomto oboru meziročně posílila 3. skupina podniků, při snížení role 1. skupiny, a prohloubení propadu u 4. skupiny podniků (graf č. 11.8). Graf č Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč),2,2,1,1, -,1 -,1 -,2 -,2 -,3-4 Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou ,3 TH,4,5,1 RF -,7 -,18 -,11 ZI -,17,,17 ZT -,15 -,28 -,13 Z podílu na zaměstnanosti a podílu na obratu (graf č a graf č. 11.1) je zřejmý pokles dříve převažující 2. skupiny podniků ve prospěch 4. skupiny. 6

61 11. SPECIALIZOVANÉ STAVEBNÍ ČINNOSTI Graf č Počet zaměstnanců podle skupin podniků (osoby) TH RF ZI ZT Graf č Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) TH RF ZI ZT

62 12. VYBRANÉ SLUŽBY 12. VYBRANÉ SLUŽBY 12.1 Postavení podniků z finanční analýzy Tvorba ekonomické přidané hodnoty ve vybraných službách se meziročně zlepšila, avšak zůstala v záporných hodnotách. Ke zlepšení došlo u všech oborů. Informační a komunikační činnosti byly jediné s kladnou ekonomickou přidanou hodnotou (graf č. 12.1). Graf č Ekonomický zisk (mld. Kč) -7 Vybrané služby (G až N bez K) -6,25-33,5 27,2 G Velko a maloobchod a opravy -25,25-16,43 8,82 H Doprava a skladování -16,3-14,28 2,2 J Informační a komunikační činnosti 2,1 3,27 1,17 Ostatní služby -2,8-5,61 15, Pohled na meziroční vývoj hodnoty EVA, tj. 1. pololetí 215 oproti 1. pololetí 214 je z hlediska vývoje hodnoty EVA pozitivní (+ 27,2 mld. Kč). Ovšem hodnoty EVA jsou stále záporné. Zlepšení hodnoty EVA bylo taženo především zlepšením Spreadu (25,8 mld. Kč) a Spread zvýšením hodnoty ROE (32 mld. Kč). Zvýšení rizika naopak působilo negativně. V nejnižším patře rozkladu přírůstku hodnoty EVA působily pozitivně Tvorba EBIT, Dělení EBIT a Ostatní vlivy. Negativně působila Stabilita. V grafu 12.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel Pol Pol Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -7,9% -4,1% ROE re 6,% 9,82% 13,9% 13,83% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní

63 12. VYBRANÉ SLUŽBY Graf č Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra (mil. Kč) EVA Spread Investice ROE re Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní Zaměstnanost vzrostla meziročně v obchodě a mírně v dopravě, u informačních a komunikačních činností a služeb zaměřených převážně pro podniky (právní, účetní, architektonické, reklamní, bezpečnostní, administrativní, věda a výzkum apod.) se snížila (graf č. 12.3). Obrat narostl meziročně u všech oborů, kromě dopravy (graf č. 12.4). Graf č Počet zaměstnanců (osob) Vybrané služby (G až N bez K) G Velkoobchod a maloobchod a opravy H Doprava a skladování J Informační a komunikační činnosti Ostatní

64 12. VYBRANÉ SLUŽBY Graf č Obrat (mil. Kč) Vybrané služby (G až N bez K) G Velkoobchod a maloobchod a opravy H Doprava a skladování J Informační a komunikační činnosti Ostatní Vybrané služby podle institucionálních sektorů Z hlediska institucionálních sektorů si nejhůře vedly podniky pod zahraniční kontrolou, které jen mírně vylepšily zápornou ekonomickou přidanou hodnotu. U domácího soukromého i státního sektoru bylo meziroční zlepšení znatelnější, avšak stále v záporných hodnotách (graf č. 12.5). Zahraniční vlastnický sektor převažuje i v zaměstnanosti a objemu obratu. (graf č a graf č. 12.7). U obratu je znatelný nižší podíl podniků pod státní kontrolou, který se jako jediný meziročně zmenšil. Graf č Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) 15, 1, 5,, -5, -1, -15, -2, -25, Podniky pod státní kontrolou -2,79-9,88 1,91 Soukromé pod domácí kontrolou -18,71-6, 12,71 Soukromé pod zahraniční kontrolou -2,75-17,17 3,58 64

65 12. VYBRANÉ SLUŽBY Graf č Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů (osoby) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Graf č Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Vybrané služby podle kategorií tvorby hodnoty Výrazně se meziročně zlepšila tvorba ekonomické přidané hodnoty u první skupiny (nejlepších) podniků, ale velký podíl si udržely i nejhorší podniky ve čtvrté skupině (graf č. 12.8). U podílu na zaměstnanosti došlo meziročně k pozitivnímu částečnému přelití z druhé do první skupiny podniků, a zároveň ke snížení podílu nejhorší skupiny podniků (graf č. 12.9). U podílu na obratu bylo přelití z druhé do první skupiny podniků intenzívnější, tak, že první skupina se stala dominantní (graf č. 12.1). 65

66 12. VYBRANÉ SLUŽBY Graf č Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) TH 36,35 56,9 2,55 RF -23,36-23,57 -,21 ZI -2,82-16,5 4,32 ZT -52,42-49,88 2,54 Graf č Počet zaměstnanců podle skupin podniků (osoby) TH RF ZI ZT Graf č Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) TH RF ZI ZT

67 13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY 13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY 13.1 Postavení podniků z finanční analýzy Ekonomické oživení v 1. pololetí se projevilo i růstem tržeb u obchodních organizací. Jejich tvorba ekonomické přidané hodnoty se meziročně zlepšila, leč zůstala v červených číslech (graf č. 13.1). Graf č Ekonomický zisk (mld. Kč) 15, 1, 8,82 5,, -5, -1, -15, -2, -16,43-25, -3, -25,25 Velko a malo obchod dosahuje dlouhodobě záporných hodnot EVA a vykazuje většinou malé změny těchto hodnot (Obr. 13.1). Ovšem v tomto porovnání je meziroční změna velká (8,8 mld. Kč). Pozitivní vliv mělo zvýšení Spreadu, které bylo dáno zvýšením hodnoty ROE a to především vlivem faktorů Tvorba EBIT a Ostatní vlivy (vliv změny bezrizikové sazby). V grafu 13.2 jsou jednotlivé vlivy na změnu EVA vyjádřeny graficky. Obr Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel Pol Pol Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -1,25% -6,24% ROE re 3,39% 8,63% 13,64% 14,86% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní

68 13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY Graf č Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra (mil. Kč) EVA Spread Investice ROE re-3 15 Tvorba EBIT 7 14 Dělení EBIT Stabilita Ostatní Oživení se projevilo meziročním růstem zaměstnanosti (graf č. 13.3) a ještě rychlejším růstem obratu (graf č. 13.4). Graf č Počet zaměstnanců (osoby) Graf č Obrat (mil. Kč)

69 13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY 13.2 Velkoobchod, maloobchod a opravy podle institucionálních sektorů V odvětví obchodu převažují podniky v sektoru pod zahraniční kontrolou, což je patrné z jejich podílu na tvorbě záporné ekonomické přidané hodnoty (graf č. 13.5), podílu na zaměstnanosti (graf č. 13.6) i podílu na obratu (graf č. 13.7). Podniky pod zahraniční kontrolou vykazují menší míru meziročního zlepšení, oproti domácím soukromým podnikům, které však mají vyšší míru zvýšení zaměstnanosti. Graf č Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) Podniky pod státní kontrolou,,, Soukromé pod domácí kontrolou -7,49-1,7 5,79 Soukromé pod zahraniční kontrolou -17,76-14,72 3,4 Graf č Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

70 13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY Graf č Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Velkoobchod a maloobchod a opravy podle kategorií tvorby hodnoty Mezi skupinami podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty došlo k pozitivnímu přesunu do vyšších kategorií z třetí skupiny do druhé a z druhé do první, při stagnaci čtvrté, a bohužel největší skupiny podniků (graf č. 13.8). K výše uvedeným přesunům v rámci skupin došlo i u zaměstnanosti, kde však zároveň posílila čtvrtá skupina podniků (graf č. 13.9). Lépe to dopadlo u obratu, kde zvítězila první skupina podniků, při snížení úlohy čtvrté skupiny podniků (graf č. 13.1). Graf č Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) TH 12, 16,41 4,41 RF -7,83-6,76 1,7 ZI -4,59-1,68 2,9 ZT -24,83-24,39,44 7

71 13. VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD A OPRAVY Graf č Počet zaměstnanců podle skupin podniků (osoby) TH RF ZI ZT Graf č Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) TH RF ZI ZT

72 14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 14.1 Postavení podniků z finanční analýzy Podnikům z odvětví dopravy a skladování se podařilo meziročně zmenšit zápornou ekonomickou přidanou hodnotu (graf č. 14.1). Graf č Ekonomický zisk (mld. Kč) 5, 2,2, -5, -1, -15, -14,28-16,3-2, Na Obr je schéma s pyramidovým rozkladem EVA. Meziročně se hodnota zvýšila o 2 mld. Kč. Ovšem stav hodnoty EVA je v obou obdobích záporná a tudíž podniky dopravy a skladování netvoří hodnotu pro své majitele. Hlavním tahounem zlepšení je pokles investice do odvětví netvořící hodnotu a pak i efektivnost a Ostatní vlivy (pokles bezrizikové sazby) a Dělení EBIT. V grafu 14.2 jsou jednotlivé vlivy na změny hodnoty EVA. Obr Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel Pol Pol Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) -5,97% -5,9% ROE re 5,16% 5,85% 11,13% 11,76% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní

73 14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ Graf č Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra (mil. Kč) EVA 2 15 Spread 157 Investice ROE re Tvorba EBIT Dělení EBIT 1 95 Stabilita Ostatní Meziroční zlepšení ekonomické přidané hodnoty dosáhly podniky v dopravě a skladování při mírném navýšení zaměstnanosti (graf č. 14.3) a poměrně velkém snížení obratu (graf č. 14.4). Graf č Počet zaměstnanců

74 14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ Graf č Obrat (mil. Kč) Doprava a skladování podle institucionálních sektorů V odvětví dominují podniky pod státní kontrolou, avšak se zápornou hodnotou ekonomické přidané hodnoty, která se meziročně zlepšila (graf č. 14.5). Zhoršení tvorby ekonomické přidané hodnoty zaznamenaly domácí soukromé firmy i podniky pod zahraniční kontrolou, které jediné dosahují kladnou tvorbu tohoto ukazatele. Graf č Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) Podniky pod státní kontrolou -19,18-16,27 2,91 Soukromé pod domácí kontrolou -1,25-1,99 -,73 Soukromé pod zahraniční kontrolou 4,14 3,98 -,16 V podílu na zaměstnanosti dominují podniky pod státní kontrolou (graf č. 14.6), jejich podíl na obratu však slábne ve prospěch firem pod zahraniční kontrolou a domácích soukromých firem (graf č. 14.7). 74

75 14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ Graf č Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů (osoby) Graf č Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou Doprava a skladování podle kategorií tvorby hodnoty V skupinách podniků podle úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty se sice zlepšil podíl první skupiny podniků, ale celkově převažují horší podniky ve třetí a čtvrté skupině, která se meziročně zmenšila (graf č. 14.8). Z hlediska podílu na zaměstnanosti převládá druhá skupina podniků, která meziročně oslabila ve prospěch čtvrté skupiny firem (graf č. 14.9). Podobně k tomu došlo i u podílu na obratu (graf č. 14.1) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

76 14. DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ Graf č Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) TH 5,98 6,69,72 RF -5,76-5,44,33 ZI -7,84-9,98-2,15 ZT -8,67-5,56 3,12 Graf č Počet zaměstnanců podle skupin podniků (osoby) TH RF ZI ZT Graf č Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) TH RF ZI ZT

77 15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOST 15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOST 15.1 Postavení podniků z finanční analýzy Jedná se o obor, který jediný z vybraných služeb vykazuje ve svých celoročních výsledcích dlouhodobě kladná čísla ekonomické přidané hodnoty. V 1. pololetí 215 se ekonomická přidaná hodnota meziročně výrazně zvýšila (graf č. 15.1), při mírném snížení zaměstnanosti (graf č. 15.3), a větším nárůstu obratu (graf č. 15.4). Graf č Ekonomický zisk (mld. Kč) 3,5 3,27 3, 2,5 2, 2,1 1,5 1,17 1,,5, Na Obr je schéma s pyramidovým rozkladem EVA. Pozitivně zde působily faktory produkční efektivnosti, nepříznivé bylo zvýšení rizika (re), což je dáno faktory Dělení EBIT a Stabilita. Mírně negativně také působilo snížení Investice. V grafu 15.2 jsou jednotlivé vlivy na změny hodnoty EVA. Obr Meziroční vývoj hodnoty EVA (mil. Kč) EVA Ukazatel Pol Pol Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) 1,87% 3,95% ROE re 11,67% 15,91% 9,8% 11,96% Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní

78 15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOST Graf č Vlivy, členěné barevně podle úrovně patra (mil. Kč) EVA Spread Investice -85 ROE 4 21 re Tvorba EBIT Dělení EBIT -9 6 Stabilita Ostatní Graf č Počet zaměstnanců (osoby) Graf č Obrat (mil. Kč)

79 15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOST 15.2 Informační a komunikační činnost podle institucionálních sektorů Z hlediska institucionálních sektorů hrají dominantní roli domácí soukromé firmy, k jejíž kladné tvorbě ekonomické přidané hodnoty se meziročně připojily také firmy pod zahraniční kontrolou. (graf č. 15.5). Graf č Ekonomický zisk podle institucionálních sektorů (mld. Kč) Podniky pod státní kontrolou -,27 -,47 -,2 Soukromé pod domácí kontrolou 2,84 3,1,25 Soukromé pod zahraniční kontrolou -,48,64 1,12 Podniky pod zahraniční kontrolou výrazně dominují v podílu na zaměstnanosti (graf č. 15.6) i na obratu (graf č. 15.7), při jejich mírném snížení zaměstnanosti a výraznějším nárůstu obratu. Graf č Počet zaměstnanců podle institucionálních sektorů (osoby) Podniky pod státní kontrolou Soukromé pod domácí kontrolou Soukromé pod zahraniční kontrolou

80 15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOST Graf č Obrat podle institucionálních sektorů (mil. Kč) -1 Podniky pod státní kontrolou 2 947, ,8-383,5 Soukromé pod domácí kontrolou 9 976, ,6-814,5 Soukromé pod zahraniční kontrolou 7 928, , 7 693, Informační a komunikační činnosti podle kategorií tvorby hodnoty Ve struktuře firem členěných podle kategorií úrovně tvorby ekonomické přidané hodnoty došlo meziročně k posílení 2. skupiny podniků, při mírném snížení 4. skupiny podniků (graf č. 15.8). Graf č Ekonomický zisk podle skupin podniků (mld. Kč) TH 9,38 9,31 -,7 RF -2,27 -,83 1,44 ZI -,63 -,54,9 ZT -4,39-4,67 -,28 Z hlediska podílu na zaměstnanosti převažuje první skupina podniků (graf č. 15.9). Rovněž v podílu na obratu převažuje první skupina firem (graf č. 15.1). 8

81 15. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOST Graf č Počet zaměstnanců podle skupin podniků (osoby) TH RF ZI ZT Graf č Obrat podle skupin podniků (mil. Kč) TH RF ZI ZT

82 16. Metodická část 16. METODICKÁ ČÁST 16.1 Zdroje dat a jejich reprezentativnost V tabulce 16.1 je uveden přehled použitých položek z finančních výkazů. Rozsáhlá příloha obsahuje, kromě podílových ukazatelů, i absolutní hodnoty ukazatelů, aby si případní zájemci mohli provést své individuální propočty. Zdrojem dat pro Finanční analýzu jsou údaje za velké podniky, které jsou ve Finanční analýze zastoupeny prakticky všechny, a reprezentativní výběr středně velkých podniků. Údaje za malé podniky se prakticky nevyskytují. Tuto skutečnost je nutno vzít v úvahu při využívání výsledků Finanční analýzy. Za dostatečně reprezentativní lze považovat údaje, které představují více jak 5% podíl přidané hodnoty příslušného odvětví ve Finanční analýze na celkové přidané hodnotě za toto odvětví (viz tabulka 1.1). Data ve finanční analýze uveřejňujeme na úroveň 2 míst CZ-NACE. Výkazy, které jsou zdrojem dat pro finanční analýzu, jsou prioritně určeny k jiným účelům. Výkaz P3-4 je určen ke stanovení vývoje HDP a výkaz P6-4 je určen pro Evropskou centrální banku a ČNB. Z těchto důvodů je nutno finanční analýzu přizpůsobit skladbě v nich uvedených ukazatelů. Především zde chybí ukazatel nákladové úroky. Nákladové úroky jsou v ročním statistickém výkazu P5-1. Bohužel tento výkaz je k dispozici přibližně s ročním zpožděním. Finanční analýza pracuje se stavem dat, který je k dispozici v daném čtvrtletí. Data ve výkazu P5-1 jsou již po různých upřesněních daných audity podniků. Ve finanční analýze je proto nutno provést odhad velikosti EBIT, kdy EBIT ztotožňujeme s Provozním hospodářským výsledkem. Provedli jsme kontrolní propočet odchylky EBIT a provozního hospodářského výsledku za rok 214, z důvodů dostupnosti dat z výkazu P5-1. Většinou dosahuje náš odhad EBIT na základě Provozního hospodářského výsledku nižších hodnot než by měl, pokud bychom měli nákladové úroky. I když v konkrétních podnicích se může jednat o extrémní hodnoty poměru Provozní hospodářský výsledek/ebit (Tabulka č. 16.2), jsou hodnoty za agregace vcelku přijatelné až na sekce CZ-NACE ubytování, činností v oblasti nemovitostí a profesní a vědecké činnosti, kde výběr podniků zařazených do finanční analýzy není zcela reprezentativní. Problematický je také odhad v agregaci Těžba a dobývání, kde nastaly jedinečné, neopakovatelné vlivy a data ve finanční analýze jsou reprezentativní. 82

83 16. Metodická část Tabulka č Zdroje dat Rozvaha Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Akcie a účasti v a.s. Akcie a účasti v IF Akcie a účasti ostatní Ostatní Oběžná aktiva Zásoby Materiál NV, polotovary a zvířata Výrobky Zboží Pohledávky dlouhodobé a krátkodobé Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Výkaz zisků a ztrát Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodej zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobků Tržby za prodej služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Mzdy Soc. a zdr. pojištění Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Výsledek hospodaření (čistý zisk) Nerozdělený zisk + fondy Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Dluhopisy + směnky dlouhodobé Ostatní dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Dlouhodobé bankovní úvěry Běžné bankovní úvěry + výpomoci Ostatní pasiva 83

84 16. Metodická část Tabulka č Zdroje dat (pokračování) Výkaz zisků a ztrát OON Provozní HV Finanční výsledek hospodaření HV před zdaněním Daň Výsledek hospodaření Doplňující data Státní a komunální dluhopisy Úplatné zdroje = vlastní kapitál + bankovní úvěry + dluhopisy Obrat = Tržby za prodej zboží + výkony EBIT = Provozní hospodářský výsledek Dlouhodobý majetek pořízení Dlouhodobý majetek tržby z prodeje Budovy a stavby pořízení Budovy a stavby tržby z prodeje Dopravní prostředky pořízení Dopravní prostředky tržby z prodeje Stroje pořízení Stroje tržby z prodeje Pozemky pořízení Pozemky tržby z prodeje Pěst. celky pořízení Pěst. celky tržby z prodeje Dlouhodobý nehmotný majetek pořízení Dlouhodobý nehmotný majetek tržby z prodeje Prům. evid. počet zaměstnanců přepočtený Počet odpracovaných hodin 84

85 16. Metodická část Tabulka č Porovnání Provozní hospodářský výsledek/ebit v roce 214 CZ-NACE EBIT Odhad/Skutečnost A ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ 131% B TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ -231% C ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 12% D ENERGETIKA 149% E VODA A ODPADY 19% Průmysl (B+C+D+E) 111% F STAVEBNICTVÍ 114% G OBCHOD 157% H DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 12% I UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ 21% J INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 1% L ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ 117% M PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI 141% N ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI 18% Vybrané služby (G až N bez K) 136% 16.2 Použitá metoda finanční analýzy Pro hodnocení odvětví je použita ukazatelová soustava INFA 2 Inky a Ivana Neumaierových, a to její část, pyramidový rozklad ročního ukazatele EVA 3. Tento pyramidový rozklad je spojením finančního controllingu a controllingu rizik 4. Jejich spojení je uskutečňováno prostřednictvím ukazatelů, které vystupují jednak jako indikátory výkonnosti a jednak jako fundamenty pro odhad výše rizik Finanční controlling V oblasti finančního controllingu jde o hodnocení výkonnosti, které se obvykle začíná finanční analýzou. Definice finančních ukazatelů použitých v aplikaci INFA na MPO ve finančním controllingu jsou v tabulce č Podle metody INFA se nehodnotí podniky podle tradičních seskupení, jak je tomu v paralelních soustavách finanční analýzy, kde se sledují finanční ukazatelé, které mapují (zadluženost, výnosnost, likviditu, aktivitu atd.), ale zaměřuje se na tři základní skupiny: 1. tvorbu produkční síly (EBIT/Aktiva), umožňující pohled na to, co podnik vyprodukuje bez ohledu na původ kapitálu a úroveň zdanění, 2. dělení EBIT mezi věřitele (úroky), stát (daně) a majitele (čistý zisk), 3. finanční stabilitu, tj. vztah aktiv a jejich krytí pasívy, tj. zdroji jejich financování. Jde o schopnost hradit závazky různými formami aktiv s různou likvidností. 2 Na zkratku INFA mají Inka a Ivan Neumaierovi registrovanou ochrannou známku. 3 Na zkratku EVA má poradenská firma Stern Stewart & Co registrovanou ochrannou známku. 4 Smyslem controllingu je řídit hodnotu podniku směrem k jejímu zvyšování. Je zaměřen na plánování a rozpočtování, vyhodnocování plnění finančního plánu, řízení odchylek od plánu, kontrolu aktuálnosti plánu a jeho změny. Řídit odchylky znamená řešit je buď ex post, nebo lépe se snažit je předvídat ex ante. Controlling má zabezpečit, aby podnik postupoval podle plánu v souladu s aktuální strategií, která je odpovídající reakcí na vývoj okolí. Nekontroluje pouze plnění plánu, ale stále konfrontuje předpoklady, na kterých je plán postaven se skutečností, a pokud se situace změnila, stimuluje reakci. V podnicích ČR je rozšířen především finanční controlling, zatímco controlling rizik je v ČR zatím málo využíván, ale lze se s ním setkat u velkých zahraničních společností. 85

86 16. Metodická část Tabulka č Použité ukazatele ve finančním controllingu Ukazatel ROE (rentabilita vlastního kapitálu) CZ/Zisk ROA (rentabilita aktiv) VK/A UZ/A UM Likvidita L3 Výpočet Výsledek hospodaření po zdanění/vlastní kapitál Výsledek hospodaření po zdanění/výsledek hospodaření před zdaněním EBIT/Aktiva Vlastní kapitál/aktiva Úplatné zdroje/aktiva Odhad úrokové míry Oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) Likvidita L2 (Pohledávky + Finanční majetek)/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) Likvidita L1 EBIT/Obrat (marže) Obrat/Aktiva (obrat aktiv) PH/Obrat ON/Obrat Hrubý operační přebytek/obrat (Ostatní V N)/Obrat Finanční majetek/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) EBIT/Obrat Obrat/Aktiva Přidaná hodnota/obrat Osobní náklady/obrat Přidaná hodnota/obrat Osobní náklady/obrat EBIT/Obrat PH/Obrat ON/Obrat Každá finanční analýza vychází z finančních výkazů (rozvahy, výkazu zisku a ztráty a výkazu cash flow) a musí respektovat algoritmizovatelné vlastnosti, dané konstrukcí těchto výkazů a jejich vzájemných vazeb. Autoři INFA si uvědomují příčinné souvislosti a hierarchii finančních ukazatelů v jednotlivých skupinách a existenci vazeb mezi skupinami. Je to jedna z předností metodiky INFA, která používá pro jednotlivé skupiny pyramidový rozklad a nikoli paralelní ukazatelovou soustavu a definuje vazby mezi skupinami. Systemizaci ukazatelů ukazuje základní schéma INFA (viz schéma č. 16.1), které má tvar tří vzájemně propojených pyramid. Jednotlivé pyramidy jsou barevně odlišeny. První pyramida charakterizuje tvorbu EBIT prostřednictvím ukazatele EBIT/Aktiva (viz schéma č. 16.2). Ukazatel EBIT/Aktiva (Produkční síla) lze rozložit na EBIT/Obrat (Marže) a Obrat/Aktiva (Obrat aktiv). EBIT/Obrat lze dále rozkládat na jednotlivé nákladovosti. Obrat/Aktiva na Strukturu výnosů a Strukturu aktiv. Spojnicí pro druhý pyramidový rozklad, který charakterizuje dělení EBIT mezi věřitele, stát a majitele je ukazatel EBIT/Aktiva (viz schéma č. 16.3). EBIT/Aktiva lze rozdělit na pomocné ukazatele Zisk (před zdaněním)/aktiva a Úroky/Aktiva. Tyto ukazatele se dále člení na ROE, 86

87 16. Metodická část ČZ/Zisk, Úrokovou míru, UZ/Aktiva a VK/Aktiva. Na poslední dva jmenované ukazatele lze připojit strukturu Pasív. Třetí pyramida, propojená s předchozími pyramidovými rozklady, je vztah aktiv a jejich krytí pasívy, monitorující likviditu, která charakterizuje finanční stabilitu (viz schéma č. 16.4). Pro posouzení výkonnosti podniku je prioritní pohled majitele. Pro majitele je v oblasti finančního controllingu rozhodující rentabilita vlastního kapitálu (ROE). Z prvních dvou pyramidových rozkladů bylo proto zdůrazněno právě ROE (viz schéma č. 16.5), jehož hodnota je jejich výslednicí. ROE vyplývá z prvních dvou pyramidových rozkladů (třetí pyramida ukazuje, za jaké finanční stability ROE vzniká). V porovnání s jinými metodami se jedná pravděpodobně o nejkomplexnější pyramidový rozklad hodnoty ROE, jehož matematické vyjádření má následující tvar: ROE = ČZ Z * EBIT A UZ VK ( UM *( )) A A [1] VK A Pro přehlednost vazby na použitý pyramidový rozklad EVA je rozklad vlivů působících na ROE v rámci rozkladu EVA. Rozklad EVA nejde již do takové podrobnosti a končí na úrovni skupin ukazatelů Tvorba EBIT, Dělení EBIT, (finanční) Stabilita a Ostatní (vlivy). Do ostatních vlivů byl vyčleněn, z důvodů na vazbu na finanční controlling, ze skupiny Dělení EBIT ukazatel ČZ/Zisk. Schéma č INFA Struktura Obratu Struktura Aktiva EBIT/Obrat Obrat/Aktiva 12,12% 12,41%,54,62 ROA = EBIT/Aktiva Likvidita L3 6,55% 7,69% 2,5 1,87 Zisk/Aktiva Úroky/Aktiva 5,21% 7,4% 1,34%,64% ROE ČZ/Zisk VK/Aktiva Úroková míra UZ/Aktiva VK/Aktiva 7,4% 1,2% 74,52% 75,13% 52,43% 52,83% 2,31% 1,35% 59,% 59,3% 52,43% 52,83% Struktura Pasív 87

88 16. Metodická část Schéma č Tvorba EBIT Struktura Obratu Struktura Aktiva EBIT/Obrat Obrat/Aktiva 12,12% 12,41%,54,62 ROA = EBIT/Aktiva 6,55% 7,69% Schéma č Dělení EBIT ROA = EBIT/Aktiva 6,55% 7,69% Zisk/Aktiva Úroky/Aktiva 5,21% 7,4% 1,34%,64% ROE ČZ/Zisk VK/Aktiva Úroková míra UZ/Aktiva VK/Aktiva 7,4% 1,2% 74,52% 75,13% 52,43% 52,83% 2,31% 1,35% 59,% 59,3% 52,43% 52,83% Struktura Pasív 88

89 16. Metodická část Schéma č Finanční stabilita Struktura Aktiva Likvidita L3 2,5 1,87 Struktura Pasív Schéma č ROE EVA Ukazatel 1.Q Q. 215 Vliv Spread (ROE-re) Investice (VK) ROE 13,81% 19,% 5,19% re Tvorba EBIT Dělení EBIT Stabilita Ostatní 4,69%,5% EBIT/Aktiva Úroková míra 1,44% 13,55% 12,51% 1,96% 4,69%,26% UZ/Aktiva 62,87% 62,3% 17,59% VK/Aktiva 51,78% 51,5% -,2% ČZ/Zisk 79,3% 78,96% -17,32% 89

90 16. Metodická část Controlling rizik Při odhadu rizika se dostáváme z oblasti čistě algoritmizovaných vztahů, tj. bezrozporných vztahů, do oblasti kombinace algoritmizovaných vztahů a vztahů s pravděpodobnostními vlastnostmi. Pro controlling rizik je použit upravený ratingový model INFA, který se jeví pro účely MPO nejvhodnější. Principiálně přistupuje k uchopení rizika jako ratingové agentury. Generuje úroveň rizika z fundamentů monitorovaných ukazatelů. Ratingové agentury hodnotí sice především věřitelské riziko, ale mnohé z jejich přístupů lze aplikovat i na hodnocení rizika majitele. Principy přístupu ratingových agentur jsou inspirativní. Jejich základem je hledání fundamentů a indikátorů rizika. Konkrétní postup ratingových agentur je jejich know-how, ale díky existenci matematicko-statistických studií lze, na základě veřejně dostupných dat o uděleném ratingu a finančních dat podniku, sestavit funkci, která by vedla ke stejným výsledkům, jako postup ratingové agentury. Existují další alternativní metody odhadu rizika 5. Studiem několika desítek matematicko-statistických modelů ratingu byly vytipovány důležité fundamentální charakteristiky ovlivňující riziko (zrcadlí se v INFA modelu) a sestavena ratingová funkce. Byla tak získána představa o vzájemném poměru rizikových přirážek a o tom, na které finanční (i nefinanční) ukazatele jsou přirážky navázány. Problémem zůstávalo usazení funkce tak, aby odpovídala realitě. Minimální riziko bylo dáno výnosem státních pokladničních poukázek, popřípadě výnosem 1letých státních dluhopisů. Maximální hodnota rizika byla určena na základě expertních odhadů pracovníků z fondů rizikového kapitálu (okolo 35 % nad pokladniční poukázky). Takto nastavená funkce rizika byla podrobena testování. Pro testování byla použita data z agentury Bloomberg. Výsledkem je funkce hodnotící riziko pro středně rizikové podniky ve shodě se skutečností u testovaného vzorku podniků. Rizikové podniky jsou hodnoceny přísněji a málo rizikové podniky příznivěji než u testovaného vzorku podniků. Funkce je prioritně nastavena tak, aby vycházela pouze z dostupných dat a byla vhodná pro odhad rizika odvětví. Výši rizika reprezentuje alternativní náklad vlastního kapitálu (re). Představuje výnosnost (zhodnocení) vlastního kapitálu, kterou by bylo možné docílit v případě investice do alternativní (rozuměno stejně rizikové) investiční příležitosti. Alternativní náklad na vlastní kapitál (re) je součtem bezrizikové sazby (rf) a rizikové přirážky (RP). Riziková přirážka sestává z rizikové přirážky za finanční strukturu (rfinstru), finanční stabilitu (rfinstab), za podnikatelské riziko (rpod) a velikost podniku či likvidnost akcií (rla). 5 Vychází z kapitálového trhu. Nejznámější je model CAPM (Capital Asset Princing Model). Zde je koeficient beta (charakterizující riziko) odvozen z minulého vývoje cen veřejně obchodovaných podniků. Pro odhad beta veřejně neobchodovaných podniků se používají úpravy modelu CAPM pomocí expertních úprav konstant. To z tohoto modelu dělá expertní odhad nejedná se již o aplikaci modelu CAPM. Je možno použít také odhad rizika pomocí vybraných poměrů tržní ceny a fundamentálního ukazatele (např. tržní cena akcie/tržby na akcii). Poměry tržní ceny k hodnotám různých fundamentálních ukazatelů však často vedou k různým výsledkům hodnocení rizika. 9

91 16. Metodická část S odhadem alternativního nákladu na vlastní kapitál souvisí také rozdělení podniků do čtyř kategorií (viz. Obr. č. 16.1). Porovnání, zda podnik je ztrátový, má záporný vlastní kapitál, nebo ROE je menší nebo rovno bezrizikové sazbě, je algoritmizovatelná vlastnost. Z tohoto důvodu je zařazení do 3. a 4. skupiny podniků bezrozporné. Pravděpodobnostní charakter má odhad rizikové přirážky (RP). Z tohoto důvodu může být diskutabilní zařazení podniků do 1. nebo 2. skupiny. Obr. č 16.1 Rozdělení podniků do skupin podle tvorby EVA Bezriziková sazba (rf) je stanovena jako výnos 1letých státních dluhopisů (viz tabulka č. 16.4). Tabulka č Bezriziková sazba 1. čtvrtletí 1. pololetí čtvrtletí Celý rok Rok 214 2,3% 2,3% 1,81% 1,58% Rok 215,37%,6% Pramen: ČNB, vlastní propočty MPO Riziková přirážka za finanční stabilitu (rfinstab), charakterizuje vztahy životnosti aktiv a pasiv, je navázána na likviditu L3. Když L3 <= XL1 pak rfinstab = 1.% Když L3 >= XL2 pak rfinstab =.% 91